ECO/673
Dodatečné úvahy o hospodářské politice eurozóny na rok 2025
STANOVISKO
sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Dodatečné úvahy o hospodářské politice eurozóny na rok 2025
(stanovisko z vlastní iniciativy)
Zpravodaj: Juraj SIPKO
|
Poradce
|
Petr ZAHRADNÍK (pro zpravodaje)
|
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
27/3/2025
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
Odpovědná sekce
|
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
|
|
Přijato v sekci
|
5/9/2025
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
34/0/1
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
D/M/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
...
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV konstatuje, že ekonomická výkonnost států EU a eurozóny nebyla hlavně v posledních pěti letech dostatečná k tomu, aby si EU mohla udržet své silné postavení ve světové ekonomice, především ve srovnání s ekonomikami USA a Číny. Tento trend vývoje se projevil zejména neporovnatelně nižšími tempy hospodářského růstu, ale i v dalších kvalitativních charakteristikách, které potvrdily postupné oslabení postavení EU ve světové ekonomice, především ve srovnání s největšími konkurenty.
1.2EHSV poukazuje na to, že kromě nízké míry hospodářského růstu ekonomika EU a eurozóny zápasila též s vysokou mírou inflace, kterou provázela relativně nedostatečná strukturální odolnost vzhledem k aktuálním bezpečnostním rizikům. Lze konstatovat, že uvedené období poznamenané systémovými otřesy z vnějšího prostředí, které měly nepříznivé sociální důsledky včetně snížení životní úrovně obyvatel EU a eurozóny, je překonáno a inflace se dostane na standardní trajektorii.
1.3EHSV oceňuje, že míra nezaměstnanosti je v posledním období rekordně nízká, přičemž se očekává, že vývoj reálných mezd se bude postupně vracet k přijatelným hodnotám. Je paradoxem, že nejvyšší míry zaměstnanosti se dosahuje v období historicky velmi nízkých temp hospodářského růstu, která jsou mimo jiné výsledkem relativně nízké úrovně produktivity.
1.4EHSV velmi pozitivně hodnotí skutečnost, že ekonomika EU a eurozóny dosahuje celkového aktivního salda obchodní bilance. Tento trend svědčí o tom, že jako celek je ekonomika EU konkurenceschopná, hlavně v segmentu obchodu se zbožím, a současně si EU zachovává relativně silnou konkurenční výhodu. V tomto kontextu EHSV důrazně doporučuje, aby byla v hospodářské a obchodní politice přijata veškerá potřebná opatření, která by umožnila zachovat tento trend aktivního salda obchodní bilance a přebytku na běžném účtu platební bilance.
1.5EHSV si plně uvědomuje, že zachování silného postavení v mezinárodním obchodě není možné ani jednoduché za dané situace, kdy probíhá světová obchodní válka rozpoutaná administrativou USA. V současném světovém ekonomickém, obchodním a investičním prostředí přestávají platit mezinárodní pravidla, která byla postupně zavedena za posledních 80 let. V tomto kontextu vyzývá EHSV příslušné instituce na úrovni EU, aby přijaly bezodkladná opatření, která by zabránila oslabování postavení ekonomiky EU ve světové ekonomice.
1.6EHSV konstatuje, že základem pro restart ekonomiky EU a eurozóny by měla být cílená opatření orientovaná na zvýšení investičních aktivit s odpovídajícím přínosem, výnosy a návratností. V posledním období přijala EK celou řadu dokumentů, ve kterých jsou definována jednotlivá strategicky významná odvětví, která určují postavení jednotlivých regionů na ekonomické mapě světa. EHSV proto doporučuje soustředit pozornost na tato odvětví a zabezpečit takové procesní a finanční podmínky, které budou orientované na silnou investiční aktivitu.
1.7EHSV podporuje jednotlivé snahy EK zaměřené na strategii jednotného trhu, ve kterých klade důraz na vytvoření příznivého prostředí pro inovace. Proto je důležité zefektivnit a zjednodušit společná pravidla platná v rámci jednotného trhu. EHSV vidí v této souvislosti prostor pro efektivnější financování díky unii úspor a investic a také prostřednictvím většího a integrovaného kapitálového trhu.
1.8V zájmu udržení a posílení pozice EU a eurozóny ve světové ekonomice je třeba přijmout a provádět cílenou politiku na podporu vstupu úspěšných a ambiciózních podniků na světový trh. EHSV zdůrazňuje, že k tomu je třeba vytvořit dostatečný prostor pro špičkové talenty v oblasti technologických a inovačních pracovišť v Evropě, mj. v rámci již zahájené iniciativy Choose Europe (Zvolte si Evropu).
1.9EHSV je zastáncem jasně formulovaných pravidel legislativního rámce. Zároveň poukazuje na to, že nadále existuje celá řada pravidel, která jsou zastaralá a do značné míry komplikují život občanům i podnikatelům. Proto EHSV vítá probíhající proces zjednodušování postupů. Zároveň EHSV zdůrazňuje, že nesmí dojít k oslabení standardů sociální ani environmentální ochrany.
1.10EHSV je toho názoru, že k zajištění příznivého a udržitelného postavení ekonomiky EU a eurozóny ve světové ekonomice je nezbytné podpořit silné stránky a zároveň odstranit slabé stránky v rámci konkurenčních výhod. Kromě toho je třeba v další strategii poukázat na méně rozvinutý sektor služeb, který je nutno podpořit v souladu s jednotným trhem, aby byl konkurenceschopný v mezinárodním kontextu. Podobně EHSV zdůrazňuje, že integrovanější sektor služeb lze vybudovat pouze za předpokladu efektivního potlačení sociálního dumpingu a zaručení spravedlivé mobility.
1.11Jedním z nejdůležitějších úkolů pro členské státy EU a eurozóny je ve střednědobém horizontu dosažení fiskální udržitelnosti, což je velmi obtížné s ohledem na nízký hospodářský růst na jedné straně a na rostoucí výdaje na obranu a bezpečnost, transformaci a dluhovou službu a také výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva na straně druhé. EHSV tudíž vítá úsilí o vytvoření fiskálního prostoru prostřednictvím cíleného přezkumu fiskálních pravidel EU a zavedení investiční kapacity EU k financování prorůstových investic, které mají strategický význam pro jednotný trh. Zároveň musí fiskální rámec zahrnovat tvorbu fiskálních rezerv v době hospodářského oživení.
1.12Ekonomika EU a eurozóny čelí novým výzvám spojeným s nepředvídatelným vývojem a důsledky světové obchodní krize. Proto EHSV doporučuje EK urychlit uzavření bilaterálních smluv se všemi státy, kde je největší zahraničněobchodní obrat. Kromě toho je zapotřebí na úrovni EK pokračovat ve snahách o obnovení procesu multilateralismu a v iniciování neodkladné reformy v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Vzhledem k nepředvídatelnosti v současnosti bezprecedentního vývoje v oblasti mezinárodního obchodu EHSV doporučuje EK, aby aktivněji přistupovala k řešení protekcionistických opatření ve spolupráci se všemi zainteresovanými státy.
1.13EHSV doporučuje, aby byla v institucionální a legislativní oblasti na úrovni EU a vlád jednotlivých členských států neprodleně přijata všechna opatření, jež umožní zlepšit fungování vnitřního trhu. V tomto kontextu bude zapotřebí vytvořit multifunkční rámec zaměřený na snížení mezer ve výzkumu a vývoji, investicích, produktivitě a konkurenceschopnosti ve srovnání s hlavními světovými konkurenty. EHSV vyzývá všechny příslušné instituce na úrovni EU a jednotlivých států, aby uplatňovaly vzájemně koordinovaný přístup s cílem obnovit postavení ekonomiky EU a eurozóny ve světové ekonomice.
2.Obecné připomínky
2.1Až do konce roku 2024 byly ekonomiky EU relativně stabilní. I přes vysokou nejistotu ve vývoji světové ekonomiky byl zaznamenán pokles inflace a udržení hospodářského růstu, byť nízkého.
2.2Po relativně stabilním roku 2024 přinesla protekcionistická opatření americké vlády v lednu, dubnu a srpnu 2025 velké riziko pro ekonomický vývoj států EU a eurozóny. Zvýšení cel vedlo k velké nejistotě v podnikatelském a investičním prostředí, ale též k vysoké míře nestability na finančních, kapitálových a komoditních trzích.
2.3I přes relativně výrazné rozdíly v tempu hospodářského růstu mezi jednotlivými členskými státy můžeme celkově hodnotit ekonomickou výkonnost jako méně povzbudivou. Je to výsledek prohlubujícího se zaostávání v růstu produktivity ve srovnání s hlavními konkurenty ve světové ekonomice.
2.4Hospodářský růst v EU a eurozóně zaznamenal v roce 2024 relativně nízké hodnoty. V eurozóně dosáhl růst HDP meziročně 0,7 %, zatímco v celé EU 0,9 %. Tento relativně nízký trend hospodářského růstu pokračoval až do konce roku 2024, přičemž byly zaznamenány trendy jeho pokračujícího snižování.
|
Růst HDP (v %)
|
2024
(v %)
|
4. čtvrtletí 2024 meziročně
(v %)
|
4. čtvrtletí 2024
mezikvartálně
(v %)
|
|
EU
|
0.9
|
1.1
|
0.2
|
|
eurozóna
|
0.7
|
0.9
|
0.1
|
2.5V současnosti může být potenciálním akcelerátorem hospodářského růstu spotřeba domácností. To však platí za předpokladu, že nebude nepříznivě ovlivněna důsledky pokračující globální obchodní války s nepředvídatelným dopadem na cenovou hladinu spotřebního zboží a důvěru spotřebitelů. Na jednotném trhu je třeba posílit vnitřní poptávku na podporu spotřeby coby ústředního faktoru hospodářského růstu, a to účinným prováděním směrnice o minimálních mzdách, posílením kolektivního vyjednávání a navýšením investic.
2.6V důsledku pokračující nejistoty z budoucí transformace na zelenou ekonomiku, ale též zhoršujícího se vývoje v oblasti geopolitického napětí a další fragmentace světové ekonomiky, je investiční aktivita v současnosti na relativně nízké úrovni. Kromě toho je ovlivněna i narušením základních principů multilateralismu, který měl historicky velmi příznivý vliv na vývoj světové ekonomiky po druhé světové válce. Všechny tyto negativní trendy velmi výrazně ovlivňují i vývoj světové ekonomiky, stejně jako ekonomiky EU a eurozóny.
2.7Pokračování v zavádění protekcionistických opatření a nejistota na mezinárodních finančních, kapitálových a komoditních trzích stupňují riziko spojené se zahraničněobchodní orientací států EU a eurozóny. I přesto, že v posledních pěti letech vládne ve světové ekonomice dost velká nejistota, státy EU a eurozóny dosahují příznivého vývoje obchodní bilance a přebytku na běžném účtu platební bilance, na rozdíl od USA a Velké Británie, které mají dlouhodobé deficity. Právě aktivní saldo obchodní bilance s USA může být jedním z důvodů jejich současného přístupu v zahraničněobchodní politice vůči státům EU. V této souvislosti bude zapotřebí, aby státy EU a eurozóny byly připraveny na nepředvídatelný vývoj ve světové ekonomice.
2.8Mezi pozitivní trendy charakteristické pro vývoj ekonomiky EU a eurozóny v posledních pěti letech patří relativní odolnost vůči vysoké míře inflace, přijetí opatření ke zlepšení fiskální kázně, ale též schopnost čelit energetické krizi.
2.9Míra inflace ve státech eurozóny zaznamenala v roce 2024 poměrně příznivý sestupný trend. Lze očekávat, že nedojde-li k nepředvídatelným otřesům z vnějšího prostředí ve vývoji světové ekonomiky, bude moci Evropská centrální banka (ECB) po dosažení inflačního cíle v polovině roku 2025 postupně pokračovat v expanzivní měnové politice.
2.10EHSV zdůrazňuje, že ke splnění klimatických cílů EU je třeba navýšit veřejné investice, dohnat mezeru v inovacích a zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost EU. EHSV tudíž navrhuje cílený přezkum nařízení 2024/1263
, jenž by upřednostnil prorůstové veřejné investice posilující konkurenceschopnost a odolnost ekonomik EU.
2.11 Vývoj v oblasti veřejných financí je v současné době méně povzbudivý. Souvisí to s pokračující vysokou akumulací veřejného dluhu a se zvýšením výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva a transformací a také výdajů na obranu a bezpečnost. Může to vést k prohloubení deficitu a veřejného dluhu.
2.12K pozitivním vývojovým trendům ve státech EU a eurozóny lze zařadit též relativně nízkou míru nezaměstnanosti, i když se v jednotlivých státech liší. V této souvislosti je třeba poukázat na skutečnost, že nezaměstnanost je nízká i při velmi nízkém tempu hospodářského růstu, které je výsledkem méně příznivé struktury ekonomiky, ale hlavně v kontextu pokračující nízké produktivity.
2.13Vzhledem k současnému geopolitickému napětí a jeho důsledkům z hlediska další fragmentace světové ekonomiky bude třeba připravit nové přístupy k řízení a provádění hospodářské politiky. V této souvislosti je více než potřebné intenzivně pokračovat v koordinovaných strukturálních reformách zaměřených na odolnost (financial technological, operational and business model resilience) a v posilování strategické autonomie, přičemž musí být dodržovány všechny základní hodnoty EU, zejména v hospodářské, obchodní a investiční oblasti.
2.14V kontextu současného geopolitického vývoje bude zapotřebí, aby se státy EU a eurozóny zaměřily na aktuální vývoj a přijímaly a prováděly všechna opatření potřebná k uskutečnění strukturálních změn v zájmu zvýšení investic, produktivity, konkurenceschopnosti a celkové odolnosti.
2.15V poslední dvou desetiletích EU postupně ztrácela své významné postavení ve světové ekonomice, zejména v porovnání s hlavními světovými konkurenty. Proto bude naléhavě nutné přijmout a provést všechna opatření potřebná ke zvýšení investic jako hlavního faktoru zvýšení produktivity a zvýšení kvality pracovní síly, a to díky efektivnější alokaci kapitálu a úspor. Jedním z možných řešení je urychlené odstranění dlouhodobých překážek a strukturálních nedostatků.
3.Konkrétní doporučení
3.1EHSV si je dobře vědom toho, že současná ekonomická situace ve státech EU a eurozóny je významnou měrou ovlivňována zásadní změnou paradigmatu ekonomického prostředí ve světové ekonomice. Hlavní příčinou je nepředvídatelný vývoj v oblasti celní a obchodní politiky, který má přímé i nepřímé důsledky.
3.2EHSV v této souvislosti doporučuje Evropské komisi nepokračovat v eskalaci obchodní války. Je třeba jasně demonstrovat schopnost EU co nejúčinněji čelit razantní obchodní politice USA. Vedení EK se proto nabízí příležitost prozkoumat, za jakých podmínek některé nadnárodní korporace v oblasti informačních technologií a pokročilých technologií podnikají v prostoru EU, včetně toho, jak plní své daňové povinnosti.
3.3EHSV se domnívá, že diplomacie EU by nyní měla na mezinárodní scéně sehrát významnou úlohu v procesu pokračujícího oslabování multilateralismu. V této souvislosti by měla intenzivně prosazovat zachování poválečného institucionálního uspořádání spolupráce, která byla založena na mezinárodní měnové stabilitě (Mezinárodní měnový fond), finanční pomoci (Světová banka – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj) a procesu liberalizace a odstraňování překážek v mezinárodním obchodě (Všeobecná dohoda o clech a obchodu a následně Světová obchodní organizace). Vznik a téměř 80leté úspěšné působení těchto multilaterálních měnově-finančních a obchodních institucí je více v souladu s hodnotami EU než pokračující protekcionismus, ekonomické nejistoty a iracionální přístup k současnému systému multilateralismu.
3.4EHSV se domnívá, že v dnešním nejistém a nepředvídatelném prostředí by EU měla v maximální možné míře usilovat o prohloubení svých silných stránek, ale zároveň i o odstranění svých ekonomických slabin. V této souvislosti EHSV konstatuje, že bude-li ekonomika EU strukturálně konkurenceschopnější a stabilnější, bude lépe připravena čelit neočekávaným otřesům. Jednou z hlavních priorit EU by v současnosti mělo být zachování jednotnosti obchodní politiky, která bude díky tomu méně vystavena systémovým otřesům z vnějšího prostředí.
3.5EHSV konstatuje, že je třeba využít velkou komparativní výhodu, kterou je jednotný trh EU. Od jeho vzniku v roce 1993 však nebyl dostatečně využit jeho potenciál. V této souvislosti je třeba upozornit, že celá řada nově vznikajících progresivních odvětví zejména v oblasti služeb čelí velkým překážkám, a proto je složité využít jejich komparativní výhody ve prospěch EU.
3.6EHSV doporučuje, aby byla přijata a provedena specifická opatření potřebná k prohloubení jednotného trhu ve všech odvětvích a oborech včetně služeb. Tato opatření však nesmí oslabit standardy sociální ani environmentální ochrany. Kromě toho je v současnosti víc než dříve zapotřebí vytvořit institucionální a legislativní rámec pro zvýšení kapitálu a jeho efektivní alokaci.
3.7EHSV doporučuje provést reformy financování EU, jež zohlední měnící se realitu. Souhlasí proto s provedením přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) EU na období 2021–2027, včetně politiky soudržnosti, v polovině období, s cílem zajistit, aby tato politika zaměřená primárně na zvýšení konkurenceschopnosti EU neztratila ze zřetele hodnoty a cíle evropského sociálního modelu. EHSV podporuje rozvíjení investiční kapacity ve strategických odvětvích ekonomiky EU a rozvoj kritických technologií, aby se dosáhlo vyšší ekonomické odolnosti.
3.8EHSV zároveň podporuje vytvoření klíčových odvětvových strategií pro kriticky významná odvětví a obory, které by měly v budoucnu určovat konkurenční výhodu ekonomiky EU a eurozóny.
3.9Kromě toho EHSV schvaluje a podporuje cíle uvedené v dokumentu Kompas konkurenceschopnosti pro EU, tj. obnovu konkurenceschopnosti a zajištění udržitelné a inkluzivní prosperity, které představují strategický rámec pro koordinaci činností na podporu konkurenceschopnosti EU a eurozóny prostřednictvím přijetí celé řady naléhavě potřebných opatření.
3.10EHSV považuje za jednu z hlavních překážek, která dlouhodobě omezuje hospodářský růst EU a eurozóny, mimořádnou administrativní a procesní náročnost podnikatelského prostředí. Proto důrazně doporučuje odstranit administrativní překážky, které stojí v cestě podnikatelským subjektům, počínaje deseti největšími překážkami uvedenými ve sdělení Jednotný trh: náš evropský domácí trh v nejistém světě.
3.11EHSV oceňuje snahy Komise o odstranění jedné z největších konkurenčních překážek v posledním období, a to vysokých cen energií. V této souvislosti vítá zveřejnění Akčního plánu pro cenově dostupnou energii a souhlasí s obsahem a návrhy na omezení cenové nestability (volatility) v průběhu ekonomického vývoje. V tomto kontextu navrhuje zajistit dlouhodobou předvídatelnost vývoje cen energií.
3.12EHSV doporučuje provést významné reformy v systému emisních povolenek EU a ETS, aby tyto byly stabilnější a motivovaly k uskutečnění nákladově proveditelné zelené transformace zaměřené na podporu konkurenceschopnosti.
3.13Velkou úlohu při podpoře konkurenceschopnosti v EU a eurozóně a při plnění cílů v oblasti zelené transformace sehrává podle EHSV intenzivní rozvoj oběhové ekonomiky. EHSV poukazuje na relativně vysokou závislost na dovozu vzácných zemin a kritických nerostných surovin, které EU musí dovážet ze zahraničí, hlavně z rozvíjejících se a nově vznikajících tržních ekonomik. Oběhová ekonomika vytváří podmínky pro posílení strategické autonomie EU a eurozóny a zároveň přispívá k udržení vysokého podílu moderního zpracovatelského průmyslu ve struktuře ekonomiky EU.
4.Konkrétní připomínky
4.1EHSV se domnívá, že model financování EU po roce 2027 by měl být větší měrou založen na moderních formách financování, hlavně pomocí finančních nástrojů a jejich schopnosti mobilizovat soukromý kapitál. Zároveň bude pro inkluzivní a udržitelný hospodářský růst i nadále zásadně důležité zajistit solidní míru veřejných investic – na evropské i vnitrostátní úrovni – k financování veřejných statků a infrastruktury.
4.2EHSV velmi oceňuje, že pod vlivem historických zpráv, které předložili Mario Draghi a Enrico Letta, se EK odhodlána řešit řešitelný a dlouhodobě nevyřešený problém enormní administrativní zátěže a procesní složitosti.
4.3Tradiční model bankovního financování je vhodný pro zavedené podniky, které mají zdokumentovanou historii a mohou poskytnout zajištění. Méně se však hodí pro inovativní a rychle rostoucí společnosti, jejichž možnosti zajištění jsou omezené. Tyto podniky při expanzi často využívají alternativní způsoby financování, především pak z okruhu kapitálových nástrojů. U startupů je důležitou složkou financování trh rizikového kapitálu.
4.4EHSV souhlasí s mnoha organizacemi občanské společnosti a ECB, že k vytvoření příznivých podmínek pro alokaci kapitálu na spravedlivou transformaci je třeba pevně nastavit předpisy o udržitelnost včetně kritérií pro podávání zpráv o udržitelnosti. Rámec pro podávání zpráv o udržitelnosti obsahuje cenné ukazatele pro investice do nízkouhlíkových průmyslových odvětví, projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, financování transformace a dalších čistých a ekologických iniciativ, jež podpoří jak konkurenceschopnost, tak dosažení klimatických cílů EU. Dobře nastavená legislativa týkající se udržitelnosti může podpořit rozvoj inovací a posílit konkurenceschopnost.
4.5EHSV se ztotožňuje s výběrem strategicky významných odvětví uvedených v Kompasu konkurenceschopnosti a vyzývá EK, aby urychlila vypracování akčních plánů a jejich provádění. EHSV považuje za zásadní změnit prostředí pro inovace, zejména v rychle rostoucích odvětvích a oborech, a k tomu je třeba zajistit dostupné a flexibilní financování jejich rozvoje.
4.6V souladu s Dohodou o čistém průmyslu EHSV souhlasí, že pokračující proces dekarbonizace v praxi je základem budoucí konkurenceschopnosti a prosperity ekonomiky EU. EHSV rovněž poukazuje na skutečnost, že v tomto dokumentu není uveden scénář a postupy týkající se současných tradičních průmyslových odvětví a jejich dekarbonizační transformace. Doporučuje proto, aby to bylo konkrétněji uvedeno s ohledem na budoucí vývoj těchto odvětví a firem v nich působících.
4.7EHSV konstatuje, že je třeba vytvořit institucionální a legislativní rámec pro homogenní a efektivní fungování kapitálového trhu v EU, aby se úspory nasměrovaly do návratně výnosných investic. V této souvislosti by se měly v rámci nově vznikající unie úspor a investic zavést nové investiční produkty, vytvořit podmínky pro rizikový kapitál a zajistit plynulý tok investic v celé EU v koordinaci s novým reformovaným rozpočtem EU.
4.8EHSV se oprávněně domnívá, že zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti v rámci EU nelze dosáhnout bez podpory zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovních sil. Vzhledem k cíli zajištění souladu mezi současnou úrovní kvalifikací a rostoucími požadavky na trhu práce EHSV vítá vznik unie dovedností zaměřené na investice, vzdělávání dospělých a celoživotní učení.
4.9EHSV důrazně podporuje úsilí o odstranění překážek na jednotném trhu, zejména pak těch, jež brání dokončení unie kapitálových trhů a bankovní unie. Měla by být přijata průřezová strategie s cílem zlepšit celkové fungování jednotného trhu ve všech odvětvích a oborech. Proto by bylo zapotřebí modernizovat rámec správy jednotného trhu, odstranit zbývající překážky v EU a předcházet vzniku nových překážek.
4.10EHSV zdůrazňuje, že je třeba vytvořit podmínky pro mobilitu pracovních sil, zejména vysoce kvalifikovaných talentů v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika). Kromě toho bude žádoucí zavést funkční systém uznávání vzdělání pro práci kdekoli v EU.
4.11EHSV poukazuje na potřebu vzájemné koordinace hospodářských politik jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovní EU. Podporuje proto návrh na zavedení nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti. Podle tohoto návrhu by měly všechny členské státy spolupracovat s cílem zajistit splnění společných cílů EU na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní. Kromě toho by bylo vhodné identifikovat přeshraniční projekty evropského významu a realizovat příslušné reformy a investice.
4.12EHSV se domnívá, že v příštím VFR EU by měly být finanční nástroje EU s podobnými cíli nahrazeny Evropským fondem pro konkurenceschopnost, který poskytne finanční podporu na provádění opatření v rámci nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti.
4.13EHSV zdůrazňuje, že Fond pro konkurenceschopnost nesmí být zaveden na úkor fondů na podporu soudržnosti. Stávající část rozpočtu EU vyčleněná na politiku soudržnosti by neměla být v příštím VFR snížena, ale naopak zvýšena, neboť politika soudržnosti EU, a zejména Evropský sociální fond plus se ukázaly jako zcela rozhodující pro investice do lidí, vytváření pracovních míst a posilování evropského modelu sociálně tržního hospodářství.
4.14EHSV podporuje kroky zaměřené na modernizaci financování čisté transformace podporující konkurenceschopnost, konkrétně např. nový rámec veřejné podpory v souvislosti s Dohodou o čistém průmyslu. To může umožnit zjednodušení a urychlení schvalování opatření veřejné podpory na využívání energie z obnovitelných zdrojů, dekarbonizaci průmyslu a zajištění dostatečných výrobních kapacit pro čisté technologie, posílení Inovačního fondu nebo zřízení banky pro dekarbonizaci průmyslu.
4.15EHSV podporuje úsilí Evropské investiční banky o vytvoření nových finančních nástrojů v rámci Dohody o čistém průmyslu. V této souvislosti podporuje i souhrn opatření směřující k vytváření elektrifikačních sítí, jakož i společný pilotní program EK a EIB zaměřený na smlouvy o nákupu elektřiny, které se poskytnou MSP a energeticky náročným průmyslovým odvětvím.
4.16EHSV poukazuje též na význam modelu vytvořeného s programem InvestEU a vítá záruční nástroj pro čisté technologie v rámci programu TechEU. Dále doporučuje zachování programu zaměřeného na posílení sociálního rozměru („oblast týkající se sociálních investic a dovedností“) financovaného z programu InvestEU.
V Bruselu dne 5. září 2025.
předseda sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Ioannis VARDAKASTANIS
____________