REX/598
Význam institucionalizace občanského a sociálního dialogu v kandidátských a partnerských zemích EU
STANOVISKO
sekce Vnější vztahy
Význam institucionalizace občanského a sociálního dialogu v kandidátských a partnerských zemích EU
(stanovisko z vlastní iniciativy)
Zpravodajové: Dumitru FORNEA
Decebal-Ștefăniță PADURE
Ionuţ SIBIAN
|
Poradci
|
Simona Constantinescu
Mircea Mitruțiu
Igor Zubcu
|
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
23/1/2025
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
Odpovědná sekce
|
Vnější vztahy
|
|
Přijato v sekci
|
12/6/2025
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
62/0/0
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
D/M/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1Nezávislá a dynamická občanská společnost má zásadní význam pro demokracii, ochranu základních práv a svobod a boj proti rostoucím extremistickým hnutím, která zpochybňují hodnoty EU. Organizovaná občanská společnost, která se opírá o demokratické hodnoty, jedná ve veřejném zájmu tím, že zprostředkovává vztahy mezi orgány a občany a dává více prostoru různým hlasům, včetně hlasů zranitelných skupin. Poskytuje platformu pro pokojný aktivismus, prosazování zájmů a obranu práv a posiluje demokratickou angažovanost a odpovědnost.
1.2V návaznosti na rozsah svých předchozích návrhů týkajících se občanského dialogu
a sociálního dialogu
EHSV znovu zdůrazňuje význam institucionalizace občanského a sociálního dialogu také v kandidátských a partnerských zemích EU
a předkládá tyto upřesněné cíle:
●existence komplexního a příznivého legislativního rámce, který zajistí účinné zapojení organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran do přípravy, provádění, monitorování a hodnocení legislativních a politických opatření. Tento rámec by měl být v souladu s normami EU v oblasti inkluzivity, transparentnosti a odpovědnosti i s normami stanovenými OSN, zejména v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 16,
●sladění institucionálního uspořádání občanského a sociálního dialogu v kandidátských zemích se zásadami, normami a osvědčenými postupy v Evropské unii a jeho podpora v partnerských zemích s odkazem na Evropský hospodářský a sociální výbor. Občanský i sociální dialog by měl mít k dispozici odpovídající zdroje a vnitrostátní regulační rámce, které by zaručily účinné fungování obou dialogů a jejich sbližování při zajišťování stálého dialogu mezi státem a společností,
●podpora autentického a strukturovaného trojstranného dialogu mezi vládami, odbory a organizacemi zaměstnavatelů s cílem podpořit spolupráci v klíčových oblastech, jako je zaměstnanost, pracovní práva, kolektivní vyjednávání, regionální rozvoj, vzdělávání a strategie spravedlivé transformace,
●posilování kapacity organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, aby se mohli účinně a na stejné úrovni účastnit občanského a sociálního dialogu, a to prostřednictvím zvláštní finanční podpory, vzdělávání, institucionálních partnerství a operativní pomoci, aniž by byla dotčena jejich nezávislost na vládě,
●podpora výměny osvědčených postupů a know-how z členských států EU prostřednictvím strukturované spolupráce, programů vzájemného učení, technické pomoci a strategických partnerství,
●rozšíření zapojení organizované občanské společnosti do rámců spolupráce financovaných EU s cílem podpořit participativní správu věcí veřejných.
1.3V zájmu dosažení těchto cílů EHSV doporučuje tato konkrétní předběžná opatření:
●příslušné orgány Evropské unie mohou ve svých vztazích s kandidátskými a partnerskými státy propagovat význam účasti a účinného zapojení organizované občanské společnosti v procesech jednání, a to transparentním a inkluzivním způsobem, a tím také přispívat k posílení úlohy smíšených poradních výborů, platforem občanské společnosti nebo domácích poradních skupin, což jsou poradní struktury občanské společnosti, které existují a fungují na základě dohod o přidružení nebo obchodních smluv EU s různými sousedními státy nebo jinými regiony světa,
●navržení procesu monitorování, který by EHSV a dalším příslušným zúčastněným stranám z řad občanské společnosti umožnil dohlížet na provádění institucionálního občanského a sociálního dialogu během celého cyklu tvorby právních předpisů a veřejné politiky a v případě potřeby vydávat doporučení,
●začlenění podmínky občanského a sociálního dialogu do přístupových jednání a programů spolupráce EU, zejména pokud jde o dodržování článků 151 až 155 SFEU o sociální politice a konzultacích se zúčastněnými stranami,
●vytvoření inkluzivních a stálých vnitrostátních platforem pro dialog mezi vládami, organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery, které by fungovaly jako institucionalizovaná fóra pro politickou diskusi a spoluvytváření právních předpisů, přičemž jako vzor by sloužil EHSV,
●zavedení cílených programů financování EU na podporu rozvoje a dlouhodobé udržitelnosti nezávislých organizací občanské společnosti a struktur sociálních partnerů, které by jim umožnily aktivní a spravedlivou účast na procesech veřejné politiky a integrace do EU,
●orgány Evropské unie a organizace občanské společnosti musí zvýšit své úsilí o podporu informačních kampaní, které by zdůrazňovaly význam sociálního a občanského dialogu. To je obzvláště důležité pro zapojení mladých lidí. Tyto činnosti by měly být prováděny v partnerství s organizacemi občanské společnosti nebo sociálními partnery v kandidátských a partnerských zemích.
1.4EHSV doporučuje, aby členy hospodářských a sociálních rad byli jak sociální partneři, tak organizace občanské společnosti. Ve státech, kde se na práci stávající hospodářské a sociální rady podílejí pouze sociální partneři, by měly být vytvořeny další kanály/platformy pro občanský dialog.
2.Souvislosti
2.1Občanský a sociální dialog je základním pilířem evropského modelu participativní správy věcí veřejných. V uplynulých desetiletích tento dialog významně přispěl k upevnění demokracií v členských státech EU a sehrál klíčovou úlohu při podpoře udržitelného, spravedlivého a inkluzivního socioekonomického rozvoje.
2.2Institucionalizovaný sociální dialog na evropské úrovni byl právně upraven podpisem Římských smluv zakládajícími státy Evropského hospodářského společenství dne 25. března 1957. V témže roce byl na základě těchto smluv zřízen Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), hlavní evropská poradní instituce, která měla být „mostem mezi orgány Společenství a organizovanou občanskou společností“.
2.3V hlavě X Smlouvy – Sociální politika – jsou zmínky o sociálním a občanském dialogu a konzultacích s Evropským hospodářským a sociálním výborem: články 151, 152, 153, 154 a 155. Například článek 152 stanoví, že: „S přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních systémů Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni. Usnadňuje mezi nimi dialog, přičemž uznává jejich samostatnost.“
2.4S rozšiřováním vztahů mezi Evropskou unií a kandidátskými zeměmi, jakož i partnerskými zeměmi ve východních a jižních regionech, je třeba posílit občanský a sociální dialog jako součást procesu integrace a spolupráce. V předchozích stanoviscích EHSV zdůraznil, že strukturovaný sociální a občanský dialog je klíčovým faktorem úspěchu politik rozvoje, sociální soudržnosti a demokratizace v těchto zemích
.
2.5Sociální dialog
2.6Mezinárodní organizace práce (MOP) definuje sociální dialog jako všechny typy jednání, konzultací nebo výměny informací mezi zástupci vlád, zaměstnavatelů a odborových svazů o otázkách společného zájmu týkajících se hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Může probíhat formou trojstranného jednání, jehož jednou stranou je vláda, nebo může mít podobu dvoustranných vztahů mezi pracovníky a vedením. Sociální dialog hraje klíčovou úlohu při ovlivňování hospodářských, pracovních a sociálních politik a při podpoře sbližování životních a pracovních podmínek. Klíčovým nástrojem sociálního dialogu je proces kolektivního vyjednávání, jehož cílem je zaručit důstojné pracovní podmínky a spravedlnost na pracovišti.
Občanský dialog
2.7Ačkoli nebyla přijata žádná univerzální definice občanského dialogu, je všeobecně uznáván jako klíčová součást práce organizací občanské společnosti při zajišťování toho, aby byly hlasy občanů slyšet v rozhodovacích procesech. Odvětvové, průřezové a horizontální složky občanského dialogu podporují spolupráci a inkluzivnost v oblasti správy věcí veřejných a zvyšují legitimitu a odpovědnost politik. Toho se dosáhne prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících aspektů: 1) dialogu mezi organizacemi občanské společnosti za účelem výměny názorů a odborných znalostí a 2) strukturovaného dialogu mezi organizacemi občanské společnosti a vládními institucemi, který zajistí, aby byly při koncipování politik zohledněny různé postoje.
3.Obecné připomínky
3.1V mnoha kandidátských a partnerských zemích zůstává občanský a sociální dialog roztříštěný a chybí mu institucionální úprava, což ovlivňuje jeho schopnost vytvářet soudržné a inkluzivní veřejné politiky. Vzhledem k absenci jasných institucionálních struktur je zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do rozhodování omezené a nerovnoměrné, což vede k nedůvěře v demokratické procesy a k neúčasti občanů.
3.2EHSV zdůrazňuje, že je třeba jasně rozlišovat mezi sociálním dialogem, který je zakotven v článcích 151–155 SFEU a do něhož jsou zapojeni sociální partneři (organizace zaměstnavatelů a odborové svazy), a občanským dialogem, který je zakotven v článku 11 SEU a který zahrnuje subjekty širší organizované občanské společnosti. Tyto dvě formy dialogu se vzájemně doplňují, ale liší se účelem, subjekty a institucionálním rámcem.
3.3Strukturovaný a dobře institucionalizovaný občanský a sociální dialog má zásadní význam pro zajištění stability, institucionální paměti, hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti v kandidátských/partnerských zemích. Propagací a podporou těchto institucionálních struktur mohou Evropská unie a členské státy posílit svou úlohu spolehlivého partnera a podpořit demokratické procesy v těchto zemích, což přispěje k hladší a udržitelnější integraci do evropské rodiny v rámci procesu rozšíření, ale také ve vztazích s dalšími partnerskými zeměmi, které by se mohly koncepcí institucionalizovaného občanského a sociálního dialogu inspirovat.
3.4Předseda EHSV navíc nedávno zahájil iniciativu, která usiluje o aktivnější zapojení kandidátských zemí do činnosti EHSV. Cílem této iniciativy je zajistit, aby tyto země mohly využívat odborné znalosti a zkušenosti členských států EU, zejména v oblasti podpory konkurenceschopných ekonomik prostřednictvím sociálního dialogu a širšího zapojení občanské společnosti. Tím, že EHSV začleňuje kandidátské země do těchto procesů již v rané fázi, nejenže pomáhá připravit je na budoucí členství v EU, ale také podporuje vytváření odolných ekonomik, které budou moci konkurovat v celosvětovém měřítku a zároveň si zachovají vysoké sociální normy.
3.5V této souvislosti se institucionalizace občanského a sociálního dialogu stává klíčovou hnací silou nejen sociálního a demokratického pokroku, ale také hospodářské výkonnosti, a pomáhá tak sladit kandidátské a partnerské země s normami EU a OSN a jejich cíli v oblasti konkurenceschopnosti.
3.6V některých kandidátských zemích, kde takové subjekty neexistují, již byl zahájen proces posuzování možnosti zřízení hospodářské a sociální rady nebo podobného subjektu na vnitrostátní úrovni. Odborné znalosti EHSV a dalších podobných organizací v členských státech by byly velmi užitečné pro vypracování analýzy potřeb a dokončení legislativních a administrativních procesů souvisejících s touto institucionální strukturou.
3.7Zřízení hospodářských a sociálních rad v kandidátských a některých partnerských zemích, kde tyto rady neexistují, by mohlo napomoci větší spolupráci a lepší synchronizaci mezi činnostmi EU a zájmy organizované občanské společnosti v těchto zemích.
3.8Institucionalizace sociálního a občanského dialogu napomáhá tomu, aby se s organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery zacházelo s úctou a aby mohli organizovaně, účinně a transparentně využívat veřejné finanční zdroje, které jsou přidělovány na procesy občanského a sociálního dialogu na místní, regionální, státní, evropské či jiné úrovni.
3.9Vytvoření hospodářské a sociální rady tam, kde neexistuje, by rovněž umožnilo existenci subjektu složeného z profesionálních úředníků v určitých oblastech, kteří by vypracovávali stanoviska a doporučení schválená konsensem stran občanské společnosti, což by zajistilo zlepšení návrhů dokumentů vypracovávaných orgány veřejné správy a vyloučení sociálních sporů.
3.10Sociální partneři (odbory a sdružení zaměstnavatelů) a zástupci dalších organizací občanské společnosti, které budou součástí hospodářské a sociální rady nebo podobného orgánu, by plnili následující úkoly:
●povinné konzultování návrhů normativních aktů ve specializovaných oblastech stanovených zákonem z podnětu vlády, jakož i legislativních iniciativ poslanců,
●vypracovávání analýz/studií týkajících se hospodářské, sociální a environmentální situace, na žádost vlády nebo parlamentu nebo z vlastní iniciativy, přičemž na jejich vypracování by vlády měly poskytovat administrativní a finanční podporu,
●informování vlády nebo parlamentu o vzniku ekonomických a sociálních jevů, které vyžadují vypracování nových normativních aktů nebo úpravu stávajících.
4.Konkrétní připomínky
4.1Institucionalizace sociálního a občanského dialogu může probíhat v různých organizačních strukturách, přičemž je třeba respektovat zvláštnosti každého státu a zohlednit zájmy a aspirace organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, ale zároveň vzít v úvahu osvědčené postupy na evropské a mezinárodní úrovni v této oblasti.
4.2EHSV je přesvědčen, že institucionalizace občanského a sociálního dialogu urychluje integraci kandidátských zemí do evropského sociálního modelu, přičemž základem je reprezentativnost a rozmanitost sociálních partnerů a organizací občanské společnosti a jejich zapojení do veřejného rozhodování.
4.3EHSV konstatuje, že hospodářské a sociální rady a další formy institucionalizovaného občanského a sociálního dialogu významně přispívají k posílení modelu správy věcí veřejných a participativní demokracie a hrají zásadní úlohu při podpoře udržitelného, spravedlivého a inkluzivního socioekonomického rozvoje.
4.4EHSV zdůrazňuje, že je třeba posílit občanský a sociální dialog jako součást procesu integrace a spolupráce mezi kandidátskými zeměmi a členskými státy. Strukturovaný občanský a sociální dialog je klíčovým faktorem úspěchu politik udržitelného rozvoje, sociální soudržnosti a demokratizace v těchto zemích.
4.5Sociální dialog, zejména ve své tripartitní podobě, zahrnuje strukturovanou interakci mezi vládami, organizacemi zaměstnavatelů a odbory a zaměřuje se především na trh práce, pracovní podmínky a hospodářské politiky. Oproti tomu občanský dialog zahrnuje širší škálu aktérů, přičemž organizace občanské společnosti se účastní procesu participativní správy, a to společně s dalšími třemi klíčovými zúčastněnými stranami, jimiž jsou orgány veřejné správy, politické instituce a – v některých případech – hospodářské a sociální subjekty. Tyto dvě formy dialogu se sice liší, ale vzájemně se doplňují a představují základní pilíře demokratické legitimity a inkluzivní tvorby politik v rámci EU.
4.6Institucionalizované a strukturované konzultace zajišťují sociální smír a příznivé sociální a ekonomické prostředí pro rozvoj a modernizaci v kandidátských a partnerských zemích, a to jak rozptýlením nahromaděného sociálního napětí prostřednictvím dialogu a jednání, tak vytvořením podmínek pro zavedení a udržení předvídatelného institucionálního a právního rámce pro občany a hospodářské subjekty uvnitř státu i v zahraničí.
4.7EHSV konstatuje, že začleněním institucionalizovaného občanského a sociálního dialogu do všech rozhodnutí o právních předpisech a veřejné politice, která mají významný sociální, ekonomický a environmentální dopad, je zajištěno zastoupení různých zájmů ve společnosti: malých a středních podniků, zahraničních investorů, veřejných podniků, zaměstnanců, občanské společnosti a místních komunit.
4.8V hospodářských a sociálních radách rozvíjejí sociální partneři a organizace občanské společnosti zastupující různé zájmy svou schopnost dosahovat konsensu a kompromisu prostřednictvím jednání a dialogu a učí se jednat a vyvažovat své názory, aby dosáhli společného postoje ve vztahu se subjekty s rozhodovací pravomocí.
4.9Ve státech, kde tyto hospodářské a sociální rady neexistují, posílí jejich zřízení úlohu a postavení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti v konzultačních a partnerských vztazích s vládami kandidátských a partnerských zemí, neboť vlády budou povinny konzultovat s nimi všechny projekty v oblasti právních předpisů a veřejné politiky s významným sociálním, hospodářským a environmentálním dopadem a vyžádat si jejich stanovisko k těmto projektům.
4.10Stejně tak budou muset reprezentativní sociální partneři a organizace občanské společnosti rozvíjet své vlastní dovednosti v oblasti analýzy veřejných politik a formulování stanovisek, pozměňovacích návrhů a alternativních veřejných politik, aby mohli dostát svým novým institucionalizovaným právům.
4.11EHSV doporučuje, aby kandidátské a partnerské země definovaly jasná a transparentní kritéria pro výběr zástupců v občanském a sociálním dialogu, včetně mechanismů rotace, opatření veřejné odpovědnosti a pravidelného hodnocení reprezentativnosti, aby byla zajištěna legitimita, důvěryhodnost a rozmanitost.
4.12V této souvislosti by měly být přiděleny finanční prostředky z evropských předvstupních fondů na podporu institucionalizace a zprovoznění strukturovaných mechanismů občanského a sociálního dialogu. Financování by se mělo zaměřit na rozvoj správních a regulačních rámců potřebných pro participativní správu a inkluzivní tvorbu politik, včetně předávání know-how a zkušeností týkajících se struktur demokratického dialogu a procesů veřejné politiky z EHSV, národních hospodářských a sociálních rad a podobných orgánů v členských státech jejich protějškům v kandidátských a partnerských zemích, aniž by byly financovány hlavní činnosti sociálních partnerů nebo organizací občanské společnosti, a zůstala tak zachována jejich autonomie a nezávislost.
4.13Je třeba rovněž rozvíjet programy pro budování vzájemné důvěry mezi veřejnými a soukromými partnery zapojenými do občanského a sociálního dialogu. K efektivitě činnosti hospodářských a sociálních rad přispěje i skupina odborníků zaměstnaných v řízení těchto poradních institucí a uspořádání činnosti do specializovaných sekcí.
4.14EHSV byl první evropskou institucí, která začala oficiálně zapojovat kandidátské země do své práce, čímž dal pozitivní příklad ostatním orgánům a institucím EU. „Člen z kandidátské země“ je čestný titul, který vyjadřuje podporu a ohleduplnost vůči zástupcům občanské společnosti z kandidátských zemí, aniž by jim byl udělen status člena EHSV.
4.15Včasné zřízení hospodářských a sociálních rad nebo podobných orgánů ve státech, kde ještě neexistují, a zapojení zástupců občanské společnosti do procesu přistoupení, resp. vyjednávacích pracovních skupin přispěje k rychlejšímu průběhu jednání o přistoupení kandidátských zemí k EU, zejména co se týče dvou tematických okruhů kapitol jednání: Základní zásady (kapitoly „Soudnictví a základní práva“ a „Právo, svoboda a bezpečnost“) a Konkurenceschopnost a inkluzivní růst (kapitoly „Politika v oblasti podnikání a průmyslu“ a „Sociální politika a zaměstnanost“).
4.16Možnosti financování pro kandidátské země jsou navrženy s cílem podpořit provádění rozsáhlých systémových reforem, na které se zaměřuje zejména okruh 1 „Základní zásady“. Fungování demokratických institucí je rovněž spojeno s transparentností správy věcí veřejných a konzultováním/zapojením organizací občanské společnosti v procesu integrace do EU, přičemž obojí patří mezi cíle institucionalizace občanského a sociálního dialogu.
4.17V souladu se zásadou partnerství EU a sociálními a hospodářskými cíli plánů růstu pro kandidátské země trvá EHSV na tom, že sociální partneři a subjekty občanské společnosti musí být včas a smysluplně zapojeni do fáze přípravy, jakož i do fází provádění, monitorování a hodnocení programů reforem.
4.18EHSV doporučuje, aby programy reforem obsahovaly shrnutí procesu konzultací, z něhož bude patrné, jak byly připomínky zúčastněných stran zohledněny, v souladu s jeho stanoviskem z roku 2024 Nový plán růstu a nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu.
4.19EHSV zdůrazňuje, že institucionalizace občanského a sociálního dialogu v podobě hospodářských a sociálních rad v kandidátských a partnerských zemích nenahrazuje trojstranný sociální dialog mezi vládami, zaměstnavateli a odborovými svazy o trhu práce (mzdy a pracovní podmínky) institucionalizovaný v podobě výborů nebo rad pro trojstranný sociální dialog na územní a státní úrovni.
V Bruselu dne 12. června 2025.
předseda sekce Vnější vztahy
Dimitris DIMITRIADIS
_____________