NAT/945
Nová pravidla přeshraničního vymáhání v oblasti boje proti nekalým obchodním praktikám
STANOVISKO
sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Nová pravidla přeshraničního vymáhání v oblasti boje proti nekalým obchodním praktikám
(COM(2024) 576 final — 2024/0318 (COD)
Zpravodajka: Émilie PROUZET
1.DOPORUČENÍ
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)
1.1podporuje posílení spolupráce vnitrostátních orgánů na vnitřním trhu;
1.2pokládá za mimořádně důležité zlepšovat komunikaci, koordinaci a spolupráci mezi orgány členských států, a to ve všech oblastech a v zájmu co nejlepších služeb pro žadatele. V tomto ohledu EHSV opětovně vyzdvihuje zásadní význam tlumočníků a překladatelů. Jazyky stále patří k velkým překážkám přístupu k postupům;
1.3vítá rozhodnutí Komise urychleně zapracovat do legislativního procesu doporučení vzešlá ze strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU;
1.4příznivě hodnotí, že vývoj v posledních měsících mezi různými aktéry potravinového dodavatelského řetězce se nesl v duchu otevřeného dialogu, zejména v rámci zmíněného strategického dialogu, a přál by si, aby v tomto přístupu pokračovala nedávno zřízená evropská rada pro zemědělství a potravinářství průmysl;
1.5je srozuměn s tím, že nebylo vypracováno posouzení dopadu, neboť cílem návrhu nařízení je pouze upřesnit způsoby spolupráce vnitrostátních orgánů, které jsou již vymezeny ve směrnici o nekalých obchodních praktikách;
1.6žádá spolunormotvůrce, aby navržené nařízení zůstalo legislativním aktem s výhradním cílem upřesnit administrativní a procedurální opatření;
1.7žádá spolunormotvůrce, aby podnikům na vnitřním trhu zabezpečili právní jistotu a svobodnou volbu rozhodného práva a jurisdikce, do nichž budou spadat jejich smlouvy, a to v rámci dodržování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;
1.8vzhledem k tomu, že není zajištěna harmonizace mezi členskými státy, žádá, aby se opatření zakotvená v nařízení vztahovala pouze na spolupráci orgánů pověřených dohledem nad uplatňováním právních předpisů, pokud jde o nekalé obchodní praktiky a prahové hodnoty harmonizované na úrovni EU v článcích 3 a 4 směrnice o nekalých obchodních praktikách;
1.9v opačném případě žádá spolunormotvůrce, aby orgány pověřené uplatňováním právních předpisů měly absolutní právo odmítnout žádosti o výměnu informací o vnitrostátních pravidlech, která nejsou harmonizována dle směrnice o nekalých obchodních praktikách – tím spíše, že některá z těchto pravidel mohou být v rozporu s vnitřním trhem;
1.10vyzývá evropské spolunormotvůrce, aby zachovali vnitřní trh a nepředkládali opatření vedoucí k opětovné nacionalizaci zásobování v Evropě, jež by tímto legitimizovala územní bariéry zásobování se závažnými dopady na spotřebitele a trvanlivost produktů.
2.VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY
Argumenty ve prospěch doporučení 1.1 a 1.2
2.1EHSV opakovaně konstatoval, že je třeba zlepšit koordinaci, spolupráci a komunikaci vnitrostátních orgánů. Možností, jak zlepšení dosáhnout, je zde několik. K řádnému fungování vnitřního trhu a ke zlepšení přístupu stěžovatelů ke spravedlnosti je nutné řádné provedení a uplatňování pravidel.
2.2EHSV žádá spolunormotvůrce, aby nařízení zůstalo legislativním aktem zaměřeným výhradně na administrativní a procedurální opatření, jenž se týká pouze spolupráce orgánů pověřených prováděním právních předpisů o nekalých obchodních praktikách.
2.3EHSV dále vyzývá spolunormotvůrce, aby neprováděli změny směrnice o nekalých obchodních praktikách ani nevnášeli nová pravidla do navrženého nařízení, dokud nebudou známy závěry hodnocení uvedené směrnice.
Argumenty ve prospěch doporučení 1.3 a 1.4
2.4Návrh v důvodové zprávě odkazuje na doporučení uvedená ve zprávě o strategickém dialogu o budoucnosti zemědělství v EU, která byla v září 2024 předložena předsedkyni Evropské komise. Tato zpráva je výsledkem několikaměsíční debaty 29 organizací zúčastněných stran ze zemědělsko-potravinářského odvětví. EHSV oceňuje práci zúčastněných stran a vyzývá Komisi, aby v tomto duchu konstruktivní spolupráce pokračovala i v evropské radě pro zemědělství a potravinářství.
2.5EHSV dále podporuje doporučení obsažená v této zprávě, která je výsledkem spolupráce všech aktérů řetězce, kteří se dohodli na společné podpoře transformace v zájmu udržitelnosti zemědělsko-potravinového řetězce.
Argumenty ve prospěch doporučení 1.5 až 1.8
2.6EHSV pokládá za zásadně důležité zajistit soudržnost, proporcionalitu a vliv tohoto návrhu na právní jistotu příslušných podniků (viz Draghiho zpráva
, Lettova zpráva
a závazek předsedkyně Ursuly von der Leyen ohledně testu konkurenceschopnosti
).
2.7EHSV spoléhá na Komisi, že podniky dostanou účinné záruky zejména ohledně svobodné volby rozhodného práva a jurisdikce smluvními stranami, a to v rámci dodržování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.
2.8Návrh nařízení by totiž nepředstavoval žádný problém, pokud by pravidla byla v celé Evropské unii stejná. Nicméně vzhledem k tomu, že směrnice o nekalých obchodních praktikách z roku 2019 ((EU) 2019/633) zavádí pouze minimální harmonizaci, přijaly členské státy v této věci pravidla velmi rozmanitá.
2.9Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec však stanoví, že „žádosti o informace“ podle tohoto nařízení lze použít i ve vztahu ke vnitrostátním pravidlům (ve smyslu směrnice o nekalých obchodních praktikách). Článek 5, jenž se týká žádostí o informace, ve čtvrtém odstavci přebírá možnost stanovenou článkem 2 použít toto právo na vnitrostátní předpisy. Tento odstavec doplňuje ustanovení umožňující dožádanému orgánu odmítnout poskytnutí těchto informací.
2.10V praxi existuje deset nekalých obchodních praktik, jež jsou protiprávní ve všech členských státech. Ty představují jedinou provedenou harmonizaci. Co se týče šesti „šedých“ praktik podle směrnice o nekalých obchodních praktikách, některé členské státy je povolují v případě, že byly předem sjednány, kdežto jiné státy je prostě a jednoduše zakazují.
2.11Vnitrostátní opatření odchylná od opatření zakotvených ve směrnici nebo praktiky podle směrnice doplňující mohou představovat vnitrostátní reakci na situaci v daném členském státě, a z tohoto titulu tedy nespadají do oblasti působnosti návrhu nařízení, který je předmětem tohoto stanoviska.
2.12Dále platí, že většina členských států změnila nebo zrušila prahovou hodnotu obratu zakotvenou ve směrnici o nekalých obchodních praktikách. Několik států přidalo na seznam „šedých“ a „černých“ praktik další položky.
-Některé vnitrostátní předpisy, jež přesahují rámec vymezený směrnicí o nekalých obchodních praktikách, tak mohou být v rozporu s evropskou legislativou, uvědomíme-li si, že Komise v dubnu minulého roku dosud nedokončila „kontrolu shody“ spočívající v posouzení slučitelnosti vnitrostátních prováděcích opatření s ustanoveními směrnice o nekalých obchodních praktikách
.
-Přísnější vnitrostátní pravidla nebyla předmětem „žádosti o informace ani dalšího šetření“ při posuzování slučitelnosti s vnitřním trhem podle článku 9 směrnice o nekalých obchodních praktikách
.
-A stížnostmi na slučitelnost vnitrostátních předpisů s vnitřním trhem se Komise dosud nezabývala.
2.13EHSV se obává, aby výše uvedená ustanovení neohrozila právní jistotu podniků. Žádá, aby jim byly poskytnuty záruky, že tato ustanovení neotevírají možnost uplatňovat volbu rozhodného práva a jurisdikce mimo ujednání smlouvy, a to v rámci dodržování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.
2.14V zájmu právní jistoty ohledně oblasti působnosti EHSV žádá, aby článek 2 návrhu nařízení oblast působnosti tohoto nařízení vymezil přesně, to jest:
a)na nekalé obchodní praktiky uvedené v článku 3 odstavcích 1 a 2 směrnice o nekalých obchodních praktikách a
b)dle prahových hodnot obratu uvedených v článku 1 směrnice o nekalých obchodních praktikách.
2.15EHSV dále žádá, aby práva subjektů na obhajobu byla upřesněna zejména v otázce řízení zahájeného proti určitému podniku a odůvodnění takového řízení. Příslušné podniky by měly být o těchto řízeních informovány. Tato oznámení by měla zejména umožnit posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem, aniž by došlo ke zvýšení administrativní zátěže. V každém případě je zapotřebí podřídit povinnost informovat kupujícího vnitrostátní úpravě zveřejňování informací, aby nenarušovala vyšetřování ani uchovávání důkazů.
Argumenty ve prospěch doporučení 1.9
2.16Tuto nejistotu by mohly dále prohloubit některé členské státy, které chtějí uplatňovat vlastní právní úpravu na smlouvy platně uzavřené v jiném státě EU, a to v rámci dodržování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.
2.17Návrh nařízení nicméně objasňuje, že jeho ustanoveními nejsou dotčena pravidla Unie a členských států pro mezinárodní právo soukromé. Pouhá informace, že nařízením není dotčen jiný právní akt, nestačí.
2.18EHSV pokládá za naprosto nezbytné, aby posílení přeshraničního uplatňování a koordinace v žádném případě nenapomáhalo snahám určitého státu prosazovat exteritoriální platnost vlastního vnitrostátního práva.
2.19Proto EHSV žádá, aby dožádané orgány měly i nadále absolutní právo odmítnout vyhovět žádosti, jestliže se tato žádost bude týkat neharmonizovaných vnitrostátních opatření.
Argumenty na podporu doporučení 1.10
2.20Vnitřní trh EU umožňuje maloobchodníkům a velkoobchodníkům opatřit si větší výběr produktů za lepších podmínek. Úspory vzniklé optimálním nákupem na vnitřním trhu se přenášejí na spotřebitele díky intenzivní hospodářské soutěži v maloobchodě i velkoobchodě a obchodníci mohou svým zákazníkům nabízet širší výběr produktů za nižší ceny. Dostupnost potravin zůstává pro spotřebitele v EU důležitou potřebou i poté, co došlo ke stabilizaci inflace.
2.21Enrico Letta ve zprávě o vnitřním trhu potvrdil, že renacionalizace vnitřního trhu v oblasti dodávek poškodila zájmy spotřebitelů.
2.22Čím složitější nebo nejistější je pro kupující získat dodávky na vnitřním trhu, tím pravděpodobněji se vrátí k dodávkám vnitrostátním.
2.23Evropská komise již spočítala, že územní omezení dodávek vynucená velkými nadnárodními společnostmi vůči maloobchodníkům stojí evropské spotřebitele 14 miliard eur ročně. Od té doby již mnohé členské státy vyzvaly Evropskou komisi, aby neprodleně zasáhla.
3.POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PŘEDLOŽENÉ K LEGISLATIVNÍMU NÁVRHU EVROPSKÉ KOMISE
Pozměňovací návrh 1
souvisí s doporučením 1.8
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na prosazování zákazu nekalých obchodních praktik mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, který je stanoven v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2019/633 a má přeshraniční rozměr.
|
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na prosazování zákazu nekalých obchodních praktik mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, který je stanoven v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2019/633 a má přeshraniční rozměr, a na základě oblasti působnosti vymezené v článku 1 směrnice (EU) 2019/633.
|
|
Odůvodnění
|
|
Čl. 2 odst. 1 stanoví, že nařízení se vztahuje pouze na nekalé obchodní praktiky uvedené v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice o nekalých obchodních praktikách. Toto upřesnění je důležité ke snížení rizika exteritoriality.
|
Pozměňovací návrh 2
souvisí s doporučením 1.9
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
Článek 5
Žádosti o informace
(…)
4. Členské státy mohou rozhodnout, že donucovací orgány mohou využít možností uvedených v tomto článku ve vztahu k vnitrostátním předpisům ve smyslu článku 9 směrnice (EU) 2019/633.
Pokud dožadující donucovací orgán využije možnosti stanovené v odstavci 1, může dožádaný donucovací orgán odmítnout poskytnout informace a uvést důvody tohoto odmítnutí.
|
Článek 5
Žádosti o informace
(…)
4. Členské státy mohou rozhodnout, že donucovací orgány mohou využít možností uvedených v tomto článku ve vztahu k vnitrostátním předpisům ve smyslu článku 9 směrnice (EU) 2019/633.
Pokud dožadující donucovací orgán využije možnosti stanovené v odstavci 1, může dožádaný donucovací orgán odmítnout poskytnout informace, a to bez ohledu na ustanovení článku 10.
|
|
Odůvodnění
|
|
Článek 5 stanoví, že donucovací orgány mohou využít možností uvedených v tomto článku ve vztahu k přísnějším vnitrostátním předpisům, jež přesahují oblast působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách, avšak dožádaný donucovací orgán může poskytnutí těchto informací odmítnout. Jak jsme vysvětlili výše, ze znění návrhu vyplývá absolutní povaha tohoto práva na odmítnutí, nezávislá na článku 10. Tento argument je třeba upřesnit.
|
Pozměňovací návrh 3
souvisí s doporučením 1.9
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
Článek 10
Odmítnutí vyhovět žádosti o vzájemnou pomoc
1. Dožádaný donucovací orgán může odmítnout vyhovět žádosti o informace podle článku 5, pouze pokud se uplatní jedna nebo obě tyto podmínky:
|
Článek 10
Odmítnutí vyhovět žádosti o vzájemnou pomoc
1. Dožádaný donucovací orgán může odmítnout vyhovět žádosti o informace podle čl. 5 odst. 1, pouze pokud se uplatní jedna nebo obě tyto podmínky:
|
Pozměňovací návrh 4
souvisí s doporučeními 1.9 a 1.10
Vložit nový bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
:
|
Bod odůvodnění X
Povinnost informovat kupujícího je podřízena vnitrostátním pravidlům, jež mohou omezit zveřejňování informací, může-li to narušovat vyšetřování vedené pro účely uchovávání důkazů.
|
Pozměňovací návrh 5
souvisí s doporučeními 1.9 a 1.10
Vložit novou kapitolu V s novým článkem 21
|
Text navržený Evropskou komisí
|
Pozměňovací návrh EHSV
|
|
|
Článek 21
Dožadující donucovací orgán je povinen poskytnout kupujícímu, jenž je předmětem šetření nekalé obchodní praktiky s přeshraničním rozměrem nebo rozsáhlé nekalé obchodní praktiky s přeshraničním rozměrem, v souladu s vnitrostátním právem:
a)přístup k dokumentům, na nichž dožadující donucovací orgán nebo koordinátor určený podle čl. 13 odst. 2 zakládá nutnost podat žádost o vzájemnou pomoc;
b)informace o krocích a opatřeních přijatých dožádaným donucovacím orgánem podle čl. 6 odst. 3;
c)přístup k dokumentům, na jejichž základě dožadující donucovací orgán konstatoval, že kupující nemá dostatečný majetek podle čl. 7 odst. 2;
d)oznámení o odmítnutí nebo přijetí žádosti dožádaným orgánem a vysvětlení práva na další podrobnosti;
e)oznámení do XX dnů o varování podle článku 19;
f)možnost vyjádřit se k věci před přijetím rozhodnutí v jejich neprospěch, zejména objasnit otázky týkající se možného porušení směrnice (EU) 2019/633;
g)možnost předložit připomínky, lze-li se rozumně domnívat, že vnitrostátní pravidla podle článku 9 směrnice (EU) 2019/633 nejsou slučitelná s pravidly fungování vnitřního trhu.
|
|
Odůvodnění
|
|
Cílem je nalézt rovnováhu mezi právy na obhajobu a úpravou zveřejňování informací v průběhu šetření. V tomto smyslu je vhodné odkázat na vnitrostátní právní předpisy.
|
předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Peter SCHMIDT
_____________