NAT/946
Postupné ukončování dotací na fosilní paliva
STANOVISKO
sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Postupné ukončování dotací na fosilní paliva při současném zajištění konkurenceschopnosti Evropy, zmírnění krize spojené s nárůstem životních nákladů a prosazování spravedlivé transformace
(stanovisko z vlastní iniciativy)
Zpravodajka: Corina MURAFA BENGA
|
Poradce
|
Olivier VARDAKOULIAS (pro zpravodajku)
|
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
5/12/2024
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
Odpovědná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato v sekci
|
1/4/2025
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
50/5/4
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
D/M/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
Preambule
Toto stanovisko je součástí širšího balíčku stanovisek EHSV věnovaných tématu krize spojené s nárůstem životních nákladů. EHSV v rámci tohoto balíčku zkoumá různé aspekty této politické výzvy a předkládá komplexní a rozsáhlý soubor doporučení určených evropským a vnitrostátním tvůrcům politik, organizacím občanské společnosti a dalším zúčastněným stranám. Balíček obsahuje sedm „odvětvových stanovisek“, z nichž každé je věnováno otázkám v konkrétní příslušné oblasti politiky. Obecná politická doporučení zaměřená na celkové řešení krize spojené s nárůstem životních nákladů a na budování odolnosti vůči krizím v budoucnu jsou pak představena v „zastřešujícím stanovisku“.
1.Závěry a doporučení
1.1Postupné ukončování dotací na fosilní paliva musí být součástí širšího daňového a politického balíčku, který bude přizpůsoben jednotlivým členským státům. Měl by ho provázet široký a inkluzivní sociální a občanský dialog, v jehož rámci se posoudí, zda by měly existovat – a pokud ano, jaké – kompenzační systémy, které podpoří přechod na nízkouhlíkové technologie. V první fázi by měly být odstraněny environmentálně a sociálně nejškodlivější dotace na fosilní paliva. Necílené dotace by měly být zrušeny, zatímco cílené dotace, které jsou založeny na příjmech domácností nebo zranitelnosti podniků a jsou považovány za potřebné, mohou být ukončovány pozvolněji a nahrazovány pobídkami k dekarbonizaci.
1.2EHSV doporučuje, aby Evropská komise v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru podrobně objasnila, jaká opatření musí členské státy přijmout k co nejrychlejšímu postupnému ukončení dotací na fosilní paliva. Vedle toho, že by členské státy měly mít v rámci svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zahrnuty jasně vymezené konečné a průběžné lhůty, by také měly mít stanoveny konkrétní milníky, cíle, prioritní opatření a úkoly pro ukončování dotací na fosilní paliva. Při jejich určování je třeba brát ohled na individuální podmínky členských států.
1.3Evropská komise by měla ve spolupráci se zúčastněnými stranami a EHSV zřídit otevřenou mnohostrannou platformu – zahrnující i aktéry z řad občanské společnosti – pro výměnu informací mezi členskými státy, která by umožňovala sdílení osvědčených postupů v oblasti opatření a programů pro postupné ukončování dotací na fosilní paliva.
1.4EHSV doporučuje, aby byly zavedeny mechanismy k ochraně pracovních míst a pracovních podmínek, včetně kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu, s cílem zajistit vyvážený proces, co se týče dotací na fosilní paliva.
1.5V zájmu odstranění problémů týkajících se definice, o nichž se blíže pojednává v tomto stanovisku, by Evropská komise měla v rámci revize nařízení o správě energetiky a klimatu navrhnout jasnou definici dotací na fosilní paliva, která by se vycházela ze systému MMF, a tudíž by zahrnovala i nepřímé dotace, a měla by vydat pokyny pro členské státy týkající se podávání zpráv. Komise by pak také měla zajistit, aby její zprávy o dotacích na fosilní paliva byly konkrétnější, a to nejen na základě sledování statistik, ale také zdůrazňováním osvědčených postupů pro postupné ukončení používání těchto paliv.
1.6Rozhodující příležitostí k podpoře postupného ukončení dotací na fosilní paliva v EU je revize směrnice o zdanění energie (ETD). EHSV je znepokojen prodlevou, k níž při uzavírání tohoto spisu dochází, a vyzývá Evropský parlament, aby se k revizi směrnice o zdanění energie vyslovil co nejdříve. Ačkoli je třeba ponechat určitou volnost, která umožní zohlednit individuální podmínky členských států, ambiciózně stanovené minimální sazby zdanění v celé EU jsou nezbytné pro podporu konkurenceschopné dekarbonizace. Úlevy by měly být nepovinné a měly by být využívány obezřetně.
1.7V rámci procesu UNFCCC by Evropská unie měla nadále podporovat vizi celosvětového ukončení používání dotací na fosilní paliva a posilovat partnerství a vzájemné učení se zeměmi, které v této oblasti v poslední době dosáhly pokroku.
1.8Veškeré formy finanční podpory na novou infrastrukturu pro fosilní paliva by měly být trvale ukončeny během víceletého finančního rámce na období 2028–34, a to u všech nástrojů financování. Místo toho doporučujeme vyčlenit finanční prostředky na výzkum a vývoj čistých paliv, přičemž budou dodržena přísná kritéria v souladu s taxonomií EU.
1.9EHSV doporučuje revidovat pravidla státní podpory, aby se pomohlo urychlit energetickou transformaci, a již neposkytovat státní podporu pro energetické projekty založené na fosilních palivech.
2.Obecné připomínky
2.1Dotace v energetice a vládní intervence jsou navrhovány tak, aby snížily náklady pro spotřebitele pod úroveň tržních cen, zvýšily ceny pro výrobce nad tržní úroveň nebo podpořily projekty energetické infrastruktury s cílem snížit kapitálové náklady. Zahrnují přímé peněžní převody výrobcům nebo spotřebitelům, nepřímé podpůrné mechanismy, jako jsou daňové úlevy a kredity, a tržní přístupy, které usnadňují křížové subvence mezi hospodářskými subjekty.
2.2Evropská komise sleduje tyto dotace v EU prostřednictvím přehledu dotací. Dotace na fosilní paliva (FFS) tedy zahrnují různé formy finanční podpory veškeré primární energie z fosilních paliv a elektřiny vyrobené spalováním fosilních paliv. V letech 2020 až 2021 se zdvojnásobily na 136 miliard EUR a v roce 2023 se mírně snížily na 111 miliard EUR, což představuje více než třetinu všech stávajících dotací na energie. Předběžné údaje za rok 2024 naznačují celkový pokles dotací v energetice (na fosilní i nefosilní paliva) na 78 miliard EUR, neboť se očekává, že většina krizových dotací skončí do roku 2025. Nejsou však zahrnuty nepřímé dotace vzniklé mimo jiné externalizací nákladů (jako jsou náklady na zdravotní péči, škody na budovách a infrastruktuře atd.).
2.3V odpovídajících metodách výpočtu, které používá Mezinárodní měnový fond (MMF) jsou tyto implicitní dotace, tj. odhady sociálních nákladů uhlíku, náklady na zdraví způsobené znečištěním ovzduší a další externality, jako jsou dopravní zácpy a nehody, zahrnuty. Podle této metody výpočtu jsou dotace na fosilní paliva v EU podstatně vyšší než odhad Komise – činí zhruba 300 mld. USD ročně. Navzdory metodickým rozdílům předložily některé členské státy, například Nizozemsko, podobné odhady dotací na fosilní paliva jako MMF. EHSV vybízí Komisi, aby vedle stávajícího seznamu přijala nebo vypracovala nový metodický přístup, který bude podobný.
2.4Stabilní úroveň dotací na fosilní paliva je v rozporu se stávajícími politickými závazky k postupnému ukončení využívání fosilních paliv. Mezinárodní iniciativy zaměřené na racionalizaci a postupné ukončení používání dotací na fosilní paliva byly oznámeny již v roce 2009 na úrovni G7 a G20 a nedávno na úrovni UNFCCC. Povzbudivé výsledky na poli diplomacie, jako je Dohoda o změně klimatu, obchodu a udržitelnosti (ACCTS), by se měly stát inspirací pro úsilí Evropské unie na nadcházejících konferencích smluvních stran UNFCCC, kde by měla být aktivně propagována Koalice pro postupné ukončení pobídek v souvislosti s fosilními palivy včetně dotací (Coalition on Phasing Out Fossil Fuel Incentives including Subsidies), se kterou přišlo Nizozemsko a k níž se pak připojily další členské státy EU.
2.5EU se chopila vedoucí úlohy při zavádění souboru nástrojů a opatření, jež mají vést k účinnému ukončování dotací na fosilní paliva, ale jak ukazují čísla, dopad těchto opatření je zatím omezený. Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (2018) vyžaduje, aby členské státy každoročně podávaly zprávy o pokroku při odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní paliva. Tento závazek byl posílen právním rámcem EU pro klima (2021), který nařizuje postupné ukončení dotací, které jsou v rozporu s cílem klimatické neutrality do roku 2050. Evropská komise má za úkol vypracovat standardizované metodiky a rámce pro podávání zpráv o dotacích na fosilní paliva, jakož i o dalších dotacích škodlivých pro životní prostředí. EHSV vybízí Komisi, aby se u škodlivých dotací zamyslela nad jejich sociálním rozměrem. Navrhovaná revize směrnice o zdanění energie v rámci balíčku „Fit for 55“ si navíc klade za cíl uvést zdanění energetických produktů do souladu s cíli v oblasti klimatu.
2.6Dotace na fosilní paliva mají vícero škodlivých účinků, představují porušení zásady „znečišťovatel platí“, podporují trvalou závislost na fosilních palivech a podkopávají konkurenceschopnost obnovitelných energií. Brání tudíž přechodu na obnovitelné zdroje energie a přispívají ke zhoršování stavu životního prostředí – včetně znečištění ovzduší a úbytku biologické rozmanitosti – a ke změně klimatu. Jsou tedy v příkrém rozporu s klimatickou politikou EU. V roce 2023 mohlo být v EU prokazatelně instalováno o jeden milion tepelných čerpadel více, kdyby dotace určené na kotle na fosilní paliva byly použity na tepelná čerpadla.
3.Konkrétní připomínky k dopadům dotací na fosilní paliva na konkurenceschopnost
3.1Kromě geopolitických úvah má strukturální závislost EU na dovozu fosilních paliv negativní vliv na obchodní bilanci a salda běžného účtu EU, což má negativní dopad na čistý vývoz a širší makroekonomickou výkonnost. Dotace na fosilní paliva tedy zvyšují závislost EU na dovozu a zpomalují transformaci energetiky. Volatilita cen spojená s dovozem fosilních paliv navíc přispívá k inflačním epizodám, jako se stalo po ruské invazi na Ukrajinu, a podkopává konkurenceschopnost podniků (zejména v energeticky náročných odvětvích).
3.2Z hlediska fiskální politiky snižují dotace na fosilní paliva fiskální prostor členských států pro financování jiných priorit, včetně podpory zaměřené na to, aby podniky investovaly do transformace energetiky, a sociálních výdajů. Dotace na fosilní paliva zůstávají například vyšší než dotace na obnovitelné zdroje energie, a to navzdory velké „mezeře v investicích“ potřebných pro dosažení cílů v oblasti energetické transformace a klimatu do roku 2030.
Vzhledem k fiskálním omezením vyplývajícím z revidovaných fiskálních pravidel EU má to, aby dotace na fosilní paliva byly přesměrovány na klimatické cíle, zásadní význam pro překlenutí propasti v investicích v oblasti klimatu.
3.3Vysoké náklady na energii poškozují konkurenceschopnost EU, neboť podniky v EU platí za elektřinu 2–3krát více než podniky v USA a 4–5krát více za plyn. Některé dotace na fosilní paliva sice existují proto, aby podnikům zmírnily náklady na energii, zároveň ovšem oddalují investice do alternativ a narušují cenové pobídky.
4.Konkrétní připomínky k dopadům dotací na fosilní paliva na životní náklady
4.1Inflace vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu měla nepřiměřený dopad na zaměstnance, neboť reálné mzdy v EU zaznamenaly na vrcholu krize v roce 2022 pokles o 5,1 %. Pokud jde o odvětví energetiky, inflace neúměrně zasahuje zranitelné domácnosti, které na energii vynakládají větší podíl svých příjmů. Ve střednědobém horizontu může náklady na energii, které byly spouštěčem krize spojené s nárůstem životních nákladů, snížit pouze dekarbonizace elektroenergetické soustavy umožněná přechodem na čisté zdroje energie.
4.2Dotace na fosilní paliva mají nejen negativní celkový dopad na státní rozpočty, ale jsou také prokazatelně špatně cílené a přinášejí prospěch převážně bohatším sociálním skupinám, a tudíž jsou sociálně regresivní. S dotacemi na využívání fosilních paliv jsou spojeny širší negativní sociální náklady, jako je předčasná úmrtnost a nemocnost způsobená znečištěním ovzduší, které dopadají především na zranitelné sociální skupiny.
4.3Mnohé dotace byly zavedeny s cílem poskytnout krátkodobou úlevu, nejsou však zaměřeny na domácnosti s nízkými příjmy ani neřeší základní příčiny inflace v oblasti energií. Má-li být regresivní dopad vysokých cen energie na domácnosti účinně řešen, je zapotřebí dvouetapový přístup zakotvený v zásadách spravedlivé transformace. V jeho rámci je třeba zaprvé poskytnout v krátkodobém horizontu cílenější přímou podporu příjmů zranitelným domácnostem a zadruhé přesměrovat dotace na trvalá řešení, a to mobilizací prostředků na investice do dekarbonizovaných elektrických systémů a otopných soustav, a současně rovněž renovovat bytový fond s cílem snížit ceny.
4.4Postupné ukončování dotací na fosilní paliva by mělo jít ruku v ruce s přísnější kontrolou trhu s energií, aby byly chráněny zranitelné skupiny a zabránilo se nadměrnému zvyšování cen. Trvalou pozornost je třeba věnovat otázce přístupu k čisté energii, zejména ve venkovských oblastech.
5.Konkrétní připomínky ke kvantifikaci a vykazování fosilních paliv
5.1Na úrovni EU musí být prosazována jednak jasná definice toho, co představuje dotaci na fosilní paliva, rozlišující mezi účinnými a neúčinnými dotacemi, a jednak konkrétní pokyny pro měření a zveřejňování příslušných informací s cílem řešit otázku rozsahu a kvality údajů sbíraných za účelem monitorování a měření. Toho lze dosáhnout v rámci připravované revize nařízení o správě energetiky. Tato definice by mohla vycházet z typologie dotací podle Světové obchodní organizace, kterou v současné době používají OECD, IRENA a UNEP. Ve střednědobém horizontu by se mělo zvážit také zahrnutí „implicitních“ dotací podle definice MMF, zejména v odvětvích, na která se nevztahuje systém obchodování s emisemi (ETS).
5.2Ke zlepšení údajů shromážděných na úrovni EU přispělo pouze 12 členských států, takže odborníci museli spoléhat na roztříštěné, neúplné a matoucí vnitrostátní informace. Odhodlání členských států dotace na fosilní paliva postupně ukončit je obecně slabé a konkrétní plán v tomto směru má pouze Dánsko. Podle předběžného hodnocení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu byl k roku 2023 záměr dotace na fosilní paliva postupně zcela ukončit vyjádřen ve státních rozpočtech pouhých šesti z 27 členských států EU, třebaže bez uvedení konkrétních lhůt. Na základě tohoto posouzení a dalších vnitrostátních plánů a oznámení má méně než polovina dotací na fosilní paliva z roku 2022 stanoveno plánované datum ukončení před rokem 2025, 1 % dotací má být ukončeno mezi lety 2025 a 2030 a 52 % dotací nemá stanoveno datum ukončení ani po roce 2030
. Metodiku podávání zpráv v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu je třeba zlepšit a zefektivnit.
5.3Postupné ukončování dotací na fosilní paliva je v souladu s agendou cílů udržitelného rozvoje, zejména s dílčím cílem 12.c, kterým je odstranit narušení trhu, jež podporují nehospodárnou spotřebu, a to racionalizací neefektivních dotací na fosilní paliva. Ukazatel 12.c.1, tj. výše dotací na fosilní paliva (výroba a spotřeba) na jednotku HDP, je však bohužel kalkulován velmi nesprávně jako daňový výdaj a je pro země nepovinný. Má-li se zlepšit evropská konkurenceschopnost vytvořením rovných podmínek na globální úrovni, měly by se členské státy EU a Evropská komise v rámci diplomatické spolupráce s Meziagenturní a expertní skupinou pro ukazatele cílů udržitelného rozvoje (IAEG-SDGs) zasadit o to, aby daňové výdaje byly povinnou součástí výkaznictví.
5.4Transparentnost seznamů dotací na fosilní paliva má zásadní význam pro vytvoření konstruktivního a inkluzivního dialogu s občanskou společností. K příkladům dobré praxe patří italský katalog dotací šetrných k životnímu prostředí a dotací škodlivých pro životní prostředí a ve Francii uplatňované podávání zpráv z hlediska zeleného rozpočtu, jež veřejnosti odhalují skutečnost, že rozdíl mezi environmentálně škodlivými a environmentálně přínosnými dotacemi se v posledních letech neustále zvyšuje.
5.5Na úrovni EU je 83 % všech dotací na fosilní paliva určeno na podporu poptávky po energii. To nabízí příležitost nahradit dotace motivované poptávkou jinými opatřeními na podporu příjmů spotřebitelů s cílem přesměrovat poptávku na bezuhlíkové alternativy.
5.6Ačkoli ceny energií v Evropě zůstávají vysoké, zdaleka nedosahují krizové úrovně. Dotace na fosilní paliva však v zásadě nadále zaujímají stejný fiskální prostor jako před krizí, což svědčí o tom, že byla promarněna příležitost investovat finanční prostředky do dlouhodobých, udržitelných a produktivnějších politických opatření ke zmírnění krize spojené s nárůstem životních nákladů a ke zvýšení střednědobé konkurenceschopnosti podniků. Očekává se, že řada dočasných opatření, která měla zmírnit dopady zvýšení cen energie od roku 2022, bude ukončena na přelomu let 2024 a 2025. EHSV doporučuje, aby Komise důsledně monitorovala, jak členské státy provádějí dohodnuté plány ukončování těchto opatření, a aby v případě potřeby stanovila alternativní cílené mechanismy podpory pro zranitelné skupiny. EU by měla usilovat o jednotné fiskální reformy s cílem skoncovat s využíváním fosilních paliv.
5.7Evropská komise a Evropská agentura pro životní prostředí by měly zajistit, aby jejich zprávy o dotacích na fosilní paliva byly konkrétnější, a to nejen na základě sledování statistik, ale také zdůrazňováním politik a osvědčených postupů pro postupné ukončení používání těchto paliv. Tato kategorizace na základě jejich sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu může být vodítkem pro harmonogram a metodu postupného ukončování, přičemž lze stanovit přechodná opatření, jako jsou paralelní pobídky, cílené výjimky a podpora pro hladký přechod, s ohledem na cíle v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2040.
6.Konkrétní připomínky a zásady pro postupné ukončování dotací na fosilní paliva
6.1Kritéria a zásady pro postupné ukončování dotací na fosilní paliva
6.1.1Obecně platí, že jakýkoli proces ukončování dotací na fosilní paliva by měl být součástí širšího souboru daňových a politických opatření, která spotřebitelům a podnikům pomohou přejít na nízkouhlíkové alternativy, a to zejména v případech, kdy jsou k dispozici technologie, které tento přechod umožňují. Všechny dotace na fosilní paliva by měly být posuzovány případ od případu a měly by být stanoveny konkrétní alternativy a/nebo kompenzační režimy odrážející specifické podmínky jednotlivých členských států.
6.1.2Ukončování dotací na fosilní paliva by měl vždy provázet široký a účinný sociální a občanský dialog za účasti všech zúčastněných stran a na podporu tohoto procesu by měla vzniknout celoevropská platforma pro výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení.
6.1.3Dotace na fosilní paliva by měly být hodnoceny podle jejich individuální sociální a ekonomické návratnosti, a to prostřednictvím systematických analýz nákladů a přínosů pro každou dotaci, jež by se měly přednostně zaměřit na dotace, jež mají nízkou sociální a ekonomickou návratnost, avšak jsou na ně vynakládány významné finanční zdroje. Zde lze v podobném duchu dodat, že se EU na několika mnohostranných fórech zavázala postupně ukončit „neúčinné“ dotace na fosilní paliva, ale nedokázala definovat, co to v praxi znamená. Evropská komise by se tedy měla intenzivněji zasazovat o vzájemné učení s Kanadou, a to s ohledem na její nedávno zveřejněný rámec pro posuzování neefektivních dotací na fosilní paliva.
6.1.4Podobně by dotace na fosilní paliva měly být hodnoceny na základě jejich dopadu podle příjmové skupiny s tím, že dotace, z nichž nepřiměřeně profitují vyšší příjmové skupiny, budou postupně zrušeny rychleji, přičemž postupné ukončení dotací na fosilní paliva bude umožněno díky progresivnímu zdanění vycházejícímu z redistributivní spravedlnosti.
6.1.5Byť u některých zemědělských činností lze využívat obnovitelné zdroje energie, v širším pojetí je zemědělství, zejména v oblasti provozu (např. zemědělské stroje), i nadále silně závislé na fosilních palivech. Velké zemědělské stroje, včetně traktorů, kombajnů a rybářských plavidel, v současné době nemají komerčně životaschopné alternativy, které by mohly fungovat se stejnou účinností a spolehlivostí jako zařízení s dieselovým motorem. Je nezbytná transformační strategie, která vezme v potaz technologickou připravenost a ekonomickou proveditelnost, aby se zajistilo, že odvětví zemědělství a rybolovu zůstanou produktivní a konkurenceschopná a zároveň budou postupně přijímat udržitelná energetická řešení. Příležitost k tomu, řešit řadu výzev souběžně a pomoci nahradit fosilní paliva, by mohlo skýtat posílení úlohy oběhových a udržitelných výrobků a služeb vycházejících ze zásady biohospodářství.
6.1.6Je-li systém dotací na fosilní paliva z ekonomických důvodů považován za prozatím nezbytný, měl by být provozován souběžně s paralelním systémem na podporu dekarbonizace. Například v případě vracení DPH z nafty zemědělcům a podnikatelům v dopravě by příjemci měli mít možnost požádat o stejnou nebo vyšší náhradu na podporu investic do strojů a vozidel na elektřinu nebo obnovitelná a nízkouhlíková paliva. Zemědělci a podnikatelé, kteří se pustí do dekarbonizace, by k tomu měli obdržet pobídky.
6.1.7Necílené dotace by měly být zrušeny, zatímco cílené dotace, které jsou založeny na příjmech domácností nebo zranitelnosti podniků a jsou považovány za potřebné, mohou být ukončovány pozvolněji a nahrazovány pobídkami k dekarbonizaci. Dotace v energetice by měly mít podobu přímé podpory příjmů, nikoli podpory nepřímé (jako jsou cenové stropy a daňové úlevy), aby domácnosti a podniky mohly investovat do nových technologií, které by jim umožnily zbavit se závislosti na fosilních palivech. To by mělo být klíčovou zásadou. Nahrazení (necílených) dotací na fosilní paliva (cílenými) opatřeními na podporu příjmů bylo úspěšně provedeno v několika zemích, včetně zemí globálního Jihu, jak mimo jiné dokládají zprávy MMF a OECD.
6.2Zachování hospodářské konkurenceschopnosti při postupném ukončování dotací na fosilní paliva
6.2.1V zájmu zmírnění potenciálních negativních dopadů postupného ukončování dotací na fosilní paliva na konkurenceschopnost evropských podniků Výbor doporučuje, aby příjmy z dotací s vysokým přínosem a ze stanovování cen uhlíku byly přesměrovány do nízkouhlíkových technologií, čímž by se podnikům pomohlo zbavit se závislosti na fosilních palivech.
6.2.2Daňová politika a dekarbonizace na úrovni členských států i na celoevropské úrovni by měly motivovat podniky k elektrifikaci veškeré jejich spotřeby energie, je-li to technologicky proveditelné. V odvětví zemědělství je třeba aplikovat odlišný přístup, neboť zde chybí životaschopné a nákladově efektivní náhrady zařízení na fosilní paliva. Aby byly pokryty vysoké náklady na infrastrukturu a zabránilo se tomu, že evropští zemědělští výrobci budou znevýhodněni, jsou zapotřebí finanční pobídky. Zároveň by ceny fosilních paliv a související daně měly uživatelům signalizovat, že je třeba přejít od znečišťující energie (např. plynu) k nízkouhlíkové energii (např. elektřině či vodíku).
6.2.3Evropské podniky by se neměly spoléhat na dotace na fosilní paliva, nýbrž potřebují a také požadují různé možnosti, ze kterých by si mohly vybírat, včetně možnosti přecházení z jednoho druhu paliva na jiné a možnosti místní výroby energie z obnovitelných zdrojů jako preferovaného typu energie. Za těchto okolností je politováníhodné, že evropské právní předpisy o energetických společenstvích v mnoha členských státech stále ještě nejsou plně funkční.
6.3Zajištění postupu spravedlivé transformace u postupného ukončování dotací na fosilní paliva
6.3.1Politika postupného ukončování dotací na fosilní paliva se musí opírat o politický rámec pro spravedlivou transformaci a musí zahrnovat sociální kompenzace pro nadměrně postižené skupiny. Postupné ukončování dotací na fosilní paliva by nemělo být argumentem pro propouštění nebo horší pracovní podmínky. Mechanismy k ochraně pracovních míst a pracovních podmínek, kolektivní vyjednávání a sociální dialog musí při postupném ukončování dotací na fosilní paliva zůstat prioritou. EHSV navrhuje poskytovat kompenzaci prostřednictvím přímých investičních dotací do nízkouhlíkových technologií namísto všeobecné podpory příjmů, která může být neefektivní a může se stát nepřímou dotací na fosilní paliva. Například rakouský Klimabonus, který vrací 100 % uhlíkové daně všem obyvatelům, snižuje sice inflaci, ale nezahrnuje cílenou podporu pro ty, kteří pomoc při přechodu na nový systém potřebují nejvíce, a nestimuluje investice do nízkouhlíkových řešení.
6.3.2Vzhledem k tomu, že členské státy jsou závislé na daňově vázaných dotacích na fosilní paliva, a vzhledem k tomu, že každá daňová reforma má distribuční dopad, musí být potenciální krátkodobý regresivní dopad reformy okamžitě napraven přesměrováním získaných příjmů na sociální skupiny, které se ocitají v obtížné situaci. Také proces ekologizace v EU, který využívá dotací a daňových výhod, by se měl zaměřovat na nejzranitelnější vrstvy společnosti a zamezovat regresivitě v zemědělsko-potravinářském odvětví i mimo něj.
6.3.3V mnoha členských státech, například ve Francii, poukázal nedávný odpor veřejnosti proti zrušení dotací na fosilní paliva na potřebu iniciativy zaměřené na přímé přerozdělování. Sociální klimatický fond slouží jako vzor toho, jak může cílená finanční podpora pomoci zranitelným domácnostem zvládnout náklady na energie vyplývající z reformy zdanění energie, bude-li převážná část prostředků tohoto fondu vynaložena na strukturální opatření. To však stále ještě není dostačující.
6.3.4EHSV doporučuje, aby se s postupným ukončováním dotací na fosilní paliva část těchto prostředků přesměrovala na ochranu pracovních míst a programy rekvalifikace pracovníků v tradičních průmyslových odvětvích, a to v rámci transparentního sociálního dialogu. Lidé pracující v těchto odvětvích díky tomu budou moci snadněji přecházet do nových odvětví zelené ekonomiky, což bude minimalizovat ztráty pracovních míst a podpoří udržitelný růst.
7.Konkrétní připomínky k politickým nástrojům EU pro postupné ukončování dotací na fosilní paliva
7.1Úloha směrnice o zdanění energie
7.1.1Aktualizovaná směrnice o zdanění energie stanoví nové minimální sazby zdanění pohonných hmot v celé EU a sladí je s úrovní znečištění z daného paliva na jednotku energie, a nikoli s hospodářskými, sociálními a politickými faktory. Zdanění energie je v současné době na úrovni, která pro přechod na obnovitelné zdroje energie představuje řadu výzev. Cena elektřiny je stále výrazně vyšší než cena plynu – třikrát až čtyřikrát vyšší –, a elektrifikace je tak v mnoha odvětvích, jako je vytápění, průmyslové procesy a doprava, nekonkurenceschopná. Hlavní příčinou tohoto rozdílu jsou prokazatelně daně a síťové poplatky. Například v odvětví dopravy jsou stávající daňové sazby v několika členských státech EU odrazující, pokud jde o přechod na (elektrická) vozidla s nulovými emisemi u firemních vozových parků (podnikových automobilů).
7.1.2Směrnice o zdanění energie musí být rychle sladěna s Evropskou zelenou dohodou. Členským státům musí poskytovat potřebnou flexibilitu, stále se však musí řídit zásadou, že každý druh energie je zdaněn podle toho, jak škodí životnímu prostředí, přičemž bezuhlíkové energie jsou podporovány prostřednictvím daňových opatření.
7.1.3Vzhledem k zásadnímu významu tohoto právního předpisu pro postupné ukončení dotací na fosilní paliva při zachování konkurenceschopnosti a zmírňování krize spojené s nárůstem životních nákladů vyzývá EHSV předsednictví Rady, aby revizi této směrnice dokončilo. Vyzýváme také Evropský parlament, aby k revizi směrnice o zdanění energie co nejdříve přijal stanovisko, a umožnil tak další pokračování tohoto legislativního procesu.
7.2Úloha víceletého finančního rámce (VFR)
7.2.1Ačkoli většina dotací na fosilní paliva v EU pochází z vnitrostátních rozpočtů, jsou fondy EU důležité pro poskytování investičních dotací na novou energetickou infrastrukturu a s tím je spojeno riziko, že v energetickém modelu EU zůstane i v dalších desetiletích zachována závislost na fosilních palivech, což oslabí geopolitickou pozici Unie. Možnosti financování investic do fosilních paliv prostřednictvím rozpočtových nástrojů EU byly v rozpočtu EU na období 2021–27 postupně zpřísněny trvalým vyloučením finanční podpory EU pro investice do uhlí a ropy. Vybrané investice do středního a koncového segmentu odvětví fosilního plynu (např. plynové kotle a distribuce plynu) jsou však v rámci největších fondů EU stále způsobilé. Konkrétně se jedná o fondy politiky soudržnosti a Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), jehož hodnota dosahuje 750 miliard EUR. Plán REPowerEU navíc místo dalšího zpřísnění podmínek pro financování projektů zaměřených na fosilní paliva rozsah způsobilých investic do plynu ještě zvětšil, protože umožnil, aby z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) byla financována i infrastruktura LNG, která pro toto financování nebyla dříve způsobilá.
7.2.2Před chystaným návrhem nařízení o víceletém finančním rámci na období 2028–34, který vypracuje Evropská komise, a souvisejícími interinstitucionálními jednáními EHSV Komisi vyzývá, aby ve svém návrhu nařízení o víceletém finančním rámci na období 2028–34 důsledně vyloučila veškeré formy finanční podpory infrastruktury pro fosilní paliva, a to u všech nástrojů financování. Tyto investiční dotace neřeší sociální a distribuční problémy a je nepravděpodobné, že by jejich trvalé ukončení mělo nepříznivé dopady na distribuci.
7.3Úloha evropského semestru
7.3.1Potřeba postupného ukončování dotací na fosilní paliva nebyla jasně formulována ani ve zprávách o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru, ani v doporučeních pro jednotlivé členské státy a Evropská komise v současné době zvažuje způsoby, jak dotace na fosilní paliva do procesu semestru lépe začlenit. Členské státy se sice doporučeními pro jednotlivé země doposud řídily jen chabě, to se však může změnit s plánovanými reformami rámce EU pro správu ekonomických záležitostí a novými nástroji spojenými s reformami ve víceletém finančním rámci na období 2028–2034. EHSV má za to, že by členské státy měly být více směrovány k provádění konkrétních kroků vedoucích k postupnému zrušení dotací na fosilní paliva. Domníváme se, že k tomuto účelu může nyní posloužit proces evropského semestru.
7.3.2EHSV tudíž vyzývá Evropskou komisi, aby reformu a postupné ukončování dotací na fosilní paliva v rámci procesu semestru zefektivnila, a to i prostřednictvím zvláštních doporučení pro jednotlivé země.
7.4Úloha pravidel státní podpory
7.4.1V rámci iniciativy Dohoda o čistém průmyslu a souhrnné iniciativy se očekává revize pravidel státní podpory, která by měla mimo jiné umožnit rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie a dekarbonizaci průmyslu.
Reforma rámce EU pro státní podporu musí zahrnovat přísnější pravidla pro poskytování státní podpory na činnosti spojené s fosilními palivy prostřednictvím vnitrostátních rozpočtů a zároveň urychlit zavádění infrastruktury pro čistou energii. Současná pravidla stále umožňují podporu fosilních paliv prostřednictvím Pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (CEEAG) a v menší míře i obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER).
Současný rámec se využívá zejména k poskytování významných dotací výrobcům elektřiny z fosilních zdrojů prostřednictvím kapacitních mechanismů (specifický druh státní podpory)
.
7.4.2EHSV vyzývá Komisi, aby v rámci budoucí revize pravidel státní podpory připravila plán na vyloučení podpory energetických projektů a činností založených na využívání fosilních paliv, který umožní uvést financování státní podpory do souladu se závazkem EU postupně ukončit dotace fosilních paliv.
V Bruselu dne 1. dubna 2025.
předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Peter SCHMIDT