INT/1057
Informování spotřebitelů v EU
STANOVISKO
sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba
Zpřísnění požadavků týkajících se informování spotřebitelů v EU
(stanovisko z vlastní iniciativy)
|
|
|
|
|
|
|
|
Kontakt
|
int@eesc.europa.eu
|
|
Administrátorka
|
Yousra ASBOUNI EL OUAHABI
|
|
Datum dokumentu
|
1/7/2024
|
Zpravodaj: Bernardo HERNÁNDEZ BATALLER
|
Poradce
|
Alejandro SALCEDO AZNAL
|
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
18/1/2024
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Jednotný trh, výroba a spotřeba
|
|
Přijato v sekci
|
26/6/2024
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
69/5/7
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
D/M/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oceňuje, že nedávno došlo v oblasti posílení postavení spotřebitelů v rámci ekologické transformace k pokroku. Naléhavě vyzývá členské státy, aby účinně provedly nedávno přijatou směrnici o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci, která zajistí lepší a harmonizovanější informování o trvanlivosti a opravitelnosti výrobků.
1.2EHSV doporučuje, aby byly všem občanům zajištěny dostupné, čitelné a srozumitelné informace, zejména osobám se zdravotním postižením, a to i ohledně zboží a služeb pocházejících ze třetích zemí. Nesmí to však způsobit zbytečnou zátěž pro malé a střední podniky.
1.3Účinná regulace v oblasti spotřebitelského práva zohledňující potřebu ochrany spotřebitele, ale rovněž to, že je zapotřebí jednoduchý a funkční rámec pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, zvyšuje důvěru spotřebitelů v jednotný trh a jeho aktéry a přispívá k většímu hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst díky větší důvěře ve spotřebu.
1.4Soubor právních předpisů EU v oblasti práv spotřebitelů je vnímán jako složitý a roztříštěný a jako obzvláště náročný na dodržování z pohledu malých podniků. Pravidla EU v oblasti ochrany spotřebitelů by měla být zjednodušena a zefektivněna, aby bylo pro podniky snazší je dodržovat a aby se zajistilo, že si jsou spotřebitelé vědomi svých práv.
1.5Právo spotřebitele na informace na vnitřním trhu lze posílit prostřednictvím inteligentních štítků, které umožňují monitorovat stav výrobků, a podporou digitální transformace prostřednictvím rozvoje robotiky, umělé inteligence, blockchainu a virtuální reality.
1.6EHSV vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů (dále jen nařízení (EU) 2017/2394). Tato hodnotící zpráva je zapotřebí, aby bylo možné analyzovat veškeré další potřeby, pokud jde o aktualizaci rámce pro spolupráci orgánů pro ochranu spotřebitelů.
1.7Soubor právních předpisů EU v oblasti práv spotřebitelů je vnímán jako složitý a roztříštěný a jako obzvláště náročný na dodržování z pohledu malých podniků. Pravidla EU v oblasti ochrany spotřebitelů by měla být zjednodušena a zefektivněna, aby bylo pro podniky snazší je dodržovat a aby se zajistilo, že si jsou spotřebitelé vědomi svých práv. Další harmonizace spotřebitelských práv v EU by rovněž byla pobídkou k přeshraničnímu obchodu na jednotném trhu, což by rovněž obohatilo nabídku dostupnou spotřebitelům.
1.8EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že spotřebitelé a podniky budou jasně informováni o svých právech a povinnostech vyplývajících z právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, například prostřednictvím aktualizovaného katalogu práv spotřebitelů. U spotřebitelských sporů je pak také třeba podporovat využívání alternativního řešení sporů.
1.9V neposlední řadě je EHSV znepokojen působením poskytovatelů služeb online platforem a vyhledávačů, pokud jde o právo spotřebitelů na informace a povinnost uplatňovat přiměřená, úměrná a účinná zmírňující opatření zaměřená na řešení systémových rizik a nezákonného obsahu, zejména za účelem ochrany nezletilých osob. V tomto ohledu EHSV vyzývá tomu, aby byl vůči provozovatelům ze třetích zemí uplatňován stejný přístup jako k provozovatelům z EU, pokud jde o dodržování předpisů v celém hodnotovém řetězci.
2.Souvislosti
2.1Akční program Unie v oblasti spotřebitelské politiky vychází z
Nového programu pro spotřebitele (dále jen „program“)
. Cílem tohoto programu bylo poskytnout aktualizovanou vizi politiky Unie na ochranu spotřebitele pro období let 2020–2025 pod názvem „Posílení odolnosti spotřebitele pro udržitelné oživení“.
2.1.1Program zahrnuje tyto klíčové prioritní oblasti:
a)zelenou transformaci, jejímž účelem je zajistit, aby udržitelné výrobky a životní styl byly přístupné všem;
b)digitální transformaci s cílem vytvořit bezpečnější digitální prostor pro spotřebitele, kde jsou chráněna jejich práva;
c)účinnou nápravu a prosazování práv s cílem řešit zavádějící environmentální tvrzení a nekalé obchodní praktiky ve vztahu k technikám ovlivňování on-line a personalizaci;
d)ochranu zranitelných skupin, která by umožnila řešit zvláštní potřeby spotřebitelů v situacích, které mohou být způsobeny mimo jiné specifickými sociálními okolnostmi jednotlivých spotřebitelů či skupin spotřebitelů;
e)ochranu spotřebitele v globálních souvislostech, zajištění bezpečnosti dovozu a ochranu spotřebitelů v Unii před nekalými praktikami používanými provozovateli mimo EU prostřednictvím dozoru nad trhem a užší spolupráce s příslušnými orgány partnerských zemí Unie.
2.2Tento program se kromě jiných odvětvových opatření zabývá informováním spotřebitelů a účinným prosazováním práv spotřebitelů. Podle nařízení (EU) 2017/2394 tvoří v této souvislosti veřejné orgány členských států evropskou síť usnadňující výměnu informací a společnou činnost zaměřenou proti porušování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele.
2.3Kromě toho nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků (dále jen nařízení (EU) 2023/988), jehož cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele, stanoví, že Komise bude dále rozvíjet, modernizovat a udržovat systém včasného varování Safety Gate pro výměnu informací o nápravných opatřeních.
2.4Parlament a Rada také nedávno přijaly směrnici o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci, jejímž cílem je zlepšit práva spotřebitelů prostřednictvím změny směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o právech spotřebitelů tak, aby byly přizpůsobeny ekologické transformaci a oběhovému hospodářství.
2.5Směrnice o právech spotřebitelů sice vyžaduje, aby obchodníci poskytovali spotřebitelům informace o hlavních vlastnostech zboží nebo služeb a také o trvanlivosti a opravitelnosti, nezahrnuje však aspekty jejich sledovatelnosti v sociální oblasti a v oblasti práce. Ty však již upravují právní předpisy v jiných oblastech.
2.6V širším rámci analýzy by měly být rovněž zohledněny cíle udržitelného rozvoje Agendy 2030 a ambice, které byly v této souvislosti stanoveny. Ačkoli se velká většina cílů udržitelného rozvoje týká politik informování a ochrany spotřebitele a přínos těchto politik k dosažení příslušných cílů udržitelného rozvoje je velmi důležitý, je třeba zdůraznit, že v rámci některých z těchto cílů mohou spotřebitelé prostřednictvím svých spotřebních návyků přijmout spoluodpovědnost. Těmito cíli udržitelného rozvoje jsou cíl č. 12 „Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu“ a také cíl č. 5 „Rovnost mužů a žen“, cíl č. 8 „Důstojná práce a ekonomický růst“ a cíl č. 10 „Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi“.
3.Informování spotřebitele ve stávajícím legislativním rámci EU
3.1Co se týče jednotlivých prvků, o nichž bychom se mohli domnívat, že rozvíjejí odpovědnou spotřebu (např. takovou, která je zdravá, bezpečná, udržitelná, etická a solidární, inkluzivní a dostupná), je třeba uznat, že vývoj právních předpisů a spotřebitelských politik EU v oblasti informování a ochrany spotřebitelů dostatečně zaručují práva na zdravou a bezpečnou spotřebu i ochranu ekonomických a právních zájmů spotřebitelů. Podobná míra ochrany však neexistuje, pokud jde o informace související s aspekty, jež se týkají etiky, solidarity, inkluze a dostupnosti.
3.2Určitého pokroku však bylo dosaženo v šíření informací a zvyšování povědomí o etické a solidární spotřebě, zejména prostřednictvím iniciativ na podporu spravedlivého obchodu a také v oblasti inkluzivní či dostupné spotřeby z hlediska ochrany zranitelných skupin.
3.3Spotřebitelé jsou v dnešní době lépe informováni, a to díky široké dostupnosti informací prostřednictvím digitálních technologií, větší transparentnosti ze strany podniků, přísnějším regulačním požadavkům a proaktivnímu chování spotřebitelů. Tento lepší přístup k informacím jim umožňuje činit promyšlenější a uvědomělejší nákupní rozhodnutí, což svědčí o výrazném posunu oproti chování spotřebitelů v minulosti, kdy byly informace omezenější a bylo obtížnější je získat. Posílení postavení spotřebitelů v rámci ekologické transformace a zvyšování jejich povědomí o relevantních aspektech však představuje důležitý úkol, v němž musí hrát významnou roli spotřebitelské organizace.
3.4Spotřebitelé stále častěji zohledňují spolu s kvalitou a cenou další nákupní kritéria, a přijímají tak spoluodpovědnost související se sociálními a environmentálními aspekty, jež jsou uvedeny výše. Zohledňování těchto kritérií je však založeno na informovaných rozhodnutích, která mohou ovlivnit změnu návyků, neboť vytvářejí přesvědčení, kterému je třeba dostát prostřednictvím nákupů, z nichž bude mít spotřebitel dobrý pocit. Tento proces je velice odlišný od emocí, které vyvolávají impulzivní nákupy, jelikož se neřídí tužbou získat určité zboží či službu, a ve spotřebiteli tak nevzniká související napětí.
3.5Charakter jednotlivých kritérií nákupu představuje pozitivní či negativní externality spotřeby, a to podle dopadu daného rozhodnutí o nákupu na jiné aspekty (jimiž se myslí veškeré vnější faktory, hmatatelné či nikoli).
3.6Ke zlepšení informací potřebných k informovanému rozhodování o nákupu je tedy třeba, aby byli spotřebitelé obeznámeni s pozitivními nebo negativními externalitami výrobku, protože ty ovlivňují, zda si jej zvolí, nebo jej odmítnou. Spotřebitelé pak mohou uplatňovat svůj vliv na trhu prostřednictvím toho, co nakupují.
3.7EHSV je však znepokojen nadměrnou administrativní zátěží, zejména pro střední a malé podniky, jelikož určité druhy zátěže mohou být zbytečné a někdy mohou ztížit běžné fungování těchto podniků. Za pozitivnější jak pro spotřebitele, tak pro podniky považujeme také uplatňování neutrálnějšího a zjednodušeného rámce spotřebitelského práva. Účinná regulace v oblasti spotřebitelského práva zohledňující potřebu ochrany spotřebitele, ale rovněž to, že je zapotřebí jednoduchý a funkční rámec pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, zvyšuje důvěru spotřebitelů v jednotný trh a jeho aktéry a přispívá k většímu hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst díky větší důvěře ve spotřebu. Je také třeba podotknout, že podniky jsou trhem motivovány k tomu, aby spotřebitelům poskytovaly informace o udržitelnosti, neboť tím zlepšují svou pověst a získávají si věrnost zákazníků i investorů, což v konečném důsledku znamená konkurenční výhodu.
3.8Lepší informovanost spotřebitelů rovněž umožňuje větší symetrii informací a transparentnost mezi různými účastníky trhu, což brání šíření nekalých praktik a posiluje vliv spotřebitelů oproti jiným subjektům. Pro spravedlivé obchodní transakce je totiž nezbytné, aby spotřebitelé měli k dispozici veškeré informace o výrobcích, zboží nebo službách, s nimiž se obchoduje, jež jsou známy obchodníkům.
3.9Na druhé straně může být díky lepší informovanosti nejprve snazší porovnávat výrobky a činit informovanější rozhodnutí o nákupu a následně poskytovat tyto informace dalším spotřebitelům, kteří je buď neznají, nebo míru své informovanosti neprojevují prostřednictvím nákupů. To má normativní dopad, který široce ovlivňuje rozhodování spotřebitelů a jejich sítí ohledně nákupu. Za tímto účelem je třeba posílit význam seznamů spotřebitelských a environmentálních stížností stanovených v právních předpisech, jež Komise nedávno přijala.
3.10Kromě tohoto multiplikačního účinku, který zlepšení informovanosti umožňuje, je však třeba také dohlížet na to, aby byla zajištěna příslušná shoda mezi obsahem informací a skutečnými vlastnostmi výrobků, díky čemž budou spotřebitelů určitému výrobku a značce věrnější. Jak již EHSV zdůraznil, k řešení stávajících rozporů může přispět využívání systémů alternativního řešení sporů.
3.11V současnosti lze nedostatečný prostor pro uvádění informací na štítku výrobku řešit pomocí technologických aplikací. V této souvislosti je zřejmým krokem vpřed práce odvedená na digitálním pasu výrobku a EHSV se těší na jeho zavedení.
3.12Co se týče zlepšení informací na internetových stránkách, kde se prodávají výrobky a služby (za předpokladu, že jsou užitečné a nejde o zahlcení informacemi), větší obsah informací neklade problém ohledně prostoru. Tyto informace však musí být podány srozumitelně, a nikoli pomocí přesměrování na jiné internetové adresy, které komplikuje jejich přečtení. To již bylo stanoveno pomocí právních předpisů, a je tedy třeba ověřit, zda je to odpovídajícím způsobem dodržováno.
3.13Organizace občanské společnosti by měly plnit aktivní úlohu v digitální oblasti, co se týče práva na informování spotřebitelů ze strany poskytovatelů služeb online platforem a vyhledávačů i opatření, která tito poskytovatelé mohou přijmout za účelem řešení systémových rizik, jež zjistí při posuzování rizik způsobených jejich službami a souvisejícími systémy, včetně algoritmických systémů, nebo těch, která vyplývají z využívání jejich služeb.
3.13.1Vlivem společenského vývoje se objevují aktuálnější výzvy, které je třeba řešit, jako je hromadné shromažďování údajů, ověřování faktů, narušení způsobená hrozbami, hybridní hrozby, kybernetická bezpečnost, dezinformace a manipulace s informacemi, které souvisejí s klasickými problémy v oblasti informování spotřebitelů, počínaje např. problémy s pohřebními službami v jednotlivých členských státech až po nově nastávající problémy související s digitálním světem.
3.14Jak již EHSV uvedl, stanovení práva na opravu výrobků má kromě environmentálního rozměru a rozměru udržitelnosti také dopad z hlediska investování do lidských zdrojů.
4.Návrhy EHSV na zpřísnění požadavků týkajících se informování spotřebitelů v EU
4.1Důvěra spotřebitelů se může zvýšit díky tomu, že bude poskytováno více informací o relevantních aspektech výrobků a služeb, čehož lze dosáhnout přijetím proaktivních i reaktivních opatření. První taková opatření se týkají označování výrobků a informací o smlouvách na služby i příslušných informačních a propagačních kampaní a rovněž zajištění nezbytných finančních prostředků malým a středním podnikům. Posílení postavení spotřebitelů v rámci ekologické transformace a zvyšování jejich povědomí o jejich právech představuje důležitý úkol, v němž musí hrát zásadní roli spotřebitelské organizace.
4.1.1Kromě toho je třeba zhodnotit nařízení (EU) 2017/2394 s cílem analyzovat veškeré další potřeby, pokud jde o aktualizaci rámce pro spolupráci orgánů pro ochranu spotřebitelů.
4.2Mělo by být rovněž vytvořeno jednotné kontaktní místo určené na ochranu spotřebitele, což by přispělo k prosazování práv spotřebitelů na informace a vyřešilo by to stávající rozdíly v jednotlivých odvětvích.
4.3Na závěr je třeba poznamenat, že cílem této iniciativy je rovněž zlepšit sledovatelnost nabízeného zboží a služeb, která je obtížná vzhledem k působení zprostředkovatelů. To se týká zejména elektronického obchodu, kde sledování nemůže být vždy účinné. Ve všech případech, kdy toto sledování není stanoveno, by bylo možné ho začlenit v rámci zavádění digitálního pasu výrobku.
V Bruselu dne 26. června 2024.
předsedkyně sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba
Sandra PARTHIE
_____________