INT/1044
Sociální ekonomika / Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení
STANOVISKO
sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba
Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení s využitím potenciálu sociální ekonomiky a sociálně-ekonomických inovací
(průzkumné stanovisko)
Zpravodaj: Alain COHEUR
Spoluzpravodaj: Ferre WYCKMANS
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
předsednictví Rady, 10/07/2023
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Jednotný trh, výroba a spotřeba
|
|
Přijato v sekci
|
20/12/2023
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
52/0/0
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/RRRR
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1K boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení je třeba přistupovat s přihlédnutím k mnoha rozměrům pojmu chudoba, která ovlivňuje přístup k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči, bydlení, potravinám, mobilitě, digitálním nástrojům, energii, kultuře atd. V zájmu zajištění sociálního začlenění je nezbytné přistupovat k chudobě průřezově. I když se boj proti chudobě týká všech hospodářských subjektů, plnou odpovědnost nese v této oblasti stát. Sociální ekonomika k němu díky svým rozmanitým činnostem a sociálnímu zaměření přispívá funkčním a průřezovým způsobem.
1.2EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby v zájmu plného využití hospodářského, průmyslového a společenského potenciálu sociální ekonomiky a podpory sociálního začlenění pro všechny pokračovala v provádění svého akčního plánu pro sociální ekonomiku, aby jej v roce 2025 vyhodnotila, a poskytla tak podklady pro nový akční plán, aby členské státy při provádění doporučení aktivně podporovala a aby sociální ekonomiku a politiku v oblasti sociálních inovací výslovně začlenila do svého příštího pracovního programu.
1.3EHSV se zasazuje o důsledný územní přístup zahrnující regiony a obce, který by umožnil zapojit do politik zaměřených na zavádění sociální ekonomiky vícero zúčastněných stran. Z podnětu veřejných orgánů je možné podporovat místní rozvoj, přemisťování výrobních nástrojů, vytváření důstojných pracovních míst, která nelze přemístit jinam, podněcovat spolupráci mezi hospodářskými subjekty (sdílení nástrojů a osvědčených postupů) a vytvářet stimulující ekosystém, v němž mohou vedle sebe existovat sdružení, družstva, vzájemné pojišťovny, běžné podniky, investoři z bankovního sektoru, občanská společnost, sociální partneři, akademická obec atd.
1.4EHSV požaduje, aby Evropská komise zaujala ve svých iniciativách v oblasti sociálních inovací meziodvětvový přístup, do nějž bude zapojeno vícero aktérů z řad běžných podniků i podniků sociální ekonomiky a bude zahrnovat environmentální a sociální hlediska.
1.5EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby sociální ekonomiku a sociální inovace zařadila mezi své iniciativy, které bude realizovat v rámci rozvoje prioritních oblastí, jež uvádí ve své výhledové zprávě, s cílem zvýšit především účast žen na trhu práce. Pro ostatní zranitelné skupiny obyvatelstva – osoby se zdravotním postižením, mladé lidi, další nedostatečně zastoupené nebo vyloučené skupiny, které nejsou zaměstnané, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy nebo žijí v extrémní chudobě – představuje toto zvýšení i nadále výzvu.
1.6Realizace ambiciózní strategie rozvoje sociální ekonomiky z ní činí živnou půdu pro vytváření různorodých pracovních míst prostřednictvím rozvoje programů sociální a profesní integrace nebo zaměstnanosti s využitím odborné přípravy, pomoci poskytované organizátorům projektů zaměřených na zakládání mikropodniků, družstev, sdružení nebo sociálních podniků, a tedy i živnou půdu pro boj proti chudobě.
1.7Tato dlouhodobá a společně vytvořená strategie se musí vyznačovat právním základem, daňovým rámcem, který odpovídá obchodnímu modelu sociální ekonomiky, zvláštním správním systémem, úředníky vyškolenými v oblasti sociální ekonomiky a také specifickými nástroji.
2.Obecné připomínky
2.1Souvislosti
2.1.1EHSV tímto stanoviskem reaguje na žádost belgického předsednictví Rady EU týkající se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zkoumá přínosy, které v tomto ohledu nabízí sociální ekonomika a socioekonomické inovace.
2.1.2Tato žádost o vypracování stanoviska přichází v době, jež je poznamenána složitými společenskými výzvami, které lze řešit pouze mobilizací všech příslušných zdrojů společnosti, v níž sociální ekonomika a občanská společnost hrají coby katalyzátory sociálních inovací zásadní roli.
2.1.3Boj proti chudobě se týká všech subjektů naší společnosti, ovšem aktivity organizací působících v oblasti sociální ekonomiky se neomezují pouze na sociální činnost, mnohé z nich zajišťují základní služby spojené s extrémními (a stále častějšími) situacemi, jako je bezdomovectví (poskytováním ubytování a nízkoprahových služeb) a extrémní chudoba (poskytováním potravinové pomoci). Nabízejí také pracovní příležitosti těm, kteří obtížně hledají uplatnění na trhu práce, čímž podporují začleňování a prosazují politiky, které se zabývají strukturálními příčinami chudoby.
2.1.4Od roku 2014 se podle údajů Eurostatu snížil počet osob, které jsou vystaveny alespoň jednomu z následujících tří rizik chudoby a sociálního vyloučení: ohrožení chudobou, závažná materiální a sociální deprivace nebo život v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce. Je však třeba říci, že v roce 2022 žilo v Evropě v chudobě 95,3 milionu lidí (22 % populace, tedy každý pátý člověk), což v případě prosperující Evropy představuje abnormálně vysoký podíl.
2.1.5EHSV připomíná, že Evropská komise zahrnula v březnu 2021 do svého Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv celkový cíl snížit do roku 2030 počet lidí žijících v chudobě alespoň o 15 milionů.
2.1.6Na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je třeba nahlížet s ohledem na mnohostranný rozměr pojmu chudoba. Ta se totiž neomezuje na jedinou oblast, nýbrž se dotýká řady aspektů a ovlivňuje přístup k zaměstnání, ke vzdělání, zdravotní péči, k bydlení, potravinám, mobilitě, digitálním nástrojům, energii, kultuře atd. V zájmu zajištění sociálního začlenění pro všechny je proto nezbytné přistupovat k chudobě průřezově.
2.1.7Kromě kumulativního účinku různých forem chudoby je třeba vzít v úvahu i rozdíly v míře zranitelnosti určitých skupin obyvatelstva. Z údajů Eurostatu z června 2023 vyplývá, že u žen, mladých dospělých, osob s nízkou úrovní vzdělání, nezaměstnaných a chudých pracujících je – v průměru – vyšší pravděpodobnost, že budou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením. Chudoba postihuje také zejména děti předškolního věku, neúplné rodiny s jedním rodičem, oběti diskriminace (na základě zdravotního postižení, rasismu, pohlaví) nebo i starší osoby.
2.1.8Evropská komise označila v březnu 2021 ve svém akčním plánu pro provádění evropského rámce sociálních práv sociální ekonomiku za jednu z možností vytváření pracovních míst a zdůraznila, že hlavní společenské výzvy v řadě odvětví lze často řešit prostřednictvím sociálních inovací. Podle Evropské komise představuje sociální ekonomika významný nevyužitý ekonomický potenciál a je obzvláště zajímavá kvůli vytváření jak sociální, tak ekonomické hodnoty.
2.1.9Důležitým krokem v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení je rovněž návrh směrnice ze dne 5. září 2023, jehož cílem je usnadnit přeshraniční činnost neziskových sdružení, neboť právě tyto struktury často působí ve zmíněných oblastech. Tato směrnice podpoří sdružení, pomůže jim plně využívat práv vnitřního trhu, posílí integraci a usnadní účinné uplatňování základních svobod evropských občanů.
2.2Sociální ekonomika a její společenské hodnoty
2.2.1Hodnoty participativní a demokratické správy prosazované v organizacích sociální ekonomiky také pomáhají posilovat postavení lidí, kteří v nich nacházejí práci. Tato aktivní účast je může také povzbudit k většímu zapojení do života komunity, podpořit jejich sociální začlenění, a umožnit jim tak, aby plnohodnotně plnili svou úlohu občanů a občanek a přispívali k zajištění dobrých životních podmínek obyvatelstva. Sociální ekonomika může preventivním a včasným působením zabránit tomu, aby se některé skupiny ocitly v nejisté situaci.
2.3Mezinárodní rozmach
2.3.1Doporučení, které nedávno vydala Rada, představuje další důležitý krok v mezinárodní dynamice, která je v oblasti sociální ekonomiky patrná od okamžiku, kdy byl spuštěn příslušný akční plán. Svědčí o tom usnesení Mezinárodní organizace práce týkající se důstojné práce a sociální a solidární ekonomiky (červen 2022), doporučení OECD o sociální a solidární ekonomice a sociálních inovacích (červen 2022) a také rezoluce OSN o podpoře sociální a solidární ekonomiky v zájmu udržitelného rozvoje (duben 2023).
2.3.2V této souvislosti je velmi důležité, aby EU přednostně rozvíjela základní podmínky pro podporu sociální ekonomiky ve 27 členských státech a aby se zasadila o její rozvoj v celé její šíři. Sociální ekonomika hraje zásadní roli při zajišťování přístupu k zaměstnání, mimo jiné pro zranitelné skupiny, které obtížně nacházejí uplatnění na trhu práce, ale zahrnuje také široké spektrum hospodářských a průmyslových činností (energetika, potravinářství, zdravotnictví, vzdělávání, kultura, výroba, recyklace a opětovné využití atd.). Stojí tak v čele úsilí o zajištění spravedlivé, udržitelné a inkluzivní transformace.
2.3.3Tato průřezovost se odráží také v systémovém a komplexním přístupu doporučení, v němž je propojena s různými důležitými politikami a strategickými směry, jako je Zelená dohoda, Unie rovnosti, strategie v oblasti péče, práva dětí, posílená záruka pro mladé lidi, postup transformace nazvaný „lokální a sociální ekonomika“ atd.
2.3.4EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby v zájmu plného využití hospodářského, průmyslového a společenského potenciálu sociální ekonomiky a podpory sociálního začlenění pro všechny pokračovala v provádění svého akčního plánu pro sociální ekonomiku, aby jej v roce 2025 vyhodnotila, vypracovala v této oblasti nový akční plán a aktivně podporovala členské státy při provádění zmíněného doporučení.
2.4Sociální ekonomika jako katalyzátor sociálních inovací
2.4.1V současné době poznamenané četnými krizemi lze společenským výzvám čelit pouze mobilizací všech zdrojů společnosti v rámci víceúrovňového a meziodvětvového přístupu. Tento přístup se označuje jako sociální inovace, která je v doporučení definována jako „činnost, která má co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnost, která se týká vývoje a realizace nových nápadů ohledně produktů, služeb, postupů a modelů, jež současně naplňuje sociální potřeby a vytváří nové sociální vztahy nebo spolupráci mezi veřejnými a soukromými organizacemi nebo organizacemi občanské společnosti, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat“. V doporučení se upřesňuje, že k sociálním inovacím často vede sociální ekonomika.
2.4.2Ústředním bodem sociálních inovací jsou prevence a včasná intervence s dlouhodobým přístupem, spíše než zaměření se na krátkodobé zisky. Tento přístup se často označuje jako sociální investice. Sociální investice jsou úzce spjaty se spravedlivou transformací a jsou v souladu s evropským pilířem sociálních práv. Zaměříme-li se na proaktivní opatření, můžeme vytvořit odolnější společnost, snížit dlouhodobé sociální náklady a zároveň podpořit udržitelný a inkluzivní růst. Sociální ekonomika může představovat klíčovou hnací sílu transformace, neboť tím, že podněcuje inovace v zájmu řešení sociálních problémů v oblastech, kde jiná odvětví narážejí na své limity, poskytuje sociálním investicím jedinečný soubor výhod.
2.4.3Sociální inovace často vycházejí z potřeby reagovat na neuspokojené sociální potřeby, ale jsou také reakcí na potřebu řešit společenské výzvy a provést sociální a ekonomické změny. Sociální inovace se dotýkají všech odvětví společnosti, sociální ekonomiky, občanské společnosti a množství nestátních subjektů a veřejných orgánů na všech úrovních. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby ve svých iniciativách v oblasti sociálních inovací zaujala meziodvětvový přístup, do nějž bude zapojeno vícero aktérů z řad tradičních podniků i podniků sociální ekonomiky a bude zahrnovat environmentální a sociální hlediska.
2.4.4EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zajistily, že klíčové nástroje, jako jsou veřejné zakázky, strukturální fondy a sociální služby obecného zájmu, budou využívány na podporu sociálních inovací.
3.Konkrétní připomínky
3.1Místní a regionální úroveň
3.1.1Rada ve svém nedávno zveřejněném doporučení zmiňuje vytvoření velvyslanců sociální ekonomiky na místní nebo regionální úrovni v členských státech, kteří mají propagovat toto odvětví, usnadňovat přístup k evropskému nebo vnitrostátnímu financování nebo poskytovat vzájemnou podporu. Je tedy zapotřebí oživit komunity a místní rozvoj. Místní projekty mají pozitivní dopad na vytváření pracovních míst, na opětovné začleňování vyloučených osob a na poskytování služeb občanům. Mohou tedy zvrátit cykly chudnutí. EHSV ve svém stanovisku INT/1037 zdůrazňuje význam místní úrovně.
3.1.2Řada iniciativ sociální ekonomiky je hluboce zakořeněna v příslušných komunitách. Toto ukotvení zvýhodňuje krátké hodnotové řetězce, které usnadňují místní výrobu a spotřebu, a přispívá tak k ekologické transformaci (krátké potravinové řetězce, výroba energie). EHSV se proto zasazuje o důsledný územní přístup zahrnující regiony a obce, který by umožnil zapojit do politik zaměřených na zavádění sociální ekonomiky vícero zúčastněných stran. Z podnětu veřejných orgánů je tedy možné podporovat místní rozvoj, přemisťování výrobních nástrojů, vytváření pracovních míst, která nelze přemístit jinam, podněcovat spolupráci mezi hospodářskými subjekty (sdílení nástrojů a osvědčených postupů) a vytvářet stimulující ekosystém, v němž mohou vedle sebe existovat sdružení, družstva, ziskové podniky, investoři z bankovního sektoru, občanská společnost, sociální partneři, vzájemné pojišťovny, akademická obec atd. Organizace sociální ekonomiky tedy posilují dobře fungující ekonomiku, která doplňuje činnost tradičních podniků. Nekonkurují si, ale vzájemně se doplňují při vyplňování nerentabilních segmentů trhu. Umožňují tak například podporovat lidi žijící v extrémní chudobě, kteří by jinak byli opomíjeni.
3.2Strategie spolupráce
3.2.1V zájmu úspěšného provádění těchto politik zaměřených na zavádění sociální ekonomiky a sociálních inovací je nezbytné zvolit desetiletou vizi, aby bylo možné stanovit strategii založenou na prioritních oblastech a důvěryhodných statistických údajích. Tato strategie, která má být vypracována společně, se musí opírat o:
·právní základ a daňový rámec přizpůsobený obchodnímu modelu podporovanému sociální ekonomikou,
·zvláštní systém správy a úředníky vyškolené v oblasti sociální ekonomiky (aby si uvědomovali její specifika a hodnoty),
·nástroje určené k převzetí iniciativy pro vytvoření podniku sociální ekonomiky:
oinkubátory,
oporadenské agentury,
ofinanční podporu,
ovzdělávání a odbornou přípravu, zejména v oblasti řízení,
orozpočtové prostředky na organizaci ekosystému a jeho zviditelnění,
ovýzvy k předkládání projektů, granty pro družstevní společnosti atd.
3.2.2Sociální ekonomika musí být vzhledem ke své průřezové povaze uznána ve své rozmanitosti jako ekonomický a podnikatelský model, který lze uplatnit v mnoha odvětvích (začleňování, místní služby, potraviny, krátké řetězce, bydlení, opětovné použití, energie, kultura, mobilita, bankovnictví, pojišťovnictví, zdravotnictví atd.). To znamená, že správní orgány zabývající se sociální ekonomikou musí být schopny úzce spolupracovat s ostatními správními orgány, které se zabývají odvětvovými pravomocemi, a sociální ekonomika tak měla ve srovnání s jinými modely podnikání zajištěny rovné podmínky. EHSV doporučuje:
-zřídit řídící orgány pro sociální ekonomiku na různých územních úrovních;
-vytvořit na regionální úrovni koordinační výbor, který by sdružoval různé dotčené správní orgány a zúčastněné strany působící v regionálním ekosystému;
-na úrovni měst by součástí kolegia pro sociální ekonomiku mohli být obecní zastupitelé, aby se podpořilo zapojení místních volených zástupců. Vytvoření takového kolegia by mohlo být ve městech s více než 100 000 obyvateli povinné a v případě malých obcí by mohlo být organizováno sdružením obcí s možnou regionální podporou;
-vypracovat specifické vnitrostátní programy pro sociální inovace a lépe provázat různé oblasti politiky s cílem podpořit společné navrhování a tvorbu sociálních výsledků.
3.2.3Evropská komise ve své nejnovější zprávě o strategickém výhledu zveřejněné v červenci 2023
uvádí, že EU by měla i nadále podporovat členské státy v rozvoji vysoce kvalitních sociálních služeb podporujících začlenění, které zvyšují schopnost lidí přispívat hospodářství a společnosti a zároveň realizovat svůj potenciál a aspirace. To obnáší také aktualizaci politik sociálního zabezpečení na základě udržitelného přístupu sociálního investování v průběhu celého života, podporu účasti na trhu práce a také inkluzi, přizpůsobení sociální ochrany nestandardním formám zaměstnání a aktivní přístup k začleňování na trh práce.
3.2.4 EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby sociální ekonomiku zahrnula mezi iniciativy, které bude realizovat v rámci rozvoje prioritních oblastí, jež uvádí ve své výhledové zprávě, s cílem mimo jiné zvýšit účast všech skupin obyvatelstva na trhu práce, zejména žen, osob se zdravotním postižením, mladých lidí a dalších nedostatečně zastoupených nebo vyloučených skupin, které nejsou ani zaměstnané, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy, nebo osob žijících v extrémní chudobě.
3.2.5Realizace ambiciózní strategie rozvoje sociální ekonomiky z ní činí živnou půdu pro vytváření různorodých pracovních míst prostřednictvím rozvoje programů sociální a profesní integrace nebo zaměstnanosti s využitím odborné přípravy, pomoci poskytované organizátorům projektů zaměřených na zakládání mikropodniků, družstev, sdružení nebo sociálních podniků atd. Dalším příkladem iniciativ, které pomáhají vytvářet důstojná pracovní místa užitečná pro území, na nichž vznikly, jsou inovativní projekty „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“ zavedené v některých členských státech (Francie, Belgie, Nizozemsko a Rakousko). EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby podporovala vznik a rozvoj takových iniciativ, mimo jiné sdílením a propagací osvědčených postupů, například prostřednictvím nové platformy „portál pro sociální ekonomiku“.
3.3Odolnost, finanční zdroje a nástroje hodnocení
3.3.1Silná a ambiciózní strategie zavádění sociální ekonomiky závisí na dostupnosti finančních zdrojů. EU ve svém doporučení uznává, že členské státy, včetně regionálních a místních orgánů, by mohly lépe využívat různé možnosti, jež nabízí evropské financování, kdyby přijaly specifická opatření pro sociální ekonomiku, což se týká zejména fondů soudržnosti a fondů na podporu odolnosti.
3.3.2Zmíněná strategie musí zahrnovat nástroje pro hodnocení a monitorování, které budou od počátku přizpůsobeny jejím specifickým rysům, aby se podpořila akceschopnost, přizpůsobivost a odolnost s cílem co nejlépe reagovat na potřeby zúčastněných stran. Subjekty sociální ekonomiky jsou uznávány pro svou odolnost. EK ve své zprávě o strategickém výhledu z roku 2020 („Zmapování cesty k odolnější Evropě“) uvádí, že kolaborativní a neziskové organizace posílily během zdravotní krize spojené s onemocněním COVID-19 svou sociální a ekonomickou odolnost. Jejich cílem je tedy posílit dobře fungující ekonomiku, která doplňuje aktivity tradičních podniků. Nekonkurují si, ale vyplňují nerentabilní segmenty trhu. Podporují například lidi žijící v extrémní chudobě, na které by se jinak nebral ohled.
V Bruselu dne 20. prosince 2023
Sandra PARTHIE
předsedkyně sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba
_____________