SOC/775
Předávání řízení v trestních věcech
STANOVISKO
sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o předávání řízení v trestních věcech
[COM(2023) 185 final – 2023/0093 (COD)]
Zpravodaj: Vasco DE MELLO
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
, XX/XX/2023
|
|
Právní základ
|
článek … Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Zaměstnanost, sociální věci, občanství
|
|
Přijato v sekci
|
05/09/2023
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
76/0/2
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1Cílem tohoto návrhu nařízení je odstranit určité nedostatky v systému evropského zatýkacího rozkazu vytvořením společného režimu pro předávání trestních řízení mezi členskými státy, aby nedocházelo k duplicitnímu vedení trestních řízení v souvislosti s týmiž skutky a ve vztahu k týmž osobám ve více než jednom členském státě (zásada ne bis in idem), a předcházet případům beztrestnosti v důsledku absence trestního stíhání a snížit počet těchto případů.
1.2Za tímto účelem byl v návrhu stanoven jednotný soubor pravidel týkajících se spolupráce mezi členskými státy při předávání a přijímání trestních řízení.
1.3Dále je cílem návrhu vytvořit společnou digitální strukturu, která umožní předávání procesních písemností.
1.4Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá iniciativu Komise v tomto ohledu.
1.5EHSV se však domnívá, že u některých aspektů legislativního návrhu je třeba doplnit nebo opravit určité body.
1.6Pokud jde o základní práva dotčených stran, zastává EHSV názor, že je třeba výslovně odkázat na Evropskou úmluvu o lidských právech i Listinu základních práv Evropské unie a také na jiné právní předpisy, které jsou zaměřeny na ochranu základních práv.
1.7EHSV upozorňuje, že navrhovaný systém by neměl být využíván k tomu, aby podezřelé či obviněné osoby snadno získaly přístup k příznivějšímu právnímu režimu prostřednictvím uplatňování procesních pravidel.
1.8EHSV vítá rozhodnutí zavést společné digitální nástroje za účelem urychlení procesu a domnívá se, že tyto nástroje by měly být vytvořeny s využitím evropských finančních prostředků.
1.9Jak již EHSV uvedl ve svých předchozích stanoviscích, měla by být nicméně zachována možnost papírové komunikace s ohledem na ty, kteří z různých důvodů nemají přístup k informačním technologiím.
1.10EHSV se domnívá, že celý proces překladu by měl být prováděn co nejpečlivěji a že by nemělo být povoleno používání umělé inteligence nebo jiných mechanických prostředků, při němž se na překladu nepodílí člověk.
1.11EHSV zastává názor, že je třeba stanovit v těchto právních předpisech právo stran odvolat se k soudu vyššího stupně z důvodu neodpovídajícího překladu procesních písemností.
1.12Jak již bylo uvedeno v předchozích stanoviscích, EHSV se domnívá, že je třeba zajistit školení pro všechny odborníky pracující v této oblasti i pro další zúčastněné strany, jako jsou překladatelé.
1.13EHSV má za to, že v souvislosti s uplatňováním tohoto právního předpisu by měla být stanovena metoda řešení negativních sporů ohledně jurisdikce.
1.14EHSV zdůrazňuje, že by měla být vyškrtnuta pasáž, podle níž může dožadující orgán v případě, že byla žádost o předání přijata, zaslat pouze část spisu, a nikoli celý spis.
1.15Tím se vyloučí možnost jakéhokoli svévolného postupu, k němuž by v případě částečného předávání věcí jistě mohlo dojít.
2.Souvislosti
2.1Jednotný prostor s volným pohybem osob, kapitálu, zboží a služeb má tu nevýhodu, že skýtá nadnárodní prostor, v němž může probíhat trestná činnost.
2.2Lidská společnost od nepaměti svěřovala pravomoc trestat osoby, které porušují zákon a páchají trestné činy, státu, a to namísto soukromé odvetné spravedlnosti založené na talionu či zásadě „oko za oko, zub za zub“.
2.3Existence ius puniendi, tedy možnosti, aby stát potrestal osoby, které na jeho území porušují jeho právní předpisy a páchají tak trestné činy, nebo osoby, které na cizím území páchají trestné činy proti jeho státním příslušníkům, je bytostnou a ústřední charakteristikou svrchovaných pravomocí státu.
2.4Jedná se o svrchovanou pravomoc, která je pro státy tak důležitá, že většina ústav vyhrazuje a svěřuje výlučnou pravomoc přijímat právní předpisy v této oblasti parlamentům.
2.5Nicméně výkon ius puniendi státem, který může při maximální míře uplatnění vést k tomu, že je jednotlivec zbaven svobody, musí být vždy doprovázen spolehlivým souborem základních občanských práv, aby byli občané chráněni před případným zneužitím či svévolným jednáním, které je tak příznačné pro ty, kdo nerespektují zásady právního státu.
2.6Jak bylo uvedeno výše, existence jednotného trhu s sebou nese řadu výzev, pokud jde o prosazování trestního soudnictví.
2.7Tento nadnárodní prostor, v němž probíhá volný pohyb osob, kapitálu, zboží a služeb mezi jednotlivými státy, by mohl zločincům umožnit, aby páchali trestnou činnost na různých územích, aniž by za to byli náležitě potrestáni, nebo by jim mohl poskytnout bezpečné útočiště, pokud by neexistoval podobný nadnárodní systém pro stíhání pachatelů trestné činnosti.
2.8S postupem evropské integrace se stále naléhavěji projevovala potřeba zajištění větší spolupráce v oblasti bezpečnosti a trestního soudnictví. Nejprve se tak dělo uzavíráním různých smluv o vydávání a justiční spolupráci mezi jednotlivými členskými státy a nakonec byla tato otázka začleněna do samotné Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a to jak v rámci sdílené pravomoci mezi EU a členskými státy, tak i zakotvením prostoru svobody, bezpečnosti a práva v celé Evropské unii.
2.9Dochází tedy k přechodu od mezivládní spolupráce založené na smlouvách o justiční spolupráci a vydávání uzavřených mezi jednotlivými státy, kdy je rozhodovací pravomoc sdílena mezi výkonnou a soudní mocí, k systému spolupráce, v němž rozhodovací pravomoc náleží příslušným justičním orgánům, bez jakéhokoli zásahu ze strany výkonné moci, která je na rozdíl od postupu vydávání z tohoto procesu zcela vyloučena.
2.10Tato změna paradigmatu, která, jak již bylo uvedeno, byla zakotvena v SFEU, se opírá o zásadu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech.
2.11Existence prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii však bude možná pouze tehdy, bude-li mezi zásadami svobody, bezpečnosti a práva existovat rovnováha, neboť v opačném případě by ve jménu iluzorní a totalitní bezpečnosti a práva mohla být ohrožena základní práva, svobody a záruky každého občana.
2.12V zájmu důvěry v uplatňování zásady vzájemného uznávání je nezbytné, aby členské státy dodržovaly základní práva občanů stejným nebo rovnocenným způsobem, aby tak měl příslušný orgán uznávajícího státu důvěru a jistotu, co se týče výkonu uznaného soudního rozhodnutí.
2.13Tato zásada vzájemného uznávání v oblasti trestního práva se poprvé konkrétně odrazila v evropském zatýkacím rozkazu a pak v dalších právních předpisech podobného rázu, například v evropském vyšetřovacím příkazu.
2.14Systém evropského zatýkacího rozkazu se sice řídí zásadou vzájemného uznávání, respektuje však také práva, svobody a záruky občanů.
3.Obecné připomínky
3.1Stejně jako evropský zatýkací rozkaz má i tento návrh na úpravu způsobu předávání trestních řízení z jednoho členského státu do druhého přispět k tomu, aby bylo možné účinněji a rychleji bojovat proti trestné činnosti nadnárodní povahy, včetně organizované trestné činnosti.
3.2Na rozdíl od systému evropského zatýkacího rozkazu se však Komise tímto návrhem snaží vytvořit jednotný a přímo použitelný nástroj justiční spolupráce pro celou Evropskou unii.
3.3Toto nové nařízení má odstranit určité nedostatky v systému evropského zatýkacího rozkazu a zlepšit a zefektivnit evropské trestní soudnictví, například díky tomu, že nebude docházet k duplicitnímu vedení řízení v souvislosti s týmiž skutky a ve vztahu k týmž osobám ve více než jednom členském státě a předejde se případům beztrestnosti v důsledku absence trestního stíhání a sníží se počet těchto případů.
3.4Toho však nelze dosáhnout bez důsledného dodržování základních práv a práv jednotlivce v průběhu celého řízení, zejména pokud jde o nejzranitelnější osoby, osoby se zdravotním postižením a děti.
3.5Dále je cílem tohoto návrhu nařízení zvýšit právní jistotu při předávání soudních řízení mezi členskými státy.
3.6EHSV považuje všechny iniciativy zaměřené na boj proti přeshraniční trestné činnosti v členských státech, zejména organizované trestné činnosti, za důležité.
3.7Existence zločineckých organizací působících na území Evropské unie, jejichž činnost evropské společnosti extrémně škodí, vyžaduje důraznou společnou reakci. V opačném případě hrozí, že tato činnost nebude potrestána, což jistě není žádoucí.
3.8Ačkoli se jedná o záležitost ve sdílené pravomoci mezi členskými státy a Evropskou unií, považuje EHSV volbu legislativního nástroje, pro který se Komise rozhodla v tomto návrhu, tj. nařízení, za odvážnou vzhledem k tomu, že tato otázka je pro členské státy nesmírně citlivá, neboť jde o pravomoc, která je bytostně spjata se svrchovaností státu, jak bylo popsáno výše.
3.9EHSV se však domnívá, že zvolená možnost je správná, neboť jedině tak bude možné dosáhnout cíle sjednocení postupů ve všech členských státech.
3.10Jak je uvedeno v důvodové zprávě k tomuto legislativnímu návrhu, proti přeshraniční trestné činnosti lze účinně bojovat pouze zavedením společných pravidel pro předávání trestních řízení.
3.11EHSV se domnívá, že v tomto návrhu nařízení byla zajištěna ochrana základních práv občanů, a to z hlediska jak podezřelých či obviněných osob, tak obětí, ať už prostřednictvím standardního souboru důvodů pro odmítnutí předání, nebo prostřednictvím práva podezřelých či obviněných osob a obětí být vyslechnut a jejich práva na opravný prostředek.
3.12EHSV nicméně zastává názor, že je třeba v návrhu nařízení výslovně odkázat na Evropskou úmluvu o lidských právech i Listinu základních práv Evropské unie a také na jiné právní předpisy, které jsou zaměřeny na ochranu základních práv.
3.13EHSV upozorňuje na skutečnost, že možnost předávat trestní řízení ze států, v nichž platí zásada zákonnosti, do států, v nichž se uplatňuje zásada účelnosti, by mohla zvýhodnit pachatele trestného činu tím, že mu umožní dostat příznivější trest, což by mohlo narušit dosažení cílů sledovaných tímto právním předpisem.
3.14EHSV považuje za velmi pozitivní, že předávání případů mezi justičními orgány členských států bude probíhat prostřednictvím digitálních postupů.
3.15Měla by však být zachována možnost využít papírové komunikace a mělo by být zajištěno, aby informace byly přístupné všem, zejména těm nejzranitelnějším.
3.16EHSV však zdůrazňuje, že za tímto účelem nestačí zavést společné uplatňování se společnými pravidly. Je třeba vytvořit na úrovni EU silnou infrastrukturu pro všechny členské státy, jež bude interoperabilní se systémy, které tyto státy používají.
3.17Jak již EHSV zdůraznil v předchozích stanoviscích, domnívá se, že tyto investice by měly být financovány z finančních prostředků EU.
3.18Jak již EHSV uvedl v jiných stanoviscích, domnívá se, že v zájmu řádného uplatňování tohoto právního předpisu je nezbytné poskytnout školení odborníkům z praxe, a to jak v této oblasti, tak co se týče používání celého digitálního systému, který bude k předávání případů mezi jednotlivými členskými státy sloužit.
3.19Toto školení by mělo zohledňovat specifika a potřeby podezřelých či obviněných osob, svědků a zranitelných obětí.
3.20Školení by sice mělo být zaměřeno zejména na soudce a žalobce, EHSV se však domnívá, že je důležité posílit školení i v případě dalších klíčových aktérů soudního procesu, například právníků, překladatelů a dalších.
3.21EHSV zdůrazňuje, že překlady všech dokumentů obsažených ve spisu by měly být co nejpřesnější a nejspolehlivější.
3.22Je důležité, aby členské státy zajistily spolehlivost překladu dokumentů v každém spisu.
3.23EHSV se domnívá, že je třeba zahrnout do návrhu nařízení ustanovení, které by zakazovalo, aby se překlady vyhotovovaly za použití mechanických prostředků či informačních technologií nebo pomocí umělé inteligence.
3.24Překlady vypracované bez lidského přispění by mohly vést k chybným závěrům, a v důsledku toho ke špatným soudním řízením a nesprávným rozhodnutím.
3.25EHSV upozorňuje, že vzhledem k nákladům na překlad dokumentů, které jsou součástí řízení, by mohlo dojít k tomu, že bude překlad vyhotoven v horší kvalitě, což by mělo za následek omezení práv a záruk účastníků řízení.
3.26EHSV se domnívá, že podezřelé či obviněné osoby i oběti by měly mít právo podat stížnost nebo odvolání ohledně otázek týkajících se překladu písemností v dané věci.
3.27Dvě závěrečné poznámky:
3.28Návrh nařízení neposkytuje žádné řešení pro případ negativního sporu ohledně jurisdikce.
3.28.1To znamená, že pokud justiční orgán dožádaného členského státu odmítne předání řízení přijmout, může se stát, že trestní stíhání nebude pokračovat, protože orgány obou dotčených členských států budou mít za to, že nejsou příslušné k vedení tohoto trestního řízení.
3.28.1.1EHSV se domnívá, že pro tyto případy je třeba stanovit soudní postup pro řešení těchto sporů, přičemž by mj. bylo možné svěřit pravomoc k jejich řešení Soudnímu dvoru Evropské unie.
3.28.2V neposlední řadě má EHSV za to, že po vyjádření souhlasu s předáním trestního řízení by měl dožadující orgán zaslat celý originál věci spolu s jeho překladem nebo jeho kopii.
3.28.2.1EHSV se proto domnívá, že je třeba vyškrtnout pasáž, podle níž je možné zaslat pouze „příslušné části“ řízení, neboť to ohrožuje právo podezřelých či obviněných osob na obhajobu a práva obětí.
3.28.2.2Tím se vyloučí jakýkoli pokus zaslat svévolně procesní písemnosti, které mohou být výhodnější pro jednu nebo druhou ze zúčastněných stran.
V Bruselu dne 5. září 2023
Cinzia DEL RIO
předsedkyně sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
_____________