|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Úsporná spotřeba vody
|
|
_____________
|
|
Úsporná spotřeba vody a povědomí spotřebitelů o jejich vodní stopě
(stanovisko z vlastní iniciativy)
|
|
|
|
INT/1022
|
|
|
|
Zpravodajka: Milena ANGELOVA
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
25/01/2023
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
Odpovědná sekce
|
Jednotný trh, výroba a spotřeba
|
|
Přijato v sekci
|
29/06/2023
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
12/07/2023
|
|
Plenární zasedání č.
|
580
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
190/2/6
|
1.Závěry a doporučení
1.1Voda je nezbytná pro život, životní prostředí a hospodářství, a proto je společným statkem, který musí být nejen dostupný a cenově přijatelný pro všechny, ale který je především třeba respektovat a chránit. V důsledku vlivu člověka a klimatických změn se zvyšuje nedostatek vody – a to jak celosvětově, tak i v Evropě, kde vodní stres postihuje přibližně 20 % území a 30 % obyvatel. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá komplexní právní předpisy EU, které byly v této oblasti zavedeny, a vyzývá k jejich rychlému a účinnému provádění, aby byla zajištěna úsporná spotřeba vody a aby měl každý občan EU k vodě přístup.
1.2EHSV požaduje, aby byla vypracována a neprodleně provedena konkrétní opatření ke zvýšení povědomí o úsporné spotřebě vody a na podporu technologických inovací pro zvýšení účinnosti hospodaření s vodou ve výrobních systémech a také pro strategie minimalizace odpadu a recyklace. V souladu s uplatňováním zásady „znečišťovatel platí“ vyzývá EU a členské státy, aby podnikly rozhodné kroky k zajištění dodržování předpisů všemi zúčastněnými stranami.
1.3EHSV zdůrazňuje, že je nesmírně důležité informovat spotřebitele a zvyšovat jejich povědomí o této problematice a vybízet a vést je k tomu, aby s vodou nakládali úsporně. Tvůrci politik, sociální partneři, organizace občanské společnosti a všechny zúčastněné strany mají společně za úkol jasně informovat o hodnotě vody a o vodní stopě, podporovat používání spotřebičů šetřících vodu a poskytovat spotřebitelům pobídky k tomu, aby si osvojili návyky, které umožňují šetřit vodou, a snažili se je neustále zlepšovat.
1.4EHSV vyzývá EU, členské státy, příslušné orgány, vodohospodářské subjekty a všechny zúčastněné strany zapojené do tohoto procesu, aby v rámci svých kompetencí neustále usilovali o zlepšení dostupnosti a přístupnosti vody a o její hospodárnější využívání. V této souvislosti je naprosto nezbytné zajistit lepší ochranu zdrojů pitné vody, přejít k oběhovému vodnímu hospodářství, zabezpečit veřejné zásobování vodou při spravedlivých cenách za poskytované služby a zamezit tzv. vodní chudobě.
1.5EHSV navrhuje, aby byla urychleně zavedena následující opatření s cílem podpořit úspornou spotřebu vody, zvýšit povědomí spotřebitelů o jejich vodní stopě a přispět k vytvoření „společnosti inteligentně hospodařící s vodou“:
1.5.1Opatření zaměřená na vybízení a vedení spotřebitelů k úsporné spotřebě vody
1.5.1.1Jasné informování o hodnotě vody (provádějí příslušné orgány, vodohospodářské subjekty). Je třeba vést komunikační kampaně s cílem změnit v dlouhodobém horizontu chování spotřebitelů, tak aby si byli vědomi hodnoty vody a vodohospodářských služeb, ale také s cílem informovat o konkrétních krátkodobých mimořádných opatřeních přijatých v reakci na krizovou situaci (sucho, povodně). Jednou z důležitých cílových skupin jsou děti. Místo pitné vody by měly být zcela běžně využívány nekonvenční zdroje vody (jde například o co nejrozsáhlejší využívání zachycené dešťové vody k zalévání zahrad, mytí aut a dalším účelům).
1.5.1.2Podpora používání spotřebičů/zařízení šetřících vodu (provádí EU a členské státy). Domácnosti dnes využívají řadu spotřebičů/zařízení, které spotřebovávají vodu. Díky technologickému pokroku se u mnohých z nich v posledních letech výrazně snížila spotřeba vody, což podporuje celkově klesající trend v oblasti spotřeby vody na obyvatele. Je zapotřebí dalších pobídek, které by motivovaly výrobce k dalším inovacím zaměřeným na zvýšení účinnosti využívání vody a zákazníky k jejich nákupu a používání. Všechny tyto spotřebiče/zařízení by měly být opatřeny štítkem s informacemi o spotřebě vody.
1.5.1.3Informování spotřebitelů o jejich vodní stopě (provádí EU a členské státy). Skutečná spotřeba vody v domácnostech zdaleka přesahuje spotřebu pitné vody. Každý spotřebovávaný výrobek a každá využívaná služba obsahuje určité množství vody
a vodní stopa spotřebitele mnohdy z velké části vzniká mimo jeho region/zemi, nebo dokonce mimo EU. Volba spotřebitele má proto dopad na regionální, celostátní a celosvětovou spotřebu vody. Vodní stopa je účinným parametrem z hlediska vzdělávání – v poslední době je také začleňována do programů, které řada veřejných služeb připravuje pro školy. Na internetu je k dispozici mnoho kalkulaček vodní stopy, do kterých může spotřebitel zadat své údaje a zjistit si svou vodní stopu. Je třeba realizovat informační kampaně s cílem upozornit na ně spotřebitele.
1.5.2Opatření zaměřená na zlepšení dostupnosti a přístupnosti vody a její hospodárnější využívání
1.5.2.1Zajištění veřejného zásobování vodou (provádějí členské státy, vodohospodářské subjekty). V rámci komplexního přístupu by měla být přijata opatření ke zvýšení účinnosti a odolnosti systému zásobování pitnou vodou a distribuce pitné vody prostřednictvím lepší kontroly úniků, případně rozvoje alternativních zdrojů pitné vody a dalších vhodných opatření. V této souvislosti by měly členské státy s ohledem na ochranu veřejného zdraví a blahobytu zvážit rovněž opatření, která zajistí, aby v obdobích akutního nedostatku vody mělo veřejné zásobování vodou přednost před jinými způsoby jejího využití.
1.5.2.2Zajištění spravedlivé ceny za vodohospodářské služby založené na plné návratnosti nákladů při současném zaručení cenové dostupnosti pro zranitelné skupiny (provádějí příslušné orgány). Směrnice 2000/60/ES vyžaduje, aby členské státy vzaly v úvahu zásadu návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, alespoň pokud jde o průmysl, domácnosti a zemědělství. Podle údajů Komise a OECD je plné návratnosti nákladů na vodohospodářské služby dosahováno pouze v devíti členských státech.
Ve většině případů je omezena na domácnosti. Členské státy by sice měly přijmout opatření k zajištění přístupnosti a cenové dostupnosti vodohospodářských služeb pro nejzranitelnější skupiny
, je však důležité, aby poplatky za vodu odrážely skutečné náklady na vodohospodářské služby. Ve spojení s přesným měřením spotřeby to zajistí, že budou spotřebitelé lépe informováni o nákladech na vodohospodářské služby. Členské státy by měly projednat možnost zpoplatnění na základě „hodnoty vody“, což by zajistilo zachování tohoto vzácného zdroje i pro budoucí generace. Poplatky za vodu by mohly obsahovat cenové signály pro zvýšení účinnosti využívání vody. Poplatky by se například mohly zvýšit při překročení určitého objemu spotřeby na osobu v domácnosti nebo při ohrožení dodávek vody dočasným nedostatkem vody.
1.5.2.3Účinné měření spotřeby vody zvýšením přesnosti měření (provádějí členské státy, obce, dodavatelé vody):
-zajistit účinné měření spotřeby vody pomocí přesných vodoměrů a pravidelného provádění výměny vodoměrů, aby koncoví uživatelé věděli o své skutečné spotřebě,
-kontrolovat spotřebu ze soukromých studní, aby se omezila spotřeba vody přímo z podzemních vod,
-využívat inteligentní měření k poskytování upozornění koncovým uživatelům ohledně vysoké nebo neobvyklé spotřeby a nízkého průtoku, který by mohl znamenat vnitřní únik.
1.5.2.4Lepší ochrana zdrojů pitné vody (provádí EU a členské státy). Zdroje pitné vody je třeba chránit před antropologickou kontaminací. Aby toho bylo dosaženo, musí být důsledně prováděn akční plán EU pro nulové znečištění, a to uplatňováním zásad předběžné opatrnosti a kontroly u zdroje v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ u všech látek vzbuzujících obavy, které se mohou dostat do zdrojů pitné vody. Kontaminující látky pocházejí i z průmyslových zdrojů (perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), léčiva, dezinfekční prostředky atd.) nebo ze zemědělských zdrojů (pesticidy, dusičnany). EU momentálně provádí revizi příslušných legislativních aktů, které mohou zabránit znečištění u zdroje, včetně směrnice 2010/75/EU
, nařízení (ES) č. 1907/2006
, směrnice 2009/128/ES
,
nařízení 726/2004
a směrnice 2001/83/ES
. Je třeba zajistit, aby tato budoucí pravidla účinně chránila naše vodní zdroje.
1.5.2.5Přechod k oběhovému vodnímu hospodářství (provádí EU, členské státy a vodohospodářské subjekty). Účinnost využívání vody lze zvýšit jejím opětovným využitím. Na jedné straně je třeba vybízet domácnosti, aby v co nejrozsáhlejší míře zachycovaly dešťovou vodu a využívaly ji k vhodným účelům, mezi něž patří například zalévání zahrady a mytí. Na druhé straně je třeba přijmout účinná opatření pro kontrolu u zdroje, aby se zajistilo, že odpadní voda produkovaná domácnostmi nebude obsahovat kontaminující látky, které by mohly ohrozit opětovné využití vyčištěné odpadní vody pro zavlažování a jiné účely.
1.5.2.6Přizpůsobování se změně klimatu (provádějí členské státy, obce, zpracovatelé odpadních vod). Změna klimatu ovlivňuje jednotlivé regiony různým způsobem. Je důležité přizpůsobit opatření místním podmínkám. Obecně vzato bude třeba přehodnotit územní plánování a přeměnit města na „houbová města“. Tím se zlepší městské klima, umožní se vsakování dešťové vody a sníží se počet případů přetoku jednotné kanalizace.
1.5.2.7Zajištění řádné správy (provádějí členské státy, regiony a obce). K uskutečnění změny jsou zapotřebí jasné a účinné správní struktury. To by mělo pomoci posílit spolupráci mezi všemi aktéry a určit povinnosti. Opatření by měla vycházet z přesných prognóz regionálních dopadů změny klimatu a vývoje vzorců poptávky po vodě (zemědělství, průmysl, demografický vývoj atd.) pro nadcházející desetiletí.
1.5.2.8Orgány veřejné správy jako průkopníci (provádějí členské státy, obce). Orgány veřejné správy – včetně evropských orgánů –, které jsou odpovědné za koncipování a provádění politických opatření i praktických kroků, by měly převzít vedoucí úlohu při zmenšování vodní stopy.
2.Výchozí souvislosti
2.1Toto stanovisko z vlastní iniciativy je součástí stěžejní iniciativy EHSV pro rok 2023, která se zabývá vodou jakožto důležitou prioritou na evropské i celosvětové úrovni, a zkoumá opatření potřebná k zajištění úspornější spotřeby vody spotřebiteli v EU s ohledem na otázky životního prostředí, mezery ve znalostech a současný stav souvisejících technologií. Ve stanovisku jsou uvedeny nápady, jak optimalizovat spotřebu vody v domácnostech a její vypouštění na základě komplexní vize úlohy spotřebitelů a jejich potřeb, pokud jde o množství a kvalitu vody, a za tímto účelem jsou v něm formulovány konkrétní návrhy.
2.2Voda je nezbytná pro život, životní prostředí a hospodářství, a proto je společným statkem, který je třeba respektovat a chránit. Evropské vodní zdroje jsou však v důsledku změny klimatu ohroženy – v mnoha povodích (a zejména ve Středomoří) klesá celkový úhrn srážek a prodlužují se období sucha, zatímco ve většině regionů přibývá silných dešťů s katastrofálními povodněmi. V důsledku stoupající hladiny moří navíc může dojít k pronikání slané vody do sladkovodních zvodní.
2.3Narůstá nerovnováha mezi dostupnými místními zdroji a poptávkou po vodě ze strany koncových uživatelů, což vytváří závažné riziko nedostatku vody v budoucnu. Zatímco dostupnost vody je dána základními faktory, jako jsou srážky, zeměpisná poloha, klimatické trendy a znečištění, spotřeba vody a poptávka po ní jsou určovány především lidským chováním. Lidská činnost, včetně činnosti domácností, navíc ovlivňuje kvalitu dostupných vodních zdrojů. Člověkem způsobené znečištění vodního prostředí snižuje dostupnost využitelných vodních zdrojů a zvyšuje náklady a environmentální dopady spojené s úpravou vody na úroveň kvality potřebnou pro určité činnosti (pitná voda, průmyslové využití, zavlažování atd.). Ze studií vyplývá, že jednou z hlavních příčin ekologických katastrof způsobených znečištěním vody je absence pokročilého monitorování kvality vody ve vodních útvarech v EU.
2.4Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) postihuje vodní stres každoročně v průměru přibližně 20 % evropského území a 30 % celkové populace. Agentura EEA uvádí, že „k vodnímu stresu dochází tehdy, když není k dispozici dostatečné množství vody, které by splňovalo požadavky životního prostředí, naší společnosti a hospodářství, a to z hlediska množství nebo kvality. Vodní stres je obecný pojem, který v sobě slučuje sucho, kvantitativní nedostatek, kvalitu vody a její dostupnost“.
2.5Voda pro účely pití představuje zhruba 10 % celkové spotřeby vody, na níž se z 58 % podílí odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu a z 18 % odvětví dodávek elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu.
2.6Co se týče odběru vody, tvoří voda pro účely pití přibližně 20 % jeho celkového objemu. Na celkovém ročním odběru má největší podíl odběr pro účely chlazení při výrobě elektřiny (32 %) a odběr pro účely zemědělství (28 %).
2.7EHSV vyzývá k rychlému provedení stávajících komplexních právních předpisů EU, poněvadž kontaminace vodních zdrojů živinami (dusíkem a fosforem) a mnoha nebezpečnými látkami (například látkami s kumulativními karcinogenními nebo mutagenními vlastnostmi) představuje vážné riziko pro zdraví a životní prostředí a nezbytná úprava vody za účelem jejího vyčištění je nákladná a náročná z hlediska využívání zdrojů. Znovu zdůrazňuje, že je nutné zajistit v rámci průmyslové a zemědělské politiky EU snížení emisí znečišťujících látek a zároveň podporovat růst a konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že voda je společným statkem, EHSV požaduje, aby byla v souladu se směrnicí (EU) 2020/2184 všem občanům EU zajištěna volná dostupnost pitné vody prostřednictvím přístupných vodních fontánek a zdrojů vody na veřejných místech. V případě koncesí na minerální vodu je třeba usilovat o to, aby si veřejnost mohla tuto vodu nabírat z kohoutku.
2.8Ačkoli se toto stanovisko zaměřuje především na spotřebu a dostupnost vodních zdrojů, snaží se také řešit problémy související s kvalitou, neboť ovlivňují skutečnou využitelnost tohoto zdroje. Cílem politiky je tedy zabránit dalšímu zhoršování stavu vodních ekosystémů, chránit je a zlepšovat jejich stav, zajistit postupné snižování znečištění podzemních vod a zabránit jejich dalšímu znečišťování.
2.9Aby bylo možné zajistit pro současné i budoucí generace vodu v dostatečné kvalitě a kvantitě, je nutné si všeobecně uvědomit všechny problémy a jejich základní příčiny. Každý jednotlivý občan/spotřebitel si musí být vědom významu vody a její hodnoty jakožto omezeného zdroje. Je třeba rozvíjet všeobecné povědomí o problémech souvisejících s vodními zdroji a přijmout odpovídající opatření, počínaje soukromou sférou. Právě za tímto účelem bylo v nedávno přijaté směrnici (EU) 2020/2184 členským státům doporučeno, aby zavedly opatření na podporu zvýšení povědomí o kvalitě a spotřebě pitné vody.
2.10Je třeba vzít v úvahu řadu faktorů a aspektů, které přímo i nepřímo ovlivňují význam a dopad spotřeby vody v domácnostech. Mj. k nim patří:
-různé účely přímé spotřeby vody: například pití, mytí, zalévání atd.,
-místo přímé spotřeby vody: například doma, v práci, při volnočasových aktivitách atd.,
-druhy spotřebovávané vody: například podzemní voda, povrchová voda, opětovně využitá voda atd.,
-nepřímá spotřeba vody: voda využívaná k výrobě zboží a poskytování služeb,
-přímé odpadní vody: množství a kvalita (živiny, organická hmota, chemické látky atd.),
-nepřímé odpadní vody: odpadní vody vznikající při výrobě zboží a poskytování služeb,
-zeměpisné aspekty nedostatku a kvality vody související s přímou i nepřímou spotřebou (od místních po celosvětové).
3.Ukazatele spotřeby vody
3.1Zatímco celkový přístup k optimalizaci spotřeby vody by měl být komplexní, používaných ukazatelů by mělo být co nejméně a měly by být co nejjednodušší. Přidaná hodnota používání většího počtu ukazatelů nebo složitých souhrnných ukazatelů (jako jsou stopy a indexy) nemusí být vysoká, poměříme-li ji se zdroji potřebnými pro jejich sledování, analýzu a zpracování. Proto je naprosto nezbytné nalézt nejvhodnější a nejvlivnější ukazatele s ohledem na účel potřebných informací. Je třeba rozlišovat mezi ukazateli, které používají ekonomové, vědci či tvůrci politik k vymezování problémů, vytváření strategií a měření pokroku při dosahování stanovených cílů, a ukazateli používanými pro účely komunikace se spotřebiteli. Pro účely politiky je důležité vyhodnotit řadu ukazatelů přímo či nepřímo souvisejících se spotřebou vody, které umožní posoudit účinnost politiky, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost důslednosti a kontinuitě sledování parametrů. Referenčními ukazateli jsou zde ukazatele používané agenturou EEA.
3.2Tvorba ukazatelů agentury EEA byla vedena potřebou určit menší počet politicky relevantních ukazatelů, které by byly stabilní (ale ne statické) v čase a které by mohly poskytnout odpovědi na vybrané prioritní otázky (environmentální, sociální, ekonomické atd.).
3.3Nejvhodnějším ukazatelem pro měření spotřeby vody spotřebiteli (domácnostmi) je spotřeba vody v litrech na obyvatele a den (l/obyv./den). Dostupné údaje ukazují velké rozdíly v rozmezí od 77 do 220 l/obyv./den.
3.4Opatření na podporu úsporné spotřeby vody musí zohledňovat celý vodní cyklus a zahrnovat kvalitativní i kvantitativní aspekty. Neměla by se zabývat pouze odběrem/spotřebou pitné vody, ale měla by zahrnovat také přínosy oběhového vodního hospodářství (opětovné využívání vody) a rozvíjet povědomí o tom, že voda je obsažena také ve spotřebovávaných výrobcích a využívaných službách. Pomůže to zajistit, aby domácnosti lépe pochopily dopad svých spotřebních rozhodnutí na kvalitu a množství vodních zdrojů v daném regionu či dané zemi i na celém světě a aby se občané systematicky informovali o všech aspektech svých individuálních návyků v oblasti spotřeby vody – v domácnostech i mimo ně – a o tom, jak svou spotřebu zefektivnit. S výběrem a realizací strategií pro zvýšení účinnosti a účelnosti jejich spotřeby jim mohou zásadním způsobem pomoci organizace občanské společnosti.
3.5Úsporná spotřeba vody je sice nutností ve všech částech Evropy, avšak v oblastech trpících nedostatkem vody nebo častějším výskytem sucha je však ještě naléhavější. Do celkové strategie by měla být zahrnuta účinnost systému zásobování vodou s cílem zajistit holistický přístup. Možná řešení je třeba nalézt také ve strategiích dodavatelů vody, které by byly zaměřeny více do budoucna, včetně hodnocení a řízení rizik v systému zásobování, řízení úniků, alternativních zdrojů vody atd.
3.6Ačkoli by teoreticky bylo vhodné použít mnoho dalších indikačních ukazatelů (téma vody je pro to velmi vhodné), je třeba vzít v úvahu, že hledání dalších údajů, ale také jejich ověřování a šíření vyžadují značné úsilí. Tyto další činnosti spadají do kompetence evropských centrálních struktur, ale také členských států a jejich příslušných agentur nebo provozních společností, které tyto údaje vyhledávají a vytvářejí. Přidání dalšího nástroje nemusí vždy nutně vést k lepším výsledkům. Namísto zavádění nových ukazatelů by proto bylo vhodnější co nejlépe využívat ty stávající.
V Bruselu dne 12. července 2023
Oliver RÖPKE
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________