|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Digitální euro a rozsah působnosti a význam postavení eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla
|
|
_____________
|
|
Digitální euro a rozsah působnosti a význam postavení eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla
(průzkumné stanovisko na žádost španělského předsednictví)
|
|
|
|
ECO/616
|
|
Zpravodaj: Antonio GARCÍA DEL RIEGO
|
|
Spoluzpravodaj: Stefano PALMIERI
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
dopis zástupce vedoucího Stálého zastoupení Španělska při Evropské unii Raúla FUENTESE MILANIHO, 08/12/2022
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
|
|
Přijato v sekci
|
08/09/2023
|
|
Datum přijetí na plenárním zasedání
|
21/09/2023
|
|
Plenární zasedání č.
|
581
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
170/2/6
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV souhlasí s cíli projektu digitálního eura, tedy zajistit, aby euro i nadále plnilo roli měnové kotvy, zajistit přístup k veřejným penězům a posílit strategickou autonomii Evropy v oblasti plateb v rychle se digitalizující ekonomice.
1.2Podle EHSV bude úspěch projektu digitálního eura do značné míry záviset na tom, zda uživatelům a hospodářským subjektům přinese konkrétní přidanou hodnotu v podobě bezpečnosti, důvěry, širokého přijímání a snadné dostupnosti bez dalších nákladů. Důležitým cílem je pro EHSV vytvoření digitálního eura jako bezplatného evropského „veřejného statku“. Stejně jako v případě hotovosti samozřejmě vzniknou systémové náklady, které by však neměli nést jednotliví uživatelé v podobě poplatků za základní služby, ale společnost jako celek.
1.3Digitální euro bude mít postavení zákonného platidla, jež zaručí jeho všeobecné zavedení a široké přijímání. Pro EHSV bude důležité, aby existoval jasný evropský právní rámec umožňující stanovit výjimečnou možnost dočasného vyjmutí určitých příjemců (kategorií příjemců) a harmonizovat postupy a normy, které se mezi jednotlivými členskými státy liší.
1.4EHSV má za to, že má-li se zajistit úplné přijímání digitálního eura občany a hospodářskými subjekty, musí evropské instituce jasně definovat případy použití potenciální digitální měny centrální banky (CBDC) a určit vhodné varianty její podoby, pokud jde o nejdůležitější otázky (ochranu soukromí a prosazování práva, základní technologie, úlohu soukromého sektoru a centrální banky). I nadále bude nezbytné provádět další výzkum a podrobné ekonomické analýzy dopadů na bankovnictví, platby, občany a podniky, aby bylo možné tyto dopady řádně pochopit a pečlivě navrhnout případné zavedení této nové formy peněz poté, co budou odhadnuty provozní a infrastrukturní náklady a možný dopad na finanční začleňování, dostupnost hotovosti pro občany a otevřenou strategickou autonomii EU a porovnány s přínosy tohoto projektu.
1.5EHSV vybízí k široké veřejné diskusi o důvodech možného vydání digitálního eura, jeho kladech a záporech, aby se tak přijímala kvalifikovaná rozhodnutí a zajistilo se, že veřejnost tomuto projektu porozumí.
1.6EHSV je pevně přesvědčen, že digitální euro by mělo zvýšit globální konkurenceschopnost evropského hospodářství, umožnit inovace a posílit strategickou autonomii EU. Digitální euro by navíc mohlo rozšířit dostupnost, zvýšit rychlost a snížit náklady přeshraničních plateb a umožnit plynulejší výměnu s ostatními měnovými oblastmi.
1.7Poskytovatelé platebních služeb, kteří na tyto služby získali licenci pro eurozónu a kteří budou při distribuci digitálního eura plnit funkci zprostředkovatelů, ponesou určité náklady spojené se zřízením infrastruktury digitálního eura a vstupních služeb, avšak mohou rovněž očekávat, že časem budou profitovat z přesunu malých plateb na digitální kanály, což přinese nové příležitosti pro prodej dodatečných služeb s přidanou hodnotou. ECB by měla průběžně posuzovat a monitorovat, jak a do jaké míry by poskytovatelé platebních služeb měli mít nárok na kompenzaci těchto investic. Je rovněž nezbytné zajistit, aby digitální euro nemělo negativní dopad na finanční stabilitu ani na úvěrový potenciál za předpokladu, že základna financování úvěrových institucí nebude nepřiměřeně ovlivněna. EHSV proto vyzývá k tomu, aby bylo přijetí digitálního eura považováno za nepostradatelný stavební kámen pro dokončení evropské bankovní unie.
1.8Podle názoru EHSV by měla být dodržena zásada postavení eura jako zákonného platidla v podobě hotovosti i v digitální podobě, přičemž důležitým aspektem zajištění použitelnosti obou forem eura jsou harmonizovaná pravidla, kterými se postavení zákonného platidla řídí.
1.9EHSV požaduje, aby byl návrh podroben testu konkurenceschopnosti s cílem potvrdit, že má pozitivní dopad na plnění deklarovaných cílů a na podporu občanů, podniků, vytváření pracovních míst a pracovních podmínek.
2.Obecné souvislosti
2.1Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) zahájila v říjnu 2021 v rámci projektu digitálního eura fázi zkoumání. Očekává se, že tato fáze potrvá přibližně dva roky a že Rada guvernérů na podzim 2023 rozhodne o přechodu do další fáze. Rada guvernérů ECB by následně přijala rozhodnutí o možném vydání digitálního eura, a to až po přijetí legislativního aktu. Deklarovanými cíli Eurosystému, který je tvořen ECB a národními centrálními bankami, je zajišťovat trvalou měnovou suverenitu a poskytovat euru měnovou kotvu. Evropská komise rovněž konstatovala, že existují tyto problémové faktory: ve stále více se digitalizující ekonomice není stávající podoba peněz centrální banky (hotovost) v rozsáhlých oblastech hospodářské činnosti k dispozici, na celoevropském platebním trhu schází konkurence a digitální měny jiných centrálních bank nebo stablecoiny, které nejsou denominovány v eurech, mohou získat podíl na trzích a snížit roli eura. Upřednostňovány budou tyto způsoby použití: platby mezi osobami, platby v elektronickém obchodování, platby v místě prodeje a platby vládních institucí. V rámci Eurosystému se v současnosti vypracovávají různé prvky řešení a podrobný systém pro provádění plateb v digitálních eurech.
2.2Obvykle se uvádějí tři hlavní funkce peněz: 1) jsou účetní jednotkou, 2) lze je použít jako prostředek směny, tj. k provádění plateb, 3) slouží jako uchovatel hodnoty. Peníze také mají dvě podoby: peníze centrální banky a soukromé peníze.
2.2.1Jedinými penězi centrální banky, které jsou v současné době veřejnosti přímo k dispozici, je fyzická hotovost. Většina peněz, které občané drží a používají, jsou však „soukromé“ peníze vydávané komerčními bankami. Tyto soukromé peníze nejsou státem přímo kryty. Díky bankovní regulaci a dohledu a systémům pojištění vkladů jsou retailové vklady do 100 000 EUR nicméně považovány za bezpečné a rovnocenné s veřejnými penězi.
2.2.2V mnoha zemích získávají elektronické platby navrch nad hotovostí jako nejúčinnější platební prostředek. V současné době jsou veškeré digitální peníze, k nimž mají fyzické osoby přístup, soukromé peníze (např. retailové bankovní vklady), protože jednotlivci nemají přímý přístup k digitálním penězům centrální banky.
2.2.3Stát je tradičně nejvýznamnějším primárním poskytovatelem peněz. Veřejné peníze mají zásadní význam pro fungování dvouvrstvého měnového systému. Vzhledem ke své povaze měnové báze jsou považovány za bezpečnou formu peněz, a proto působí jako kotva měnového systému. Některé centrální banky však tvrdí, že role peněz centrální banky jako měnové kotvy může být ohrožena trendy, jakými jsou přechod na digitální platby, pokles používání hotovosti a potenciál nových platebních řešení vycházejících ze soukromých peněz (například expandování velkých technologických společností do oblasti plateb a vznik kryptoměn).
2.2.4V reakci na tento vývoj zvažují centrální banky po celém světě zavedení digitální podoby peněz centrální banky, tedy CBDC. V současnosti všechny velké centrální banky přinejmenším zkoumají možnosti CBDC. Kromě ECB tuto možnost aktuálně zkoumají britská Bank of England a Federální rezervní systém USA. Čínská lidová banka zahájila pilotní verzi digitálního jüanu. Do poloviny roku 2022 již kumulativní hodnota transakcí přesáhla 100 miliard jüanů. Několik zemí už začalo vydávat své vlastní CBDC, které jsou veřejnosti obecně dostupné (v době přípravy tohoto stanoviska se jednalo o nigerijskou měnu eNaira, bahamský Sand Dollar a jamajský JAM-DEX).
2.2.5CBDC nemohou a nikdy nesmí být považovány za podobné takzvaným kryptoměnám, zejména pak kryptoaktivům známým jako stablecoin (nominálně vázaným na hodnotu tradiční rezervní měny nebo na seskupení aktiv). Toto srovnání je zcela zavádějící. Cena některých klíčových kryptoaktiv je jednoduše příliš volatilní na to, aby byly široce využívány pro platby. Dokonce i stablecoiny mohou být citlivé na náhlé změny cen, jak ukázal pád stablecoinu Terra v roce 2022. Zdá se, že tato kryptoaktiva dosud ve většině případů dostatečně neplní tři funkce peněz, které byly uvedeny výše. CBDC by si naopak ze své podstaty udržely hodnotu jedna ku jedné se svými fyzickými ekvivalenty. Byly by přímým závazkem centrální banky a byly by denominované v národní účetní jednotce. Mohou proto nabízet různé příležitosti a možnosti použití nad rámec fyzické hotovosti.
2.2.6Trh platebních služeb v EU je v některých segmentech vysoce koncentrovaný, zejména v oblasti plateb kartou, kde unijní orgány pro hospodářskou soutěž a zákonodárci museli několikrát přijmout nápravná opatření k řešení protisoutěžního jednání. Komise v současné době rovněž prošetřuje trh mobilních plateb, na němž dva dominantní provozovatelé digitálních platforem vlastní a fakticky kontrolují příslušné operační systémy pro mobilní telefony. Digitální euro zabezpečené přiměřenými opatřeními na ochranu soukromí a údajů by mohlo snížit závislost evropských občanů na malém počtu dominantních platebních firem a provozovatelů digitálních platforem a zabránit další koncentraci na těchto trzích.
2.3Evropská komise přijala 28. června 2023 legislativní návrh týkající se vytvoření digitálního eura, jímž dala ECB výlučné právo povolit vydání digitálního eura. Dále bylo tímto návrhem digitálnímu euru přiznáno postavení zákonného platidla (povinné přijímání s určitými výjimkami), byla zavedena povinnost úvěrových institucí distribuovat digitální euro na žádost jejich klientů (nebankovní poskytovatelé platebních služeb ho mohou distribuovat, ale nemají právní povinnost), byla ECB dána způsobilost stanovovat limity pro používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty a rovněž určovat a zveřejňovat maximální výši poplatků mezi poskytovateli platebních služeb a transakčních poplatků účtovaných obchodníkovi, které jsou stanoveny v nařízení, bylo stanoveno, že řešení digitálního eura by měla být navržena tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň dostupnosti, a byly určeny požadavky související se zajištěním soukromí a bojem proti praní peněz v případě on-line i off-line plateb v digitálních eurech.
2.4Komise rovněž zveřejnila legislativní návrh týkající se rozsahu působnosti a účinků eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla. Tento návrh definuje hotovost jako zákonné platidlo jejím povinným přijímáním v plné nominální hodnotě s možností splnit platební povinnost. Příjemce neodmítne platbu v hotovosti v eurech, pokud se strany nedohodly na jiném platebním prostředku nebo pokud se neuplatní výjimka a rovněž stanoví podmínky, za kterých je odmítnutí přijetí eurohotovosti právně možné. Návrh dále stanoví povinnost členských států zajistit dostatečný a účinný přístup k hotovosti na celém svém území a ve všech svých regionech, včetně městských a mimoměstských oblastí.
2.5Španělské ministerstvo hospodářství si vyžádalo stanovisko EHSV k návrhu na zavedení digitálního eura a k vhodnosti regulovat postavení eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla na úrovni EU a dopadu obou opatření na finanční začlenění a na platební ekosystém. Má také zodpovědět otázku, jaké legislativní aspekty by měly být zohledněny.
2.6EHSV velmi oceňuje žádost Španělska, která mu dává příležitost vyjádřit svůj postoj k budoucnosti digitálního eura, a to v návaznosti na svá předchozí stanoviska k tomuto tématu.
3.Obecné připomínky
3.1EHSV v souladu se svými předchozími stanovisky k digitálnímu euru vítá, že ECB a Evropská komise i nadále usilují o zavedení digitální měny. Má-li být digitální euro úspěšné, musí být bezpečné, uživatelé mu musí důvěřovat, musí být široce přijímáno a musí být snadno dostupné bez dalších nákladů pro občany a hospodářské subjekty. Klíčovými tématy pro tento projekt jsou finanční a digitální začlenění, díky nimž se zajistí finanční stabilita a zvýší efektivita a konkurenceschopnost platebního systému.
3.2EHSV konstatuje, že Eurosystém již značně pokročil s fází zkoumání digitálního eura, a zdůrazňuje význam důkladné a transparentní veřejné diskuse o tomto projektu. Digitální euro by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro evropskou společnost a hospodářství, a proto musí být podpořeno demokratickou diskusí, aby k němu veřejnost získala důvěru.
3.3EHSV se domnívá, že je důležité pro digitální euro zajistit pevný a přiměřený právní základ. Vítá proto legislativní návrh Komise týkající se digitálního eura. Vydání a koncepce digitálního eura musí podléhat demokratickému procesu a rozsáhlé veřejné diskusi. Přijímání digitálního eura veřejností, tedy evropskými občany a podniky, bude pro jeho zavedení a nakonec i úspěch rozhodující. Veřejnost a organizace občanské společnosti by proto měly být zapojeny do diskuse, aby se zajistilo, že budou dobře pochopeny důvody pro vydání digitálního eura i jeho různé vlastnosti. Zapojení EHSV jakožto hlasu organizované občanské společnosti v Evropě je nezbytné od nejranějších fází provádění projektu digitálního eura, aby bylo možné určit kritické problémy a pomoci s jejich řešením v zájmu zachování důvěry uživatelů.
3.4Digitální euro má mít ze zákona stejně jako hotovost postavení zákonného platidla a bude důležité, aby existoval jasný právní rámec. Je nezbytné harmonizovat postupy a normy, které se v jednotlivých členských státech liší. Stávající právní rámec stanoví hlavní zásady, pokud jde o dopad postavení jako zákonného platidla a o výjimky ze zásady povinného přijímání plateb v hotovosti. Postupy a pravidla se v jednotlivých členských státech liší, proto EHSV vítá plány spolunormotvůrců zajistit harmonizovaný přístup k pravidlům v celé Unii a navrhuje, aby byly poskytnuty jasné právní pokyny, pokud jde o to, co by se mělo považovat za přípustné výjimky.
3.5Digitální euro by mělo zvýšit konkurenceschopnost EU, neboť by se díky němu měly otevřít nové platební příležitosti, jež budou méně závislé na neevropských platebních řešeních. EHSV požaduje, aby byl návrh podroben testu konkurenceschopnosti s cílem tyto úvahy potvrdit.
4.Konkrétní připomínky
4.1EHSV souhlasí s navrženým dvoustupňovým modelem distribuce digitálního eura, tedy že Eurosystém vydá digitální euro, které budou distribuovat autorizovaní zprostředkovatelé, tj. poskytovatelé platebních služeb s licencí, a v zájmu zajištění rychlého a všeobecného zavedení a širokého přijímání veřejností také některé autorizované veřejné subjekty. Dostupnost digitálního eura prostřednictvím veřejných orgánů má zásadní význam pro jeho důvěryhodnost jakožto formy veřejných peněz. Distribuční kanály veřejného sektoru proto musí být důvěryhodné a účinné.
4.2EHSV je toho názoru, že finanční a digitální začlenění jsou zásadními aspekty, které je třeba v projektu digitálního eura náležitě zohlednit, zejména s ohledem na to, že Rada guvernérů ECB může v blízké budoucnosti rozhodnout o přechodu do další fáze, v níž bude mimo jiné vyvíjet a testovat technická řešení nezbytná pro poskytování a distribuci digitálního eura. Digitální euro by mělo být jakožto měnová báze všeobecně, bez omezení a výjimek, dostupné evropským občanům a podnikům. EHSV se domnívá, že Eurosystém by měl společně se všemi příslušnými zúčastněnými stranami (včetně spotřebitelů a finančního sektoru) i nadále provádět konkrétní činnost týkající se začleňování, přičemž zvláštní kulatý stůl byl se měl zaměřit na finanční začlenění a digitální euro. Díky digitálnímu euru budou mít spotřebitelé další možnost volby kromě běžných elektronických plateb, protože budou vědět, že jejich platby budou přijímány v celé eurozóně. Je důležité, aby byla vždy zaručena ochrana spotřebitelů a jejich zájmů. Během této činnosti by se mělo vzít v úvahu téma digitálního začleňování, jako je přístup k digitálním zařízením a znalosti jejich používání, neboť digitální euro bude ze své podstaty digitálním platebním prostředkem. Měly by být rovněž ohodnoceny všechny náklady související s finančním a digitálním začleňováním a předloženy návrhy, jak tyto náklady pokrýt.
4.3EHSV se domnívá, že pokud jde o prostředí retailových plateb, rychlé změny, které jsou pro tento sektor typické, vyžadují, aby Eurosystém podporoval inovace a věnoval pozornost souvisejícím rizikovým profilům a jejich zmírňování. Digitální euro by mělo podporovat inovace v aplikacích pro koncové uživatele a zlepšovat placení. Například podporou programovatelnosti má digitální euro potenciál snížit překážky pro vstup, podpořit hospodářskou soutěž a umožnit rozvoj nových druhů produktů a služeb.
4.4Je rovněž zásadně důležité, aby postavení digitálního eura jako zákonného platidla bránilo zprostředkovatelům účtovat obchodníkům vysoké ceny. Ačkoli panuje názor, že digitální euro by umožnilo konkurenceschopnější poplatky, tato zásada by zajistila, že poplatky pro obchodníky nebudou moci překročit stávající výši pro srovnatelné platební prostředky.
4.5Digitální euro by mohlo mít dopad na současný evropský platební ekosystém, který dosud nebyl přesně odhadnut. Digitální euro má pokrýt mnoho případů souvisejících s denními platbami, pro něž jsou již v současné době k dispozici elektronické platební prostředky. EHSV se domnívá, že má-li být digitální euro úspěšné a široce přijímané, musí být uživatelům jasné, čím se odlišuje nebo co poskytuje navíc v porovnání se stávajícími platebními prostředky. EHSV se domnívá, že je třeba pečlivě přezkoumat, zda by měl být pro zprostředkovatele distribuující euro zaveden dočasný systém kompenzací.
4.6Současně s projektem digitálního eura přisuzují evropské orgány vysokou prioritu také rozvoji okamžitých plateb – Komise v říjnu 2022 vydala návrh nařízení o okamžitých platbách. V mnoha případech by digitální euro mohlo cílit na tytéž případy použití jako platební řešení založená na okamžitých platbách. EHSV chápe, že je třeba zabránit jakémukoli překrývání nebo duplicitě investic a že by orgány měly plně vyjasnit vztah mezi těmito dvěma důležitými iniciativami, a to i proto, že přijetí digitálních peněz by mohlo radikálně změnit mezinárodní měnový/finanční systém, což by mělo významné dopady na evropskou a globální ekonomiku.
4.7EHSV se domnívá, že by se rovněž měla náležitě uvážit úloha velkých technologických společností na evropském platebním trhu a že by měly být pro jednotlivé účastníky v oblasti digitálního eura zaručeny rovné podmínky. Projekt digitálního eura by měl posoudit rizika možného zvýšení síly a tržního podílu velkých technologických společností na evropských platbách s ohledem na cíl posílení evropské strategické autonomie a soukromí občanů.
4.8EHSV vítá postavení digitálního eura jako zákonného platidla, které je obsaženo v legislativním návrhu Komise, a harmonizovaná pravidla pro případy, kdy obchodníci musí digitální euro povinně přijímat. Požadavky týkající se přijímání by mohly výjimečně umožňovat dočasně vyjmout určité příjemce (kategorie příjemců) v konkrétních, pečlivě zvážených situacích. EHSV navrhuje, aby se digitální euro zavádělo postupně podle předem stanoveného ambiciózního harmonogramu, a tak se usnadnilo jeho přijetí obchodníky. Konečným cílem je všeobecné povinné přijímání digitálního eura.
4.9Postavení zákonného platidla je pro dosažení cílů digitálního eura zásadní. EHSV je každopádně toho názoru, že zavedení digitálního eura by obecně mělo být doprovázeno hlavně přijímáním ze strany uživatelů (spotřebitelů a podniků). Úspěch digitálního eura závisí na bezpečnosti, důvěře, širokém přijímání a snadné dostupnosti pro občany a hospodářské subjekty bez dalších nákladů. Skutečná výzva pro digitální euro je nejen technologická či právní, ale i kulturní. Proto je ve všech zemích HMU důležité zajistit odpovídající tok informací a odbornou přípravu pro evropské občany a hospodářské subjekty (malé a střední podniky atd.), díky nimž budou moci pochopit užitečnost projektu digitálního eura.
4.10Důležitým cílem je pro EHSV vytvoření digitálního eura jako bezplatného evropského „veřejného statku“. Stejně jako v případě hotovosti samozřejmě vzniknou systémové náklady, které by však neměli nést jednotliví uživatelé v podobě poplatků za základní služby, ale společnost jako celek.
4.11Postavení digitálního eura jako zákonného platidla by nemělo být chápáno tak, že jeho držení a používání není nijak omezeno. V současnosti tomu tak je v případě hotovosti jako zákonného platidla, protože v některých členských státech není momentálně možné provádět v hotovosti platby přesahující určitou výši. Pro EHSV je důležité, aby fungování digitální měny bylo pro všechny země standardizováno stejným způsobem jako harmonizace těchto prahových hodnot. Omezení používání hotovosti nepředstavuje překážku pro pojetí jejího postavení zákonného platidla, jež automaticky předpokládá obecnou povinnost přijímání. EHSV má za to, že tato zásada by se měla uplatňovat i při zvažování postavení digitálního eura jako zákonného platidla.
4.12EHSV se domnívá, že je stěžejní zabezpečit finanční stabilitu a financování ekonomiky. Mělo by se proto zajistit, aby nebyl nepřiměřeně ovlivněn úvěrový potenciál úvěrových institucí, a tedy ani jejich základna financování. ECB by za tímto účelem měla nejprve stanovit limit pro držení digitálního eura, který by nenarušoval jeho použitelnost jako platebního prostředku, a to díky kaskádovému mechanismu a obrácenému kaskádovému mechanismu. Je nezbytné začít zavádět digitální euro postupně a zároveň určit předem stanovený harmonogram, který v krátkém časovém horizontu povede k úplnému uplatnění.
4.13V on-line modelu je vypořádání transakcí založeno na trvalém připojení k registru, který funguje jako jedinečný zdroj přesných informací. V off-line modelu, který může být uživatelem deaktivován, jsou transakce vypořádány lokálně mezi plátcem a příjemcem bez připojení k registru. Tento model je pro uživatele nejblíže k fyzické hotovosti a poskytuje možnost rozšířit dostupnost služeb. EHSV se domnívá, že vzhledem k tomu, že off-line model s sebou může nést rizika, která obvykle souvisejí s tzv. „problémem dvojí útraty“ nebo rizikem padělání, musí být zavedeny pojistky pro vývoj konkrétních technických řešení pro zavedení digitálního eura. Digitální euro tak občanům EU poskytne hodnotu navíc nad rámec toho, co již nabízejí stávající digitální on-line a off-line platební služby. EHSV je přesvědčen, že má-li se zabránit nezákonným činnostem za použití digitálního eura, je důležité zajistit u on-line i off-line transakcí odpovídající uplatňování pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu a stejné úsilí při potírání daňových úniků, jako je tomu v případě stávajících digitálních platebních prostředků. Mělo by být zaručeno, že hypotetické zvýšení ochrany soukromí prostřednictvím transakcí off-line nebude podněcovat nezákonnou činnost.
V Bruselu dne 21. září 2023
Oliver RÖPKE
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________