|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Vodíková banka EU
|
|
_____________
|
|
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropské vodíkové bance
[COM(2023) 156 final]
|
|
|
|
TEN/805
|
|
|
|
Zpravodaj: Thomas KATTNIG
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Evropská komise, 02/05/2023
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
|
|
Přijato v sekci
|
16/05/2023
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
14/06/2023
|
|
Plenární zasedání č.
|
579
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
162/0/2
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV vítá myšlenku Evropské komise zřídit Evropskou vodíkovou banku a vyzývá Komisi, aby s ohledem na detailní připomínky a doporučení uvedené v jeho stanovisku k Vodíkové strategii EU podrobněji upřesnila následující body nebo je z hlediska hospodářské, environmentální a sociální politiky zohlednila při navrhování a budování Evropské vodíkové banky:
1.2EHSV zdůrazňuje, že fosilní paliva nesmí být dotována z prostředků EU. Princip nezpůsobovat škodu se tedy musí vztahovat i na finanční prostředky související s Evropskou vodíkovou bankou. Vodík (dále jen „H2“) musí být financován z prostředků EU pouze pod podmínkou, že používaná elektřina bude pocházet ze zdrojů, které jsou povoleny v nařízení o taxonomii a u nichž se má za to, že významným způsobem přispívají k dekarbonizaci.
1.3Při financování Evropské vodíkové banky by měla být upřednostňována výroba zeleného H2, přičemž toto financování musí být slučitelné s pravidly EU pro vodík. EHSV se domnívá, že v zájmu co nejlepšího řízení poptávky a dostupnosti v odvětvích, která lze obtížně elektrifikovat (zejména v ocelářském průmyslu), by Evropská vodíková banka měla sloužit jako nástroj k řízení poptávky. V odvětvích, která lze obtížně elektrifikovat, by měl navíc mechanismus kolaborativního zadávání veřejných zakázek pomoci zabránit cenové konkurenci v rámci Evropy, a to zejména v období rozběhu.
1.4EHSV nesouhlasí s využíváním energie (z neobnovitelných zdrojů) z evropských elektrických rozvodných sítí na energeticky náročné elektrolytické procesy, neboť to by vedlo ke zvýšení celkové poptávky po energii. EHSV zdůrazňuje, že je třeba podporovat využívání H2 ve spojení s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a využívat jej pouze v případech, kdy přímá elektrifikace není možná.
1.5V době mnoha krizí je nezbytné v maximální možné míře prozkoumat potenciál vytváření pracovních míst v nově vznikajících odvětvích. EHSV proto vyzývá Komisi, aby provedla analýzu s cílem zjistit dovednosti pracovníků v upadajících odvětvích, které by byly vhodné pro nová pracovní místa v odvětví H2.
1.6Podle plánu REPowerEU by do roku 2030 mělo být v EU vyrobeno 10 milionů tun zeleného H2. Prioritou by mělo být urychlení rozvoje a rozšiřování výrobní kapacity Evropy s cílem dosáhnout energetické nezávislosti a zabránit tomu, aby se přispívalo k novým strategickým závislostem.
1.7EHSV se domnívá, že nákladová efektivnost projektů, které mají být podporovány, by neměla být jediným faktorem zvažovaným při vypracovávání pokynů pro přidělování finančních prostředků z Evropské vodíkové banky. Spíše by měla být zahrnuta řada dalších kritérií kvality, včetně norem environmentální a sociální udržitelnosti.
1.8EHSV se domnívá, že stávající systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) musí být ještě více posílen. To zahrnuje účinná ochranná opatření zaměřená na dovoz (mechanismus vyrovnání na hranicích). Předvídatelný vývoj cen s nižší volatilitou může pomoci vytvořit investiční jistotu pro nezbytné investice do zeleného H2. Hlavními prioritami Komise by mělo být zajištění investiční jistoty v rámci systému EU ETS, zrušení dotací na zemní plyn a podpora výzkumu, technologií a inovací v zájmu výroby zeleného H2 a technologií jeho distribuce.
1.9EHSV zdůrazňuje, že využívání H2 musí podléhat přísným technickým požadavkům na bezpečnost, zejména v případě provozních zařízení, a že bude třeba určit podmínky a provádět monitorování, aby bylo možné zjistit a snížit rizika.
1.10EHSV vyjadřuje politování nad tím, že se nevěnovala dostatečná pozornost provádění strategie v různých odvětvích, a požaduje větší zapojení veřejnosti do tohoto procesu transformace jak na úrovni podniků, tak na politické úrovni. EHSV dále vyzývá Komisi, aby posoudila dopad rozvoje zeleného H2 na náklady domácností na energii.
1.11EHSV doporučuje, aby Komise vyjasnila přechodná období pro průmysl podle potřeb jednotlivých odvětví na základě způsobů a cílů týkajících se snižování emisí. Ocelářský, cementárenský a chemický průmysl musí být podporovány při adaptaci svých energetických systémů a výrobních metod. To se týká i určitých sektorů odvětví dopravy. EHSV zdůrazňuje, že tato průmyslová odvětví s vysokými emisemi CO2 by jinak mohla v důsledku této změny zaniknout.
1.12EHSV se domnívá, že Evropská vodíková banka by v koordinaci s členskými státy a jejich orgány a s dalšími finančními nástroji a orgány a institucemi EU měla zajistit, aby byly finanční prostředky koordinovány tak, aby se maximalizovaly jejich přínosy a zároveň se zabránilo nadměrnému financování.
1.13EHSV je toho názoru, že by Evropská vodíková banka měla obsahovat ustanovení o běžných mzdách, rozvoji pracovních sil a učňovské přípravě podobná ustanovením zákona USA o snižování inflace.
1.14EHSV souhlasí s myšlenkou, která stojí za vybudováním Evropské vodíkové banky, tj. že je třeba vytvořit pobídky pro vznik trhu s H2. Plánované zpřísnění pravidel pro oddělení vlastnictví vertikálně integrovaných společností by zbrzdilo mnoho projektů na místní úrovni. To by odvětví H2 bránilo v jeho rozmachu a vedlo by to k rychlému konci místně integrovaných projektů komunálních služeb.
1.15EHSV požaduje, aby veřejné a komunální podniky nebyly v rámci programů financování z prostředků Evropské vodíkové banky znevýhodňovány oproti tržním společnostem.
1.16EHSV se domnívá, že transformace evropské energetiky může uspět pouze tehdy, bude-li celosvětový obchod se surovinami, a zejména s energií, založen také na zásadách ekologické a sociální udržitelnosti a podpory obnovitelných zdrojů energie.
2.Souvislosti
2.1Sdělení o Evropské vodíkové bance uvádí obecné myšlenky týkající se koncepce Evropské vodíkové banky jako finančního nástroje k nastartování a podpoře výroby zeleného vodíku v EU a jeho dovozu do Unie a také veřejného a soukromého financování, a tím i vytváření trhu a hodnotového řetězce pro vodík z obnovitelných zdrojů. Evropská vodíková banka tedy není banka jako taková. Iniciativa stanoví čtyři pilíře Evropské vodíkové banky, které by měly být funkční do konce roku 2023. Myšlenkou je, že Evropská vodíková banka překlene rozdíl mezi náklady na zelený H2 a náklady na fosilní paliva u projektů v počáteční fázi prostřednictvím systému aukcí a placení pevných cen za kilogram vyrobeného vodíku (H2) po dobu nejvýše 10 let. Plánuje se vytvořit systém zaručující transparentnost a koordinaci, pokud jde o dostupnost, včetně ujednání nebo dohod se třetími zeměmi za účelem získání H2.
2.2Ze sdělení není zřejmá jasná spojitost mezi politikou EU v oblasti H2 a strategickým přístupem otevřené autonomie a průmyslovou politikou a politikou hospodářské soutěže EU. Informace o využití zdrojů z Inovačního fondu, plánovaném přerozdělení zdrojů a předpokládané souvislosti mezi veřejnými a soukromými investicemi jsou pouze kusé. Obdobně nejsou stanoveny ani žádné priority v oblasti výroby, využití a distribuce zeleného H2.
2.3S rozpočtem ve výši 3 miliardy EUR má Evropská vodíková banka přispívat k rozvíjení trhu s H2, omezování závislosti na fosilních palivech a snižování emisí skleníkových plynů až k dosažení nulových čistých emisí do roku 2040. Investice potřebné k rozvoji výroby H2 se odhadují na 335 až 471 miliard EUR, což znamená, že většina potřebných finančních prostředků musí pocházet z členských států a soukromých zdrojů, a to i když se vezmou v úvahu další dostupné finanční prostředky EU.
2.4V tomto ohledu Komise zdůrazňuje, že zelený H2 musí hrát klíčovou úlohu při budování inteligentního, lépe integrovaného, optimalizovaného a bezpečného nezávislého energetického systému. Zelený H2 a jeho hodnotový řetězec mohou mít důležitou roli při vyrovnávání výkyvů v tocích energie z obnovitelných zdrojů a při cíleném zásobování odvětví, jejichž elektrifikace je obtížná nebo nemožná.
2.5H2 lze vyrábět různými způsoby, ale často není šetrný ke klimatu, zelený ani klimaticky neutrální. Rozhodujícím faktorem je zdroj energie používaný k jeho výrobě, např. je zde „hnědý“ H2 vyráběný zplyňováním uhlí, „šedý“ H2 získaný při využívání energie z fosilních zdrojů a „červený“ H2 vyráběný pomocí jaderné energie. Při výrobě „modrého“ H2 vzniká velké množství metanu (vyprodukovaný oxid uhličitý se zachycuje a ukládá). Skutečně zelený je však pouze „zelený“ H2 vyráběný využitím přebytečné energie z obnovitelných zdrojů (větrná, vodní nebo solární energie). EHSV v tomto směru odkazuje na své stanovisko TEN/718, v němž uvítal, že Komise objasnila definici čistého H2. Dále však konstatoval, že v krátkodobém a střednědobém horizontu nechává strategie otevřené dveře dalším formám nízkouhlíkového H2, který se získává z fosilních paliv se zachycováním a ukládáním CO2 (CCS), což je technologie, která se teprve zavádí. V celosvětovém měřítku lze v současné době pokrýt zeleným H2 pouze 1 % potřeby energie. Jde totiž velmi vzácný, a tudíž i strategický zdroj.
2.6V návrhu plánu REPowerEU vyzvala Komise k urychlení rozvoje vodíkové technologie do léta 2023 s cílem vytvořit infrastrukturu pro výrobu, dovoz a přepravu 20 milionů tun H2 do roku 2030.
2.7Cílem Programu InvestEU je podporovat veřejné a soukromé investice do technologií šetrných ke klimatu, včetně technologií vodíkového pohonu. V průmyslovém plánu Zelené dohody se navrhuje, aby byly zjednodušeny postupy InvestEU a aby byly přizpůsobeny současným potřebám. Inovační fond má podporovat inovativní technologie a řešení, které pomáhají dekarbonizovat energeticky náročná průmyslová odvětví a rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů a ukládání energie. Podle průmyslového plánu Zelené dohody bude na tento účel v tomto desetiletí poskytnuto 40 miliard EUR. Evropská vodíková banka poskytne 3 miliardy EUR na podporu rozvoje trhu EU s H2. Většinu investičních potřeb proto musí uspokojit členské státy a soukromé zdroje.
2.8Podle odhadů společnosti Hydrogen Europe vznikne v EU díky výrobě H2 přibližně 1 milion nových pracovních míst, z nichž bude přibližně 150 000 vyžadovat vysokou kvalifikaci.
3.Obecné připomínky
Podpora výhradně zeleného vodíku
3.1EHSV zdůrazňuje, že fosilní paliva nesmí být dotována z prostředků EU. Princip nezpůsobovat škodu, který je výslovně uveden v taxonomii EU, se proto musí vztahovat i na finanční prostředky spojené s Evropskou vodíkovou bankou. EHSV zdůrazňuje, že elektrolýza H2 musí být financována z prostředků EU pouze tehdy, pokud elektřina využívaná k tomuto účelu pochází ze zdroje, který je povolen v nařízení o taxonomii a u něhož se má za to, že významným způsobem přispívá k dekarbonizaci. V tomto ohledu EHSV zdůrazňuje, že v rámci Evropské vodíkové banky musí být upřednostňován zelený H2, neboť je jedinou možností slučitelnou s cíli klimatické neutrality.
3.2V dlouhodobém horizontu by finanční podporu měla získat pouze výroba zeleného H2. EHSV doporučuje, aby byla první aukce, která se má podle Komise uskutečnit na podzim 2023 a má být určena na podporu výroby zeleného H2, omezena na odvětví, která lze takzvaně obtížně elektrifikovat.
3.3EHSV zároveň uznává, že dokud nebude H2 k dispozici v dostatečném množství a za přijatelnou cenu, bude nezbytné využívat „modrý“ H2. Aby bylo možné usměrňovat poptávku, měla by Evropská vodíková banka sloužit jako nástroj pro agregaci poptávky a zároveň poskytovat přehled o poptávce po H2 a jeho dostupnosti v odvětvích, která lze obtížně elektrifikovat, a sdružovat nabídku tak, aby byla cena dodávek co nejnižší, čili že bude podle doporučení uvedených ve sdělení o Evropské vodíkové bance fungovat podobně jako energetická platforma EU.
3.4EHSV souhlasí s názory uvedenými ve sdělení o Evropské vodíkové bance a domnívá se, že mechanismus společného zadávání veřejných zakázek v oblasti H2 v odvětvích, která lze obtížně elektrifikovat, by mohl pomoci vyhnout se hospodářské soutěži v Evropě a namísto toho podpořit společné zadávání veřejných zakázek. Toto společné zadávání veřejných zakázek by mohlo pomoci vybudovat první fungující hodnotové řetězce pro dovozy do EU. EHSV konstatuje, že odpovědnost za financování i koordinaci bude vyžadovat, aby Evropská vodíková banka disponovala značnou odbornou způsobilostí v několika různých oblastech.
3.5EHSV nesouhlasí s využíváním energie z neobnovitelných zdrojů z evropských elektrických rozvodných sítí na energeticky náročné elektrolytické procesy, neboť to by vedlo ke zvýšení celkové poptávky po energii. Namísto toho jsou zapotřebí jasná a transparentní pravidla stanovující, že k rozšíření výroby zeleného H2 bude využívána výlučně přebytečná elektřina z obnovitelných zdrojů energie. EHSV zdůrazňuje, že je třeba podporovat využívání H2 ve spojení s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a využívat jej pouze v případech, kdy přímá elektrifikace není možná.
3.6V souladu se skutečnostmi uvedenými v
Evropském plánu pro vodík
není využívání zeleného H2 vhodné pro běžnou, každodenní potřebu konečného spotřebitele, zejména v oblasti soukromé dopravy a systémů vytápění.
3.7EHSV se domnívá, že nákladová efektivnost projektů, které mají být podporovány, by neměla být jediným faktorem zvažovaným při vypracovávání pokynů pro přidělování finančních prostředků z Evropské vodíkové banky. Klíčovými kritérii musí být spíše energetická bezpečnost, udržitelnost životního prostředí, podpora a zachování vysoce kvalitních pracovních míst a naléhavost investičních potřeb. Kromě toho by v dodavatelských zemích měla existovat povinnost zaručit konkurenceschopnost, zavést sociální a environmentální kritéria a využívat energii z obnovitelných zdrojů.
3.8EHSV se domnívá, že stávající systém EU ETS musí být ještě více posílen. To zahrnuje účinná ochranná opatření zaměřená na dovoz (mechanismus vyrovnání na hranicích). Předvídatelný cenový vývoj s nízkou volatilitou může pomoci vytvořit investiční jistotu pro požadované investice do zeleného H2. Prioritami Komise by mělo být účinné řízení objemů a zajištění investiční jistoty v rámci systému EU ETS, zrušení dotací na zemní plyn a poskytování finančních prostředků na výzkum, technologie a inovace, co se týče technologií pro výrobu a distribuci zeleného H2.
3.9EHSV zdůrazňuje, že rozvoj vodíkové ekonomiky v jednotlivých odvětvích a pro konkrétní využití vyžaduje přijetí a účast veřejnosti, ať už se jedná o podnikatele, pracovníky, nebo spotřebitele. Vyjadřuje politování nad tím, že se nevěnovala dostatečná pozornost provádění strategie v různých odvětvích, a požaduje větší zapojení veřejnosti do tohoto procesu transformace jak na úrovni podniků, tak na politické úrovni. EHSV dále vyzývá Komisi, aby posoudila dopad rozvoje zeleného H2 na náklady domácností na energii.
3.10Komise již připravila podmínky pro investice do technologie zeleného H2 a do rozvoje infrastruktury tím, že schválila významné projekty společného evropského zájmu Hy2Tech. EHSV požaduje soudržnost mezi podpůrnými opatřeními v rámci Evropské vodíkové banky a stávajícími iniciativami, podpůrnými programy a významnými projekty společného evropského zájmu.
Snížení strategických závislostí
3.11Podle plánu REPowerEU by do roku 2030 mělo být v EU vyrobeno 10 milionů tun zeleného H2. Prioritou by mělo být urychlení rozvoje a rozšiřování výrobní kapacity Evropy s cílem dosáhnout energetické nezávislosti a zabránit tomu, aby se přispívalo k novým strategickým závislostem. S ohledem na to by měly být diverzifikovány také zdroje dodávek a smlouvy o dodávkách a při dovozu H2 musí být zohledňovány evropské hodnoty. V tomto procesu je třeba vzít v úvahu geografická fakta (např. výrobní a vývozní schopnosti a kapacity dané země) a cíle EU v oblasti strategické autonomie. Součástí dohod se třetími zeměmi by měl být závazek k environmentální, sociální a hospodářské udržitelnosti.
3.12Dále má EHSV za to, že dohody o dovozu zeleného H2 by měly být uzavírány pouze pod podmínkou, že z přidané hodnoty budou mít prospěch i vnitrostátní výrobci v dodavatelských zemích a že H2 dovážený z třetích zemích je vyráběn výlučně s využitím přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů. To je v zájmu přechodu EU a třetích zemí k hospodářství s nulovými čistými emisemi.
3.13EHSV se domnívá, že transformace evropské energetiky může uspět pouze tehdy, bude-li celosvětový obchod se surovinami, a zejména s energií, založen také na zásadách ekologické a sociální udržitelnosti a podpory obnovitelných zdrojů energie. Energetická a průmyslová politika EU nesmí bránit zemím globálního Jihu v jejich vlastní spravedlivé transformaci ani v budování vlastních kapacit v odvětví H2. Strategická těžba energie má negativní dopad na transformaci celosvětové energetiky, a tudíž v dlouhodobém horizontu i na transformaci evropské energetiky. Naopak jsou zapotřebí nové přístupy k uzavírání mezinárodních dohod o spolupráci v oblasti klimatu a energetiky.
Financování a institucionální provádění
3.14EHSV se domnívá, že Evropská vodíková banka by v koordinaci s členskými státy a s dalšími finančními nástroji a orgány a institucemi EU měla zajistit, aby byly finanční prostředky koordinovány tak, aby se maximalizovaly jejich přínosy a zároveň se zabránilo nadměrnému financování. Aby byla Evropská vodíková banka úspěšná, musí být zároveň minimalizovány byrokratické překážky v přístupu k finančním prostředkům, zejména s ohledem na jednoduchost zákona USA o snižování inflace. EHSV upozorňuje, že je třeba vytvořit atraktivní a bezpečné prostředí pro investory, aby se zabránilo tomu, že investice budou směřovat do jiných zemí, jelikož budou přitahovány příznivými dlouhodobými podmínkami, např. těmi, které nabízí americký zákon o snižování inflace.
3.15EHSV je toho názoru, že by Evropská vodíková banka měla obsahovat ustanovení o běžných mzdách, rozvoji pracovních sil a učňovské přípravě, aby se zajistilo, že ke kvalitním pracovním místům bude mít přístup rozmanitější skupina kvalifikovaných pracovníků a že pracovníci budou mít dovednosti nezbytné ke splnění cílů v oblasti čisté energie, přičemž by tato ustanovení měla být podobná ustanovením zákona USA o snižování inflace.
3.16Vzhledem k tomu, že vedle veřejných investic jsou zapotřebí významné soukromé investice, je třeba provést předběžný odhad multiplikačních účinků veřejných investic, a to na základě přesného následného hodnocení multiplikačních účinků nedávných programů (InvestEU, významné projekty společného evropského zájmu atd.).
3.17EHSV se domnívá, že pro vznik trhu s H2 je třeba vytvořit pobídky, jako je rozvoj inteligentních sítí, infrastruktury, skladovacích kapacit a právních rámců. Plánované zpřísnění pravidel, jež má platit od roku 2031 a týká se oddělení vlastnictví vertikálně integrovaných společností (často komunálních služeb), které mohou působit buď v oblasti výroby H2, nebo provozu sítě, by zbrzdilo mnoho projektů na místní úrovni. To by odvětví H2 bránilo v jeho rozmachu a vedlo by to k rychlému konci místně integrovaných projektů komunálních služeb.
3.18EHSV požaduje, aby veřejné a komunální podniky nebyly v rámci programů financování z prostředků Evropské vodíkové banky znevýhodňovány oproti tržním společnostem.
Sociální rozměr
3.19V dobách mnoha krizí jsou nezbytné investice do pracovních míst, která obstojí i v budoucnu. EHSV zdůrazňuje význam kvalitní odborné přípravy pracovníků a potřebu zatraktivnit odvětví energetiky pro mladé lidi v Evropě. S ohledem na tento cíl by EU mohla zřídit centra excelence pro učňovskou přípravu pro pracovní místa, která budou zapotřebí v souvislosti se zeleným H2. V tomto ohledu by měla být zajištěna soudržnost s akademiemi průmyslu s nulovými čistými emisemi, které navrhuje Komise v průmyslovém plánu Zelené dohody. Tyto akademie by rovněž měly zavést programy prohlubování dovedností a změny kvalifikace ve strategických energetických a výrobních odvětvích, jako je zelený H2. Kromě toho by Komise měla úzce spolupracovat s členskými státy na zavedení standardizovaných akreditačních postupů, zaručení vzájemného uznávání kvalifikací a vypracování pokynů pro vzdělávání a odbornou přípravu v této oblasti.
3.20Vedle těchto odvětvových a podnikových programů zvyšování kvalifikace a rekvalifikace je také nutné, aby se společnost více zaměřovala na odbornou přípravu a další vzdělávání. V rámci celého systému vzdělávání je třeba zvýšit úsilí o budování povědomí o spravedlivé transformaci a zajištění potřebných dovedností.
3.21Podpora vytváření pracovních míst zaváděním technologie zeleného H2 vyžaduje podporu malých a středních podniků, které představují téměř dvě třetiny pracovních míst v evropském soukromém sektoru mimo finanční sektor
. EHSV vyzývá Komisi, aby při navrhování Evropské vodíkové banky věnovala zvláštní pozornost podpoře malých a středních podniků.
3.22EHSV rovněž konstatuje, že má-li být EU konkurenceschopnější a odolnější, musí si udržet kontrolu nad aktivy a průmyslovými odvětvími a řešit problém průmyslového dumpingu z jiných oblastí světa.
Požadavky na bezpečnost
3.23EHSV zdůrazňuje, že využívání H2 musí podléhat přísným technickým požadavkům na bezpečnost, zejména v případě provozních zařízení, a že bude třeba určit podmínky a provádět monitorování, aby bylo možné zjistit a snížit rizika.
V Bruselu dne 14. června 2023
Oliver RÖPKE
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________