|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Postup při sociální nerovnováze
|
|
_____________
|
|
Postup při sociální nerovnováze
(průzkumné stanovisko na žádost španělského předsednictví)
|
|
|
|
SOC/748
|
|
|
|
Zpravodajka: Justyna Kalina OCHĘDZAN
|
|
|
|
Žádost španělského předsednictví Rady
|
dopis ze dne 27/07/2022
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Zaměstnanost, sociální věci, občanství
|
|
Přijato v sekci
|
03/04/2023
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
27/04/2023
|
|
Plenární zasedání č.
|
578
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
234/7/5
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV se domnívá, že EU a její členské státy by se měly rozvíjet hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelným způsobem tak, aby v těchto třech aspektech probíhala vzestupná konvergence a zároveň byla ve vysoké míře respektována lidská práva. Úsilí o dosažení tohoto souběžného rozvoje však provází řada výzev.
1.2EHSV poukazuje na to, že vzhledem k aktuální situaci, kdy čelíme řadě různých krizí, a k možnému vzniku dalších krizí v budoucnu je třeba přehodnotit unijní soubor nástrojů správy sociálních záležitostí, aby bylo možné docílit vzestupné sociální konvergence a snížit nerovnosti.
1.3Tyto četné krize a jejich dlouhodobé důsledky ohrožují vzestupnou sociální konvergenci v EU, v níž je fiskální a makroekonomická správa a správa záležitostí týkajících se životního prostředí lépe rozvinutá a lépe koordinovaná, než je tomu v případě správy sociálních záležitostí. EHSV má za to, že postup při sociální nerovnováze představuje možnost, jak zlepšit koordinaci úsilí jednotlivých členských států v zájmu dosažení vzestupné sociální konvergence. Měl by rovněž umožnit lepší využití stávajícího systému správy v EU.
1.4EHSV doporučuje, aby byl postup při sociální nerovnováze zaveden a dále rozvíjen jako součást integrovaného systému koordinace politiky EU a politik členských států v rámci evropského semestru. Je důležité, aby tento postup doplňoval již existující monitorovací procesy a nástroje a aby měl jasnou přidanou hodnotu z hlediska podpory vzestupné sociální konvergence.
1.5Bylo by nejvhodnější zavádět postup při sociální nerovnováze v několika fázích. Takovýto přístup by případně navazoval na již používané postupy a systémy sledování sociálních výsledků v rámci evropského pilíře sociálních práv a jeho akčního plánu a byl by do nich zasazen jako jejich nedílná součást.
1.6EHSV navrhuje, aby byla sociální nerovnováha definována jako situace, která byla ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů označena za kritickou, a jako výrazná odchylka od plánovaného plnění cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv. Bude zapotřebí podniknout kroky s cílem vylepšit metodiku měření sociálních výsledků tak, aby plně zohledňovala zásady evropského pilíře sociálních práv a víceletý vývoj.
1.7EHSV doporučuje, aby byl postup při sociální nerovnováze začleněn do všech jednotlivých fází evropského semestru. Komise a Rada by měly sociální nerovnováhu identifikovat a měly by se jí zabývat v rámci společné zprávy o zaměstnanosti, zpráv o jednotlivých zemích a hloubkových přezkumů ad hoc. Sociální nerovnováha, o níž bude pojednávat zpráva o určité zemi, by pak měla být předmětem doporučení pro danou zemi v rámci samostatného bodu v preambuli i hlavního textu. V těchto doporučeních by měly být členské státy vyzvány k uskutečnění konkrétních reforem, které mohou dle analýz Komise a závěru členských států a vnitrostátních sociálních partnerů a organizací občanské společnosti nejlépe přispět ke zlepšení situace v oblastech, jež byly označeny za kritické. Dotčený členský stát by měl v reakci na tato doporučení po konzultaci se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti navrhnout kroky a reformy, jež mají být provedeny s cílem zlepšit zjištěnou kritickou situaci. V rámci plánování těchto kroků a reforem by se rovněž mohlo posoudit, zda jsou v souladu s makroekonomickou a rozpočtovou politikou daného členského státu, aby bylo možné zajistit náležitou rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a rozpočtovým hlediskem.
1.8Evropská komise a členské státy by měly zvážit posílení flexibility stávajících pravidel pro přidělování fondů (například fondů ESI, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších), aby bylo možné je rychle přizpůsobit aktuálním společenským výzvám a kritickým situacím zjištěným v rámci uplatňování postupu při sociální nerovnováze.
2.Obecné připomínky
2.1EHSV tímto stanoviskem reaguje na žádost o vypracování stanoviska k postupu při sociální nerovnováze, kterou mu adresovalo španělské předsednictví. Dostal při tom za úkol odpovědět na tyto otázky: i) Jaká by byla podle EHSV nejvhodnější cesta k vytvoření postupu při sociální nerovnováze jakožto zvláštního mechanismu pro odhalování a monitorování narůstajících sociálních nerovností v Evropské unii? ii) Jak by se tento postup dal nejlépe zakomponovat do stávajícího institucionálního systému a mechanismu evropského semestru tak, aby jeho případné zavedení přineslo co nejmenší administrativní zátěž? iii) Jak by bylo možné propojit evropský pilíř sociálních práv se systémem monitorování, který by byl v souvislosti s postupem při sociální nerovnováze zaveden? iv) Jakým způsobem lze využít stávající proces správy ekonomických záležitostí k posílení soudržnosti a souladu mezi makroekonomickými a sociálními aspekty evropského semestru?
2.2V zájmu uskutečnění spravedlivé ekologické a digitální transformace a překonání negativních důsledků pandemie COVID-19 by Evropská unie a její členské státy měly věnovat zvláštní pozornost příčinám sociálních nerovností a měly by usilovat o zajištění rovnováhy mezi hospodářským a sociálním rozvojem podporujícím sociální začlenění v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv.
2.3Na sociálním summitu v Portu, který se konal v květnu 2021, vznesly Belgie a Španělsko návrh, aby byl revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů doplněn o mechanismus varování, na jehož základě by bylo možné aktivovat následná opatření a zahájit jednání na úrovni Komise a na úrovni ministrů, po vzoru přístupu uplatňovaného v případě makroekonomické nerovnováhy, o němž se hovoří ve zprávě mechanismu varování.
2.4V jednáních o posílení sociálního rozměru evropského semestru zavedením postupu při sociální nerovnováze se pak pokračovalo na zasedáních Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v říjnu a prosinci 2021 a Francie tuto otázku zařadila do programu témat a prací, jimž se věnovala během svého předsednictví v první polovině roku 2022. Výsledky těchto jednání byly prodiskutovány na zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v červnu 2022.
2.5V souvislosti s realizací evropského pilíře sociálních práv se EU a členské státy dohodly na souvisejícím akčním plánu, který zahrnuje tři hlavní cíle a několik cílů doplňujících. Každý členský stát si v tomto ohledu stanovil také své vlastní cíle. Provádění evropského pilíře sociálních práv v členských státech se mimoto sleduje pomocí metodiky srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů sestávajícího z hlavních a sekundárních ukazatelů. Na základě tohoto monitorování se v jednotlivých kategoriích vymezených těmito ukazateli určuje, jak na tom členské státy jsou v porovnání s průměrem. To pak umožňuje identifikovat konkrétní oblasti evropského pilíře sociálních práv, v nichž musí jednotlivé země přijmout opatření (tj. oblasti, v nichž nastala ze sociálního hlediska kritická situace).
2.6Evropský semestr je proces koordinace politiky EU a politik členských států, co se týče nástrojů sloužících k plnění hospodářských, sociálních a environmentálních cílů. V rámci semestru se zohledňuje také evropský pilíř sociálních práv, akční plán tohoto pilíře a monitorování sociálních výsledků.
3.Směrem k vzestupné sociální konvergenci
3.1EHSV se domnívá, že vzhledem k aktuální situaci, kdy čelíme řadě různých krizí, a k možnému vzniku dalších krizí a hospodářské a sociální nerovnováhy v budoucnu je třeba přehodnotit unijní soubor nástrojů správy sociálních záležitostí, aby bylo možné docílit vzestupné sociální konvergence a snížit nerovnosti. V roce 2022 vyjádřila většina Evropanů (37 %) nesouhlas nebo jednoznačný nesouhlas s výrokem, že se lidem v jejich zemi dostává toho, co si zaslouží (35 % Evropanů s tímto výrokem souhlasilo).
3.2EHSV je toho názoru, že současné uskutečňování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v rámci celkové vzestupné konvergence představuje nesmírně náročný úkol. V uplynulých letech byly rozvinuty postupy fiskální a makroekonomické správy a postupy správy záležitostí týkajících se životního prostředí v souvislosti se snižováním emisí skleníkových plynů a byla rozvinuta také vzájemná koordinace těchto postupů. Sociální rozměr správy v EU je však za těmito oblastmi z hlediska rozvoje a koordinace pozadu.
3.3V době, kdy se potýkáme s energetickou, migrační, válečnou, klimatickou a postpandemickou krizí, potřebuje Evropa silné vedení v hospodářské i sociální oblasti, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. EHSV tudíž doporučuje, aby byl postup při sociální nerovnováze zaveden jako mechanismus sloužící k monitorování a koordinaci, který by pomohl účinněji realizovat sociální a hospodářské cíle a zároveň by přispěl k sociální konvergenci v celé EU.
3.4Evropská komise a členské státy by měly zvážit posílení flexibility stávajících pravidel pro přidělování fondů (například fondů ESI, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších), aby bylo možné je rychle přizpůsobit aktuálním společenským výzvám a kritickým situacím zjištěným mj. v rámci uplatňování postupu při sociální nerovnováze. V souvislosti s pandemií COVID-19, válkou na Ukrajině, krizí způsobenou nárůstem životních nákladů a klimatickou a migrační krizí je nezbytné, aby členské státy a ve vhodných případech také EU podnikaly účinnější kroky, které by jim umožnily překonávat dlouhodobé důsledky krizí a bojovat proti novým formám vyloučení. Rostoucí životní náklady působí v současnosti Evropanům nejvážnější obavy – v jednom z průzkumů se tak vyjádřilo 93 % Evropanů. 82 % z nich uvedlo, že je nejvíce znepokojuje chudoba a sociální vyloučení. Z jiného průzkumu Eurobarometr pak vyplývá, že podle 78 % Evropanů je třeba navýšit celkové veřejné výdaje na stěžejní opatření sociální politiky.
4.Odpovědi na otázky španělského předsednictví
4.1EHSV navrhuje, aby byla sociální nerovnováha definována jako situace, která byla ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů označena za kritickou, a jako výrazná odchylka od plánovaného plnění cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv. Bude zapotřebí podniknout kroky s cílem vylepšit metodiku měření sociálních výsledků tak, aby plně zohledňovala zásady evropského pilíře sociálních práv a víceletý vývoj. K měření pokroku při uskutečňování cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv by měly být používány pouze spolehlivé a srovnatelné ukazatele.
4.2EHSV doporučuje, aby byl postup při sociální nerovnováze zaveden a dále rozvíjen jako součást integrovaného systému koordinace politiky EU a politik členských států v rámci evropského semestru. Je důležité, aby tento postup doplňoval již existující monitorovací procesy a nástroje a aby měl jasnou přidanou hodnotu z hlediska podpory vzestupné sociální konvergence. Zároveň je nutné zamezit vzniku zbytečné administrativní zátěže, aby členské státy tento postup akceptovaly a aktivně se do něj zapojily.
4.3Postup při sociální nerovnováze má zlepšit koordinaci mezi EU a členskými státy s cílem dosáhnout vzestupné sociální konvergence v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv. EHSV soudí, že je již částečně uplatňován v rámci akčního plánu evropského pilíře sociálních práv a jeho cílů, které mají být splněny do roku 2030, a v rámci monitorování sociálních výsledků. Obává se však, že realizaci těchto cílů bude komplikovat nedostatečné provádění sociálních investic a reforem v těch členských státech, v nichž byla dle srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů zjištěna kritická sociální situace. Takováto situace ohrožuje uskutečnění cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv a dosažení vzestupné sociální konvergence, a proto by jim měla být v rámci postupu při sociální nerovnováze věnována zvláštní pozornost.
4.4EHSV se domnívá, že postupu při sociální nerovnováze by měl být přiřazen stejný význam jako Paktu o stabilitě a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze. Postup při sociální nerovnováze by mohl ještě vylepšit to, čeho se již dosáhlo v rámci správy sociálních záležitostí, a to díky efektivnějšímu využívání stávajících procesů a metod měření sociální konvergence a popřípadě navržení nových procesů a metod. Postup při makroekonomické rovnováze a postup při sociální nerovnováze by měly probíhat ve vzájemné koordinaci a neměly by se překrývat.
4.5EHSV by chtěl upozornit na to, že EU a členské státy mají různé pravomoci, co se týče koncipování sociální politiky v oblastech práce, vzdělávání, ochrany zdraví a sociální ochrany, na něž je zaměřen evropský pilíř sociálních práv. Hlavní pravomoc a odpovědnost v tomto ohledu nesou členské státy, to znamená vlády a místní a regionální orgány, a také různé zainteresované strany, jako jsou odborové svazy, organizace zaměstnavatelů a organizace občanské společnosti. Na základě tohoto sdílení pravomocí mezi EU a členskými státy podniká EU v těchto oblastech řadu kroků koordinačního, regulačního a finančního rázu, a to v rámci politiky soudržnosti a jejích sociálních priorit.
4.6EHSV se domnívá, že zavedení postupu při sociální nerovnováze je za současné právní situace v EU možné. Vyplývá z ní totiž, že EU plní v sociální oblasti důležité úkoly, což může činit prostřednictvím prohlášení (evropský pilíř sociálních práv a jeho akční plán) a doporučení, finančních nástrojů (například sociální podmíněnost a sociální priority politiky soudržnosti) a nástrojů koordinačních (evropský semestr a monitorování sociálních výsledků na základě evropského pilíře sociálních práv). Tento přístup zohledňuje pravomoci příslušející různým úrovním a také úlohu různých zainteresovaných stran, tj. organizací zaměstnavatelů, odborových svazů a organizací občanské společnosti. Postup při sociální nerovnováze může pomoci politickým činitelům v jejich snaze docílit vzestupné sociální konvergence a snížit nerovnosti. Měly by v něm být zohledněny relevantní sociální aspekty, které členské státy a zainteresované strany společně určí.
4.7Bude-li postup při sociální nerovnováze náležitě provázán se stávajícími mechanismy, například s evropským semestrem, a zejména se srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů, pak bude schopen podpořit to, co se až doposud podařilo zavést do praxe, tj. akční plán evropského pilíře sociálních práv a monitorování sociálních výsledků na základě tohoto pilíře.
4.8S ohledem na výše uvedené podmínky se EHSV domnívá, že v rámci zavádění postupu při sociální nerovnováze bude nejprve zapotřebí změnit pravidla, jimiž se Evropská komise řídí při vypracovávání společné zprávy o zaměstnanosti, zpráv o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru.
4.9Do společné zprávy o zaměstnanosti a zpráv o jednotlivých zemích by měla být zahrnuta samostatná část, která se bude zabývat sociální nerovnováhou ohrožující dosažení vzestupné sociální konvergence a zaměří se na oblasti, jež byly při monitorování v rámci srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů označeny za kritické. Bude se to tedy týkat pouze těch členských států, u nichž byly nějaké kritické oblasti zjištěny.
4.10EHSV doporučuje, aby byl postup při sociální nerovnováze začleněn do všech jednotlivých fází evropského semestru. Komise a Rada by měly sociální nerovnováhu identifikovat a měly by se jí zabývat v rámci společné zprávy o zaměstnanosti, zpráv o jednotlivých zemích a hloubkových přezkumů ad hoc.
4.11Sociální nerovnováha, o níž bude pojednávat zpráva o určité zemi, by pak měla být předmětem doporučení pro danou zemi v rámci samostatného bodu v preambuli i hlavního textu. V těchto doporučeních by měly být členské státy vyzvány k uskutečnění konkrétních reforem, které mohou dle analýz Komise a závěru členských států a vnitrostátních sociálních partnerů a organizací občanské společnosti nejlépe přispět ke zlepšení situace v oblastech, jež byly označeny za kritické. Dotčený členský stát by měl v reakci na tato doporučení po konzultaci se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti navrhnout kroky a reformy, jež mají být provedeny s cílem zlepšit zjištěnou kritickou situaci. V rámci plánování těchto kroků a reforem by se rovněž mohlo posoudit, zda jsou v souladu s makroekonomickou a rozpočtovou politikou daného členského státu, aby bylo možné zajistit náležitou rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a rozpočtovým hlediskem.
4.12EU by měla v zájmu transparentnosti a skutečného účinku na situaci v členských státech vytvořit nové a lépe financované nástroje, které budou jejich obyvatelům přímo zprostředkovávat informace o postupu při sociální nerovnováze a doporučeních vydaných v rámci evropského semestru.
4.13Členské státy, vůči nimž je uplatňován postup při nadměrném schodku, by měly být povinny přijmout v oblastech označených za kritické plán reforem a investic, aby nedocházelo k sestupné konvergenci. V takovém případě by měl mít daný členský stát právo vyjednat si po dohodě s Komisí nové plány výdajů v rámci jiných fondů, popřípadě i v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.
4.14Výše navržený první krok v rámci zavádění postupu při sociální nerovnováze by přinesl tu nejmenší možnou zátěž, co se týče dodatečných analytických a administrativních úkonů na úrovni EU i na úrovni členských států. Nevyžadoval by vypracovávání dalších zpráv pro všechny členské státy ani zavedení dalších postupů monitorování a podávání zpráv vedle těch, které již existují.
4.15Stávající systém monitorování sociálních výsledků, který byl vyvinut pro evropský pilíř sociálních práv, již byl zaveden v praxi. Je založen na komplexní metodice posuzování celé řady ukazatelů, které odpovídají hlavním oblastem, na něž je evropský pilíř sociálních práv zaměřen. Sleduje se i pokrok při uskutečňování cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv. Postup při sociální nerovnováze by měl být zakomponován do stávajícího procesu evropského semestru a měly by při něm být používány stávající ukazatele (srovnávací přehled sociálních ukazatelů).
4.16V další fázi zavádění postupu při sociální nerovnováze pak bude třeba stanovit rozsah prováděného měření a spektrum ukazatelů na základě přijaté definice sociální nerovnováhy v kontextu vzestupné sociální konvergence.
4.17V budoucích analýzách a konzultacích v souvislosti s postupem při sociální nerovnováze bude třeba zodpovědět otázku, do jaké míry se ukazatele používané při monitorování v rámci srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů shodují s jednotlivými zásadami evropského pilíře sociálních práv a také nakolik a jakým způsobem se oblasti označené za kritické negativně promítají do procesu vzestupné sociální konvergence.
4.18Celková situace v členských státech, včetně situace hospodářské, výrazně ovlivňuje rozsah a dynamiku sociálních problémů, s nimiž se potýkají jejich obyvatelé, a tudíž i vzestupnou sociální konvergenci. Jestliže se tedy dobré sociální výsledky odvíjejí od dobrých výsledků v hospodářství, pak mají koordinační mechanismy zajišťující plnění cílů v hospodářské oblasti (Pakt o stabilitě a růstu a postup při makroekonomické nerovnováze) zásadní význam i pro oblast sociální. Navržený první krok, který by měl být podle EHSV v rámci zavádění postupu při sociální nerovnováze učiněn, zohledňuje výše popsané pojetí, o něž se opírá princip fiskální a makroekonomické správy v EU.
5.Výzvy a priority spojené s rozvojem postupu při sociální nerovnováze
5.1Další rozvoj postupu při sociální nerovnováze jakožto součásti integrovaného systému koordinace politiky EU a politik členských států v rámci evropského semestru, ale i jiných unijních nástrojů by měl být podroben další analýze a měla by jej dále prodiskutovat Komise, Rada, členské státy, sociální partneři a organizace občanské společnosti, přičemž cílem je zavést jej spolu s reformovanou fiskální a makroekonomickou správou.
5.2Mělo by se důkladněji prozkoumat, do jaké míry je zavedení a rozvíjení postupu při sociální nerovnováze proveditelné z politického, administrativního a hospodářského hlediska. Je třeba dbát na to, aby se zamezilo duplicitním postupům a byrokratická zátěž tak zůstala na co nejnižší úrovni a aby byli do tohoto procesu skutečně zapojeni sociální partneři a organizace občanské společnosti.
5.3EHSV zdůrazňuje, že v rámci postupu při sociální nerovnováze by měla hrát významnější úlohu Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, aby bylo možné zajistit politické potvrzení výsledků tohoto nástroje. Její zapojení by mohlo probíhat formou vypracování závěrů Rady věnovaných postupu při sociální nerovnováze, které by byly přijaty na konci tohoto procesu.
5.4EHSV zdůrazňuje, že z hlediska zavedení postupu při sociální nerovnováze je mimořádně důležité, aby byly z monitorování sociálních výsledků a míry plnění sociálních cílů EU v jednotlivých členských státech vyvozeny konkrétní praktické závěry.
(a)První z nich se týká koordinace fiskální a makroekonomické správy a postupu při sociální nerovnováze. Členským státům, vůči nimž je uplatňován postup při nadměrném schodku a/nebo v nichž hrozí vznik makroekonomické nerovnováhy a u kterých byly zároveň zjištěny kritické oblasti v rámci srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a odchylky od plánovaného plnění sociálních cílů, je třeba dát jasně najevo, že EU podporuje sociální reformy a investice v sociálních oblastech označených za kritické. Je na jednotlivých členských státech, aby si samy zvolily nejvhodnější řešení a přístupy k nápravě situace v těchto kritických oblastech.
(b)Druhý praktický závěr se týká realizace prvního závěru v rámci evropského semestru. Evropská komise by se měla sociální nerovnováhou zabývat v samostatné části zpráv o jednotlivých zemích, přičemž by měla vycházet z monitorování sociálních výsledků a pokroku při plnění sociálních cílů. Sociální nerovnováze by měla věnovat pozornost i v doporučeních pro jednotlivé země, a to jak v preambuli, tak v hlavním textu.
Je třeba zaručit, že se na tomto procesu budou moci podílet Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele a také sociální partneři a organizace občanské společnosti.
V Bruselu dne 27. dubna 2023
Oliver RÖPKEpředseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________