|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Akt o Interoperabilní Evropě
|
|
_____________
|
|
a)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (akt o Interoperabilní Evropě)
[COM(2022) 720 final – 2022/0379 (COD)]
b)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílené politice v oblasti interoperability veřejného sektoru – Propojení veřejných služeb, podpora veřejných politik a poskytování veřejných výhod – Směrem k „Interoperabilní Evropě“
[COM(2022) 710 final]
|
|
|
|
INT/1003
|
|
|
|
Zpravodaj: Vasco DE MELLO
|
|
|
|
Žádosti o vypracování stanoviska
|
a) Evropský parlament, 21/11/2022
b) Rada Evropské unie, 25/11/2022
|
|
Právní základ
|
a) článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie
b) článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Jednotný trh, výroba a spotřeba
|
|
Přijato v sekci
|
10/03/2023
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
22/03/2023
|
|
Plenární zasedání č.
|
577
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
200/0/3
|
1.Závěry a doporučení
1.1Stejně jako Komise se i Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) domnívá, že interoperabilita veřejných služeb je základním předpokladem pro vytvoření jednotného digitálního trhu.
1.2Dosažení tohoto cíle však – s ohledem na nejzranitelnější skupiny občanů – nesmí vést k tomu, že členské státy zavedou politiku úplné digitalizace veřejných služeb na úkor služeb poskytovaných osobně. Školení v oblasti digitálních dovedností by mělo být dostupné pro všechny, ale zejména pro tyto skupiny obyvatelstva.
1.3Namísto snížení počtu zaměstnanců přinese rozvoj a provoz digitálních služeb zpočátku větší potřebu pracovníků. Předpokladem úspěšné digitální transformace je odpovídající personální zajištění.
1.4EHSV s potěšením uznává, že digitalizace veřejných služeb během pandemie značně pokročila.
1.5EHSV podporuje vytvoření modelu správy v rámci této politiky sestávajícího ze dvou hlavních orgánů, a to Sboru pro Interoperabilní Evropu a Sdružení pro Interoperabilní Evropu.
1.6EHSV vítá skutečnost, že ve sdělení se počítá s vývojem experimentálních řešení umožňujících partnerství mezi veřejným sektorem a inovativními technologickými společnostmi a rovněž začínajícími podniky, a to za účelem vytváření inovativních experimentálních řešení, která bude možné využívat v rámci veřejných služeb a která tyto služby budou moci sdílet.
1.7EHSV považuje za důležité, aby v budoucích programech financování projektů v oblasti interoperability veřejných služeb bylo čerpání finančních prostředků podmíněno akceptací zásad a struktur, které prosazuje Evropský rámec interoperability.
1.8EHSV sice vítá skutečnost, že tento proces probíhá v kontextu tzv. souběžné transformace, avšak varuje, že některá technologická řešení v oblasti digitalizace mohou být vysoce energeticky náročná.
1.8.1EHSV se domnívá, že ochrana údajů – které je třeba věnovat náležitou pozornost – nesmí být pro veřejné služby ani soukromé osoby překážkou pro vytváření nových řešení v oblasti interoperability.
1.8.2Zároveň má EHSV za to, že přístup k údajům, ať už ze strany občanů, podniků, či jiných subjektů poskytujících veřejné služby, by měl podléhat různým stupňům oprávnění, aby byla zachována jejich důvěrnost a aby byly poskytovány pouze ty údaje, které jsou nezbytně nutné.
2.Souvislosti
2.1Vytvoření vnitřního trhu, tj. prostoru volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, vyžaduje odstranění všech stávajících vnitrostátních překážek.
2.2Evropská unie se již od svého vzniku – a s ještě větší naléhavostí od vytvoření jednotného trhu – snaží odstraňovat všechny druhy překážek, které mohou bránit vytvoření skutečného vnitřního trhu.
2.3Aby mohl existovat skutečný vnitřní trh, je nezbytné, aby měli občané a podniky snadný a rychlý přístup k veřejným službám v členských státech a možnost snadné a rychlé interakce se subjekty, které je poskytují, a to na místní, regionální i vnitrostátní úrovni.
2.4Otevřený prostor, jako je ten evropský, navíc vyžaduje sdílení údajů a spolupráci mezi orgány veřejné správy na všech úrovních.
2.5Od devadesátých let minulého století podniká Komise kroky, které mají vybudovat a umožnit interoperabilitu
nebo ještě lépe vzájemnou propojenost různých veřejných služeb členských států
.
2.6Tato potřeba se postupem času prohlubovala s tím, jak se vnitřní trh přesunul do nové, digitální reality
.
2.7Digitalizace představuje skutečnou revoluci, a to jak pokud jde o zvyklosti občanů, tak co se týče způsobu fungování podniků a veřejné správy.
2.8V posledních letech začala být řada veřejných služeb v členských státech, které byly dříve poskytovány pouze osobně, poskytována i digitálně, což je velmi přínosné jak pro občany a podniky, tak i pro samotné správní orgány. Ty tím ušetřily mnoho hodin práce i značné finanční prostředky.
2.9Krize COVID-19 tento trend urychlila, neboť ukázala, že interoperabilita mezi různými evropskými subjekty poskytujícími veřejné služby se může stát užitečným nástrojem zajištění volného pohybu osob, o čemž svědčí například používání certifikátu EU COVID.
2.10Evropská unie uznává, že digitalizace veřejného sektoru by vzhledem k jeho podílu na HDP
mohla být klíčovým faktorem evropského procesu digitalizace, a to nejen z důvodu jeho vlivu ve vztahu k jiným odvětvím, ale také proto, že má v celém procesu v kontextu evropského hospodářství vedoucí úlohu.
2.11Právě proto zahrnují všechny plány pro oživení a odolnost veřejné investice do digitalizace veřejné správy v celkové výši 47 miliard EUR.
2.12Evropská unie – prostřednictvím Komise – i vlády členských států postupem času uznaly, že je třeba posílit interoperabilitu a vzájemnou propojenost vnitrostátních veřejných služeb a jejich propojenost se službami Evropské unie
, aby občané a podniky v celé Unii měli k těmto službám přístup bez ohledu na to, kde se nacházejí.
2.13Interoperabilita veřejných služeb není novým tématem
, avšak cílem sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, je vytvořit formálnější, stabilnější a bezpečnější rámec pro spolupráci, díky němuž bude možné dále posílit stávající vzájemnou propojenost digitálních systémů různých vnitrostátních veřejných služeb a jejich propojenost s vlastními službami Evropské unie
. Mělo by to urychlit dosažení tohoto cíle, tak aby do roku 2030 míra digitalizace veřejných služeb v Evropské unii činila 100 %, jak je navrženo ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády (COM(2021) 118).
2.14Za tímto účelem stanoví sdělení následující klíčové pilíře, jež mají zaručit soudržný přístup:
·vytvoření nové správní struktury v oblasti interoperability složené ze dvou orgánů (Sbor pro Interoperabilní Evropu a Sdružení pro Interoperabilní Evropu), která má umožnit spolupráci orgánů veřejné správy – a to jak na obecné úrovni (evropské, vnitrostátní, regionální a místní), tak na úrovni odvětvové (spravedlnost, doprava, vnitřní věci, zdravotnictví, ekologie atd.) –, jakož i spolupráci soukromých zúčastněných stran, s mandátem dohodnout se na společných řešeních interoperability (např. rámcích, otevřených specifikacích, otevřených standardech, aplikacích nebo pokynech),
·zavedení povinného posouzení dopadů na přeshraniční interoperabilitu v případě zavedení nebo pozměnění informačního systému určité veřejné služby,
·spoluvytvoření ekosystému řešení interoperability pro veřejný sektor EU (zavedení aktivních katalogů interoperability, jež budou uznány a budou moci být využívány veřejnou správou a při přípravě politik – například pokud jde o nástroje, specifikace nebo digitální řešení), aby orgány veřejné správy na všech úrovních v EU a další zúčastněné strany mohly přispívat k vytváření a zdokonalování těchto řešení a k jejich opakovanému využívání a tím umožnit společné inovování a vytváření veřejné hodnoty,
·podmínit poskytování určitých unijních finančních prostředků na vytvoření nebo posílení vnitrostátních informačních systémů používáním řešení a respektováním zásad předem stanovených Evropskou unií
.
3.Obecné připomínky
3.1Stejně jako Komise se i EHSV domnívá, že interoperabilita veřejných služeb je základním předpokladem pro vytvoření jednotného digitálního trhu a pro odstranění překážek, jež přetrvávají na trhu fyzickém
.
3.2Pokud má být dosaženo cíle 100% poskytování veřejných služeb online v celé Evropské unii, jenž byl stanoven pro rok 2030, bude nutné urychlit a zdokonalit transevropskou síť, která tyto služby propojí a která bude využívat společné prvky, a to jak na technické, sémantické, právní, organizační a dalších úrovních.
3.3Realizace tohoto cíle by však neměla vyústit ve vnitrostátní politiku úplné digitalizace veřejných služeb na úkor služeb poskytovaných osobně, neboť je třeba brát ohled na nejzranitelnější skupiny občanů – k veřejným službám poskytovaným osobně musí mít všichni přístup. Školení v oblasti digitálních dovedností by mělo být dostupné pro všechny, ale zejména pro tyto skupiny obyvatelstva.
3.4Namísto snížení počtu zaměstnanců přinese rozvoj a provoz digitálních služeb zpočátku větší potřebu pracovníků. Předpokladem úspěšné digitální transformace je odpovídající personální zajištění.
3.5Výsledkem digitalizace by mělo být zajištění lepší veřejné služby.
3.6Jak EHSV uvedl v jednom ze svých předchozích stanovisek, „nesmí [...] jít o to, aby byly lidské bytosti nahrazeny informačními nástroji, ale o uvolnění lidských kapacit, aby lidé získali více času na řešení úkolu větší přidané hodnoty [...]“
.
3.7Digitalizace a využívání umělé inteligence nesmí být prostředkem legitimizace plošného snižování počtu pracovních míst. To, že díky digitalizaci odpadnou rutinní úkoly, by mělo vést k tomu, že zaměstnanci budou mít více času na náročnou práci a poradenství.
3.8Kromě toho bude v roce 2030 určitě stále existovat menšina občanů, kteří trpí digitálním vyloučením a jsou nuceni přistupovat k veřejným službám pouze osobně
. Během digitalizace nesmí dojít k tomu, že analogový přístup k veřejným službám bude znesnadněn nebo uzavřen.
3.9EHSV proto vítá skutečnost, že cílem tohoto sdělení je posílit a zlepšit úroveň interoperability veřejného sektoru vytvořením právního rámce vymezeného na úrovni EU
.
3.10EHSV uznává, že toto posílení interoperability bude velmi přínosné jak pro občany – zejména pro přeshraniční pracovníky –, tak pro podniky a samotnou veřejnou správu členských států.
3.11Aby však byl tento přínos reálný, nestačí – jak uznává Komise – stanovit technické normy, jež umožní propojení služeb. Je třeba realizovat odpovídající veřejné investice, a to na všech úrovních.
3.12Je nutná koordinace, a to jak na legislativní úrovni, tak na úrovni sítí odvětvových služeb, jednak aby přínosy interoperability nemařila zbytečná byrokracie, a jednak aby občané a podniky nebyli nuceni opakovaně sdělovat veřejným službám stejné údaje, což by znamenalo zdvojování úkonů a zbytečné náklady.
3.13Zároveň nesmí na vnitrostátní úrovni existovat žádné překážky pro digitální veřejné služby, které by znemožňovaly jejich přeshraniční využívání, a to ani z hlediska propojení či interoperability, ať už ve vztahu k občanům a podnikům z jiných členských států, nebo k orgánům poskytujícím veřejné služby v jiných členských státech
.
3.14EHSV s potěšením konstatuje, že digitalizace veřejných služeb se značně rozvinula v době pandemie a omezení volného pohybu osob.
3.15V této souvislosti vítáme, že sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, si dalo za cíl dosáhnout souladu mezi všemi politikami zaměřenými na dosažení interoperability, a to jak na úrovni vnitrostátních politik, tak na úrovni evropských odvětvových politik. Toho by mělo být dosaženo motivováním k používání společných vzorů, sdílením technických specifikací a využitím dalších sdílených řešení.
3.16Ze stejných důvodů EHSV podporuje zásadu opakovaného používání a převodu prvků a údajů mezi různými subjekty poskytujícími veřejné služby, a to jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni.
3.17V souvislosti s interoperabilitou veřejných služeb je EHSV znepokojen také otázkou používání různých jazyků. Jazykový režim by neměl představovat byrokratickou překážku. Je nezbytné zajistit, aby sdílení údajů a informací probíhalo v jazyce, kterému všichni rozumějí.
3.18EHSV podporuje vytvoření a institucionalizaci modelu správy v rámci této politiky, který by se skládal ze dvou klíčových orgánů, a to Sboru pro Interoperabilní Evropu, kterému bude předsedat Komise a který se bude skládat ze zástupců všech členských států, zástupce Výboru regionů a zástupce Evropského hospodářského a sociálního výboru, a ze Sdružení pro Interoperabilní Evropu, jež bude sestávat ze zástupců občanské společnosti a soukromého sektoru
.
3.19EHSV považuje za důležité zapojit do nastavování politik v oblasti interoperability občanskou společnost, zejména sociální partnery, a to nejen proto, že občané a podniky jsou konečnými adresáty této politiky, ale také z toho důvodu, že občanská společnost může přispět k této politice novými technologickými řešeními, která veřejný sektor zajistit nedokáže.
3.20EHSV se domnívá, že občanská společnost musí být zapojena na několika různých úrovních a že Komise by měla motivovat a stimulovat členské státy, aby její zapojení podporovaly, a to na celostátní, regionální i místní úrovni.
3.21EHSV vítá, že Komise vytvořila jednotné přístupové místo s cílem koncentrovat a centralizovat veškeré poznatky a řešení týkající se interoperability, jež budou moci poskytovat veřejné i soukromé subjekty.
3.22EHSV souhlasí s Komisí, že veřejné služby EU by neměly být tolik závislé na digitální infrastruktuře poskytované třetími zeměmi – to ohrožuje evropskou digitální suverenitu.
3.23V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Komise se domnívá, že by přednostně měly být používány otevřené systémy s otevřeným zdrojovým kódem, což umožňuje sdílení řešení mezi vývojáři.
3.24EHSV vítá skutečnost, sdělení počítá s vytvářením a podporou experimentálních řešení umožňujících partnerství mezi veřejným sektorem a inovativními technologickými společnostmi a rovněž začínajícími podniky, a to za účelem vytváření inovativních experimentálních řešení, která bude možné – v případě, že jejich zkušební fáze bude úspěšná – využívat v rámci subjektů poskytujících veřejné služby a která tyto subjekty budou moci sdílet.
3.25EHSV považuje za důležité, aby v budoucích programech financování projektů v oblasti interoperability veřejných služeb bylo čerpání finančních prostředků podmíněno akceptací zásad a struktur, které prosazuje Evropský rámec interoperability.
3.26To je dobrý způsob, jak přimět subjekty poskytující veřejné služby, aby dobrovolně přijaly společné normy v oblasti interoperability.
3.27EHSV je překvapen tím, že na rozdíl od předchozích sdělení
se toto sdělení vůbec nezmiňuje o tom, jaké výhody může interoperabilita evropských veřejných systémů poskytnout v rámci boje proti podvodům, a to v podobě zvýšení efektivity i příjmů členských států.
3.28V tomto ohledu EHSV zdůrazňuje, že interoperabilita systémů by měla jít ruku v ruce s využitím umělé inteligence. To by mohlo pomoci subjektům poskytujícím veřejné služby analyzovat údaje a zároveň umožnit vytváření výstrah a varování a jejich zasílání různým subjektům, jež v členských státech poskytují veřejné služby.
3.29A dvě závěrečné poznámky v souvislosti s ekologickou transformací a ochranou údajů:
3.29.1Jedním z cílů sdělení je začlenit strategii pro interoperabilitu veřejných systémů nejen do strategie pro digitální transformaci, ale také do strategie pro ekologickou transformaci.
3.29.2EHSV poukazuje na to, že některá řešení v oblasti informačních technologií mohou být vysoce energeticky náročná, i když jsou vysoce účinná.
3.29.3Tak je tomu v případě technologie blockchain, která je sice velmi účinná z hlediska bezpečnosti, například pokud jde o citlivé údaje, avšak je také velmi náročná z hlediska spotřeby energie.
3.29.4EHSV vítá způsob, jakým je v rámci tohoto sdělení pojata úprava regulačních pískovišť.
3.29.5EHSV se domnívá, že ochrana údajů – které je třeba věnovat náležitou pozornost – nesmí být pro veřejné služby ani soukromé osoby překážkou pro vytváření nových řešení v oblasti interoperability.
3.29.6Zároveň má EHSV za to, že přístup k údajům, ať už ze strany občanů, podniků, či jiných subjektů poskytujících veřejné služby, by měl podléhat různým stupňům oprávnění, aby byla zachována jejich důvěrnost a aby byly poskytovány pouze ty údaje, které jsou nezbytně nutné.
3.29.7Tímto způsobem bude možné se vyhnout otázkám, jako jsou ty, které vyvstaly nedávno v souvislosti s přístupem k údajům z registru informací o skutečných majitelích a ke kterým již vydal rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie.
V Bruselu dne 22. března 2023
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________