|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie
|
|
_____________
|
|
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Strategie EU pro solární energii
[COM(2022) 221 final]
a
Doporučení Komise o urychlení postupů udělování povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a usnadnění smluv o nákupu elektřiny
[C(2022) 3219 final]
|
|
|
|
TEN/783
|
|
|
|
Zpravodaj: Kęstutis KUPŠYS
|
|
Spoluzpravodajka: Alena MASTANTUONO
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Evropská komise, 28/06/2022
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
|
|
Přijato v sekci
|
04/10/2022
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
26/10/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
573
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
171/1/3
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby EU posílila solární energii a rozvinula evropské kapacity v této oblasti, a to z několika důvodů: aby dosáhla cílů v oblasti klimatu, zvýšila svou strategickou energetickou autonomii, podpořila veřejné a soukromé investice a vytváření důstojných pracovních míst, posílila průmyslovou základnu a podpořila obchodní příležitosti a přispěla k tomu, že domácnosti budou mít přístup k cenově dostupné energii.
1.2EHSV zároveň poukazuje na to, že je třeba uznat rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o skladbu zdrojů energie jednotlivých států, která odráží jejich zeměpisné a klimatické podmínky a dostupnost různých obnovitelných zdrojů energie. Posílení solární energie musí být v souladu s technickými podmínkami a environmentální udržitelností. Využití plného potenciálu solární energie v Evropě vyžaduje větší spolupráci mezi členskými státy.
1.3EHSV vítá strategii EU pro solární energii (dále jen „strategie“), vyjadřuje však politování nad tím, že její výsledky přijdou tak pozdě. Vyzývá členské státy, aby nečekaly na přijetí nových pravidel EU a aby již začaly zjednodušovat administrativní postupy a zkracovat proces udělování povolení. EHSV vyzývá členské státy, aby vylepšily integrované a jednotné postupy udělování povolení na jednotných kontaktních místech a urychlily určování tzv. preferenčních oblastí, přičemž by kompletní proces provedení byl omezen na maximálně dva roky. Zdůrazňuje rovněž, že solární strategie vyžaduje masivní zavádění skladovacích kapacit a dostatečně dimenzované přenosové a distribuční.
EHSV vyzývá tvůrce politik, aby lidem umožnili stát se prozumenty solární energie a vytvářet energetická společenství a aby je v tom povzbuzovali a podporovali. EHSV doporučuje, aby místní orgány zahájily projekty zaměřené na boj proti energetické chudobě v oblastech, kde si lidé investice prostřednictvím energetických společenství nemohou dovolit. EHSV požaduje, aby byl kladen větší důraz na zemědělskou fotovoltaiku (agrofotovoltaika) s cílem nabídnout zemědělcům nové příležitosti a výhody.
1.4Výbor poznamenává, že rozšíření využívání tepelných čerpadel je třeba vnímat společně s nárůstem počtu instalací fotovoltaiky, neboť kombinace (střešního) solárního fotovoltaického systému a tepelného čerpadla představuje – tam, kde to umožňují klimatické podmínky – energeticky nejúčinnější a ekonomicky nejdostupnější řešení v oblasti chlazení. EHSV rovněž vnímá, že je třeba podporovat velkoplošné solární tepelné systémy.
1.5K zajištění rozsáhlého zavádění solární fotovoltaiky je nezbytné posílit evropskou průmyslovou základnu a zajistit plynulé a spolehlivé dodavatelské řetězce v oblasti solární energie. EHSV tudíž považuje za nezbytné, aby EU nalezla způsoby, jak vyrábět solární fotovoltaická zařízení v Evropě, zlepšit prostředí pro veřejné a soukromé investice a vytvořit příznivé podmínky pro podnikání, včetně řádného přístupu k financování a silného důrazu na výzkum a inovace.
1.6Instalaci solárních zařízení brání zásadní překážky spojené s obrovským nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, ale jsou zde rovněž překážky regulační, a dokonce technické. EHSV naléhavě vyzývá k intenzivní podpoře odborné přípravy a rozvoje dovedností na základě spolupráce mezi příslušnými zúčastněnými stranami.
1.7EHSV podtrhuje význam budování domácí průmyslové kapacity EU pro udržitelné a cenově přijatelné produkty v oblasti solární energie a požaduje pevnou podporu Evropské aliance pro solární fotovoltaický průmysl. Zdůrazňuje, že je jednoznačně nutné mobilizovat za podpory orgánů veřejné správy a sociálních partnerů všechny zúčastněné strany, aby byly zajištěny nezbytné praktické znalosti a odbornost, jakož i široká podpora zavádění solárních fotovoltaických systémů.
2.Souvislosti
2.1Dne 18. května 2022, v kontextu války na Ukrajině, zavedení sankcí EU vůči Rusku a snahy řešit otázku energetické suverenity, navrhla Evropská komise plán REPowerEU
, jehož cílem je „rychlé snížení naší závislosti na ruských fosilních palivech uspíšením přechodu na čistou energii a spojením sil s cílem dosáhnout odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie“.
2.2V souvislosti s výrobou čisté energie navrhuje plán REPowerEU způsoby, jak může EU urychlit ekologickou transformaci a podnítit masivní investice do energie z obnovitelných zdrojů. V rámci plánu REPowerEU přijala Evropská komise strategii EU pro solární energii (dále jen „strategie“). Tato strategie se zaměřuje na čtyři iniciativy:
a)Evropská iniciativa pro solární střechy,
b)balíček týkající se povolovacích postupů,
c)rozsáhlé partnerství EU v oblasti dovedností,
d)Evropská aliance pro solární fotovoltaický průmysl.
2.3Strategie vychází z navrhovaných iniciativ EU v oblasti obnovitelných zdrojů, energetické náročnosti budov a energetické účinnosti (dále jen „COM(2022) 222 final“
). COM(2022) 222 final předpokládá přijetí maximální doby trvání postupu udělování povolení vztahujícího se na zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Komise předložila iniciativu na zvýšení cílů stanovených v dřívějších návrzích revizí směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II) a směrnice o energetické účinnosti (EED).
2.4Toto stanovisko je jedním z několika stanovisek EHSV týkajících se energetiky a je třeba na něj nahlížet v tomto celkovém kontextu, do nějž spadají mimo jiné stanoviska k plánu REPowerEU, trhům s energií, energetické bezpečnosti a cenám energie.
3.Obecné připomínky
3.1EHSV vítá navrhovanou strategii, zejména skutečnost, že se zabývá potřebou přijmout opatření v celé oblasti solární energie: investice, inovace, výroba energie, elektřina, uspořádání trhu, pobídky, infrastruktura, kvalifikovaní pracovníci, zvyšování informovanosti, udržitelnost a hodnotové řetězce.
3.2Posílení solární energie a rozvoj evropských kapacit v této oblasti je naléhavou záležitostí z několika důvodů. Je to nezbytné pro dosažení cílů v oblasti klimatu a také pro zvýšení strategické autonomie EU v oblasti energetiky. Podpoří se tím rovněž veřejné a soukromé investice a vytváření důstojných pracovních míst, vzniknou obchodní příležitosti a domácnosti budou mít lepší přístup k cenově dostupné energii.
3.3Aby mohla být vytvořena soudržná a udržitelná strategie EU pro solární energii, musí Unie zajistit:
1)vhodné regulační rámce, které budou šetřit čas a snižovat náklady;
2)aktivní účast spotřebitelů na výrobě solární energie;
3)využití úspor z rozsahu;
4)rozsáhlé veřejné a soukromé investice do infrastruktury;
5)pobídky pro výzkum, vývoj a inovace;
6)kvalifikované osoby a kvalitní pracovní místa potřebná k jejich přilákání;
7)dostatek surovin;
8)oběhovost a energetickou účinnost v celém odvětví solární fotovoltaiky;
9)odpovídající financování.
3.4EHSV taktéž poukazuje na to, že je třeba uznat rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o skladbu zdrojů energie jednotlivých států, která odráží jejich zeměpisné a klimatické podmínky a dostupnost různých obnovitelných zdrojů energie. Posílení solární energie musí být navíc v souladu s technickými podmínkami a environmentálním rámcem.
3.5Výbor doufá, že se strategie pro solární energii stane základním kamenem přechodu ke klimaticky neutrálnímu energetickému systému, v němž bude ústřední úlohu hrát energie z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem je třeba klást silný důraz na rozvoj technologie skladování, řízení poptávky a integraci celého energetického systému.
3.6EHSV upozorňuje na naléhavou potřebu vytvořit podmínky, jež budou příznivé pro výzkum, vývoj produktů a budování průmyslových kapacit EU pro výrobu udržitelných a cenově konkurenceschopných solárních energetických zařízení. Za tímto účelem EHSV rozhodně podporuje alianci pro solární fotovoltaický průmysl, která by měla přijít s řešeními přetrvávajícího problému snižujících se průmyslových kapacit v EU. Zde by se mělo využít zkušeností a možných synergií s dalšími aliancemi, jako je Evropská bateriová aliance. Od samého počátku by měli být zapojeni aktéři z řad občanské společnosti, protože ti hrají zásadní úlohu, co se týče poskytování praktických znalostí a odbornosti i pokud jde o oslovování širší veřejnosti a zajišťování podpory a konzultací ze strany společnosti.
Podpora rozšíření solární energie
3.7Má-li se napomoci tomu, aby solární energie byla přijímána, potřebujeme takovou politiku, která bude spotřebitele a všechny subjekty energetického systému motivovat k tomu, aby při nákupu energie tento cíl zohledňovali. Zároveň je třeba je motivovat, aby se snažili provádět opatření v oblasti energetické účinnosti a úspor energie. Toho lze dosáhnout tím, že je seznámíme s očekávanými přínosy, jako je např. snížení účtů za energii, zlepšení každodenních podmínek nebo zvýšení hodnoty jejich majetku, a tím, že navrhneme vhodné finanční nástroje.
3.8EHSV vyzývá tvůrce politik, aby lidem umožnili stát se nejen uvědomělými spotřebiteli energie, ale také prozumenty energie a vytvářet energetická společenství a aby je v tom povzbuzovali a podporovali. Napomohlo by se tak větší informovanosti a nezávislosti občanů, pokud jde o běžné ceny na trhu. EHSV doporučuje, aby místní orgány zahájily kolektivní projekty v oblasti solární energie, přičemž by využily veřejné budovy, jako jsou kanceláře, školy a nemocnice, aby mohly bojovat proti energetické chudobě v oblastech, kde si lidé investice prostřednictvím energetických společenství nemohou dovolit.
3.9Vzhledem k prioritní úloze energetické účinnosti a úspor by členské státy měly usnadnit zavádění inteligentních měřičů, aby uživatelé energie mohli mít lepší přehled o své spotřebě a mohli lépe porozumět tomu, jak ji řídit. EHSV vybízí k tomu, aby byla vzata v potaz souvislost mezi zvýšením energetické účinnosti a posílením úlohy solární energie při renovaci budov. Vyzývá členské státy, aby v zájmu zmírnění poptávky v době špiček vedly uživatele energie k promyšlenému rozložení energetických potřeb do 24 hodin každého dne.
3.10Výbor poznamenává, že nárůst počtu instalací solární fotovoltaiky je třeba vnímat společně s rozšířením využívání tepelných čerpadel, neboť během špičky ve výrobě solární energie dochází současně k nárůstu poptávky po elektřině na chlazení budov. Kombinace (střešního) solárního fotovoltaického systému a tepelného čerpadla proto představuje – tam, kde to umožňují klimatické podmínky – energeticky nejúčinnější a nejlevnější řešení v oblasti chlazení (v určitou denní dobu). Ve zbývajícím čase je výroba spojena s kolísáním intenzity slunečního záření, což znamená, že k uspokojení poptávky po energii musí být použit jiný zdroj energie. Toto kolísání lze částečně zmírnit vytvořením rozsáhlých skladovacích kapacit, které dosud nejsou k dispozici v dostatečném množství, a lepšímu přenosovému vedení, což vyžaduje lepší spolupráci mezi členskými státy.
3.11Ve většině členských států je solární tepelná energie značně podceňována. EHSV požaduje, aby byly v plánech pro transformaci energetiky na úrovni členských států, regionů a obcí pokud možno více využívány velkoplošné solární tepelné systémy. V souvislosti se současnou krizí dodávek plynu a potřebou zemní plyn – který je používaný především pro vytápění a průmyslové potřeby – nahradit, bude solární tepelná energie důležitým faktorem v rámci energetického systému.
3.12EHSV vnímá, že je třeba dále posuzovat a zvyšovat potenciál pro zavádění střešní solární fotovoltaiky vytvořením stálých mechanismů konzultací a spolupráce, do nichž bude zapojena široká škála příslušných zúčastněných stran. To by vyžadovalo zřízení a řádné financování místních a regionálních agentur a subjektů pro obnovitelné zdroje, které by podporovaly občany, malé a střední podniky a místní orgány a zaváděly by vzdělávací iniciativy a podporovaly nová, důstojná pracovní místa.
3.13Důležitou úlohu při maximalizaci výroby solární energie hrají solární fotovoltaické systémy integrované do budov (BIPV). Pokud je nejen střecha, ale i část fasády budovy pokryta plochami pro výrobu solární energie, má uživatel možnost „dojit slunce“ po mnohem delší část dne. Tento přístup je výhodný pro celý energetický systém, protože umožňuje vyrovnávat špičky výroby solárních fotovoltaických systémů. Výbor doporučuje podpořit další výzkum na poli fotovoltaických systémů integrovaných do budov a přidat k iniciativě v oblasti střešní fotovoltaiky další úroveň se zvláštním důrazem na podporu orientace fotovoltaických zařízení směrem východ–západ.
Urychlení postupů udělování povolení a zajištění finančních prostředků
3.14EHSV zdůrazňuje, že bude naléhavě nutné urychlit postupy udělování povolení, aby se usnadnilo zavádění energie z obnovitelných zdrojů, včetně její výroby, skladování, distribuce a přenosu. Přestože udělování povolení je záležitostí členských států, EHSV podporuje obecné směry uvedené v COM(2022) 222 final a v doporučení Komise C(2022) 3219 final a vybízí členské státy, aby zaměřily úsilí na rozvoj svých postupů.
3.15Podle odvětvové analýzy se délka postupu udělování povolení k instalaci fotovoltaických zařízení pohybuje od 12 měsíců v Litvě do 48 měsíců v Chorvatsku. Z 12 zemí, u nichž jsou informace dostupné, měly pouze tři kratší dobu trvání postupu udělování povolení, než je limit EU, který činí 24 měsíců. EHSV proto vyzývá členské státy, aby stanovily jasně definované a kratší lhůty pro správní postupy a postupy udělování povolení a aby zjednodušily procesy vylepšením integrovaných a jednotných postupů udělování povolení na jednotných kontaktních místech. Výbor je toho názoru, že by členské státy neměly čekat na přijetí návrhu, ale měly by začít postupy zkracovat již nyní. Výbor dále zdůrazňuje, že je třeba digitalizovat co možná nejvíce postupů v různých fázích procesu udělování povolení.
3.16EHSV plně podporuje oddíl doporučení Komise nazvaný „Usnadnění účasti občanů a společenství“. Účast občanů a energetických společenství na projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů má zásadní význam pro zapojení občanů do transformace energetiky a pro jejich podporu této transformace. EHSV zdůrazňuje, že zavádění solární energie by nemělo být výsadou některých spotřebitelů a že přístup k solární energii musí mít i spotřebitelé trpící energetickou chudobou a zranitelní spotřebitelé, a to např. prostřednictvím zařízení instalovaných na objektech sociálního bydlení, prostřednictvím energetických společenství nebo díky finanční podpoře pro jednotlivá zařízení.
3.17Podle COM(2022) 222 final by členské státy měly do dvou let od vstupu změn směrnice v platnost přijmout plán nebo plány, v nichž budou vymezeny tzv. preferenční oblasti pro jeden nebo více druhů obnovitelných zdrojů energie. Výbor zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby tyto plány byly zavedeny co nejdříve a aby kompletní proces provedení byl omezen nejvýše na dva roky. Střechy tvoří homogenní oblast, samozřejmě s výjimkou kulturně chráněných oblastí. EHSV je zastáncem kratších lhůt pro zahájení iniciativ tam, kde jsou technická řešení dobře známá, jako je tomu v případě střešních fotovoltaických zařízení.
3.18EHSV rovněž konstatuje, že fotovoltaické moduly plovoucí na hladinách jezer a nádrží snižují ztráty vody odpařováním a současně zvyšují účinnost přeměny energie fotovoltaiky díky přirozenému chlazení vodou. U přehrad lze elektřinu za denního světla dodávat z plovoucích fotovoltaických modulů, v noci lze elektřinu vyrábět vypouštěním vody z přehrady, to vše s využitím stávajícího připojení k síti.
3.19V případech, kdy jsou technická řešení méně vyspělá a kdy nebyly plně prozkoumány důsledky pro úbytek biologické rozmanitosti, je však nezbytný obezřetný přístup. Jedním takovým příkladem by mohly být projekty plovoucí fotovoltaiky, zejména v neumělých vodních útvarech. Skutečnost, že není uplatněn detailnější přístup, představuje jeden z ojedinělých nedostatků výše uvedeného návrhu.
3.20EHSV požaduje, aby byl kladen větší důraz na zemědělskou fotovoltaiku (agrofotovoltaika), a to případně formou dodatečného doporučení Komise. Opatření členských států v této oblasti by neměla narušovat využívání úrodné zemědělské půdy ani být na škodu produkci potravin (to je důvod, proč je třeba pobízet k výrobě solární energie na méně cenné půdě). Zároveň by v oblasti zemědělské politiky měly být zdůrazněny příležitosti spojené s dodatečnými příjmy zemědělců z výroby energie a s lepší ochranou plodin a zvířat (efekt stínění a chlazení, snížení tepelného stresu, ochrana před krupobitím a mrazem). Na posledně jmenovaný faktor by se mělo pohlížet také optikou lepšího přizpůsobování se změně klimatu. K budování rozsáhlých solárních parků by měly být přednostně využívány okrajové oblasti a brownfieldy.
3.21Posílení solární energie je naléhavou záležitostí, a proto je nutné, aby prioritu představovaly příslušné projekty zakotvené v národních plánech pro oživení a odolnost. Vzhledem k tomu, že kapacita pro výrobu zelené energie, a zejména solární energie, se v jednotlivých regionech značně liší, by k celkovému zásobování energií v EU mohla a měla rozhodujícím způsobem přispívat politika soudržnosti. Významnou úlohu by měl hrát také Program InvestEU nebo podobný program. EHSV vítá, že se strategie zaměřuje na změnu účelu někdejších průmyslových či těžebních pozemků, neboť ty představují příležitost pro zavedení systémů solární energie. V tomto ohledu EHSV podporuje využití Modernizačního fondu a Fondu pro spravedlivou transformaci pro preferenční oblasti.
Posílení výrobních a instalačních kapacit
3.22Současný cíl EU v oblasti solární fotovoltaiky, který je 320 GW do roku 2025 a 600 GW do roku 2030 (jen samotné Německo chce dosáhnout 215 GW), je velmi ambiciózní, ale je nezbytný pro splnění klimatických cílů EU. Podle plánu REPowerEU je třeba do roku 2025 každoročně nainstalovat kapacitu o výkonu 42 GW, přičemž po roce 2025 se tempo zrychlí na 53 GW ročně. Podle tohoto plánu musí EU zdvojnásobit tempo instalace solárních zařízení, které zaznamenala v roce 2021: je zapotřebí okamžitý skok z 21 GW ročně na 42 GW ročně.
3.23V současné době není evropská ekonomika kvůli nedostatečným výrobním kapacitám připravena dodat potřebné komponenty pro tak rozsáhlé zavádění solární fotovoltaiky. Instalaci zařízení brání rovněž zásadní překážky spojené s obrovským nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, ale jsou zde rovněž překážky regulační, a dokonce technické. V ostrém kontrastu k EU stojí Čína, u které se očekává, že v roce 2022 nainstaluje dalších 100 GW fotovoltaické kapacity, čímž téměř zdvojnásobí své tempo instalace a zároveň pokryje celý hodnotový řetězec svého fotovoltaického průmyslu.
3.24Výbor tudíž zdůrazňuje, že je třeba posílit evropskou průmyslovou základnu a hospodářství, chránit strategickou autonomii (zejména autonomii dodávek energie) a zajistit plynulé a spolehlivé dodavatelské řetězce. EHSV poukazuje na to, že EU může v odvětví solární energie hrát vedoucí úlohu pouze tehdy, pokud pro to podmínky poskytnou ekonomické opodstatnění, a zdůrazňuje, že je jednoznačně nutné mobilizovat všechny zúčastněné strany za podpory orgánů veřejné správy a sociálních partnerů.
3.25EHSV vyzývá Komisi a členské státy k vytvoření veškerých nezbytných podmínek pro uvádění evropských inovativních fotovoltaických řešení na trh prostřednictvím významných projektů společného evropského zájmu, a to ve všech článcích solárního hodnotového řetězce. Takový rámec by zajistil dlouhodobě udržitelné konkurenční podmínky pro evropskou výrobu fotovoltaických zařízení, včetně vedoucího postavení EU v odvětví fotovoltaických technologií, udržitelnosti, recyklace a integrovaných fotovoltaických řešení.
3.26EHSV považuje za nezbytné, aby EU posílila veřejné a soukromé investice a vytvořila příznivé podmínky pro odvětví solární energie, například rozvíjením odborné přípravy v této oblasti a zajištěním řádného přístupu k financování, mimo jiné prostřednictvím nástrojů „taxonomie EU pro udržitelné činnosti“. V souladu s předpokládanou přeměnou Evropské investiční banky v evropskou klimatickou banku požaduje EHSV, aby byl v programech financování poskytovaných touto bankou kladen důraz na podporu výroby zařízení solární fotovoltaiky.
3.27EHSV vyzývá k zavedení pobídek pro výzkum nových fotovoltaických technologií, např. založených na alternativních materiálech. Pro překonání problému nedostatku kvalifikované pracovní síly je zásadní podporovat v rámci spolupráce mezi příslušnými zúčastněnými stranami odbornou přípravu a rozvoj dovedností. EHSV proto vyzývá příslušné instituce, aby nalezly způsoby, jak připravit pracovní sílu, která bude disponovat znalostmi, dovednostmi a kompetencemi potřebnými k tomu, aby byla zajištěna funkčnost všech dostupných technologií v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů.
4.Konkrétní připomínky týkající se výrobních dodavatelských řetězců
4.1V počátečních fázích výroby existují významné strategické závislosti, které by mohly bránit rychlé expanzi solární energie. Největší překážkou ze všech zůstává omezená kapacita dodávek potřebných materiálů pro ambiciózní cíle strategie. Téměř ve všech částech hodnotového řetězce fotovoltaiky nehraje Evropa – někdejší lídr ve výrobě solárních fotovoltaických zařízení – viditelnou úlohu, přestože stále patří k čelním představitelům ve výzkumu fotovoltaiky a má významná výzkumná zařízení.
4.2V rámci hodnotového řetězce tohoto odvětví má EU omezenou kapacitu pro získávání základní suroviny, polykrystalického křemíku. Problémy se získáváním této suroviny ještě zhoršuje skutečnost, že čtyři největší továrny na výrobu polykrystalického křemíku pro solární energii, ve kterých vzniká téměř polovina celosvětové produkce, se nacházejí v oblasti Sin-ťiang v Číně.
4.3EHSV vítá legislativní iniciativu Komise, která na jednotném trhu zakazuje výrobky, jež jsou produktem nucené práce. Jedná se o podobné opatření jako americký Uyghur Forced Labor Prevention Act (zákon o předcházení nucené práci Ujgurů), který měl přímý dopad na situaci na trhu s polykrystalickým křemíkem, neboť cena tohoto výchozího materiálu, vyráběného převážně v Číně, se pravděpodobně zvýší pro celý fotovoltaický průmysl. EHSV však konstatuje, že takové opatření prosazované v celosvětovém měřítku přispěje k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 8 týkajícího se důstojné práce.
4.4Možnou – i když zjednodušenou – reakcí na tento problém je vybudování kapacit v Evropě. Současné technologie výroby „surového“ polykrystalického křemíku a ingotů z něj jsou však paradoxně vysoce energeticky náročné. Tato možnost je skutečně proveditelná a mohlo by být možné ji realizovat tam, kde existuje přístup k levné a spolehlivé energii, včetně energie z obnovitelných zdrojů (např. prostřednictvím hybridních elektráren, které kombinují využívání větrné a solární energie a skladování energie). Nedostatek surovin a komponentů a přísná pravidla EU, včetně pravidel pro energetickou účinnost, celkově snižují ekonomickou atraktivitu tohoto odvětví pro evropský průmysl, který se rovněž potýká s obtížemi týkajícími se přístupu k financování.
4.5EHSV je pevně přesvědčen, že pro vybudování prosperujícího domácího evropského odvětví solární energie je nezbytná evropská spolupráce v oblasti inovací zaměřená na vývoj plně recyklovatelných fotovoltaických systémů. Mělo by se usilovat o prozkoumání využití perspektivnějších surovin, než je křemík, mimo jiné pro použití solárních článků na fóliích nebo solárních článků, které mohou být průsvitné, například v oknech na výrobu elektřiny.
4.6Pokud jde o další fáze hodnotového řetězce, tj. solární destičky a články, je na tom Evropská unie ještě hůře. V Evropě se vyrábí pouze 1 % solárních destiček a pouze 0,4 % článků. Podle odvětvového sdružení SolarPower Europe čelíme kritickému nedostatku kapacit pro výrobu ingotů a destiček.
4.7Podle údajů organizace European Solar Manufacturing Council (ESMC) se v Evropě vyrábějí pouze 3 % fotovoltaických modulů, a to 29 různými společnostmi. To znamená, že pouze jeden ze zhruba 30 modulů sestavených v Evropě je evropského původu. V roce 2020 činil schodek obchodu s produkty v oblasti solární energie 8,7 miliardy USD.
4.8Ostatní vstupy pro fotovoltaické elektrárny jsou také vzácné, ale jejich kritický nedostatek je méně závažný. Montážní konstrukce jsou výrobky s nízkou složitostí a lze je dovážet s menším počtem kritických závislostí nebo v případě vysoké poptávky vyrábět na místě.
4.9Případ solárního skla, nezbytného prvku pro místně vyráběné fotovoltaické panely, je dokonalou ukázkou krátkozrakosti obchodní politiky EU, která zrušila ochranná obchodní cla na konečné výrobky (solární fotovoltaické panely) dovážené do Evropy z Číny, čímž vystavila evropské výrobce tvrdé konkurenci ze zámoří, ale podobná ochranná opatření na meziprodukty, jako je solární sklo, zůstala v platnosti. To způsobilo, že evropské solární sklo používané evropskými výrobci fotovoltaických zařízení bylo neúměrně předražené ve srovnání se solárním sklem používaným jejich protějšky v jiných regionech světa. To následně vedlo i k cenovým tlakům na dovážené solární sklo.
4.10Solární panely mohou účinně přispívat k udržitelnosti, není-li celý cyklus, včetně recyklace a opětovného použití, energeticky příliš náročný. Při výrobě, přepravě a likvidaci jakékoli technologie vznikají emise. Způsob výroby a recyklace panelu pomáhá určit, nakolik je skutečně užitečný při snižování celkových emisí. EHSV je navíc přesvědčen, že je důležité, aby se o dosažení cílů udržitelného rozvoje usilovalo v celém dodavatelském řetězci.
V Bruselu dne 26. října 2022
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru