|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Geopolitický dopad transformace energetiky
|
|
_____________
|
|
Geopolitický dopad transformace energetiky
[JOIN(2022) 23 final]
|
|
|
|
REX/550
|
|
|
|
Zpravodaj: Tomasz Andrzej WRÓBLEWSKI (PL-I)
|
|
Spoluzpravodaj: Ioannis VARDAKASTANIS (EL-III)
|
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
28/06/2022
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
21/09/2022
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
žádost o vypracování stanoviska
|
|
Odpovědná sekce
|
Vnější vztahy
|
|
Přijato v sekci
|
14/09/2022
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
21/09/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
572
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
229/1/6
|
1.
Závěry a doporučení
1.1Rok 2022 vejde do dějin jako rok rozsáhlých globálních geopolitických změn a změn souvisejících s energiemi. EHSV vyzdvihuje úsilí Evropské komise a jednotlivých členských států, které urychlily proces získání nezávislosti na dodávkách energie z Ruska. EHSV se domnívá, že vzhledem k dynamice války na Ukrajině je nicméně nezbytné tento proces urychlit uvalením přísného embarga, jehož součástí musí být urychlený rozvoj alternativních čistých zdrojů energie.
1.2Toto stanovisko zohledňuje žádost o vypracování stanoviska týkající se sdělení JOIN(2022) 23 – Vnější energetická angažovanost EU v měnícím se světě, které dne 18. května 2022 společně zveřejnili Generální ředitelství Evropské komise pro energetiku a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
1.3EHSV vítá skutečnost, že Evropa zůstává v čele transformace energetiky, poukazuje však na to, že změny v rámci EU nepostačují ke kompenzaci dopadů celosvětových emisí a že je jednoznačně v našem zájmu, aby byla opatření přijímána na mezinárodní úrovni, a to jak z hlediska změny klimatu, tak z hlediska hospodářského růstu zajišťujícího udržitelný globální rozvoj.
1.4EHSV vítá řadu iniciativ EU, které buď posilují vnitřní odolnost EU, například REPowerEU, nebo iniciativy, jako je Partnerství pro spravedlivou transformaci energetiky, Global Gateway a zelená agenda pro západní Balkán, které usnadňují politickou stabilitu.
1.5EHSV zároveň upozorňuje, že současné politické napětí by vyžadovalo ještě aktivnější spolupráci s některými zeměmi, které jsou schopny zajistit Evropě dodávky plynu a ropy. Mimo jiné jde o Spojené státy a v různé míře země Jižní Ameriky a Afriky, jejichž vývoz fosilních paliv by měl být doplněn o předávání znalostí a technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které by mohly urychlit jejich klimatickou transformaci.
1.6EHSV vítá iniciativu zaměřenou na připojení Moldavska a Ukrajiny k evropské energetické síti, vyzývá však také k tomu, aby se pravidelně vyhodnocovala geopolitická situace vyplývající z dynamických změn energetické struktury v zemích, jako je Arménie, Gruzie a Kazachstán.
1.7EHSV upozorňuje, že je nutné navazovat zvláštní vztahy se zeměmi, které jsou významnými dodavateli těžkých kovů a surovin nezbytných pro výrobu technologií čisté energie a které mohou být ohroženy. K tomu je nutné vytvořit zcela nový obor mezinárodních vztahů: evropskou energetickou diplomacii.
1.8EHSV vzhledem k aktuální zkušenosti s nadměrnou závislostí Evropy na surovinách z nejistých zdrojů naléhavě vyzývá EU, aby byla ve svých ambiciózních plánech transformace energetiky co nejpružnější a poskytla čas na analýzu geopolitického dopadu vybraných rozhodnutí a na jejich přizpůsobení, pokud vyvolají nežádoucí a neočekávané napětí ve světě.
2.
Úvod
2.1Otázky související s transformací energetiky jsou již řadu let na předním místě politického programu na celém světě. Evropská unie je se Zelenou dohodou pro Evropu na základě svých hodnot v oblasti udržitelnosti, solidarity a mezinárodní spolupráce průkopníkem transformace energetiky. Nicméně vzhledem k tomu, že podíl EU na celosvětových emisích je pouze okolo 8 % (a dále se snižuje), její vnitřní politika, bez ohledu na to, jak je ambiciózní, nestačí.
2.2Jak je uvedeno v závěrech konference na téma Geopolitický rozměr Zelené dohody pro Evropu, klíčem k řešení těchto společných přeshraničních klimatických hrozeb je multilateralismus. Krizi, v níž se naše planeta nachází, lze vyřešit právě díky multilateralismu, nikoli geopolitikou, která rozděluje. Tato skutečnost se odráží rovněž ve stanovisku EHSV Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu
, v němž EHSV podpořil „potřebu ‚posílení mezinárodních opatření v oblasti odolnosti vůči změně klimatu‘, jak uvádí Komise, neboť souhlasí s prohlášením Komise, že ‚naše ambice v oblasti přizpůsobení se změně klimatu musí být v souladu s naším celosvětovým vedoucím postavením v oblasti zmírňování změny klimatu‘“.
2.3Vzhledem k tomu, že změna klimatu a přijatá související opatření způsobují obrovské změny v geopolitice a průmyslu, v čele s rozmachem energie z obnovitelných zdrojů, což má výrazný dopad na mezinárodní vztahy, EHSV usoudil, že pro komplexní zastřešující stanovisko ke změně klimatu by mělo zásadní význam zaměřit se na geopolitické účinky.
2.4Ačkoli na potřebě snížit emise skleníkových plynů do atmosféry panuje vědecká shoda, politika v oblasti klimatu nemůže ignorovat rostoucí pozitivní a negativní vazby mezi souvisejícími hospodářskými, sociálními a environmentálními výzvami.
2.5Fungování a parametry trhu s energií přímo souvisejí s politickou situací v jednotlivých regionech. K tomu přispívá i skutečnost, že dodávky fosilních paliv se vyznačují vysokou závislostí na několika producentských zemích.
2.6Jak je uvedeno ve stanovisku EHSV Vnější rozměr energetické politiky EU
, převaha určitých zdrojů dovozu, které se neřídí stejnými tržními a politickými pravidly jako Evropská unie, vynesla otázku energetické bezpečnosti na čelní místo programu Evropské unie. V té době se jednalo o dopady vojenské agrese v Gruzii v roce 2008, avšak tento kontext je i nadále pozoruhodně relevantní, pokud jde o současnou situaci na Ukrajině, a výrazně se odráží ve vnímání otázek souvisejících s energetickou bezpečností a geopolitikou.
2.7Ve střednědobém horizontu bude světová energetická scéna vypadat zcela jinak než dnes. Transformace energetiky bude mít zásadní dopad na geopolitiku a přinese jak hrozby, tak příležitosti. Charakter tohoto dopadu bude záviset na mnoha faktorech. Například dekarbonizace může vést k větší závislosti na dovozu plynu, což by mohlo dále zkomplikovat vztahy mezi EU a Ruskem.
2.8S měnícím se energetickým systémem se bude měnit i politika v oblasti energetiky. Ve světě čisté energie budou noví vítězové a poražení. Někdo to považuje za nové „kosmické závody“, tentokrát v oblasti čisté energie. Země nebo regiony, které ovládají čistou technologii, vyvážejí zelenou energii nebo dovážejí méně fosilních paliv, budou mít z nového systému prospěch, zatímco vliv zemí nebo regionů, které jsou závislé na vývozu fosilních paliv, může upadat.
3.
Obecné připomínky
3.1Je-li transformace energetiky chápána jako přijímání systémových kroků a opatření zaměřených na snižování uvolňování sloučenin uhlíku urychlujících procesy změny klimatu do atmosféry, pak by se kromě transformace energetiky měla hledat a zavádět optimální řešení i v oblasti udržitelného zemědělství a obhospodařování lesů, biosekvestrace, chovu a využívání skotu, příležitostí, které přináší rozvoj technologie zachycování a ukládání uhlíku.
3.2S ohledem na úroveň emisí skleníkových plynů produkovaných zeměmi EU ve srovnání s ostatními světovými ekonomikami je pro dosažení požadovaných výsledků nezbytné usilovat o to, aby se ke koalici pro boj proti změně klimatu připojily i další země. EU musí věnovat zvláštní pozornost mezinárodní spolupráci v jejích nejrůznějších formách, včetně investičních, obchodních a inovačních partnerství, a to s cílem posílit opatření pro přizpůsobení se změně klimatu po celém světě, a zejména v rozvojových zemích.
3.3Obchodní aktivity členských států EU zanechávají ve zbytku světa významnou uhlíkovou stopu. Je proto odpovědností EU zabývat se tímto vnějším rozměrem provádění Zelené dohody pro Evropu, mimo jiné podporou transformace v rámci dvoustranné a regionální rozvojové spolupráce a řešením negativních vedlejších účinků svých obchodních politik.
3.4Geopolitika má pro zajištění úspěchu Zelené dohody pro Evropu zásadní význam, neboť ekologická transformace bude mít zjevně dramatický dopad na mezinárodní vztahy. Odlišné priority rozvinutých a rozvojových zemí budou představovat významnou výzvu, protože dopad Zelené dohody pro Evropu na různé země bude různý. Rozvinutý svět by se měl při řešení těchto výzev ze všech sil snažit se zabývat dopadem na země s nízkými příjmy, aby ukázal, že Zelená dohoda pro Evropu tyto země neopomíjí.
3.5Příkladem činností zaměřených na zapojení globálních partnerů je Partnerství pro spravedlivou transformaci energetiky, které na summitu světových lídrů v rámci zasedání COP 26 zahájily vlády Jihoafrické republiky, Francie, Německa, Spojeného království, USA a EU. Cílem této iniciativy je podpořit Jihoafrickou republiku při dekarbonizaci jejího hospodářství, odklonu od uhlí a přechodu na hospodářství s nízkými emisemi odolné vůči změně klimatu a založené na čisté, zelené energii a zelených technologiích.
3.6Dalším příkladem je nová evropská strategie Global Gateway, jež je zaměřena na podporu inteligentního, čistého a bezpečného propojení v oblasti digitálních technologií, energetiky a dopravy a posílení zdravotnických, vzdělávacích a výzkumných systémů po celém světě. Účelem Global Gateway je v letech 2021–2027 mobilizovat až 300 miliard eur v investicích na podporu trvalého celosvětového oživení a zohlednit při tom potřeby našich partnerů a vlastní zájmy EU.
3.7Dalším příkladem, který je v souvislosti s geopolitikou zvlášť důležitý, je zelená agenda pro západní Balkán, jejímž cílem je podpořit komplexní ekologickou transformaci zemí západního Balkánu směrem k oběhovému a udržitelnému hospodářství s nízkými emisemi. Zelená agenda pro západní Balkán může zejména uvolnit potenciál oběhového hospodářství, vytvořit více pracovních míst a poskytnout vyhlídky na nový růst. Pro podporu této ekologické transformace bude mít zásadní význam odpovídající financování ze strany EU, vlád členských států a soukromého sektoru. Podle stanoviska EHSV Energetika – faktor rozvoje a prohloubení procesu přistoupení na západním Balkáně
musí být energetika faktorem rozvoje a propojení tohoto regionu a občané zemí západního Balkánu musí mít jasnou představu o tom, jaké hospodářské a environmentální výhody s sebou přistoupení k EU ponese.
3.8Jak je uvedeno v závěrech již zmíněné konference na téma Geopolitický rozměr Zelené dohody pro Evropu, transformace energetiky bude doprovázena značnou volatilitou cen energie. To představuje geopolitickou výzvu, kterou by EU a její globální partneři měli pomoci zmírnit tím, že sníží rizika spojená s podporou a rozšířením využívání čisté energie a zabrání prohlubování již existujících nerovností.
3.9Tento požadavek byl uveden již ve stanovisku EHSV Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu
, v němž Výbor vyzval Komisi, aby v budoucí politické činnosti týkající se přizpůsobení usilovala o lepší sladění politik v oblasti přizpůsobení se změně klimatu s klimatickou spravedlností. Výbor uznal, že změna klimatu může mít na lidská společenství různé nepříznivé dopady v oblasti sociální, hospodářské, v oblasti veřejného zdraví a v dalších oblastech, a vyslovil se pro přímé řešení stávajících nerovností prostřednictvím dlouhodobých strategií pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, aby nikdo nebyl opomenut. EHSV naléhavě žádal Komisi, aby objasnila, jak přesně budou odstraněny překážky, které brání v přístupu k financování nejzranitelnějším zemím, společenstvím a odvětvím po celém světě, a jakým způsobem budou zahrnuty návrhy na začlenění genderového hlediska a řešení nerovností na regionální a místní úrovni.
3.10Vnější politika EU v oblasti boje proti změně klimatu by se měla spoléhat nejen na to, že země EU předloží „vnější“ argumenty a podpoří provádění náročné strategie klimatické transformace, ale také na využívání know-how zemí mimo EU (např. spolupráce s americkou službou pro ochranu přírodních zdrojů (NRCS) a jinými obdobnými organizacemi). Je třeba mít na paměti, že v rámci iniciativ, jako je budování společného trhu s energií, je neméně důležité zajistit interní výměnu osvědčených postupů a rozvoj systematického přístupu k výzvám spojeným s transformací.
3.11Dynamický rozvoj obnovitelných zdrojů energie vyžaduje paralelní modernizaci přenosové infrastruktury a integraci energetického systému a odklon od centralizovaného způsobu výroby a dodávek elektřiny. Je nezbytné důsledně podporovat místní iniciativy, aby byly energetické potřeby uspokojeny v souladu se zásadou subsidiarity. Ve stanovisku EHSV Strategie EU pro integraci energetického systému
se uvádí, že Komise by měla propagovat plán integrace systému, jež je důležitá nejen pro dosažení klimatické neutrality, ale také pro trvalou bezpečnost dodávek energie a zajištění dostupných cen pro soukromé spotřebitele a hospodářství, i v zemích sousedících s Evropskou unií, zejména v zemích Východního partnerství, aby se jím tyto země řídily a učinily ho součástí své vlastní politiky. Je třeba dále prověřit, zda je s ohledem na tento účel užitečné zavádět uhlíkovou přeshraniční daň.
3.12Není možné věrohodně a účinně provádět strategii prezentující potřebu zavádět politiku v oblasti klimatu mimo EU, nejsou-li v členských státech EU řádně řešeny sociální výzvy doprovázející procesy transformace. Jak je uvedeno ve stanovisku EHSV k tématu Při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 nesmí být nikdo opomenut
, nikoho neopomíjet znamená, že všichni členové společnosti a zejména ti nejopomíjenější mají skutečnou šanci chopit se příležitosti a jsou připraveni čelit rizikům. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším skupinám společnosti i nejvíce znevýhodněným regionům a územím.
3.13Účinné a sociálně přijatelné řešení otázek souvisejících s různorodým dopadem politiky v oblasti klimatu na jednotlivé země EU by poskytlo EU důvěryhodnost zastávat v oblasti udržitelnosti vedoucí roli v celosvětovém měřítku. Závazek udržitelnosti na světové úrovni zároveň pomáhá dosáhnout politických cílů EU v dalších oblastech (např. řešení příčin migrace, spravedlivý světový obchod, snížení závislosti na zemích bohatých na ropu z hlediska zahraniční politiky).
3.14Ve výše uvedeném stanovisku se dále konstatuje, že Evropská komise již přijala přístup spočívající v serióznější internalizaci vnějších efektů a uznala například skutečnost, že obnovitelné zdroje energie jsou znevýhodňovány, jestliže externí náklady spojené s fosilními zdroji nejsou v plném rozsahu zohledněny v tržní ceně, přičemž se snaží zahrnout do odvětví dopravy negativní externality.
3.15Zásadní význam má vzdělávání a předávání znalostí, a to jak na úrovni povinné všeobecné školní docházky, tak na úrovni komunikace určené široké veřejnosti, přičemž zvláštní důraz je třeba klást na sociální skupiny, jichž se transformace přímo dotýká. Je nezbytné jasně představit civilizační alternativu, před kterou jsme postaveni, aby bylo možné účinně hájit tezi, podle níž stávající transformační úsilí části společnosti zabrání mnohem vyšším nákladům, které by v případě nečinnosti muselo nést celé mezinárodní společenství.
3.16Transformace energetiky a rozvoj nových zelených technologií přispívají k rozvoji jedinečných znalostí a schopností a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Tento směr rozvoje evropských ekonomik je jedinečnou příležitostí k rozvoji a umožňuje členským státům EU posílit své vedoucí postavení v oblasti technologií souvisejících s transformací, kterou se rozumí snižování emisí. Přistoupení většího počtu třetích zemí k této alianci s cílem potlačit negativní dopady změny klimatu umožní vytvořit trhy pro technologie pocházející z evropských ekonomik.
3.17Postupné ukončování využívání fosilních paliv povede ke zvýšení napětí mezi zeměmi EU jako dovozci těchto surovin, a zeměmi mimo EU jako jejich dodavateli. V tomto případě by se mělo brát v úvahu zejména Rusko jako místní dodavatel paliv, jehož příjmy z prodeje těchto surovin představují významnou část rozpočtu. Kromě toho mohou země Blízkého východu, severní Afriky a subsaharské Afriky, jejichž příjmy jsou silně závislé na vývozu fosilních paliv, čelit významným politickým a sociálním následkům, které by mohly vyvolat vlny uprchlíků a migrace do Evropy. Změnu modelu spolupráce lze z politického hlediska určitě považovat za hrozbu pro postavení zemí, jejichž hospodářství a správa jsou závislé na příjmech z dodávek fosilních paliv. Řešení založená na investicích a spolupráci při podpoře zelené energie by mohla být koncipována jako příležitost, jak napomoci transformaci těchto ekonomik.
3.18Zkušenost s válkou, která probíhá ve 21. století v Evropě, vybízí k úvahám o odpovědném využívání jaderné energie a revizi pravidel taxonomie, která nepřispívají k negativním dopadům změny klimatu.
3.19Případné embargo na dovoz ruské ropy, zemního plynu a uhlí jako sankce uvalené na Rusko v souvislosti s agresí proti Ukrajině nebo odstoupení od dovozu z důvodu nutnosti přerušit finanční převody, jež podporují Putinův režim, přispějí k urychlení očekávaných geopolitických dopadů pozastavení dovozu paliv z Ruska. Zároveň může být nutné přehodnotit tempo ukončování používání paliv, která jsou v zemích EU k dispozici.
3.20Integrace s cílem vytvořit plynárenskou unii zemí EU se jeví jako odůvodněná. Díky tomuto přístupu by bylo možné společně nakupovat a přispívat k dosažení příznivých hospodářských podmínek a zároveň by bylo možné koordinovat rozhodnutí o přerušení dovozu této suroviny z východu, což by se vzhledem k politickému rozměru takového rozhodnutí promítlo do soudržné zahraniční politiky zemí EU.
4.
Výzvy a příležitosti
4.1Politika Evropské unie v oblasti klimatu bude mít různý dopad v závislosti na tom, kterého regionu se týká, a na činnostech prováděných v oblasti vnější politiky za účelem zmírnění zjištěných rizik a posílení transformačních procesů.
4.2Pokud jde o západní Balkán, vyvolávají činnosti na trhu s energií v souvislosti s procesem přistoupení k EU velké naděje. To vše může hrát při utváření geopolitických podmínek v tomto regionu významnou pozitivní úlohu. Podpisem Sofijského prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán se vlády zemí západního Balkánu zavázaly k tomu, že do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality a že budou plně v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Zelená agenda pro západní Balkán by mohla zejména uvolnit potenciál oběhového hospodářství, vytvořit více pracovních míst a poskytnout vyhlídky na nový růst. Pro podporu této ekologické transformace bude mít zásadní význam odpovídající financování ze strany EU, vlád členských států a soukromého sektoru.
4.3Pokud jde o Afriku, je třeba v prvé řadě zdůraznit, že politiky zmírňování změny klimatu nejsou pro země tohoto kontinentu prioritou. EU by proto měla s africkými zeměmi spolupracovat obdobně jako s ostatními rozvojovými zeměmi a uplatňovat přístup zdola nahoru, aby zajistila, že všechny iniciativy budou na místní úrovni přijaty a budou v souladu s prioritami partnerských zemí. V opačném případě by se opatření přijatá v souvislosti s politikou v oblasti klimatu mohla setkat s nedostatečným pochopením a odporem ze strany místních komunit, které se potýkají se zásadními problémy. Jak se uvádí ve stanovisku EHSV EU a Afrika – vytvoření rovnocenného rozvojového partnerství založeného na udržitelnosti a společných hodnotách
, výzvy, kterým čelí rozvojové země v Africe, jsou velmi komplexní a jejich řešení vyžaduje citlivý a vícerozměrný přístup. Kromě toho se očekává, že do roku 2050 se energetická náročnost kontinentu zdvojnásobí, přičemž míra chudoby zůstane stále vysoká. Takový vývoj by jen udržoval, nebo i zhoršoval problémy týkající se environmentální a socioekonomické udržitelnosti. Mohly by však vzniknout nové příležitosti, kdy by africké země hrály přední roli v solární fotovoltaické technologii a rozsáhlé výrobě syntetických paliv. Na základě konkrétních možností společných projektů, obchodních aktivit a politických opatření by mohl vzniknout nový model sociálně ekologického tržního hospodářství.
4.4Pokud jde o Východní partnerství, je zejména s ohledem na současný ozbrojený střet na Ukrajině obzvláště důležitá úzká spolupráce se zeměmi, které jsou stejně jako EU silně závislé na fosilních palivech, a jsou tak vystaveny silné volatilitě cen. V případě Ukrajiny, Moldavska a Gruzie je třeba se snažit pomoci těmto zemím při dosažení nezávislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska a umožnit integraci jejich elektrických sítí do evropské rozvodné sítě. Tyto činnosti jsou zohledněny v nedávném prohlášení o rychlé integraci do elektrizační soustavy EU, přičemž je nezbytné, aby šlo o společné úsilí rozhodovacích orgánů i provozovatelů přenosových soustav.
V Bruselu dne 21. září 2022
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru