|
STANOVISKO
|
|
Evropský hospodářský a sociální výbor
|
|
Sociální taxonomie – výzvy a příležitosti
|
|
_____________
|
|
Sociální taxonomie – výzvy a příležitosti
(stanovisko z vlastní iniciativy)
|
|
|
|
ECO/581
|
|
|
|
Zpravodajka: Judith VORBACH
|
|
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
20/01/2022
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
Odpovědná sekce
|
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
|
|
Přijato v sekci
|
09/09/2022
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
22/09/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
572
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
123/26/12
|
1.Závěry a doporučení
1.1V tomto stanovisku EHSV objasňuje myšlenku sociální taxonomie s cílem podnítit diskusi. EHSV vyzývá Komisi, aby zveřejnila opožděnou zprávu popisující ustanovení, která by byla zapotřebí k rozšíření oblasti působnosti taxonomie na „další cíle v oblasti udržitelnosti, jako jsou sociální cíle“, jak požaduje nařízení o taxonomii (dále jen „nařízení“). EHSV se zasazuje o prakticky životaschopnou a koncepčně správnou sociální taxonomii, která umožní realizovat příležitosti a zároveň řešit výzvy. Taxonomie EU by měla být v souladu s holistickým přístupem zahrnujícím environmentální i sociální udržitelnost. Vzhledem k výzvám ekologické transformace, k hospodářským a sociálním dopadům pandemie, k válce na Ukrajině vyvolané ruskou agresí a z toho plynoucímu geopolitickému napětí EHSV znovu požaduje, aby byla hospodářská politika vyvážená a byl kladen větší důraz na sociální cíle.
1.2Minimální záruky zakotvené v nařízení jsou vítány a měly by být důkladně uplatňovány. Nestačí však k zajištění sociální udržitelnosti pro pracovníky, spotřebitele a komunity. Taxonomie EU by pomohla uspokojit naléhavé investiční potřeby v sociální oblasti tím, že by tímto směrem nasměrovala investice. Získá dále na významu, jestliže se stane součástí celkové politiky zaměřené na sociální spravedlnost a začleňování. Spravedlivá transformace vyžaduje udržitelné sociální podmínky a sociální taxonomie by mohla poskytnout dlouho očekávaná vodítka. EHSV vyzývá Komisi, aby poskytla odhad finančních prostředků potřebných k realizaci evropského pilíře sociálních práv. Celkově budou i nadále v oblasti veřejných služeb hrát klíčovou roli veřejné investice. Zásadní význam má jako dříve financování sociálních systémů ze státních rozpočtů a stabilní systémy sociálního zabezpečení. Společně dohodnutá sociální taxonomie by však mohla poskytnout vodítka pro investice s pozitivními sociálními dopady.
1.3EHSV doporučuje, aby Komise ve své zprávě uplatňovala víceúrovňový a rozmanitý přístup navržený platformou pro udržitelné financování (dále jen „platforma“). Bylo by užitečné začlenit sociální taxonomii do legislativního prostředí EU v oblasti udržitelného financování a správy, jakkoli platí, že je třeba vyvinout nesmírné úsilí. Zejména navrhovaná směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti bude důležitým doplňkem sociální taxonomie, podle níž bude možné posuzovat a hodnotit daná opatření. Dobře koncipovaná sociální taxonomie by rovněž přispěla k řešení případného problému tzv. „social washingu“. EHSV doporučuje začít s jednoduchými a jasnými pokyny, zajistit snadné a transparentní postupy a později je průběžně doplňovat. Konečným cílem by měla být úzká integrace sociální a environmentální taxonomie, ale jako první krok mohou být praktické vzájemné minimální záruky.
1.4Taxonomie EU by měla uvádět činnosti a podniky, které významně přispívají k sociální udržitelnosti a představují pozitivní vzor odrážející vyšší úroveň ambicí, než stanoví právní předpisy. EHSV vítá cíle navržené platformou týkající se důstojné práce, přiměřené životní úrovně a inkluzivních a udržitelných komunit. Různé mezinárodní a unijní zásady by měly sloužit jako základ a v návaznosti na to EHSV doporučuje zejména odkazovat na evropský pilíř sociálních práv a příslušné cíle udržitelného rozvoje, jako je cíl udržitelného rozvoje č. 8 týkající se důstojné práce. V každém případě musí být podmínkou souladu s taxonomií dodržování lidských a pracovních práv. Zásadní význam má dodržování kolektivních smluv a mechanismů spolurozhodování v souladu s příslušnými vnitrostátními a evropskými právními předpisy, což by mělo tvořit zásadu „významně nepoškozovat“. Pokyny s pozitivními sociálními dopady, které by byly založeny na dohodě sociálních partnerů, by měly být považovány za pokyny vyhovující požadavkům taxonomie. Nesmíme zapomínat, že míra kolektivního vyjednávání se v jednotlivých členských státech značně liší a ve 22 z nich se snížila, což je problém, který řeší směrnice o minimálních mzdách.
1.5EHSV naléhavě vyzývá normotvůrce, aby do navrhování sociální taxonomie plně zapojili sociální partnery a organizace občanské společnosti, jelikož se jich týká a také proto, že musí plnit oznamovací povinnosti a je třeba zabezpečit, že budou nést v této souvislosti odpovědnost. EHSV zpochybňuje nadměrné používání aktů v přenesené pravomoci pro oblast taxonomie, protože se zde řeší široká škála politických otázek. Cílem taxonomie je zajistit transparentnost pro investory, podniky a spotřebitele. V budoucnu by mělo být řádně posouzeno a projednáno její možné využití vládními institucemi jako reference pro programy pomoci a financování. Jakékoli širší použití musí podléhat příslušnému rozhodovacímu procesu. Je třeba zabránit nepatřičnému zasahování do vnitrostátních právních předpisů a autonomie sociálních partnerů. A v neposlední řadě je třeba vyloučit nebezpečí jevu „social washing“ či sociálních dezinformací. Měly by být vytvořeny mechanismy podávání stížností pro odbory, rady zaměstnanců, organizace spotřebitelů a další zástupce organizované občanské společnosti a příslušné vnitrostátní orgány by měly nést větší odpovědnost za kontrolní činnosti, které provádějí.
1.6EHSV by rád zdůraznil další výhody související se sociální taxonomií. Za prvé by měla být rostoucí poptávka po sociálně orientovaných investicích podpořena poskytnutím spolehlivé taxonomie, která by představovala ucelenou koncepci pro měření sociální udržitelnosti. Za druhé se mohou sociálně škodlivé činnosti promítnout do ekonomických rizik a taxonomie by mohla pomoci tato rizika minimalizovat. Za třetí je pro efektivitu kapitálového trhu zásadní transparentnost a mohla by rovněž přispět k sociálnímu vnitřnímu trhu, jak stanoví článek 3 SFEU. To by posílilo rovné podmínky, zamezilo nekalé hospodářské soutěži a zviditelnilo podniky a organizace přispívající k sociální udržitelnosti. Za čtvrté by EU měla stavět na svých silných stránkách a snažit se stát vzorem a průkopníkem environmentální a sociální udržitelnosti. Měla by být obnovena diskuse o ratingové agentuře EU. EHSV rovněž znovu vyzývá k tomu, aby poskytovatelé finančních a mimofinančních údajů podléhali řádné regulaci a dohledu.
1.7EHSV rovněž poukazuje na výzvy a možná řešení. Za prvé vyvstávají obavy z uzavření trhu. Investice jsou však také založeny na jiných kritériích, jako je očekávaná návratnost, která by mohla převážit nad cíli udržitelnosti, a existuje mnoho případů synergií mezi investory a zájmy jiných zúčastněných stran. V žádném případě nesmí být nesoulad s taxonomií považován za škodlivý, což by měla Komise jasně vyjádřit. Je třeba se více zaměřit na dopad udržitelných investic na činnosti reálné ekonomiky. Za druhé bude definice toho, co by mělo být zahrnuto do taxonomie, kontroverzní. To je přesně důvod, proč by stanovení definice mělo být předmětem demokratické diskuse a rozhodování. Mohla by tak vzniknout společná a spolehlivá myšlenka udržitelnosti, na kterou by jednotliví aktéři mohli a měli odkazovat. Úspěch taxonomie je spojen s její důvěryhodností a příslušné činnosti musí splňovat široce uznávanou definici udržitelnosti. Za třetí by mohla sociální taxonomie vést k dalším požadavkům na podávání zpráv. EHSV vyzývá Komisi, aby je minimalizovala a zároveň zabránila jejich překrývání. Poradenství a poskytování služeb souvisejících s taxonomií ze strany agentury se zákonným oprávněním by mohlo být užitečné zejména pro malé a střední podniky, družstva a neziskové obchodní modely. Finanční instituce by navíc měly být motivovány k poskytování posouzení sociálních dopadů investic, jako je tomu v současnosti na celém světě u bank vyznávajících určité hodnoty.
2.Souvislosti
2.1Udržitelný finanční rámec EU by měl pomoci nasměrovat soukromé finanční toky na udržitelné hospodářské činnosti. Akční plán pro udržitelné financování z roku 2018 sestává z taxonomie, systému zveřejňování informací podniků a investičních nástrojů, včetně referenčních hodnot, norem a označení, zatímco obnovená strategie udržitelného financování z roku 2021 se zaměřuje na financování skutečného přechodu hospodářství k udržitelnosti a na inkluzivitu, odolnost, přispívání finančního odvětví a globální cíle. V tomto rámci se EU zabývala různými legislativními podněty, kde hraje klíčovou roli taxonomie EU. EHSV odkazuje na svá příslušná stanoviska.
2.2Taxonomie EU by měla zajistit transparentnost pro investory a podniky a podpořit je při identifikování udržitelných investic. Nařízení představuje klasifikační systém, který se zaměřuje na šest environmentálních cílů v oblastech zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu, vody, biologické rozmanitosti, prevence znečištění a oběhového hospodářství. Environmentálně udržitelná investice musí významně přispívat k dosažení jednoho nebo více z těchto cílů, nesmí nijak významně poškozovat žádný z nich (zásada „významně nepoškozovat“) a musí splňovat prahové hodnoty výkonnosti (označované jako technická screeningová kritéria). Musí rovněž splňovat minimální záruky související se sociální oblastí a se správou (článek 18). Podniky proto musí zavést postupy, jejichž prostřednictvím zajistí soulad činnosti s pokyny OECD pro nadnárodní podniky, s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, s Deklarací Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci a s Mezinárodní listinou lidských práv.
2.3Článek 26 nařízení ukládá Komisi, aby do konce roku 2021 zveřejnila zprávu popisující ustanovení nezbytná pro rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na „další cíle v oblasti udržitelnosti, jako jsou sociální cíle“. Z toho vyplývá záměr rozšířit jeho oblast působnosti, avšak stále to nevyžaduje zavedení sociální taxonomie. V souladu s nařízením dostala podskupina platformy se zaměřením na sociální taxonomii za úkol prozkoumat rozšíření taxonomie na sociální cíle. Její závěrečná zpráva o sociální taxonomii byla vydána v únoru 2022, což je později, než bylo oznámeno, a očekává se, že Komise na základě této zprávy vypracuje svoji zprávu. Kromě toho byla platforma požádána, aby Komisi poskytla doporučení ohledně uplatňování článku 18, tj. aby poskytla pokyny, jak by podniky mohly dodržovat minimální záruky, a doporučení týkající se případné nutnosti doplnit požadavky článku.
2.4Platforma navrhuje strukturu sociální taxonomie v rámci současného legislativního prostředí EU v oblasti udržitelného financování a správy. Pokud jde o provádění sociální taxonomie, další ustanovení by poskytla regulační rámec, včetně navrhované směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, která nahradí směrnici o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami a zavede povinné normy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti, nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Zejména navrhovaná směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti vyžaduje, aby se podniky také zabývaly souborem informací o sociálních tématech a podávaly zprávy o správních faktorech. Očekává se, že tato směrnice zlepší zveřejňování informací týkajících se sociálních záležitostí. Proto bude důležitým doplňkem sociální taxonomie, pomocí níž lze tyto záležitosti měřit a hodnotit.
2.5I přes určité odlišnosti platforma navrhuje sledovat strukturální aspekty environmentální taxonomie. Předkládá tři hlavní cíle doplněné dílčími cíli. Cíl důstojné práce zahrnuje dílčí cíle, jako je posílení sociálního dialogu, podpora kolektivního vyjednávání a životní minimum zaručující důstojný život. Cíl přiměřené životní úrovně zahrnuje zdravé a bezpečné výrobky, kvalitní zdravotní péči a kvalitní bydlení a cíl inkluzivních a udržitelných komunit by měl rovněž podporovat rovnost a inkluzivní růst, jakož i udržitelné živobytí. Navrhované minimální záruky se vztahují k environmentálním, vládním a sociálním cílům, aby se předešlo nesrovnalostem, jako je skutečnost, že podnik provádějící udržitelné činnosti porušuje lidská práva. Kromě toho by měly být osloveny příslušné zúčastněné strany, konkrétně pracovníci subjektu a pracovníci v hodnotovém řetězci, koncoví uživatelé a dotčené komunity. Rovněž jsou navržena sociální kritéria v rámci zásady „významně nepoškozovat“ a seznam škodlivých činností.
3.Obecné připomínky
3.1EHSV vyzývá k tomu, aby byla hospodářská politika v souladu s cíli stanovenými v článku 3 Smlouvy o EU a s cíli udržitelného rozvoje. Je nezbytné se vyváženě zaměřit na hlavní cíle politiky, konkrétně na udržitelnost životního prostředí, udržitelný růst podporující začlenění, plnou zaměstnanost a kvalitní práci, spravedlivé přerozdělování, zdraví a kvalitu života, genderovou rovnost, finanční stabilitu, cenovou stabilitu, vyvážený obchod založený na spravedlivé a konkurenceschopné průmyslové hospodářské struktuře a stabilní veřejné finance. EHSV rovněž poukazuje na agendu pro udržitelnou konkurenceschopnost, která staví na roveň své čtyři rozměry – environmentální udržitelnost, produktivitu, spravedlnost a makroekonomickou stabilitu – v zájmu dosažení zamýšlených posilujících účinků a úspěšné zelené a digitální transformace. Vzhledem k válce na Ukrajině vyvolané ruskou agresí EHSV zdůrazňuje svůj požadavek, jímž je vyvážená hospodářská politika, která by pomohla zmírnit její hospodářské a sociální dopady, a poukazuje na prohlášení v ústavě MOP z roku 1919, podle něhož „lze celosvětového a trvalého míru docílit jen na základě sociální spravedlnosti“.
3.2EHSV objasňuje koncept sociální taxonomie s cílem podnítit diskusi a zvýšit informovanost. EHSV se zasazuje o dobře navrženou, prakticky životaschopnou a koncepčně správnou sociální taxonomii, která umožní ověřit značné příležitosti a zároveň řešit výzvy (viz níže). Stejně jako hospodářská politika jako celek by mělo být pojetí udržitelnosti související s finanční stránkou a především taxonomie EU v souladu s holistickým a vícerozměrným přístupem, přičemž bychom měli usilovat o to, aby byla zohledňována stejným způsobem environmentální a sociální udržitelnost. Zelená transformace navíc může být škodlivá ze sociálního hlediska. Proto je třeba chránit a zlepšovat normy v sociální oblasti a zaměřit se na to, aby nikdo nezůstal opomenut. Spravedlivá transformace vyžaduje udržitelné sociální podmínky a sociální taxonomie by mohla poskytnout vodítka.
3.3EHSV vnímá sociální taxonomii jako důležitý a nezbytný doplněk sociálního rozměru EU a vyzývá Komisi, aby včas zveřejnila příslušnou zprávu, jak požaduje článek 26. Ve zprávě platformy by měl být dodržen víceúrovňový a rozmanitý přístup. Snaha o dokonalost a zahrnutí všech aspektů sociální udržitelnosti najednou však může vést k velkým zpožděním v provádění sociální taxonomie, a dokonce k riziku upuštění od tohoto projektu jako celku. EHSV proto doporučuje včas zahájit tento proces na základě jednoduchých a jasných pokynů a rovněž se snadnými postupy pro dosažení transparentnosti a poté jej postupně a průběžně doplňovat. Pokud jde o vztah mezi environmentální taxonomií a sociální taxonomií, cílem by měla být snaha o soudržnost a těsné propojení obou těchto přístupů. Prvním krokem by i tak mohly být praktické vzájemné minimální záruky.
3.4EHSV vítá, že platforma zveřejnila návrh své zprávy týkající se článku 18 nařízení s cílem poskytnout podnikům poradenství ohledně toho, jak provádět požadavky článku a případně umožnit jeho úpravu. V souvislosti se sociální udržitelností je zejména zásadně důležité posuzovat skutečnou výkonnost podniku v oblasti lidských práv, vztahů mezi sociálními partnery a důstojné práce. Ačkoli jsou minimální záruky environmentální taxonomie velmi vítané a měly by být důkladně uplatňovány, sociální taxonomii by nikdy nenahradily. Zdaleka nestačí k zajištění sociální udržitelnosti pro pracovníky, spotřebitele a komunity. EHSV dále doporučuje spolupracovat s místními sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a sociálními podniky s cílem sledovat a podporovat pozitivní dopad hospodářských činností na zúčastněné strany.
3.5Sociální taxonomie nabude na významu, bude-li součástí celkové politiky zaměřené na sociální udržitelnost, doprovázené vhodnými pravidly, například pokud jde o náležitou péči v oblasti lidských práv. Nikdy však nenahradí řádnou vládní regulaci a sociální politiku. Zásadní význam má jako dříve financování sociálních systémů ze státních rozpočtů a stabilní systémy sociálního zabezpečení. Taxonomie by neměla sloužit jako nástroj vytěsňování nebo privatizace. Klíčovou úlohu budou v oblasti veřejných služeb hrát i nadále veřejné investice, které bývají často také katalyzátorem dalších soukromých investic. Sociální taxonomie by však mohla poskytnout kritéria udržitelnosti v oblasti infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy a sociálního bydlení pro všechny investory, aby se umožnily sociálně udržitelné investice do reálné ekonomiky a předešlo se jevu tzv. „social washingu“. V budoucnu by mohla být taxonomií využívána také vládními institucemi jako reference pro programy pomoci a financování. To bude muset být řádně posouzeno a projednáno.
3.6Sociální taxonomie by poskytla podrobnou strukturu pozitivních a negativních sociálních dopadů hospodářských činností. Mnoho zvažovaných bodů úzce souvisí se záležitostmi, o kterých se tradičně diskutuje mezi sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti. EHSV vyzývá k tomu, aby byla organizovaná občanská společnost plně zapojena do navrhování sociální taxonomie, zejména do (dílčích) cílů, kritérií zásady „významně nepoškozovat“ a zásad pro záruky. Zaměstnavatelé, zaměstnanci, spotřebitelé, další zúčastněné strany a komunity jsou ovlivněni návrhem cílů a/nebo musí plnit povinnosti podávání zpráv. EHSV rovněž poukazuje na penzijní fondy jako příklad zaměstnanců, kteří jsou příjemci investic. Zapojení zúčastněných stran je zásadní pro to, aby na sebe převzaly odpovědnost. EHSV očekává, že by sociální taxonomie mohla být zavedena prostřednictvím přezkumu nařízení, a tudíž by byl proveden řádný legislativní postup. Nadměrné používání aktů v přenesené pravomoci v souvislosti s udržitelným financováním, a zejména při provádění taxonomie, je sporné, protože se řeší široká škála politických otázek, které dalece přesahují technické specifikace.
3.7EHSV zdůrazňuje, že je důležité zlepšit kvalitu informací v oblasti sociálně udržitelných investic a předcházet dezinformacím o sociální situaci, aby se zabránilo negativním dopadům na všechny zúčastněné strany. Dobře koncipovaná sociální taxonomie by značně přispěla k řešení těchto problémů tím, že by jasně označila činnosti a subjekty, které významně přispívají k sociální udržitelnosti. Měla by představovat pozitivní vzor a odrážet vyšší úroveň ambicí, než jakou již stanoví právní předpisy, a zároveň nalézt správnou rovnováhu mezi příliš globálním a příliš úzkým pojetím. Zatímco environmentální kritéria jsou založena spíše na vědě, sociální taxonomie navržená platformou by se více opírala o normy a globálně dohodnuté rámce, které nemusí být normativní, ale jsou vodítkem pro sociálně udržitelné činnosti.
3.8Podmínkou souladu s taxonomií musí být dodržování lidských a pracovních práv. Stejně tak má zásadní význam dodržování kolektivních smluv a mechanismů spolurozhodování v souladu s příslušnými vnitrostátními a evropskými právními předpisy, což by mělo tvořit zásadu „významně nepoškozovat“. Kromě toho by měly pokyny stanovující jednoduché a transparentní postupy s pozitivními sociálními dopady, které by byly založeny na dohodě sociálních partnerů, vytvářet hospodářskou činnost v souladu s taxonomií. Je důležité nezapomínat, že míra rozsahu kolektivního vyjednávání se v jednotlivých členských státech výrazně liší, od pouhých 7 % v Litvě po 98 % v Rakousku. Od roku 2000 se rozsah kolektivního vyjednávání ve 22 členských státech snížil a odhaduje se, že kolektivně vyjednanými dohodami je v současnosti kryto přinejmenším o 3,3 milionu méně pracovníků. Důležitou úlohu při zavádění sociální taxonomie hraje nová směrnice o minimálních mzdách a rozsáhlejší uplatňování kolektivních smluv. EHSV navíc doporučuje poskytnout jasná doporučení ohledně provádění minimálních záruk v samotném navrhovaném právním aktu, která se případně mohou opírat o zprávu platformy k článku 18 nařízení.
3.9Základem sociální taxonomie mohou být různé mezinárodní a unijní normy a zásady. Pokud jde o (dílčí) cíle, EHSV doporučuje odkazovat na evropský pilíř sociálních práv a související akční plán a příslušné cíle udržitelného rozvoje, kterými jsou konkrétně cíl udržitelného rozvoje č. 8 (Důstojná práce a ekonomický růst), cíl udržitelného rozvoje č. 1 (Konec chudoby), cíl udržitelného rozvoje č. 2 (Konec hladu), cíl udržitelného rozvoje č. 3 (Zdraví a kvalitní život), cíl udržitelného rozvoje č. 4 (Vzdělávání a odborná příprava), cíl udržitelného rozvoje č. 5 (Rovnost mužů a žen), cíl udržitelného rozvoje č. 10 (Snížení nerovností) a cíl udržitelného rozvoje č. 11 (Udržitelná města a obce). Důležitým zdrojem by také mohly být rámce dohodnuté sociálními partnery. EHSV považuje za klíčovou myšlenku platformy zavést minimální záruky na základě obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynů OECD. Cenné referenční body pro sociální taxonomii by kromě toho rovněž představovaly Evropská sociální charta, Listina základních práv Evropské unie, Evropská úmluva o lidských právech a navrhovaná směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. V neposlední řadě by měly být vyloučeny činnosti, které jsou považovány za výrazně škodlivé, tj. činnosti, které jsou zásadně a za všech okolností v rozporu s jakýmikoli cíli udržitelnosti a neumožňují, aby byly méně škodlivé. To by se mělo vztahovat i na zbraně zakázané v mezinárodních dohodách, jako jsou kazetové bomby nebo protipěchotní miny. EHSV rovněž doporučuje vyvinout koncepci, jak se vypořádat s agresivními a útočnými režimy.
4.Příležitosti související se sociální taxonomií
4.1EHSV důrazně doporučuje využít potenciál taxonomie k nasměrování investic do sociálně udržitelných činností a subjektů a k vytváření důstojných pracovních míst. Více než 20 % občanů EU je ohroženo chudobou. Pandemie prohloubila nerovnosti a válka na Ukrajině dále zhorší hospodářské a sociální napětí. Celosvětově se odhaduje, že k dosažení cílů udržitelného rozvoje je třeba vynaložit zhruba 3,3 až 4,5 bilionu USD ročně. Zboží vyrobené při porušování lidských práv v pracovněprávní oblasti souvisí s trhem EU, kam je dováženo. V EU také existuje naléhavá potřeba sociálních investic, například do snižování chudoby, celoživotního učení a zdraví. Minimální rozdíl v investicích do sociální infrastruktury se od roku 2018 do roku 2030 odhadoval na přibližně 1,5 bilionu EUR. EHSV vyzývá Komisi, aby za účelem dodržení evropského pilíře sociálních práv a splnění hlavních cílů EU do roku 2030 poskytla aktualizovaný odhad investičních potřeb. K prosazování sociální udržitelnosti jsou zapotřebí značné veřejné a soukromé prostředky.
4.2S pomocí sociální taxonomie by investoři a podniky mohli posoudit sociální dopad svých investic nebo činností a dobrovolně je považovat za zásadní cíl. EHSV poukazuje na rostoucí poptávku po sociálně orientovaných investicích a podporuje otevřenost investorů vůči sociálně udržitelnému financování. Naproti tomu chybí definice a standardizace a analýza environmentálních, sociálních a správních ratingů a souvisejících výstupů také poukazuje na zásadní rozdíly v závislosti na poskytovateli ratingu, což sociálně udržitelné investice ztěžuje. Sociální taxonomie by představovala ucelenou koncepci pro definování a prosazování sociální udržitelnosti a měření pokroku. Má potenciál posílit odpovědnost a poskytnout jasná vodítka. Rozhodujícím způsobem by podpořila ambice investorů, mohla by představovat pobídky pro další účastníky trhu, aby investovali tímto směrem, a zároveň by pomohla zabránit tzv. „social washingu“.
4.3Sociálně škodlivé činnosti se mohou promítnout také do ekonomických rizik. Pokud je podnikání spojeno s porušováním lidských práv, existuje riziko bojkotů, a podnik se v případě zanedbání náležité péče v oblasti lidských práv vystavuje riziku vyloučení z veřejných zakázek. Mohl by se také zaplést do drahých soudních sporů kvůli porušování lidských práv nebo by mohly být narušeny dodavatelské řetězce kvůli stávkám. Na investice by také mohla mít dopad ekonomická a politická rizika způsobená rostoucí propastí mezi bohatými a chudými. Tento soubor rizik by mohl být minimalizován investičními rozhodnutími založenými také na sociální taxonomii. EHSV rovněž upozorňuje na činnost ECB zaměřenou na posílení sledování a řízení systémových rizik v důsledku zanedbávání faktorů udržitelnosti. EHSV zdůrazňuje, že environmentální rizika jsou často doprovázena sociálními riziky, například když lidé v důsledku povodně přijdou o své domovy. Celkově by měla být rizika v oblasti sociální udržitelnosti výslovně řešena a měla by být součástí činnosti ECB v oblasti rizik pro udržitelnost.
4.4EHSV dále zdůrazňuje, že základním prvkem efektivnosti trhu je transparentnost. To se netýká pouze kapitálových trhů. Sociální taxonomie by také mohla sloužit jako nástroj na podporu rovnováhy mezi ekonomickými svobodami a sociálními a pracovními právy. Posílení transparentnosti by mohlo přispět k sociálnímu vnitřnímu trhu, jak je stanoveno v článku 3 SFEU, a podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž. Kromě toho by sociální taxonomie také podpořila rovné podmínky a zviditelnila ty podniky, které dodržují lidská a základní pracovní práva a značně přispívají k sociální udržitelnosti, čímž by jim pomáhala přilákat investory. Potenciální transformační role taxonomie by byla posílena tím, že by taxonomie více vešla ve známost. V této souvislosti EHSV znovu poukazuje na pozitivní úlohu, kterou mohou při rozvoji podniků se sociálním dopadem hrát finanční nástroje.
4.5EU se na mezinárodní scéně prosadila jako lídr v oblasti environmentálního udržitelného financování a aktivně k tomuto celosvětovému úsilí přispívá. EHSV toto úsilí vítá, ale připomíná Komisi, že je také nutné pokročit v oblasti sociální udržitelnosti a prosazovat cíle udržitelného rozvoje. Také v souvislosti se sociální udržitelností by se EU měla snažit sloužit jako vzor a stát se průkopníkem tím, že toto téma vznese na mezinárodních fórech. Zejména v době války a mezinárodního napětí musí mezinárodní architektura udržitelného financování zohledňovat i sociální udržitelnost.
5.Výzvy a možná řešení
5.1Záměry finančních investorů provádět sociálně a environmentálně udržitelné investice jsou velmi vítány a musí být podporovány. Účastníci finančního trhu však svá investiční rozhodnutí obvykle zakládají na očekáváních ohledně výnosu, rizika, likvidity a splatnosti. Tyto motivace mohou být v rozporu se zájmy jiných zúčastněných stran a mohou být v rozporu s environmentálními nebo sociálními cíli či nad nimi dokonce převážit. EHSV však také poukazuje na mnoho možných synergií mezi zájmy investorů a dalších zúčastněných stran, například když lepší zapojení zaměstnanců zvyšuje produktivitu podniků nebo když hospodářská činnost přispívá k blahobytu komunit. V žádném případě nesmí být hospodářské činnosti nebo subjekty, které nemusí být v souladu s taxonomií, automaticky považovány za škodlivé. V této souvislosti vyvstávají obavy z uzavření trhu a EHSV žádá Komisi o objasnění a vyvážený přístup. Je třeba se více zaměřit na dopad udržitelných investic na činnosti reálné ekonomiky.
5.2Může dojít k neslučitelnosti v důsledku toho, že jsou sociální záležitosti regulovány na úrovni členských států a mezi sociálními partnery, zatímco organizovaná občanská společnost jako celek usiluje o zapojení do sociálních, environmentálních a dalších politických záležitostí. EHSV však vítá zprávu platformy o rizicích porušení jiných předpisů, a rovněž předpokládá, že návrh Komise bude dbát na to, aby nedocházelo k rozporům, překrývání a zasahování do vnitrostátních sociálních systémů, do vztahů mezi sociálními partnery a předpisů. Kromě toho by sociální taxonomie vycházela ze společných mezinárodních a evropských deklarací a zásad, jako je evropský pilíř sociálních práv, a tvořila by základ pro dobrovolné rozhodování, aniž by určovala konkrétní sociální politiku. Jakékoli širší použití taxonomie, jak je uvedeno výše, však musí podléhat příslušnému rozhodovacímu procesu. Je třeba zabránit nepatřičnému zasahování do vnitrostátních právních předpisů a autonomie sociálních partnerů a je třeba uznat rozdíly v modelech vnitrostátního trhu práce a systémech kolektivního vyjednávání.
5.3Rozvíjení sociální taxonomie, a tedy strukturovaného přehledu sociálně udržitelných činností a odvětví, se dotýká i politických hodnot. Bude náročné definovat, která hospodářská činnost či které odvětví jsou považovány za takové, jež jsou v souladu s taxonomií. To je však přesně důvod, proč by mělo být vypracování taxonomie předmětem politické diskuse a demokratického rozhodování. Pouze za těchto podmínek lze rozvinout společnou myšlenku sociální udržitelnosti, na kterou by se jednotliví aktéři mohli a měli spolehnout a na niž by se měli odvolávat. EHSV zdůrazňuje, že i v sociální oblasti závisí úspěch taxonomie na jejím všeobecném přijetí. Zahrnuté činnosti a odvětví musí splňovat široce uznávanou definici udržitelnosti a musí být založeny na obecně uznávaných hodnotách, jako je lidská důstojnost, genderová rovnost, spravedlnost, inkluzivnost, nediskriminace, solidarita, cenová dostupnost, dobré životní podmínky a rozmanitost. Zajištění důvěryhodnosti taxonomie je klíčové, aby nebyl ohrožen tento projekt jako celek.
5.4Další obavy spočívají v tom, že sociální taxonomie by mohla vést k přetížení podniků z důvodu dodatečných požadavků na podávání zpráv a nutnosti poskytovat složité a náročné informace v kombinaci s nákladnými postupy auditu. EHSV vyzývá Komisi, aby tuto zátěž minimalizovala a vypracovala jednoduchá a snadno dodržitelná kritéria a zároveň vycházela z překrývání s jinými požadavky na podávání zpráv. EHSV vítá přístup platformy při strukturování cílů sociální taxonomie podobným způsobem jako u navrhované struktury směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Celkově EHSV požaduje řádný a konzistentní soubor pravidel bez nadměrné složitosti a zdvojování, aby fungoval v praxi a zároveň poskytoval nezbytnou míru transparentnosti. Užitečné může být také poradenství a poskytování služeb souvisejících s taxonomií prostřednictvím specializované agentury se zákonným oprávněním pro podniky a další organizace, které chtějí dosáhnout souladu s taxonomií. To by také zajistilo, že by podniky s omezenějšími zdroji na podávání zpráv měly k taxonomii přístup. Finanční instituce však mohou stále poskytovat posouzení sociálního dopadu investic, jak je tomu v současnosti u bank založených na hodnotách po celém světě.
5.5Přestože účelem taxonomie je poskytnout spolehlivý rámec pro sociálně udržitelné investice, nelze vyloučit nebezpečí lakování nazeleno a tzv. „social washingu“. EHSV souhlasí s platformou, že pouhá kontrola závazků a politik nezajistí účinné provádění a ochranu lidských práv a ani nepodporuje rozvoj sociálně udržitelných činností. Existují vážné potíže při dohledu nad dodržováním proklamovaných cílů sociální udržitelnosti ze strany podniků a při jeho vymáhání i při posuzování výsledků v rámci dnešních často velmi složitých dodavatelských řetězců. Na druhé straně platforma poukazuje na slibný vývoj v oblasti kvantifikovatelných sociálních dat, například v souvislosti s revidovaným srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů a cíli udržitelného rozvoje. Celkově musí být sociální taxonomie transparentní, spolehlivá a neustále aktualizovaná. EHSV rovněž navrhuje, aby byly v tomto ohledu zapojovány například rady zaměstnanců a organizace občanské společnosti.
5.6EHSV navrhuje, aby byla znovu zahájena diskuse o ratingové agentuře EU, která by se nyní mohla zaměřit na udržitelnost, a tím upevnit průkopnickou roli EU v této oblasti. Rovněž znovu vyzývá k tomu, aby poskytovatelé finančních a mimofinančních údajů podléhali řádné regulaci a dohledu. V případě nepravdivých tvrzení týkajících souladu s taxonomií by měly být stanoveny mechanismy podávání stížností pro odbory, rady zaměstnanců, spotřebitelské organizace a další zástupce organizované občanské společnosti. EHSV uznává, že v nařízení jsou opatření a sankce použitelné v případě porušení ponechány na členských státech. V každém případě by příslušné vnitrostátní orgány měly nést větší odpovědnost za svou kontrolní činnost, doplněnou o povinnost podávat zprávy svým parlamentům a občanské společnosti.
V Bruselu dne 22. září 2022
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________