|
STANOVISKO
|
|
Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
|
Význam veřejné dopravy z hlediska ekologického oživení Evropy
|
|
_____________
|
|
Význam veřejné dopravy z hlediska ekologického oživení Evropy
[stanovisko z vlastní iniciativy]
|
|
|
|
TEN/774
|
|
|
|
Zpravodajka: Kristina KRUPAVIČIENĖ
|
|
Spoluzpravodajka: Dovilė JUODKAITĖ
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
20/01/2022
|
|
Právní základ
|
čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
Odpovědná sekce
|
Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
|
|
Přijato v sekci
|
04/10/2022
|
|
Datum přijetí na plenárním zasedání
|
26/10/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
573
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
173/1/2
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV uznává, že veřejná doprava hraje hlavní úlohu při ekologickém oživení Evropy po pandemii. Pandemie zafungovala jako katalyzátor, když ukázala, že veřejná doprava poskytuje jak službu, která je ve veřejném zájmu, tak přístup do zaměstnání a ke službám pracovníkům v první linii a zranitelným skupinám. EHSV požaduje, aby byla mobilita uznána jako individuální právo a veřejný statek, který musí být k dispozici všem, neboť zaručuje přístup k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu životu. Zajištění personálně dostatečně zabezpečených, přístupných, cenově dostupných, bezpečných a kvalitních služeb veřejné dopravy pro každého musí být prioritním cílem EU.
1.2EHSV si je vědom významu veřejné dopravy pro jednotlivce, uživatele a pracovníky a připomíná svou výzvu (stanovisko EHSV TEN/766 Nový rámec EU pro městskou mobilitu) k participativnímu přístupu k plánování veřejné dopravy na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni. Jde o jediný způsob, jak zajistit, aby strategie a opatření v oblasti oživení naplnily potřeby a očekávání všech, kteří provozují a využívají veřejnou dopravu.
1.3EHSV konstatuje, že vytvoření vysoce kvalitní služby je zásadní pro oživení veřejné dopravy po pandemii. Pro zajištění této úrovně služeb jsou nezbytné dobré pracovní podmínky a motivovaní zaměstnanci s dobrou odbornou přípravou. EHSV požaduje, aby místní, regionální a vnitrostátní tvůrci politik vytvořili obchodní modely, které umožní vytvoření lepšího, inovativního a atraktivního systému dopravy, jenž zaručí vysoce kvalitní služby a náležité podmínky a sociální ochranu pro zaměstnance, a aby tvůrci politik na úrovni EU tyto modely plně podpořili.
1.4Veřejná doprava je službou náročnou na pracovní sílu se zelenými pracovními místy, jež není možné přemístit. Provozovatelé veřejné dopravy patří k největším zaměstnavatelům v městských oblastech, kteří nabízejí zaměstnání široké škále osob a přispívají k začleňování migrujících pracovníků na trhu práce. Aby se zachovala sociální povaha tohoto odvětví, EHSV požaduje, aby subjekty přijímající rozhodnutí zajistily, že budou do smluv týkajících se služeb veřejné dopravy zapracována závazná kritéria kvality služeb a sociální kritéria, jako je uplatňování kolektivních smluv a náležité řešení situace pracovníků pro případ, že dojde ke změně provozovatele. EHSV rovněž žádá tvůrce politik, aby zajistili, že budou zavedeny silné mechanismy sociálního dialogu, aby bylo toto odvětví hospodářsky a sociálně udržitelné. EHSV dále požaduje, aby se v plné míře dodržovalo zadávací řízení (nařízení č. 1370/2007 nebo směrnice 2014/23/EU).
1.5EHSV upozorňuje na skutečnost, že dosažení udržitelné mobility vyžaduje silný politický závazek ze strany všech subjektů a na všech úrovních. Orgány EU musí hrát výraznou úlohu politického vedení, stanovit jasné cíle a zajistit dostupnost nezbytných finančních prostředků. EHSV tedy vyzývá Evropskou komisi, aby stanovila měřitelné a ambiciózní cíle přechodu od používání soukromých vozidel ke kolektivní dopravě a aktivní mobilitě.
1.6Trvalé investice jsou zásadní pro zajištění úspěchu politik zaměřených na udržitelnou veřejnou dopravu, a tedy ekologického oživení. Členským státům EU byly dány k dispozici významné finanční zdroje prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a mnohé z nich se zavázaly investovat do svých systémů veřejné dopravy. EHSV vyzývá Komisi, aby plnění těchto závazků monitorovala a podávala o něm zprávu a aby zajistila, že ekologické oživení půjde ruku v ruce s udržováním a zlepšováním pracovních míst, kvality služeb a sociálního začleňování. EHSV vyzývá členské státy, aby vytvořily participativní mechanismy s cílem konzultovat uživatele a sociální partnery ohledně toho, jak jsou tyto finanční prostředky, které jsou nezbytné pro oživení veřejné dopravy, využívány. EHSV poukazuje na to, že všechny finanční prostředky EU a veřejné finanční prostředky přidělené na rozvoj řešení v oblasti dopravy by měly zahrnovat kritéria inkluzivnosti, přístupnosti a udržitelnosti dopravy.
1.7EHSV tedy vyzývá tvůrce politik, aby v rámci digitální transformace zaváděli takové postupy, které umožní zajistit udržitelnou a spravedlivou dopravu pro všechny, a to inkluzivním a participativním způsobem.
1.8EHSV vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby přispěly k přechodu k ekologičtějším druhům dopravy tím, že zvýší jejich obecnou atraktivitu. Při prosazování přechodu k veřejné a udržitelné dopravě je rovněž důležité zvyšování informovanosti o dopadu dopravy a zvolených prostředků osobní mobility na životní prostředí. EHSV tedy vyzývá Komisi, aby věnovala rok 2024 veřejné dopravě, jejím uživatelům a pracovníkům v této oblasti.
2.Souvislosti
2.1Doprava a mobilita jsou nedílnou součástí každodenního života Evropanů, přičemž umožňují mobilitu lidí ve všech částech společnosti a ve všech koutech Evropy. Zelená dohoda pro Evropu současně stanovila cíl snížit emise z dopravy do roku 2050 o 90 % za účelem dosažení klimatické neutrality. Na tomto snížení se musí podílet všechna odvětví dopravy. Zelená dohoda uvádí, že „multimodální doprava potřebuje silné oživení“, neboť to zvýší účinnost dopravního systému.
2.2Komise ve své Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu stanoví udržitelnou meziměstskou a městskou mobilitu jako stěžejní projekt, přičemž zdůrazňuje, že je třeba zajistit slušnou a spravedlivou mobilitu pro všechny a zvýšit podíl hromadné dopravy, přičemž je třeba zlepšit bezproblémovou multimodalitu v městských a příměstských oblastech. Strategie také poukazuje na rostoucí poptávku po nových a inovativních řešeních, včetně služeb na vyžádání a služeb kolaborativní mobility. Strategie vyzdvihuje nutnost zlepšit rámec pro městskou mobilitu.
-Ve svém rámci pro městskou mobilitu Komise poukazuje na to, že městská mobilita přispívá 23 % k rostoucímu podílu dopravy na využívání energie v EU a emisím skleníkových plynů; města čelí největším problémům v oblasti kvality ovzduší, kdy koncentrace NO2 a PM10 přesahují limitní hodnoty EU; míra kongesce ve městech EU od roku 2013 stagnuje nebo se zhoršila, což s sebou nese značné náklady pro společnost a negativní dopady na dojíždění; na městské oblasti připadá 38 % všech úmrtí a vážných zranění v silniční dopravě v EU; více než 70 % Evropanů žije ve městech a očekává řešení pro lepší a bezpečnější mobilitu a ohledně kongescí, znečištění ovzduší a hlukového znečištění; 30 % žije ve vesnicích, v malých městech a příměstských oblastech, kde jsou tito lidé často závislí na soukromých automobilech, aby se dostali do nedalekých městských uzlů;
-je třeba přizpůsobit infrastrukturu a služby městské veřejné dopravy, aby se zajistila lepší dostupnost, včetně lepších služeb pro stárnoucí populaci v mnoha městech a pro osoby se zdravotním postižením nebo omezenou schopností pohybu a orientace.
2.3Komise také zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zabývat se změnou klimatu, a poukazuje na úlohu, kterou hraje v rámci sociálního začleňování a blahobytu lidí, zejména v případě znevýhodněných skupin. Komise tedy stanovila vybudování silnější sítě veřejné dopravy jako jeden z cílů svého rámce pro městskou mobilitu.
2.4Během několika posledních let přinesla pandemie zásadní zlom hospodářského růstu a jeho podpůrných pravidel a mechanismů. Odhalila nástrahy a přenesla pozornost na hodnoty rozvoje jednotného trhu EU. Vytvořila však také příležitosti pro rychlejší provádění politik, jako je Zelená dohoda pro Evropu, ukázala, že je důležité postavit do středu procesu oživení lidi, jak to odráží koncepce spravedlivé transformace, a přiměla Komisi k tomu, aby přijala svůj nejrozsáhlejší program finanční pomoci zaměřený na zmírnění sociálních a hospodářských dopadů pandemie COVID-19, kterým je Nástroj pro oživení a odolnost, přičemž dvěma z jeho šesti pilířů jsou ekologická a digitální transformace.
2.5Ve veřejné dopravě měla pandemie dopad na pracovní místa, uživatele a provozovatele veřejné dopravy a na orgány veřejné správy. Rada ministrů ve svých závěrech o Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu poukázala na to, že veřejnou dopravu vážně zasáhla krize COVID-19 a že politická reakce na tuto krizi by se měla snažit obnovit důvěru ve veřejnou dopravu a zlepšit její odolnost, přičemž by měla urychlit její udržitelnou transformaci a modernizaci a současně zajistit její cenovou dostupnost, a to vzhledem k zásadní úloze veřejné dopravy v rámci sociální a územní soudržnosti.
2.6EHSV zdůrazňuje mimořádně důležitou skutečnost, že během pandemie prokázala veřejná doprava svou hodnotu tím, že zajišťovala tolik potřebnou mobilitu pro pracovníky v první linii a znevýhodněné skupiny. Velký podíl těchto skupin tvoří migrující pracovníci a ženy, o nichž je známo, že do velké míry závisí na veřejné dopravě, pokud jde o přístup na pracoviště a k základním službám. Údaje Eurobarometru za rok 2020 ukazují, že veřejnou dopravu používá výrazně vyšší počet žen než mužů. Studie Evropského parlamentu nazvaná Ženy a doprava sice poukazuje na nedostatek údajů rozdělených podle pohlaví týkajících se genderových vzorců mobility, poskytuje však zajímavý vhled do tohoto typu volby.
2.7EHSV si je také vědom zvýšených nákladů a snížených zdrojů, kterým čelí poskytovatelé dopravních služeb a orgány veřejné správy kvůli pandemii. Ačkoli preventivní opatření proti onemocnění COVID-19 vedla ke zvýšeným nákladům a významný pokles počtu uživatelů znamenal pro společnosti značné snížení příjmů, místní, veřejné a vládní orgány pochopily, že zachování funkčnosti veřejné dopravy je součástí jejich povinnosti sloužit komunitám, a zejména sloužit lidem, kteří slouží ostatním.
2.8Toto stanovisko z vlastní iniciativy si klade za cíl poskytnout hlavní doporučení ohledně oživení a budoucího vývoje udržitelné, spolehlivé, inkluzivní, přístupné a odolné veřejné dopravy po krizi COVID-19, jež bude s ohledem na stárnoucí populaci v EU připravena sloužit budoucím generacím. Zaměří se na otázky financování, atraktivity a její úlohy při ekologickém oživení EU, přičemž se soustředí na sociální podmínky pracovníků ve veřejné dopravě. Nedostatek pracovníků ve všech odvětvích dopravy ukazuje, že je tento přístup jednoznačně potřebný.
3.Obecné připomínky
3.1EHSV uznává, že veřejná doprava je významnou součástí odpovědi na ekologické oživení Evropy po pandemii. Nejenže poskytuje odpověď na obavy ohledně klimatu, ale přispívá také ke kvalitě života tím, že řeší kongesce. „Do roku 2020 představovala veřejná doprava v městských oblastech v Evropě téměř 60 miliard cest osobní dopravy ročně, přičemž toto číslo roste. (...) Kongesce již stojí evropské hospodářství 1 % jejího HDP, tj. 100 miliard EUR ročně.“
3.2EHSV konstatuje, že pandemie změnila chování lidí a opětovně zaměřila pozornost veřejných a místních orgánů na společenskou hodnotu veřejné dopravy. Veřejná doprava však byla jedním z odvětví, které byly nejvíce zasaženy drastickým poklesem počtu uživatelů, a její oživení trvá nejdéle. Stalo se tak, když se lidé obrátili k aktivní mobilitě a k cestování soukromými vozidly ve snaze vyhnout se nákaze. Ačkoli zvýšená aktivní mobilita je vítaný trend, který je třeba podpořit, otázkou zvýšeného používání soukromých automobilů se musí vážně zabývat evropští tvůrci politik a vnitrostátní, místní a regionální orgány.
3.3EHSV uznává, že navzdory zachování kontinuity veřejné dopravy během pandemie byla zaměstnanost v tomto odvětví vážně zasažena. Před prvním omezením volného pohybu osob poskytovalo toto odvětví v Evropě přímá pracovní místa dvěma milionům osob. Důležité je, že veřejná doprava nabízí zajištěná místní pracovní místa, jejichž škála je široká a sahá od méně kvalifikovaných až po vysoce kvalifikované pozice, a zaměstnává pracovníky pocházející z velmi odlišného prostředí. Značná část z nich nicméně musela být zapojena do dočasných vládních systémů podpory v nezaměstnanosti a mnozí se rozhodli, že se ke své práci nevrátí. To platí zejména v členských státech s nízkými dávkami sociálního zabezpečení a s nízkou mírou rozšíření kolektivního vyjednávání.
3.4EHSV proto upozorňuje, že ve všech odvětvích dopravy v Evropě, včetně veřejné dopravy, je kritický nedostatek pracovníků. Pro uchazeče o zaměstnání se staly hlavními kritérii kvalita a zajištění pracovního místa a hlavní zárukou v tomto ohledu jsou sociální zabezpečení a kolektivní vyjednávání.
3.5EHSV vítá snahy veřejných, regionálních a vládních orgánů zachovat nezbytnou úroveň služeb veřejné dopravy během celé pandemie za složitých okolností, které si vyžádaly finanční podporu a investice do bezpečnostních protokolů v souvislosti s onemocněním COVID-19. Uznáváme, že se příslušné orgány musely uchýlit k drastickému omezení kapacity vozidel, zavést digitální řešení s cílem omezit přímý kontakt mezi uživateli a pracovníky, zvýšit výdaje v oblasti zdravotního a hygienického vybavení a vyrovnat pokles příjmů způsobený náhlým a trvalým snížením počtu uživatelů veřejné dopravy.
3.6EHSV současně lituje, že bezpečnostní protokoly v souvislosti s onemocněním COVID-19 v odvětví dopravy nebyly vždy přijaty inkluzivně, se zohledněním všech dotčených osob. V některých případech se například veřejná doprava stala nedostupnou pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby kvůli omezení nebo přerušení pomoci poskytované cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace a kvůli skutečnosti, že digitální řešení nevzala v úvahu osoby s nižšími digitálními dovednostmi a ty, kteří si nemohou dovolit digitální zařízení nebo služby elektronických komunikací, přičemž tato řešení nebyla vyvinuta v souladu s politikami EU v oblasti přístupnosti a s podpůrnými normami EU.
3.7EHSV poukazuje na to, že jsou nyní zapotřebí strategie po skončení pandemie s cílem zajistit atraktivitu veřejné dopravy a umožnit více lidem, aby ji využívali. Jak EHSV zdůraznil ve svém stanovisku INT/909, „nyní máme příležitost zajistit spravedlivé oživení a znovu rychle vybudovat naše hospodářství, aby byla ekologičtější, spravedlivější a odolnější vůči budoucím otřesům.“ Tato výzva se opakuje ve stanovisku EHSV TEN/728, které konstatuje, že „ekologická transformace musí být sociálně spravedlivá a zároveň musí zachovat konkurenceschopnost evropské dopravy, a to i prostřednictvím plného provádění evropského dopravního prostoru a za plného provádění jednotného trhu.“
3.8S ohledem na výše uvedenou argumentaci jsou podmínkou zvýšení atraktivity veřejné dopravy tyto hlavní prvky:
-dostupnost, která se promítne do dostatečné schopnosti jednotlivých druhů veřejné dopravy vyrovnat se se zvýšenou poptávkou, zejména ve venkovských a okrajových oblastech, ve kterých mají lidé často méně možností,
-dostatečný počet zaměstnanců, kterým budou poskytnuty řádné podmínky a odborná příprava, stabilní, kvalitní pracovní místa a celá škála práv a výhod,
-konektivita – zvýšená a účinná – mezi různými druhy dopravy, v rámci městských a mimoměstských oblastí a mezi nimi, s cílem poskytnout všem cestujícím bezproblémové intermodální cestování, a to i mezi různými zeměpisnými regiony,
-cenová dostupnost pro všechny členy společnosti. Za účelem jejího zajištění by kalkulace nákladů veřejné dopravy měly zohledňovat cenovou dostupnost pro osoby čelící sociálně-ekonomické chudobě a vyloučení. Je třeba prozkoumat cílené programy podpory nejvíce sociálně-ekonomicky znevýhodněných skupin, a to v úzké konzultaci s příslušnými komunitami,
-přístupnost umožňující bezproblémové a nezávislé využívání všem, včetně osob se zdravotním postižením, starších osob a osob s (dočasně) omezenou schopností pohybu a orientace,
-bezpečnost uživatelů a pracovníků zaměřená na genderový a meziodvětvový rozměr. Jak se ukázalo v uplynulých letech, pro bezpečné cestování jsou stejně důležitá inkluzivní opatření v oblasti veřejného zdraví. Pracovníci ve veřejné dopravě vyžadují bezpečné pracovní prostředí bez násilí a obtěžování.
-Kvalita z hlediska pohodlí, doby trvání cest, podpory z dostatečných úrovní zaměstnanců, přístupných digitálních řešení, informací o dopravních možnostech a jízdních řádech.
3.9EHSV poukazuje na to, že v letech před pandemií zavedlo nařízení o závazcích veřejné služby (ES) č. 1370/2007 možnosti otevřít služby veřejné dopravy soukromým provozovatelům prostřednictvím nabídkového řízení a smluv o veřejných službách uzavřených podle obecných pravidel EU v oblasti zadávání veřejných zakázek. Jelikož se během pandemie prokázala strategická úloha, kterou hraje veřejná doprava v souvislosti se společností a mobilitou, a vzhledem k tomu, že se veřejná doprava potýká s problémem bezprecedentního nedostatku zaměstnanců, EHSV zdůrazňuje, že smlouvy o veřejných službách musí zajišťovat ochranu, pokud jde o sociální a pracovní podmínky, aby si toto odvětví udrželo kvalifikované zaměstnance.
3.10Veřejná doprava je služba, z níž musí mít prospěch společnost jako celek v celé své rozmanitosti. V této souvislosti je velmi důležité, aby byly postupy zadávání veřejných zakázek i nadále transparentní a aby byla zaručena účast pracovníků i uživatelů na rozhodování o jejich zadávání.
3.11EHSV oceňuje skutečnost, že Komise za účelem zmírnění sociálního a hospodářského dopadu onemocnění COVID-19 spustila Nástroj pro oživení a odolnost. Nařízení (EU) 2021/241 stanoví podmínky, za nichž mohou členské státy získat přístup ke grantům EU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Musí předložit národní plány a zavázat se k tomu, že vynaloží 37 % grantů EU na investice a reformy v oblasti klimatu a 20 % na digitální transformaci. Ústředním bodem těchto plánů zůstává čistá mobilita. EHSV však poukazuje na to, že provádění těchto opatření bude mít dopad na společnost i pracovníky, a nemůže tedy probíhat za zavřenými dveřmi. Do tvorby politik pro ekologičtější a udržitelnější veřejnou dopravu by měly být zapojeny všechny sociální subjekty. Stejně tak by měly být veřejné subjekty schopny účinně monitorovat provádění veřejných politik a vynakládání příslušných veřejných finančních prostředků.
3.12Je třeba podporovat inkluzivní zapojení do řešení týkajících se rozvoje veřejné dopravy s cílem umožnit všem zúčastněným stranám, včetně orgánů veřejné správy, poskytovatelů služeb, uživatelů veřejné dopravy a odborníků v oblasti přístupnosti a městského plánování, aby zde mohly hrát svou úlohu. Měly by být podporovány osvědčené postupy týkající se společné tvorby řešení v oblasti veřejné dopravy. Přístup „designu pro všechny“ podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením uplatňovaný při rozvoji služeb by měl umožnit využívání těchto služeb co nejrozmanitějšímu spektru uživatelů, včetně osob se zdravotním postižením, starších osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
3.13Komise ve svém sdělení věnovaném balíčku „Fit for 55“ uvádí: „Mnozí občané, zejména mladí lidé, jsou připraveni po získání patřičných informací změnit vzorce spotřeby a mobility, aby omezili svou uhlíkovou stopu a žili v ekologičtějším a zdravějším prostředí.“ Zvýšení atraktivity těchto druhů dopravy pro všechny přispěje k přechodu k ekologičtějším a udržitelnějším druhům dopravy. Je důležité zvyšovat informovanost o dopadu dopravy a zvolených prostředků osobní mobility na životní prostředí. Propagační opatření sama o sobě však nebudou mít potřebný dopad, pokud se tyto problémy týkající se dostupné, cenově vstřícné, přístupné a bezpečné veřejné dopravy nebudou náležitě řešit. Přestože si mnoho lidí uvědomuje, že je z hlediska životního prostředí nutné využívat ekologičtější druhy dopravy, nebudou s to nijak výrazněji přispět k ekologické transformaci, pokud si ekologickou dopravu nebudou moci dovolit nebo k ní nebudou mít přístup. Pro EU to bude znamenat obrovskou příležitost, kterou nevyužije.
3.14EHSV by rád zdůraznil skutečnost, že onemocnění COVID-19 aktivovalo rychlejší začleňování digitálních technologií do veřejné dopravy. Je více než pravděpodobné, že tyto tendence budou zaváděním Nástroje EU pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost zachovány a podporovány. I když může digitalizace přispět k účinnosti a udržitelnosti veřejné dopravy a být přínosem pro její uživatele (např. digitální plánování cest, informace o dopravě v reálném čase), je třeba se snažit zajistit, aby digitální transformace neprobíhala na úkor pracovních příležitostí pro zaměstnance v oblasti dopravy a osobních služeb podpory pro uživatele nebo aby nezvyšovala rozdíly v mobilitě mezi uživateli dopravy, kteří mohou těžit z digitalizace, a uživateli dopravy, kteří z ní těžit nemohou kvůli nepřístupnosti a cenové nedostupnosti digitálních služeb a nižším digitálním dovednostem. EHSV tedy vyzývá tvůrce politik, aby v rámci digitální transformace zaváděli takové postupy, které umožní zajistit udržitelnou a spravedlivou dopravu pro všechny, a to inkluzivním a participativním způsobem.
V Bruselu dne 26. října 2022
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
____________