NAT/839
Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU
STANOVISKO
sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040
[COM(2021) 345 final]
Zpravodajka: Lidija PAVIĆ-ROGOŠIĆ
Spoluzpravodajka: Piroska KÁLLAY
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Evropská komise, 10/08/2021
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
Odpovědná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato v sekci
|
09/02/2022
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/2022
|
|
Plenární zasedání č.
|
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
Závěry
1.1EHSV obecně vítá dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti, kterou vypracovala Evropská komise. Vítá rovněž návrhy týkající se akčního plánu a Paktu pro venkov, který by měl tuto vizi podpořit zapojením subjektů na úrovni EU a na celostátní, regionální a místní úrovni, a dále návrhy na zřízení střediska pro sledování venkovských oblastí a mechanismu ověřování dopadu na venkovské oblasti.
1.2Není však jasné, jaké důsledky bude mít pro tuto dlouhodobou vizi koncepce a obsah Komisí vypracované nové společné zemědělské politiky (SZP) a souvisejících strategických plánů jednotlivých členských států a jakým způsobem by Komise měla zajistit soudržnost a přidanou hodnotu SZP ve vztahu k jiným politikám.
1.3EHSV podporuje priority akčního plánu, které spočívají v „posílení, propojení, odolnosti a prosperitě“ venkova. EHSV se domnívá, že je nutné usilovat o dosažení prosperity, která je definována jako sociálně a environmentálně udržitelný způsob života, pro všechny občany bez ohledu na to, kde žijí. Pokud se tento akční plán podaří uskutečnit, vznikne tak reálný základ pro optimistickou a jistou budoucnost evropského venkova.
1.4Komise se zavazuje k tomu, že svou vizi bude realizovat prostřednictvím Paktu pro venkov a akčního plánu. Velmi však také záleží na podpoře ze strany všech členských států, regionů a místních komunit. EHSV se domnívá, že na uskutečňování této vize se musí určitým způsobem podílet všichni – Rada ministrů, jednotlivá předsednictví Rady, Evropský parlament, Výbor regionů (VR) a samotný EHSV, ale právě tak i organizace a sítě občanské společnosti. Klíčem k realizaci vize je akční plán, který musí být v plné míře financovaný a který musí zahrnovat jasné cíle a lhůty umožňující transparentní měření.
1.5EHSV vítá rovněž posílenou politiku ověřování dopadu na venkovské oblasti a zřízení transparentního střediska pro sledování pokroku. Zásadní význam má výměna informací a dialog se sociálními partnery a subjekty občanské společnosti. EHSV je připraven tuto práci podpořit, například tím, že přispěje k činnosti nové tematické skupiny ENRD pro ověřování dopadu na venkovské oblasti.
Doporučení
1.6EHSV je přesvědčen, že má-li být předložená vize plně pochopena a plně inkluzivní, je zapotřebí soustavněji spolupracovat s místními organizacemi, které se podílejí na rozvíjení vztahů mezi městem a venkovem, a s organizacemi občanské společnosti a posilovat jejich postavení. Evropský venkovský parlament a další existující sítě, jakož i probíhající Konference o budoucnosti Evropy, by měly sehrát důležitou roli, pokud jde o poznávání názorů místních komunit.
1.7EHSV se domnívá, že Komisí zřízená síť pro venkov a skupiny pro občanský dialog vedené různými generálními ředitelstvími musí podporovat obousměrné a transparentní postupy podávání zpráv. EHSV oceňuje, že byl v rámci výzkumného programu Horizont učiněn závazek k ověřování dopadu na venkovské oblasti, je nicméně toho názoru, že své celkové odhodlání podílet se na uskutečňování této vize by měly dát jasně najevo i další útvary Komise. Především je zapotřebí zahrnout do ověřování dopadu na venkovské oblasti i programy Kreativní Evropa a Erasmus+.
1.8EHSV je přesvědčen, že v souvislosti s Paktem pro venkov musí Komise vytvořit model správy, na níž se budou podílet místní orgány i místní soukromé a neziskové podniky, které budou spolupracovat s místními demokratickými strukturami a sociálními partnery. Zajistí se tak, že budou zohledněny postoje místních subjektů a že bude možné tuto dlouhodobou vizi úspěšně realizovat. Pakt by měl čerpat ze zkušeností získaných na základě osvědčených postupů, jež byly shromážděny v rámci iniciativy LEADER a komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), a každé předsednictví Rady EU by mělo tento pakt prosazovat v rámci celé EU. Komise a členské státy by měly aktivně podporovat a financovat pilotní projekty.
1.9Společné priority by měly být stanovovány na základě metod vycházejících zdola nahoru a založených na datech. Bylo by vhodné nově posoudit dopady pandemie na akční plán a vzít při tom v úvahu dopady zvýšené poptávky po bydlení na venkově, nových obchodních prostorách ve vesnicích a lepších veřejných službách a vytvořit podmínky odpovídající častějšímu cestování do venkovských oblastí a většímu zájmu o rekreační, zdravotní, ekologickou a kulturní turistiku.
1.10Bylo by rovněž přínosné vypracovat chartu práv a povinností venkovských a městských oblastí, která by občanům lépe ozřejmila, jakým způsobem mohou být naplněna jejich přání v oblasti dobrých životních podmínek, a podnítila by je k aktivním krokům. Při veškerých opatřeních je nutné se řídit pilířem sociálních práv.
2.Souvislosti návrhu
2.1Ve venkovských oblastech EU žije přibližně 136 milionů lidí, což představuje téměř 30 % obyvatelstva EU. Z mnoha důvodů, na které EHSV upozornil ve svých předchozích stanoviscích
, se neustále zvětšují rozdíly v hospodářské i sociální situaci občanů ve městech a na venkově. Venkovské oblasti hrají stěžejní roli z hlediska hospodářské a sociální soudržnosti a také z hlediska udržitelné produkce potravin. Potýkají se však s odlivem obyvatelstva, zejména mladých lidí.
2.2V minulosti byla podpora venkova poskytována v rámci několika různých útvarů a finančních nástrojů na úrovni EU a na celostátní, regionální a místní úrovni, a to poněkud roztříštěným, nesystematickým a byrokraticky zatěžujícím způsobem. Veřejné intervence uspěly jen částečně, zejména v odlehlých venkovských oblastech a na ostrovech, což bylo dáno útlumem hospodářské činnosti, špatnou dostupností digitálních technologií, hromadným odcházením mladých lidí a ubýváním důležitých veřejných služeb, venkovských řemeslných dovedností, biologické rozmanitosti a kulturního dědictví.
2.3EHSV se proto vyslovuje pro to, aby byl při řešení této nerovnováhy uplatněn mnohem integrovanější, avšak spravedlivý a místně orientovaný přístup. Jak bylo zdůrazněno ve stanovisku NAT/820 Na cestě k udržitelnému rozvoji venkova a měst1, je zapotřebí ucelený a efektivní meziresortní přístup, který nebude opomíjet nikoho, ani žádnou územní oblast. Bylo by vhodné budovat partnerství všech občanů založené na vzájemném porozumění a respektu k hodnotám venkova i měst.
2.4Evropská komise uznala řadu výzev, jimž venkovské oblasti čelí, a v červnu 2021 zveřejnila sdělení, v němž představila dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti EU do roku 2040
. Toto sdělení obsahuje návrh Paktu pro venkov, který by měl tuto vizi podpořit zapojením subjektů na úrovni EU a na celostátní, regionální a místní úrovni, a návrh akčního plánu na podporu posílení, propojení, odolnosti a prosperity venkovských oblastí. Stanoví se v něm rovněž, že bude zřízeno středisko pro sledování venkovských oblastí s cílem zlepšit sběr údajů a analýzu situace ve venkovských oblastech a bude vytvořen mechanismus ověřování dopadu na venkovské oblasti, pomocí něhož budou posuzovány předpokládané dopady hlavních legislativních iniciativ EU na venkovské oblasti.
3.Obecné připomínky
3.1EHSV předjímá výše uvedený společný rámec, který by mohl být dále rozvinut na Konferenci o budoucnosti Evropy, a obecně vítá dlouhodobou vizi Evropské komise pro venkovské oblasti EU a podporuje iniciativu vedení Komise i jeho úsilí.
3.2EHSV je přesvědčen, že tato vize musí být inkluzivní, široce chápaná, inspirativní a uskutečnitelná. EHSV vítá rovněž to, že byl položen zvláštní důraz na vzdálené a méně rozvinuté venkovské regiony, včetně ostrovů. Není však jasné, jaké důsledky bude mít pro tuto dlouhodobou vizi koncepce a obsah Komisí vypracované nové společné zemědělské politiky (SZP) a souvisejících strategických plánů jednotlivých členských států a jakým způsobem by Komise měla zajistit soudržnost a přidanou hodnotu SZP ve vztahu k jiným politikám. V rámci SZP musí být možné kombinovat zemědělskou a potravinovou politiku s územním rozvojem.
3.3Evropská komise uspořádala rozsáhlé konzultace s občany venkova i měst a navázala hlubší spolupráci s organizacemi zúčastněných stran prostřednictvím platforem, jako je Evropská síť pro rozvoj venkova (ENRD), a prostřednictvím cílených konzultací. Zapojení podpořily také výzkumné scénáře Společného výzkumného střediska a v rámci Komise spolupracovalo na této vizi více útvarů. EHSV takovýto přístup vítá.
3.4EHSV je přesvědčen, že má-li být předložená vize plně pochopena a plně inkluzivní, je zapotřebí soustavněji spolupracovat s místními organizacemi, které se podílejí na rozvíjení vztahů mezi městem a venkovem, a s organizacemi občanské společnosti a posilovat jejich postavení. Komisí nedávno vytvořené centrum kompetencí pro participativní a deliberativní demokracii by se mohlo stát fórem pro rozvoj osvědčených postupů a zajištění vazeb mezi místními a širšími politickými strukturami. Jako konkrétní příklad sdílení názorů místních komunit a vytváření platformy umožňující určování priorit spolupráce s vedoucími politickými činiteli je v předložené vizi zmiňována práce Evropského venkovského parlamentu. Neméně důležitá je i práce a příspěvek dalších existujících sítí.
3.5Místní aktéři, kteří se účastní konzultací, musí vidět, že jejich názory byly zohledněny a že oni sami mají skutečný vliv na to, co se děje. EHSV se proto domnívá, že Komisí zřízená síť pro venkov (která se stane budoucí sítí SZP) a skupiny pro občanský dialog vedené různými generálními ředitelstvími musí podporovat obousměrné a transparentní postupy podávání zpráv. Evropská síť pro rozvoj venkova přispěje vytvořením dvou nových tematických skupin – skupiny pro revitalizaci venkova a skupiny pro ověřování dopadu na venkovské oblasti, zejména na celostátní a regionální úrovni. EHSV se zájmem očekává, jaké budou výsledky jejich práce, kterou by měly odvést v nadcházejících měsících.
3.6EHSV se rovněž domnívá, že své celkové odhodlání podílet na uskutečňování této vize by měly dát jasně najevo i další útvary Komise, včetně útvarů odpovědných za kulturu, výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu, mobilitu a dopravu, mládež, zaměstnanost, sociální věci a začleňování, opatření v oblasti klimatu, energetiku, životní prostředí a další příslušné oblasti. Rozhodnutí o finančním období 2021–2027 však byla přijata před zveřejněním této vize. V tomto období nesou odpovědnost za zohledňování potřeb venkova v příslušných programech především celostátní, regionální a místní orgány. Nebudou-li však politická opatření a jejich financování na všech úrovních zefektivněna a koordinována, pak nadále hrozí, že bude docházet k nejasnostem a nedorozuměním. Evropské orgány musí rovněž zajistit, aby byl víceletý finanční rámec (VFR) a Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a jejími právními nástroji a aby bylo možné financovat z VFR a RRF realizaci vize venkova.
3.7Jsou stanoveny termíny pro zahájení akčního plánu a některé termíny pro přezkum v polovině období, ale lhůty pro dokončení jednotlivých programů stanoveny nejsou. Je pravděpodobné, že v termínech dojde k určitým posunům, protože nová SZP, která má k této vizi přispívat, bude hotova až v roce 2023. Určité nejasnosti mohou vznikat i v případě, že nebudou výslovně zohledněny lhůty pro plnění cílů v oblasti globálního klimatu a v některých dalších oblastech.
3.8Má-li být tato vize inspirativní, musí být podpořena, jak se doporučuje ve stanovisku NAT/820, chartou práv a povinností venkovských a městských oblastí, která bude rozsáhle propagována a vysvětlována tak, aby všichni občané chápali, jakým způsobem mohou být naplněna jejich přání v oblasti dobrých životních podmínek. EHSV se domnívá, že motivace k aktivním krokům a změnám závisí na důkladném pochopení výzev a pocitu spoluodpovědnosti a důvěry.
3.9Komise se zavazuje k tomu, že svou vizi bude realizovat prostřednictvím paktu a akčního plánu. Velmi však také záleží na podpoře ze strany všech členských států, regionů a místních komunit. Stanovení realizačních cílů na úrovni Komise je složité, ale mnohem obtížnější je stanovení cílů a dosahování výsledků na státní, regionální a místní úrovni. EHSV se domnívá, že na uskutečňování této vize se musí určitým způsobem podílet všichni – Rada ministrů, Evropský parlament, VR a samotný EHSV, ale právě tak i organizace a sítě občanské společnosti. Nejednotná realizace této vize by jinak mohla vést k další nerovnováze, protože některé lokality by měly z akčního plánu prospěch a jiné nikoli.
3.10EHSV se dále domnívá, že by se Komise mohla rovněž poučit od států a regionů mimo EU a sdílet s nimi získané poznatky, neboť podobnými problémy a příležitostmi měst a venkova se lidé zabývají i v jiných částech světa. EHSV proto uvítal, že své sdělení o vizi venkova předložila Komise i našim západobalkánským a tureckým partnerům.
4.Konkrétní připomínky
4.1EHSV je přesvědčen, že v souvislosti s Paktem pro venkov musí Komise vytvořit model správy, na níž se budou podílet místní orgány i místní soukromé a neziskové podniky, které budou spolupracovat s místními demokratickými strukturami a sociálními partnery. Zajistí se tak, že budou zohledněny postoje místních subjektů a že bude možné tuto dlouhodobou vizi úspěšně realizovat. Většího zapojení je možné dosáhnout širším využíváním hybridních interakčních nástrojů, ale musí být jasně prokázáno přispění místních komunit. Komise a členské státy by měly aktivně podporovat a financovat pilotní projekty.
4.2Pakt by měl čerpat ze zkušeností získaných na základě osvědčených postupů, jež byly shromážděny v rámci iniciativy LEADER a komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), a každé předsednictví Rady EU by mělo tento pakt prosazovat.
4.3EHSV se domnívá, že by rozvoj venkova měl být nedílnou součástí politiky regionálního rozvoje. Iniciativa LEADER/CLLD by měla být důležitou složkou územního rozvoje. EHSV poukazuje na to, že byl v rámci politiky soudržnosti na období po roce 2020 zaveden nový horizontální politický cíl integrovaného a udržitelného územního a místního rozvoje, v jehož rámci nemá být opomenuta žádná lokalita ani žádný člověk. Členským státům tím byl rovněž poskytnut pružný rámec pro podporu venkovských oblastí se zohledněním jejich specifických problémů.
4.4Klíčem k realizaci vize je akční plán, který musí být v plné míře financovaný a musí zahrnovat jasné cíle a lhůty umožňující transparentní měření pro všechny orgány EU a členské státy. EHSV se zájmem očekává, jaké budou výsledky práce Komise, které by měly být známy do poloviny roku 2023 a které by měly přinést informace o tom, jaká opatření jsou pro venkovské oblasti plánována v rámci SZP a fondů politiky soudržnosti na programové období 2021–2027. Mělo by pak být také možné jasně určit veškeré případné nedostatky, které je třeba řešit.
4.5S nemenším zájmem EHSV očekává i veřejnou zprávu Komise, která by měla být předložena do prvního čtvrtletí roku 2024. Tato zpráva bude vycházet z provádění akčního plánu EU pro venkov a měla by obsahovat i úvahy o možné změně jeho orientace v zájmu posílení podpůrných opatření a financování venkovských oblastí, což by podpořilo přípravy na období 2028–2034.
4.6EHSV podporuje priority akčního plánu, které spočívají v „posílení, propojení, odolnosti a prosperitě“ venkova, jakož i důraz na konkrétní opatření, která mají být v každé z těchto prioritních oblastí prováděna.
4.7Pokud jde o prioritu posílení venkova, klade Komise důraz na rámce komunitního rozhodování, které budou podporovat možnosti inovativních reakcí v plném souladu se zásadami genderové rovnosti a sociálního začleňování. Je třeba vnímat koordinovaně vyjadřované názory mladých lidí žijících na venkově a zohledňovat je při rozhodování na všech úrovních správy. Je třeba vytvořit v rámci programu Erasmus+ specifické možnosti k rozvíjení vůdčích schopností a většího porozumění mezi mladými lidmi žijícími na venkově a ve městech. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také ženám a rozšířit pro ně možnosti práce a odborné přípravy a podporovat opatření k zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
4.8EHSV se domnívá, že podpora podnikání by se na venkově neměla zaměřovat pouze na zemědělství, ale také na širší udržitelnou činnost, a měla by vycházet z místní přidané hodnoty, oběhového hospodářství a potenciálu pro splnění globálních cílů v oblasti obnovitelné energie, zdraví a kulturního cestovního ruchu. Je třeba například klást důraz na spravedlivé systémy pro zajištění kvalitních potravin (například zeměpisná označení, potírání nekalých obchodních praktik, programy na podporu prodeje certifikovaných produktů atd.) a financování alternativních způsobů vytápění. Pro udržitelný rozvoj venkovských oblastí má zásadní význam vytváření důstojných pracovních míst, jež musí být především kvalitní. Může být nezbytné přijmout zvláštní opatření v zájmu zlepšení životních a pracovních podmínek sezónních pracovníků. Bude rovněž nutné zavést další inovativní opatření (včetně daňových pobídek), která budou mladé lidi motivovat k návratu do venkovských oblastí.
4.9Měla by být snadno dostupná finanční podpora (mj. v podobě specifického zdanění), zejména pro malé a střední podniky, která bude poskytována jednodušším způsobem a bude pocházet z prostředků Nástroje pro oživení a odolnost, programu InvestEU a Evropské investiční banky a z dalších zdrojů, přičemž je vždy nutné ověřit dopad na venkovské oblasti. Je třeba prosazovat rovněž zapojení dobrovolníků jakožto opatření doplňující financování sociálních podniků.
4.10Pokud jde o prioritu propojení venkova, EHSV Komisi jednoznačně doporučuje, aby urychlila svou iniciativu „digitální dekáda“ a učinila z ní univerzální nástroj, který umožní všem venkovským komunitám inovovat, rozvíjet obchodní vztahy a řešit své dlouhodobé nedostatky ve zdravotnictví, vzdělávání a v sociální oblasti.
4.11Pro inkluzivní společnost jsou důležité udržitelné dopravní systémy, přičemž potřeba přejít od systému založeného na používání uhlíkových paliv k systému založenému na obnovitelných zdrojích energie přinese odlehlým venkovským oblastem jak problémy, tak příležitosti. V této souvislosti mají klíčový význam snadno přístupné a cenově dostupné systémy veřejné dopravy, neboť pomáhají řešit demografické změny a zastavit vylidňování venkova.
4.12Pokud jde o prioritu odolnosti, Komise v Zelené dohodě pro Evropu uznává, že udržitelné zemědělství, lesnictví a další půdní a vodní zdroje mohou mít obrovský přínos k řešení obecnější, celosvětové změny klimatu, a zdůrazňuje poskytování ekosystémových služeb, zachování a obnovu biologické rozmanitosti, ekologizaci zemědělství a péči o kulturní krajinu jako příležitosti ke zvýšení hospodářské odolnosti a zlepšení životních podmínek na venkově. Mise s názvem „Dohoda o půdě pro Evropu“ umožní zlepšit podávání zpráv ve všech členských státech.
4.13EHSV tento přístup podporuje, ale domnívá se, že odolnost je rovněž věcí soudržnosti komunit, mezigeneračních vztahů, odborné přípravy, vzdělávání a předávání dovedností. EHSV poukazuje na to, že je třeba klást větší důraz na sociální odolnost a zaujímat v tomto ohledu širší přístup.
4.14Respektování pilíře sociálních práv by mělo být podloženo snahou o podporu kvalitní nabídky venkovských pracovních míst, důstojné práce a důstojných pracovních podmínek. Sociální partneři musí být prostřednictvím sociálního dialogu na místní a regionální úrovni formálně zapojeni do formulování hospodářských a sociálních politik. Zelená dohoda pro Evropu by měla být rovněž inkluzivní sociální dohodou.
4.15V souvislosti s prioritou prosperity vyjadřuje Komise přesvědčení, že venkovské oblasti musí diverzifikovat své hospodářství, a to na základě „udržitelných místních hospodářských strategií“. EHSV tuto výzvu podporuje, přičemž upozorňuje, že příměstské a odlehlé oblasti mohou mít různá očekávání.
4.16EHSV poukazuje na to, že pandemie urychlila různé činnosti týkající se udržitelné produkce potravin, zaměstnanosti, nových pracovních míst, práce na dálku a nových forem práce a že je zapotřebí najít nový přístup, který zajistí lepší kvalitu života ve venkovských oblastech, aby mohli obyvatelé venkova i nadále pracovat v důstojných podmínkách. Vzhledem k postupující digitalizaci pracovního života by bylo možné podporovat snadno přístupné sdílené pracovní prostory, které by bylo možné nabízet jako veřejnou službu umožňující případné využití neobsazených prostor ve vesnicích a lokalitách.
4.17V odlehlých a méně rozvinutých venkovských oblastech je nižší kvalita života spojována s obtížnou dostupností veřejných služeb a s jejich obecně horší kvalitou. Je třeba zajistit celkově lepší úroveň vzdělávání a zdravotní a sociální péče pro obyvatele všech věkových kategorií a širší možnosti kvalitnějšího sociálního bydlení. Jak již EHSV zdůraznil ve svém stanovisku SOC/628
nazvaném Demografické výzvy v EU s ohledem na hospodářské a rozvojové nerovnosti, jedním z klíčových opatření v boji proti vylidňování venkovských oblastí a malých a středně velkých měst by bylo zajištění patřičných rodinných životních podmínek, včetně podpory služeb zaměřených na vzdělávání dětí.
4.18Společné priority by měly být stanovovány na základě metod vycházejících zdola nahoru a založených na datech. Bylo by vhodné nově posoudit dopady pandemie na akční plán a vzít při tom v úvahu dopady zvýšené poptávky po bydlení na venkově, nových obchodních prostorách ve vesnicích a širší nabídce veřejných služeb a vytvořit podmínky odpovídající častějšímu cestování do venkovských oblastí a většímu zájmu o rekreační, zdravotní, ekologickou a kulturní turistiku. V důsledku toho, že se více lidí stěhuje z měst do příměstských a zřejmě i venkovských oblastí obecně, může podle EHSV vzniknout napětí mezi tradiční hospodářskou činností na venkově a touze po klidu a odpočinku. Bude tedy zapotřebí tento rozpor nějakým způsobem vyřešit.
4.19Komise musí sledovat a systematicky integrovat množství cenných poznatků získaných na základě jejích výzkumných projektů realizovaných v rámci programu Horizont. Program Life, Robust, Rubizmo, Sherpa, Inteligentní vesnice, Farmwell a mnoho dalších mohou poskytnout potřebná vodítka, která mohou pomoci při uskutečňování vize.
4.20EHSV se dále domnívá, že je nutné usilovat o dosažení prosperity, která je definována jako sociálně a environmentálně udržitelný způsob života, pro všechny občany bez ohledu na to, kde žijí. Prosperita by neměla být chápána jen jako hospodářská prosperita, ale její součástí se musí stát i komunitní přístupy zaměřené na sociální a environmentální udržitelnost.
4.21EHSV vítá stěžejní iniciativy navržené v rámci akčního plánu, neboť se v nich klade důraz na reakce na konzultace. Výzva podle EHSV spočívá v tom, aby byla v partnerství s členskými státy a regiony zajištěna koordinace kombinovaných zdrojů Komise, která umožní zajistit jejich součinné využívání a dostatek finančních prostředků, a tedy i pozitivní dopad na místní komunity, na jejich obyvatele i na místa, kde žijí. Je třeba uvítat navrhovanou koncepci jednotného kontaktního místa pro podporu a případný soubor nástrojů financování. Musí být ovšem stanoven jasný harmonogram.
4.22Nový evropský Bauhaus, který má pomoci realizovat Zelenou dohodu pro Evropu, je jasným dokladem snahy Komise o inkluzivnější a koordinovanější vytváření a provádění politických opatření.
4.23EHSV vítá rovněž posílenou politiku ověřování dopadu na venkovské oblasti a zřízení transparentního střediska pro sledování pokroku.
4.24I když koncepce ověřování dopadu na venkovské oblasti není nová (viz deklarace Cork 2.0), EHSV ještě není přesvědčen o tom, že v Komisi jako celku i v členských státech a regionech existuje dostatečné odhodlání, které umožní dosáhnout trvalé změny. Tato koncepce má určitou vadu, protože mnoho rozpočtových prostředků je přidělováno v přepočtu na jednoho obyvatele, což je pro méně početné komunity nevýhoda. Zkušenosti ukázaly, že vytváření politik založených na potřebách měst a jejich následné přizpůsobování potřebám venkovských oblastí je problematické jak z hlediska jejich vhodnosti, tak z hlediska časového, protože zavést rychlý a transparentní účetní proces a zajistit, aby všechny příslušné útvary souhlasily s ověřováním dopadu politik na venkovské oblasti, je náročné.
4.25EHSV nicméně oceňuje úsilí Komise o lepší ověřování dopadu na venkovské oblasti a věří, že politika a přidělování zdrojů, které budou založeny na ucelené koncepci rozvoje městských a venkovských oblastí, mohou být pro tuto vizi přínosem. EHSV vyzývá Komisi, aby zveřejnila výroční zprávu, v níž bude podrobně uvedeno, která oddělení a které členské státy a regiony a v rámci kterých politických opatření provedly ověřování dopadu na venkovské oblasti a jakým způsobem bylo toto ověřování provedeno. Tato zpráva by měla také zvlášť poukázat na dobré příklady ověřování dopadu na venkovské oblasti. EHSV podporuje zařazení ověřování dopadu na venkovské oblasti do programu zlepšování právní úpravy a vyzývá rovněž členské státy, aby zvážily uplatňování zásady ověřování dopadu na venkovské oblasti na celostátní, regionální a místní úrovni.
4.26EHSV vítá záměr zřídit v rámci Komise středisko pro sledování venkovských oblastí, jehož cílem bude zlepšit sběr a analýzu údajů a zároveň podpořit celkové provádění akčního plánu. Doporučuje však zajistit transparentnost, jasné pracovní lhůty, rozpočtové prostředky a cíle a také externí kontrolu jeho činnosti ze strany zástupců občanské společnosti.
V Bruselu dne 9. února 2022
Peter SCHMIDT
předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
_____________