CCMI/184
Předjímání strukturálních a odvětvových změn a nové pojetí průmyslové kultury
STANOVISKO
Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Předjímání strukturálních a odvětvových změn a nové pojetí průmyslové kultury– vytyčení nových mezí v oblasti oživení a odolnosti v různých částech Evropy
(stanovisko z vlastní iniciativy)
Zpravodaj: Norbert KLUGE
Spoluzpravodaj: Dirk JARRÉ
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
25/03/2021
|
|
Právní základ
|
čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
|
|
Přijato v sekci
|
10/11/2021
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1Snížit emise CO2 do roku 2030 alespoň o 55 %: jde o náročný závazný cíl „spravedlivé transformace“, jehož má být dosaženo díky politice EU a vlád jejích členských států a také díky podnikům, které působí v regionech, kde žijí a pracují evropští občané. A právě teď tento cíl vyžaduje, abychom se společně snažili odhadnout, jaký dopad bude mít na hospodářský a sociální život, a zmapovali příslušné strategie a opatření.
1.2EHSV je přesvědčený, že aktualizovaná průmyslová strategie EU a balíček „Fit for 55“, s nimiž přišla Evropská komise, tuto „spravedlivou transformaci“ podpoří. V této souvislosti vítá EHSV nový Sociální fond pro klimatická opatření, který je v rámci zmíněného balíčku určen na zmírnění sociálních rozdílů. Během pandemie COVID-19 se rovněž ukázalo, že je zapotřebí, aby transformace na udržitelnější, digitálnější a odolnější sociální, hospodářský a průmyslový model proběhla rychleji. EHSV zejména konstatuje, že důležitou úlohu sehrávají v tomto ohledu regionální rozdíly a sociální nerovnosti.
1.3Všechny tyto otázky jsou již součástí politické agendy (např. Zelená dohoda, oběhové hospodářství, spravedlivá transformace, strukturální programy atd.), ale nepřistupuje se k nim integrovaným způsobem. EHSV proto doporučuje zohlednit zkušenosti z různých oblastí politiky, zemí a regionů, které je zapotřebí posoudit z hlediska jejich rozdílů a specifik.
1.4Základním předpokladem je zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže. V zájmu společného utváření je přitom nutné vzít v potaz sociální dialog mezi sociálními partnery a občanský dialog. To by mělo zajistit vhodné podmínky pro vznik skupiny „šampionů“ EU, kteří by na oplátku posílili ekonomickou svrchovanost EU.
1.5Zelenou dohodu nelze realizovat bez „sociální dohody“. EHSV proto doporučuje posílit provádění evropského pilíře sociálních práv, který je považován za jakýsi kompas, jímž se řídí kroky EU a členských států při zmírňování sociálních dopadů průmyslových změn. To je v zásadě založeno na sociálním dialogu a kolektivních smlouvách, které představují základ pro rozhodování podniků, při němž jsou zaměstnanci náležitě informováni a jejich zájmy zohledňovány díky konzultacím, popř. díky zapojení do dohledu nad daným podnikem a do jeho řízení.
1.6EHSV poukazuje na to, že úspěchy v oblasti hospodářství a životního prostředí se daří v první řadě dosahovat a provádět tam, kde lidé žijí. Právě tam je totiž možné odhadnout, jakým problémům bude nutné v souvislosti s ochranou klimatu čelit, a hledat společná řešení. A právě tam se také rodí nové nápady, aby je následně průmysl přetavil do podoby celosvětově konkurenceschopných výrobků a služeb.
1.7„Způsoby transformace“, jak jsou pojaty v aktualizované průmyslové strategii EU a jak byly projednány na průmyslovém fóru EU, jsou pro občany EU zdrojem podpory a poradenství. Konkrétní výchozí situace se však na regionální úrovni značně liší a k dosažení celkového cíle jsou zapotřebí různé strategie. EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby při stanovování rámce a posuzování průmyslové strategie EU věnovala těmto různým požadavkům zvláštní pozornost, a byla tak schopna pružně reagovat na potřeby jednotlivých regionů a odvětví.
1.8Subsidiaritu je zapotřebí vnímat z hlediska její schopnosti vytvořit silný zdroj pro „spravedlivou transformaci“. Regiony a metropolitní oblasti nejlépe znají své problémy a svůj potenciál. EHSV má proto za to, že závazné cíle a zásady v rámci evropské průmyslové politiky, které byly společně dohodnuty na úrovni EU, by měly být jasně vymezeny. Je důležité si uvědomit, že jejich provádění v regionech a metropolitních oblastech musí být založeno na zásadě subsidiarity.
1.9Situace a schopnosti, pokud jde o to, přiblížit se k dosažení klimatických, sociálních a environmentálních cílů, jsou velmi rozdílné. Ačkoli některá odvětví a podniky mohou tohoto cíle dosáhnout snadněji, jiným může snaha o to, dosáhnout pokroku, činit větší obtíže. Slabším regionům a některým průmyslovým odvětvím je proto zapotřebí věnovat zvláštní pozornost a specifickou podporu. Vzhledem k tomu, že se celkový cíl vztahuje na celý hodnotový řetězec, je důležité se předně zaměřit na rychlejší účinky a dalekosáhlejší změny.
1.10EHSV konstatuje, že jde o zásadu, díky níž mohou podniky s pomocí zapálených podnikatelů a manažerů a dobře proškolených a kvalifikovaných pracovníků znovu získat svou hospodářskou i udržitelnou konkurenceschopnost. V této souvislosti hrají velmi důležitou úlohu malé a střední podniky. Jedním z předpokladů úspěšné transformace podniků je přitom agenda v oblasti lidského kapitálu.
1.11Členské státy by měly s logistickou a finanční podporou Evropské unie posílit strukturální veřejné investice zaměřené na postupy, a to prostřednictvím služeb obecného zájmu, jejichž cílem je neustále zlepšovat podmínky umožňující průmyslový a sociální rozvoj, který může zlepšit schopnosti regionů a na místní úrovni účinně překonávat environmentální, technologické, hospodářské a sociální výzvy.
1.12Vzhledem k tomu, že Zelenou dohodu nelze realizovat bez „sociální dohody“, je EHSV přesvědčen, že průmyslová strategie EU by měla předvídat rostoucí chudobu a nerovnost a vyvažovat je. Zdroje by proto měly směřovat tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. V rámci komplexní politiky EU v oblasti udržitelnosti je zapotřebí dělat více pro zajištění spravedlnosti a zapojení do hospodářského života, a to pro dobro jak občanů, tak i regionů
. Občanský a pracovní život v Evropě by měl splňovat požadavek na dosažení udržitelnosti založené na inkluzivním a udržitelném růstu, důstojné práci a sociální spravedlnosti.
1.13EHSV podporuje přechod na oběhové hospodářství, které zastaví plýtvání neobnovitelnými zdroji a sníží mezinárodní závislost. To by také mělo být hlavní součástí průmyslové strategie EU. Rámcové podmínky by proto měly být upraveny tak, aby vedly ke konkurenčním výhodám pro podniky, které dodržují zásady oběhového hospodářství.
2.Spravedlivá transformace jako příležitost pro růst a oživení průmyslu
2.1Zelená dohoda pro Evropu stanoví jasný a politicky závazný cíl: dosáhnout v Evropě do roku 2030 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 55 %. Ten byl uveden do praxe opatřeními z balíčku „Fit for 55“, která Evropská komise představila v červenci 2021. Ta zde nenechávají žádný prostor pro interpretaci. Spravedlivý systém mezinárodního obchodu musí zajistit, aby podniky dosahovaly cílů Zelené dohody pro Evropu a zůstaly přitom v celosvětovém měřítku konkurenceschopné. To zahrnuje přeshraniční a mezikontinentální mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Zároveň to obchodní partnery podněcuje k tomu, aby vstoupili do klubu národů, jež respektují meze naší planety.
2.2Země mimo EU se slabými právní předpisy na ochranu životního prostředí zvyšují tlak na EU, která má v této oblasti poměrně silnější právní předpisy. Tyto globální interakce nesmějí vést k environmentálnímu dumpingu.
2.3Globální situace může vést k rozvoji nových udržitelných technologií využívajících silné stránky Evropy, jako například její schopnost zavádět přírůstkové a průlomové inovace s cílem dodávat na světové trhy výrobky, které využívají tradiční schopnosti ke zvládání nových výzev. To vyžaduje pečlivé a vizionářské předvídání povahy i rozsahu změn a značný nárůst veřejných i sociálních služeb, které pomohou vyrovnat se se sociálními problémy, jako je možné zvýšení chudoby, bezdomovectví, vyloučení osob se zdravotním postižením a menšin, omezené příležitosti pro ženy a omezená odborná příprava zaměřená na usnadnění návratu na trh práce.
2.4Statická analýza může dojít k závěru, že jednání v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu by – z krátkodobého hlediska – poskytlo konkurentům v zemích s méně ambicióznějšími klimatickými cíli nákladové zvýhodnění vůči evropským podnikům, které již procházejí transformací. Dynamická perspektiva by však zdůraznila, že podniky budou motivovány k tomu, aby prováděly přírůstkové inovace tím, že zajistí, aby byly jejich výrobní systémy energeticky účinnější, přešly na obnovitelné zdroje energie a zaváděly potřebné inovace. Ačkoli je EU jednoznačně průkopníkem, pokud jde o úsilí účinně bojovat proti klimatické krizi, je nutné ambicióznější zavádění oběhového hospodářství a dosažení odolnosti z hlediska surovin, aby se začaly rychle používat obnovitelné materiály. Výsledná transformace bude fungovat pouze v případě, že bude věnován dostatek pozornosti sociálnímu rozměru tohoto procesu. Zásady spravedlivé transformace v rámci Pařížské klimatické dohody a pokynů MOP pro spravedlivý přechod
udávají v této souvislosti směr. Zásady spravedlivé transformace proto slouží jako vodítko pro opatření na podporu oživení tím, že všem zúčastněným stranám stanoví jasnou odpovědnost za dodržování lidských a sociálních práv, demokratických hodnot a zásad právního státu s cílem zajistit, aby nebyl nikdo opomenut.
2.5V neposlední řadě změny takového rozsahu a poučení z minulých transformací naznačují, že je zapotřebí proces spoluvytváření, který bude zahrnovat politiky, orgány veřejné správy, sociální partnery, organizace občanské společnosti, podniky a veřejnost na všech úrovních správy v EU i v rámci podniků. Využití dosud nevyužité kreativity a inovačního potenciálu lidí žijících v Evropě přinese řešení, jež jsou zapotřebí k vyrovnání se s výzvami, jež nás čekají. Rozmanitost myšlenek představuje neocenitelný zdroj inovací ve všech odvětvích hospodářství, které významně přispějí k vědeckotechnickému pokroku.
2.6Zkušenosti z minulosti ukázaly, že úspěšné a trvalé ekonomické a sociální změny mají největší šanci na úspěšné zavedení, pokud jsou jasně stanoveny cíle, odpovědnosti různých aktérů zapojených do procesu transformace jsou zakotveny v přesné strategii a hlavní činitelé ve společnosti celý projekt schválí, podporují a prosazují. V důsledku tomu musí politické síly, zainteresované hospodářské subjekty a občanská společnost spolupracovat v rámci systému účinného sociálního dialogu, kolektivních smluv a vzájemné výměny informací, konzultací a skutečného zapojení do rozhodovacího procesu i do procesu spoluvytváření.
2.7Sociální dialog mezi sociálními partnery a občanský dialog se zúčastněnými společenskými subjekty může v projektech, jež mají za cíl sladit sociální, ekologické a hospodářské zájmy, sehrát velmi významnou úlohu. Je proto nezbytné provádět evropský pilíř sociálních práv a promítnout jej do konkrétních opatření.
3.Regiony nejsou jen ekosystémy, ale jsou nejdůležitějším místem pro práci, život a předvídání socioekonomických změn
3.1Pandemie COVID-19 má rozdílný dopad na různé ekosystémy, což uznává i Evropská komise ve svém sdělení o nové průmyslové strategii EU. Urychlila také stávající trendy směrem k digitalizaci a dekarbonizaci, čímž se zvýšilo riziko prohloubení fragmentace mezi regiony z důvodu různých úrovní hospodářského bohatství a zdrojů, které je možno investovat do transformace průmyslu. Je proto nezbytné, aby k těmto různým účinkům přihlédlo i průmyslové fórum a byly zohledněny také v rámci avizovaných způsobů transformace.
3.2Je v zájmu evropské občanské společnosti, aby zajistila dobré vyhlídky, pokud jde o pracovní místa a příjmy občanů v regionech procházejících průmyslovou transformací. Z tohoto důvodu musíme porozumět různým výchozím pozicím jednotlivých regionů a tomu, jak lze ze stávajících průmyslových kompetencí vytěžit pozitivní interakce. V tomto ohledu hraje významnou roli integrace do globálně významných hodnotových řetězců, a zejména různé aspekty, které k těmto hodnotovým řetězcům přispívají. Ekosystémový přístup Evropské komise je založen na makropolitickém přístupu, který klasifikuje všechna průmyslová odvětví globálně. Tento přístup nebere v potaz rozdílné situace ani vzájemné závislosti, které se v různých ekosystémech objevují. Jen stěží však může dostatečně zohlednit různorodost požadavků v jednotlivých regionech, a proto musí být doplněn o regionální politickou perspektivu.
3.3Evropská komise v současné době připravuje klíčové ukazatele výkonnosti, které mají prokázat, do jaké míry je průmyslová strategie EU úspěšná. V současné době se Komise zaměřuje především na hospodářský růst a nebere ohled na cíle stanovené v Zelené dohodě pro Evropu, změny, které vyžaduje přechod na oběhové hospodářství, a sociální rozměr celého procesu transformace, Je nanejvýš důležité, aby byla v průmyslové strategii EU jasně uznána a doceněna hodnota průmyslových dovedností, možností a schopností, které nabízejí regiony. Tuto skutečnost je zapotřebí náležitě zohlednit. Příliš úzké zaměření na hospodářský růst a na související opatření a nástroje může v opačném případě vést k tomu, že nebude dosaženo klimatických cílů a nebudou využity příležitosti související s průmyslovou transformací, což může narušit přechod na oběhové hospodářství.
3.4Při koncipování průmyslové strategie a politiky se za těchto podmínek musí počítat s nejistotou a nepředvídatelností. Politiky a rozdílné cesty přizpůsobené pro konkrétní situace musejí být flexibilní a musejí být založené na veškerých kompetencích, jež jsou v regionu nebo pro region dostupné prostřednictvím vzájemných výměn s jinými regiony nebo zeměmi. K odhalení nedostatků a stanovení okamžitých potřeb je nutná otevřenost jakožto důležitý strategický zdroj.
3.5Pokud má být cílů Zelené dohody dosaženo ve krátkém čase, který zbývá, vyvolají průmyslové změny zaváděné v zájmu ochrany klimatu vážné sociální problémy. Spotřeba zdrojů škodlivých pro životní prostředí představuje otázku, kterou je zapotřebí se zabývat a prozkoumat s cílem nalézt sociálně a společensky spravedlivé řešení.
3.6Oběhové hospodářství přispívá pozitivně k průmyslovým změnám v rámci regionů a dodavatelských a hodnotových řetězců. Ačkoli největší přidaná hodnota spočívá v regionech s nejpokročilejšími průmyslovými odvětvími, v lokalitách s méně znalostními a více energeticky náročným hospodářstvím se vyrábí a zpracovává materiál, který vstupuje do oběhového hospodářství. Slabší regiony mohou mít z oběhového hospodářství větší prospěch a stát se v této oblasti předními aktéry.
3.7Zaměření na úspěch v oblasti průmyslových změn na regionální úrovni jasně znamená, že jsou třeba silná propojení, úzká spolupráce a sdílení kompetencí s dalšími regiony, a to i přes státní hranice členských států EU. Existuje zde komplexní systém interakcí, který bezpochyby zahrnuje interakci místních malých a středních podniků s přeshraničními podniky.
3.8Stávající regionální průmyslové kompetence nejsou samy o sobě v kontextu socioekologických změn zcela účinné. Musejí a mohou však být dále rozvíjeny investicemi do znalostí, vybavení a personálu a musejí a mohou se stát v kontextu změněných podmínek produktivními. To povede k vytváření nových výrobků, služeb, technologií a příležitostí, což následně umožní ekonomicky stabilním podnikům nabízet v regionech atraktivní pracovní místa. A právě na tento cíl se musí evropská průmyslová strategie zaměřit.
3.9Povahu regionu určuje do značné míry jeho průmyslová struktura, jeho podniky, pracovníci, kvalifikace občanů, jeho kapacity v oblasti výzkumu a vývoje a konkrétní výrobky, které jeho podniky vyrábějí nebo zpracovávají. Průmyslové kompetence odrážejí celou řadu historických zvláštností.
Dodavatelské a hodnotové řetězce mají napříč Evropou velmi rozdílný regionální dopad. Globální kontext je stejně důležitý jako organizace v Evropě, ale má jiné dopady. Průmysl 4.0 a digitalizace, jakož i informační a komunikační technologie budou mít značný, ale velmi rozdílný dopad na evropský průmysl a evropská hospodářství obecně. V tomto smyslu budou při snižování regionálních rozdílů ještě důležitější než kdy jindy finanční prostředky určené na inovace a rozvoj.
3.10Podnikatelé umožňující průmyslové změny, včetně startupů a malých a středních podniků mohou být se svými zákazníky v kontaktu i z méně centrálních regionů, a proto lze i na takových místech vytvářet atraktivní pracovní místa. Zejména podniky založené na znalostech mohou přispívat k hodnotovým řetězcům do značné míry nezávisle na své fyzické blízkosti k zákazníkům. Navíc stroje v závodech větší velikosti lze často řídit na dálku.
3.11Ekosystémový přístup Evropské komise nezahrnuje všechny relevantní úrovně a aspekty. Jasně zdůrazňuje, že je důležité pohlížet na vývoj transformace z regionální perspektivy, a zajistit, aby podniky – včetně těch v rámci sociální ekonomiky – tvořily základ celé politické operace. Je důležité ukázat, jak to souvisí s hodnotovými řetězci a jak různé prvky jednotlivých ekosystémů odpovídají prvkům jiných ekosystémů.
4.Různé způsoby transformace na základě holistického přístupu k socioekonomickému průmyslovému rozvoji
4.1Ačkoli jsou inovace nejčastěji spojovány s novými technologiemi nebo vědeckými průlomy, existují také příležitosti, jak stávající kompetence využít jako základ pro lepší nebo nové výrobky a služby. Nové technologie jsou vzájemně úzce spjaty se stávajícími tradičními technologiemi. Toto vzájemné propojení zavedených tradičních způsobů výroby a přírůstkových inovací a modernizace v průmyslu se dále jasně ukazuje například při využívání nových a lehčích materiálů z letadel ve vozidlech, používání lehčích materiálů z automobilového průmyslu a uplatňování biotechnologií při vytváření nových lékařských nástrojů nebo služeb.
4.2Pokročilé IKT infrastruktury podněcují vytváření nových příležitostí a přispívají ke zrodu inovativních a udržitelných řešení, která odpovídají stávajícím regionálním specifikům. Například použití 3D tiskáren nabízí příležitosti pro vývoj a navrhování výrobku na jednom místě a zajišťuje jeho fyzickou dostupnost na několika různých místech, kde je zapotřebí. To pomáhá snižovat dopady na životní prostředí související s přepravou.
4.3Koncepty sociální ekonomiky mohou při socioekonomických změnách hrát významnou roli, protože mohou vytvářet nové vzdělávací, životní a pracovní příležitosti, jakož i zajišťovat alternativní služby a podpůrný systém v místních komunitách, zejména pro znevýhodněné skupiny a ohrožené osoby. Ve spojení se službami obecného veřejného zájmu mají tyto koncepty značný potenciál zdatně a účinně připravit společenské a ekonomické aktéry na požadavky a následky inovací a změn, a to zejména na regionální úrovni.
4.4Veřejné struktury nesou velkou odpovědnost za vytváření příznivých podmínek pro změnu a rozvoj, neboť poskytují služby obecného zájmu, které mohou využívat všechny hospodářské subjekty.
4.5Jsou součástí pokroku, kterého je nutné dosáhnout v oblasti služeb veřejného zájmu, jako je například zřízení agentur pro další vzdělávání zajišťujících potřebné zvyšování kvalifikace pracovní síly, a to s cílem zvýšit kompetence pracovníků a pomoci podnikům vyrovnat se s inovacemi a změnami. Následkem toho kvalifikovaní pracovníci v regionu víc zakoření a přispějí k utváření trvalých – a ekologických – strukturálních změn.
4.6Co se týče energeticky náročných průmyslových odvětví, existuje mnoho sdílených řešení zaměřených na snižování emisí uhlíku, a tedy i možnost společných investic (např. čistý vodík, opětovné využívání zachyceného a uloženého uhlíku). Větší oběhovost a průmyslová symbióza jsou také důležitými aspekty v rámci snižování emisí uhlíku v průmyslu a při přípravě na budoucnost s efektivními podniky s vysokou produktivitou.
5.Význam regionálních trhů práce při poskytování důstojné práce v udržitelných podnicích zabývajících se výrobou a poskytováním služeb
5.1Je třeba vypracovat podrobnou analýzu a porozumět regionům, podnikům a jejich hospodářské výkonnosti s ohledem na jejich základní kompetence v průmyslových odvětvích a pracovní sílu. To zahrnuje i infrastrukturu, lokalitu, dostupnost zdrojů, podnikatelského ducha a institucionální uspořádání. Je to důležité pro zajištění vysoce kvalifikované pracovní síly a pro předvídání budoucích požadavků na dovednosti, aby se zabránilo nedostatku určitých dovedností (např. inženýři).
5.2Spolupráce s univerzitami včetně těch, jež se zaměřují na aplikovanou vědu, a výzkumnými institucemi může pomoci při vytváření nových průmyslových příležitostí, které přinesou nová pracovní místa v zavedených podnicích, nadnárodních společnostech, malých a středních podnicích i startupech.
5.3Z lidského hlediska jsou regiony, které snadno vítají a zapojují nově příchozí do dobře fungujících socioekonomických struktur, ve výhodné pozici.
5.4Regiony, v nichž jsou kvalifikovaní pracovníci hluboce začleněni do socioekonomických struktur a cítí se zde jako doma, se mohou stát domovem pro dynamická průmyslová odvětví a podniky s vysokou přidanou hodnotou založené na efektivních formálních i neformálních sítích kompetencí. Pracovní síla tudíž ze své podstavy přispívá k definování inovativních průmyslových kompetencí daného regionu a zásadně pomáhá podporovat procesy modernizace a transformace.
5.5Dovednosti a konkrétní kompetence zaměstnanců a jejich neustálé zlepšování mohou poskytnout základ pro restrukturalizaci a změnu obchodních modelů, a to včetně budoucího růstu a otevření nových trhů. Nerozpoznání a nevyužití příležitostí regionálního rozvoje vede často k trvalému odlivu pracovníků, který vždy oslabuje schopnosti a kvalifikace, jež regiony potřebují k rozvoji a využití příležitostí, které přináší Zelená dohoda pro Evropu.
V Bruselu dne 10. listopadu 2021
Pietro Francesco DE LOTTO
předseda Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)