NAT/807
Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek
STANOVISKO
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek
[COM(2020) 667 final]
Zpravodajka: Maria NIKOLOPOULOU
Spoluzpravodaj: John COMER
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Evropská komise, 28/10/2020
|
|
Právní základ
|
čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato v sekci
|
15/04/2021
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
27/04/2021
|
|
Plenární zasedání č.
|
560
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
242/1/7
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV podporuje cíl Komise, jímž je posun k životnímu prostředí bez toxických látek, v němž by se chemické látky vyráběly způsobem, který maximalizuje jejich pozitivní přínos pro společnost a omezuje dopad na životní prostředí.
1.2Je zapotřebí definovat, která použití chemických látek jsou „základní“, stejně jako jasně vymezit metodiku, díky níž budou chemické látky „ze své podstaty bezpečné a udržitelné“. V této souvislosti zdůrazňujeme, že „látky vzbuzující obavy“ musí být identifikovány, posuzovány a klasifikovány co nejkomplexnějším, jednoznačným a zjednodušeným způsobem, aby se průmysl mohl přizpůsobit.
1.3EHSV oceňuje názor Komise, že by se EU měla stát světovým průkopníkem ve výrobě a používání bezpečných a udržitelných chemických látek, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit v mezinárodních obchodních dohodách rovné podmínky pro podniky, jakož i opatření pro dosažení spravedlivé transformace pro všechny občany EU.
1.4Aby byla strategie úspěšná, vyžaduje zapojení občanů a průmyslu, jakož i inovativní způsoby myšlení společně s transparentností a účastí na rozhodovacím procesu.
1.5Cílem strategie je rozšířit obecný přístup k řízení rizik na spotřební výrobky obsahující nebezpečné chemické látky, jako jsou karcinogenní, mutagenní nebo endokrinní disruptory. Aby se však průmysl mohl snadněji přizpůsobit, je třeba zajistit rovnováhu mezi obecným posuzováním a posuzováním rizik.
1.6EHSV požaduje, aby bylo povinné řádné a důsledné označování a aby se vztahovalo na celý dodavatelský řetězec, a to včetně výrobků obsahujících nanomateriály.
1.7ESHV vítá snahu posílit strategickou autonomii EU, a to zejména v oblasti chemických látek používaných pro zdravotnické aplikace, a uvítal by, kdyby stejná snaha byla vyvíjena také v jiných odvětvích. Vyzývá ke zvážení revize průmyslové politiky EU tak, aby část výroby klíčových chemických látek mohla být přemístěna do zemí EU.
1.8EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné řešit nedostatek údajů o chemických látkách, aby bylo možné stimulovat inovace, podpořit důvěru spotřebitelů a provádět řádná posouzení dopadů. Je naprosto nezbytné mít k dispozici dostupné a spolehlivé databáze výsledků výzkumu, přezkoumat práva k průmyslovému vlastnictví a patenty omezující přístup k údajům a posílit zásadu „zákaz uvádění na trh bez údajů“.
1.9EHSV se domnívá, že obrácení pozornosti ke směsím chemických látek je významným krokem vpřed při posuzování rizik chemických látek. Avšak zásadní význam pro pokrytí skutečných nedostatků ve znalostech a pro pokrok při posuzování chemických směsí a nakládání s nimi má další výzkum a vývoj.
2.Návrh Komise
2.1Tato strategie je příležitostí uvést do souladu společenskou hodnotu chemických látek s lidským zdravím a mezemi naší planety, reagovat na legitimní očekávání občanů EU, že se jim dostane vysoké úrovně ochrany před nebezpečnými chemickými látkami, a podpořit průmysl EU jako světového průkopníka ve výrobě a používání bezpečných a udržitelných chemických látek.
2.2Ve snaze zajistit životní prostředí bez toxických látek je stanovena nová hierarchie v oblasti nakládání s chemickými látkami, jejíž součástí je používání bezpečných a udržitelných chemických látek, minimalizace používání látek vzbuzujících obavy s chronickým účinkem na lidské zdraví a životní prostředí či jejich nahrazování a dále postupné odstranění nejškodlivějších chemických látek pro jiné než zásadní společenské použití, zejména ve spotřebních výrobcích.
Obrázek: Hierarchie bez toxických látek – nová hierarchie v oblasti nakládání s chemickými látkami
2.3Strategie se zaměřuje na pět hlavních cílů:
2.3.1Inovace pro bezpečné a udržitelné chemické látky v EU. Navrhovaná opatření zahrnují mimo jiné vypracování kritérií EU pro ze své podstaty bezpečné a udržitelné chemické látky, zavedení právních požadavků týkajících se výskytu látek vzbuzujících obavy ve výrobcích, a to prostřednictvím iniciativy pro udržitelné výrobky, a provedení změn právních předpisů EU týkajících se průmyslových emisí s cílem podpořit používání bezpečnějších chemických látek v průmyslu EU.
2.3.2Posílení právního rámce EU pro řešení naléhavých problémů v oblasti životního prostředí a zdraví. Navrhovaná opatření jsou zaměřena na ochranu spotřebitelů a pracovníků s cílem zabránit přítomnosti nejškodlivějších chemických látek ve všech spotřebních výrobcích, např. v materiálech určených pro styk s potravinami, kosmetice, detergentech, nábytku a textiliích. Zvláštní pozornost bude věnována chemickým látkám, které způsobují rakovinu, genové mutace, ovlivňují reprodukční nebo endokrinní systém nebo jsou perzistentní a bioakumulativní. Tento přístup se bude v konečném důsledku vztahovat na chemické látky, které poškozují imunitní, nervový nebo dýchací systém, a na chemické látky toxické pro konkrétní orgán. Do doby, než bude obecný přístup k řízení rizik zaveden, se u všech látek, u nichž hrozí výše uvedená nebezpečí, upřednostní omezení pro všechna použití, a to regulací těchto látek jako skupiny namísto individuální regulace jednotlivých látek.
2.3.3Opatření ke zjednodušení a konsolidaci pro zlepšení právního rámce. Návrh zahrnuje zavedení postupu „jedna látka, jedno posouzení“ pro koordinaci posuzování nebezpečnosti a rizik chemických látek napříč právními předpisy v oblasti chemických látek s cílem posílit řízení Evropské agentury pro chemické látky a zvýšit udržitelnost jejího modelu financování. Součástí strategie jsou navíc i cílené změny nařízení REACH (nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek) a CLP (nařízení o klasifikaci, označování a balení), jež bude nutné provést v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy, přičemž budou předmětem případných hodnocení a posouzení dopadů.
2.3.4Vytvoření komplexní znalostní základny o chemických látkách. Bude vytvořen systém včasného varování a opatření EU pro chemické látky s cílem zajistit, aby politiky EU řešily vznikající chemická rizika, jakmile budou prostřednictvím monitorování a výzkumu identifikována, a dále rámec ukazatelů pro sledování příčin a dopadů chemického znečištění a pro měření účinnosti právních předpisů týkajících se chemických látek.
2.3.5Jít příkladem v oblasti řádného nakládání s chemickými látkami v celosvětovém měřítku. Cílem těchto opatření bude podpořit budování kapacit třetích zemí pro posuzování chemických látek a nakládání s nimi a zajistit, aby nebezpečné chemické látky zakázané v EU nebyly vyráběny na vývoz.
3.Obecné připomínky
3.1Během posledních 50 let se chemické látky staly zásadními pro náš způsob života, přičemž pozitivně přispěly k naší kultuře a k pokroku společnosti jako celku s její rostoucí populací. Zároveň mohou mít chemické látky – ať již syntetické, nebo přirozeně se vyskytující – nebezpečné vlastnosti představující riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.
Přesto je na nich lidstvo v čím dál větší míře závislé. Podle OSN poroste výroba chemických látek mezi lety 1990 a 2030 sedmkrát rychleji než světová populace.
3.2Na chvályhodném cíli životního prostředí bez toxických látek bychom se všichni měli shodnout. Bez ohledu na to, jak obtížné je jeho dosažení, neexistuje výmluva pro to, abychom se nepokusili dosáhnout pokroku. EHSV vítá záměr Komise zřídit za tímto účelem kulatý stůl na vysoké úrovni se všemi zúčastněnými stranami.
3.3Nebezpečné chemické látky ve velkých množstvích nadále unikají do životního prostředí z mnoha zdrojů, jako jsou vypouštění upravených či neupravených odpadních vod z domácností a průmyslových provozů, skládky, spalování a výrobní postupy atd., a mohou se šířit ve vzduchu, v půdě a ve vodě, kde způsobují závažné škody
.
3.4Kvůli chemickému znečištění existuje mnoho problémů zděděných z minulosti. Například PBDE (polybromované difenylethery) a další zpomalovače hoření snadno migrují z produktů, do nichž se přidávají, jako je polyuretanová pěna, a poté znečišťují ovzduší a prach. Ačkoli byly mnohé škodlivé polybromované difenylethery zakázány, kvůli své perzistenci a masivnímu rozšíření zůstávají v životním prostředí.
3.5Při nahrazování těchto nebezpečných chemických látek si musíme být jisti, že dopad nahrazující látky je významným zlepšením. Například bionafta z palmového oleje, která přispívá k odlesňování, by mohla být pro životní prostředí horší než používání fosilních paliv.
3.6Regulační orgány navíc musí sledovat a eliminovat pokusy nahradit jednu nebezpečnou chemickou látku chemickými látkami, jež mají podobné nebezpečné vlastnosti. Například k per- a polyfluoralkylovaným látkám (PFAS) by se mělo přistupovat spíše jako k celé skupině než individuálně. Nový výzkum naznačuje, že některé alternativy ke starším látkám PFAS nemusí být o nic bezpečnější
.
3.7EHSV je znepokojen tím, že dekontaminační opatření, jejichž cílem je navrátit lidem zdraví a obnovit životní prostředí, nemusí být dostatečná. To platí zejména pro základní chemické látky, k nimž dosud nejsou alternativy bez toxických látek k dispozici nebo vyžadují dlouhodobý proces vývoje, jakož i pro chemické látky, které jsou navzdory postupnému ukončování svého používání stále předmětem velkých obav, neboť přetrvávají v životním prostředí. Vzhledem k tomu, že stále existují značné snahy o přijetí strategií pro dekontaminaci, EHSV se zájmem očekává nadcházející „akční plán nulového znečištění“.
3.8EHSV požaduje zavedení a prosazování povinnosti řádného a důsledného označování výrobků obsahujících nanomateriály (hračky, biocidy, oděvy, pesticidy, léčiva, barvy, výrobky pro péči o děti atd.) pro celý dodavatelský řetězec.
3.9EHSV si rovněž klade otázku, zda je harmonogram řady opatření, která mají proběhnout souběžně, realistický a proveditelný. Průmysl se totiž musí transformaci přizpůsobovat postupně, aniž by to mělo závažné negativní sociální a hospodářské důsledky. Navíc je třeba posílit budování kapacit orgánů, které je zásadní pro úspěšné provádění plánovaných aktualizovaných politik.
3.10Některé aspekty ve strategii chybí nebo nejsou dostatečně vysvětleny, například odhad energetické bilance navrhované transformace oblasti chemických látek či důsledky pro pracovníky a malé a střední podniky v Evropě. Na účinné provádění strategie by měly být vyčleněny finanční zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů.
4.Konkrétní připomínky
4.1Inovace v oblasti bezpečných a udržitelných chemických látek v EU
4.1.1Panuje shoda, že přechod ke kritériím pro ze své podstaty bezpečné a udržitelné chemické látky je nezbytným sociálním a hospodářským předpokladem usnadnění ekologické a digitální transformace průmyslu EU. To bude obrovská výzva a nezbytný výzkum může být velmi nákladný, přičemž nabídne některé konkurenční výhody. Mohlo by však dojít k určitému úbytku pracovních míst a hospodářským ztrátám, neboť ne všechny společnosti se pravděpodobně budou schopny přizpůsobit a ne všichni pracovníci se pravděpodobně budou schopni rekvalifikovat či prohloubit své dovednosti. Pro dosažení spravedlivé transformace jsou proto zásadní finanční opatření a pobídky. Zvláštní důraz přitom bude třeba klást na to, aby si zaměstnanci udrželi svá pracovní místa nebo měli schůdnou alternativu, a dále na podporu investic a inovativních obchodních modelů.
4.1.2Opatření k zajištění úplného přizpůsobení pracovníků, např. motivace k rekvalifikaci a specializované odborné přípravě a jejich financování v zájmu prevence ztráty pracovních míst, nejsou specifikována. To se týká rovněž otázky, jak se do dopadů strategie promítne zeměpisné rozložení průmyslových odvětví. Je třeba zohlednit průmyslová odvětví umístěná v okrajových oblastech, jakož i vysoký podíl malých a středních podniků působících v daném odvětví.
4.1.3Koncept „ze své podstaty bezpečných a udržitelných“ látek, jenž bude rozvíjen, vyvolává mezi zúčastněnými stranami obavy. Jeho definice a odpovídající dovednosti k podpoře výroby těchto látek by proto měly zahrnovat kritéria všech relevantních subjektů.
4.1.4Proces registrace, hodnocení a povolování chemických látek je složitý a vyžaduje specializaci, což je pro malé a střední podniky někdy náročné a obvykle je to spojeno s vysokými náklady na dodržování předpisů a administrativu. Aby se usnadnilo dodržování postupů registrace a regulačního řízení rizik stanovených v nařízení REACH a CLP, měl by být tento proces zjednodušen nebo by mohla být podporována školení pro neodborníky.
4.1.5Nové a čistší průmyslové procesy a technologie sníží environmentální stopu výroby chemických látek, zlepší připravenost trhu a naplní cíle udržitelného rozvoje a zastřešující Zelené dohody pro Evropu. Taková transformace by byla možná díky pokynům pro posuzování a díky sdílení osvědčených postupů k navrhování a zavádění čistších průmyslových procesů a technologií. Je třeba vzít v úvahu nejlepší dostupné technologie.
4.1.6Komise se snaží minimalizovat výskyt látek vzbuzujících obavy v recyklovaných materiálech tím, že v rámci iniciativy v oblasti udržitelné výrobkové politiky zavádí požadavky a informace k chemickému obsahu a bezpečnému používání. Používání recyklovatelných materiálů by nemělo prodlužovat používání nebezpečných chemických látek ve vyšších koncentracích.
„Látky vzbuzující obavy“ musí být identifikovány, posuzovány a klasifikovány co nejkomplexnějším, jednoznačným, ale také zjednodušeným způsobem, tak aby se průmysl mohl přizpůsobit.
4.1.7Tato opatření zvýší důvěru spotřebitelů a výrobců v recyklované výrobky. Nedostatečné informace o chemickém obsahu výrobků z recyklovaných materiálů jsou problémem a omezení související s ochranou údajů by mohla v této oblasti přinášet obtíže.
4.1.8Strategie avizuje větší investice do inovativních technologií. Jde o velkou příležitost podpořit výzkum v oblasti zhodnocení výrobků z průmyslového odpadu, zejména zemědělsko-potravinového, jehož obrovský potenciál omezují nedostatečné investice.
Právní požadavky na zhodnocení výrobků ze zemědělsko-potravinového odpadu jsou však ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ i ve strategiích pro udržitelné chemické látky téměř opomenuty. Obzvláště znepokojivé jsou například otázky jako výskyt farmaceutických reziduí v upravené chlévské mrvě používané jako hnojivo, opětovné používání upravených odpadních vod k zavlažování plodin a rezidua léčivých přípravků a pesticidů, herbicidů a insekticidů v optimalizovaném potravinovém odpadu, neboť tyto bioaktivní látky by se mohly rozšířit do celého životního prostředí a vyvolat nepříznivé účinky na ekosystémy. Je proto třeba je identifikovat, vyhodnotit a regulovat. Lidské populace by mohly být postiženy nejen tím, že jsou těmto látkám vystaveny, ale také prostřednictvím spotřeby, neboť tyto látky se mohou v potravinovém řetězci bioakumulovat a zvyšovat svůj výskyt.
4.1.9Látky považované za látky vzbuzující obavy vyvolávají mezi zúčastněnými stranami nejasnosti. Vysvětlení, jaký druh požadavků je třeba zavést, a harmonogram provádění by pomohly pochopit dopad tohoto opatření na současné koloběhy materiálů.
4.1.10Obavy vyvolává též odhad energetické bilance navrhované transformace oblasti chemických látek. Vzhledem k tomu, že hlavní transformace požadované v zájmu zajištění ekologického koloběhu materiálů jsou silně endotermické procesy (např. separace, recyklace, dekontaminace, chemická přeměna), předpokládá se, že energetická náročnost poroste. Kromě toho je třeba snížit uhlíkovou stopu z výroby chemických látek, neboť jde většinou o postup náročný na energii.
4.1.11Pro tento účel skýtá velký potenciál vodík, ať již jako zdroj energie, nebo jako činidlo chemické redukce v cílených procesech (např. s cílem nahradit uhlík jako redukční činidlo). Vodíkové palivové články jsou však stále závislé na drahé a ekologicky nákladné platině. Je nezbytný zásadní chemický výzkum, který nalezne alternativy k platině.
4.1.12Komise počítá s větší odolností v oblasti dodávek a udržitelnosti chemických látek používaných v základních aplikacích pro společnost EU díky snížení závislosti EU a zlepšení strategického výhledu v oblasti chemických látek. Zvýšení odolnosti chemických látek používaných ve zdravotnických aplikacích bude znamenat značný pokrok pro trh a průmysl EU v oblasti chemických látek používaných ve zdravotnictví. Potřebujeme vědět, jak by se tato opatření uplatnila na další chemické látky zásadního použití.
4.1.13Pro některé moderní technologie sahající od obranných systémů, mobilních telefonů a televizí až k žárovkám LED a větrným turbínám se staly zásadní výrobky ze surovin dovážených ze zemí mimo EU, jako jsou například prvky vzácných zemin získávané těžbou rud spojenou s riziky pro životní prostředí a zdraví. Vyvstává tedy otázka, jaké strategie budou zavedeny za účelem vyřešení závislosti na ostatních základních látkách, jejichž výrobní postupy jsou závislé na dodávkách ze zemí mimo EU.
4.1.14EHSV by rovněž rád věděl, jak bude „ze své podstaty bezpečný a udržitelný“ přístup uplatnitelný na dodavatele ze zemí mimo EU, které mají své vlastní právní předpisy týkající se chemických látek. Protože limity těchto kritérií pro výrobu chemických látek dosud nebyly stanoveny, není jasné, zda by se tato zásada a opatření týkající se posouzení uplatňovaly na zdroje surovin bez ohledu na jejich původ. Zůstává nejasné, jak budou navrhovaná opatření propojena a vyvážena s různými stávajícími politikami v zemích mimo EU zapojených do hodnotového řetězce EU v oblasti chemických látek.
4.1.15EHSV proto navrhuje přezkoumat průmyslovou strategii EU a zohlednit při tom motivaci k návratu výroby chemických látek do zemí EU. Tím bude nejen podpořena strategická autonomie EU, ale vytvoří se také nová kvalitní pracovní místa a usnadní se dosažení strategie v oblasti chemických látek.
4.2Silnější právní rámec EU pro řešení problémů v oblasti životního prostředí a zdraví
4.2.1EHSV vítá záměr Komise rozšířit obecný přístup k řízení rizik. Nicméně vzhledem k tomu, že některé výrobky budou omezeny, je nezbytné zajistit soulad mezi obecným a specifickým posuzováním rizik u všech chemických látek, aby se průmysl mohl postupně přizpůsobovat.
4.2.2EHSV rovněž vítá využívání principu seskupování k řešení regulace PFAS a podporuje názor, že v zájmu zvýšení účinnosti a účelnosti právních předpisů bude možná nutné strategie seskupování využívat v ještě větším rozsahu
.
4.2.3Strategie navrhne pro nařízení CLP nové třídy nebezpečnosti a kritéria s cílem plně řešit toxicitu pro životní prostředí, perzistenci, mobilitu a bioakumulaci. Je důležité, aby hodnocení nepříznivých účinků chemických látek na životní prostředí a přidělování jednotlivých tříd nebezpečnosti chemickým látkám probíhalo na komplexním a transparentním základě. Kritéria klasifikace by měla být podrobně definována, aby bylo možné předvídat případné obavy týkající se jiných vyvíjených výrobků.
4.2.4Zařazení endokrinních disruptorů, perzistentních, mobilních a toxických látek a vysoce perzistentních a velmi mobilních látek jako kategorií látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) vyžaduje, aby se vycházelo z komplexního a transparentního posuzování a hodnocení. Kromě toho potřebujeme zlepšit soulad mezi SVHC identifikovanými v nařízení REACH a v dalších evropských právních předpisech (např. v rámcové směrnici EU o vodě).
4.2.5Strategie se zaměřuje především na endokrinní disruptory a PFAS, ale zabývá se rovněž pesticidy, biocidy, léčivy, těžkými kovy, plastifikátory a zpomalovači hoření coby nebezpečnými látkami. Další chemické látky vzbuzující obavy, např. nanomateriály, jsou však sotva zmíněny. Ačkoli jsou zahrnuty do nařízení REACH, očekává se revize jejich definice a jejich regulace zůstává nedostatečná (např.: chybějící regulace týkající se uvolňování nanomateriálů do životního prostředí, absence omezení jejich uvádění na trh, transparentnost a zřízení registru EU k zajištění jejich sledovatelnosti od výroby ke spotřebitelům).
4.2.6Vzhledem k velmi dobře zdokumentovaným důkazům rizik spojených s některými skupinami látek by EU měla nejen omezit, ale někdy dokonce zakázat používání již zjištěných endokrinních disruptorů, jako jsou bisfenol a ftaláty. To platí i o chemických látkách bez jakékoliv výživové hodnoty v potravinářských výrobcích, např. o nanomateriálech.
4.2.7Opatření, která podpoří a usnadní nahrazování SVHC a dalších nebezpečných sloučenin, by mohla být prováděna prostřednictvím finančního mechanismu (bonus/malus).
4.2.8Významným krokem vpřed v posuzování rizik chemických látek vzbuzujících obavy je skutečnost, že je zvláštní pozornost věnována směsím, a EHSV vítá skutečnost, že budou řešeny záměrné i nezáměrné směsi. Přetrvávající mezery ve znalostech o toxicitě a expozici směsím a velký počet používaných chemických látek však vedou k návrhům, jako je systematické používání faktoru pro posuzování směsí u jednotlivých chemických látek s cílem zaměřit se na nezáměrné směsi. Spolehlivost faktoru pro posuzování směsí při posuzování chemických rizik vzbuzuje obavy, neboť se nejedná o faktor specifický pro každý scénář. EHSV se proto jednoznačně ztotožňuje s prioritami a doporučeními týkajícími se výzkumu a vývoje, jež jsou uvedeny ve zprávě (SWD(2020) 250
), aby bylo možné účinně posuzovat a řídit chemické směsi.
4.3Zjednodušení a konsolidace právního rámce
4.3.1EHSV souhlasí s tím, že v zájmu účinného posuzování bezpečnosti chemických látek by mělo být zváženo zavedení přístupu „jedna látka, jedno posouzení“.
4.3.2To zjednoduší a zrychlí schvalovací proces, což bude přínosem pro výrobce a usnadní to výzkum a vývoj alternativních, netoxických látek. Neměly by však být opomíjeny různé dopady téže látky za různých podmínek, jakož i ve směsích.
4.3.3Okolo 30 % varování o nebezpečných výrobcích na trhu je spojeno s riziky vyplývajícími z chemických látek a pouze jedna třetina registrační dokumentace chemických látek registrovaných průmyslovými podniky podle nařízení REACH je plně v souladu s požadavky na informace.
4.3.4Přístup nulové tolerance k nesouladu je vítán stejně jako navrhovaná opatření, jejichž cílem je zintenzivnit provádění a prosazování právních předpisů týkajících se chemických látek. Důrazně se doporučuje, aby byla řádně prováděna zásada „zákaz uvádění na trh bez údajů“, a na trzích se tak nevyskytovaly neregulované výrobky a chemické látky.
4.3.5Titíž žadatelé o registraci by navíc měli údaje o chemických látkách schválených pro trh pravidelně aktualizovat, neboť nařízení REACH je v některých aspektech nedostatečné. Podle zprávy o hodnocení chemických látek
chyběly u 64 % posuzovaných látek (u 126 ze 196) informace, které by prokázaly bezpečnost chemických látek uváděných na evropský trh.
4.3.6Téměř 90 % výrobků považovaných za nebezpečné je dováženo ze zemí mimo EU. Očekává se, že celosvětová výroba chemických látek se bude nadále zvyšovat. Je pravděpodobné, že země EU a OECD se budou soustředit na vývoj a výrobu technologicky pokročilých chemických výrobků, jako jsou speciální chemické látky a chemické látky z oblasti vědy o živé přírodě. V Africe, na Blízkém východě a v Asii se pravděpodobně bude vyrábět velké množství „komoditních“ chemických látek. Pro EU to bude představovat obrovské problémy v oblasti hraničních kontrol a hospodářské konkurenceschopnosti. V dohodách o volném obchodu proto budou zapotřebí opatření, jež podnikům z EU zajistí rovné podmínky.
4.3.7EHSV vítá opatření k posílení hraničních kontrol EU a spolupráci s online platformami pro přímý prodej.
4.4Komplexní znalostní základna o chemických látkách
4.4.1Protože EU postrádá komplexní informační základnu o všech látkách, jsou vítány návrhy opatření, která by zlepšila dostupnost údajů o chemických látkách, a to za předpokladu, že budou účinná.
4.4.2Z hlediska průmyslu znemožňuje diskutabilní patentový systém odhalit všechny aspekty patentovaných výrobků na trhu.
4.4.3Z vědeckého hlediska je omezená otevřená věda zdarma překážkou pro volnou výměnu znalostí a pro spojení úsilí a investic. Pravidla ochrany vědeckých údajů a práva k průmyslovému vlastnictví, která nejsou dostatečně opodstatněná, omezují dostupnost všech relevantních údajů o chemických látkách, a tudíž i inovace.
4.4.4Spory týkající se dostupnosti údajů je třeba řešit a vyřešit prostřednictvím začlenění opatření k rozšíření dostupných údajů a ke zvýšení jejich kvality. Například by mohl být vytvořen mechanismus, podle něhož by průmyslové podniky dovážející nanomateriály pro výrobu financovaly v případě nedostatku vědeckých poznatků nezávislý výzkum rizik spojených s nanomateriály.
4.4.5Komise hodlá i nadále podporovat výzkum a biologický monitoring, aby porozuměla rizikům souvisejícím s chemickými látkami a předcházela jim a aby byla motorem inovací v oblasti posuzování rizika souvisejícího s chemickými látkami a regulační vědy.
4.4.6Aby se usnadnily inovace prostřednictvím výzkumu, měla by se účast pracovníků a finanční podpora týkat také optimalizace osvědčených postupů v oblasti přenosu poznatků, a to průmyslových i vědeckých, aby byl zajištěn bezplatný a snadný přístup ke spolehlivým databázím. Kromě toho by měl být přístup k inovacím zajištěn každému subjektu dotčenému chemickým průmyslem EU.
4.4.7Oceňujeme opatření na podporu inovací v oblasti zkoušek bezpečnosti a posuzování chemických rizik omezující zkoušky na zvířatech, zejména s ohledem na pokrok ve výzkumu a nově vyvinuté špičkové metody (např. zkoušky in vitro), které zlepší kvalitu, účinnost a rychlost posuzování chemické nebezpečnosti a rizik.
4.4.8Je nezbytné zajistit větší transparentnost rozhodování. Mnoho důležitých záležitostí se projednává za zavřenými dveřmi, což u občanů EU budí nejistotu, pokud jde o opatření přijímaná ze strany EU k omezení jejich expozice nebezpečným chemickým látkám. Musí být dostupné také primární údaje, na jejichž základě jsou prováděna hodnocení a přijímána rozhodnutí (agentura ECHA a úřad EFSA)
. Je třeba zajistit větší transparentnost v oblasti rozhodování a postojů členských států, pokud jde o chemické látky na trhu.
4.5Jít příkladem v oblasti řádného nakládání s chemickými látkami v celosvětovém měřítku
4.5.1S ohledem na globální dopad její činnosti vítá EHSV skutečnost, že se Komise v rámci opatření k prosazování standardů v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti mimo EU zavázala zajistit, aby nebezpečné chemické látky zakázané v EU nebyly vyráběny na vývoz. Zůstává však nejasné, jak se zbývající části právních předpisů, které mají být vypracovány a harmonizovány, uplatní celosvětově. Zákaz vývozu výrobků může ovlivnit průmysl i v jiných zemích, na něž se ambice strategie v oblasti chemických látek nevztahuje. Není jasné, jak budou řešeny dopady na průmyslová odvětví v zemích mimo EU jako na bývalé výrobce a vývozce konkrétních výrobků.
4.6Nadměrné používání chemických látek ve zdravotnictví
Mělo by probíhat mnohem více výzkumné činnosti při tvorbě politik týkajících se prevence onemocnění, se zvláštním zaměřením na imunitní systém. Cílem musí být pozitivní přístup ke zdravému životnímu stylu, který by lidem dle konkrétní situace případně umožnil méně využívat chemické způsoby léčby. Veškeré chemické způsoby léčby by měly směřovat k těm, pro něž jsou nezbytné, přičemž je třeba se vyvarovat nadměrného používání.
4.7Chemické látky v zemědělství
4.7.1Je třeba omezit negativní dopad pesticidů používaných v zemědělství na životní prostředí, aniž by to způsobilo pokles kvality produkce potravin nebo ohrozilo potravinové zabezpečení v EU.
4.7.2Současná Evropská aliance pro výzkum, která je pověřena nalezením a zkoušením ekologických alternativ k syntetickým chemickým látkám používaným v zemědělství, musí být dostatečně financována. Investice by měly být zaměřeny na biologické organické pesticidy. Finanční podporu je rovněž třeba navýšit na podporu výzkumu a inovací v oblasti přípravků na podporu růstu rostlin a na jejich ochranu na přírodní bázi. Jako látku na ochranu rostlin před vnějšími patogeny lze například využívat inherentní bioaktivitu určitých přírodních sloučenin metabolizovaných rhizobakteriemi.
4.7.3Je žádoucí daleko cílenější používání chemických hnojiv, které by mělo vést k jejich střídmějšímu používání. Je zapotřebí další výzkum s cílem vytvořit alternativy, aby mohla pokračovat dostatečná výroba potravin a zemědělci měli dostatečné příjmy.
4.7.4Jsou nezbytná další posouzení rizik pro životní prostředí a zdraví, aby bylo možné vyhodnotit, zda by mohlo používání biotechnologie a genetického inženýrství pomoci vyvinout alternativy k chemickým hnojivům a pesticidům.
4.7.5Pokud nebudou předloženy žádné jiné proveditelné alternativy, významné snížení používání pesticidů buď zvýší výrobní náklady, nebo povede k nižším výnosům. Proto je třeba prozkoumat otázky hospodářské zátěže pro výrobce a spotřebitele a dovozu potravin ze zemí mimo EU.
4.7.6Nová strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je velmi ambiciózní vzhledem k plánu přetvořit nejméně 30 % půdy v Evropě na síť aktivně řízených a chráněných oblastí. Měla by výrazně přispět k biologické rozmanitosti a obnově přírody a pomoci podpořit strategii pro udržitelné chemické látky v odvětví zemědělství.
4.7.7V tomto smyslu je třeba vyvíjet zvláštní úsilí o lepší ochranu biologické rozmanitosti, zejména opylovačů, před pesticidy. Například pokyny úřadu EFSA pro posuzování rizik přípravků na ochranu rostlin pro včely mají značné nedostatky. Musí zahrnovat údaje o chronické toxicitě, účincích pesticidů na larvy a údaje o akutní toxicitě pro včely a další opylovače.
4.7.8Aby byla strategie pro udržitelnost chemických látek úspěšná, potřebujeme značnou podporu široké veřejnosti a skutečnou změnu kultury v našem přístupu k používání chemických látek, změně klimatu a znečištění životního prostředí.
V Bruselu dne 27. dubna 2021
Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________