NAT/784
Evropský právní rámec pro klima
STANOVISKO
sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima)
[COM(2020) 80 final]
Zpravodaj: Jan DIRX (NL-III)
Spoluzpravodajka: Tellervo KYLÄ-HARAKKA-RUONALA (FI-I)
|
Konzultace
|
Rada, 13/03/2020
|
|
Právní základ
|
čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato v sekci
|
29/06/2020
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV stejně jako mnoho klíčových institucí a jednotlivců v EU zdůrazňuje, že klimatická opatření a oživení a obnova hospodářství po krizi způsobené koronavirem mohou a musí jít ruku v ruce. Lze toho dosáhnout tak, že obnova evropského hospodářství bude podpořena účinným a plně udržitelným balíčkem veřejných a soukromých investic. EHSV se proto domnívá, že návrh evropského právního rámce pro klima je jedním z nástrojů, který přispěje k této žádoucí a nezbytné obnově evropského hospodářství.
1.2EHSV podporuje přístup k přechodu na klimatickou neutralitu na úrovni celé EU, spíše než na úrovni jednotlivých členských států. Takový přístup má výhodu optimálního rozložení úsilí v rámci celé EU při zohlednění relevantních rozdílů mezi členskými státy. EHSV je rovněž přesvědčen, že největší podporu pro klimatickou politiku se podaří získat tehdy, když jejím celkovým cílem bude dosažení co největšího omezení emisí skleníkových plynů při co nejnižších socioekonomických nákladech.
1.3EHSV naléhavě žádá Komisi, aby plně zohlednila dopad krize způsobené koronavirem a provedla v této souvislosti posouzení cíle snižování emisí do roku 2030 (a přiklonila se ve svém rozhodnutí k tomu, že se do roku 2030 mají emise snížit o 55 %, a předložila odpovídající legislativní návrhy. EHSV poukazuje na to, že se ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2019 o nedostatečném úsilí při snižování emisí („Environment Emissions Gap Report“) uvádí, že má-li být dosaženo cíle 1,5 °C vytyčeného v Pařížské dohodě, je nutné stanovit na celosvětové úrovni podstatně ambicióznější cíl snížení emisí do roku 2030.
1.4EHSV uznává, že pro dosažení stanoveného cíle klimatické neutrality do roku 2050 budou všichni muset učinit další kroky. Na základě nedávného průzkumu Eurobarometr (provedeného před krizí způsobenou koronavirem) se ukázalo, že cíl EU týkající se klimatické neutrality podporuje 92 % občanů EU. Pro zachování této podpory je třeba urychlit opatření týkající se klimatu, která by měla jít ruku v ruce s oživením a obnovou hospodářství.
1.5EHSV vyzývá k tomu, aby na klimatickém summitu v Glasgow, jehož konání, plánované původně na listopad 2020, bylo odloženo na pozdější dobu, a na následných klimatických summitech hrála EU roli iniciátora a inspirátora s cílem zapojit všechny přinejmenším hlavní světové aktéry do úsilí o dosažení klimatické neutrality i prostřednictvím energetiky.
1.6Dosažení cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050 je na evropské úrovni možné pouze tehdy, pokud každá země včas a v plném rozsahu uskuteční příslušná opatření přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. EHSV je proto zastáncem toho, aby Komise mohla na základě jasných a transparentních kritérií hodnocení vydat doporučení členskému státu, jehož opatření nejsou v souladu s cílem zmírňovat změnu klimatu nebo nestačí k zajištění pokroku v oblasti přizpůsobování se této změně.
1.7EHSV navrhuje, aby úplná zpráva o posouzení každého návrhu opatření nebo legislativního návrhu předloženého v souvislosti s cílem klimatické neutrality byla zpřístupněna veřejnosti co nejdříve po dokončení takového posouzení.
1.8Návrh Komise zcela správně zahrnuje „v souladu s článkem 7 Pařížské dohody“ jak zmírňování změny klimatu, tak přizpůsobování se této změně.
1.9EHSV navrhuje, aby byla zřízena platforma zainteresovaných stran pro evropský klimatický pakt, jak se uvádí v našem stanovisku ke klimatickému paktu (NAT/785), jejímž cílem by bylo organizovat a usnadňovat aktivní účast „všech složek společnosti“.
2.Úvod
2.1Současná celosvětová krize způsobená koronavirem (COVID-19) znovu ukazuje, jak zranitelný život na naší Zemi je. Proti krizi způsobené koronavirem a jejím následným hospodářským, sociálním a ekologickým dopadům je nutné usilovně bojovat, ale právě tak je nutné i nadále se snažit zamezit i jiným změnám, které ohrožují kvalitu života, jako je změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti, a v případě potřeby proti nim bojovat. Neboli, jak upozornila výkonná tajemnice Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) Patricia Espinosa v souvislosti s oznámením posunutí data konání summitu o změně klimatu (COP26) v Glasgow, původně plánovaného na listopad 2020: „COVID-19 je dnes nejnaléhavější hrozbou pro lidstvo, ale nesmíme zapomenout, že z dlouhodobého hlediska je největší hrozbou změna klimatu.“
2.2Pro EHSV to znamená, že opatření v oblasti změny klimatu a oživení a obnova hospodářství po krizi způsobené koronavirem mohou a musí jít ruku v ruce. Opatření zaměřená na oživení a obnovu musí být v souladu s klimatickým cílem a opatření v oblasti klimatu musejí být prováděna takovým způsobem, aby náklady byly co nejnižší a aby vznikaly hospodářské přínosy.
2.3V tomto duchu chápe EHSV také následující prohlášení klíčových orgánů a jednotlivých představitelů EU:
Dne 17. dubna se Evropský parlament drtivou většinou svých hlasů shodl na tom, že ústředním bodem připravovaného balíčku opatření EU pro oživení a obnovu se má stát Zelená dohoda pro Evropu, „aby došlo k nastartování hospodářství, ke zvýšení jeho odolnosti a k vytváření pracovních míst, aby se současně přispělo k ekologické transformaci a podpořil udržitelný hospodářský a sociální rozvoj“.
Téhož dne předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen rovněž uvedla, že Evropa musí zdvojnásobit své investice do Zelené dohody pro Evropu. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans vyslal stejné poselství ve svém otevřeném dopise uveřejněném v sedmi evropských zpravodajích. Také předseda Evropské rady Charles Michel chce využít této příležitosti k tomu, aby EU byla zelenější: „Evropská unie musí být lepší než dříve, musíme této krize využít.“
2.4Toho všeho lze dosáhnout tak, že obnova evropského hospodářství bude podpořena plně udržitelným souborem účinných veřejných a soukromých investic, které budou zahrnovat například investice do snížení spotřeby energie a udržitelné energetiky, investice do sítí, čistých výrobních procesů nebo recyklace a které budou provázeny zvýšením udržitelné spotřeby. K dosažení klimatické neutrality je navíc potřeba zvýšit propady uhlíku a ukládání uhlíku např. prostřednictvím udržitelného hospodaření s lesy a půdou. Jedním z nástrojů, který přispěje k tomuto žádoucímu a nezbytnému obnovení evropského hospodářství, je i evropský právní rámec pro klima.
2.5EHSV proto vítá návrh evropského právního rámce pro klima, který předložila Evropská komise dne 4. března 2020 a který stanoví právní rámec pro dosažení cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050. EHSV souhlasí s tím, že tento cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, a pokud možno i dříve, je žádoucí a nezbytný, protože přispěje ke splnění cíle Pařížské dohody, podle níž musí globální oteplování zůstat výrazně pod hranicí 2 °C, přičemž je třeba usilovat o jeho udržení pod hranicí 1,5 °C.
2.6EHSV považuje za samozřejmé, že pro dosažení cílů Pařížské dohody je prvořadé, aby přinejmenším všichni hlavní světoví aktéři usilovali o dosažení klimatické neutrality i prostřednictvím energetiky. To vyžaduje na jedné straně aktivní klimatickou diplomacii ze strany EU a na druhé straně opatření, jako jsou ceny uhlíku, která pro výrobky a služby pocházející z EU a od konkurentů mimo EU nastaví rovné podmínky, pokud jde o jejich emise skleníkových plynů.
2.7Návrh evropského právního rámce pro klima je základním kamenem Zelené dohody pro Evropu, kterou Komise zveřejnila dne 11. prosince 2019. Zelená dohoda pro Evropu definuje způsob, jak učinit Evropu do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem, posílit hospodářství, zlepšit zdraví a kvalitu života občanů, pečovat o přírodu a nikoho neopomíjet.
2.8EHSV může uspokojením konstatovat, že na politické úrovni byl tento cíl dosáhnout definitivní klimatické neutrality do roku 2050 již schválen Evropským parlamentem v usnesení ze dne 14. března 2019 a Evropskou radou v závěrech ze dne 12. prosince 2019. Dne 5. března pak předložila Rada EU pro životní prostředí jménem Evropské unie a jejích členských států dne 5. března 2020 dlouhodobou strategii nízkoemisního rozvoje Evropské unie a jejích členských států (s cílem dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050) v kontextu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC).
2.9EHSV uznává, že dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050 bude vyžadovat velké úsilí ze strany vlád, obcí, podniků, odborů, organizací občanské společnosti a občanů. To znamená, že všichni budou muset přijmout další opatření, která umožní dosáhnout stanoveného cíle do roku 2050, neboli jak uvedla Komise: „Je však třeba přijmout další opatření, na nichž se budou muset podílet všechna odvětví, neboť se očekává, že stávající politiky sníží do roku 2050 emise skleníkových plynů pouze o 60 %, přičemž pro dosažení klimatické neutrality bude potřeba učinit mnohem více.“
2.10EHSV zdůrazňuje, že důležité uvážit „mezinárodní vývoj a úsilí“ a „konkurenceschopnost hospodářství Unie“, o nichž se hovoří v čl. 3 odst. 3 návrhu. Zvláště pak poukazuje na to, že je důležitá „nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci“ (čl. odst. 3. písm h)). Rád by také zdůraznil, že je potřeba předcházet zejména energetické chudobě, a doporučuje, aby tato otázka byla součástí posouzení vnitrostátních opatření, které upravuje článek 6 návrhu.
2.11Do září 2020 plánuje Komise předložit přezkum cíle Unie stanoveného v oblasti klimatu do roku 2030 s ohledem na cíl klimatické neutrality a prozkoumat možnosti stanovení nového cíle, aby se emise do roku 2030 snížily o 50 až 55 % v porovnání s rokem 1990, a do poloviny roku 2021 předložit odpovídající legislativní návrhy. EHSV očekává, že nové emisní cíle do roku 2030 budou stanoveny na základě důkladné analýzy a řádného posouzení dopadů. EHSV rovněž prohlašuje, že existují jednoznačné důvody ke stanovení cíle snížit emise do roku 2030 minimálně o 55 %, aby tak EU reagovala na obrovskou celosvětovou potřebu omezit emise. Ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2019 o nedostatečném úsilí při snižování emisí („Environment Emissions Gap Report“) se například uvádí, že má-li být dosaženo cíle 1,5 °C vytyčeného v Pařížské dohodě, je nutné stanovit na celosvětové úrovni podstatně ambicióznější cíl snížení emisí do roku 2030.
2.12Při posuzování dopadů je důležité si uvědomit, že krize způsobená koronavirem má bezprecedentní hospodářské, sociální a environmentální důsledky, které následně mají zase své důsledky pro dopad opatření přijímaných za účelem zmírňování změny klimatu.
2.13EHSV se domnívá, že potenciální dopad krize související s koronavirem nemůže a neměl by vést ke snížení emisního cíle na rok 2030.
2.14EHSV vyzývá k tomu, aby byl tento proces realizován takovým způsobem, který umožní, aby na klimatickém summitu v Glasgow, jehož konání, plánované původně na listopad 2020, bylo odloženo na pozdější dobu, a na následných klimatických summitech hrála EU roli iniciátora a inspirátora s cílem zapojit přinejmenším všechny hlavní světové aktéry do úsilí o dosažení klimatické neutrality i prostřednictvím energetiky.
2.15EHSV dále doporučuje, aby Komise zahájila přípravu na stanovení přechodného cíle v oblasti klimatu do roku 2040, pokud jde o snižování emisí, který napomůže k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, nebo i dříve, pokud to bude možné, a aby za tímto účelem předložila Evropskému parlamentu a Radě odpovídající legislativní návrh, včetně návrhu na stanovení nových povinností v oblasti snižování emisí na období 2031–2040, které se budou muset přijmout do roku 2028. Včasné stanovení cíle je nezbytné pro zajištění co nejvyšší míry předvídatelnosti a transparentnosti, což je důležité jak pro společnost, tak pro všechna hospodářská odvětví.
2.16Na základě nedávného průzkumu Eurobarometr (provedeného před krizí způsobenou koronavirem) se ukázalo, že 93 % občanů EU považuje změnu klimatu za vážný problém a 92 % z nich podporuje cíl EU týkající se klimatické neutrality. Pro zachování této podpory je třeba urychlit opatření týkající se klimatu, která by měla jít ruku v ruce s oživením a obnovou hospodářství.
3.Přenesení pravomoci
3.1Navrhovaný právní rámec pro klima svěřuje (v článku 3) Komisi pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, aby tento rámec „doplnila […] stanovením trajektorie na úrovni Unie k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 do roku 2050“. Kromě toho nejpozději do šesti měsíců po každém globálním hodnocení uvedeném v článku 14 Pařížské dohody Komise trajektorii přezkoumá.
EHSV považuje za nezbytné, aby Komise namísto přijetí aktů v přenesené pravomoci předložila legislativní návrh, v němž tuto trajektorii stanoví a upraví, bude-li to na základě výsledku přezkumu považovat za vhodné.
3.2Za všech okolností je nutné nadále chránit demokratická pravidla našeho institucionálního systému. Mezi ně patří i právo aktérů občanské společnosti a jejich organizací, jako je EHSV, přispívat k demokratickému rozhodovacímu procesu. V tomto ohledu bychom chtěli poukázat na to, co Komise uvádí v článku 8 návrhu právního rámce pro klima: „Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti […]“.
4.Posouzení pokroku a opatření
4.1Podle článku 5 posoudí Komise pokrok a opatření Unie. „Komise před přijetím posoudí každý návrh opatření nebo legislativní návrh s ohledem na cíl klimatické neutrality“ a „zahrne tuto analýzu do posouzení dopadů připojených k těmto opatřením nebo návrhům“.
Prakticky to znamená, že Komise do posouzení dopadů, které přikládá ke svým návrhům, zahrne úvahu o dopadech na klimatickou neutralitu. EHSV Komisi doporučuje, aby prozkoumala, zda toho lze docílit v mezích stávajícího rámce pro zlepšování právní úpravy beze změn právních předpisů.
4.2Článek 5 stanoví, že Komise výsledek tohoto posouzení při přijetí zveřejní. Soudní dvůr (rozsudek ve věci C 57/16 P, Client Earth v. Komise, ze dne 4. září 2018) však velmi jasně konstatoval, že i návrhy zpráv o posouzení dopadů mají být v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 „přístupné přímo“. EHSV navrhuje úpravu znění v tom smyslu, že úplná zpráva o posouzení bude zpřístupněna veřejnosti co nejdříve po jeho dokončení.
4.3EHSV se domnívá, že dosažení cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050 je na evropské úrovni možné pouze tehdy, pokud každá země včas a v plném rozsahu uskuteční příslušná opatření přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.
EHSV proto podporuje následující záměr Komise: Komise může vydat doporučení členskému státu, pokud, s přihlédnutím k vnitrostátním plánům, opatření tohoto členského státu nejsou v souladu s cílem zmírňovat změnu klimatu nebo nestačí k zajištění pokroku v oblasti přizpůsobování se této změně. EHSV v této věci Komisi podporuje a doporučuje jí, aby se ve svých doporučeních rozhodla pro účinnou kombinaci opatření odpovídající daným okolnostem. EHSV nicméně žádá, aby bylo jasně stanoveno, podle jakých cílů a kritérií bude pokrok v jednotlivých členských státech posuzován.
4.4Cílem návrhu Komise je dosáhnout toho, aby Evropská unie byla do roku 2050 klimaticky neutrální. Z toho vyplývá, že není nutné, aby klimatické neutrality dosáhl každý členský stát individuálně. EHSV podporuje tento přístup – který je ve skutečnosti pokračováním stávajícího přístupu uplatňovaného v rámci právních předpisů EU v oblasti klimatu –, protože má výhodu optimálního rozložení sil v rámci celé EU při zohlednění příslušných rozdílů mezi členskými státy. EHSV však považuje za nezbytné, aby měl každý členský stát povinnost uvést ve svém vnitrostátním akčním plánu v oblasti energetiky a klimatu, který má být podle článku 3 nařízení 2018/1999 o správě energetické unie předložen do 1. ledna 2029, zda a případně kdy chce dosáhnout klimatické neutrality a jaká opatření hodlá přijmout k dosažení optimálního výsledku na úrovni EU, včetně opatření přispívajících k úsilí jiných členských států nebo prováděných v jednom nebo více členských státech, aby tak bylo možné přijmout taková ujednání včas a prostřednictvím vymahatelných dohod.
4.5EHSV je rovněž přesvědčen, že největší podporu pro klimatickou politiku se podaří získat tehdy, když jejím celkovým cílem bude dosažení co největšího omezení emisí skleníkových plynů při co nejnižších socioekonomických nákladech. Měla by proto existovat možnost vzájemného vyrovnávání / kompenzací mezi členskými státy, které by se ovšem musely řídit pevným regulačním rámcem, jehož dodržování by bylo možné vymáhat. Je také důležité si uvědomit, že v současném modelu jsou odvětví zahrnutá do systému obchodování s emisemi (ETS) regulována v rámci systému platného pro celou EU, zatímco zbývající odvětví spadají do režimu „sdíleného úsilí“ založeného na vnitrostátních emisních stropech. Do rámce pro obchodování s emisemi bude samozřejmě postupně spadat více a více odvětví.
4.6Kromě ETS existuje mnoho právních předpisů EU, např. technické požadavky, pomocí nichž se regulují emise v různých odvětvích, a jsou proto součástí plnění celkového cíle. Regulace na úrovni EU je relevantní především v oblastech souvisejících s řádným fungováním jednotného trhu.
4.7EHSV rovněž navrhuje, aby se náležitě monitorovaly možné důsledky opatření EU v globálním kontextu. Patří sem například vlivy na zahraniční investice a obchod a následné přímé či nepřímé dopady na vývoj emisí.
4.8V návrhu Komise se uvádí, že „opatření na úrovni EU by měla usilovat o nákladově efektivní plnění dlouhodobých cílů v oblasti klimatu a zároveň by měla být spravedlivá a ekologicky vyvážená“. EHSV uznává, že stále existuje mnoho otázek, jak tohoto cíle dosáhnout, a to jak otázek procedurálních (jaký je nejlepší rozhodovací postup?), tak otázek věcných (jaká jsou spravedlivá a ekonomicky rozumná distribuční kritéria, která zaručí vysokou úroveň ochrany životního prostředí?). Důležitá je proto procesní stránka (probíhající horizontální diskuse mezi orgány EU, včetně EHSV a VR, a vertikální diskuse s členskými státy). Ještě důležitější je pak otázka, jak postupovat v případě, kdy členské státy budou chtít dosáhnout klimatické neutrality ve své vlastní zemi dříve než v roce 2050 a na úrovni EU to nebude nákladově nebo klimaticky nejúčinnější. EHSV vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby v této záležitosti co nejdříve poskytly vysvětlení a pokyny.
5.Přizpůsobení
5.1Návrh Komise zcela správně zahrnuje „v souladu s článkem 7 Pařížské dohody“ jak zmírňování změny klimatu, tak přizpůsobování se této změně. Zejména s ohledem na tento druhý účel Komise navrhuje, aby se opatření EU rozšířila i na vnitrostátní adaptační opatření.
Obecně se má za to, že přizpůsobování se změně klimatu je ve srovnání s jejím zmírňováním více spjato s činností místních samospráv. EHSV se proto domnívá, že v souladu se zásadou subsidiarity by Komise měla objasnit rozsah pravomocí, které by měly být svěřeny úrovni EU, a rozsah povinností, které by měly být uloženy členským státům.
5.2Dále je třeba také prozkoumat, co z této povinnosti vyplývá pro „příslušné orgány EU“. V návrhu je stanoveno, že členské státy musí přijmout vnitrostátní adaptační strategie a plány. Od orgánů EU se žádná konkrétní činnost – jako je například vytvoření plánu – nevyžaduje.
5.3Komise navrhuje, aby jí byla svěřena pravomoc posuzovat nejen opatření v oblasti zmírňování změny klimatu, ale také opatření členských států v oblasti adaptace (čl. 6 odst. 1 písm. b). Pokud Komise konstatuje, že opatření členského státu nejsou „přiměřená k zajištění pokroku v oblasti adaptace podle článku 4, může pro daný členský stát vydat doporučení“. Uvedené ustanovení je velmi otevřené. EHSV považuje za žádoucí, aby Komise pro toto posuzování stanovila kritéria.
6.Účast veřejnosti
6.1EHSV považuje účast veřejnosti za samozřejmost, a vítá proto článek 8 (Účast veřejnosti) klimatického právního předpisu. Aktivní účast „všech složek společnosti“ je nezbytnou podmínkou úspěchu klimatické politiky v EU, protože těmi, kdo uskutečňují cíle této politiky v praxi, jsou právě aktéři občanské společnosti (podniky, pracovníci, spotřebitelé a občané a jejich organizace).
EHSV proto žádá Komisi a členské státy, aby aktivně vyzvaly všechny tyto aktéry občanské společnosti k účasti a předložení návrhů na konkrétní politiky a opatření v oblasti klimatu.
6.2EHSV proto vítá, že Evropská komise před nedávnem zahájila veřejnou konzultaci za účelem shromáždění názorů na způsoby, jak spolupracovat s veřejností na opatřeních v oblasti klimatu. Ta poslouží jako podklad pro klimatický pakt, který Komise spustí ve 3. čtvrtletí roku 2020. Prostřednictvím evropského klimatického paktu chce Evropská komise spojit všechny zúčastněné strany, včetně regionů, místních orgánů, místních komunit, občanské společnosti, škol, podniků i jednotlivců.
6.3Vzhledem k pozitivním zkušenostem s evropskou platformou zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, kterou zřídila Evropská komise a Evropský hospodářský a sociální výbor, a v souladu s návrhy uvedenými v našem stanovisku ke klimatickému paktu (NAT/785) navrhuje EHSV zřídit platformu zainteresovaných stran pro evropský klimatický pakt, která bude založena na zásadách inkluzivity, transparentnosti a skutečné účasti a vlastnické odpovědnosti místních aktérů v oblasti změny klimatu.
V Bruselu dne 29. června 2020
Maurizio REALE
předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
_____________