ECO/512
Mechanismy zdanění pro snížení emisí CO2
STANOVISKO
sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Mechanismy zdanění pro snížení emisí CO2
(stanovisko z vlastní iniciativy)
Zpravodaj: Krister ANDERSSON
|
Studijní skupina
|
Mechanismy zdanění pro snížení emisí CO2
|
|
|
|
|
Předseda
|
Petru Sorin DANDEA (RO-II)
|
|
|
|
|
Zpravodaj
|
Krister ANDERSSON (SE-I)
|
|
|
|
|
Členové
|
Constantine CATSAMBIS (EL-I) (čl. 66 odst. 3 – Irini Ivoni PARI)
|
|
|
Roman HAKEN (CZ-III)
|
|
|
Ivan KOKALOV (BG-II)
|
|
|
Daniel MAREELS (BE-I)
|
|
|
Vitas MAČIULIS (LT-III) (čl. 66 odst. 3 – Ioannis VARDAKASTANIS)
|
|
|
Carlos TRIAS PINTÓ (ES-III)
|
|
|
Ester VITALE (IT-II)
|
|
|
|
|
Expert
|
Samuel CORNELLA (pro zpravodaje)
|
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
20/02/2020
|
|
Právní základ
|
čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
|
|
Přijato v sekci
|
24/06/2020
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV se domnívá, že existují opodstatněné důvody ke stanovení jednotných pravidel EU pro boj proti globálnímu oteplování a k tomu, aby byla na jejich základě zahájena mezinárodní jednání s jinými obchodními bloky.
1.2Debaty se dosud soustředily na nařízení a environmentální daně, zejména na daně související se snižováním emisí. EHSV tvrdí, že ke globálnímu oteplování je třeba přistupovat komplexně a souměrně a zohlednit při tom úroveň CO2 v ovzduší.
1.3Komise se při své práci v oblasti snižování emisí uhlíku zaměřovala na systém systém obchodování s emisemi (ETS). EHSV se domnívá, že v budoucnosti by mohlo být užitečné a nezbytné navrhnout rovněž nová opatření v oblasti zdanění, která by mohla doplnit současný systém ETS a vnitrostátní daně z emisí CO2 s cílem dosáhnout účinného a souměrného politického rámce k řešení rostoucího množství těchto emisí.
1.4EHSV přístup Komise oceňuje, neboť se zdá, že jde o správný krok směrem k zavedení účinnějšího stanovování ceny uhlíku v celém hospodářství. Takový nástroj by měl být koordinován s dalšími doplňkovými nástroji, včetně nového přístupu ke zdanění na vnitřním trhu EU v soudržném politickém rámci, a s dalšími podobnými nástroji uplatňovanými v jiných jurisdikcích na celém světě.
1.5EHSV vybízí Evropskou komisi, aby podnikla konkrétní iniciativy s cílem stanovit podobné daně z emisí CO2 v členských státech, a harmonizovat tak úsilí o účinné snížení úrovně CO2. Ideálním výsledkem by bylo vytvoření stejných podmínek na celém jednotném trhu EU, pokud jde o zdanění emisí či jejich snížení, a specifických metod a daňových sazeb, které budou mít stejný dopad na úroveň CO2 v ovzduší.
1.6EHSV je přesvědčen, že globální oteplování bude pravděpodobně pokračovat i po zavedení nových daní a přijetí doplňkových opatření, pokud nebude možné odstranit z ovzduší již vypuštěné emise CO2.
1.7EHSV podporuje rozvoj technologií v oblasti zachycování a ukládání CO2 (CCS) a zachycování a využívání CO2 (CCU) prostřednictvím cílených investic, a to jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států, neboť tyto technologie přispívají k cíli snižování dopadu emisí CO2 a obecněji k cílům udržitelného rozvoje prosazovaných OSN i k cílům Pařížské dohody o změně klimatu.
1.8Členské státy by měly zavést zejména komplexní a souměrnou politiku v oblasti environmentální daně související s dopadem CO2 na globální oteplování. Je třeba zavést daně s pozitivními i negativními sazbami. Příjmy získané z daní z emisí CO2 by měly být využity k financování pobídek týkajících se postupů snižování emisí CO2 na místní, regionální a celostátní úrovni.
1.9EHSV poukazuje na další politické nástroje ke snižování emisí uhlíku. Ty sahají od nových technologií k postupům územního plánování, jež je třeba propagovat a podporovat jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. V první řadě lesy přirozeným způsobem odstraňují oxid uhličitý a stromy jsou obzvláště schopné ukládat díky fotosyntéze uhlík odstraněný z ovzduší. Rozšíření, obnova a správné hospodaření s lesy mohou zvýšit schopnost fotosyntézy snižovat emise CO2.
1.10Ačkoli je prodej dřevařských výrobků zdaněn jako příjem majitele, je třeba uznat, že výsadba stromů a pěstování lesů snižují obsah CO2 v ovzduší, a měly by být tedy v rámci souměrného daňového přístupu ke globálnímu oteplování podpořeny negativní daní z emisí CO2. Toto opatření by bylo důležité k dosažení cílů v oblasti klimatu.
1.11EHSV by rád zdůraznil, že je třeba přijmout účinná opatření, která budou uskutečňována způsobem, jež bude pro všechny společensky přijatelný.
2.Obecné připomínky
2.1Globální oteplování je problémem nás všech a vlády hledají účinné metody, jak omezit globální nárůst teploty. Ke globálnímu oteplování přispívá několik faktorů, emise oxidu uhličitého (CO2) jsou však obzvláště významné.
2.2CO2 je skleníkový plyn, který je nejčastěji vytvářen lidskou činností, a podílí se 64 % na globálním oteplování způsobeném člověkem. Koncentrace skleníkových plynů v ovzduší se během několika desetiletí značně zvýšila a v současnosti je o 40 % vyšší než na počátku industrializace.
2.3Průměrná teplota na povrchu planety Země se od konce 19. století zvýšila o 0,9°C. Tuto změnu způsobují rostoucí emise oxidu uhličitého do ovzduší a další člověkem způsobené emise, které jsou podle mnohých výzkumných pracovníků odpovědné za celkové zvýšení globální teploty.
2.4Lidská činnost mění koloběh uhlíku jak zvyšováním obsahu CO2 v ovzduší – což má vliv na schopnost přírodních úložišť, jako jsou lesy, odstraňovat CO2 z ovzduší, tak ovlivňováním schopnosti půdy ukládat uhlík. Hlavní lidskou činností vytvářející CO2 je spalování fosilních paliv – uhlí, zemního plynu a ropy – pro účely výroby energie a dopravy, po ní následují některé průmyslové postupy a postupy využívání půdy.
2.5V současnosti je největším regionálním producentem emisí na světě Asie, která odpovídá za 53 % celosvětových emisí, přičemž Čína je odpovědná za 10 miliard tun (tedy více než jednu čtvrtinu celkového množství na světě), druhým největším producentem emisí je pak Severní Amerika (18 % celosvětových emisí) a těsně za ní následuje Evropa se 17 %.
2.6Vliv emisí CO2 na teplotu Země a změnu klimatu je pro veřejné mínění a občanskou společnost a pro politické strany na evropské i vnitrostátní úrovni stále významnější.
2.7Evropská komise zase učinila z přijetí konkrétních iniciativ zaměřených na boj proti změně klimatu hlavní prioritu svého politického programu (jedná se např. o Zelenou dohodu pro Evropu), než byla v prvních měsících roku 2020 donucena se zaměřit na naléhavou situaci ohledně onemocnění COVID-19.
2.8Zelená dohoda pro Evropu je základním kamenem politického programu nové Evropské komise. Snaží se účinně reagovat na stávající environmentální výzvy a je strategií růstu zaměřenou na dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v EU do roku 2050.
2.9Zelená dohoda pro Evropu pokrývá většinu hlavních odvětví evropského hospodářství, včetně dopravy, energetiky, zemědělství, staveb a specifických odvětví, jako jsou odvětví oceli, cementu, IKT, textilu a chemických látek. Komise pracuje na prvním „evropském právním rámci pro klima“ a na dalších konkrétních strategiích a investicích ve prospěch zeleného hospodářského růstu. Fond pro spravedlivou transformaci je důležitý, může však potřebovat další zdroje.
3.Možné politické nástroje ke snížení emisí CO2
3.1Řada činností může způsobovat znečištění, které má dopad na jiné hospodářské subjekty. Tento dopad by při rozhodování o provádění těchto činností nemusel být vzat v potaz. Určitá činnost je tedy prováděna, aniž by se zohledňovaly externality, jež vytváří. Jinak řečeno, nezohledňují se její skutečné sociální náklady. Sociální náklady znečištění musí být při přijímání rozhodnutí brány v úvahu. Toho lze dosáhnout tím, že se zavede daň z dané činnosti. Externalita se potom začlení do rozhodnutí a znečištění se sníží v souladu s náklady, jež vytváří.
3.2Určitá činnost nicméně může vést i ke snížení celkové úrovně znečištění a vytvářet pozitivní externalitu. Takové činnosti je třeba podporovat, aby se vykonávaly v takové míře, kdy budou její přínosy plně kompenzovány. Toho lze dosáhnout tím, že se zavede dotace nebo negativní daň.
3.3Jelikož má vliv emisí CO2 celosvětový dosah, měla by být cena za znečišťování všude stejná za stejné negativní vlivy. Pouze tehdy bude daň zavedena nákladově účinným způsobem. Je však zapotřebí globální přístup.
3.4Je nicméně obtížné přesně posoudit, kolik CO2 jednotlivé činnosti způsobují, a neexistuje žádný světový trh, na němž by bylo možné uvalovat jednotnou daň na činnosti vedoucí ke vzniku CO2. Země se tedy musely uchýlit k nesystematickým opatřením. Je důležité přijatá opatření rozšířit na více regionů a na více znečišťující činnosti.
3.5EHSV se domnívá, že existují opodstatněné důvody ke stanovení jednotných pravidel EU a k tomu, aby byla na jejich základě zahájena mezinárodní jednání s jinými obchodními bloky.
3.6Využívání emisních povolenek v EU i jinde je způsob, jak řešit nutnost zavést jednotnou cenu za vypuštěnou tunu CO2.
3.7Debaty se dosud soustředily na nařízení a environmentální daně, zejména na daně související se snižováním emisí. EHSV tvrdí, že ke globálnímu oteplování je třeba přistupovat komplexně a souměrně a zohlednit při tom stávající úroveň CO2 v ovzduší.
3.8Jelikož snižování úrovně CO2 v ovzduší působí proti globálnímu oteplování, je rovněž prospěšné snížit emise CO2 o určité množství nebo odstranit totéž množství CO2 z ovzduší. Ke zvyšováním nebo snižováním úrovně je tedy třeba přistupovat souměrně. To znamená, že by se zvyšování množství CO2 v ovzduší (znečišťování) mělo postihovat dodatečnými náklady (daň), zatímco činnosti, které úroveň CO2 snižují, by měly získat dotaci (negativní daň).
3.9Dosud se však pozornost zaměřovala téměř výhradně na předcházení dalším emisím. Globální oteplování bude pravděpodobně pokračovat i po zavedení nových daní a přijetí doplňkových opatření, pokud nebude možné odstranit z ovzduší již vypuštěné emise CO2. EHSV se tedy domnívá, že by členské státy měly zavést souměrná opatření.
3.10Účelem daně z emisí uhlíku a negativní daně ze snižování úrovně CO2 v ovzduší je ovlivnit chování a internalizovat externalitu globálního oteplování. Daň či dotace nicméně ve všech odvětvích hospodářství ovlivní příležitosti týkající se výroby a zaměstnání. A priori není zřejmé, že by pozitivní a negativní daňová sazba měly být stejně vysoké.
3.11Je nadmíru důležité sladit různé pobídky za účelem stimulace udržitelných investic, přičemž se musí prokázat související pozitivní externality. Pro výpočet jiných dopadů by se jako vodítko měla použít harmonizovaná metodika pro ukazatele nízkých emisí uhlíku.
3.12Má-li být přechod na bezuhlíkové hospodářství z ekonomického hlediska solidnější a z politického hlediska důvěryhodnější, je třeba co nejdříve přijmout opatření k omezení přímých i nepřímých dotací pro odvětví fosilních paliv, které je odpovědné za vysoké environmentální náklady.
3.13Vzhledem k tomu, že finanční potřeby Zelené dohody pro Evropu jsou značné a společné rozpočtové zdroje EU dosti omezené, hraje soukromý sektor zásadní úlohu. Tuto skutečnost je nutné zohlednit v dohodě o víceletém finančním rámci. Daně z emisí CO2 jsou však především výsledkem nutnosti změnit chování domácností, podniků a veřejných subjektů, a nikoli zdrojem příjmů. EHSV by rád zdůraznil, že je třeba přijmout účinná opatření, která budou uskutečňována způsobem, jež bude pro všechny společensky přijatelný.
4.Systémy obchodování s emisemi
4.1Možným politickým nástrojem ke snížení emisí CO2 je evropský systém obchodování s emisemi (ETS). Je založen na zásadě stanovení stropů emisí. Podle této zásady je stanoven strop pro celkové množství určitých skleníkových plynů, které mohou zařízení zapojená do daného systému vypouštět. V průběhu času je strop snižován, což si vynucuje snížení celkového množství emisí. Podniky zapojené do systému v rámci stropu získávají nebo nakupují emisní povolenky, které jsou podle potřeby obchodovatelné.
4.2Podle sdělení Zelená dohoda pro Evropu – COM(2019) 640 final – Komise v zájmu snížení emisí skleníkových plynů přezkoumá do června 2021 několik relevantních nástrojů politiky v oblasti klimatu. Bude se to týkat současného systému ETS, včetně jeho možného rozšíření na nové sektory, a dodatečných intervencí ohledně: i) cílů členských států pro snížení emisí v odvětvích mimo systém ETS; ii) regulace využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví.
4.3EHSV přístup Komise oceňuje, neboť se zdá, že jde o správný krok směrem k zavedení účinnějšího stanovování ceny uhlíku v celém hospodářství. Takový nástroj by měl být koordinován s dalšími doplňkovými nástroji, včetně nového přístupu ke zdanění na vnitřním trhu EU v soudržném politickém rámci, a s dalšími podobnými nástroji uplatňovanými v jiných jurisdikcích na celém světě.
4.4Z mezinárodního hlediska se počet systémů obchodování s emisemi na celém světě zvýšil. Kromě systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) již fungují nebo se připravují vnitrostátní systémy nebo systémy na nižší než vnitrostátní úrovni v Kanadě, Číně, Japonsku, na Novém Zélandu, v Jižní Koreji, ve Švýcarsku a ve Spojených státech.
4.5EHSV vítá regionální iniciativy usilující o podstatné snížení CO2, neboť jsou nezbytnými kroky směrem k účinnému zvládnutí změny klimatu vyvolané emisemi CO2. V tomto ohledu EHSV vybízí Evropskou komisi, aby pokračovala ve své snaze učinit z Evropy vedoucí region v této oblasti a svou snahu zlepšila.
5.Daně z emisí uhlíku
5.1Dalším možným politickým nástrojem jsou daně z emisí uhlíku. Ty snižují emise zejména dvěma způsoby: i) zvyšují náklady na paliva na uhlíkovém základě a na elektřinu; ii) v důsledku toho motivují podniky, aby přešly na čistou energii, jako je např. vodní, sluneční nebo větrná energie.
5.2Při správném navržení jsou daně z emisí uhlíku v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, podle níž by měl znečišťovatel nést náklady na opatření ke snížení znečištění v souladu s rozsahem škody způsobené společnosti, jak je uvedeno v Deklaraci OSN z Ria (1992) a ve směrnici 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí
.
5.3Komise se při své práci v oblasti snižování emisí uhlíku zaměřovala na systém systém obchodování s emisemi (ETS). EHSV se domnívá, že v budoucnosti by mohlo být užitečné a nezbytné navrhnout rovněž nová opatření v oblasti zdanění, která by mohla doplnit současný systém ETS a vnitrostátní daně z emisí CO2 s cílem dosáhnout účinného a souměrného politického rámce k řešení rostoucího množství těchto emisí. Zásadní význam má koordinace úsilí na globální úrovni, jak náležitě vysvětlil MMF.
5.4V Evropě zavedla daně z energií nebo daně z energií založené částečně na obsahu uhlíku řada zemí. Patří k nim Švédsko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Norsko, Slovinsko, Švýcarsko a Spojené království.
5.5Švédsko uložilo nejvyšší sazbu daně z emisí uhlíku ve výši 112,08 EUR za tunu emisí uhlíku, a snížilo tak své emise během posledních 25 let o 23 %. Švédská daň z emisí uhlíku byla zavedena v roce 1991 ve výši 250 SEK (23 EUR) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého z fosilních zdrojů a postupně se zvýšila na 1 190 SEK (110 EUR) v roce 2020. Je i nadále základním kamenem švédské politiky v oblasti klimatu.
5.6Švédská daň z emisí uhlíku zajistila pobídky ke snížení spotřeby energie, zvýšení energetické účinnosti a zvýšení využívání alternativ k obnovitelným zdrojům energie. Díky postupnému zvyšování daňové sazby získaly zainteresované strany čas se přizpůsobit, přičemž postupem času se politické přijímání vyšších daní zlepšilo.
5.7Celkově švédská zkušenost ukazuje, že snížit emise je možné i v případě, že to vyžaduje zásadní transformaci hospodářství. Během období let 1990–2017 se HDP zvýšilo o 78 %, zatímco domácí emise skleníkových plynů se ve stejném období snížily o 26 %, díky čemuž Švédsko zaujalo 8. místo na v indexu globální konkurenceschopnosti.
5.8Finsko bylo v roce 1990 první zemí na světě, která zavedla daň z emisí uhlíku. Tato daň byla původně založena pouze na obsahu uhlíku v souvislosti s výrobou tepla a elektřiny. Byla rozšířena tak, aby zdaňovala uhlík i energii a aby zahrnovala také paliva využívaná v dopravě.
5.9Dánsko zavedlo daň z emisí uhlíku v roce 1992 a tato daň pokrývala veškerou spotřebu fosilních paliv (zemního planu, ropy a uhlí). V Norsku se daň z emisí uhlíku vztahuje až na 55 % všech emisí, na zbývající emise se vztahuje domácí systém obchodování s emisemi.
5.10EHSV vybízí Evropskou komisi, aby podnikla konkrétní iniciativy s cílem stanovit podobné daně z emisí CO2 v členských státech, a harmonizovat tak úsilí o účinné snížení úrovně CO2. Ideálním výsledkem by bylo vytvoření stejných podmínek na celém jednotném trhu EU, pokud jde o zdanění emisí či jejich snížení, a specifických metod a daňových sazeb, které budou mít stejný dopad na úroveň CO2 v ovzduší. Tento výsledek však může vyžadovat určitý čas, který závisí na konkrétních potřebách dané země.
5.11Přijetí podobných daní z emisí CO2 jednotlivými členskými státy by se mělo využít k dosažení toho, aby obchodní partneři přijali podobné kroky, čímž by se úsilí rozšířilo na celosvětovou úroveň a omezil by se dopad na evropskou konkurenceschopnost. V zájmu předejití přijímání složitých pravidel o kompenzacích je nutné celosvětové řešení.
5.12Kromě toho by daně při správném navržení mohly přispět k hospodářskému růstu, neboť by mimo jiné vytvářely produktivní investice do nových technologií. To platí především pro vývoj technologií snižování stávajících úrovní CO2 v ovzduší.
6.Technologie CCS a CCU
6.1Dalším možným politickým nástrojem je využití metod snižujících stávající úrovně CO2 v ovzduší. Tyto metody budou pravděpodobně zapotřebí jako doplněk systému ETS a daní z emisí CO2. Je nutný souměrný přístup. Činnosti snižující úroveň CO2, který je již v ovzduší, jsou pro omezení globálního oteplování stejně přínosné jako omezení činností, při nichž dochází k vypouštění CO2.
6.2Dvě hlavní technologie zaměřené na snížení úrovní CO2 jsou technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a zachycování a využívání uhlíku (CCU). Obě technologie extrahují CO2 z ovzduší, stlačují jej a přepravují jej do úložiště. Tyto technologie mají značný potenciál zmírnit změnu klimatu. Existují i jiné technologie a očekává se, že v blízké budoucnosti jich bude vyvinuto ještě podstatně více.
6.3Rozdíl mezi CCS a CCU spočívá v konečném místě určení zachyceného CO2. V případě CCS se zachycený CO2 přepraví na místo vhodné pro dlouhodobé uložení, zatímco u CCU se zachycený CO2 přemění na komerční výrobky.
6.4CCU znamená zachycení a využití CO2 coby vstupní suroviny při výrobě minerálů, chemických základních bloků, syntetických paliv a stavebních materiálů. Tuto technologii lze využít k omezení emisí CO2 pomocí recyklace CO2 na produkty, trvalého pohlcení CO2 stavebními materiály, jako je beton, a opětovné cirkulace CO2 pomocí zachycování přímo ze vzduchu. Poskytuje rovněž možnost skladovat elektřinu prostřednictvím výroby syntetického metanu.
6.5EU stanovila regulační rámec pro obchodní využití této nové technologie a pro její dotování, ačkoli náklady na zachycování a ukládání jsou stále významným nepříznivým faktorem. V současnosti je nejnákladnější částí celého postupu zachycování.
6.6Největší zařízení pro CCS a CCU se v dnešní době nacházejí ve Spojených státech.
6.7Pokud jde o Evropu, Norsko využívá metody CCS a CCU od roku 1996. V několika speciálních zařízeních jsou každoročně zachycovány miliony tun CO2 pocházející z výroby zemního plynu a ukládány na vhodných místech. Jde o dosud nejúspěšnější evropskou zkušenost s využitím CCS. V nedávných letech byly vyvinuty další formy technologií CCS a CCU ve Švédsku, Nizozemsku, Belgii, Francii a Irsku.
6.8EHSV podporuje rozvoj technologií CCS a CCU prostřednictvím cílených investic, a to jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států, neboť tyto technologie přispívají k cíli snižování dopadu emisí CO2 a obecněji k cílům udržitelného rozvoje prosazovaných OSN i k cílům Pařížské dohody o změně klimatu.
6.9Pokud má být globální oteplování sníženo účinným a nákladově efektivním způsobem, je třeba technologie CCS a CCU podporovat. Zejména vnitrostátní rozpočty by měly hrát zásadní úlohu, pokud jde o lepší využití těchto technologií, a měly by podporovat veřejné investice a daňové pobídky. Evropská komise zvažuje v tomto směru revizi příslušných pokynů pro státní podporu, včetně pokynů v oblasti životního prostředí a energetiky, jež budou do roku 2021 přepracovány, aby členským státům poskytly větší flexibilitu.
6.10Členské státy by měly zavést zejména komplexní a souměrnou politiku v oblasti environmentální daně související s dopadem CO2 na globální oteplování. Je třeba zavést daně s pozitivními i negativními sazbami. Příjmy získané z daní z emisí CO2 by mohly být přednostně využity k financování pobídek týkajících se postupů snižování emisí CO2.
6.11Evropské fondy určené na výzkum v oblasti CCS a CCU by mohly být finančně posíleny a strategicky zaměřeny na dosahování lepších a konkrétních výsledků z hlediska kapacity zachycování CO2 a alternativ v oblasti ukládání.
6.12Neměl by být podceňován význam pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Vnitrostátní vlády a místní orgány veřejné správy by měly více a lépe využívat ekologické cíle a konkrétní environmentální nástroje zakotvené ve
směrnici 2014/24/EU
,
směrnici 2014/25/EU
a
směrnici 2014/23/EU
o zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí. Vnitrostátní investice a veřejné výdaje na jedné straně by tudíž mohly fungovat v součinnosti s opatřeními stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu na straně druhé.
7.Další nástroje ke snižování emisí
7.1EHSV na závěr poukazuje na další politické nástroje ke snižování emisí uhlíku. Ty sahají od nových technologií k postupům územního plánování, jež je třeba propagovat a podporovat jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. V první řadě lesy přirozeným způsobem odstraňují oxid uhličitý a stromy jsou obzvláště schopné ukládat díky fotosyntéze uhlík odstraněný z ovzduší. Rozšíření, obnova a správné hospodaření s lesy mohou zvýšit schopnost fotosyntézy snižovat emise CO2.
7.2Ačkoli je prodej dřevařských výrobků zdaněn jako příjem majitele, je třeba uznat, že výsadba stromů a pěstování lesů snižují obsah CO2 v ovzduší a měly by být tedy v rámci souměrného daňového přístupu ke globálnímu oteplování podpořeny negativní daní z emisí CO2. Toto opatření by bylo důležité k dosažení cílů v oblasti klimatu.
7.3Kromě toho se uhlík přirozeně ukládá v půdě. V rámci poslední SZP bylo zavedeno několik ekologických opatření zaměřených na zvýšení příspěvku evropského zemědělství k zelenému růstu v Evropě. Tato opatření by měla být podporována, protože jsou slučitelná s rostoucí potřebou produkce potravin a plněním cílů v oblasti životního prostředí. Oběhové hospodářství může nabízet větší možnosti, i pokud jde o plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu.
V Bruselu dne 24. června 2020
Stefano Palmieri
předseda sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost