SOC/630
Dopady kampaní na účast na politickém rozhodování
STANOVISKO
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Dopady kampaní na účast na politickém rozhodování
(průzkumné stanovisko na žádost chorvatského předsednictví)
Zpravodajka: Marina ŠKRABALO
Spoluzpravodajka: Cinzia DEL RIO
|
Konzultace
|
dopis ze dne 10/09/2019
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Zaměstnanost, sociální věci, občanství
|
|
Přijato v sekci
|
03/03/2020
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
10/06/2020
|
|
Plenární zasedání č.
|
552
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
209/2/3
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV vítá iniciativu chorvatského předsednictví požádat o vypracování stanoviska k dopadům kampaní na účast na politickém rozhodování, které – jak doufáme – přispěje v rámci příslušných složení Rady a v rámci přípravných orgánů k včasné politické debatě o hlavních oblastech zlepšení volebního procesu EU, a to na základě nadcházející povolební zprávy Komise. Politická debata umožní členským státům včas přispět k programu akčního plánu Komise pro demokracii a k programu konference o budoucnosti Evropy, jež bude zahájena během chorvatského předsednictví. Teď je pravá chvíle pro nové koordinované úsilí zaměřené na ochranu a posílení evropské demokracie během celého nového politického cyklu orgánů EU. EHSV chce v tomto ohledu vybídnout chorvatské předsednictví, aby jednalo jako katalyzátor podpory úzké spolupráce mezi všemi orgány EU, především Evropským parlamentem a Komisí, ale také EHSV, Výborem regionů, evropským veřejným ochráncem práv a Agenturou Evropské unie pro základní práva.
1.2Zapojení občanů EU do politického rozhodování Unie, zejména prostřednictvím volební účasti, ale také pomocí politických debat a konzultací, je nezbytné pro oživení evropské demokracie a zajištění legitimity orgánů a nástrojů EU. EHSV vyzývá orgány EU, aby na zkušenosti získané při volbách v roce 2019 navázaly prostřednictvím včasných politických opatření a koordinovaného institucionálního úsilí s cílem zlepšit současný stav volebního procesu EU a maximalizovat uspokojivou volební účast ve volbách do Evropského parlamentu, které se budou konat v roce 2024 a v letech následujících.
1.3Ačkoli pokračuje dosavadní trend klesající volební účasti ve volbách do Evropského parlamentu, neboť poměrně vysoká účast v roce 2019 je stále nižší než účast v letech 1979 až 1994, je třeba se z posledních voleb poučit, aby se nejen v příštím cyklu voleb do Evropského parlamentu, ale i z dlouhodobého hlediska zlepšila informovaná účast veřejnosti. Podstatně nižší účast ve volbách do Evropského parlamentu v porovnání s účastí ve vnitrostátních volbách je důležité vzít na vědomí jako dlouhodobý trend, přičemž za možný nový pozitivní trend lze považovat vyšší účast mladých a vzdělaných voličů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019.
1.4EHSV se domnívá, že k tomu, aby orgány EU přijaly účinnější přístup k evropské veřejnosti, je třeba změnit jejich způsob myšlení a zapojit veřejnost, občanskou společnost a sociální partnery do veškeré komunikace, zejména do kampaní, a usilovat o jejich zapojení s využitím emocionálních i racionálních prostředků. V tomto ohledu EHSV vítá nový přístup Evropského parlamentu k informačním kampaním pro veřejnost, který se zaměřuje na voliče, a důrazně podporuje jeho komplexní plán navázat na úspěch poslední volební kampaně. EHSV požaduje, aby byly pro činnost Parlamentu týkající se kampaní vyčleněny dostatečné rozpočtové prostředky a byl k dispozici dostatek personálu, a bylo tak možné prohloubit a rozšířit jeho bohatou síť přidružených organizací občanské společnosti, dobrovolníků a tvůrců veřejného mínění, uspořádat během příštích pěti let řadu tematických kampaní a připravit aktivní volební kampaň pro rok 2024.
1.5EHSV vyzývá k ještě užší spolupráci mezi Parlamentem, Komisí a členskými státy a rovněž s EHSV a Výborem regionů a všemi příslušnými zúčastněnými stranami na promyšleném návrhu a na decentralizovaném i centralizovaném zajištění budoucích informačních kampaní v souvislosti se záležitostmi EU a příštími volbami do Evropského parlamentu, díky níž tyto kampaně účinněji osloví, budou informovat a zapojí převážnou většinu Evropanů.
1.6EHSV se domnívá, že dezinformace přímo ohrožují nejen schopnost občanů přijímat informovaná politická rozhodnutí, ale také projekt evropské integrace, a tím i jednotu, prosperitu a celosvětový vliv Evropské unie. Oslabení kapacit EU v oblasti demokratického rozhodování je v zájmu celé řady zahraničních mocností a extremistických skupin, které se staví proti evropské spolupráci a silnější soudržnosti. EHSV by rád vyjádřil svoji pevnou podporu současnému úsilí EU bránit se vnějším i vnitřním dezinformacím a naléhá na Komisi, aby zajistila plné dodržování kodexu zásad boje proti dezinformacím a návazné regulační kroky, další rozvoj nedávno vytvořeného „systému včasného varování“ a zpravodajských jednotek skupiny StratCom a rozšíření opatření Evropské služby pro vnější činnost proti dezinformacím se souběžným výrazným rozšířením opatření EU zaměřených na boj proti vnitřním dezinformacím.
1.7EHSV požaduje, aby Evropská komise a Parlament přijaly další opatření, která umožní zajistit přiměřené rozpočtové zdroje za účelem zvýšení odolnosti společnosti vůči dezinformacím, rozšíření rozsahu monitorování na širší spektrum externích i domácích subjektů představujících hrozbu a za účelem posílení výměny informací mezi orgány a členskými státy a na mezinárodní úrovni.
1.8EHSV rozhodně podporuje návrh Evropské komise vypracovat „evropský akční plán pro demokracii“, který by měl být komplexní a souvislý a dokázal by dosáhnout změny, přičemž by byla zajištěna jeho finanční podpora a interinstitucionální koordinace. Evropský akční plán pro demokracii a související budoucí iniciativy by měly mnohem více usilovat o svobodné a pluralitní sdělovací prostředky a kvalitní nezávislou žurnalistiku, o účinnou regulaci sociálních médií, včetně regulace politické reklamy na internetu a odpovědnosti za obsah, zejména s cílem bojovat proti dezinformacím, o modernizovaný volební proces a začlenění znevýhodněných skupin, především osob se zdravotním postižením, a o rozsáhlé vzdělávání občanů ve všech členských státech týkající se Evropské unie a jejího demokratického procesu. EHSV připomíná svůj návrh na ambiciózní strategii EU v oblasti komunikace, vzdělávání a osvěty občanů zaměřenou na základní práva, právní stát a demokracii.
1.9EHSV vyzývá orgány EU a chorvatské předsednictví, aby i nadále věnovaly pozornost jednáním souvisejícím s rozpočtem EU, jež se týkají prostředků přidělených na vzdělávání o hodnotách, institucionálních záležitostech a občanství EU, které je hlavním prostředkem evropské demokracie. Je třeba vyčlenit odpovídající finanční prostředky na celou škálu iniciativ v oblasti vzdělávání o EU a na opatření navržená v evropském akčním plánu pro demokracii a zajistit lepší soudržnost jednotlivých rozpočtových složek. Měl by být zachován zvýšený podíl finančních prostředků pro úspěšný program Erasmus spolu s vyšším podílem dalších programů EU a Evropského sociálního fondu vyčleněným na tento účel.
1.10EHSV vyzývá orgány EU (a chorvatské předsednictví), aby s cílem zajistit pokračující politickou podporu intenzivnějšího vzdělávání občanů o EU podpořily jeho návrh zřídit spolu se zástupci členských států a vedoucími odborníky v oblasti vzdělávání expertní skupinu na vysoké úrovni, která by se zabývala „vzděláváním o Evropě“ na evropské úrovni. Tato skupina by mohla vypracovávat návrhy politik a doporučení pro jednání ministrů školství, které by mohly vyústit v závěry Rady. EHSV navrhl, že by skupina také mohla iniciovat operativní zlepšení, jako je ústřední online platforma se soupisem existujících učebních materiálů vytvořených v rámci projektů financovaných z prostředků EU a vnitrostátních osnov.
1.11EHSV vyzývá Radu a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost naléhavé otázce začleňování osob se zdravotním postižením, etnických menšin, migrantů, chudých obyvatel venkova a dalších znevýhodněných sociálních skupin, které bývají ve volbách do Evropského parlamentu chronicky nedostatečně zastoupeny, a to ve všech členských státech EU. EHSV navrhuje, aby Komise v rámci evropského akčního plánu pro demokracii vypracovala 1) právní návrh minimálních norem pro zpřístupnění volebního procesu EU osobám se zdravotním postižením a 2) „plán EU pro inkluzivnější volební proces“, který by byl doplněn o návrh financování s cílem podpořit členské státy v jejich snahách o modernizaci voleb a sociální začleňování.
1.12Nová Komise by se měla co nejdříve začít věnovat další modernizaci pravidel EU v oblasti kampaní a volebního procesu, přičemž by měla navázat na opatření přijatá předchozí Komisí. EHSV v tomto ohledu důrazně podporuje 1) nepřetržitou aktivní činnost sítí pro koordinaci voleb s národními kontaktními místy, která by měla fungovat jako katalyzátor pro rychlá zlepšení, 2) posílený regulační dohled nad evropskými politickými stranami, pokud jde o transparentnost kampaní a financování stran, soulad s předpisy v oblasti ochrany údajů a dodržování hodnot EU, 3) další pobídky pro evropské politické strany s cílem posílit jejich politickou soudržnost a zapojení veřejnosti napříč vnitrostátními členskými stranami i mimo ně, 4) opatření umožňující všem marginalizovaným sociálním skupinám a sociálním skupinám bez volebního práva plně se účastnit demokratického procesu. Komise by také měla zlepšit prosazování pravidel upravujících společnou odpovědnost za rozvoj mediální gramotnosti, kterou sdílejí nejen orgány EU a vnitrostátní orgány a občanská společnost, ale také společnosti působící v oblasti sociálních médií a digitálních platforem a politické subjekty.
2.Příležitosti ke zlepšení informované účasti Evropanů ve volbách
2.1Účinnější informační kampaně pro veřejnost
2.1.1Zapojení veřejnosti do záležitostí EU prostřednictvím informačních a komunikačních kampaní se v posledních letech značně zlepšilo, přičemž je zjevná snaha spojovat politiky EU s konkrétními oblastmi dopadů na každodenní život, využívat názorů „obyčejných“ lidí k prokázání dopadu iniciativ EU a mobilizovat nové technologie k šíření informací. Orgány EU mají rozsáhlé prostředky k poskytování informací veřejnosti – prostřednictvím svých kontaktních kanceláří v členských státech, internetových stránek a sociálních médií, tiskové a mediální činnosti, prostřednictvím agentur EU a mnoha sítí odborníků a zúčastněných stran a také prostřednictvím svých návštěvnických služeb.
2.1.2Orgány EU a vlády členských států by měly nadále a usilovněji pracovat, zajišťovat lepší koordinaci a širší spolupráci s občanskou společností, sociálními partnery a kancelářemi orgánů EU v členských státech s cílem šířit přesné informace o právních předpisech, politikách a iniciativách EU a umožnit občanům a organizacím, aby se informovali o záležitostech EU, zajímali se o ně a podíleli se na nich. Orgány EU a členské státy by měly více investovat do budování kapacit a posílení postavení organizací zastupujících občanskou společnost a sociálních partnerů, kteří prosazují evropskou myšlenku ve svých vlastních, zdola vycházejících kampaních zaměřených na evropské hodnoty, a měly by je využívat jako partnery a katalyzátory v dialogu s veřejností.
2.1.3Orgány EU mají na informování veřejnosti, včetně kampaní, k dispozici velké rozpočty, ačkoli tyto rozpočty jsou v porovnání s rozpočty vlád členských států určenými na informování veřejnosti a kampaně (a také s rozpočty místních a regionálních orgánů členských států na tyto činnosti) nesporně malé. Kromě toho řada generálních ředitelství Komise podporuje snahy občanské společnosti a sociálních partnerů informovat Evropany a zapojit je pomocí různých prostředků do debat o konkrétních oblastech politik EU. Pozitivní úloha orgánů EU a občanské společnosti na evropské i vnitrostátní úrovni, sociálních partnerů a nezávislých sdělovacích prostředků by měla být rozšířena a řádně zohledněna v novém rozpočtu EU.
2.1.4Při podpoře zájmu o evropské volby a účasti v nich byl obzvláště aktivní Evropský parlament. V rámci své kampaně k volbám konaným v roce 2019 se snažil oslovit voliče prostřednictvím emotivních sdělení přizpůsobených jejich konkrétním obavám, mnohem aktivněji zapojit občanskou společnost a odborové organizace a uspořádat decentralizovanou a mnohem méně institucionální kampaň s mnohem větším multiplikačním účinkem. Kampaň „Tentokrát budu volit“ poskytla organizacím občanské společnosti příležitost (a finanční prostředky) k tomu, aby realizovaly vlastní opatření a komunikaci s cílem zapojit veřejnost do voleb a představit své myšlenky a vize ohledně budoucnosti Evropy. Byla také vzorem pro celou řadu sociálních aktérů, včetně podnikatelské sféry, pokud jde o zapojení do kampaně přesvědčující o účasti ve volbách. Povolební průzkum EP dokazuje, že tato rozsáhlá a interaktivní kampaň mohla přispět k vyšší volební účasti.
2.1.5Co se týče budoucích kroků zaměřených na zlepšení politické účasti Evropanů, je důležité mít na paměti, že existuje rostoucí tendence ztotožnění se s EU, jak dokládá 11% nárůst voličů, kteří uvedli, že se voleb do Evropského parlamentu zúčastnili, neboť to považovali za svou občanskou povinnost, 11% nárůst voličů, kteří volili, protože jsou nakloněni EU, a 6% nárůst těch, kteří se domnívali, že účastí ve volbách mohou něco změnit. Jako hlavní faktory, díky nimž velmi pravděpodobně vzroste tendence respondentů volit v příštích volbách do Evropského parlamentu, byly označeny lepší informovanost o EU a jejím dopadu na každodenní život (43 %), více kandidátů z řad mladých lidí (31 %) a více kandidujících žen (20 %). Evropané kromě toho jasně vyjádřili, že je zapotřebí vědomější účasti na politickém životě, inkluzivnějšího volebního procesu, odpovědnějšího politického vedení a účinnější institucionální ochrany před zneužitím volebního procesu prostřednictvím politické korupce, dezinformací a kybernetických útoků.
2.1.6V budoucích informačních kampaních pro veřejnost by orgány EU měly upřednostnit témata, která jsou pro voliče obzvláště důležitá, přičemž tyto kampaně by se měly pořádat během celého politického cyklu, a před příštími volbami do Evropského parlamentu by měly vybudovat společnou základnu vědomostí o záležitostech EU a úzký vztah k nim. Zvláštní pozornost by měla být věnována proniknutí informačních kampaní do všech zeměpisných oblastí a mezi všechny vrstvy společnosti, zejména ty, které se nacházejí na okraji politické účasti a socioekonomického rozvoje a mohou být kvůli svému celkovému sociálnímu vyloučení obzvláště ohroženy zlovolnými dezinformačními kampaněmi. Proaktivní přístup k šíření informací orgány EU vyžaduje hlubší dialog s místními komunitami v celé EU, a to prostřednictvím užší spolupráce s místními sdělovacími prostředky, místními skupinami občanské společnosti, místními orgány a programy vzdělávání občanů.
2.2Investice do svobody a plurality sdělovacích prostředků a do žurnalistiky
2.2.1Svobodné a pluralitní sdělovací prostředky, které Evropanům poskytují přesné a nestranné informace, jsou pro informovanou debatu o volbách a politické rozhodování zásadní a představují nepostradatelný nástroj v boji proti dezinformacím. Svobodné a pluralitní sdělovací prostředky musí odpovídat za svůj obsah a být transparentní, pokud jde o vlastnictví a ekonomické zájmy.
2.2.2Navzdory poklesu „tradičních“ (tištěných a vysílaných) sdělovacích prostředků v důsledku masové přístupnosti digitálních a sociálních médií lidé na internetu ve velké míře navštěvují, sdílejí a komentují internetové stránky a účty rozhlasových a televizních stanic, novin a novinářů na sociálních platformách.
2.2.3Ačkoli evropské země zaujímají na světovém indexu svobody tisku z roku 2019 přední místa a situace v oblasti svobody tisku je zde hodnocena jako dobrá (devět členských států EU se nachází mezi 15 zeměmi s „dobrým“ hodnocením) a žádná nespadá do nejhorší kategorie zemí, v nichž je situace v oblasti svobody tisku „velmi závažná“, byla v 12 členských státech EU situace vyhodnocena jako „uspokojivá“, zatímco v šesti byla popsána coby „problematická“ a v jednom členském státě EU dokonce klasifikována jako „obtížná“. Stále více případů násilí a zastrašování, jejichž terčem jsou novináři v členských státech EU, jakož i jakékoli politické vměšování do sdělovacích prostředků jsou pro evropskou demokracii znepokojivým trendem.
2.2.4Podle výsledků nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků z roku 2017 je „koncentrace trhu zdrojem středního nebo vysokého rizika pro pluralitu sdělovacích prostředků ve všech zemích EU bez výjimky. Hospodářské obtíže různých tradičních sdělovacích prostředků […] naznačují, že koncentrace sdělovacích prostředků je jevem, který v budoucnu pravděpodobně nevymizí […] možný pokles plurality trhu zůstává všudypřítomným rizikovým prvkem“. EU musí přijmout antimonopolní opatření s cílem diverzifikovat vlastnictví sdělovacích prostředků a bojovat proti koncentraci a monopolům v této oblasti.
2.2.5Nezávislá žurnalistika je veřejným statkem a nedosáhne-li se rozmanitosti a plurality sdělovacích prostředků, bude to jasným selháním trhu. Pro kvalitu a rozmanitost v žurnalistice je nezbytné posílení politické a hospodářské nezávislosti a kvality veřejnoprávních sdělovacích prostředků a jejich dlouhodobého nezávislého financování, což vyžaduje nový hospodářský/obchodní model. EU by měla učinit více na podporu veřejnoprávních sdělovacích prostředků, včetně iniciativ sloužících k nalezení nových a udržitelných modelů financování. EHSV v tomto ohledu podporuje návrhy pro rozpočtové období 2021–2027 na zavedení dílčí položky v hodnotě 61 milionů EUR pro program Kreativní Evropa, která by byla vyčleněna na kvalitní žurnalistiku, včetně plurality sdělovacích prostředků a mediální gramotnosti. To však vyžaduje daleko větší a strategičtější veřejné investice do profesionální žurnalistiky a sdělovacích prostředků.
2.2.6EU by také měla více podporovat nezávislé sdělovací prostředky a investigativní žurnalistiku, včetně nadnárodních platforem pro spolupráci. Měla by rovněž podpořit iniciativy, které si kladou za cíl nalézt nové způsoby financování kvalitní žurnalistiky, včetně neziskových modelů a nových sociálně udržitelných a inkluzivních hospodářských modelů.
2.2.7Kromě toho by měly být systematicky posilovány, sledovány a prosazovány vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy EU namířené proti monopolům sdělovacích prostředků a dominantnímu postavení na trhu. Měly by být dále podporovány iniciativy EU v oblasti sledování nezávislosti sdělovacích prostředků a jejich vlastnictví v Evropě, jako je nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků.
2.2.8EU by měla nadále podporovat samoregulační opatření a subjekty, jako jsou etické kodexy a tiskové rady, s cílem posílit vysokou úroveň žurnalistiky, a to i v oblasti digitálních a sociálních médií. EU musí podporovat rovný přístup k informacím pro všechny sdělovací prostředky a bránit svévolnému vylučování novinářů z tiskových konferencí a jiných druhů zveřejňování vládních informací z politických důvodů.
3.Reakce na příležitosti a výzvy, které představují digitální a sociální média
3.1Digitální a sociální média otevírají většině občanů přístup k širší škále informací a názorů, jež jsou také rychleji dostupné, a umožňují jim mnohem snáze se zapojit do demokratické debaty, kterou zprostředkovávají sociální sítě. Měla by také umožňovat jednotlivcům, aby se sami rozhodli, jak budou filtrovat informace, k nimž chtějí mít přístup. V roce 2019 internet využívalo až 86 % občanů EU-27 a přístup k němu mělo 90 % domácností v EU-27, existuje však určitá míra nerovnosti, přičemž na úrovni jednotlivých států se přístup domácností k internetu pohybuje od 98 % v Nizozemsku po 75 % v Bulharsku, což stále umožňuje značný dosah.
3.2Přestože však digitální a sociální média nabízejí více lidem více příležitostí zapojit se, existuje mezi platformami v oblasti sociálních médií ještě větší koncentrace vlastnictví než mezi tradičními tištěnými a vysílanými sdělovacími prostředky a komplikované, komerčně orientované tajné algoritmy výrazně filtrují informace dostupné na individuálních účtech. V důsledku toho může být rozsah informací, jimž jsou lidé vystaveni, ve skutečnosti užší než v případě tradičních tištěných a vysílaných sdělovacích prostředků. Vzestup sociálních médií vedl k šíření dezinformací – vymyšlených příběhů zveřejňovaných z různých důvodů, mezi něž patří také snaha ovlivnit politickou debatu a výsledky voleb. Za mnohými z těchto dezinformací stojí falešné účty. Výzkumní pracovníci tvrdí, že v prezidentských volbách konaných v USA v roce 2016 dezinformace významně ovlivnily chování voličů.
3.3V rámci iniciativ Komise, které měly omezit dezinformace a zajistit transparentní, spravedlivé a důvěryhodné aktivity online kampaní před nedávnými volbami do Evropského parlamentu, podepsaly online platformy, sociální sítě a reklamní odvětví (včetně sítí Facebook a Twitter) v září 2018 samoregulační kodex zásad s cílem bojovat proti šíření online dezinformací a falešných zpráv. Kodex stanoví širokou škálu závazků od transparentnosti politické reklamy po rušení falešných účtů a demonetizaci šiřitelů dezinformací. Tento kodex je považován za významný pilíř akčního plánu Komise proti dezinformacím a jeho součástí je příloha s osvědčenými postupy subjektů, které ho podepsaly.
3.4Všechny platformy přijaly před volbami do Evropského parlamentu opatření spočívající v označování politických inzerátů a jejich zpřístupnění veřejnosti prostřednictvím internetových knihoven s možností vyhledávání. V rámci samoregulační politiky zavedené společností Facebook mohly být politické inzeráty zveřejňovány pouze v zemi, pro niž měly dotčené strany příslušné povolení. Jelikož se ukázalo, že toto pravidlo má negativní dopad na schopnost evropských stran vést kampaň napříč EU, bylo přijato ad hoc rozhodnutí, na jehož základě získaly evropské strany výjimku z tohoto pravidla.
3.5První výroční zprávy obsahující vlastní hodnocení vypracované v říjnu 2019 subjekty, které podepsaly výše uvedený kodex, a zpráva skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) z června 2019 konstatují, že ne všechny politické inzeráty v archivu politických inzerátů platforem byly jako takové správně označeny a že tyto archivy stejně nezveřejnily dostatečné údaje o tzv. mikrocílení, aby se zabránilo manipulaci s voliči a byla zajištěna větší transparentnost politických kampaní a inzerátů, včetně jejich zdrojů financování a vazeb na zvláštní zájmové skupiny. Strany, které kodex podepsaly, navíc nepřijaly žádné společné normy, které by výzkumným pracovníkům a novinářům umožnily přístup k osobním údajům a zároveň respektovaly právo uživatelů na soukromí a udělení souhlasu.
3.6EHSV s ohledem na zjištěné nedostatky týkající se samoregulace a aktuální hodnocení kodexu ze strany Komise vyzývá Komisi, aby přijala legislativní opatření, pokud se ukáže, že dobrovolný kodex je pro dosažení významného pokroku v cílech Komise sám o sobě nedostatečný. Samoregulaci v oblasti online dezinformací je třeba výrazně zlepšit. Zároveň je třeba zaujmout komplexní přístup k jejich regulaci. Nyní je správná chvíle pro vypracování a předložení návrhu regulace sociálních médií a digitálních platforem, přičemž je třeba se zaměřit na transparentnost všech aspektů politické reklamy (pravidla pro financování, označování a zveřejňování) a dezinformace, a to jak v novém volebním balíčku Komise, tak v evropském akčním plánu pro demokracii.
3.7Podpora odpovědnosti na internetu by se neměla zaměřovat pouze na opatření v oblasti transparentnosti a odhalování zdrojů informací, ale měla by rovněž brát v potaz odpovědnost aktérů v ekosystému, kteří těží ze šíření zavádějícího a senzacechtivého obsahu. Dezinformace jsou příznakem koncentrovaných, neodpovědných digitálních trhů, neustálého sledování a nezákonného nakládání s osobními údaji. Dominantní společnosti provozující sociální média mají zisky díky tomu, že prostřednictvím šíření obsahu upoutávajícího pozornost bez ohledu na jeho pravdivost vytvářejí údaje využívané k profilování. Tento druh manipulace s údaji vyžaduje plné a řádné prosazování obecného nařízení o ochraně osobních údajů jako prostředku, jak změnit rovnováhu pobídek pro podniky tak, aby opustily model, který se opírá o senzacechtivost a snahu šokovat. Pokud je tento problém usnadňován nebo rozšiřován samým základním obchodním modelem platforem, pak je nestačí přesvědčovat k tomu, aby přijaly mechanismy pro odstraňování nebo ověřování. Vnitrostátní a unijní právní předpisy se kromě toho musí zabývat dominantním postavením digitálních a sociálních médií na trhu a zvážit povinnou interoperabilitu prostřednictvím zavedení společných protokolů, jejichž účelem bude umožnit komunikaci napříč platformami.
3.8V rámci boje proti dezinformacím je nezbytné zajistit výraznější a širší zapojení orgánů EU, občanské společnosti, sociálních partnerů, nezávislých sdělovacích prostředků, sociálních médií, online platforem a veřejnosti. Výbor vítá iniciativu Evropské komise, kterou realizovalo GŘ CONNECT, vytvořit evropské středisko pro sledování digitálních médií jakožto středisko, které umožní ověřovatelům faktů, akademickým pracovníkům a výzkumným pracovníkům navzájem spolupracovat a aktivně se spojit s organizacemi pro sdělovací prostředky a odborníky na mediální gramotnost a jež bude podporovat tvůrce politik. Výbor také podporuje investování dalších finančních prostředků do jeho posílení a rozvoje.
4.Předcházení zlomyslným zásahům do evropských voleb prostřednictvím internetu
4.1Další hrozbou, kterou umožňuje internet, je snazší zasahování do voleb prostřednictvím falešných účtů, trollů na sociálních médiích a státem řízených zdrojů informací. Přestože byla zahraničním zásahům věnována značná pozornost, skutečnost je mnohem složitější: vnitrostátní dezinformace představují přinejmenším stejně velký problém a místní zástupné subjekty, nové technologie a další vývoj (jako je využívání uzavřených skupin) stírají rozdíl mezi zahraničními a vnitrostátními dezinformacemi. Například Rusko bylo obviněno z ovlivňování prezidentských voleb v USA v roce 2016, referenda o brexitu ve Spojeném království, několika nedávných voleb v EU i voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019, ale zásahy ze strany dalších domácích i vnějších subjektů představují stejně znepokojivé nebezpečí.
4.2Akční plán Evropské komise proti dezinformacím uvádí, že „podle zpráv využívá dezinformace a ovlivňování v různých formách více než 30 zemí“. Evropská služba pro vnější činnost zřídila službu (pracovní skupinu East StratCom) pro sledování a odhalování „prokremelských“ dezinformací prostřednictvím specializovaných internetových stránek a také pracovní skupiny pro strategickou komunikaci zaměřené na západní Balkán a na Jih.
4.3Iniciativa ESVČ za účelem zřízení „systému včasného varování“ – ve skutečnosti sítě vládních úředníků členských států zabývajících se dezinformacemi – je vítaná a zaslouží si být posílena a rozšířena, přičemž členské státy by měly zajišťovat výměnu informací mezi systémem včasného varování a nedávno vytvořenými vnitrostátními volebními sítěmi, které by v zásadě měly zahrnovat také specializované organizace občanské společnosti a ověřovatele faktů. Do budoucna je také třeba zajistit pravidelnou výměnu informací mezi systémem včasného varování a pobočkami střediska pro sledování digitálních médií v jednotlivých zemích a napříč EU.
4.4Vzhledem k důležitosti mechanismu prevence zásahů pro evropskou demokracii je třeba rozšířit a posílit fungování iniciativ Evropské služby pro vnější činnost v oblasti boje proti dezinformacím, mj. pokud jde o sledování dezinformací z jiných zemí a regionů a boj proti nim a posílení výměny informací s jinými podobnými preventivními mechanismy, jako jsou mechanismy vytvořené v Kanadě či Austrálii. Zároveň je třeba výrazně a komplexně zintenzivnit unijní opatření proti domácím dezinformacím tak, aby bylo umožněno včasné monitorování, byla posílena profesionální žurnalistika a byla podpořena mediální gramotnost.
4.5EHSV upozorňuje, že v souvislosti s krizí COVID-19, která propukla po dokončení přípravy tohoto stanoviska, je ještě naléhavější, aby Komise přijala další opatření k boji proti dezinformacím o příčinách, šíření a léčbě této infekce, jež mohou mít na veřejné zdraví neblahý vliv. Nebude-li obsah informací o pandemii v sociálních médiích řádně monitorován a usměrňován, mohl by vést ke škodlivému chování a šíření paniky, a tak ohrožovat zdraví všech občanů. EHSV žádá Evropskou komisi, aby byla ostražitá a spolupracovala s členskými státy a sociálními zúčastněnými stranami na řešení vážného dopadu těchto dezinformací pocházejících jak z domácích, tak zahraničních zdrojů.
5.Zlepšování mediální gramotnosti a občanské výchovy Evropanů
5.1Systematická podpora mediální gramotnosti a aktivního občanství mezi Evropany je nezbytná pro budování odolnosti EU proti antidemokratickým trendům a hrozbám. EHSV – jak je uvedeno v jeho nedávných stanoviscích – požaduje v novém politickém cyklu orgánů EU nový impulz pro aktivity v oblasti vzdělávání občanů o EU. EHSV chápe pařížské prohlášení z roku 2015 a doporučení Rady z roku 2018 jako jasný mandát od členských států podpořený usnesením Evropského parlamentu z roku 2016, aby byly výuka a učení se o Evropské unii pevně začleněny do politického programu.
5.2EHSV zdůrazňuje, že je třeba uvést do praxe první zásadu evropského pilíře sociálních práv, jíž je učinit kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení právem pro všechny občany v Evropě, a budou-li k dispozici přesné systematické údaje, doporučuje začlenit vzdělávání o EU a budování identity EU do strategie EU 2030 a do strategického rámce ET 2030 a procesu evropského semestru (mezi příslušná doporučení pro jednotlivé země).
5.3Za účelem další politické podpory intenzivnějšího vzdělávání o EU EHSV požaduje, aby byla spolu se zástupci členských států a vedoucími odborníky v oblasti vzdělávání zřízena expertní skupina na vysoké úrovni, která by se zabývala „vzděláváním o Evropě“ na evropské úrovni. Tato skupina by mohla vypracovávat návrhy politik a doporučení pro jednání ministrů školství, které by mohly vyústit v závěry Rady. EHSV navrhl, že by skupina také mohla iniciovat operativní zlepšení, jako je ústřední online platforma se soupisem existujících učebních materiálů vytvořených v rámci projektů financovaných z prostředků EU a vnitrostátních osnov.
5.4Coby výchozí bod pro komplexnější politická opatření považuje EHSV za nezbytné provést nový kritický výzkum vycházející ze studie z roku 2013 Learning Europe at School (Vyučování o Evropě ve škole), který by se týkal nynější situace v členských státech v oblasti vzdělávání o EU ve školách, odborné přípravy učitelů a dalšího profesního rozvoje a vzdělávacích programů o EU vypracovaných občanskou společností a sociálními partnery. Kromě toho je třeba provést komplexní přezkum vzdělávacích kapacit a zdrojů financování, aby bylo možné rozvíjet mezi dospělými lidmi v EU dovednosti v oblasti aktivního občanství v souladu s revidovaným rámcem EU pro klíčové kompetence pro celoživotní učení.
5.5Evropská občanská společnost a sociální partneři jsou důraznými zastánci náležitého financování občanské výchovy týkající se záležitostí, kultury a občanství EU, které by doplňovalo vnitrostátní zdroje. EU by měla podporovat členské státy ve snaze zajistit, aby byli lidé ve vedení škol, učitelé a další pedagogičtí pracovníci lépe vybaveni k prosazování kritického myšlení, demokratických hodnot a lidských práv, občanské angažovanosti a odpovědného používání nových technologií. Měly by být posíleny a rozšířeny programy na podporu mobility v oblasti výměn učitelů, akademických pracovníků a studentů s cílem pomoci jim získat osobní zkušenost s hodnotami EU, jako je demokracie, svoboda a tolerance, v jiném vzdělávacím prostředí a v jiných členských státech EU.
5.6EU by měla ve všech členských státech EU důrazně prosazovat a finančně podporovat mediální gramotnost u všech generací ve společnosti a odbornou přípravu poskytovanou novináři a pro novináře, a to systematicky a v úzké spolupráci s vnitrostátními vzdělávacími institucemi a nezávislými vnitrostátními agenturami odpovědnými za regulaci sdělovacích prostředků. Cílem je dosáhnout s ohledem na rostoucí hrozby, které představují všeobecně rozšířené a často záměrně škodlivé dezinformace, rychlého a všeobecného pokroku k vyšší mediální gramotnosti Evropanů.
5.7EU by měla poskytovat včasnou podporu členským státům v jejich snahách splnit nové povinnosti ohledně sdělovacích prostředků, jimiž jsou prosazování a přijetí opatření za účelem rozvoje schopností v oblasti mediální gramotnosti, včetně nových vzdělávacích programů a účinného dohledu nad platformami pro sdílení videí, jak je stanoveno v nedávno revidované
směrnici o audiovizuálních mediálních službách
. V tomto ohledu EHSV očekává jasné pokyny od skupiny odborníků pro mediální gramotnost, která se dne 30. března 2020 setká v chorvatském Záhřebu během druhého Týdne mediální gramotnosti, což je nová celounijní iniciativa sloužící ke zvýšení informovanosti, jež byla zahájena v loňském roce.
6.Zajištění inkluzivnějších voleb do Evropského parlamentu
6.1Vyloučení z voleb může hrozit různým sociálním skupinám v celé EU. Jedná se o osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny (zejména Romy), transevropské migrující pracovníky a přistěhovalce, jakož i o chudé, nezaměstnané, nevzdělané a venkovské skupiny ve společnosti. Vzhledem k tomu, že polovina Evropanů se voleb do Evropského parlamentu stále neúčastní, je třeba v rámci nadcházejících politických iniciativ řešit strukturální nerovnosti ovlivňující volební chování, aby se posílila evropská demokracie a v příštích volbách do Evropského parlamentu bylo zajištěno rovné zacházení se všemi Evropany.
6.2Jak vyplývá z analýzy obsažené v podrobné informační zprávě EHSV z března 2019, mnoho občanů ze všech 27 členských států EU se nemůže zúčastnit voleb do Evropského parlamentu kvůli právním a organizačním překážkám, které osobám se zdravotním postižením brání vykonávat jejich politická práva. O právo na účast ve volbách do EP je kvůli zdravotnímu postižení nebo problémům s duševním zdravím na základě vnitrostátních pravidel připraveno zhruba 800 000 Evropanů z 16 členských států, zatímco další miliony Evropanů nemají možnost hlasovat z důvodu organizačních opatření (technických překážek), které nezohledňují potřeby vyplývající z jejich zdravotního postižení.
6.3EHSV navrhuje, aby byl do nového balíčku volebních reforem a evropského akčního plánu pro demokracii zahrnut „plán EU pro inkluzivní volební proces“, který by byl doprovázen návrhem financování s cílem podpořit členské státy při nezbytné modernizaci volební administrativy, jejíž součástí by byly technologické úpravy a podpůrné služby pro znevýhodněné sociální skupiny, které jsou v daném vnitrostátním kontextu obvykle vyloučeny z volebního procesu a vykazují nižší úroveň politické účasti. Zmíněný plán by měl vycházet z důkladného zmapování překážek, s nimiž se potýkají různé sociální skupiny ohrožené vyloučením z voleb. Toto mapování by mělo proběhnout ve spolupráci s vnitrostátními volebními orgány, úřady veřejného ochránce práv a příslušnými vnitrostátními organizacemi občanské společnosti a jejich evropskými sítěmi.
6.4Platné právní předpisy EU se již zabývají řadou otázek týkajících se voleb do EP. Pro tento právní předpis, který by obsahoval i záruky týkající se možností hlasovat pro osoby se zdravotním postižením, neexistují žádné formální překážky. EHSV má za to, že pokud by byly provedeny osvědčené postupy ze všech zemí, vznikl by ideální systém, který by každému Evropanovi se zdravotním postižením umožňoval nejen v plném rozsahu volit, ale také se rozhodnout pro nejpohodlnější způsob hlasování.
6.5EHSV v kontextu nadcházející politické debaty o evropské volební reformě a nového evropského akčního plánu pro demokracii navrhuje, aby kromě komplexnějších opatření stanovených v navrhovaném „plánu EU pro inkluzivní volební proces“ byla zvážena legislativní iniciativa, jež by stanovila minimální normy v oblasti hlasování pro osoby se zdravotním postižením. Návrh by měl být vypracován prostřednictvím politického dialogu s vnitrostátními volebními orgány, odborníky na sociální začleňování a volby a organizacemi občanské společnosti zastupujícími osoby se zdravotním postižením.
7.Pobízení evropských politických stran k zaměření na občany a k odpovědnosti
7.1Jak stanoví Maastrichtská smlouva z roku 1992, „politické strany na evropské úrovni jsou významným faktorem integrace uvnitř Unie. Přispívají k vytváření evropského povědomí a k vyjadřování politické vůle občanů Unie.“ Poměrně nedávné a postupné vytváření evropských politických stran coby nadnárodních politických aktérů s integrovanými správními strukturami, jež mohou uskutečňovat ucelené politické programy a mobilizovat voliče napříč EU, představuje strukturální problém pro politickou účast Evropanů. Zejména regulační rámec pro správu a financování evropských stran se vyvíjí teprve od Niceské smlouvy z roku 2003 a zůstává spíše omezený z hlediska organizační a programové jednotnosti, jež by měla napomoci schopnosti evropských stran utvářet a posilovat politickou integraci EU na základě společných hodnot a zapojení veřejnosti.
7.2Další regulace by měla mít za cíl podnítit aktivní podporu hodnot EU ze strany evropských politických stran, jejich nadnárodní politickou soudržnost a organizační kapacity pro zapojení občanů napříč jejich vysoce rozmanitými vnitrostátními členskými stranami v mnoha různých částech EU i mimo tyto strany.
7.3V tomto ohledu EHSV vítá návrh Komise, aby byl lépe prosazován právní závazek evropských stran, který spočívá v dodržování hodnot, na nichž je založena EU, jak stanoví článek 2 SEU, což platí také pro jejich vnitrostátní členy. Týká se to hodnot, jež přijaly ve svých politických programech a kampaních, a jejich interních postupů v oblasti rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, ale i toho, jak dodržují zásady právního státu a bojují proti korupci. Bude-li to považováno za nezbytné, Komise by mohla požádat Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, aby soulad s podmínkami stanovenými v uvedeném nařízení ověřil.
7.4Další regulační opatření by měla zohlednit aktuální politickou debatu a politické návrhy, včetně celé škály politických možností, jak rozvíjet evropské strany tak, aby byly blíže evropské veřejnosti a byly vůči ní odpovědnější, například tak, že by vnitrostátní strany uváděly, k jaké evropské straně mají v úmyslu se připojit, nebo pomocí nadnárodních stranických seznamů, transparentního získávání finančních prostředků a pořádání kampaní, individuálního členství, komunikace s občanskou společností a sociálními partnery na místní úrovni a odpovědnosti za politický obsah, který očividně oslabuje společné hodnoty EU. Tyto otázky by se měly projednat také na konferenci o budoucnosti Evropy, jež snad bude významnou příležitostí pro širokou a informovanou účast občanské společnosti, sociálních partnerů a evropské veřejnosti na demokratické reformě EU.
V Bruselu dne 10. června 2020
Luca JAHIER
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________