Evropský hospodářský a sociální výbor
INT/882
Spotřebitelé v oběhovém hospodářství
STANOVISKO
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Spotřebitelé v oběhovém hospodářství
(stanovisko z vlastní iniciativy)
Zpravodaj: Carlos TRIAS PINTÓ
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
24/01/2019
|
|
Právní základ
|
čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
|
|
|
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Jednotný trh, výroba a spotřeba
|
|
Přijato v sekci
|
04/07/2019
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
17/07/2019
|
|
Plenární zasedání č.
|
545
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
200/4/9
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV se vyslovuje ve prospěch strategické změny orientace – v evropském, vnitrostátním i místním měřítku –, která by pevně podpořila nové modely oběhovosti, a to nejen větším sbližováním všech aktérů, ale i tím, že se spotřebitelé stanou jádrem veřejných politik.
1.2Intenzita a potřebná účinnost přeměny hospodářství na oběhové a omezení plýtvání tedy záleží na tom, do jaké míry bude posílena úloha spotřebitele v rámci změny stávajícího výrobního a spotřebního modelu, neboť nejúčinnější metodou změny jsou každodenní úkony v oblasti spotřeby.
1.3Je třeba zavést celoživotní vzdělávání, odbornou přípravu a samostudium a informovat spotřebitele co nejobjektivněji o možnostech spotřeby a směrovat je k oběhovému chování. EHSV v této souvislosti zdůrazňuje úlohu místních orgánů veřejné správy a spotřebitelských organizací.
1.4Výkon těchto činností se bude měřit pomocí ukazatelů dopadu, které budou vytvářeny na základě 12. cíle udržitelného rozvoje OSN a souvisejících cílů, což povede k dalším procesům standardizace.
1.5Pokud jde o začleňování vědomé spotřeby, zbývajících 16 cílů udržitelného rozvoje a jejich příslušné cíle doplní hodnocení dopadu a cíl udržitelného rozvoje č. 17 „Partnerství“ vytvoří prostor pro společné vytváření a sdílenou odpovědnost, což posílí jak multiplikační efekt, tak požadovanou škálovatelnost.
1.6Sociální a ekologický výpočet stop zanechaných produktem v různých hodnotových řetězcích má velký potenciál, pokud jde o to, jak spotřebiteli v rámci digitální společnosti předat při spotřebním rozhodování relevantní informace. EHSV trvá na používání spolehlivých, srovnatelných a ověřitelných ukazatelů dopadu, zejména zdůrazňuje potřebu dohlížet na ty, které se týkají chemických látek, a to i z hlediska manipulace.
1.7Opatření by měla vycházet z filozofie prospěchu pro obě strany a neměla by být jednotná, ale měla by se přizpůsobovat osobitým podmínkám různých území a oblastí činnosti, a to s využitím metodických postupů „zdola nahoru“, které v jednotlivých případech zapojí všechny dotčené subjekty. Tyto iniciativy by měly být plně zakořeněny v rozvoji místních hospodářství a měly by vycházet z institucionálního impulsu a většího vlivu organizací spotřebitelů.
1.8Vedoucí pozice, kterou Evropa vykazuje v různých modelech oběhového hospodářství, by měla odpovídat vytvoření podnikatelského prostředí, které bude napomáhat internacionalizaci zboží a služeb oběhového hospodářství v reakci na průkopnické zkušenosti z takových zemí, jako je Jižní Korea. Tyto modely by měly být doplněny konkrétními pokyny týkajícími se spravedlivého přechodu k hospodářstvím a společnostem udržitelným z hlediska životního prostředí, které rovněž zajistí rovné podmínky, pokud jde o oportunistické produkty ze třetích zemí.
1.9V rozhodování spotřebitelů hrají klíčovou roli reklama a obchodní praktiky. Zásady sociální odpovědnosti podniků musejí nutně přispět k překonání postupů zvaných „greenwashing“ a „socialwashing“. V tomto ohledu je nezbytně nutné posílit stávající institucionální rámec dohledu a akreditace různých přechodů k oběhovému hospodářství.
1.10Daňový systém a odpovědné veřejné zakázky jsou účinnými nástroji pro zavedení modelu náhrad směřujícího k odpovědné výrobě a spotřebě, a to v rámci postupné standardizace produktů a služeb. V prvním případě by členské státy měly zvážit, jak lze účinně uplatňovat model náhrad a směřovat k postupnému sbližování oběhového zdaňování, jež bude přínosem pro jednotný evropský trh, a ve druhém případě musejí místní orgány veřejné správy zavést doprovodné plány pro „udržitelné poskytovatele“ v zájmu usnadnění souladu a škálovatelnosti jejich výroby, která často vykazuje nedostatky kvůli plnění aktuálních požadavků vyplývajících ze smluv.
1.11EHSV rovněž podporuje dobrovolné označování jakožto přechod k povinnému označování, pokud bude vycházet z nezávislých a ověřených dobrovolných schémat, která mají z hlediska životního prostředí vynikající parametry. Propagace ekoznačky EU a její rozšíření na více produktů by z ní udělalo symbolickou „značku“ udržitelného výběru v Evropě.
1.12EHSV zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšit ekodesign a systematicky zkoumat požadavky v oblasti životnosti, oprav, chemických složek atd., a to i s ohledem na sociální hlediska a současně podporovat místní spotřebitelské sítě a postupy mezi spotřebitelem a výrobcem.
2.Úvod a souvislosti
2.1Udržitelný růst a konkurenceschopnost by měly rovněž zohlednit kvalitativní faktory, které přinášejí rovněž neexistenci pracovního vykořisťování a zneužívání životního prostředí, spravedlivé životní podmínky s ohledem na zdroje planety, a konečně model, který udrží rovnováhu mezi hospodářskou prosperitou, problémy v oblasti životního prostředí a sociálním začleněním.
2.2Oběhové hospodářství by mělo být modelem lidského chování, který bude slučitelný s vlastními pravidly fungování přírody a bude chránit a regenerovat přírodní kapitál.
2.3Dosud byla vypracována řada studií, návrhů a stanovisek k přechodu od lineárního k oběhovému hospodářství, které kladly důraz na výrobu a téměř se nezabývaly úlohou spotřebitele, který je klíčovou osobou, pokud jde o zvládání výzev oběhového hospodářství.
2.4Výchozím bodem je to, že je zřejmá velká propast mezi tvrzeními spotřebitele, který je velmi citlivý na sociální a ekologické výzvy, a pravidly jeho chování ovlivněnými fenoménem nízkých nákladů, který často klade faktor ceny (aniž by si při vzdělávání osvojil dopad negativních vnějších faktorů) před celkovou kvalitu produktu nebo služby.
2.5Čísla se tedy sníží, jakmile přejdeme od oblasti vnímání a očekávání k jednání a závazkům. V tu chvíli se odhalí napětí mezi dostupným a udržitelným, přičemž klíčovými faktory pro optimalizaci zapojení spotřebitele do celého procesu představují informovanost a vzdělávání.
2.6Některé výslovné odkazy na chování spotřebitele byly řešeny v rámci balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství a EHSV je podpořil:
2.7Evropský výbor regionů ve svém stanovisku „Akční plán EU pro oběhové hospodářství“ klade důraz na chování spotřebitelů a společenské trendy, přičemž zdůrazňuje přední úlohu místních a regionálních subjektů pro posílení opatření v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a profesních kvalifikací, které by zlepšily porozumění udržitelné spotřebě, zachování zdrojů a předcházení vzniku odpadů, jakož i odpovědnost výrobců ve fázích návrhu a uvádění na trh.
2.8Konečně EHSV zdůrazňuje, že rozvoj oběhového hospodářství mohou rovněž podpořit inovativní formy spotřeby: sdílení výrobků nebo infrastruktury (kooperativní ekonomika), spotřeba služeb namísto výrobků, využívání IT platforem či digitálních platforem atd.
3.Oběhové hospodářství v politikách EU
3.1Skutečnou výzvu pro politiky EU oběhového hospodářství představuje vedle regulačních a výrobních aspektů mobilizace lidí, tedy chování spotřebitelů v rámci jejich návyků a každodenních rozhodnutí. Multiplikační účinek jednotlivých opatření doporučuje plné zapojení spotřebitelů jakožto účinné páky změny.
3.2Ve sdělení Uzavření cyklu – akční plán Evropské unie pro oběhové hospodářství se dochází k závěru, že „rozhodnutí, která činí miliony spotřebitelů, mohou oběhové hospodářství podpořit nebo také omezit“.
3.3Má za to, že „vzhledem k velkému množství štítků nebo environmentálních tvrzení je pro spotřebitele EU často obtížné mezi výrobky rozlišovat a důvěřovat dostupným informacím. Environmentální tvrzení nemusí vždy splňovat právní požadavky na spolehlivost, přesnost a jasnost“.
3.4„Klíčovým faktorem ovlivňujícím rozhodnutí o koupi je cena, a to jak v hodnotovém řetězci, tak pro konečné spotřebitele. Členské státy jsou proto vyzývány, aby poskytovaly pobídky a používaly ekonomické nástroje, jako jsou např. daně, za účelem zajištění toho, aby ceny výrobků lépe odrážely environmentální náklady. Aspekty týkající se záruk, jako je zákonná záruční doba a obrácení důkazního břemene mohou chránit spotřebitele před vadnými výrobky a přispívat k trvanlivosti a opravitelnosti výrobků, neboť brání tomu, aby výrobky byly vyhazovány.“
3.5Ačkoliv shrnuje mnohé klíčové faktory udržitelnosti, zapomíná zároveň na různorodost interakcí, k nimž dochází v rámci různých hodnotových řetězců, což dává spotřebiteli úlohu druhotného aktéra.
4.Současný stav politik EU
4.1Evropa již má regulační rámec na podporu odpovědného zadávání veřejných zakázek a jeho potenciál z něj činí jednu z hybných sil oběhového hospodářství. Vyvstávají nicméně četné obtíže při jeho účinném zavádění, což vyžaduje větší objasnění toho, které produkty a služby jsou považovány za oběhové.
4.2Jelikož se jedná o přechod, který by měl čerpat z osvědčených postupů z různých hodnotových řetězců, na základě dynamické terminologie by se měly řešit postupy standardizace v globálním měřítku na základě nových metrik, neboť mnohostranné a globalizované hospodářství vyžaduje společný jazyk.
4.3Plně v souladu se směrnicemi Organizace spojených národů bude akční plán Evropské komise týkající se udržitelného financování a nařízení o nové taxonomii environmentálně udržitelných činností obsahovat novou skupinu ukazatelů dopadu na společnost a životní prostředí.
4.4S podporou prostředků Evropské komise, které jsou nyní posíleny a seskupeny v InvestEU, se počítá s významným přesměrováním investic do aktivit, které přispějí ke zmírnění klimatických změn a k zabránění vyčerpání přírodních zdrojů, mezi nimiž vynikají renovace obytných budov a využití geotermálního systému, což obojí úzce souvisí s přímými rozhodnutími spotřebitelů.
4.5Nová politika pro spotřebitele, se svými světlými i stinnými stránkami, přispěje ke zlepšení důvěry spotřebitelů. Podle názoru EHSV je zlepšení rámce pro provádění právních předpisů v oblasti spotřeby klíčovým předpokladem pro vyvážený rozvoj oběhovosti.
4.6Je třeba zdůraznit společnou iniciativu Evropské komise a EHSV, která vedla ke spuštění Evropské platformy zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, „sítě sítí“, která poskytuje místo k setkávání, kde se mohou řešit konkrétní výzvy a sdílet osvědčené postupy a řešení. Důležitou roli hrají mimo jiné také maloobchodní fórum (REAP) a platforma EU věnovaná ztrátám potravin a plýtvání potravinami.
5.Budoucí závazky Evropské komise
5.1Komise v rámci svých činností v oblasti ekodesignu zváží především přiměřené požadavky na trvanlivost, příslušné informace o sdíleném využití a opravách a dostupnosti výměn. Také zváží zařazení informací o trvanlivosti na energetické štítky.
5.2V revidovaných návrzích týkajících se odpadu Komise zvažuje nová pravidla, která podpoří opětovné využití.
5.3Komise bude usilovat o lepší prosazování záruk u hmotných výrobků, prověří možnosti zlepšení a bude řešit klamavá ekologická tvrzení.
5.4Komise v rámci programu Horizont Evropa připraví nezávislý program testování za účelem dalšího pokroku v oblasti otázek spojených s možným předčasným zastaráváním.
5.5Komise posílí zavádění ekologického zadávání veřejných zakázek, přičemž bude trvat na zařazení oběhového hospodářství do nových nebo revidovaných kritérií.
6.Opravdu přecházíme k oběhovému hospodářství?
6.1„Udržitelnost je proces […], přičemž chování, činnosti a rozhodnutí vlád, společností, pracovníků, občanů a spotřebitelů je poháněno odpovědným vnímáním hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů jejich životů.“
6.2Podle názoru EHSV orgány Unie kladou centrum oběhového hospodářství do oblasti ekologických a výrobních aspektů, přičemž opomíjejí aspekty společenské a spotřebitelské, což s sebou nese riziko kruhového přechodu k dalšímu lineárnímu hospodářství.
6.3Komplexně vzato by měla proaktivní role spotřebitele přesáhnout pouhou asymetrickou účast, která z něj činí jen městského obyvatele aktivního v oblasti recyklace odpadů z domácností, a měla by mu dát i možnost zasáhovat do celého oběhového procesu.
6.4Dobrá zpráva je, že máme k dispozici příslušný soubor nástrojů pro oběhové hospodářství, které vycházejí ze 17 cílů udržitelného rozvoje a souvisejících cílů, v kombinaci se závaznými protokoly COP 21 ke zmírnění klimatických změn, což nám dává univerzální rámec s ohromným potenciálem.
6.5EHSV zdůrazňuje, že přechod bude tím účinnější a lépe se přizpůsobí 12. cíli udržitelného rozvoje (Udržitelná spotřeba a výroba), čím lépe se podaří propojit mezery mezi nabídkou a poptávkou a zakotvit oběhové hospodářství na daném území.
7.Návrhy EHSV, jak poskytnout spotřebitelům v modelech oběhového hospodářství výraznější úlohu
7.1Odpovědný výzkum a inovace (zkratkou z angličtiny RRI) v rámci Horizontu Evropa: bude zajištěno vyvážené zapojení všech činitelů, zejména spotřebitelů a/nebo jejich zástupců.
7.2Ekodesign a ekoinovace: na základě kritéria společné odpovědnosti vůči životnímu prostředí se zvýší aktivní zapojení spotřebitelů prostřednictvím postupů vytváření sdílené hodnoty, což může být předmětem akreditace prostřednictvím oficiálně regulovaných označení kvality.
7.3Bude podporována účast spotřebitelů na plánování politik sociální odpovědnosti podniků prostřednictvím zapojení do tzv. sandboxů pilotních produktů a služeb za účelem společné validace ex ante.
7.4Rovněž budou shromažďovány osvědčené postupy v oblasti oběhového hospodářství, přičemž bude také dán hlas spotřebitelům. Osvědčené postupy s vyšším multiplikačním účinkem budou šířeny hromadně.
7.5Pobídky k dobrovolnému označování výrobků informacemi týkajícími se snižování emisí, zachování biologické rozmanitosti, efektivního využívání zdrojů nebo nepoužívání součástek s velkým dopadem na životní prostředí s cílem učinit jejich používání povinným. Bude zavedeno používání označení s odhadem trvanlivosti produktu spolu s možností získat náhradní díly a s možnostmi oprav. V reakci na tlak spotřebitelů bude prostřednictvím oficiálních uznání, daňových systémů a veřejných zakázek podněcováno prodlužování záruční doby produktů.
7.6V rámci nové politiky pro spotřebitele budou zavedeny mechanismy náhrad pro spotřebitele, jejichž pořízené zboží a produkty byly předmětem postupů předčasného zastarávání.
7.7Bude se hlídat používání materiálů s velmi krátkou životností (jako jsou plasty na jedno použití) a obalů na produkty. Rovněž budou posíleny kontroly týkající se chemických látek, které povedou k získání kompletního přehledu, aby se předešlo kontraproduktivním postupům v oblasti recyklace.
7.8Informace pro spotřebitele o ekologických stopách: dostupné, čitelné a pravdivé. Budou se hlídat špatné postupy spočívající v podávání námitek bez dostatečné empirické opory, případně se o nich bude informovat.
7.9Informační kampaně zaměřené na spotřebitele – se zvláštním důrazem na mladé lidi –, které se budou týkat hospodářských modelů udržitelné výroby a spotřeby a budou zahrnovat různé strategie tzv. nudgingu a zabývat se kulturními a osobitými faktory.
7.10Vzdělávací nabídka (nepřetržitá, od školky), která se bude průřezově zabývat metodikou životnosti produktu (výroba po částech, modulárnost, trvanlivost, opravitelnost, opakované použití a energetická účinnost) a bude mít významnou praktickou složku.
7.11Posílení pracovišť spojených s činnostmi opětovného použití, oprav a recyklace s vysokou přidanou hodnotou (supra-recyklace) v rámci strategie pro jednotný digitální trh.
7.12Zajistit – ze strany příslušných orgánů a na jejich příslušných úrovních pravomocí – dostatečnou infrastrukturu a zdroje pro tříděný sběr odpadů ve všech oblastech, kde vznikají odpady.
7.13Ocenění obcí, vzdělávacích středisek, univerzit a dalších institucí, které zavedou protokoly zapojení spotřebitelů do činností oběhového hospodářství prostřednictvím vzestupných modelů (zdola nahoru).
7.14Rozvoj a rozšiřování zkušeností v oblasti nových hospodářských modelů, především těch, které souvisejí s kooperativní ekonomikou a hospodářstvím funkčním na konkrétním území, jako jsou chráněná označení původu s oceněním „oběhové obce“.
7.15Posílení úlohy sdružení spotřebitelů v oběhovém hospodářství prostřednictvím technické podpory a ad hoc prostředků.
7.16Zveřejňování a šíření osvědčených postupů podniků v oběhovém hospodářství, na základě kontroly organizací spotřebitelů.
7.17Podpora místních spotřebních sítí, výroby spotřebiteli a postupů „udělej si sám“.
V Bruselu dne 17. července 2019
Luca JAHIER
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru