CS

Evropský hospodářský a sociální výbor

NAT/754

Vytváření uceleného rámce EU pro endokrinní disruptory

STANOVISKO
specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o vytváření uceleného rámce EU pro endokrinní disruptoryCOM(2018) 734 final

Kontakt

nat@eesc.europa.eu  

Administrátorka

Monica GUARINONI

Datum dokumentu

05/03/2019

Zpravodaj: Brian CURTIS (UK-II)

Studijní skupina

Vytváření uceleného rámce EU pro endokrinní disruptory

Předseda

Vladimír NOVOTNÝ (CZ-I)

Zpravodaj

Brian CURTIS (UK-II)

Členové

Bohumír DUFEK (CZ-II)

Mindaugas MACIULEVIČIUS (LT-III)

Arnaud SCHWARTZ (FR-III)

Madi SHARMA (UK-I) (čl. 62 odst. 3 – Jonathan PEEL)

Expert

Antonio POLICA (pro zpravodaje)

Konzultace

Evropská komise, 14/12/2018

Právní základ

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Rozhodnutí předsednictva

10/07/2018

Odpovědná specializovaná sekce

Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Přijato ve specializované sekci

27/02/2019

Přijato na plenárním zasedání

DD/MM/YYYY

Plenární zasedání č.

Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)

…/…/…


1.Závěry a doporučení

1.1Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá sdělení Komise týkající se endokrinních disruptorů (ED), jehož účelem je lepší ochrana lidského zdraví a zdraví zvířat. EHSV zejména považuje za nutné provést kompletní kontrolu účelnosti stávajících právních předpisů, včetně jejich sociálních a ekonomických dopadů, s cílem zmapovat skutečnou situaci. Při vytváření nové dlouhodobé strategie, jež umožní zabývat se ED soudržným, důsledným a vědeckým způsobem, je klíčový ucelený přístup. Výbor se nicméně domnívá, že tato strategie by měla být podpořena realistickým akčním plánem, který stanoví cíle a harmonogram.

1.2Výbor podporuje tento návrh, jehož cílem je definovat soudržnější právní rámec. V tomto kontextu bude důležité dodržovat zásadu „jedna látka, jedna toxikologie“ a založit novou strategii na harmonizovaném užití zásady předběžné opatrnosti v souladu s účinnými ustanoveními o biocidech a pesticidech 1 , která již byla přijata. Nová strategie by mohla být zahrnuta do zastřešujícího programu napříč odvětvími, který představuje nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).

1.3Řídicí mechanismus by měl vycházet z vědeckých poznatků, aby se zajistila transparentnost pro občany a zainteresované subjekty. Proto by měl být na podporu veřejného a nezávislého výzkumu vyčleněn odpovídající rozpočet. Nezávislý výzkum by mohl zejména poskytnout obecně přijímaná vědecká kritéria či metody řešení, podpory a stimulace výzkumu a inovací v evropském průmyslu a výrobě. EHSV doporučuje, aby tento rozpočet nebyl nižší než stávající rozpočet v rámci programu Horizont 2020. Výbor konkrétně doporučuje, aby byla vytvořena zvláštní rozpočtová položka pro včasnou identifikaci ED a rizik pro zdraví zvířat a lidské zdraví, určování bezpečných alternativních látek a sanaci životního prostředí.

1.4Zákazy a omezení vztahující se na některé látky nebo produkty, budou-li věrohodně identifikovány jako ED, by mohly mít významný dopad na podniky a pracoviště. EHSV proto doporučuje, aby Komise zajistila zvláštní finanční mechanismus na podporu přechodu k udržitelnější výrobě, a to jak pro podniky s cílem zlepšit výrobní postupy a mechanismy, tak pro pracovníky s cílem aktualizovat jejich dovednosti.

1.5EHSV podporuje návrh na výroční setkání zainteresovaných subjektů. Výbor se nicméně domnívá, že má-li být dialog mezi zainteresovanými subjekty a Evropskou komisí skutečně efektivní, měl by zahrnovat stálý strukturovaný systém výměny informací a konzultací.

1.6Výbor žádá, aby byla rozsáhlá osvětová kampaň o perzistentních organických znečišťujících látkách, kterou bude Komise pořádat na úrovni EU, vytvořena s ohledem na podobný přístup zaměřený na ED. EHSV rovněž opakuje své doporučení, aby byla vytvořena otevřená databáze perzistentních organických znečišťujících látek a endokrinních disruptorů s cílem poskytnout podnikům a spotřebitelům užitečný nástroj.

1.7Výbor je přesvědčen, že evropská strategie týkající se ED by měla mít mezinárodní rozměr, aby účinně chránila zdraví občanů před potenciálně nebezpečnými výrobky ze třetích zemí. EHSV proto schvaluje návrh Komise, aby EU na celosvětové úrovni vystupovala proaktivněji a podporovala OECD při zlepšování testování. Domnívá se rovněž, že EU by měla podporovat udržitelnost a dodržování ustanovení o ED v dvoustranných i mnohostranných obchodních dohodách. V této souvislosti by EU mohla ve spolupráci s WHO a programem OSN pro životní prostředí podepsat celosvětovou úmluvu o ED, jako tomu učinila v případě perzistentních organických znečišťujících látek (Stockholmská úmluva). Tato úmluva by vycházela ze stávajícího seznamu zjištěných či potenciálních ED, jejž vytvořila OSN. Tyto iniciativy budou užitečné i při vytváření rovných podmínek a ochraně evropského výrobního modelu před nekalou hospodářskou soutěží.

1.8EHSV podporuje otevřenou strategii, kterou Komise přijala, a zastává názor, že by organizovaná občanská společnost mohla hrát zásadní úlohu při přípravě vnitrostátních osvětových kampaní, aby byl o činnostech, jež EU vyvíjí na ochranu zdraví občanů, informován širší okruh obyvatelstva. Takové iniciativy by měly začínat ve školách, aby se snížilo riziko expozice endokrinním disruptorům a podpořilo se bezpečné chování. EHSV zejména doporučuje, aby byly iniciativy na poli vzdělávání a odborné přípravy harmonizovány a považovány za součást téže strategie v rámci přístupu založeného na celoživotním učení. Pro všechny evropské pracovníky, jejichž činnost s ED přímo nebo nepřímo souvisí, by měly být povinné a dostupné zvláštní školicí kurzy.

2.Úvod

2.1Endokrinní disruptory (ED) jsou syntetické nebo přírodní chemické látky, které mění způsob fungování endokrinního systému, a nepříznivě tak ovlivňují zdraví lidí a zvířat včetně metabolismu, růstu, spánku a nálady. K expozici endokrinním disruptorům dochází z celé řady zdrojů, jedná se například o rezidua pesticidů, kovy a přísady nebo o kontaminanty v potravinách a kosmetice. Některé ED jsou látky, které se přirozeně vyskytují v životním prostředí. Lidé a zvířata mohou být endokrinním disruptorům vystaveni prostřednictvím potravy, prachu nebo vody, vdechnutím plynů či pevných částic ze vzduchu nebo jednoduše kontaktem s kůží (z výrobků pro osobní hygienu). Účinky endokrinního disruptoru mohou být v některých případech pozorovány až po dlouhé době 2 .

2.2Obavy z působení ED rostou od devadesátých let minulého století. Komise přijala v prosinci 1999 strategii Společenství v oblasti endokrinních disruptorů 3 , která se od té doby rozvíjí prostřednictvím opatření v oblasti výzkumu, regulace a mezinárodní spolupráce. Rozsáhlá studie Světové zdravotnické organizace (WHO) upozornila na problém rozsáhlých dopadů endokrinních disruptorů na velký počet lidí a zvířat, zejména na plody a těhotné ženy (předčasný porod a nízká porodní váha, vrozené deformace a poruchy neurologického vývoje), děti a dospívající (změna běžného vývoje a fungování reprodukčního systému, např. předčasný růst prsou u mladých dívek), ale i na dospělé (ztráta plodnosti, obezita, rakovina) 4 .

2.3Je znám velký počet přírodních a umělých chemických látek, které zasahují do syntézy hormonů, hormonální činnosti nebo metabolismu, ale pouze malý zlomek z nich byl řádně prozkoumán z hlediska jejich potenciálu vyvolat nepříznivé účinky prostřednictvím mechanismů souvisejících s endokrinním systémem, jak je uvedeno i v nedávné zprávě OSN. Rychlost, s jakou v posledních desetiletích narůstá výskyt nemocí, vylučuje genetickou zátěž jakožto jediné věrohodné vysvětlení. Vlivy životního prostředí a jiné negenetické faktory včetně stravy, věku matky, virových onemocnění a expozice chemickým látkám jsou rovněž ve hře, není ovšem vždy snadné je identifikovat 5 .

2.4Došlo k výraznému pokroku v chápání a regulaci ED a EU má v této oblasti v současné době vedoucí postavení na světě a její právní předpisy patří z celosvětového hlediska mezi ty, které poskytují nejvyšší ochranu. Zvláštní ustanovení jsou nyní začleněna do právních předpisů o pesticidech a biocidech, chemických látkách obecně (nařízení REACH), zdravotnických prostředcích a vodě 6 . Další právní předpisy, například předpisy o materiálech určených pro styk s potravinami, kosmetických přípravcích, hračkách nebo ochraně pracovníků na pracovišti 7 , konkrétní ustanovení o ED neobsahují. Nicméně na látky, které mají vliv na endokrinní činnost, se vztahují individuální regulační opatření založená na obecných požadavcích právních předpisů. Kvůli nedostatečné koordinaci jsou však stávající právní předpisy roztříštěné a v některých případech nesoudržné. (Například bisfenol A je přísada běžně užívaná v několika výrobních odvětvích. Je zakázán v kosmetice a dětských lahvích, ale stále povolen v jiných materiálech určených pro styk s potravinami/krmivy a v termopapíru.)

3.Shrnutí návrhu

3.1Účelem sdělení je provést téměř po dvaceti letech po přijetí strategie Společenství kontrolu účelnosti stávajících právních předpisů, a zjistit tak stávající situaci. Mohl by to být první krok směrem k aktualizaci právních předpisů EU a zajištění jejich soudržnosti a koordinace ve vztahu ke třem klíčovým aspektům: definici, identifikaci a důsledkům regulace (zejména ochranných opatření).

3.2Výchozím bodem horizontálního přístupu a ústředním prvkem nové cesty je společná definice ED. Bude vycházet z definice endokrinních disruptorů Světové zdravotnické organizace 8 . Společná definice je nezbytná pro vytvoření harmonizované metody identifikace ED.

3.3Co se týče identifikace, má Komise v úmyslu posílit tři druhy činnosti:

-horizontální mechanismus pro identifikaci ED,

-aktualizace požadavků na údaje obsažených v právních předpisech, aby byla identifikace endokrinních disruptorů přesnější,

-zlepšení komunikace o endokrinních disruptorech v celém dodavatelském řetězci na základě nařízení REACH (bezpečnostní listy).

3.4Třetí aspekt spočívá v uplatňování stejných opatření a ustanovení v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, aby byla veřejnost chráněna před expozicí škodlivinám, pokud vědecký výzkum zjistil věrohodná rizika. To by mělo mít za následek zákaz výroby takových látek s omezenou možností výjimky. Z toho důvodu bude při kontrole účelnosti kladen zvláštní důraz na soulad a intenzitu opatření na ochranu všech obyvatel, a to se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny, které jsou obzvláště citlivé na ED v přechodových obdobích endokrinního systému, tedy např. plody, dospívající a těhotné ženy.

3.5V rámci budoucího legislativního rámce bude hrát zásadní úlohu výzkum, protože stále přetrvávají některé mezery ve znalostech, například o tom:

-jak přesně přispívá expozice endokrinním disruptorům ke vzniku onemocnění,

-zda lze pro ED stanovit „bezpečnou prahovou hodnotu“, při jejímž dodržení nenastanou žádné negativní účinky,

-která směs látek může mít „koktejlový efekt“ a jakým způsobem „směsi látek“ obecně fungují,

-jak můžeme zefektivnit naše zkušební metody. 

3.6Od roku 1999 bylo z rámcových programů EU pro výzkum a vývoj financováno více než 50 projektů týkajících se ED (které obdržely více než 150 milionů eur 9 ). Dalších 52 milionů eur bylo přiděleno z programu Horizont 2020. Nové projekty budou financovány v rámci programu Horizont Evropa 10 . Komise podporuje především tyto oblasti výzkumu:

-další rozvoj posouzení nebezpečnosti, posouzení rizik a nakládání s chemickými látkami, včetně koktejlového efektu, a sběr, sdílení a kombinování požadovaných údajů,

-eliminace látek vzbuzujících obavy ve fázi výroby a na konci životnosti; podpora vývoje bezpečných náhrad a bezpečných a nákladově efektivních výrobních technologií,

-ekologické inovace pro prevenci a nápravu znečištění životního prostředí nebezpečnými látkami a chemikáliemi, které nyní vzbuzují obavy, rovněž se zohledněním rozhraní mezi chemickými látkami, produkty a odpady.

3.7Aby byla nová strategie účinnější, počítá Komise s proaktivnější úlohou EU na celosvětové úrovni a s otevřeným dialogem se zúčastněnými subjekty a širokou veřejností. Tyto činnosti budou rozděleny na čtyři iniciativy:

-každoroční organizace fóra na téma ED. Fórum umožní vědcům a veřejným a soukromým subjektům vyměnit si informace a osvědčené postupy, identifikovat problematická témata a vytvářet synergie s cílem podpořit činnost Komise;

-zvýšená podpora činnosti příslušných mezinárodních organizací, se zvláštním zaměřením na poskytnutí podpory Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která je nezbytná pro dosažení pokroku při vypracovávání mezinárodně schválených pokynů k testování;

-prozkoumání možností, jak začlenit ED do stávajícího mezinárodního systému klasifikace chemických látek. Identifikace endokrinních disruptorů by tak byla vyřešena na celosvětové úrovni (jako je tomu již v případě systému jiných nebezpečných skupin látek, například mutagenů, karcinogenů a látek toxických pro reprodukci);

-komplexní internetový portál pro informování jednotlivců, podniků a zúčastněných subjektů o tomto tématu. Vzhledem k tomu, že je míra informovanosti a povědomí v Evropě různá, budou členské státy vybízeny k tomu, aby připravily specifické kampaně se zvláštním zaměřením na zranitelné skupiny.

4.Obecné připomínky

4.1EHSV vítá sdělení Komise týkající se ED. Výbor zejména považuje za nutné provést kompletní kontrolu účelnosti stávajících právních předpisů, včetně jejich sociálních a ekonomických dopadů, s cílem zmapovat skutečnou situaci. Při vytváření nové dlouhodobé strategie 11 , jež umožní zabývat se ED soudržným, důsledným a vědeckým způsobem, je klíčový ucelený přístup.

4.2Výbor souhlasí s Komisí, že endokrinní disruptory jsou látky vyvolávající zvláštní obavy. Výbor proto podporuje návrh na vytvoření soudržného právního rámce a harmonizované použití zásady předběžné opatrnosti v souladu s účinnými ustanoveními týkajícími se biocidů a pesticidů 12 , která již byla přijata.

4.3EHSV se především domnívá, že soudržnost nového právního rámce bude pro EU hlavní výzvou, neboť několik látek, např. bisfenol A, které jsou běžně užívány jako přísady v různých odvětvích, je chápáno zcela odlišným způsobem. Proto je důležité dodržovat vědeckou zásadu „jedna látka, jedna toxikologie“ 13 . To znamená, že kritéria pro označení nějaké látky za ED musí být ve všech regulačních oblastech v EU důsledná a soudržná. I když mohou existovat výjimky, rozhodnutí ohledně regulace by pak obecně měla být soudržná a koordinovaná. Nová strategie by za účelem zajištění soudržnosti mohla být zahrnuta do zastřešujícího programu napříč odvětvími, který představuje nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

4.4V tomto novém kontextu by řídicí mechanismus mohl vycházet z vědeckých poznatků, aby se zajistila transparentnost pro občany a zainteresované subjekty. Proto je důležité vyčlenit na podporu veřejného a nezávislého výzkumu přiměřený rozpočet. EHSV se domnívá, že obecně přijímaná vědecká kritéria či metody, jež vzejdou z nezávislého výzkumu, by mohly řešit, podpořit a stimulovat výzkum a inovace v evropském průmyslu a výrobě.

4.5Výbor se domnívá, že by zákaz nebo omezení vztahující se na některé látky nebo produkty, budou-li věrohodně identifikovány jako ED, mohly mít závažný dopad na podniky a pracoviště. Proto by Komise měla zajistit zvláštní finanční mechanismus na podporu přechodu k udržitelnější výrobě, a to jak pro podniky s cílem zvýšit inovativnost jejich výrobních postupů a mechanismů, tak pro pracovníky s cílem aktualizovat jejich dovednosti 14 .

4.6Pro zlepšení a doplnění našich znalostí o ED má zásadní význam nezávislý výzkum. Výbor konstatuje, že Komise ve svém návrhu neuvádí přesný rozpočet na výzkum a inovace v oblasti ED v rámci programu Horizont Evropa. EHSV doporučuje, aby tento rozpočet nebyl nižší než stávající rozpočet v rámci programu Horizont 2020.

4.7EHSV souhlasí s návrhem Komise na investice do výzkumu a inovací, domnívá se ovšem, že některé další oblasti budou v nadcházejících letech klíčové, a měly by být proto financovány, a to:

a)Včasná identifikace ED. Podle Světové zdravotnické organizace existuje více než 800 látek, které mohou působit jako endokrinní disruptory 15 . Vzhledem k jejich běžnému používání je důležité investovat do urychlení vědeckých identifikačních technik a mechanismů pro analýzu dat (s cílem dosáhnout lepšího výkladu existujících údajů).

b)Identifikace bezpečných alternativních látek a metod. Nová strategie přijatá EK by mohla stimulovat objevení mnoha nových ED. Některé z těchto látek jsou obzvláště užitečné v mnoha výrobních odvětvích, a proto je důležité investovat do výzkumu bezpečných alternativ a bezpečných výrobních metod. Nedostatek údajů neznamená, že je látka bezpečná, a proto je důležité posílit vědecký výzkum. Nelze se pouze zaměřovat na látky, které již byly rozsáhle testovány, ale mělo by se usilovat o rozšíření seznamu posouzených látek.

c)Sanace životního prostředí. Jakmile je věrohodně zjištěna nová látka působící jako ED, je důležité uplatnit zvláštní postup týkající se posouzení a řízení rizik těchto látek pro životní prostředí s cílem naplánovat případnou zvláštní strategii (zejména kvůli perzistenci této látky) na sanaci životního prostředí.

4.8EHSV podporuje návrh na výroční setkání zainteresovaných subjektů. Výbor se nicméně domnívá, že má-li být dialog mezi zainteresovanými subjekty a Evropskou komisí skutečně efektivní, měl by zahrnovat stálý strukturovaný systém výměny informací a konzultací. EHSV by se rád tohoto výročního setkání zúčastnil a přispěl k němu.

4.9Endokrinní disruptory a perzistentní organické znečišťující látky jsou odlišné látky a mají různé účinky na lidské bytosti a na životní prostředí, jsou ovšem stejně nebezpečné pro zdraví a občané je neznají. Jelikož se strategie EU týkající se perzistentních organických znečišťujících látek v několika aspektech podobá sdělení Komise o ED, navrhuje Výbor, aby se tyto strategie rozvíjely podobně, čímž by se posílil politický a vědecký postup. Výbor především v souladu se stanoviskem EHSV NAT/719 k přepracovanému znění návrhu nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách žádá, aby byla v rámci rozsáhlé osvětové kampaně o perzistentních organických znečišťujících látkách, kterou Komise uspořádá na úrovni EU, věnována zvláštní pozornost endokrinním disruptorům. EHSV rovněž opakuje své doporučení, aby byla vytvořena otevřená databáze perzistentních organických znečišťujících látek a endokrinních disruptorů s cílem poskytnout podnikům a spotřebitelům užitečný nástroj.

5.Konkrétní připomínky

5.1EHSV chápe sdělení Komise jako důležitý krok k lepší ochraně zdraví občanů pomocí definice udržitelnějšího systému výroby. Výbor se nicméně domnívá, že by tato strategie měla být podpořena realistickým akčním plánem, který stanoví cíle a harmonogram.

5.2Ke snižování expozice občanů EU endokrinním disruptorům by mohlo přispívat dobře fungující oběhové hospodářství specificky zaměřené na druhotné suroviny 16 . Výbor zastává názor, že je nutné návrh Komise jasně a jednoznačně propojit se stávajícími právními předpisy vypracovanými v rámci 7. akčního plánu pro životní prostředí 17 a dalšími klíčovými politickými iniciativami pro udržitelnost, např. akčním plánem pro oběhové hospodářství a strategií pro plasty, aby se vyloučila produkce toxických výrobků. Tato otázka je velmi citlivá, zejména pokud jde o koktejlový efekt, který u lidí způsobuje onemocnění a poškozuje životní prostředí.

5.3EHSV vybízí Komisi, aby přesněji vymezila návrh na uspořádání veřejné konzultace na téma ED. Výbor je přesvědčen, že spíše než jednotlivci by důležitou úlohu mohla hrát samotná organizovaná občanská společnost, a to především proto, že pro poskytování užitečného, spolehlivého a vědecky podloženého poradenství jsou nezbytné konkrétní znalosti a zkušenosti 18 .

5.4Výbor je přesvědčen, že jakákoli evropská strategie týkající se ED by měla mít mezinárodní rozměr a měla by být rozvíjena na mezinárodní úrovni, aby účinně chránila zdraví občanů před potenciálně nebezpečnými výrobky ze třetích zemí. EHSV proto schvaluje návrh Komise, aby EU na celosvětové úrovni vystupovala proaktivněji a podporovala OECD při zlepšování testování. Domnívá se rovněž, že EU by měla podporovat udržitelnost a dodržování ustanovení o ED v dvoustranných i mnohostranných obchodních dohodách. V této souvislosti by EU mohla ve spolupráci s WHO a programem OSN pro životní prostředí podepsat celosvětovou úmluvu o ED, jako tomu učinila v případě perzistentních organických znečišťujících látek (Stockholmská úmluva). Tato úmluva by vycházela ze stávajícího seznamu zjištěných či potenciálních ED, jejž vytvořila OSN 19 . Tyto iniciativy budou užitečné i při vytváření rovných podmínek a ochraně evropského výrobního modelu před nekalou hospodářskou soutěží 20 .

5.5EHSV podporuje otevřenou strategii, kterou Komise přijala, a zastává názor, že by organizovaná občanská společnost mohla hrát zásadní úlohu při přípravě vnitrostátních osvětových kampaní, aby byl o činnostech, jež EU vyvíjí na ochranu zdraví občanů, informován širší okruh obyvatelstva. Účinné osvětové kampaně by měly začínat ve školách, aby se snížilo riziko expozice endokrinním disruptorům a podpořilo se bezpečné chování 21 . EHSV zejména doporučuje, aby byly iniciativy na poli vzdělávání a odborné přípravy harmonizovány a považovány za součást téže strategie v rámci přístupu založeného na celoživotním učení. Dále se Výbor domnívá, že pro všechny evropské pracovníky, jejichž činnost s ED přímo nebo nepřímo souvisí, by měly být povinné a dostupné zvláštní školicí kurzy 22 .

V Bruselu dne 27. února 2018

Maurizio REALE
předseda specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

________________

(1)    Nařízení (EU) č. 528/2012, nařízení (ES) č. 1107/2009.
(2)    Internetové stránky agentury ECHA. https://chemicalsinourlife.echa.europa.eu/endocrine-disrupters-and-our-health . Podle všeobecně uznávané definice WHO (WHO-IPCS) z roku 2002 se za endokrinní disruptor považuje „exogenní látka nebo směs látek, která vede ke změně funkce/funkcí endokrinního systému, a má tak nepříznivý účinek na zdraví intaktního organismu nebo jeho potomků nebo (sub)populací“.
(3)    COM(1999) 706.
(4)    Světová zdravotnická organizace, Nejnovější vědecké poznatky v oblasti chemických látek působících jako endokrinní disruptory, 2012, strany VII–XII.
(5)       https://www.unenvironment.org/explore-topics/chemicals-waste/what-we-do/emerging-issues/scientific-knowledge-endocrine-disrupting .
(6)    Nařízení (ES) č. 1107/2009, nařízení (ES) č. 528/2012, nařízení (ES) č. 1907/2006, nařízení (EU) 2017/745, směrnice 2000/60/ES.
(7)    Nařízení (ES) č. 1935/2004, nařízení (ES) č. 1223/2009, směrnice 2009/48/ES, směrnice 98/24/ES, směrnice 2004/37/ES.
(8)    „Exogenní látka nebo směs látek, která vede ke změně funkce/funkcí endokrinního systému, a má tak nepříznivý účinek na zdraví intaktního organismu nebo jeho potomků nebo (sub)populací“.
(9)    Údaje EK.
(10)    COM(2018) 435 final a COM(2018) 436 final – viz zejména ve druhém pilíři „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ klastr „Zdraví“ (s navrhovaným rozpočtem 7,7 miliardy eur) a nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (s navrhovaným rozpočtem 2,2 miliardy eur).
(11)    Stanovisko EHSV ke směrnici o jakosti vody určené k lidské spotřebě – Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 107 , stanovisko EHSV týkající se opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti – Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83, stanovisko EHSV Současný systém pro zaručení bezpečnosti potravin a zajištění dodávek potravin v EU a možnosti jeho zlepšení – Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 1 , stanovisko EHSV Bezpečnost hraček – Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 8 , stanovisko EHSV Příspěvek občanské společnosti k vypracování komplexní politiky EU v oblasti potravin – Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18 .
(12)    Nařízení (EU) č. 528/2012, nařízení (ES) č. 1107/2009, stanovisko EHSV Biocidní přípravky – Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 62 .
(13)    Scientific principles for the identification of endocrine-disrupting chemicals: a consensus statement, Solecki, 2017. https://link.springer.com/article/10.1007/s00204-016-1866-9
(14)    Stanovisko EHSV Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci – Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 56 , stanovisko EHSV Přepracované znění návrhu nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách – Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 93 .
(15)    Podle TEDX (The Endocrine Disruption Exchange) obsahuje tento seznam více než 1000 látek.
(16)      Stanovisko EHSV Provázanost mezi právními předpisy v oblasti chemických látek, výrobků a odpadů – Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 56 .    Stanovisko EHSV Strategie pro plasty v oběhovém hospodářství (včetně opatření týkajících se odpadu v mořích) – Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 61 .
(17)    Rozhodnutí č. 1386/2013/EU.
(18)    Stanovisko EHSV Přepracované znění návrhu nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách – Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 93 .
(19)    OSN zveřejnila v srpnu 2018 seznam 45 chemických látek nebo skupin chemických látek, které byly na základě důkladného vědeckého hodnocení vycházejícího z definicí ED či potenciálních ED, které stanovila WHO/IPCS v roce 2002, označeny za ED nebo potenciální ED. Vzhledem k tomu, že neexistuje mezinárodní úmluva o ED, není možné se dohodnout na společném mezinárodním postupu na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat před expozicí těmto látkám. https://www.unenvironment.org/explore-topics/chemicals-waste/what-we-do/emerging-issues/scientific-knowledge-endocrine-disrupting .
(20)    Stanovisko EHSV Přechod k udržitelnější budoucnosti Evropy –  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 44 .
(21)      Např. Desatero o ED pro občany. http://old.iss.it/inte/index.php?lang=2&id=289&tipo=29 .
(22)    Stanovisko EHSV Přepracované znění návrhu nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách –  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 93 .