Evropský hospodářský a sociální výbor
TEN/680
VFR a ITER
STANOVISKO
specializované sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku
[COM(2018) 445 final – 2018/0235 (NLE)]
Zpravodaj: Ulrich SAMM
|
Konzultace
|
Evropská komise, 12/07/2018
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná specializovaná sekce
|
Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
|
|
Přijato ve specializované sekci
|
20/11/2018
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV poukazuje na to, že získání čisté energie je důležitou prioritou a v této souvislosti je energie z jaderné syntézy uznávána jako potenciální dlouhodobé řešení, přičemž Evropa stojí v čele vývoje technologií v oblasti jaderné syntézy, které jsou bezuhlíkové, udržitelné a pomáhají zajistit naše dodávky energie z různých zdrojů.
1.2EHSV zdůrazňuje, že vysoké dlouhodobé investice, jež jsou pro vývoj fúzní elektrárny potřebné, s sebou nadále nesou určité průmyslové riziko, avšak v případě úspěchu by realizace fúzní elektrárny představovala nový faktor, který by zásadním způsobem změnil stávající dodávky energie díky přelomovým inovacím, neboť paliva pro jadernou syntézu je dostatek a je v podstatě nevyčerpatelné.
1.3Návrh řeší klíčové problémy, jimž čelí příští víceletý finanční rámec (VFR), aby byl zachován pozitivní vývoj projektu ITER. Za spolupráce sedmi globálních partnerů (EU, USA, Ruska, Japonska, Číny, Jižní Koreje a Indie) vzniká v současné době v Cadarache ve Francii první fúzní reaktor ITER s tepelným výkonem 500 MW. Zprovozněn bude v roce 2025 a zahájení plného provozu (při výkonu 500 MW) je plánováno na rok 2035. EHSV oceňuje pozitivní pokrok dosažený v posledních letech po překonání problémů prostřednictvím zásadního přepracování projektu ITER (nové vrcholné vedení a revidovaný výchozí rozvrh projektu ITER).
1.4EHSV vybízí Komisi k tomu, aby kladla větší důraz na nutnost propojit projekt ITER s výzkumem jaderné syntézy v Evropě, který organizuje konsorcium EUROfusion, jež je financováno v rámci programu pro výzkum a odbornou přípravu (EURATOM) a provozuje důležité experimentální zařízení Joint European Torus (JET), které je umístěno v Culhamu ve Spojeném království. Kromě výstavby vyžaduje projekt ITER důkladnou přípravu a pouze silná evropská výzkumná obec může zajistit zachování doprovodných programů a vedení.
1.5EHSV uznává přidanou hodnotu EU, o níž svědčí úspěch konsorcia EUROfusion. Jedná se o evropský výzkumný program, do nějž je zapojeno zdaleka nejvíce členských států (s výjimkou Lucemburska a Malty) a který přispívá zásadními projekty, což z EU činí světového lídra v této oblasti.
1.6EHSV vítá skutečnost, že nový evropský plán pro realizaci využití energie z jaderné syntézy, který vypracovalo konsorcium EUROfusion, poskytuje jasně vymezenou cestu k první fúzní elektrárně založenou na intenzivnějším zapojení průmyslu, vzdělávání vědců a inženýrů z celé Evropy působících v oblasti jaderné syntézy a na úzké spolupráci s partnery mimo Evropu. Podle tohoto plánu se předpokládá, že projekt ITER bude v roce 2035 v běžném provozu při vysokém výkonu a na základě jeho výsledků bude kolem roku 2040 dokončen návrh a zahájena výstavba první fúzní elektrárny (DEMO), která bude poprvé dodávat elektřinu do rozvodné sítě.
1.7EHSV si je vědom, že jsou s projektem ITER spojeny důležité otázky, které lze řešit jedině v rámci společného podniku JET, a proto sdílí obavy ohledně dopadu brexitu na pokračování tohoto podniku. EHSV se domnívá, že v zájmu minimalizace rizik spojených s provozem projektu ITER a optimalizace jeho výzkumného plánu je důležité, aby provoz podniku JET (v podobě zařízení EU nebo společného zařízení EU a Spojeného království) v období mezi rokem 2020 a zahájením provozu projektu ITER pokračoval, neboť pro toto období neexistují žádná záložní řešení pro případ zániku podniku JET.
1.8Návrh Komise stanoví rozpočet projektu ITER, nezmiňuje se však o přiměřenosti rozpočtu potřebného pro doprovodný program výzkumu jaderné syntézy. EHSV zdůrazňuje, že rozpočet vyhrazený pro konsorcium EUROfusion na období 2021–2025 musí být slučitelný s cíli plánu pro jadernou syntézu, v němž hraje práce na projektu ITER zásadní úlohu.
1.9EHSV je potěšen významem investování do technologií v oblasti jaderné syntézy pro průmysl a malé a střední podniky. V období od roku 2008 do roku 2017 udělil společný podnik Fusion for Energy zakázky a granty v hodnotě přibližně 3,8 miliardy EUR po celé Evropě. Z investic do činností souvisejících s projektem ITER má prospěch minimálně 500 společností včetně malých a středních podniků a více než 70 organizací pro výzkum a vývoj z přibližně 20 různých členských států EU a Švýcarska. Kromě toho smluvní strany dohody o ITER ze zemí mimo EU rovněž podepsaly smlouvy s evropskými průmyslovými podniky, aby podpořily výrobu svých vlastních komponent pro reaktor ITER, což evropským společnostem přináší další nová pracovní místa a růst. EHSV konstatuje, že nejvíce k čistému dopadu investic souvisejících s projektem ITER přispívá vývoj vedlejších produktů a přenos technologií, díky nimž vznikají nové podnikatelské příležitosti v jiných odvětvích.
1.10EHSV je přesvědčen o tom, že evropský výzkum jaderné syntézy obecně a obzvláště pak realizace projektu ITER mohou posloužit coby vynikající příklad toho, jaký přínos mají společné evropské projekty. Je důležité, aby byli o výsledcích dosažených díky financování a společnému úsilí na evropské úrovni informováni občané. Posílí se tím jejich důvěra ve vědu a výzkum a také povědomí o významu Evropské unie.
2.Úvod
2.1ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor, tedy Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor) je projekt mezinárodní vědecké spolupráce, který v roce 2005 zahájilo sedm globálních partnerů (smluvními stranami dohody o ITER jsou: EU, USA, Rusko, Japonsko, Čína, Jižní Korea a Indie). Cílem tohoto projektu je demonstrovat vědeckou a technologickou proveditelnost využívání jaderné syntézy k mírovým účelům prostřednictvím výstavby a provozu prvního fúzního reaktoru ITER s výkonem 500 MW v Cadarache ve Francii. EHSV již tento projekt podpořil v několika stanoviscích
. ITER je dalším krokem na cestě k využívání energie z jaderné syntézy, což je vedle rozvoje obnovitelných zdrojů energie nejinovativnější a nejslibnější udržitelný zdroj energie, který je schopen uspokojit rostoucí poptávku po energii.
2.2V roce 2015 proběhlo zásadní přepracování projektu ITER, v jehož rámci bylo jmenováno nové vrcholné vedení organizace ITER i podniku F4E. Rada ITER dne 19. listopadu 2016 schválila revidovaný výchozí rozvrh projektu ITER. Tento rozvrh stanoví prosinec 2025 jako technicky nejdříve proveditelné datum vytvoření prvního plazmatu a rok 2035 označuje za cílové datum pro zahájení plného provozu (500 MW) za použití paliva deuterium-tritium. Kladné hodnocení pokroku projektu ITER v posledních letech potvrdila nezávislá posouzení, která uznala stabilizaci projektu a realistický základ pro jeho dokončení.
2.3Evropa se na organizaci ITER podílí prostřednictvím interní agentury EU „Fusion for Energy“ (F4E) se sídlem v Barceloně ve Španělsku. F4E je společný podnik zřízený podle kapitoly 5 Smlouvy o Euratomu. Podle svých stanov má společný podnik F4E svůj vlastní postup pro udělování absolutoria Evropským parlamentem na doporučení Rady EU. V roce 2015 bylo přijato nové finanční nařízení F4E; odpovědnost za dohled nad projektem ITER, tedy i nad společným podnikem F4E, byla přesunuta z GŘ RTD na GŘ ENER.
2.4Kromě výstavby reaktoru ITER poskytuje intenzivní a rozsáhlou vědeckou podporu výzkumu jaderné syntézy program pro výzkum a odbornou přípravu
, který doplňuje všeobecný program pro výzkum Horizont Evropa
. Vedle klasických činností jaderného výzkumu tento program zahrnuje základní výzkumné činnosti v oblasti rozvoje energie z jaderné syntézy spolu s plánem pro výzkum jaderné syntézy
, který popisuje optimalizovanou cestu vedoucí přes projekt ITER a demonstrační elektrárnu (DEMO) ke komerčnímu využívání fúzních elektráren. Plán pro výzkum jaderné syntézy popisuje nejen hlavní potřebná zařízení, ale také výzkum, který musí být proveden na podporu projektů ITER a DEMO.
2.5Plán pro výzkum jaderné syntézy vypracovalo konsorcium EUROfusion, které odpovídá za koordinaci evropských činností v oblasti výzkumu jaderné syntézy. Toto konsorcium sdružuje 30 národních výzkumných ústavů a přibližně 150 vysokých škol z 26 zemí EU, Švýcarska a Ukrajiny. Ústředí EUROfusion se nachází v německém Garchingu, zatímco jeho hlavní experiment Joint European Torus (JET) v Culhamu ve Spojeném království.
3.Shrnutí návrhu
3.1Návrh
řeší klíčové výzvy příštího VFR, aby byl zachován pozitivní vývoj projektu ITER, zajištěn stabilní průběh výstavby a montáže a zachováno odhodlání všech smluvních stran dohody o ITER. Zvládnutí těchto výzev bude vyžadovat, aby si EU v tomto projektu udržela své vedoucí postavení, což musí být podpořeno vynikajícími výsledky podniku F4E a splněním finančních závazků EU a její povinnosti poskytnout věcné příspěvky v plném rozsahu.
3.2Zdroje, které Euratom potřebuje, aby bylo možné úspěšně dokončit zařízení a zahájit provozní/experimentální fázi, jsou podrobně popsány ve sdělení Komise o příspěvku EU k reformovanému projektu ITER, které Komise přijala v červnu 2017.
3.3Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby stanovily maximální výši závazků Euratomu vůči projektu ITER ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 na 6 070 000 000 EUR (v současných hodnotách). Tato částka je považována za kritické množství finančních prostředků potřebných pro to, aby byla činnost EU související s projektem ITER účinná, a odpovídá novému výchozímu rozvrhu výstavby reaktoru ITER. Navrhovaný rozpočet je založen na technicky nejdříve proveditelném datu dokončení výstavby reaktoru ITER bez jakýchkoli nepředvídaných výdajů, a předpokládá se tedy, že veškerá vážná rizika lze zmírnit.
4.Obecné připomínky
4.1EHSV konstatuje, že zajištění konkurenceschopnosti a zabezpečení našich dodávek energie je nesmírně důležité, ale může být udržitelné jedině v kombinaci s bojem proti změně klimatu. Zdroje energie, které jsou bezuhlíkové a udržitelné, tudíž mají zásadní význam pro naši prosperitu a blahobyt v budoucnu. Získání čisté energie je důležitou prioritou a v této souvislosti je energie z jaderné syntézy uznávána jako potenciální dlouhodobé řešení, přičemž Evropa stojí v čele vývoje technologií v oblasti jaderné syntézy.
4.2EHSV zdůrazňuje, že vysoké dlouhodobé investice, jež jsou pro vývoj fúzní elektrárny potřebné, s sebou nadále nesou určité průmyslové riziko, avšak v případě úspěchu by realizace fúzní elektrárny představovala nový faktor, který by zásadním způsobem změnil stávající dodávky energie díky přelomovým inovacím. Paliva pro jadernou syntézu je dostatek a toto palivo je v podstatě nevyčerpatelné: tritium lze vyrobit z lithia, kovu, který všudypřítomný v zemské kůře a mořské vodě, a deuterium lze získat z přírodní vody.
4.3EHSV by chtěl zdůraznit bezpečnostní charakteristiky fúze, kterými se liší od konvenčního jaderného štěpení. Fúzní elektrárna je ze své podstaty bezpečná: plazma bude tvořit jen několik gramů paliva a v případě jakékoli poruchy se rychle samo uhasí. Reakce deuteria a tritia uvolňují neutrony, které aktivují materiály stěny. Tímto způsobem vznikající radioaktivní vedlejší produkty jsou krátkodobé, a proto lze většinu materiálů po určité době rozpadu recyklovat a nejsou zapotřebí žádná nová úložiště jaderného odpadu.
4.4EHSV vybízí Komisi k tomu, aby kladla větší důraz na nutnost propojit projekt ITER s výzkumem jaderné syntézy v Evropě, který organizuje konsorcium EUROfusion. Kromě výstavby vyžaduje projekt ITER důkladnou přípravu a doprovodné programy. V rámci Evropy koordinovaný program využívající JET a další zařízení, jakož i modelování a simulace pomáhají testovat a vyvíjet provozní scénáře ITER a projektovat a optimalizovat výkon ITER a projektovat DEMO. Provoz tokamaku JET za využití směsi deuteria a tritia se stěnou podobnou stěně reaktoru ITER má pro přípravu provozu ITER zásadní význam.
4.5EHSV uznává přidanou hodnotu EU, o níž svědčí úspěch konsorcia EUROfusion. Jedná se o evropský výzkumný program, do nějž je zapojeno zdaleka nejvíce členských států (s výjimkou Lucemburska a Malty) a který přispívá zásadními projekty, což z EU činí světového lídra v této oblasti. Investice a financování výzkumu mají přínos pro průmysl, výzkumné organizace a vysoké školy.
4.6EHSV je přesvědčen o tom, že evropský výzkum jaderné syntézy obecně a obzvláště pak realizace projektu ITER mohou posloužit coby vynikající příklad toho, jaký přínos mají společné evropské projekty. Je důležité, aby byli o výsledcích dosažených díky financování a společnému úsilí na evropské úrovni informováni občané. Posílí se tím jejich důvěra ve vědu a výzkum a také povědomí o významné úloze Evropské unie při plnění vzdáleného a obtížného cíle, jehož by se nedalo dosáhnout pomocí úsilí a finančních prostředků jednotlivých zemí a který bude mít značné dlouhodobé důsledky, a to nejen z technologického a průmyslového hlediska, ale také z hlediska výzkumu, průmyslu a malých a středních podniků, a i v krátkodobém a střednědobém horizontu bude mít značný dopad na hospodářství a tvorbu pracovních míst.
5.Konkrétní připomínky
5.1EHSV uznává, že nový evropský plán pro realizaci využití energie z jaderné syntézy poskytuje jasně vymezenou cestu k první fúzní elektrárně založenou na intenzivnějším zapojení průmyslu, vzdělávání vědců a inženýrů z celé Evropy působících v oblasti jaderné syntézy a úzké spolupráci s partnery mimo Evropu. Plán zahrnuje krátkodobý horizont do zahájení provozu reaktoru ITER (v roce 2025), střednědobý horizont do té doby, než bude ITER v běžném provozu při vysokém výkonu (v roce 2035), a dlouhodobý horizont, než bude postavena první fúzní elektrárna (DEMO), která bude poprvé dodávat elektřinu do rozvodné sítě.
5.2ITER je v tomto plánu klíčovým zařízením, neboť se očekává, že umožní dosáhnout většiny důležitých milníků na cestě k využívání energie z jaderné syntézy. Naprostá většina zdrojů navrhovaných pro EUROfusion v krátkodobém horizontu je tudíž vyhrazena na projekt ITER a doprovodné experimenty, k nimž patří projekt Joint European Torus (JET) v Culhamu v Anglii. EHSV uznává, že projekt JET prokázal, že budování a provoz rozsáhlé infrastruktury pro výzkum jaderné syntézy je efektivní a vede k maximalizaci vědeckých a průmyslových přínosů.
5.3EHSV podporuje žádost organizace ITER, aby byly hodnotným způsobem využity výsledky projektu JET během období před vytvořením prvního plazmatu v reaktoru ITER. Vzhledem k tomu, že projekt JET má jedinečné schopnosti, jelikož je jediným tokamakem schopným provozu za využití tritia, používá materiály první stěny reaktoru ITER a umožňuje plně dálkové ovládání, může jeho provoz přispět k výzkumnému plánu projektu ITER s cílem zmírnit rizika, uspořit náklady a usnadnit udělování povolení k provozu v souvislosti s projektem ITER. Toto je zvláště důležité, protože rozpočet projektu ITER, který Komise navrhla, nepočítá s žádnými nepředvídanými výdaji, a předpokládá se tedy, že veškerá vážná rizika lze zmírnit.
5.4EHSV si je vědom, že jsou s projektem ITER spojeny důležité otázky, které lze řešit jedině v rámci společného podniku JET, a proto sdílí obavy ohledně dopadu brexitu na pokračování tohoto podniku. EHSV se domnívá, že v zájmu minimalizace rizik spojených s provozem projektu ITER a optimalizace jeho výzkumného plánu je důležité, aby provoz podniku JET (v podobě zařízení EU nebo společného zařízení EU a Spojeného království) v období mezi rokem 2020 a zahájením provozu projektu ITER pokračoval, neboť pro toto období neexistují žádná záložní řešení pro případ zániku podniku JET.
5.5Návrh Komise zahrnuje rozpočet projektu ITER, vůbec se ale nezmiňuje o přiměřenosti rozpočtu potřebného pro doprovodný program výzkumu jaderné syntézy. Rozpočtem pro tento doprovodný program se zabývá samostatný návrh
, ten však zase neobsahuje žádnou zmínku o potřebách projektu ITER. EHSV zdůrazňuje, že rozpočet vyhrazený pro konsorcium EUROfusion na období 2021–2025 musí být slučitelný s cíli plánu pro jadernou syntézu, v němž hraje práce na projektu ITER zásadní úlohu, zatímco činnosti v souvislosti s návrhem elektrárny DEMO musí být posíleny.
5.6EHSV je potěšen významem investování do technologií v oblasti jaderné syntézy pro průmysl a malé a střední podniky. Investice EU do výstavby reaktoru ITER mají významný přínos pro evropský průmysl a výzkumná obec poskytuje podnikům příležitost zapojit se do činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, technologií, navrhování a výroby komponent pro reaktor ITER na špičkové úrovni. Z toho plynoucí vytváření nových znalostí a vedlejších produktů přináší hospodářský růst a podporuje zaměstnanost. V období od roku 2008 do roku 2017 udělil společný podnik Fusion for Energy 839 zakázek a grantů v hodnotě přibližně 3,8 miliardy EUR po celé Evropě. Z investic do činností souvisejících s projektem ITER má prospěch minimálně 500 společností včetně malých a středních podniků a více než 70 organizací pro výzkum a vývoj z přibližně 20 různých členských států EU a Švýcarska. Kromě toho smluvní strany dohody o ITER ze zemí mimo EU rovněž podepsaly smlouvy s evropskými průmyslovými podniky, aby podpořily výrobu svých vlastních komponent pro reaktor ITER, což evropským společnostem přináší další nová pracovní místa a růst.
5.7EHSV bere na vědomí rozsáhlé informace, které poskytla Komise a z nichž vyplývá, že nejvíce k čistému dopadu investic souvisejících s projektem ITER přispívá vývoj vedlejších produktů a přenos technologií. Technologie vyvinuté pro ITER vytvářejí nové podnikatelské příležitosti v jiných odvětvích, jelikož práce na projektu ITER zvyšuje konkurenceschopnost evropských podniků v globální ekonomice, umožňuje tradičním společnostem vstup na trh s vyspělými technologiemi a také evropským technologicky vyspělým odvětvím a malým a středním podnikům nabízí jedinečnou příležitost inovovat a vyvíjet produkty, které mohou být využity mimo oblast jaderné syntézy.
V Bruselu dne 20. listopadu 2018
Pierre Jean COULON
předseda specializované sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
_____________