Evropský hospodářský a sociální výbor
CCMI/165
Ekonomická, technologická a sociální transformace vyspělých zdravotnických služeb pro starší osoby
STANOVISKO
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Ekonomická, technologická a sociální transformace vyspělých zdravotnických služeb pro starší osoby
(stanovisko z vlastní iniciativy)
Zpravodaj: Marian KRZAKLEWSKI
Spoluzpravodaj: Jean-Pierre HABER
|
Rozhodnutí plenárního shromáždění
|
12/07/2018
|
|
Právní základ
|
čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
stanovisko z vlastní iniciativy
|
|
|
|
|
Odpovědný orgán
|
Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
|
|
Přijato v CCMI
|
26/03/2019
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
15/05/2019
|
|
Plenární zasedání č.
|
543
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
150/3/6
|
1.Závěry a doporučení
1.1Problematika sociodemografického stárnutí v Evropě a etické, politické, hospodářské a sociální kroky, které je třeba provést, představují důležitou výzvu a nabízejí příležitosti z hlediska zaměstnanosti, odborné přípravy, hospodářského rozvoje a inovací v Unii.
1.2Výbor vyjadřuje politování nad tím, že evropské hospodářské, sociální a zdravotní politiky nepředvídaly rostoucí potřeby seniorů. Má zájem, aby byla zdůrazňována sociální a ekonomická úloha starších osob a ohromná zásobárna pracovních míst, kterou tyto osoby představují ve formě stříbrné ekonomiky („silver economy“), a potřeby v oblasti péče a služeb pro starší osoby.
1.3Vhodné znázornění sociálně demografické skutečnosti stárnutí vyžaduje řádné statistické měřítko tohoto jevu: pokud jde o zdravotní ekonomiku, bylo by rozumné měřit demografické stárnutí dynamickým a vylepšeným způsobem, zejména zavedením proměnných jako je pohlaví, střední délka života prožitá ve zdraví, environmentální epidemiologie atd. Proto by bylo vhodné svěřit vypracování souboru dynamických ukazatelů demografického stárnutí skupině demografů, sociologů a lékařů.
1.4Pojem péče a osobních služeb v institucích a doma by měl být upřesněn, protože tato terminologie zahrnuje rozmanité činnosti, jejichž realizaci mohou zajišťovat poskytovatelé s velmi rozmanitým postavením.
Vzhledem k široké škále aktivit péče a služeb pro starší osoby se tyto služby nepovažují za soudržný hospodářský sektor v rámci EU. Proto je třeba zvážit obecnou právní definici péče a služeb pro starší osoby v EU.
1.5EHSV doporučuje, aby bylo právo na důstojné stáří uznáno jako základní lidské právo. Domnívá se proto, že je třeba vynaložit veškeré úsilí na podporu rovného přístupu ke kvalitní péči a službám.
1.6EHSV by si přál, aby bylo v digitální strategii EU zohledněno zachování používání papíru, což starším osobám usnadní obeznámit se s péčí, která je jim poskytována.
1.7EHSV doporučuje, aby byly vypracovány politiky bydlení a politiky stárnutí na základě inovativních systémů bydlení (např. modulární byty, skupinové bydlení, mezigenerační a solidární bydlení atd.), které by měly být předmětem trvalé pozornosti a zvláštního programu pomoci z evropských strukturálních fondů.
1.8Bylo by vhodné každému členskému státu doporučit, aby zřídil celostátní a regionální střediska pro sledování týkající se stárnutí, která by spolupracovala s hospodářskými a sociálními službami v první linii na:
-dalším vývoji právních mechanismů s cílem chránit sociální a finanční situaci starších osob;
-rozvoji vnitřní mobility (bydlení) a vnější mobility (aktivity, cestování, volný čas...) seniorů;
-organizaci doplňkovosti služeb domácí péče, domovů pro seniory a všech alternativních forem bydlení pro seniory;
-koordinaci činnosti pečovatelů, opatrovatelů a péče a služeb pro starší osoby v rámci průběhu péče o seniory, kterou by koordinoval lékař gerontolog a zdravotní sestra.
1.9EU by měla zvážit vytvoření platformy pro koordinaci činností středisek pro sledování stárnutí, mimo jiné navrhnout další vzdělávání a šířit osvědčené postupy tak, že vytvoří veřejnou databázi nejlepších produktů, opatření, vybavení a architektury pro zabezpečení každodenního života starších osob. EHSV chce, aby EU aktivněji podporovala programy výzkumu a vývoje týkající se lidských a sociálních faktorů charakteristických pro starší osoby a epigenetiky tím, že stanoví hlavní molekulární a biologické mechanismy stárnutí. Doporučuje vytvoření technologické platformy Společenství, která by umožnila lépe zaměřit výzkum a vývoj na inovace, které chrání zdraví seniorů a zajišťují prevenci.
1.10EHSV žádá, aby všechny subjekty zdravotnického a sociálního sektoru lépe využívaly inovace plynoucí z digitálních technologií, jako je telemedicína, snímače, elektronická zdravotní karta a elektronický zdravotní záznam, domácí automatizace a obecněji zavádění technik umělé inteligence do oblasti týkající se seniorů.
Přeje si, aby inovace byly stimulovány tím, že bude ukončena roztříštěnost trhů a vyloučení korporativistických přístupů, které představují skutečné technické překážky. Upozorňuje na neexistující evropské normy a osvědčení týkající se potřeb a vybavení pro seniory.
1.11EHSV vyzývá ke vzájemné spolupráci v používání nových technologických nástrojů z digitální oblasti tak, aby byl stimulován skutečný trh pokrývající potřeby seniorů a trvale zajišťovány investice v Evropě.
Domnívá se, že zvýšení produktivity pomocí digitálních technologií by mělo být využito ke zlepšení dobrých životních podmínek seniorů a k lepšímu finančnímu ohodnocení sociálních a nelékařských pracovníků.
1.12Odborné vzdělávání v tomto odvětví musí být zásadně podporováno. Problémy týkající se výživy, pádů v domácnosti, násilí vůči seniorům a pečovatelům, využívání digitálních technologií v domácnosti, terminální péče atd., to vše musí být začleněno do zvláštních programů. Bylo by vhodné, aby strukturální fondy, zejména Evropský sociální fond, zajistily financování odborného vzdělávání zúčastněných stran v oblasti péče a služeb.
1.12.1Vzhledem k rozmanitosti přístupů v EU EHSV doporučuje, že by bylo vhodné definovat společný pilíř včetně základu stávající odborné přípravy s přístupem podobným tomu, který se uplatnil v definici uvedené ve směrnicích 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 a 2013/55/EU o uznávání odborných kvalifikací.
1.13Za účelem přípravy a posílení mobility pracovníků a služeb pro seniory by měl být definován evropský pilíř pro přípravu gerontologických ošetřovatelů, opatrovatelů a asistentů nejen v technické, ale i v sociální a lidské oblasti.
1.13.1Současně je zapotřebí zlepšit sociální a finanční ohodnocení pracovníků poskytujících péči starším osobám. Pro vybudování soudržné a efektivní politiky stárnutí je nezbytné také uznání pojmu pečovatele z řad příbuzných.
1.14EHSV požaduje uspořádání kulatého stolu v oblasti financí, který by svedl dohromady hlavní aktéry ze zdravotnictví a sociální oblasti, institucionální regulátory trhů (tj. stát a místní a regionální orgány), důchodové instituce, pojišťovny a penzijní fondy s cílem zajistit trvalý charakter služeb a investic a solventnost pracovních míst a doporučit spravedlivé ceny za služby. Tomuto ústřednímu kulatému stolu by měla předcházet řada decentralizovaných přípravných schůzek organizovaných v rámci národních hospodářských a sociálních rad a EHSV.
1.15EHSV doporučuje zavést evropskou komunikační politiku zaměřenou na rozvoj větší mezigenerační solidarity ve prospěch starších osob, a to jak z ekonomického, tak i sociálního hlediska.
2.
Sjednocená a řízená politika cílená na seniory
2.1Zastoupení odpovídající sociálně-demografické skutečnosti s ohledem na stárnutí vyžaduje řádné statistické měření společně se sociálně-zdravotním přístupem k tomuto fenoménu. Bylo by rozumné:
-mobilizovat sociology a demografy, aby vypracovali podrobnou a perspektivní analýzu sociodemografických dimenzí stárnutí (velikost a složení domácností, vztahy s dětmi a jinými příbuznými, dopady oddělování rodinných příslušníků a změny složení domácností);
-zavést v Evropě nástroje hodnocení, které budou sledovat a porovnávat politiky členských států a přenášet osvědčené postupy.
2.2Prostřednictvím prevence lze omezit dopad obtížného stárnutí za předpokladu, že je jasné, v čem spočívají výzvy, že stanovíme složky důstojného stáří (cvičení, sociální kontakty, optimismus a výživa) a že přesměrujeme lidské a finanční úsilí směrem k této zásadní otázce za zohlednění rozmanitosti finančních systémů, aniž bychom zatěžovali daňové poplatníky.
2.3Doporučení v této oblasti je třeba podpořit vědeckým výzkumem, který by se měl zaměřit na epigenetiku a stanovit hlavní molekulární a biologické mechanismy stárnutí, které lze zlepšit mikrovýživou a vztahem člověka a životního prostředí. Pro zajištění lepší účinnosti by měla být lépe kontrolována a certifikována výroba kvalitních bioaktivních sloučenin za účelem boje proti degeneraci buněk.
2.4Ve službách pro seniory se projevují dva doplňkové přístupy: institucionální přístup v domovech pro seniory se zdravotní péčí a přístup domácí péče. Účinnost této doplňkovosti bude zajištěna pouze objektivizací poslání a obsahu jednoho i druhého přístupu, přesným vymezením používaných profilů a také lepší koordinací aktérů a jejich nástrojů.
2.5Informace by měly být mobilizovány a strukturovány s cílem kvantitativně i kvalitativně zhodnotit současné potřeby v oblasti domovů pro seniory se zdravotní péčí s přihlédnutím k tomu, že podle konzultované literatury je domácí péče (i v podmínkách velké potřeby péče) vyžadována většinou osob ve věku 85 let a více.
2.6Ve všech členských státech by mělo dojít k zobecnění elektronické zdravotní karty a elektronického zdravotního záznamu. Umožnilo by to lepší pochopení zdravotní situace a usnadnilo by to provedení specifického procesu péče pro seniory.
2.7Bylo by třeba podpořit odstranění překážek a tím i partnerství mezi různými lékařskými a nelékařskými subjekty tím, že by se upřednostnila úloha gerontologa-koordinátora a hlavního ošetřovatele, jehož funkce by měla být posílena, a že by se vytvořily mosty mezi službami ústavní péče, ambulantní péčí a službami, rodinným lékařem a pečovateli z řad příbuzných. Umožnilo by to lépe pochopit poptávku po vybavení a bydlení seniorů.
2.8Vedle profesionálních pracovníků musí být uznáváno a oceňováno i zapojení opatrovatelů.
V této souvislosti je zajímavý systém japonský systém Fureai Kippu.
2.8.1EU by mohla být iniciátorem zkušebního pilotního programu mezigenerační časové banky v desítce evropských regionů a/nebo měst inspirovaného systémem Fureai Kippu a poté by mohla navrhnout členským státům, které by se k této myšlence přihlásily, aby tento mechanismus zobecnily, pokud se ukáže, že je efektivní.
3.
Uvážlivá a účinná politika bydlení
3.1Problematika bydlení starších osob je složitá a citlivá. Je třeba zvážit systematické upřednostňování volby dané osoby a dialog s rodinou a příbuznými. Uvážlivá politika bydlení pro starší osoby musí zohledňovat následující prvky:
-byty stárnou spolu se svými obyvateli. Náklady spojené s obýváním bytu, který není přizpůsoben starším osobám, se mohou stát faktorem zchudnutí, desocializace a zhoršení zdraví;
-není možné, aby existoval pouze výběr mezi domovem a pečovatelským zařízením. Existují alternativní formy bydlení. Bylo by vhodné posoudit sociální a ekonomický potenciál bydlení a struktury, které mají být vytvořeny, by měly být definovány podle profilů a nemocí (denní centra, noční centra, místní centra zaměřující se na samostatnost atd.);
-je třeba rozlišovat mezi „kognitivními poruchami“ a neschopností být samostatný;
-koncentrace starších osob na jednom místě nepředstavuje kognitivní výhodu a vztah mezi duševním zdravím a tělesným zdravím seniorů je v dnešní době vědecky prokázán;
-koncentrace a péče o seniory soustředěné na jednom místě výrazně zvyšují riziko ztráty zájmu a rezignace. To vede nevyhnutelně ke zvýšené potřebě lékařské péče a vyšší spotřebě léků.
3.2Politika v oblasti nemovitostí určená pro zařízení poskytující ústavní péči starším závislým osobám bude muset být uvážlivá – jinak může hrozit nebezpečí, že bude neefektivní a že sami senioři budou jen obtížně umořovat náklady – a bude muset zohledňovat význam geografického umístění. Kategorickým imperativem musí být i nadále respektování volby dané osoby ohledně případného umístění v zařízení ústavní péče.
3.2.1Je nezbytné uvažovat o dynamických a flexibilních politikách v oblasti nemovitostí a územního plánování s cílem podpořit intermodalitu bydlení, mezigenerační a sociální otevřenost.
3.3Technologický pokrok v oblasti automatizace bydlení je určujícím prvkem politiky bydlení, kterou bude nutno zavádět. Tento pokrok by měl být podpořen zvláštní pozorností, která bude věnována podpoře ze strany kompetentních a kvalifikovaných osob.
3.4Hlavním cílem projektu „ville amie des aînés“ (město přátelské k seniorům) (VADA, projekt podporovaný ze strany WHO) je podpora aktivního stárnutí při optimalizaci zdraví, účasti a bezpečnosti starších občanů. VADA vytváří místa, hodnotí struktury a služby určené pro starší osoby a stanoví plán provádění priorit a dopadů v praxi.
EU by mohla být iniciátorem programu při zavádění řady pilotních projektů VADA zaměřených na heterogenní městské profily, a to počínaje jednotlivými čtvrtěmi (velmi) velkých měst až po polovenkovské subjekty.
4.
Lepší ohodnocení odborníků a podpora odborné přípravy
4.1Ve stárnoucí společnosti musí být kladen důraz na zvládání symptomů a jejich variability. Pro vývoj systémů a postupů je zapotřebí více odborníků. Počet lidí, kteří budou přizváni k práci v oblasti rehabilitace a telemedicíny, se rovněž zvýší.
Kolektivní smlouvy vyplývající ze sociálního dialogu jsou žádoucí, aby se zabránilo velké rotaci pracovníků v tomto odvětví, přičemž je třeba trvat na přehodnocení společenského uznání a odměňování odborných pracovníků.
4.2Statisticky a nezávisle na nastudovaném scénáři je domácí péče oblastí, která by případně mohla vytvářet nejvíce pracovních míst. Vzhledem k tomu, že veškeré profese v oblasti péče a pomoci zranitelným osobám jsou relativně méně závislé na hospodářské konjunktuře, měly by mít prospěch ze silné dynamiky zaměstnanosti. Poskytovatelé péče, pečovatelé a ošetřovatelé jsou také profesemi v oblasti, která vytváří nejvíce pracovních míst.
4.3Veškerá konzultovaná literatura se kloní k témuž závěru: péče a služby pro seniory představují potenciálně obrovské množství pracovních míst, neboť vše rozhodně směřuje k sociodemografickému stárnutí kontinentu. Hlavním problémem jsou finanční podmínky těchto špatně placených pracovních míst vzhledem k jejich přidané hodnotě, oddanosti zaměstnanců a jejich těžkým pracovním podmínkám.
4.4Odborná příprava pečovatelů musí být podporována také proto, že jejich přítomnost a jejich činnosti, které doplňují činnost odborníků, jsou neoddělitelné od dobrých životních podmínek starších osob. EU by mohla být iniciátorem dobrovolnické politiky na podporu pomoci pečovatelům z řad příbuzných tím, že navrhne, aby členské státy přizpůsobily své sociální právní předpisy. Jednalo by se o uznání zvláštního postavení pečovatele.
4.5Veřejnost, která by byla cílem odborné přípravy v oblasti péče a služeb pro starší osoby, je obecně málo (pokud vůbec) kvalifikovaná, protože není obeznámena s tradičními způsoby učení. Má však empirické znalosti. Proto by měl být stanoven rámec pro rozvoj vzdělávacích experimentů založených na atypických znalostech (znalosti a sociální dovednosti). EHSV se zasazuje o přístup, který by nezanedbával kognitivní učení, ale využíval by i přístup založený na nabytých poznatcích s cílem stanovit odpovídající profily kompetencí.
4.6Bylo by na místě umožnit cílové veřejnosti přístup ke vzdělání a jeho jednotlivým formám a podporovat pružný přechod k nezbytným odborným znalostem, a to s pomocí:
-nástrojů IKT (a jiných nástrojů) umožňujících přístup k teorii a k informacím;
-stanovení příležitostí pro výměnu;
-stanovení stálého školitele;
-organizace online komunit umožňujících výměnu znalostí a postupů.
4.7Výše uvedeným skutečnostem by měl věnovat zvláštní pozornost program Erasmus+. Kromě toho by měl evropský rozpočtový orgán v tomto duchu začít uvažovat a podporovat tyto úvahy prostřednictvím rozpočtové linie „experimentování“.
5.
Odpovídající politika financování
5.1Zásada všeobecného přístupu k péči a službám pro starší osoby může být inspirována zásadou evropské platformy pro starší osoby: pomoc a péče přístupné za cenu, která neohrozí ani kvalitu života a ani důstojnost a svobodu volby.
5.2Stárnoucí osoba zůstává přímým a nepřímým hráčem v sociální struktuře. Jestliže ztratí samostatnost, je to začátek její pasivní společenské úlohy: vytváří přímá a nepřímá pracovní místa nezbytná pro organizaci podpůrné sítě. Právě v tomto okamžiku může společnost na oplátku aktivovat a realizovat všechny své dovednosti a zdroje, aby zajistila komplexní péči o své seniory.
5.3Péče a služby pro starší osoby mají obecně širokou podporu veřejných orgánů díky opatřením, jejichž cílem je solventnost soukromé poptávky domácností. Prodejní politika a zpeněžení těchto služeb však mění úlohu orgánů veřejné moci a správu těchto služeb. Pokud jde o poskytovatele služeb pro závislé osoby, stát a místní a regionální orgány se obvykle stávají regulátory trhu tak, že zavádějí postupy s cílem zajistit efektivitu trhu a důvěru příjemců služeb. Jedná se zejména o kontrolu poskytovatelů terénních služeb, o zajištění kvality služeb a šíření informací. EHSV si přeje, aby Komise doporučila členským státům, aby v rámci činností v oblasti péče a služeb pro starší osoby zaváděly transparentnost trhu a kvalitní výkon.
5.4Aby se zajistila skutečná solventnost poptávky v oblasti péče a služeb pro starší osoby, bylo by vhodné, aby členské státy podpořily zavedení pojištění samostatnosti, které by bylo pokud možno začleněno do systému sociálního zabezpečení. Toto pojištění by mělo být inkluzivní tak, aby mohlo financovat služby a vybavení umožňující skutečnou samostatnost. Pojištění samostatnosti by mělo pokrývat potřeby domácí péče a služeb a rovněž dočasného nebo trvalého pobytu v pečovatelském zařízení.
5.5Pokud mají systémy sociálního zabezpečení členských států zahrnovat i tento faktor, nebudou moci převzít financování založené pouze na daních. Mělo by být zváženo financování s pomocí dalších zdrojů, veřejných i soukromých, včetně penzijních fondů.
Dnes je žádoucí, aby byla z podnětu Komise vypracována rozsáhlá studie sociálně-ekonomických výhledů týkající se solventnosti pracovních míst v oblasti péče a služeb pro starší osoby na území Unie. Tato studie by měla zvážit různé formy veřejného a soukromého financování, navrhnout investiční mechanismy založené na partnerstvích veřejného a soukromého sektoru a navrhnout různá doporučení jak na nadnárodní úrovni, tak na úrovni členských států. Náčrty této studie by měly být vypracovány jako součást kulatého stolu v oblasti financí, u něhož se sejdou hlavní aktéři odpovědní za péči o starší osoby.
V Bruselu dne 15. května 2019
Luca JAHIER
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________