CS

Evropský hospodářský a sociální výbor

SOC/585

Situace romských žen

STANOVISKO

specializované sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství


Situace romských žen

(průzkumné stanovisko na žádost Evropského parlamentu)

Administrátorka

Sabrina BORG

Datum dokumentu

20/11/2018

Zpravodaj: Ákos TOPOLÁNSZKY

Konzultace

Evropský parlament, 30/05/2018

Právní základ

článek 29 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Přijato ve specializované sekci

07/11/2018

Přijato na plenárním zasedání

DD/MM/YYYY

Plenární zasedání č.

...

Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)

…/…/…



1.Závěry a doporučení

1.1Velká část romských žen (a dívek) je vystavena vícenásobné a průřezové diskriminaci, v důsledku čehož jsou soustavně omezována jejich práva. Romské ženy jsou nejzranitelnější menšinovou skupinou v EU. Je prvořadým úkolem a povinností evropských demokracií, aby této situaci učinily přítrž.

1.2EHSV děkuje za prokázanou odhodlanost velkému množství romských žen, které odvážně v minulosti vystupovaly nebo v současnosti vystupují proti diskriminačním strukturám a institucionálnímu násilí v zájmu svobodného evropského soužití bez diskriminace.

1.3Je nutné neprodleně zrušit oddělené vzdělávání s nízkou úrovní – kterou lze přičíst právě diskriminaci, jíž se vyznačuje – a zároveň je třeba romským dívkám rovněž zajistit přístup ke všem prvkům kvalitního veřejného vzdělávání. Je také nutné co nejdříve důkladně přezkoumat fungování zvláštních škol a postupy výběru zaměření.

1.4EHSV od členských států očekává, že se přednostně zaměří na odstranění takových postupů v oblasti zdraví, které porušují profesní normy odpovídající přiměřeným etickým požadavkům a příslušným právním předpisům, a že budou trestně stíhat nezákonné praktiky, jako je nucená sterilizace, odmítnutí poskytnutí zdravotnických služeb na základě etnického původu nebo poskytnutí méně kvalitních služeb.

1.5Členské státy by měly okamžitě zrušit diskriminační formy a způsoby zaměstnávání a zároveň by měly zavést komplexní politiky s cílem zvýšit šanci romských žen získat zaměstnání.

1.6Je nutné vymezit, zavést a coby základní právo prosazovat minimální přijatelné normy v oblasti bydlení a veřejných služeb, popřípadě jejich zakotvením v ústavách členských států.

1.7Je nutno rozhodně a nediskriminačně bojovat proti všem formám obchodování s lidmi a trestných činů z nenávisti, kterým jsou Romové a konkrétně ženy této komunity vystavováni.

1.8Romské ženy mají velmi málo příležitostí podílet se na koncipování a vyhodnocování politik, které mohou ovlivnit jejich budoucí život. Je nutné zajistit, aby se těchto programů mohly v odpovídající míře účastnit.

1.9V rámci evropských a vnitrostátních strategií odstraňování nedostatků po roce 2020 je třeba věnovat zvláštní pozornost problémům a potřebám romských žen, což se v současnosti ve většině členských států neděje.

2.Situace romských žen v Evropské unii

2.1Velká část romských žen (a dívek) je vystavena vícenásobné a průřezové diskriminaci, v důsledku čehož jsou soustavně omezována jejich práva. Romské ženy jsou nejzranitelnější menšinovou skupinou v EU. Tuto situaci lze považovat za systémové porušování zásad demokracie, právního státu a základních práv, což zásadním způsobem oslabuje evropskou myšlenku, která je založena na hodnotách uvedených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii 1 a v Listině základních práv Evropské unie 2 . V uplynulých letech v této oblasti nedošlo k téměř žádné změně.

2.2Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) poskytuje přesný obrázek znevýhodnění romských žen (zejména v rámci průzkumu EU MIDIS II 3 ), přestože ve většině členských států nejsou údaje rozdělené podle etnického původu a pohlaví k dispozici. Co se týče romských žen, je patrné, že jsou ve všech oblastech společnosti znevýhodněné nejenom ve srovnání s celkovou populací, ale také ve srovnání s romskými muži.

2.3EHSV je přesvědčen, že síla evropské myšlenky, o které byla řeč výše, odráží to, do jaké míry z ní mají užitek nejslabší občané EU. Proto je přijetí opatření nezbytných pro zlepšení situace romských žen a dívek a posilování jejich postavení nejenom povinností evropských orgánů a členských států EU, ale je zároveň testem kvality jejich demokratických struktur a vyzrálosti jejich právního státu.

3.Obecné připomínky

3.1Článek 2 Smlouvy o Evropské unii řadí mezi nejdůležitější hodnoty, o něž se opírá evropská myšlenka, mimo jiné rovnost a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. O účinném uplatňování práv můžeme hovořit pouze tehdy, pokud zaručuje konkrétní změny nejmarginalizovanějším a nejdiskriminovanějším sociálním skupinám, neboť diskriminace, segregace a protiromské postoje znamenají jednoznačné odmítnutí těchto hodnot.

3.2Zajištění rovných práv mezi romskými muži a ženami je pro romské ženy podmínkou pro zlepšení jejich ekonomické situace a pro uplatňování lidských práv a základních svobod v politické, ekonomické, sociální, kulturní a občanské oblasti, které musí být ústavně zaručeny.

3.3S ohledem na to EHSV, jak již uvedl ve svých předchozích stanoviscích 4 , podporuje cíle rámcové strategie EU, ale zároveň upozorňuje na potřebu jejich důsledného plnění a také na nedostatečnost dosaženého pokroku.

3.4Upozorňuje také na to, že protiromské smýšlení prostupuje téměř všemi úrovněmi fungování členských států, ať už na úrovni správních orgánů či institucí, což Romům upírá rovný přístup k veřejným službám a brání jim v tom, aby mohli uplatnit svou rovnoprávnost a svůj nárok na rovné zacházení, aby se mohli dle svého poměrného zastoupení v celkové populaci podílet na přijímání politických rozhodnutí v otázkách, které se jich dotýkají, a aby se mohli bránit před důsledky diskriminačních postupů. To vše platí ve zvýšené míře i o romských ženách.

3.5Výbor žádá, aby byly v zájmu zmapování systematického porušování práv romských žen vypracovány „bílé knihy“ se zapojením nezávislých a důvěryhodných organizací romské komunity, které by měly být konzultovány a oficiálně uznány, aby byl položen základ pro historické usmíření.

3.6EHSV děkuje za prokázanou odhodlanost velkému množství romských žen, které odvážně v minulosti vystupovaly nebo v současnosti vystupují proti diskriminačním strukturám a institucionálnímu násilí v zájmu svobodného evropského soužití bez diskriminace.

4.Konkrétní oblasti veřejné politiky 5

4.1Vzdělávání

4.1.1Oddělené vzdělávání je vždy nezákonné a nese s sebou nutně nepříznivé výsledky. Negativní důsledky odděleného vzdělávání mají kumulativní dopad na romské dívky a uzavírají jim cestu k sociální mobilitě. Proto je nutné využít veškerých právních prostředků a cílené podpory ze strany veřejné politiky a zajistit nezbytné dodatečné výdaje s cílem odstranit v souladu s očekáváními EU nízkou úroveň odděleného vzdělávání, která je zapříčiněna diskriminací. Zároveň je třeba romským dívkám rovněž zajistit přístup ke všem prvkům kvalitního veřejného vzdělávání. Vlády musí zajistit, aby byly k dispozici odpovídající lidské zdroje, odborná příprava a pedagogické programy.

4.1.2Neopodstatněné označení romských dětí jako mentálně postižených a jejich zařazení do oddělených škol je nutné považovat za jedno z nejvážnějších porušení jejich práv, které jim kazí jejich budoucnost. Proto je nezbytné, aby tyto diagnózy pravidelně ověřovala nezávislá odborná pracoviště. Je nutné zajistit, aby mohl být tento postup ověření bezproblémově zahájen na žádost kterékoli zainteresované strany, zejména rodičů, opatrovníků nebo také školy.

4.1.3V případě podezření na opakované, a zejména systematicky probíhající chybné diagnostikování, jehož účelem či výsledkem je segregace, musí být členské státy povinny co nejdříve provést důkladné prošetření důvodů, zveřejnit výsledky tohoto šetření, posoudit je v rámci vnitrostátních mechanismů pro boj proti segregaci a učinit nezbytná legislativní a prováděcí opatření.

4.1.4Do té doby je nutné zajistit, aby se úroveň vzdělávání ve zvláštních třídách přiblížila úrovni vzdělávání v běžných školách tak, aby se z těchto tříd nestávala pouze pedagogická „odkladiště“.

4.1.5EHSV vyzývá k tomu, aby byl ve vztahu k těm zemím, kde se míra segregace ve vzdělávání nesníží, nebo dokonce dojde k jejímu zvýšení, omezen, pozastaven či v případě systematických problémů zcela přerušen přísun evropských prostředků. EHSV očekává, že budou v těchto situacích rychle a účinně uplatněny mechanismy právní ochrany Evropské unie (článek 7 a mechanismus prosazování právního státu).

4.1.6Pro romské ženy je třeba vytvořit soubor programů vzdělávání a dalšího vzdělávání „druhé šance“ s cílem zvýšit jejich příležitosti v oblasti vzdělávání a omezit riziko předčasného ukončení školní docházky, aby pro ně nezůstala k dispozici pouze pracovní místa subvencovaná veřejnými orgány nebo druhořadé, částečně hlášené či nestandardní formy zaměstnání, což je zbavuje možností v rámci sociální mobility.

4.2Zdravotnictví

4.2.1Romské ženy, které mnohdy žijí v segregovaných nebo v těžko přístupných oblastech, se při poskytování zdravotnických služeb často setkávají s odmítavým či ponižujícím zacházením nebo dokonce s fyzickým a psychickým násilím. Pokud jde o reprodukční zdraví, mají obvykle jen omezený přístup ke svým právům. EHSV naléhavě vyzývá členské státy, aby pro obyvatele žijící v segregaci vytvořily a provozovaly mobilní jednotky s odpovídajícím vybavením a s odpovídající kapacitou. Vybízí rovněž k tomu, aby bylo přezkoumáno fungování gynekologicko-porodnické péče a aby byla provedena nezbytná vylepšení.

4.2.2EHSV od členských států očekává, že se přednostně zaměří na odstranění takových postupů v oblasti zdraví, které porušují přiměřené etické normy a příslušné právní předpisy, a že je budou popřípadě systematicky trestně stíhat. Je třeba zaručit bezplatnou a snadno dostupnou možnost domáhat se práv v oblasti zdraví, jakož i zavést speciální služby, které budou odrážet skutečné potřeby dotčených osob. Patří sem například vytvoření informačních středisek pro otázky týkající se zdraví, jmenování a vzdělávání ochránců práv pro otázky týkající se zdraví a realizace iniciativ v oblasti veřejného zdraví, které se dostanou i k osobám žijícím v segregaci.

4.2.3Je naléhavě nutné, aby se vlády jednoznačně a veřejně zavázaly prosazovat zásadu rovného přístupu ke zdravotní péči a její konkrétní uplatňování a také podnikat kroky proti praktikám, které tuto zásadu porušují, a aby zavedly informační programy určené všem dotčeným osobám. Je nutné přijmout nezbytná legislativní opatření s cílem zajistit, aby romské ženy a děti bez základního zdravotního pojištění takovéto pojištění získaly.

4.3Nucená sterilizace

4.3.1V mnoha zemích, kde v dřívějšku docházelo k systematickému porušování reprodukčních práv žen a kde byly pod nátlakem v masovém měřítku prováděny nucené sterilizace, jež byly využívány jako nástroj státní politiky, se politické orgány dosud neomluvily a nepřijaly za tyto činy zodpovědnost. Tam, kde se tak dělo, nebyla zjednána právní náprava ani nebylo poskytnuto finanční odškodnění. Výbor navrhuje, aby se evropský normotvůrce všemožně zasadil o to, aby v rámci harmonizace evropských trestněprávních předpisů členské státy pro tyto trestné činy – které lze na základě jejich povahy přirovnat k trestným činům proti lidskosti – značně prodloužily jejich promlčecí dobu nebo u nich možnost promlčení trestní odpovědnosti vyloučily a aby přijaly speciální právní předpisy, díky nimž budou moci oběti dosáhnout skutečné nápravy a finanční kompenzace.

4.3.2Je třeba v dobré víře celkově vyjasnit tuto situaci a zajistit naprostou transparentnost, aby došlo ke smíření a do budoucna se znemožnilo páchání těchto trestných činů ze strany veřejných orgánů. Proto EHSV doporučuje, aby byly v dotčených členských státech zřízeny nezávislé komise složené z historiků, které budou ve spolupráci s oběťmi a jejich zástupci odhalovat zločiny, jež byly v tomto ohledu v minulosti spáchány, a budou o výsledcích informovat v rámci procesu společenského smíření, jak tomu bylo ve Švédsku v případě takzvané bílé knihy.

4.4Zaměstnanost

4.4.1Romské ženy jsou na trhu práce v ještě horším postavení než romští muži a všechny jejich ukazatele v oblasti zaměstnanosti jsou extrémně nízké.

4.4.2EHSV vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná cílená a komplexní opatření s cílem zlepšit ekonomickou situaci romských žen a poskytnout jim v tomto směru potřebné kompetence. V boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení je mimořádně důležité podporovat podniky sociální ekonomiky, zavést programy pro poskytování mikroúvěrů a zajistit volný a nediskriminační přístup k dávkám trhu práce.

4.4.3Podnikatelé nyní hrají ještě zásadnější úlohu coby poskytovatelé pracovních příležitostí a hlavní činitelé při zajišťování dobrých životních podmínek místních a regionálních komunit. Tento aspekt je zvlášť důležitý pro romské komunity. Je třeba přijmout v rámci politik týkajících se potřeb romských podnikatelek a malých a středních podniků zvláštní opatření nejen v zájmu posílení postavení romských žen, ale také na podporu jejich iniciativ v souvislosti s komunitními projekty a zakládáním podniků. Vzhledem k tomu, že speciální politika vypracovaná na pomoc romským ženám prozatím ve většině členských států zcela chybí, EHSV žádá, aby se usilovalo o prozkoumání možností, které by mohla nabídnout.

4.4.4Výbor vybízí veřejné orgány na všech úrovních společnosti, aby pořádaly školení týkající se trhu práce a v dostatečné míře vytvářely pracovní místa a subvencované formy zaměstnání. Je nutné, aby poskytovaly náhrady cestovních výdajů a pomoc na další vzdělávání a odborné vzdělávání a aby prostřednictvím cílených nástrojů veřejné politiky umožnily zranitelným romským ženám docílit rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

4.4.5Členské státy by měly vyvinout veškeré úsilí v zájmu vymanění romských žen ze zranitelného postavení na trhu práce a vymýcení takových forem zaměstnání, jako je (téměř) nucená, šedá či nelegální práce.

4.4.6Za tímto účelem a s ohledem na důležitost začlenění romských žen na trhu práce je nutné zavést programy v oblasti zaměstnanosti „druhé šance“ a zajistit jim pomoc ze strany ochránců práv a finanční příspěvky na cestovní výdaje a na vzdělávání. Kromě toho je třeba vyvinout veškeré úsilí s cílem odstranit diskriminaci na pracovištích a zvýšit informovanost vedoucích pracovníků podniků o těchto otázkách.

4.5Bydlení a veřejné služby

4.5.1Neblahé důsledky segregace v každodenním životě mají největší dopad právě na ženy a děti. Proto EHSV zdůrazňuje, že i pro tyto oblasti je nutné stanovit minimální přijatelné normy týkající se bydlení, veřejných služeb a infrastruktury, uplatňovat je jakožto základní právo a pokud možno je zakotvit v ústavách členských států.

4.5.2EHSV doporučuje, aby uspokojení těchto potřeb (například dodávky pitné vody a elektrické energie, odvádění a čištění odpadních vod, vyasfaltování povrchu vozovek, odvoz odpadků, dostupnost veřejných služeb atd.) bylo podmínkou pro další investice do městského rozvoje a pro získání a využívání subvencí.

4.5.3Je nutné skoncovat s bezdůvodnými a nezákonnými postupy nuceného vystěhování a romským ženám, které se v takové situaci ocitnou, je třeba poskytnout dostupnou a dosažitelnou speciální právní ochranu. Je nutné zajistit, aby ženy, jež jsou tímto nuceným vystěhováním traumatizovány, mohly získat odškodnění.

4.6Odstranění struktur násilí

4.6.1Romské ženy a dívky jsou mimořádně ohrožené situacemi diskriminace a segregace a snadno se mohou stát obětí násilného trestného činu. Mohou se stát v neúměrně vysoké míře obětí veškerých známých forem vykořisťování a obchodování s lidmi.

4.6.2Výbor souhlasí s tím, že všechny formy obchodování s lidmi a násilí páchaného na romských ženách představují hrubé porušování základních lidských práv, což Listina základních svobod EU výslovně zakazuje, a že členské státy musí na základě toho jednat 6 . Jedná se o závažné trestné činy, které se řídí poptávkou a ve svých mnoha různých podobách jsou mimořádně lukrativní pro mezinárodní organizovaný zločin, přičemž jejich obětmi se v neúměrně vysoké míře stávají romské ženy a děti.

4.6.3EHSV očekává, že členské státy do svých vnitrostátních systémů trestního práva neprodleně zapracují trestnost těchto nových a neustále se měnících forem trestné činnosti a že proti nim podniknou koordinovaná a cílená soudní opatření a přeruší nebo dokonce pokud možno zcela zastaví toky výnosů získaných nátlakem. Je třeba prozkoumat širší socioekonomický kontext, v němž jsou tyto trestné činy páchány, identifikovat situace chudoby, diskriminace a zranitelnosti a důsledně používat nástroje sociální politiky (strategické, legislativní, finanční, vzdělávací, výzkumné a další), které umožní je napravit.

4.6.4Násilí, které je pácháno na romských ženách, může vycházet jak z většinové společnosti, tak i z jejich vlastní komunity. V každém případě je třeba odhodlaně postupovat proti veškerým ojedinělým i organizovaným formám násilí v rámci genderově specifického přístupu zaměřeného na oběti, který zohledňuje mimořádnou zranitelnost žen a dětí a zvláštní ochranu, jež jim musí být poskytnuta, a klade důraz na lidská práva.

4.6.5EHSV vítá, že po připojení podpisu Evropské komise se EU stala smluvní stranou Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je všeobecně známá pod názvem Istanbulská úmluva. EHSV naléhavě žádá, aby všechny členské státy EU tuto úmluvu ratifikovaly a začaly ji bez výhrad a odhodlaně provádět, a to s přihlédnutím k mimořádné míře ohroženosti romských žen v této oblasti.

4.6.6Romské ženy a dívky jsou mimoto v neúměrně vysoké míře terčem a obětí trestných činů z nenávisti a zejména nenávistných výroků. Je třeba přijmout opatření s cílem usnadnit dotčeným osobám přístup ke spravedlnosti a s pomocí organizací občanské společnosti zavést nástroje, které umožní zvýšit povědomí o tom, jak tyto druhy trestných činů odhalovat.

4.6.7EHSV podporuje zeměpisné rozšíření oblasti působnosti a provádění společného programu Rady Evropy a Evropské komise JUSTROM za účelem zajištění přístupu romských žen ke spravedlnosti.

4.6.8Výbor upozorňuje na to, že veškeré institucionální formy protiromských postojů a segregace lze rovněž považovat za násilné trestné činy. Zdůrazňuje, že je nutné zajistit ochranu proti těmto trestným činům při poskytování institucionálních služeb financovaných státem (zařízení pro ochranu dětí, sociální služby a zdravotní péče) a také v rámci státních orgánů pro prosazování práva (policie, trestní soudnictví a vězeňská služba), což jsou všechno situace, ve kterých je zranitelnost romských žen mimořádně vysoká. Výbor upozorňuje na to, že je důležité zaručit v těchto případech snadný a bezplatný přístup k právní ochraně.

4.6.9Ve vnitrostátním a mezinárodním právu musí být pojem nuceného sňatku v raném věku postaven na roveň obchodování s lidmi a musí se podle toho jednat. Pro oběti nucených sňatků v raném věku je třeba zpřístupnit všechny preventivní a ochranný nástroje a programy používané v rámci boje proti obchodování s lidmi.

4.7Začlenění a zapojení

4.7.1Romské ženy mají velmi málo příležitostí podílet se na koncipování a vyhodnocování politik, které mohou ovlivnit jejich budoucí život. Proto EHSV zdůrazňuje, že na základě zásady „nic o nás bez nás“ je naprosto nezbytné zapojit romské ženy v odpovídajícím poměru do vytváření, plánování, provádění a hodnocení všech programů, které se týkají jich samotných nebo jejich komunit. EHSV navrhuje, aby se romské ženy aktivně podílely na programech zaměřených speciálně na romské ženy alespoň ve většinové míře a na programech zaměřených na romskou komunitu minimálně v poměru 30 %. Je nutné zavést hodnotící systém, který umožní tento poměr spolehlivě měřit.

4.7.2EHSV navrhuje, aby tyto poměry účasti byly ověřitelným způsobem prosazovány i v orgánech zodpovědných za celostátní a regionální politiku začleňování (celostátní, regionální a okresní koordinační výbory, výbory pro boj proti segregaci, atd.).

4.7.3Vyzývá vlády a orgány, aby vedly skutečný a věcný politický dialog se zástupci romských žen na všech úrovních organizace společnosti a aby pro takový dialog vytvořili institucionální struktury. Výbor doporučuje, aby byly za tímto účelem zřízeny zvláštní právní instituce, například ženské výbory v rámci vnitrostátních romských platforem, v jejichž rámci by romské ženy mohly zajistit své cílené zastoupení, nebo aby byl jmenován nezávislý ochránce práv pro romské ženy.

4.7.4Výbor upozorňuje na to, že jak ve stávající evropské rámcové strategii, tak ve vnitrostátních strategiích integrace Romů chybí hledisko romských žen, nebo je tam zastoupeno pouze v malé míře. Je třeba věnovat mnohem větší pozornost názorům zástupců romských žen, a to nejen v procesech v období po roce 2020, ale i při vytváření budoucích strategií sociálního začleňování.

V Bruselu dne 7. listopadu 2018

Christa SCHWENGpředsedkyně specializované sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství

_____________

(1)       https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A12012M%2FTXT .
(2)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:12012P/TXT&from=cs .
(3)      K dispozici pouze v angličtině: http://fra.europa.eu/en/project/2015/eu-midis-ii-european-union-minorities-and-discrimination-survey/publications .
(4)       Úř. věst. C 248/16, 25.8.2011, s. 92 , Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 110 , Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 21 .
(5)    Z řady návrhů, které doposud přednesli příslušníci romské komunity, organizace občanské společnosti zasazující se o práva Romů, představitelé vědecké obce, mezinárodní organizace a EHSV, jsou v tomto stanovisku uvedeny pouze ty, které mají zvláštní význam pro uplatňování práv romských žen.
(6)      Čl. 5 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie.