Evropský hospodářský a sociální výbor
NAT/727
Budoucnost potravinářství a zemědělství
STANOVISKO
specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Budoucnost potravinářství a zemědělství
[COM(2017) 713 final]
Zpravodajka: Jarmila DUBRAVSKÁ
Spoluzpravodaj: John BRYAN
|
Administrátoři
|
Maarit Laurila/Arturo Iniguez
|
|
Datum dokumentu
|
16/05/2018
|
|
Konzultace
|
Evropská komise, 29/11/2017
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Rozhodnutí předsednictva
|
05/12/2017
|
|
|
|
|
Odpovědná specializovaná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato ve specializované sekci
|
03/05/2018
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV vítá sdělení Komise o budoucnosti potravinářství a zemědělství a je přesvědčen, že pro udržitelné a životaschopné zemědělství v EU je nezbytná silná a dobře financovaná SZP.
1.2Budoucí SZP musí splňovat původní cíle stanovené v Římské smlouvě, stejně jako nové cíle týkající se životního prostředí, změny klimatu a biologické rozmanitosti, a současně zajistit, aby byl zachován evropský model zemědělství, aby zůstal konkurenceschopný a životaschopný, tak aby dokázal uspokojovat potřeby evropských občanů. Nová SZP musí rovněž přijmout a plnit úkoly stanovené v cílech udržitelného rozvoje OSN a na konferenci COP 21.
1.3EHSV vítá směřování reforem a nové návrhy týkající se subsidiarity a nového modelu politiky, přičemž klade důraz na potřebu zajistit, že budou provedeny tak, aby chránily společnou politiku a jednotný trh a byly v souladu se závazky týkajícími se provádění zjednodušení. EHSV je však toho názoru, že sdělení by mělo být konkrétnější. EHSV doufal, že Komise v budoucích legislativních návrzích zohlední pohled občanské společnosti předložený v tomto stanovisku. Čas na přípravu stanoviska EHSV a legislativních návrhů Komise byl však příliš krátký.
1.4EHSV podporuje SZP založenou na dvoupilířovém modelu, kdy jsou v rámci prvního pilíře poskytovány jak přímé platby, které jsou nově zaměřené a jejichž prostřednictvím musí být zajištěny spravedlivé příjmy pro zemědělce a pobídky k poskytování veřejných statků, tak i podpora trhu, a v rámci druhého pilíře je poskytována podpora venkovským oblastem a jsou přijímána opatření k zamezení odlivu obyvatelstva, v souladu s prohlášením Cork 2.0. EHSV je proti spolufinancování prvního pilíře. Vyzývá ke stanovení přiměřené úrovně spolufinancování druhého pilíře ve všech členských státech. EHSV zastává jednoznačné stanovisko, že přímé platby by měly být poskytovány pouze aktivním zemědělcům, a to na základě objektivních kritérií týkajících se zemědělské činnosti a zajišťování veřejných statků.
1.5EHSV podporuje silnou a dobře financovanou SZP a zvýšení rozpočtu EU na 1,3 % HND v souladu s růstem hospodářství EU. Odpovídající financování SZP musí být zajištěno proto, aby bylo možné řešit nízké příjmy zemědělců a zemědělských pracovníků, inflaci a finanční prostředky chybějící v důsledku brexitu, dodatečné požadavky v oblasti životního prostředí a změny klimatu, jakož i vyrovnat se s nutností sbližování přímých plateb mezi členskými státy při zohlednění rozdílných podmínek.
1.6EHSV je přesvědčen, že společná zemědělská politika musí podporovat malé i velké podniky, mladé i staré zemědělce, nově založené i zavedené podniky, samostatně hospodařící zemědělce i jejich zaměstnance, ženy i muže tak, aby byl život na venkově možný pro aktivní zemědělce, kteří se podílejí na zemědělské produkci, zajišťování veřejných statků, péči o životní prostředí a přispívají k zaměstnanosti.
1.7Ačkoliv EHSV vítá nové návrhy týkající se subsidiarity a poskytnutí větší odpovědnosti členským státům, zastává jednoznačné stanovisko, že musí být zachována silná SZP a nesmí dojít k jejímu převedení na úroveň členských států, jež by ohrožovalo jednotný trh. Subsidiarita se musí vztahovat pouze na plány členských států týkající se provádění cílů SZP, přičemž členským státům poskytne flexibilitu, aby přijímaly takové možnosti plateb v rámci prvního a druhého pilíře, jež co nejlépe vyhovují druhům, strukturám a podmínkám zemědělství v konkrétních zemích.
1.8Ve vztahu k cílům v oblasti životního prostředí a změny klimatu musí být navrhovaný nový model uplatňován převážně na úrovni členských států. V souladu se závazky týkajícími se zjednodušení musí být jednoduchý a pro zemědělce snadno srozumitelný, aniž by byl spojen s dodatečnými náklady. Vnitrostátní strategické plány musí být na úrovni zemědělských podniků přeměněny v jednoduché plány obsahující snadno pochopitelné a jednoduše měřitelné ukazatele.
1.9Zjednodušení je jedním z dlouhodobých klíčových prvků sdělení o SZP, a součástí této reformy by proto měl být závazek, že tento cíl bude splněn. EHSV je přesvědčen, že tato reforma je skutečnou příležitostí ke zjednodušení, a navrhuje seznam zcela konkrétních otázek týkajících se provádění. Měla by být posílena podmíněnost s využitím výsledků technologického pokroku, musí být přezkoumána a optimalizována forma a míra inspekcí v zemědělských podnicích a v případě potřeby musí být zvýšena hranice tolerance v tom smyslu, aby se zabránilo falešné přesnosti. Zemědělcům by měla být před uložením sankcí poskytnuta příležitost k nápravě nedostatků v rámci uzavíracího procesu a platby by měly probíhat včas. Měla by při tom být uplatňována zásada jednoročního období, aby tak odpadly kontroly a sankce se zpětnou účinností.
1.10EHSV rozhodně podporuje zlepšená opatření pro mladé zemědělce a navrhl šest konkrétních opatření, včetně jednoznačné definice mladých zemědělců, s cílem řešit zásadní otázku generační obměny v zemědělství.
1.11Z hlediska pozitivního vlivu na životní prostředí a za účelem zvýšení rozlohy travních porostů v EU EHSV doporučuje zintenzívnění přímé podpory pro aktivní zemědělce na trvalé travní porosty prostřednictvím vyšší úrovně plateb.
1.12SZP po roce 2020 musí posílit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci tak, aby mohli dosáhnout spravedlivých příjmů a nebyli nejslabším článkem řetězce. SZP musí chránit fungování jednotného trhu EU a zavést povinné označování původu zemědělských a potravinářských výrobků, jež nebude narušovat volný pohyb zboží v EU.
1.13EHSV je přesvědčen, že SZP musí doplňovat komplexní politiku v oblasti potravin.
1.14EU potřebuje udržitelnou spotřebu potravin, která respektuje požadavek na nízkouhlíkové emise a vysoké normy v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které budou v souladu s oběhovým hospodářstvím a ekologickým hospodařením.
1.15Zemědělství nezajišťuje jen výrobu potravin, ale zahrnuje také oblasti hospodaření se zemědělskou půdou, využívání vodních zdrojů či ochrany životního prostředí. EHSV proto vyzývá Komisi, aby chránila půdu na úrovni EU před uchvacováním a nevratným převáděním na jiné způsoby využití, jakož i před degradací, dezertifikací, opouštěním, znečišťováním a erozí.
1.16EHSV se domnívá, že EU musí uplatňovat strategii mnohem větší soudržnosti mezi SZP a politikou mezinárodního obchodu. EHSV zastává názor, že veškeré nové obchodní dohody musejí zaručovat plné dodržování evropských norem týkajících se zásadních otázek bezpečnosti potravin, dopadu na životní prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a rostlin, jakož i pracovních podmínek.
2.Význam zemědělství a budoucnost potravinářství a zemědělství
2.1Udržitelné a životaschopné zemědělství je jediným odvětvím hospodářství, které může uspokojit nejzákladnější potřeby obyvatel, pokud jde o výrobu potravin, přičemž prostřednictvím hospodaření s půdou a jejího udržování zajišťuje také základní veřejné statky v oblasti environmentální ochrany naší vody, půdy, ovzduší a zdrojů biologické rozmanitosti.
2.2Kromě zajišťování veřejných statků vytváří zemědělství, lesnictví a rybolov v rámci 11 milionů pěstitelských a chovatelských subjektů 22 milionů pracovních míst přímo v zemědělských podnicích a dalších 22 milionů pracovních míst v širším potravinářství v Evropě v souvisejících oborech, jako je zpracovatelský průmysl, obchod, doprava, a dokonce i věda, výzkum a vzdělávání. Zemědělství by mohlo více přispívat k hospodářské produkci, růstu a zaměstnanosti ve venkovských oblastech, pokud by byly odpovídajícím způsobem upraveny rámcové podmínky.
2.3Hospodaření a zemědělství sehrávají zásadní úlohu v budoucnosti Evropy a při plnění jak cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, tak závazků vyplývajících z 21. konference smluvních stran (COP21). Evropské zemědělství může v rámci cílů budoucnosti potravinářství a zemědělství představovat značný přínos pro společnost, a to prostřednictvím zlepšení potravinového řetězce, pokud jde o zajišťování bohatého přísunu bezpečných a cenově dostupných potravin a surovin udržitelným způsobem, který chrání naše klíčové environmentální zdroje – půdu, vodu, ovzduší a biologickou rozmanitost – a rovněž zemědělcům díky životaschopným cenám zajistí spravedlivé příjmy.
2.4EHSV je přesvědčen, že kromě plnění klíčových cílů stanovených v Římské smlouvě, které zahrnují: 1) zvýšení produktivity zemědělství, 2) zajištění přiměřené životní úrovně, 3) stabilizaci trhů, 4) dostupnost dodávek a 5) zajištění přiměřených cen pro spotřebitele, musí SZP v budoucnu plnit ještě další úkoly, zejména v oblasti životního prostředí, změny klimatu a biologické rozmanitosti, jakož i sociálních otázek a zaměstnanosti ve venkovských oblastech.
2.5EHSV uznává, že cíle SZP stanovené v Římských smlouvách se během doby vyvíjely a ne všechny byly zcela splněny. Jedním z cílů bylo, resp. je, vytvářet dostatečné příjmy zvyšováním produktivity zemědělských podniků. Tyto podniky sice jsou produktivnější než kdykoli předtím, nicméně příjmy tomu často neodpovídají. Proto byly přímými platbami často nahrazeny „spravedlivé“ ceny, jichž lze dosáhnout na trzích. Aktivní zemědělci potřebují jednotné platby zemědělským podnikům ze SZP jako doplněk tržních příjmů.
2.6EHSV je přesvědčen, že základem budoucích cílů SZP musí být následující klíčové zásady:
·ochrana evropského modelu zemědělství s jeho multifunkční úlohou a životaschopnými rodinnými zemědělskými podniky, malými a středními podniky, družstvy a dalšími zemědělskými systémy s historickými kořeny v EU. SZP by měla umožnit udržitelnou zemědělskou produkci ve všech regionech EU,
·silné přímé platby na podporu životaschopných příjmů ze zemědělské výroby,
·silné aktivity pro rozvoj venkova,
·řádně fungující jednotný trh,
·posílení postavení prvovýrobců v rámci hodnotového řetězce,
·udržitelné využívání a řízení přírodních zdrojů – půdy, vody, ovzduší a biologické rozmanitosti,
·ochrana životního prostředí a zmírňování změny klimatu,
·ochrana přírody a krajiny,
·podpora generační obměny a přilákání mladých zemědělců,
·podpora zaměstnanosti,
·ochrana pracovních míst a sociálního začleňování,
·podpora růstu a posilování konkurenceschopnosti,
·přístup občanů k široké škále potraviny vyráběných udržitelným způsobem, včetně regionálních produktů, produktů se zeměpisným označením a ekologických potravin,
·přijetí soudržné obchodní politiky v souladu s cíli SZP,
·povinné označování původu coby přidaná hodnota pro spotřebitele,
·upřednostňování činností v oblasti odborné přípravy zaměřených na zlepšení produkce a kvality potravin,
·umožnění cirkulační migrace, jež by uspokojila potřeby produkce pomocí sezónních pracovníků z třetích zemí,
·posílení digitalizace venkovských oblastí, zemědělské činnosti a potravinového řetězce.
2.7EHSV je přesvědčen, že nové návrhy obsažené ve sdělení Komise týkající se subsidiarity a nového modelu jsou pozitivní, a pokud budou správně prováděny, mohly by mít zásadní příznivý dopad na SZP na úrovni zemědělských podniků, pokud jde o zjednodušení a omezení byrokracie, o lepší přizpůsobení opatření rozdílným podmínkám v členských státech a o větší zaměření politiky na životní prostředí a změnu klimatu. EHSV je rovněž přesvědčen, že za tímto účelem je nutné provést určité zásadní změny SZP, jež jsou v některých případech zahrnuty v návrzích Komise. Pokud budou náležitě provedeny, mohou mít příznivý dopad na zemědělství a na skutečné dosažení cílů SZP.
2.8SZP musí odrážet hlavní cíle a úkoly stanovené v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN a konference COP21. Patří mezi ně konec chudoby, což zahrnuje zlepšení příjmů zemědělců, boj proti hladu, zdraví a kvalitní život, kvalitní vzdělání, přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením, cenově dostupnou a čistou energii, důstojnou práci a ekonomický růst, snížení nerovností, odpovědnou výrobu a spotřebu, boj proti změně klimatu a ochranu vod a života na zemi. EHSV se domnívá, že SZP musí tyto klíčové cíle respektovat, a že tato skutečnost by měla být zohledněna v podmíněnosti přímých plateb, zejména pokud jde o otázky týkající se půdy a ekologických a pracovních norem.
2.9S ohledem na načasování postupu návrhů EHSV navrhuje, aby byly zavedeny zřetelné přechodné mechanismy, a to už z toho důvodu, že nezbytné politické procesy a následné administrativní provedení zřejmě nebude možné ukončit do konce roku 2022 a že je zapotřebí dostatek času k naprosto bezproblémovému přechodu ze stávající politiky na politiku novou. Zemědělci a zemědělství potřebují jasnost, stabilitu a jistotu při plánování. EU se proto musí vyvarovat obtíží, které vznikly při poslední reformě.
3.Rozpočet
3.1Přímé platby budou muset hrát při zajišťování příjmů i nadále určitou úlohu, neboť současné podmínky zemědělcům neumožňují vytvářet dostatečné příjmy prodejem svých produktů. Jelikož má být pro zemědělce zároveň vytvořen trh „veřejných statků“, který má nejen vyrovnávat jejich dodatečné náklady a případné nižší výnosy, nýbrž má též zajistit příjmy (což EHSV důrazně podporuje), musí politici zaručit dostatečné financování, aby bylo možné tyto sliby skutečně splnit. EHSV kritizuje skutečnost, že sdělení neobsahuje analýzu finančních prostředků, jež jsou pro novou, „spravedlivější a ekologičtější“ SZP reálně zapotřebí.
3.2EHSV proto požaduje vytvoření silných rozpočtových prostředků pro SZP, považuje to však za nejisté. Aby bylo možné vyhovět novým nárokům na SZP v souvislosti s dodatečnými požadavky v oblasti životního prostředí a změny klimatu na úrovni zemědělských podniků, vyrovnat se s nutností sbližování přímých plateb mezi členskými státy při zohlednění rozdílných podmínek, moci i nadále reagovat na tlaky vznikající v důsledku nízkých příjmů ze zemědělské výroby, setřít rozdíl v příjmech ve srovnání s jinými oblastmi společnosti a vyrovnat se s inflací, musí být rozpočet SZP zřejmě podstatným způsobem navýšen.
3.3Od 80. let se výdaje v rámci SZP snížily z přibližně 70 % rozpočtu EU na 38 %. Po rychlém rozšíření EU o osmnáct členských států, kdy došlo k výraznému zvětšení rozlohy zemědělské půdy EU, nebyl rozpočet SZP zvýšen.
3.4EHSV bere na vědomí návrhy EP na zvýšení rozpočtu EU z 1 % HND na nejméně 1,3 %. Zůstává však nadále nejasné, jak velký podíl dodatečně poskytnutých prostředků připadne zemědělství a zda bude stačit k tomu, aby bylo možné podpořit dostatečný a přiměřený rozpočet SZP a splnit všechny ambiciózní cíle a požadavky. Občanská společnost i Evropský parlament podporují silný rozpočet a s ním související stabilitu. Návrhy reformy SZP bez dostatečného rozpočtu SZP nemohou uspět.
3.5Případný schodek v rozpočtu EU – zejména v rozpočtu SZP – způsobený brexitem musí být vyrovnán dalšími příspěvky členských států. Nové finanční zdroje vyžadují rovněž návrhy na financování nových opatření EU.
4.Subsidiarita
4.1EHSV vítá návrh zavést do SZP více subsidiarity, ale zdůrazňuje význam zachování silné společné zemědělské politiky a silného jednotného trhu EU. Nelze připustit, aby subsidiarita jakýmkoli způsobem narušila SZP nebo jednotný trh. Členové EHSV navíc připomínají své obavy, že prostřednictvím subsidiarity nesmí docházet v žádném členském státě k převedení SZP na vnitrostátní úroveň.
4.2Subsidiarita by se měla vztahovat pouze na plány vypracované členskými státy k plnění priorit SZP a zachování dvoupilířového modelu SZP. EHSV vítá iniciativu usilující o rozvoj zemědělství v regionech původu migrantů. Pracovní podmínky musí být dodržovány u všech zaměstnanců, a to včetně sezónních pracovníků.
4.3Úloha Komise při schvalování vnitrostátních prováděcích plánů, jejich kontrole a ukládání sankcí v případě jejich neplnění má zásadní význam pro zajištění toho, aby SZP zůstala politikou společnou.
4.4Klíčovým prvkem pozitivní subsidiarity by měla být oblast, která členským státům umožní navrhovat takové modely a způsoby realizace plateb v rámci prvního a druhého pilíře, jež co nejlépe vyhovují druhům, strukturám a podmínkám zemědělství v konkrétních zemích a současně zajistí lepší výsledky v oblasti změny klimatu a životního prostředí.
4.5Subsidiarita by rovněž měla poskytnout flexibilitu, která by členským státům umožnila přijmout takovou koncepci podmíněnosti, podmínky a pravidla, které by se co nejlépe přizpůsobovaly okolnostem v dané zemi a současně zajišťovaly skutečné a podstatné zjednodušení na úrovni zemědělských podniků, a to při současném zachování řádných kontrol.
5.Nový model politiky
5.1Ve sdělení o SZP je navržen nový model politiky, který prostřednictvím subsidiarity umožní členským státům využívat ke splnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu stanovených na úrovni EU kombinaci povinných a dobrovolných opatření v rámci obou pilířů. Navrhuje, aby členské státy ve strategických plánech stanovily kvantifikované cíle týkající se plnění cílů politiky. Kromě toho navrhuje, aby všechny přímé platby zemědělcům byly podmíněny prováděním postupů v oblasti životního prostředí a změny klimatu (nebo, pokud existují, jejich zachováním). Navrhuje také odměňování zemědělců za ambicióznější dobrovolné postupy, což bude vyžadovat značné motivační platby.
5.2EHSV zastává jednoznačné stanovisko, že cíle, výsledky a výstupní ukazatele v oblasti životního prostředí a změny klimatu se musí uplatňovat především na úrovni členských států.
5.3Na úrovni zemědělského podniku by nový model mohl tvořit jednoduchý plán zahrnující klíčová hlediska opatření v oblasti ochrany životního prostředí a změny klimatu, která se týkají ochrany půdy, vody, ovzduší, biologické rozmanitosti a krajinných prvků, jakož i řízení živin.
5.4Na základě uplatňování dobrovolně zpřísněných sociálních a pracovních podmínek a podmínek v oblastech životního prostředí a změny klimatu by byly poskytovány dodatečné a zvýšené platby v rámci druhého pilíře.
5.5EHSV považuje za velmi důležité, aby byl nový model v souladu s cíli v oblasti zjednodušení a aby byl snadno srozumitelný a použitelný na úrovni zemědělských podniků.
5.6Uplatňování nového modelu by nemělo zahrnovat žádné dodatečné náklady na úrovni zemědělských podniků spojené s poradenskými službami nebo náklady na dodržování předpisů, které by znehodnocovaly přímé platby. Veškeré náklady vynakládané na úrovni zemědělských podniků v rámci plnění požadavků vyplývajících z nových výzev v oblasti životního prostředí a klimatu se musí odrazit ve vyšších platbách a přidělených rozpočtových prostředcích na úrovni členských států.
5.7EHSV vítá návrhy Komise na zavádění koncepce inteligentního zemědělství, které pomáhá zlepšit výnosy zemědělských podniků při současném dosažení přínosů pro životní prostředí. Její součástí by mělo být využívání odborné přípravy, technologií a předávání znalostí za účelem zvýšení účinnosti vstupů, jako jsou voda, energie, průmyslová hnojiva, či dalších vstupů, například pesticidů, jakož i podpora ekologických metod produkce, k nimž patří ekologické obhospodařování půdy, ekologické zemědělství a agroekologie.
6.Zjednodušení
6.1EHSV velmi podporuje podstatné zjednodušení SZP a plnění politických závazků přijatých v oblasti zjednodušení s cílem dosáhnout hmatatelných přínosů, včetně snížení byrokratické zátěže pro zemědělce. Zjednodušení bylo přislíbeno již v mnoha předchozích reformách SZP, bylo však realizováno pouze v malé míře nebo vůbec.
6.2Je velmi důležité, aby legislativní návrhy zahrnovaly podstatné zjednodušení nejbyrokratičtějších prvků SZP, zejména pokud jde o kontroly na místě v souvislosti se žádostmi o podporu pro režimy podpory na plochu a velmi rozsáhlé a složité požadavky podmíněnosti vyplývající z povinných požadavků na hospodaření a z požadavků na dobrý zemědělský a environmentální stav, které musejí zemědělci dodržovat. Zároveň je důležité, aby byl zaveden účinný a účelný systém kontroly, jenž bude každopádně propojen se systémem poradenství a pobídek pro zemědělce, který mu bude předcházet.
6.3I když v souhrnném finančním nařízení bylo zavedeno určité vítané zjednodušení, k dosažení cíle podstatného zjednodušení je třeba provést ještě další změny.
6.4EHSV navrhuje zavedení zjednodušení v následujících oblastech prostřednictvím nového modelu, subsidiarity a lepšího uplatnění moderních technologií, při využití zdrojů a nástrojů Společného výzkumného střediska:
·je nezbytný celkový přezkum a nová koncepce systému kontroly na úrovni zemědělských podniků v zájmu jeho větší účinnosti a menší byrokratičnosti: měl by vycházet ze zásady jednoročního období (žádné kontroly se zpětnou účinností) a pokuty a sankce by měly být v první fázi nahrazeny zaměřením na pokyny a opravy,
·lepší využívání nových technologií, družicové kontroly a dálkového průzkumu by mohlo nahradit některé kontroly na místě týkající se podmíněnosti,
·současná úroveň povinných požadavků na hospodaření a dobrý zemědělský a environmentální stav by měla být optimalizována, aniž by došlo k ohrožení kontrol nebo standardů,
·měly by být zvýšeny hodnoty tolerance tak, aby zohledňovaly specifika skutečných zemědělských podniků, které v mnoha případech provozuje jedna osoba, a měla by být zavedena přiměřená lhůta k nápravě nebo opravě jakéhokoli nedodržení,
·inspekce by neměly zdržovat provádění plateb a politika ukládání sankcí v následujícím roce by se měla vztahovat na plnění všech požadavků způsobilosti a podmíněnosti či povinných požadavků na hospodaření.
6.5Subsidiarita poskytuje členským státům možnost zavést vyšší míru zjednodušení na úrovni zemědělských podniků tak, jak to vyžadují konkrétní okolnosti, a zároveň aby zůstalo zachováno zajišťování veřejných statků.
7.Přímé platby, rozvoj venkova a společná organizace trhů
7.1Nedávná zpráva Účetního dvora EU zdůraznila, že režim základní platby (RZP) pro zemědělce je provozně funkční, ale jeho dopad na zjednodušení, cílení a sbližování úrovní podpory je omezený. Účetní dvůr kromě toho uvádí, že režim základní platby představuje pro mnoho zemědělců významný zdroj příjmu, ale má svá přirozená omezení. Nebere v úvahu tržní podmínky, využívání zemědělské půdy nebo konkrétní situaci zemědělského podniku a neopírá se o analýzu celkové situace zemědělců, pokud jde o jejich příjmy.
7.2Pro mnoho zemědělců se tedy nejdůležitějším nástrojem SZP staly přímé platby, které mají zásadní význam pro evropské zemědělství, podporu příjmů zemědělských podniků, příspěvek k zachování unijního modelu zemědělství a podporu nejvyšší úrovně norem v oblastech potravin a životního prostředí, protože zemědělci již často nejsou schopni dosáhnout výrobou a prodejem svých výrobků na trhu dostatečných příjmů. V průměru tvoří přímé platby 46 % příjmů ze zemědělské výroby pro přibližně 7 milionů zemědělských podniků, které představují 90 % obdělávané půdy v EU. V některých odvětvích a regionech jsou přímé platby ještě důležitější a naprosto nezbytné pro udržení zemědělství.
7.3EHSV lituje, že v důsledku tohoto trendu je zemědělství stále více závislé na projednávání rozpočtu. EHSV je přesvědčen, že SZP musí v prvé řadě zajistit, aby stabilizované trhy (a spravedlivé obchodní dohody) umožnily spravedlivé příjmy z prodeje udržitelně vyráběných produktů. EHSV je zároveň potěšen tím, že tvůrci politik usilují o vytvoření trhu pro poskytování „veřejných statků“, jenž bude z hlediska příjmů efektivní.
7.4V důsledku toho bude nutné změnit zaměření přímých plateb, což je zřejmé i ze sdělení Komise. EHSV vítá, že se Komise zabývá otázkou, zda lze zachovat stávající rozdělení prostředků v jeho současné podobě. Jakákoliv změna by ale měla zachovat jeden z klíčových přínosů této politiky: ochranu dobře fungujícího vnitřního trhu, který SZP v průběhu let vytvořila.
7.5EHSV je znepokojen nedostatkem podpory pro zemědělce, kteří dostávají jen malé nebo žádné přímé platby, např. pěstitelé ovoce a zeleniny na malých plochách nebo pastevci v těch členských státech, které pastevcům za jejich práci neposkytují žádné platby vázané na produkci.
7.6EHSV podporuje zachování dvoupilířového modelu SZP s přímými platbami a tržními opatřeními na podporu příjmů ze zemědělské výroby v prvním pilíři a s intervencemi zaměřenými na hospodářské, environmentální, pracovní a sociální aspekty v zemědělství a venkovských oblastech, v souladu s prohlášením Cork 2.0, ve druhém pilíři.
7.7EHSV podporuje návrhy na zvýšení úrovně ambicí a zaměření na opatření v oblasti péče o životní prostředí a v oblasti klimatu v rámci obou pilířů s cílem ekologizovat SZP tam, kde se stávající politiky ukázaly jako příliš byrokratické a měla by se zvýšit jejich účinnost.
7.8Přímé platby by měly být poskytovány pouze aktivním zemědělcům, a to na základě jednoznačných objektivních kritérií a regionálních postupů vycházejících ze zemědělské činnosti a zajišťování veřejných statků. Přímé platby nesmějí být vypláceny těm, kteří jsou pouze vlastníky půdy, ale aktivně se nepodílejí na zemědělské produkci a zajišťování veřejných statků.
7.9Členským státům musí být v případě potřeby umožněno zvýšit úroveň vázaných plateb tak, aby podstatně podporovaly zranitelná odvětví a regiony, aniž by došlo k narušení trhu. Přispěje to k ochraně biologické rozmanitosti, chovu na travních porostech a dalších odvětví, kde dochází k útlumu, a zabrání opouštění půdy zejména ve vzdálených venkovských oblastech, v nichž není možné zřídit jiné zemědělské podniky nebo změnit stávající. Kromě toho by členské státy měly mít větší flexibilitu, aby se mohly zaměřit na platby z druhého pilíře v zájmu zlepšení situace ve zranitelných odvětvích a v oblastech, kde dochází k útlumu, v případech, kdy vázané platby nemusí být vhodné.
7.10EHSV se domnívá, že je třeba cíleněji podporovat rodinné zemědělské podniky. Za účelem zlepšení ekonomické životaschopnosti malých zemědělských podniků by měla být použita nejvhodnější dobrovolná opatření prvního a druhého pilíře SZP. Případné přerozdělení plateb mezi žadateli by nemělo vést ke zvyšování cen půdy a pronájmu půdy nebo k poklesu příjmů a ziskovosti aktivních zemědělců.
7.11Pro přímé platby v rámci prvního pilíře by měl být stanoven spravedlivý a přiměřený strop pro jednotlivé aktivní zemědělce (např. stejný jako příjem srovnatelného pracovníka). Měla by existovat možnost úprav a měla by být zohledněna partnerství, družstva, společnosti a počet zaměstnanců, kteří mají sociální pojištění. Stropy by se neměly vztahovat na dobrovolná opatření v oblasti životního prostředí a na subjekty, které poskytují veřejné statky. Finanční prostředky ušetřené díky stropům by mohly být využity pro redistributivní platby.
7.12Na základě modelu základních plateb navrhujeme, aby země, které přijaly jiný model než systém základních paušálních plateb, např. hybridní nebo aproximační model, měly možnost zachovat tento model i po roce 2020, pokud lépe vyhovuje podmínkám v těchto zemích. Členské státy s jednotnou platbou na plochu by měly mít možnost zrušit systém platebních nároků. Paušální platba na hektar může v některých případech zvýhodňovat producenty plodin na orné půdě oproti odvětvím s vysokým podílem lidské práce, jako je chov hospodářských zvířat nebo pěstování ovoce a zeleniny.
7.13EHSV zastává názor, že v zájmu zachování silné SZP jako společné politiky EU nesmí být v prvním pilíři žádné spolufinancování. EHSV není zastáncem toho, aby mohly členské státy převádět prostředky z druhého pilíře do pilíře prvního. Vyzývá ke stanovení přiměřené úrovně spolufinancování druhého pilíře ve všech členských státech.
7.14Výše přímé podpory vyplácené zemědělcům v jednotlivých členských státech EU musí být dále sbližována, aby byly zohledněny rozdíly v podmínkách, a tím vytvořeny rovné podmínky pro zemědělce ve všech členských státech a aby byl zajištěn vyvážený rozvoj venkovských oblastí v celé EU.
7.15Silná politika rozvoje venkova v rámci druhého pilíře SZP s větší flexibilitou má zásadní význam pro podporu zemědělských, hospodářských, environmentálních a sociálních požadavků venkovských regionů, včetně těch zranitelnějších, v souladu s prohlášením Cork 2.0. Opatření by se měla zaměřit na zamezování odlivu obyvatelstva v součinnosti s dalšími strukturálními politikami.
7.16Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními jsou jedním z opatření, která mají zvláštní význam pro obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Podpora pro zemědělce působící v oblastech s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními má klíčový význam pro zachování zemědělství v těchto oblastech, neboť předchází opouštění půdy, a v důsledku toho i vylidňování venkova. Členské státy musejí mít na platby pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními dostatečné finanční prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
7.17EHSV i nadále podporuje posílení plateb pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními. Ty by se měly lišit v závislosti na stupni znevýhodnění, který by měl vycházet ze stávajících biofyzikálních kritérií pro určování oblastí s přírodními či jinými zvláštními omezeními.
7.18EHSV navrhuje zlepšení a posílení stávající společné organizace zemědělských trhů tak, aby představovala účinnou bezpečnostní síť a podporu trhu, zejména v krizových nebo náročných obdobích, jako je ruský zákaz dovozu potravin nebo brexit, s cílem chránit primární producenty, zpracovatele, spotřebitele, trhy a pracovní místa. EHSV se domnívá, že legislativní návrhy Komise musí být mnohem účinnější, pokud jde o „trhy“ a „obchod“, a obsahovat smysluplná a konkrétní opatření.
7.19SZP musí posílit postavení zemědělců tak, aby nebyli nejslabším článkem v dodavatelském řetězci. EHSV vítá iniciativu Komise, která hodlá předložit návrh legislativních opatření k řešení nekalých obchodních praktik. Musí být zavedena co nejdříve, aby podpora poskytovaná z rozpočtu EU do zemědělství nebyla promrhána, nýbrž vytvářela hodnotu a aby s její pomocí mohli zemědělci uvádět své produkty na trh za spravedlivé ceny. EHSV kromě toho doporučuje, aby byly realizovány návrhy pracovní skupiny pro zemědělské trhy.
7.20Základním prvkem přepracované SZP musí být řádně fungující jednotný trh. Renacionalizační trendy, které se v poslední době objevují napříč celým jednotným trhem, jsou zdrojem nemalých obav, jež vedou k větší divergenci cen a trhů. V případech neexistence je nutné zavést regulaci povinného označování původu zemědělských a potravinářských výrobků, jež je nezbytná k předcházení podvodům a spotřebitelům umožní činit informovaná rozhodnutí, přičemž účelem je to, aby v ní obsažené normy nenarušovaly a neznemožňovaly volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu EU. Nekalá soutěž z důvodu nedodržování pracovních norem (smlouvy, sociální zabezpečení, zdraví a bezpečnost při práci) vážně ohrožuje jednotný trh.
7.21Politická nejistota, změna klimatu a další činitelé způsobují, že zemědělci musí stále častěji čelit přírodním katastrofám způsobeným povětrnostními vlivy a vysokým cenovým výkyvům na trzích. Příjmy ze zemědělské výroby mohou být silně ovlivněny kolísavými cenami surovin. EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly nástroje, které zemědělcům pomohou účinně překonávat rizika a zajistit si stabilní příjmy. Stávající mechanismus rezervy pro případ krize by měly být revidován tak, aby bylo možné shromáždit finanční prostředky, jež by umožnily účinně reagovat na krizové situace. EHSV zastává jednoznačné stanovisko, že silné přímé platby jsou nejlepší formou, jak zaručit příjmy zemědělců.
8.Mladí zemědělci, generační obměna, noví zemědělci a ženy v zemědělství
8.1Počet mladých zemědělců stále klesá, stejně jako celkový počet zemědělců. Rychlý pokles počtu zemědělců z 14,5 milionu na 10,7 milionu v předchozím rozpočtovém období však zahrnuje všechny věkové skupiny. Navzdory stejným příležitostem podpory prostřednictvím SZP se počet mladých zemědělců a jejich podíl v jednotlivých členských státech značně liší. V roce 2016 bylo v EU mladších než čtyřicet let pouhých 31,8 % pracovníků v zemědělství, ve srovnání s 42,4 % ekonomicky činného obyvatelstva jako celku.
8.2EHSV navrhuje zlepšit podporu SZP pro mladé zemědělce a generační obměnu. Členské státy by navíc měly mít možnost přijímat opatření zajišťující mladým zemědělcům stabilní příjmy, daňové výhody nebo jiné režimy pobídek. Měly by rovněž přijmout opatření s cílem zahrnout nové zemědělce (nad 40 let), aby se zohlednil nárůst mobility pracovních míst ve venkovských oblastech, neboť ta ve městech roste.
8.3EHSV navrhuje zpřesnění definice mladého zemědělce jako osoby mladší 40 let, která má potřebnou kvalifikaci a splňuje požadavky stanovené pro aktivní zemědělce.
8.4Mladí zemědělci čelí velkému riziku, mají vysoké náklady a příjmy z jejich podnikání jsou nejisté. EHSV předkládá tyto konkrétní návrhy na podporu a pomoc mladým zemědělcům a podporu generační obměny:
·zvýšení příjmů a investiční podpory prostřednictvím vyšších plateb v rámci prvního a druhého pilíře pro mladé kvalifikované zemědělce,
·zvýšení dorovnávací platby pro mladé zemědělce v prvním pilíři o 25 %,
·zavedení systému odchodu do důchodu pro zemědělce, kteří chtějí své zemědělské podniky opustit a předat je mladým kvalifikovaným zemědělcům, v rámci druhého pilíře, včetně opatření pro režim mobility půdy,
·zavedení režimu vstupní pomoci a dalších cílených opatření pro mladé zemědělce, která jim pomohou stát se způsobilými v rámci druhého pilíře,
·poskytnutí dodatečného příjmu v podobě plateb po dobu pěti let mladým lidem, kteří vytvoří malý zemědělský podnik, jehož výrobky budou určeny pro lokální trh, s cílem umožnit jim postupně se etablovat;
·vytvoření finančních nástrojů pro pomoc při poskytování nízkonákladového startovního kapitálu nebo úvěrů,
·podpora zaměřená na inovace a přenos znalostí přizpůsobená mladým zemědělcům.
8.5Podíl žen pracujících v zemědělství v EU, který činí 35,1 %, je nižší než celkový podíl žen v zaměstnání – tj. 45,9 %, přičemž mezi členskými státy jsou výrazné rozdíly. Nicméně úloha, již ženy v rámci pracovních sil hrají, je velmi významná. Je proto důležité, aby byla do SZP zahrnuta opatření za účelem vstupu většího počtu žen do zemědělství a aby jim byla nabídnuta větší motivace.
9.Prvky vysoké přidané hodnoty v oblasti životního prostředí
9.1EHSV vítá silný důraz na životní prostředí a změnu klimatu ve sdělení o SZP, a to zejména na ochranu a udržitelnost půdy, vody, ovzduší a biologické rozmanitosti na úrovni zemědělských podniků.
9.2Vedle svých produkčních funkcí plní trvalé travní porosty, které tvoří více než 20 % plochy EU, širokou škálu dalších funkcí. Jsou zjevným přínosem pro životní prostředí, zejména pokud jde o pohlcování uhlíku a ekologickou stabilitu, coby hlavní zdroj biologické rozmanitosti v zemědělských oblastech.
9.3Z tohoto důvodu a za účelem zvýšení rozlohy travních porostů v EU EHSV doporučuje, aby SZP umožňovala členským státům poskytovat a) intenzivnější přímou podporu pro aktivní zemědělce na trvalé travní porosty prostřednictvím nové, vyšší úrovně plateb za travní porosty, a b) podporu iniciativám v oblasti uvádění produktů pastvy na trh. Žadatel musí jakožto předpoklad pro vyšší platby dodržet požadovanou minimální hustotu ustájení a období pastvy. Bere však také na vědomí řadu problémů souvisejících se způsobilostí trvalých travních porostů v systému evidence půdy (LPIS) způsobených nedostatky v monitorování nebo neúplnými zdrojovými údaji, což vede k vyplácení podpory pro nezpůsobilé oblasti.
9.4EHSV rovněž poukazuje na dlouhodobé terminologické nedostatky v popisu travních porostů. Navrhujeme používat souhrnný pojem „trvalé travní porosty“, který by odstranil terminologický nesoulad, který je dědictvím předchozích období. Právní úprava by také měla lépe definovat a zohledňovat nebylinné pastviny využívající živočišnou výrobu, což je v mnoha částech EU důležité, neboť hrají zásadní úlohu při ochraně životního prostředí.
9.5Půda představuje omezující faktor především pro zemědělství a následně i pro ostatní odvětví. V celé EU existují různá legislativní i nelegislativní opatření na ochranu půdy. Společný evropský rámec by však zajistil udržitelné využívání a ochranu zemědělské půdy a půdy jako takové. Ochrana zdraví a úrodnosti půdy by měla být jedním z cílů stanoveným na úrovni EU v rámci nového modelu SZP. EHSV podporuje vypracování a provedení strategie EU v oblasti bílkovin s cílem zvýšit soběstačnost v oblasti bílkovinných krmiv.
10.Obchodní a mezinárodní otázky
10.1Úspěch evropského zemědělství jakožto největšího světového čistého vývozce zemědělských produktů je do značné míry založen na obchodu s třetími zeměmi. V budoucnu by potenciál spravedlivých a vzájemně prospěšných obchodních dohod měl být použit pro zajištění trvalého příspěvku k tvorbě pracovních míst a příjmů zemědělců.
10.2EHSV zastává názor, že EU musí uplatňovat strategii mnohem větší soudržnosti mezi SZP a obchodní politikou. SZP pozitivním způsobem motivuje politiku v oblasti podpory rodinných zemědělských podniků a dalších zemědělských struktur EU, jakož i vyšší normy v klíčových oblastech bezpečnosti potravin, životního prostředí a práce. Nicméně při obchodních jednání, jako např. se sdružením Mercosur, EU akceptuje dovozy potravin, které nesplňují standardy EU pro bezpečnost potravin, jsou produkovány s nižšími standardy ochrany životního prostředí a za zcela nepřijatelných pracovních podmínek.
10.3Veškeré obchodní dohody EU musí zachovávat zásadu potravinové soběstačnosti a preference Společenství zahrnující „zajišťování potravin občanům EU ze zdrojů v EU“ a uplatňování společného vnějšího sazebníku. Musí zachovávat a chránit nejvyšší úroveň norem hygienických, fytosanitárních, environmentálních a pracovněprávních podmínek, aby se zabránilo úniku uhlíku a ztrátám pracovních míst.
10.4Nedávným příkladem kladné obchodní dohody je dohoda mezi EU a Japonskem, kde byly zachovány rovnocenné normy a nevznikly výrazné úniky uhlíku ani ztráty pracovních míst. Naproti tomu navrhovaná dohoda mezi EU a sdružením Mercosur zahrnuje významné úniky uhlíku v důsledku pokračujícího ničení amazonských deštných pralesů, dodatečné emise skleníkových plynů a ztrátu pracovních míst. Emise skleníkových plynů z brazilského hovězího masa se odhadují na 80 kg CO2-eq/kg v porovnání s výrobou v EU, kde se množství těchto plynů odhaduje na 19 kg CO2-eq/kg. Dohody o hospodářském partnerství s rozvojovými zeměmi by měly zohledňovat dopady na zaměstnanost a sociální normy v cílových zemích.
11.Potraviny a zdraví
11.1Zemědělci v EU a SZP jsou zárukou zajišťující občanům Evropské unie dostatečné množství kvalitních potravin, které jsou cenově dostupné, bezpečné a vyráběné v souladu s normami ochrany životního prostředí. SZP je základním mechanismem zemědělství, který tvoří základ potravinářského průmyslu EU.
11.2EHSV zdůrazňuje, že je třeba reorganizovat a harmonizovat stávající politické nástroje EU tak, aby vedly k vytvoření environmentálně, ekonomicky a sociokulturně udržitelných potravinových systémů. Výbor rovněž opakuje, že komplexní politika v oblasti potravin by měla doplňovat – nikoli nahradit – přepracovanou SZP.
11.3EHSV žádá v zájmu ochrany spotřebitele Komisi, aby zajistila, že výrobní požadavky, jež platí na vnitřním trhu a slouží ve prospěch životního prostředí a hospodářských zvířat, sanitární a fytosanitární normy, jakož i sociální normy, budou uplatňovány rovněž na dovozy ze třetích zemí.
V Bruselu dne 3. května 2018
Maurizio REALE
předseda specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
_____________