Evropský hospodářský a sociální výbor
NAT/726
Rovnocennost přehlídek porostu – osiva vyprodukovaná v Brazílii a v Moldavsku
STANOVISKO
specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2003/17/ES, pokud jde o rovnocennost přehlídek porostu prováděných v Brazílii u množitelského porostu pro produkci osiva pícnin a množitelského porostu pro produkci osiva obilovin a rovnocennost osiva pícnin a osiva obilovin vyprodukovaných v Brazílii a pokud jde o rovnocennost přehlídek porostu prováděných v Moldavsku u množitelského porostu pro produkci osiva obilovin, množitelského porostu pro produkci osiva zeleniny a množitelského porostu pro produkci osiva olejnin a přadných rostlin a rovnocennost osiva obilovin, osiva zeleniny a osiva olejnin a přadných rostlin vyprodukovaných v Moldavsku
[COM(2017) 643 final – 2017/0297 (COD)]
Zpravodaj: Emilio FATOVIC
|
Administrátor
|
Arturo IÑIGUEZ
|
|
Datum dokumentu
|
08/02/2018
|
|
Konzultace
|
Evropský parlament, 16/11/2017
|
|
Právní základ
|
čl. 43 odst. 2, čl. 114 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Rozhodnutí předsednictva EHSV
|
05/12/2018
|
|
|
|
|
Odpovědná specializovaná sekce
|
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
|
|
Přijato ve specializované sekci
|
06/02/2018
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
1.Souvislosti a návrh Komise
1.1Podle rozhodnutí Rady 2003/17/ES se na určité třetí země vztahuje rovnocennost, pokud jde o přehlídky porostu a produkci osiva určitých druhů.
1.2Tyto předpisy pro osivo sklízené a kontrolované v těchto zemích poskytují stejné záruky jako předpisy použitelné pro osivo sklízené a kontrolované v Evropské unii, pokud jde o vlastnosti osiva a způsoby zkoušení a identifikace, označování a kontroly.
1.3Brazílie a Moldavsko se k této skupině třetích zemí uvedených v rozhodnutí 2003/17/ES neřadí, takže v Brazílii a Moldavsku sklízené osivo nemůže být dováženo do EU. Obě země se tudíž rozhodly požádat Komisi, aby podle výše uvedeného rozhodnutí právně upravily některé jejich produkce osiva (Brazílie: pícniny a obiloviny, Moldavsko: obiloviny, olejniny a přadné rostliny a zelenina), tak aby byly rovnocenné a mohly být vyváženy do Evropy.
1.4V návaznosti na tyto žádosti Komise zkoumala právní předpisy Brazílie a Moldavska týkající se této oblasti. Následně provedla audit přehlídek porostu a systémů certifikace osiva v Brazílii a Moldavsku. Dospěla k závěru, že jejich požadavky a systémy jsou rovnocenné požadavkům a systémům EU a poskytují stejné záruky.
1.5Komise tudíž v obou případech shledala vhodným uznat brazilské a moldavské osivo za rovnocenné stejnému typu osiva sklízenému, produkovanému a kontrolovanému v EU. To lze učinit prostřednictvím rozhodnutí, jež přijme Evropský parlament a Rada.
2.Závěry a doporučení
2.1EHSV bere na vědomí pozitivní výsledky auditů, které Komise provedla v Brazílii a v Moldavsku v souladu s požadavky stanovenými v příloze II rozhodnutí 2003/17/ES, aby bylo možné uznat rovnocennost právních požadavků a úředních kontrol pro certifikaci osiva.
2.2EHSV v návaznosti na svá předchozí stanoviska k tomuto tématu a v souladu s tím, co již vyplynulo z jednání mezi Komisí, zainteresovanými stranami a členskými státy, souhlasí s legislativní opatřením, které je předmětem tohoto stanoviska. Výbor dále souhlasí s tím, že by uznání rovnocennosti mohlo být přínosné pro semenářské společnosti z EU působící v Brazílii a Moldavsku, potenciální dovozce v EU dovážející osivo z těchto zemí a zemědělce v EU, kteří budou mít napříště přístup k širší škále osiva.
2.3Výbor má výhradu pouze k návrhu uznat Moldavsku rovnocennost pro osivo zeleniny. Toto osivo, na které se vztahuje směrnice 2002/55/ES, se uvádí na trh výlučně v kategorii „standardní osivo“, která k uvedení na trh nevyžaduje úřední uznání, nýbrž vlastní osvědčení výrobce a případnou následnou kontrolu vlastností a kvality produktu teprve poté, co byl uveden na trh. Tento systém je založen na tom, že odpovědnost přebírá výrobce, který je řádně identifikovaným a dohledatelným subjektem, neboť má sídlo na území EU. Sledovatelnost a kontrola jistě nebudou snadné v případě, kdy budou výrobky pocházet ze zemí mimo EU. Z tohoto objektivního problému dosud vycházelo rozhodnutí EU neuznávat rovnocennost pro osivo zeleniny žádné třetí zemi. Výbor tedy upozorňuje na kritické aspekty a doufá, že Komise provede důkladnější přezkum.
2.4EHSV uznává, jak tvrdí Komise, že uznávání postupů certifikace zkoumaných produktů je opatření čistě technické povahy. Nicméně vzhledem k tomu, že otevírání evropského trhu produktům z třetích zemí však bude mít hospodářské a sociální důsledky, doporučuje Výbor provést posouzení dopadu s cílem ověřit, že toto opatření nepoškodí evropské výrobce, zejména mikropodniky a malé podniky.
2.5EHSV totiž připomíná Komisi, že v současné době ovládá více než 60 % trhu s osivem několik málo velkých nadnárodních společností. Otevření se třetím zemím, v nichž mají produkci pod kontrolou tyto společnosti, by mohlo ještě více zhoršit podmínky pro malé výrobce a konsorcia, což by mělo značný dopad i na hospodářskou a sociální odolnost mnoha místních společenství se specifickou produkcí. V nejzávažnějších případech by to mohlo zvýšit vylidňování venkovských komunit, což by se odrazilo i v biologické rozmanitosti evropské zemědělsko-potravinářské produkce a pěstování, neboť jsou to často právě malé podniky, které chrání některé druhy starodávných a tradičních osiv před zánikem.
2.6EHSV kromě toho opět vyzývá Komisi, aby provedla komplexní hodnocení výrobních postupů uplatňovaných v třetích zemích, přičemž připomíná, že za nejkonkurenčnějšími produkty a cenami stojí zneužívání pracovníků na pracovišti, mj. i dětí. Tento přístup se jeví nezbytný a nevyhnutelný, když se EU aktivně podílí na plnění cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030 OSN. EU je totiž v celosvětovém měřítku největším dovozcem i vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů a musí v rámci dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod uplatňovat svůj vliv, aby podpořil zlepšení životních a pracovních podmínek občanů a pracovníků v třetích zemích mj. i v zájmu potírání nekalé hospodářské soutěže.
2.7EHSV v neposlední řadě doufá, že předmětné rozhodnutí vstoupí v platnost pouze v případě, že rovnocennost a uznávání budou na druhé straně plně přiznány i stejným evropským produktům, aby podniky působící v tomto odvětví měly větší možnosti růstu a rozvoje. To by bylo v souladu se zvláštními požadavky, které již ve fázi konzultace vznesly zainteresované strany.
V Bruselu dne 6. února 2018
Brendan BURNS
předseda specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
_____________