Evropský hospodářský a sociální výbor
ECO/447
Přezkum obezřetnostních požadavků na investiční podniky
STANOVISKO
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady
o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky
a o změně nařízení (EU) č. 575/2013,
nařízení (EU) č. 600/2014 a nařízení (EU) č. 1093/2010
[COM(2017) 790 final – 2017/0359 (COD)]
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady
o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky
a o změně směrnic 2013/36/EU a 2014/65/EU
[COM(2017) 791 final – 2017/0358 (COD)]
Zpravodaj: Jarosław MULEWICZ
|
Konzultace
|
Evropský parlament – COM(2017) 790 final: 18/01/2018 a COM(2017) 791 final: 18/01/2018
Rada Evropské unie – COM(2017) 790 final: 14/02/2018 a COM(2017) 791 final: 14/02/2018
|
|
Právní základ
|
články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná specializovaná sekce
|
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
|
|
Přijato ve specializované sekci
|
26/03/2018
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
19/04/2018
|
|
Plenární zasedání č.
|
534
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
193/2/3
|
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV vítá návrhy Komise a doufá, že účinně přispějí k dosažení cílů, které Komise stanovila.
1.1.1Pro podporu investic, uvolnění stávajících a zajištění nových zdrojů financování podniků, lepší finanční příležitosti pro domácnosti a posílení hospodářské a měnové unie potřebuje EU silnější kapitálové trhy. Komise se zavázala provést nejpozději do roku 2019 všechna nezbytná opatření pro dokončení unie kapitálových trhů.
1.1.2Druhý cíl Komise souvisí s brexitem a s potřebou přilákat do EU investiční podniky. Rozhodnutí Spojeného království o vystoupení z Unie podnítilo potřebu aktualizovat unijní regulační rámec s cílem přilákat finanční podniky do EU. Ve Spojeném království, které plní úlohu významného centra kapitálových trhů a investiční činnosti, se nachází největší počet – přibližně polovina – investičních podniků Evropského hospodářského prostoru (EHP). Za ním následují Německo, Francie, Nizozemsko a Španělsko. Většina investičních podniků v rámci EHP jsou malé a střední podniky. Podle odhadů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) má přibližně osm investičních podniků, které jsou z velké části soustředěny ve Spojeném království, pod kontrolou zhruba 80 % aktiv všech investičních podniků v rámci EHP.
1.1.3Třetím cílem je vytvořit zvláštní právní rámec pro investiční podniky. Stávající obezřetnostní rámec je zaměřen na úvěrové instituce a s nimi spojená rizika. Investiční podniky nepřijímají vklady a neposkytují půjčky. To znamená, že jsou o mnoho méně vystaveny úvěrovému riziku a riziku výběru vkladů vkladateli v krátké lhůtě. Jejich služby se soustředí na finanční nástroje, které – na rozdíl od vkladů – nejsou vypláceny v nominální hodnotě, nýbrž kolísají v závislosti na pohybech trhu. V poskytování investičních služeb však konkurují úvěrovým institucím, neboť ty mohou svým zákazníkům nabízet investiční služby na základě bankovní licence. Úvěrové instituce a investiční podniky tedy představují instituce odlišné povahy. Investiční podniky systémového významu však rovněž podléhají požadavkům balíčku CRD IV / CRR, protože jsou považovány za finanční instituce. Uvedené podniky by tím, že se stanou úvěrovými institucemi, tudíž měly nadále dodržovat ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU a spadat pod dohled příslušných orgánů pro úvěrové instituce, včetně ECB v rámci jednotného mechanismu dohledu.
1.1.4Čtvrtým cílem Komise je vytvořit jednotný a integrovaný regulační rámec EU pro investiční podniky. Vzhledem k rozmanitosti oblastí své hospodářské činnosti se na investiční podniky v jednotlivých státech vztahují mnohá osvobození od právních požadavků, což má za následek složitost regulace pro řadu podniků, zejména těch, které působí ve vícero státech. Tato situace s sebou nese dodatečné riziko. Zavádění stávajícího právního rámce v členských státech působí roztříštěnost celkového regulatorního prostředí pro investiční podniky, v důsledku čehož může dojít k poškozující regulatorní arbitráži. To by mohlo ohrozit celistvost a fungování jednotného trhu. Obezřetnostní požadavky na investiční podniky navržené Komisí platí pro většinu malých a středních investičních podniků na území všech členských států EU.
1.2EHSV podotýká, že – ačkoli by to bylo neúmyslné – činnost investičních podniků se sídlem ve Spojeném království by byla přesunuta do členských států, které jsou členy bankovní unie nebo eurozóny, zejména pak do takových finančních center mezi zeměmi eurozóny, jako jsou Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Irsko. Členské státy Unie, které nejsou součástí eurozóny, by zůstaly stranou.
1.3EHSV vítá, že podle předpokladů mají ze směrnice a nařízení těžit zejména investiční podniky patřící do kategorie malých a středních podniků. Přiměřenější a vhodnější obezřetnostní rámec by jim měl pomoci zlepšit podmínky pro podnikání a snížit vstupní bariéry. To platí zejména ve vztahu ke kapitálovým požadavkům a administrativní zátěži. EHSV se domnívá, že tyto předpisy mohou být podnětem pro inovativní podniky, které se chtějí rozvíjet s využitím digitálních prostředků. Předmětné návrhy předpokládají mimo jiné usnadnění přístupu k financování pro malé a střední podniky, které nejsou bankami ani investičními podniky. Adekvátnější obezřetnostní rámec by měl přispět k uvolnění kapitálu z neproduktivních regulačních postupů a umožnit malým investičním podnikům nabízet lepší služby svým zákazníkům, včetně jiných malých a středních podniků. To by mělo investičním podnikům pomoci vykonávat úlohu prostředníků motivujících střadatele k investicím na území EU, a tím i zajistit nebankovní zdroje financování pro evropské podniky.
1.4Návrhy týkající se směrnice a nařízení o obezřetnostních požadavcích a dohledu nad investičními podniky stanoví nezbytné normy a požadavky, pokud jde o počáteční a stávající kapitál, pravomoci v oblasti dohledu, zveřejňování informací a odměňování. To umožňuje omezit riziko související s finančními operacemi investičních podniků. Aktuální zůstává otázka, do jaké míry se riziko, které nesou investiční podniky, přenese na zákazníky, jimiž jsou soukromí investoři a podniky. Pokud se bude činnost těchto podniků omezovat pouze na zprostředkovatelskou činnost pro zákazníky a jejich služby na investiční poradenství a správu portfolia, pak bude riziko obsažené ve finančních nástrojích spočívat především na zákaznících.
1.5Otevřená zůstává také otázka, zda jednostranné zavedení zvláštního právního rámce pro investiční podniky v Unii ze strany EU bez zohlednění trhů, jako jsou USA, Japonsko, Čína či Indie, nebude mít v době globalizace a elektronických trhů za následek odliv investorů z Evropy. Složitý právní rámec MiFID II a povinnost registrovat finanční produkty způsobily, že 20 až 50 % produktů přestalo být nabízeno. Proto by v případě zvláštního právního rámce pro investiční podniky měla být nová regulační opatření sledována a v případě negativní reakce finančních trhů pružně uzpůsobena. EHSV sdílí obavy, že finanční transakce, které tvoří až 54 % světového HDP, představují velké riziko. Zároveň však znamenají velkou příležitost pro financování rozvoje. Pokud se právní rámec nebude pružně měnit, pak se investiční podniky ze Spojeného království navzdory dobrým úmyslům namísto do EU přesunou do USA.
2.Souvislosti
2.1Na území EU existuje mnoho druhů investičních podniků, které nabízejí různé služby a mají různé zákazníky. Z údajů EBA vyplývá, že na konci roku 2015 působilo na území Evropského hospodářského prostoru (EHP) 6051 investičních podniků. Většina investičních podniků jsou malé a střední podniky. Podle odhadů EBA má přibližně osm investičních podniků pod kontrolou zhruba 80 % aktiv všech investičních podniků v rámci EHP. Jedná se o podniky se sídlem ve Velké Británii. Podle údajů EBA je přibližně 40 % investičních podniků na území EHP oprávněno poskytovat pouze investiční poradenství. 80 % investičních podniků na území EHP omezuje svou činnost na investiční poradenství, přijímání a předávání pokynů, správu portfolií a provádění pokynů. Přibližně 20 % investičních podniků je oprávněno obchodovat na vlastní účet a upisovat finanční nástroje, což jsou služby, jež v současné době podléhají nejpřísnějším obezřetnostním požadavkům.
2.2Ve Spojeném království, které plní úlohu významného centra kapitálových trhů a investiční činnosti, se nachází největší počet (přibližně polovina) investičních podniků EHP. Za ním následují Německo, Francie, Nizozemsko a Španělsko. Většina investičních podniků v rámci EHP jsou malé a střední podniky. Investiční podniky označené jako podniky systémového významu jsou nyní zpravidla dceřiné společnosti bankovních skupin nebo makléřů-prodejců pocházejících ze Spojených států, Švýcarska nebo Japonska.
2.3Orgán EBA doposud rozděloval investiční podniky do 11 kategorií, především podle investičních služeb, k jejichž poskytování jsou oprávněny na základě směrnice o trzích finančních nástrojů a na základě kritéria držení hotovosti nebo cenných papírů klientů. Investiční podniky poskytující širokou škálu služeb podléhají stejným požadavkům jako úvěrové instituce, pokud jde o kapitálové požadavky na krytí úvěrových, tržních a operačních rizik, a potenciálně také pokud jde o pravidla týkající se likvidity, odměňování a správy, zatímco podniky s omezenými oprávněními (obvykle považované za méně rizikové, tj. zajišťující investiční poradenství a přijímání a předávání pokynů) jsou od většiny těchto požadavků osvobozeny. EBA předkládá novou kategorizaci investičních podniků a navrhuje tři hlavní kategorie místo dosavadních jedenácti. V souladu s počátečními doporučeními patří podniky systémového významu do třídy 1 a nadále by se na ně vztahovaly požadavky balíčku CRD IV / CRR. Do třídy 2 patří podniky, které obchodují na vlastní účet a jsou vystaveny tržnímu riziku a úvěrovému riziku protistrany, uchovávají zákaznická aktiva a spravují je, drží hotovost zákazníků nebo překračují stanovené prahové hodnoty týkající se velikosti (nakládání se spravovanými aktivy – jak v rámci individuální správy portfolií, tak v rámci poskytování poradenských služeb – v hodnotě vyšší než 1,2 miliardy EUR, zpracovávání zákaznických pokynů nejméně za 100 milionů EUR denně u hotovostního obchodování nebo nejméně za 1 miliardu EUR denně u derivátů, rozvaha vyšší než 100 milionů EUR a celkový hrubý obrat z investičních činností vyšší než 30 milionů EUR). Tyto podniky mají povinnost provádět výpočet svých kapitálových požadavků na základě nových rizikových faktorů (koeficienty K). Do třídy 3 patří podniky, které nevykonávají výše uvedené typy činnosti a nepřekračují uvedené prahové hodnoty. Podniky patřící do třídy 3 nemusí splňovat kapitálové požadavky stanovené na základě koeficientů K.
2.4Regulační rámec EU pro investiční podniky se skládá ze dvou částí: zaprvé směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) a od ledna 2018 pak směrnice a nařízení MiFID II / MiFIR, které stanoví podmínky pro povolování, organizační požadavky a požadavky na provozování podnikatelské činnosti. Zadruhé tyto podniky, podobně jako úvěrové instituce, podléhají obezřetnostnímu rámci podle směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích CRD IV / CRR. To vyplývá ze skutečnosti, že tyto subjekty mohou v poskytování investičních služeb konkurovat úvěrovým institucím, neboť ty mohou svým zákazníkům nabízet investiční služby na základě bankovní licence. Úvěrové instituce zase podléhají klíčovým požadavkům směrnice MiFID, která přizpůsobuje podmínky poskytování investičních služeb investičními podniky a úvěrovými institucemi jak v oblasti ochrany investorů a výkonu činnosti v souladu s ustanoveními MiFID, tak pokud jde o hlavní obezřetnostní požadavky balíčku CRD IV / CRR.
2.5Na základě ustanovení nařízení CRR je přezkum obezřetnostního rámce pro investiční podniky prováděn za konzultace s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými vnitrostátními orgány. V návaznosti na žádost Komise o doporučení z prosince 2014 vydal orgán EBA v prosinci 2015 zprávu o stávajícím obezřetnostním rámci pro investiční podniky, v níž vyzývá ke změnám v současném přístupu. Po druhé žádosti Komise o doporučení z června 2016 vydal orgán EBA v listopadu 2016 diskusní dokument o možné podobě nového obezřetnostního systému pro převážnou většinu investičních podniků. K tomuto dokumentu bylo po dobu 3 měsíců možné vznést připomínky. Orgán EBA vydal v září 2017 svá závěrečná doporučení se zohledněním zpětné vazby a dodatečných údajů, které sesbíral od investičních podniků a od příslušných vnitrostátních orgánů, a vyzval zúčastněné subjekty, aby předložily své připomínky. Toto přesné nastavení doporučení týkající se nových kapitálových požadavků bylo také podpořeno rozsáhlým sběrem dat týkajících se investičních podniků. Práce byly prováděny vnitrostátními pověřenými orgány jménem orgánu EBA ve dvou fázích v roce 2016 a 2017.
2.6Zpráva orgánu EBA představuje komplexní a veřejně přístupnou analýzu současného stavu včetně údajů o množství a typech investičních podniků v členských státech. Tato zpráva rovněž vytváří pro většinu investičních podniků nový režim, kdy jsou zcela vyňaty z rámce balíčku CRD IV/CRR a v působnosti tohoto balíčku jsou ponechány pouze investiční podniky systémového významu v souladu s přepracovaným přístupem pro jejich identifikaci, který je uveden v tomto návrhu. Návrh je také konzistentní s MiFID a MiFID II / MiFIR. Stanovením obezřetnostních požadavků, které jsou přizpůsobeny podnikání a rizikům investičních podniků, je vyjasněno kdy a proč jsou tyto požadavky použity. To samo o sobě v některých případech zamezuje svévolnému užití obezřetnostních požadavků podle stávajícího rámce, k němuž dochází především z toho důvodu, že tyto požadavky byly stanoveny s ohledem na investiční služby uvedené v MiFID, nikoli s ohledem na typ činnosti investičních podniků.
2.7Výsledky přezkumu provedeného orgánem EBA byly projednány s členskými státy v rámci výboru pro finanční služby v březnu a říjnu 2017 a v rámci expertní skupiny pro bankovnictví, platební styk a pojištění v červnu a září 2017. Zohledněny byly také podněty zúčastněných stran v reakci na prvotní posouzení dopadů, jež Komise zveřejnila v březnu 2017. Kromě toho Komise zohlednila také podněty obdržené na základě předchozí rozsáhlé výzvy ke sdělení skutečností o účinnosti, ucelenosti a soudržnosti obecného unijního regulačního rámce pro finanční služby. S ohledem na podrobnou veřejnou konzultaci a shromažďování údajů, které prováděl orgán EBA, nepovažovala Komise za nutné, aby byla současně prováděna všeobecná veřejná konzultace. Útvary Komise namísto toho uskutečnily cílené konzultace se zúčastněnými subjekty. To zahrnovalo:
-kulatý stůl se zúčastněnými subjekty z oboru (investičními podniky, investory, advokátními kancelářemi, konzultanty) o návrzích orgánu EBA ohledně budoucího režimu, který se konal dne 27. ledna 2017;
-seminář o nákladech na současný systém, který se konal dne 30. května 2017;
-seminář týkající se návrhu konečných doporučení orgánu EBA, který se konal dne 17. července 2017.
2.8Orgán EBA odhaduje, že nové předpisy by zvýšily kapitálové požadavky souhrnně pro všechny nesystémové investiční podniky o 10 % ve srovnání s dnešními požadavky a snížily by je o 16 % ve srovnání s celkovými požadavky, které jsou uplatňovány v důsledku navýšení pilíře 1. Způsob, jakým by tyto dopady byly rozděleny mezi investiční podniky, by závisel na jejich velikosti, na investičních službách, které poskytují, a na tom, jak se ně budou vztahovat nové kapitálové požadavky. V případě disponibility kapitálu orgán EBA došel k závěru, že pouze velmi málo podniků by nemělo dostatečný kapitál na to, aby splnily nové požadavky – jednalo by se pouze o malý počet investičních poradců, obchodních podniků a multifunkčních podniků. Na druhé straně by pro podniky v této skupině, pro něž by zvýšení přestavovalo více než dvojnásobek nynějších požadavků, mohl být na několik let stanoven strop.
2.9Smlouva o fungování Evropské unie dává EU pravomoc stanovit příslušné předpisy v oblasti vytváření a fungování vnitřního trhu (článek 114 SFEU). S cílem usnadnit přístup k samostatné výdělečné činnosti a její výkon jsou na území EU přijímány směrnice (článek 53 SFEU). To se týká také právních předpisů o obezřetnostním dohledu nad poskytovateli finančních služeb, v tomto případě investičními podniky. Ustanovení směrnice navrhovaná v tomto návrhu nahrazují ustanovení, jež jsou součástí balíčku CRD IV a která rovněž vycházejí z článku 53 SFEU, pokud jde o investiční podniky. Ustanovení nařízení, kterého se tento návrh týká, nahrazují ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013, která rovněž vycházejí z článku 114 SFEU, pokud jde o investiční podniky.
2.10Nová pravidla nebudou mít žádné důsledky pro rozpočet EU.
3.Poznámky a připomínky
3.1EHSV vítá, že návrh zahrnuje požadavky týkající se jmenování orgánů obezřetnostního dohledu, počátečního a stávajícího kapitálu investičních podniků, likvidity, rizika koncentrace, pravomocí v oblasti dohledu a nástrojů k provádění obezřetnostního dohledu nad investičními podniky příslušnými orgány, podávání zpráv a zveřejňování informací, kontroly a hodnocení orgánem dohledu, správy a řízení společností a odměňování. V souvislosti s výše uvedeným směrnice stanoví pravidla dohledu nad investičními podniky a jejich kontroly a omezuje veškerá rizika související s hospodářskou činností těchto podniků. Směrnice se vztahuje na všechny investiční podniky, na které se od ledna 2018 vztahuje směrnice MiFID II.
3.2EHSV poukazuje na to, že v souladu s požadavky návrhu mají členské státy povinnost stanovit orgán, který bude vykonávat pravomoci obezřetnostního dohledu podle této směrnice. Členské státy mohou tyto pravomoci svěřit stávajícímu orgánu podle CRD IV nebo stanovit nový orgán, který je bude vykonávat. Příslušné orgány by měly mít pravomoc přezkoumávat a hodnotit obezřetnostní situaci investičních podniků a v případě potřeby vyžadovat změny v oblastech, jako jsou interní správa a řízení a procesy a postupy řízení rizik, a v případě potřeby by také měly mít potřebná oprávnění ke stanovení dodatečných požadavků, a to zejména v oblasti kapitálu a likvidity.
3.3Podle EHSV je podstatné, že příslušné orgány by měly úzce spolupracovat s veřejnými orgány a subjekty, jež v daném členském státě odpovídají za dohled nad úvěrovými a finančními institucemi. Členské státy musí zajistit, aby příslušné orgány jakožto strany Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) mezi sebou navzájem i s ostatními stranami ESFS spolupracovaly v oblasti zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací. Tyto orgány by měly zajistit zejména výměnu informací týkajících se řízení a vlastnické struktury, dodržování kapitálových požadavků, rizika koncentrace a likvidity investičního podniku, správních a účetních postupů a mechanismů vnitřní kontroly v investičním podniku a také veškerých dalších relevantních faktorů, které mohou ovlivnit riziko, jež investiční podnik představuje. To podle EHSV přispěje k větší transparentnosti evropského investičního trhu.
3.4Příslušné orgány mohou poskytovat EBA, ESMA, Evropské radě pro systémová rizika (ESRB), centrálním bankám členských států, Evropskému systému centrálních bank (ESCB) a ECB v jejich postavení měnových orgánů a podle potřeby také veřejným orgánům odpovědným za dohled nad platebními a zúčtovacími systémy důvěrné informace, pokud jsou tyto informace nezbytné pro plnění jejich povinností. Podle EHSV tím vznikne evropský systém informací o investičních podnicích, který nekale jednajícím podnikům teoreticky znemožní provádět finanční operace.
3.5Požadavky na počáteční kapitál, zejména pokud jde o investiční podniky, které jsou malými a středními podniky a nedrží hotovost ani cenné papíry zákazníka, se mírně zvyšují z 50 000 na 75 000 EUR. Požadavky na počáteční kapitál investičních podniků systémového významu stanoví CRD IV / CRR. EHSV znovu konstatuje, že návrh směrnice o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky vytváří možnosti pro malé a střední podniky, zejména ty, které se rozvíjejí s využitím digitálních prostředků.
3.6Z údajů získaných od více než 1 200 podniků vyplývá, že 80 % podniků splňuje navrhované požadavky na likviditu. Přibližně 70 % podniků má více než trojnásobně vyšší částku dostupných likvidních aktiv. Podle EHSV tedy nová pravidla nevyloučí z trhu převážnou většinu v současné době existujících investičních podniků.
3.7Politika investičních podniků v oblasti odměňování musí být transparentní a musí být propojena s podstupovanými riziky a vytvářenými zisky. Systémy odměňování musí podléhat kontrole a schválení ze strany orgánů dohledu. Členské státy by měly investičním podnikům uložit povinnost zveřejňovat politiku odměňování a měly by zajišťovat, aby tyto podniky poskytovaly příslušným orgánům informace o počtu fyzických osob, kterým byla v daném účetním období vyplacena odměna ve výši alespoň 1 milion EUR. V takových případech bude třeba orgánům poskytnout informace o pracovních povinnostech, druhu činnosti, hlavních složkách odměny, prémiích, odměnách vázaných na plnění dlouhodobých cílů a příspěvcích na důchodové zabezpečení. Tyto informace by byly předávány orgánu EBA a zveřejňovány. EHSV zastává názor, že se jedná o správné opatření, jehož cílem je propojení odměn s hospodářskými výsledky investičních podniků.
3.8EHSV s potěšením konstatuje, že pobočky zahraničních investičních podniků podléhají kontrolám a požadavku každoročního předávání informací o názvu, povaze činnosti a umístění všech dceřiných podniků a poboček, obratu, počtu zaměstnanců vyjádřeném v přepočtu na plné pracovní úvazky, zisku či ztrátě před zdaněním, zdanění zisku či ztráty a přijatých veřejných dotacích.
3.9EHSV rovněž považuje za správné, že podle článku 33 návrhu směrnice by příslušné orgány měly povinnost přijmout vhodná opatření, pokud přezkum a hodnocení uvedené v odst. 1 písm. e) tohoto článku prokážou, že ekonomická hodnota vlastního kapitálu investičního podniku klesla o více než 15 % jeho kapitálu. Obecně vzato by to spočívalo v navýšení vlastního kapitálu investičního podniku.
4.Konkrétní připomínky
4.1EHSV se domnívá, že poté co v roce 2007 začala pro trhy všech derivátů platit směrnice MiFID, byly některé specializované podniky obchodující s komoditními deriváty zcela vyloučeny z rámce MiFID a z obezřetnostních požadavků. Činnost mnoha takovýchto podniků v oblasti finančních nástrojů se obvykle soustředí na ochranu mateřských společností před riziky souvisejícími s fyzickým vytvářením komodit, s jejich předáváním, skladováním nebo nákupem. V závislosti na odvětví (např. energetika, zemědělství) může být rozsah jejich zajišťovací činnosti výrazný, což má podstatné důsledky, pokud jde o kapitálové požadavky podle stávajícího rámce. Tyto podniky budou od nynějška vykonávat svou činnost na základě navrhované směrnice o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky.
4.2Podle EHSV je důležité, že návrhy týkající se směrnice a nařízení zavádějí nové ukazatele rizika (koeficienty K) a možnost postupného zavedení a stanovení stropu pro vyšší požadavky. Koeficienty K zahrnují rizika související se zákazníkem (RtC) a u podniků obchodujících na vlastní účet a provádějících pokyny zákazníka na své jméno, rizika související s trhem (RtM) a rizika související s podnikem (RtF).
4.3EHSV podotýká, že ve svém stanovisku Reforma bankovnictví – kapitálové požadavky a změny rámce pro řešení krizí (ECO/424), ve stanovisku k MiFID a MiFIR (INT/790) a také v dřívějších stanoviscích k balíčku CRD IV/CRR vždy podporoval obezřetnostní požadavky pro kapitálové trhy EU.
V Bruselu dne 19. dubna 2018
Luca JAHIER
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
_____________