VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Název iniciativy

Vize pro rybolov a akvakulturu do roku 2040

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

GŘ MARE, oddělení D3 (SRP a strukturální podpora – rozvoj a koordinace politik)

Pravděpodobný druh iniciativy

Komunikace

Předběžný harmonogram

3/4. čtvrtletí 2026 (plánované datum přijetí)

Další informace

Pověřovací dopis komisaři Kadisovi

Evropský pakt pro oceány

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

V dopise od předsedkyně von der Leyenové byl komisař Kadis pověřen vypracováním „vize pro odvětví rybolovu a akvakultury s výhledem do roku 2040“. Účelem této vize pro rybolov a akvakulturu do roku 2040 (dále jen „vize 2040“) je stanovit patnáctiletý strategický rámec, který bude sloužit jako vodítko pro rozvoj politiky v rámci hodnotového řetězce v odvětvích rybolovu, akvakultury a zpracování. Vize 2040 má rovněž řešit systémové výzvy, které ovlivňují odvětví rybolovu a akvakultury, a zároveň zajistit jeho udržitelnost a dlouhodobou konkurenceschopnost.

Základním principem vize 2040 bude propojení různých iniciativ Komise na základě prognostické studie „Rybáři budoucnosti“, Evropského paktu pro oceány a probíhajícího hodnocení nařízení o společné rybářské politice s cílem sladit je s prioritami EU a využít získané zkušenosti. Tato iniciativa bude zahrnovat plán energetické transformace pro rybolov a akvakulturu v EU, který bude připraven souběžně, a poskytne obecný rámec pro Strategii EU pro vnější činnost v oblasti rybolovu, která bude přijata současně s vizí 2040. Bude také v souladu se strategií pro odolné pobřežní komunity a ostrovy.

Tímto způsobem se vize 2040 zařadí do současné agendy Komise pro zjednodušení, navrhovaného rozpočtu EU na období 2028–2034, Kompasu konkurenceschopnosti, Vize pro zemědělství a potraviny, unie dovedností, Agendy pro spotřebitele do roku 2030, strategie bioekonomiky a nařízení o obnově přírody. 

Problém, který má iniciativa řešit

Díky neustálému úsilí rybářů, producentů akvakultury, vědecké obce a orgánů EU a členských států se odvětví rybolovu a akvakultury v EU neustále zlepšuje z hlediska udržitelnosti a v EU je dnes nadměrně loveno mnohem méně populací než před dvaceti lety. Odvětví rybolovu a akvakultury v EU však i nadále čelí významným výzvám, z nichž některé jsou staré, jiné nové.

Některé rybí populace jsou stále loveny nad rámec bezpečných biologických limitů, mimo jiné kvůli tlaku na nadměrný rybolov. Eutrofizace, znečištění a změna klimatu však představují další překážky pro dosažení udržitelnosti. Dalším problémem je ničení mořského prostředí, například rybolovem a jinými námořními činnostmi, a konkrétně používáním zařízení, která mají negativní dopad na biologickou rozmanitost nebo mořské ekosystémy. Environmentální stresové faktory a rostoucí dopady změny klimatu v kombinaci s kolísavými hospodářskými výsledky odvětví, klesající zaměstnaností a rostoucím nedostatkem pracovních sil ohrožují dlouhodobou životaschopnost odvětví rybolovu a akvakultury v EU.

Kromě toho obtížné pracovní podmínky v tomto odvětví, které nejsou adekvátně kompenzovány mzdami, a nejistota ohledně budoucí životaschopnosti podniků a investic odrazují mladé lidi od vstupu do tohoto odvětví, brání generační obměně a přispívají k existenční krizi v mnoha místních komunitách. Skutečnost, že odvětví rybolovu je stále silně závislé na fosilních palivech a že některé druhy akvakultury jsou velmi energeticky náročné, činí toto odvětví obzvláště citlivým na výkyvy cen fosilních paliv a také oslabuje udržitelnost produktů rybolovu a akvakultury. Širší vývoj, včetně konkurence o námořní prostor (obnovitelná energie na moři, kabely na mořském dně, chráněné mořské oblasti) a geopolitické změny (brexit nebo útočná válka Ruska proti Ukrajině), dále zkomplikovaly výhled pro toto odvětví.

Bez jasného strategického směřování bude obtížné najít soudržné politické řešení, což zase sníží konkurenceschopnost, zhorší environmentální rizika, zpomalí energetickou transformaci, zvýší rizika v oblasti bezpečnosti potravin a prodlouží nedostatek pracovních sil. Řešení těchto faktorů je proto zásadní pro zajištění udržitelného, konkurenceschopného, sociálně životaschopného a dynamického odvětví rybolovu a akvakultury v EU do roku 2040.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

EU má výlučnou pravomoc v oblasti zachování mořských biologických zdrojů v rámci společné rybářské politiky. V oblastech, jako je akvakultura a tržní politika, kde jsou pravomoci sdíleny s členskými státy, se uplatňuje zásada subsidiarity. Tato zásada definuje okolnosti, za kterých má opatření přijmout EU, a nikoli pouze členské státy.

Vize 2040 poskytne obecný strategický směr pro všechna opatření EU v oblasti rybolovu a akvakultury. Tato zásadní iniciativa zajistí soudržné jednání a poskytne perspektivu a směr pro budoucí odvětví rybolovu a akvakultury v EU, a to jak v otázkách, které spadají do výlučné pravomoci EU, tak v otázkách, kde je pravomoc sdílená s členskými státy.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Vize 2040 poskytne soudržný rámec pro politické cíle související s potřebami odvětví rybolovu a akvakultury v EU. Bude vycházet z probíhajících diskusí o dosažení rovných podmínek, posílení potravinové bezpečnosti, zachování mořských biologických zdrojů a provádění reforem a inovací. Na základě těchto diskusí je cílem zlepšit konkurenceschopnost, generační obnovu a dovednosti, urychlit zelenou, digitální a sociální transformaci a rozvíjet pobřežní a ostrovní komunity. Vize 2040 se dále bude zabývat přístupem k financování pro dosažení těchto cílů a zaměří se na zjednodušení, aby byly tyto cíle dosaženy nákladově efektivním způsobem.

Vize 2040 představí celostní přístup, který navrhuje soudržný budoucí směr pro všechny aspekty rybolovu a akvakultury, včetně poptávky spotřebitelů, dodávek potravin z vodních živočichů, přizpůsobené pracovní síly a optimalizovaných výrobních nástrojů (plavidla, farmy, přístavy atd.). Při vypracovávání vize 2040 se Komise bude snažit identifikovat nejdůležitější ekonomické, sociální a environmentální kompromisy a bude se jimi důsledně zabývat, čímž poskytne cestu k transformaci odvětví do roku 2040. Tyto kompromisy budou muset zohlednit také budoucí nejistoty související například s geopolitickou nestabilitou a dopady změny klimatu.

Konkrétněji řečeno, vize 2040 bude muset zahrnovat aspekty, jako je budoucnost společné rybářské politiky, hospodářská výkonnost rybářské flotily EU, zajištění rovných podmínek, vývoj systému potravin z vodních živočichů v EU, možnosti zjednodušení s cílem zajistit řádné provádění legislativních rámců, cesty k energetické transformaci odvětví s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, zelenou a digitální transformaci odvětví, atraktivitu odvětví z hlediska zaměstnanosti, generační obnovu, otázky územního plánování a příležitosti pro zajištění financování odolných obchodních modelů se zvláštním zřetelem a opatřeními přizpůsobenými regionům se specifickými potřebami.

Jak je uvedeno v Paktu pro oceány, vize 2040 navrhne postup pro odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování. Kromě toho bude doprovázena Strategií EU pro vnější činnost v oblasti rybolovu, která je rovněž navržena v Paktu pro oceány. Plán energetické transformace, který bude začleněn do sdělení o vizi 2040, bude mít za cíl usnadnit energetickou transformaci odvětví rybolovu a akvakultury v EU snížením jeho závislosti na fosilních palivech a zvýšením energetické účinnosti prostřednictvím přijetí nízkouhlíkových a uhlíkově neutrálních zdrojů energie.

Vize 2040 bude předložena jako sdělení Komise a stanoví strategický směr pro odvětví rybolovu a akvakultury EU do roku 2040. Nejedná se o akční plán ani o plán postupu, a proto nevyžaduje plán provádění.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Vize 2040 bude předložena jako sdělení Komise. Jelikož bude stanovovat rámec politických opatření, a nikoli konkrétní nástroje, nebude vyžadovat posouzení dopadů.

Konzultační strategie

Komise se bude snažit shromáždit informace od různých zúčastněných stran zapojených do hodnotového řetězce rybolovu a akvakultury. Kromě toho bude její konzultační strategie výslovně zaměřena na dosažení shody mezi zájmovými skupinami a veřejnými orgány ohledně společné vize budoucnosti odvětví do roku 2040.

Konzultační strategie proto bude kombinovat výzvu k předložení faktických podkladů s cílenými konzultačními aktivitami, ale bude také zahrnovat zjištění partnerství pro transformaci energetiky, včetně závěrů konference na vysoké úrovni, která se konala v únoru 2026. Cílem konzultačního procesu je poskytnout zúčastněným stranám příležitost navrhnout vizi pro rybolov a akvakulturu do roku 2040 spolupracujícím a inkluzivním způsobem, a to na základě poslechu názorů všech zúčastněných stran.

Konzultace bude zahrnovat názory a postřehy vnitrostátních správních orgánů, regionálních a místních orgánů, odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování, pracovníků a dalších subjektů hodnotového řetězce, nevládních organizací, akademické obce, odborových svazů, výzkumných institucí a občanů.

Skupiny zúčastněných stran budou rovněž vybízeny, aby sdílely veškeré dokumenty, které vypracovaly a v nichž je uvedena jejich vize pro dané odvětví.

Proč se konzultace koná?

Účelem konzultací je shromáždit názory zúčastněných stran, aby bylo možné vizi 2040 vypracovat, a zapojením zúčastněných stran podpořit jejich odpovědnost za její výsledky. Úspěch jakékoli vize bude vyžadovat podporu všech zúčastněných stran, tj. všech, které mají zájem na životaschopném odvětví rybolovu a akvakultury v EU. Komise sama tohoto cíle dosáhnout nemůže.

Cílová skupina

Vnitrostátní správní orgány, regionální a místní orgány, subjekty v hodnotovém řetězci (rybolov, akvakultura, zpracovatelé, dovozci, maloobchodníci, přístavy, infrastruktura, stavba lodí, spotřebitelé atd.), organizace občanské společnosti (podniky, nevládní organizace, odbory), akademické a výzkumné instituce.