VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Název iniciativy

Akční plán pro sociální ekonomiku – přezkum v polovině období

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – oddělení pro sociální a inkluzivní podnikání (G3)

Pravděpodobný druh iniciativy

Sdělení Komise

Předběžný harmonogram

4. čtvrtletí 2025

Další informace

Portál pro sociální ekonomiku

Akční plán pro sociální ekonomiku

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2024–2029 jasně vymezují „udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy“ jako prioritní cíl. Klíčové prvky, které by přispěly k dosažení tohoto cíle, jsou: i) posílení odolnosti a konkurenceschopnosti EU, ii) usnadnění ekologické a digitální transformace, iii) podpora inovací, průmyslového rozvoje a prostředí příznivého pro podnikání a iv) společný pokrok.

Sociální ekonomika, která v EU zaměstnává nejméně 11,5 milionu lidí 1 , je důležitou hnací silou pokroku při plnění tohoto cíle, přispívá k jednotnější, prosperující, bezpečnější a odolnější Evropě a přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Subjekty sociální ekonomiky (včetně sdružení, družstev, vzájemných společností, nadací a sociálních podniků) nadřazují sociální a/nebo environmentální účel zisku. Prokázaly pozoruhodnou schopnost podporovat odolné komunity a obchodní modely, demokratickou účast a ekonomiku, která funguje ve prospěch všech, vytvářet pracovní místa a zároveň řešit klíčové společenské výzvy v celé řadě odvětví.

Obnovení podpory sociální ekonomiky potvrdila prezidentka Ursula von der Leyenová v dopise výkonné místopředsedkyni Roxaně Mînzatuové, v němž jí udělila mandát k „podpoře rozvoje sociální ekonomiky, zejména plným prováděním akčního plánu sociální ekonomiky“. Zpráva Enrica Letty o jednotném trhu a Sauliho Niinistöa o posílení připravenosti Evropy čelit krizím připomínají význam sociální ekonomiky pro reakci hospodářství a celé společnosti na krize.

Dne 9. prosince 2021 přijala Evropská komise  akční plán pro sociální ekonomiku. Navrhuje více než 60 konkrétních opatření, která mají být provedena do roku 2030 s cílem pomoci mobilizovat úplný potenciál sociální ekonomiky EU a uvolnit její sílu sociální a hospodářské transformace. Evropský parlament akční plán uvítal ve svém usnesení ze dne 6. července 2022. S cílem napomoci provádění akčního plánu bylo 27. listopadu 2023 přijato doporučení Rady o vytvoření rámcových podmínek sociální ekonomiky v členských státech EU.

Problém, který má iniciativa řešit

Cílem provádění akčního plánu je vytvořit vhodné podmínky pro rozkvět sociální ekonomiky, poskytnout subjektům sociální ekonomiky příležitosti ke vzniku a růstu a zasadit se o to, aby sociální ekonomika a její potenciál byly viditelnější.

V rámci akčního plánu se Komise zavázala, že „v roce 2025 zhodnotí provádění akčního plánu a zveřejní zprávu, v níž popíše dosažený pokrok a nový vývoj“. Tento přezkum v polovině období ve formě sdělení doprovázeného pracovním dokumentem útvarů Komise posoudí, čeho bylo dosud dosaženo, a určí možná další opatření na podporu cílů akčního plánu.

Jak je vysvětleno v akčním plánu a jak vyplývá z dostupných důkazů (stanoviska Výboru regionů 2021/C440/12 a 2023/C157/05 a Evropského hospodářského a sociálního výboru C/2024/882 a INT/972, jakož i důkazy shromážděné během přípravy doporučení Rady o rozvoji rámcových podmínek sociální ekonomiky), sociální ekonomika je v členských státech rozvinuta nerovnoměrně. To dále komplikuje posuzování dopadů na jednotlivé země. Některé členské státy například dosud nevypracovaly a nezavedly komplexní strategie, které by uznaly a stimulovaly sociální ekonomiku. V důsledku toho stále přetrvávají nedostatky v provádění politik a opatření v oblasti sociální ekonomiky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, které brání dalšímu rozvoji ekosystému.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Iniciativa je v souladu s článkem 153 SFEU, konkrétně s písmenem h) o integraci osob vyloučených z trhu práce a písm. j) o boji proti sociálnímu vyloučení. Akční plán a jeho přezkum v polovině období jsou rovněž v souladu s cíli stanovenými v článcích 173 a 174 SFEU, které odkazují na potřebu podporovat prostředí příznivé pro rozvoj podniků v celé EU, zejména malých a středních podniků, a na potřebu posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Přezkum v polovině období je příležitostí k aktualizaci rámce pro činnost na úrovni EU, do níž budou zapojeny vnitrostátní, regionální a místní orgány a zúčastněné strany, s cílem určit zbývající problémy, navrhnout opatření k jejich řešení a maximalizovat pozitivní dopad akčního plánu.

Je třeba přijmout opatření na úrovni EU s cílem řešit nerovnoměrný rozvoj sociální ekonomiky v jednotlivých členských státech a poskytnout koordinovanou podporu jejímu růstu. Akční plán podporuje soudržnost politik, usnadňuje vzájemné učení a posiluje přeshraniční spolupráci a umožňuje sociální ekonomice účinněji přispívat k širším sociálním, hospodářským, environmentálním a územním cílům EU.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Akční plán dal sociální ekonomice nový impuls, včetně přijetí vůbec prvního právního aktu EU na podporu sociální ekonomiky: návrh doporučení Rady z roku 2023 ohledně vypracování rámcových podmínek pro sociální ekonomiku. Tento přezkum v polovině období nabízí příležitost: i) přehodnotit cíle akčního plánu pro sociální ekonomiku; ii) určit oblasti, v nichž je třeba akční plán posílit nebo upravit, se zaměřením na změněné prostředí a nové politické priority, a iii) rozvíjet nové iniciativy, které pomohou sociální ekonomice plně využít jejího potenciálu, mimo jiné zvýšením spravedlnosti a rovnosti v evropských společnostech.

Cílem přezkumu v polovině období bude zejména:

·zasadit akční plán do kontextu priorit nové Komise (tj. prosperující a konkurenceschopné Evropy) s přihlédnutím k celkovému geopolitickému kontextu a vyvíjejícímu se rozpočtovému rámci EU,

·posoudit pokrok, kterého Komise dosáhla při provádění 63 opatření oznámených v akčním plánu,

·posoudit výsledky dosažené v členských státech a propojit je s klíčovými cíli akčního plánu,

·identifikovat nový vývoj, k němuž došlo v ekosystému sociální ekonomiky od přijetí akčního plánu,

·určit výzvy, jimž se při provádění akčního plánu čelí, a vydat doporučení k jejich řešení,

·určit následná, doplňková nebo nová opatření, která mají být provedena v letech 2026–2030 a která by vyplynula z těchto doporučení, případně včetně opatření, jejichž cílem je zjednodušit a snížit zátěž v souladu s cíli EU.

Cílem přezkumu v polovině období je v konečném důsledku posílit význam a soudržnost akčního plánu pro sociální ekonomiku a podpořit rozvoj evropského ekosystému sociální ekonomiky.

Pravděpodobné dopady

Tento přezkum v polovině období má potenciál utvářet, přizpůsobit a zlepšit stávající akční plán, aby byl účinnější a relevantnější jakožto nástroj k dosažení politických cílů Komise. Zvolený nástroj je nelegislativní a nezávazný. Jeho dopad se bude v jednotlivých zemích lišit v závislosti na povaze a vyspělosti jejich ekosystémů sociální ekonomiky.

Budoucí monitorování

Komise má v úmyslu vypracovat rámec pro monitorování a hodnocení akčního plánu s cílem posoudit jeho provádění po roce 2030. Komise bude rovněž pravidelně informovat členské státy a zúčastněné strany ohledně přezkumu v polovině období a provádění akčního plánu prostřednictvím expertní skupiny Komise pro sociální ekonomiku a sociální podniky.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Provedení posouzení dopadů se nepředpokládá. Přezkum v polovině období bude vycházet ze stávajících důkazů o politických a právních rámcích pro sociální ekonomiku shromážděných v posledních několika letech (stanoviska Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru a důkazy shromážděné během přípravy doporučení Rady o vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky). Kromě toho se uskuteční řada konzultací se zúčastněnými stranami, jak je uvedeno v oddíle níže.

Konzultační strategie

Pro sdělení není nutná veřejná konzultace. Akční plán pro sociální ekonomiku již těžil ze značných příspěvků od zúčastněných stran a široké veřejnosti. Kromě této výzvy k předložení faktických podkladů se počítá se souborem cílených konzultací. Cílem těchto konzultací bude nalézt rovnováhu mezi různými typy zúčastněných stran, jako jsou členské státy, EU, celostátní a místní sítě organizací sociální ekonomiky, finanční zprostředkovatelé a akademičtí pracovníci, a pokrýt reprezentativní zeměpisnou oblast EU, včetně odlehlých a méně rozvinutých regionů.

Plánované cílené konzultace budou zahrnovat:

·strukturované individuální a skupinové rozhovory s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně expertní skupiny Komise pro sociální ekonomiku a sociální podniky,

·zvláštní zasedání Výboru pro sociální ochranu a Výboru pro zaměstnanost,

·zvláštní setkání s Evropským výborem regionů,

·cílené slyšení s organizacemi občanské společnosti v rámci strategického dialogu zavedeného Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování,

·další přesné konzultace s dalšími zúčastněnými stranami zastupujícími konkrétní skupiny.

V rámci této výzvy k předložení faktických podkladů vyzýváme zúčastněné strany, aby odpověděly na následující otázky.

·Jaké byly nejvýznamnější úspěchy při provádění akčního plánu pro sociální ekonomiku od jeho přijetí v roce 2021?

·Jaký nový vývoj jste zaznamenali v ekosystému sociální ekonomiky od přijetí akčního plánu?

·Která odvětví by mohla být v nadcházejících letech nejúčinněji podporována modely a přístupy sociální ekonomiky?

·Jaká opatření by měla být v letech 2026-2030 upřednostněna, aby se sociální ekonomika mohla plně rozvinout?

·Existují nějaké konkrétní iniciativy nebo příklady osvědčených postupů, které by podle vás měly být zdůrazněny nebo replikovány v celé EU?

(1)  Evropská komise: CIRIEC, Euricse, European Innovation Council and SMEs Executive Agency, Spatial Foresight, Carini, C. et al., Benchmarking the socio-economic performance of the EU social economy – Improving the socio-economic knowledge of the proximity and social economy ecosystem, Úřad pro publikace Evropské unie, 2024, https://data.europa.eu/doi/10.2826/880860 .