VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Název iniciativy	Evropská strategie vnitřní bezpečnosti
Příslušné GŘ – odpovědné oddělení	GŘ HOME.D5
Pravděpodobný druh iniciativy	Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě
Předběžný harmonogram	1. čtvrtletí 2025
Další informace	–
Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Desetiletí spolupráce a integrace vytvořila silnou EU se svobodnou, otevřenou a demokratickou společností založenou na zásadách právního státu a prosperujícím jednotném trhu EU. Evropa však dnes čelí novým a naléhavým geopolitickým výzvám a celé řadě bezpečnostních hrozeb plynoucích z organizované trestné činnosti, terorismu a ze strany nepřátelských státních i nestátních aktérů. Stejně jako se společnosti rychleji mění a stávají se složitějšími, zvyšuje se i komplexnost bezpečnostních hrozeb: každou technologickou inovaci se někdo pokusí zneužít k nekalým účelům.

Evropská strategie vnitřní bezpečnosti, iniciativa oznámená předsedkyní von der Leyenovou v politických směrech pro novou Komisi 1 , vytyčí komplexní reakci EU na všechny hrozby pro vnitřní bezpečnost – online i offline. Zajistí, aby otázky bezpečnosti byly začleněny do právních předpisů a politik EU. Uvedená strategie bude vycházet ze strategie bezpečnostní unie EU na období 2020–2025 a doplní další iniciativy Komise, zejména Strategii unie připravenosti, bílou knihu o budoucnosti obrany a Štít pro demokracii.

Problém, který má iniciativa řešit

Během předchozího funkčního období Komise (2019–2024) poskytla strategie bezpečnostní unie pevný rámec pro budování kapacity EU pro řešení hrozeb. EU je díky ní na bezpečnostní výzvy připravena lépe, než tomu bylo v době, kdy byla strategie přijata.

V poslední zprávě o pokroku, přijaté v květnu 2024 2 , se však zdůrazňuje, že v geopolitickém, hospodářském a bezpečnostním kontextu v EU i v jejím okolí došlo k hlubokým a trvalým změnám. EU musí být připravena předvídat budoucí hrozby a bojovat proti nim v rámci měnícího se geopolitického scénáře. Zločinecké sítě, násilní extremisté, teroristé a další nepřátelské subjekty působí na mezinárodní úrovni a snadno se pohybují mezi digitálním a fyzickým světem. Těží ze sociálních problémů a ekonomické nerovnosti; zločinecké sítě uplatňují extrémní násilí ke zvýšení zisků a využívají korupci k pronikání do veřejných institucí, místních komunit a legální ekonomiky. To narušuje důvěru v demokratické instituce a právní stát. Došlo rovněž k prudkému vzestupu nových a hybridních ideologií a protisystémových/protivládních extremistů, kteří se jednoznačně snaží přetvořit demokratický právní řád; v důsledku mezinárodního geopolitického napětí a konfliktů sílí také teroristické hrozby.

Globální vývoj zásadním způsobem ovlivňuje vnitřní bezpečnost. EU se musí vypořádat s vedlejšími účinky proměňující se dynamiky geopolitické moci a vnější nestability – na Ukrajině po ruské útočné válce, na Blízkém východě a v subsaharské oblasti. Bezpečnost EU je rovněž ovlivněna její závislostí na třetích zemích, například pokud jde o energetiku, technologie a IT a telekomunikační zařízení. V tomto náročném prostředí čelí EU hybridním hrozbám ze strany státních i nestátních aktérů (vlád a dalších subjektů). Kritická infrastruktura, včetně energetických sítí a dopravních systémů, je cílem kybernetických útoků a sabotáže, které odhalují zranitelná místa v poskytování základních služeb a mají závažný dopad na hospodářskou bezpečnost EU.

Digitální technologie se stala zásadním faktorem pro všechny aspekty bezpečnosti, kdy většina hrozeb zahrnuje kybernetický prvek a také dezinformace, jejichž cílem je zesílit rozdělení, polarizaci a nedůvěru v evropské vlády a instituce. Donucovací orgány v neposlední řadě často postrádají vhodné nástroje a přístup k údajům nezbytným pro vyšetřování nezákonných finančních toků a přípravy útoků nebo k tomu, aby byly schopny rozbít vnitrostátní a nadnárodní zločinecké sítě. Je proto třeba posílit mechanismy přeshraniční a mezinárodní spolupráce, aby členské státy mohly účinně bojovat proti organizované trestné činnosti a terorismu.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Hmotněprávním základem iniciativy jsou ustanovení týkající se širší činnosti EU v části třetí hlavě V Smlouvy o fungování EU (SFEU) týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Spolupráce v rámci iniciativy se zeměmi, které nejsou členy EU, je založena na tomto právním základu:

·společná zahraniční a bezpečnostní politika / společná bezpečnostní a obranná politika: články 42 až 43 SFEU,

·vztahy s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi: SFEU, zejména článek 220,

·dialogy o bezpečnosti: Smlouva o Evropské unii, čl. 27 odst. 2.

Toto nelegislativní sdělení nenavrhuje žádné rozšíření regulačních pravomocí EU ani povinných závazků pro členské státy, nýbrž má za cíl doplnit a podpořit činnosti členských států v této oblasti politiky.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Vzhledem k tomu, že zločinecké sítě, teroristé, extremistické skupiny a nepřátelské státní i nestátní subjekty působí v globálním a vzájemně propojeném prostředí, a to jak v rámci EU, tak mimo ni, jakož i ke stále závažnějším hrozbám pro bezpečnost, zabezpečení, společnost a právní stát v EU, nejsou stávající opatření členských států a EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva dostatečná. Je třeba přijmout další klíčová opatření na ochranu vnitřní bezpečnosti EU nyní i v budoucnu a k zachování společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu se sdílenými pravomocemi EU a členských států.

Vzhledem k silné vazbě mezi vnitřními a vnějšími aspekty bezpečnostní politiky a vzhledem k tomu, že bezpečnostní hrozby přesahují evropské hranice, se očekává, že opatření na úrovni EU oproti opatřením přijatým jednotlivými členskými státy přinesou hmatatelnou přidanou hodnotu.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Očekává se, že iniciativa poskytne komplexní a zastřešující plán na posílení vnitřní bezpečnosti EU a bude informovat o konkrétních opatřeních, která mají být provedena během funkčního období této Komise. Strategie rovněž zdůrazní řadu úspěchů, jichž EU již dosáhla v oblasti ochrany své bezpečnosti, a to, jak na nich bude EU dále stavět formou operativních a legislativních opatření.

Strategie bude usilovat o začlenění bezpečnosti do politik, právních předpisů a programů EU se zaměřením na:

·schopnost předvídat hrozby a reagovat na ně,

·nutnost předcházet škodám a chránit lidi,

·potřebu jednat na všech úrovních (od globálního rozměru až po místní rozměr) a dále

·potřebu zajistit, aby mezinárodní spolupráce byla přínosná pro vnitřní bezpečnost EU.

Strategie se rovněž snaží zapojit všechny zúčastněné strany, které mohou k vnitřní bezpečnosti přispět v rámci celospolečenského přístupu, včetně soukromých partnerů a občanské společnosti.

Strategie konkrétně posílí strukturu EU pro vnitřní bezpečnost, což vyžaduje navýšení operační kapacity formou rozšíření Europolu a agentury Frontex a také diskusi o úloze Eurojustu a Úřadu evropského veřejného žalobce.

Kromě toho budou ve strategii hrát významnou úlohu digitální technologie. To zahrnuje zvážit opatření týkající se přístupu k údajům pro účely vymáhání práva a uchovávání údajů, boje proti kyberkriminalitě a teroristickému obsahu online a posílení spolupráce s technologickými platformami prostřednictvím internetového fóra EU. Digitální technologie a umělá inteligence navíc nabízejí významné možnosti pro zlepšení kapacit v oblasti prosazování práva a k účinnému řešení vyvíjejících se hrozeb.

Komise v rámci strategie rovněž oznámí nový program EU pro předcházení terorismu, včetně jeho financování, a násilnému extremismu a pro boj proti nim, a posílenou politiku v oblasti předcházení radikalizaci.

Oznámí Akční plán EU proti obchodu s drogami a budoucí práce zaměřené na revizi pravidel pro organizovanou trestnou činnost a opatření pro boj se zločineckými sítěmi.

V zájmu posílení připravenosti bude oznámen evropský kritický komunikační systém, jehož cílem bude zlepšit každodenní operativní spolupráci mezi prvními zásahovými složkami, jako jsou policie a hasiči, v boji proti terorismu a trestné činnosti a při záchraně životů v mimořádných situacích.

V neposlední řadě strategie zdůrazní potřebu posílit právní rámec EU pro řešení průřezových bezpečnostních výzev a hybridních hrozeb, včetně správy hranic, sabotáže a špionáže.

Pravděpodobné dopady

Opatření oznámená ve strategii poskytnou veřejným institucím, donucovacím orgánům, justičním orgánům a dalším veřejným a soukromým subjektům nástroje, které jim umožní předcházet bezpečnostním hrozbám, které představuje organizovaná trestná činnost, terorismus a nepřátelské státní a nestátní subjekty, chránit se před nimi a reagovat na ně. Donucovacím a justičním orgánům poskytne větší podporu při vyšetřování a stíhání závažné a organizované trestné činnosti a terorismu a rozhodování v těchto záležitostech a zajistí pohnání pachatelů k odpovědnosti a obětem spravedlnost.

Iniciativa přispěje ke splnění cíle udržitelného rozvoje OSN č. 16 týkajícího se míru, spravedlnosti a silných institucí, neboť se zaměřuje na zvýšení veřejné bezpečnosti a prosazování právního státu, a to za plného dodržování základních práv.

Budoucí monitorování

Iniciativy obsažené ve strategii vnitřní bezpečnosti budou posuzovány a monitorovány individuálně.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Tato iniciativa má podobu sdělení a stanoví obecný politický přístup, aniž by vyžadovala konkrétní legislativní opatření.

Konzultační strategie

Za účelem přípravy této iniciativy Komise vyzývá veřejnost a soukromé zúčastněné strany, a to jak v EU, tak mimo ni, aby prostřednictvím této výzvy k předložení faktických podkladů poskytly své názory a podněty. Iniciativa zhodnotí zjištění ze studií a zpráv a pokrok dosažený v rámci předchozích strategických dokumentů EU o bezpečnostní politice.

Mezi hlavní zúčastněné strany, které mají být konzultovány, patří:

·donucovací orgány na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, včetně celních, daňových a pohraničních orgánů, justičních orgánů, orgánů veřejné správy a orgánů a subjektů odpovědných za boj proti závažné a organizované trestné činnosti, terorismu a radikalizaci a za zajištění bezpečnosti hranic a kybernetické bezpečnosti,

·organizace občanské společnosti,

·akademická obec

·a soukromé společnosti, včetně online platforem.

Příspěvky budou rovněž očekávány od klíčových mezinárodních partnerů, jako je Organizace spojených národů, INTERPOL, Finanční akční výbor a Rada Evropy.