DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (dále také „přepracované znění směrnice o energetické náročnosti budov“ nebo „přepracované znění směrnice EPBD“) je součástí balíčku „Fit for 55“ v rámci pracovního programu Komise na rok 2021. Doplňuje ostatní složky balíčku navrženého v červenci 2021 1 a stanoví vizi k dosažení cíle vytvořit do roku 2050 fond budov s nulovými emisemi. Jak již bylo uvedeno v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu 2 , jedná se o klíčový legislativní nástroj k dosažení cílů dekarbonizace do roku 2030 a 2050.

Směrnice (EU) 2024/1275 uznává, že budovy jsou odpovědné za emise skleníkových plynů před začátkem své životnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení, a vyzývá k dekarbonizaci fondu budov, což přesahuje stávající zaměření na provozní emise skleníkových plynů. Směrnice (EU) 2024/1275 vyžaduje, aby se postupně zohledňovaly emise z budov za celý životní cyklus, a to počínaje novými budovami.

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu budovy ukazuje celkový příspěvek budovy k emisím, které vedou ke změně klimatu. Spojuje emise skleníkových plynů obsažené ve stavebních výrobcích s přímými a nepřímými emisemi z fáze používání. Budovy jsou významnými zdroji materiálu, ve kterých jsou zdroje uloženy po mnoho desetiletí. Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu by měl podpořit možnosti návrhu zohledňující změny klimatu a výběr stavebních metod a stavebních výrobků, které jsou ohleduplné ke klimatu, pro což již existuje mnoho dobrých příkladů.

Podle ustanovení čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1275 se potenciál globálního oteplování během životního cyklu vypočítá v souladu s přílohou III a zveřejní se v certifikátu energetické náročnosti budovy:

a)od 1. ledna 2028 pro všechny nové budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m²;

b)od 1. ledna 2030 pro všechny nové budovy.

Podle čl. 7 odst. 3 uvedené směrnice je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy III a stanovení rámce Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu s cílem dosáhnout klimatické neutrality.

Ustanovení čl. 7 odst. 5 směrnice (EU) 2024/1275 rovněž vyžaduje, aby členské státy do 1. ledna 2027 vypracovaly vnitrostátní plány obsahující podrobné informace o zavedení mezních hodnot potenciálu globálního oteplování během životního cyklu všech nových budov. Komise přijala pokyny k ustanovením o potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov v čl. 7 odst. 2 a 5 jako součást souboru pokynů k novým nebo podstatně změněným ustanovením směrnice (EU) 2024/1275.

Podle čl. 7 odst. 3 směrnice (EU) 2024/1275 je účelem tohoto nařízení v přenesené pravomoci stanovit rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu s cílem zveřejnit výsledky v certifikátu energetické náročnosti budovy. Pokud jde o stanovení vnitrostátních mezních hodnot, měly by členské státy vycházet z pokynů k potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov, které stanoví, že je na členských státech, aby určily rozsah fází životního cyklu nebo modulů, na které se vztahují mezní hodnoty, a že členské státy mohou rozhodnout, že některé části rozsahu součástí budovy z působnosti mezní hodnoty vyloučí.

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu je rovněž důležitý pro několik dalších ustanovení směrnice (EU) 2024/1275:

–ustanovení čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce směrnice (EU) 2024/1275, které uvádí, že členské státy mohou při výpočtu nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost zohlednit potenciál globálního oteplování během životního cyklu,

–ustanovení čl. 19 odst. 2 druhého pododstavce, které uvádí, že u stávajících budov renovovaných na úroveň třídy A+ členské státy zajistí, aby byl v certifikátu energetické náročnosti budovy odhadnut a zveřejněn potenciál globálního oteplování během životního cyklu,

–příloha II, která stanoví vzor vnitrostátních plánů renovace budov uvedených v článku 3 a v níž jsou členské státy vyzývány, aby oznámily své cíle a průměrnou hodnotu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov,

–bod 1 přílohy V, který stanoví, že se na přední straně certifikátu energetické náročnosti uvede potenciál globálního oteplování během životního cyklu, je-li k dispozici.

Je třeba poznamenat, že toto nařízení v přenesené pravomoci stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu pouze pro výpočet potenciálu globálního oteplování nových budov. Pokud jde o stávající budovy, které procházejí renovací, členské státy mohou metodiku upravit pomocí nezbytných kroků nebo použít vlastní metodu výpočtu v souladu s příslušnými normami.

2.KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU

Při přípravě tohoto nařízení v přenesené pravomoci Komise několikrát vedla konzultace se zástupci členských států, jak je uvedeno níže.

–Prostřednictvím dotazníku pro členské státy týkajícího se potenciálu globálního oteplování během životního cyklu s cílem lépe porozumět stávajícím nebo nedostatečně rozvinutým vnitrostátním rámcům a očekáváním od nařízení v přenesené pravomoci. Dotazník byl rozeslán dne 31. října 2024 a byla shromážděna písemná zpětná vazba.

–Prostřednictvím zasedání skupiny odborníků „Energetická náročnost budov“ zřízené Komisí (E03689):

–dne 4. prosince 2024 byl před zasedáním rozeslán dokument „pracovní dokument k aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu“, přičemž během setkání byla shromážděna zpětná vazba a po setkání byly shromážděny písemné připomínky,

–dne 11. února 2025 byl před zasedáním rozeslán dokument „první návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu“, přičemž během zasedání byla shromážděna zpětná vazba a po setkání byly shromážděny písemné připomínky,

–dne 7. dubna 2025 byly poskytnuty aktuální informace o dokumentu „upřesněný návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, se zvláštním zaměřením na použití údajů z nařízení (EU) č. 305/2011 a nařízení (EU) 2024/3110, nařízení o stavebních výrobcích“ a proběhla diskuse o typu údajů, které mají být pro výpočet použity,

–dne 22. května 2025 byl před zasedáním rozeslán dokument „upřesněný návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu“, přičemž během setkání byla shromážděna zpětná vazba k tomuto dokumentu a po setkání byly shromážděny písemné připomínky,

–dne 23. října 2025 byl před zasedáním rozeslán dokument „návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu“. Na základě výměny názorů během zasedání byly provedeny některé změny textu. Skupina odborníků vydala k upravenému návrhu na základě konsensu kladné stanovisko.

–Prostřednictvím specializovaných zasedání na několika plenárních zasedáních v rámci koordinovaného postupu ke směrnici EPBD. Jedná se o společnou iniciativu členských států a Komise, na níž se podílejí zástupci ministerstev členských států nebo jejich přidružených institucí, kteří mají na starosti přípravu technického, právního a administrativního rámce pro směrnici (EU) 2024/1275 v každém členském státě a v Norsku (https://www.ca-epbd.eu/).

Odborné zúčastněné strany (příslušná odvětvová sdružení, nevládní organizace, akademická obec a odborníci v sektoru budov a energetiky atd.) byly konzultovány následujícím způsobem:

–Dne 22. října 2024 byla uspořádána online akce o potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, jejímž cílem bylo informovat zúčastněné strany o probíhajících pracích a úvahách souvisejících s přípravou aktu v přenesené pravomoci. Zpětná vazba byla shromážděna během zasedání a po něm prostřednictvím písemných příspěvků a stanovisek.

–Dne 21. února 2025 bylo uspořádáno online setkání zúčastněných stran, jehož cílem bylo informovat zúčastněné strany o probíhajících pracích a úvahách souvisejících s přípravou aktu v přenesené pravomoci. Před zasedáním byla rozeslána prezentace a průzkum. Zpětná vazba byla shromažďována během setkání i po něm, zejména prostřednictvím dotazníku.

Návrh nařízení Komise v přenesené pravomoci a jeho přílohy byly zveřejněny za účelem shromáždění zpětné vazby od 3. října 2025 do 31. října 2025. V tomto období bylo předloženo 116 příspěvků od různých respondentů, z nichž nejpočetnější byla podnikatelská sdružení a společnosti/podniky, jež předložily 43 a 30 příspěvků, následované nevládními organizacemi (18).

Celkově respondenti vyjádřili souboru podporu. Nebyly zjištěny žádné závažné problémy. Zpětná vazba byla náležitě zohledněna.

Na základě připomínek obdržených na portálu „Podělte se o svůj názor“ a od členských států byl text dokončen a rozeslán skupině odborníků zřízené Komisí.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Příprava nařízení v přenesené pravomoci a pokynů, jakož i shromažďování a analýza podnětů od zúčastněných stran byly podpořeny zvláštní smlouvou o technické podpoře 3 .

3.PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Nařízení v přenesené pravomoci stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu s cílem splnit nové požadavky zavedené v čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1275. Nařízení v přenesené pravomoci mění a nahrazuje přílohu III směrnice (EU) 2024/1275 a poskytuje vysvětlení k následujícím tématům:

–základní norma pro požadavky rámce,

–referenční studované období pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu,

–údaje, které se použijí pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu,

–definice užitné podlahové plochy,

–rozsah fáze životního cyklu,

–rozsah součástí budovy,

–vykazování výsledků, zejména pro certifikáty energetické náročnosti budov.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/...

ze dne 16.12.2025,

kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275, pokud jde o rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov 4 , a zejména na čl. 7 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1275 mají členské státy zajistit, aby byl potenciál globálního oteplování během životního cyklu vypočítán a zveřejněn v certifikátu energetické náročnosti nových budov v souladu s přílohou III uvedené směrnice. Členské státy se mohou rozhodnout, že povinnost vypočítat potenciál globálního oteplování během životního cyklu neuplatní na ty kategorie budov, které vyjímají z povinnosti mít certifikát energetické náročnosti podle čl. 20 odst. 6 uvedené směrnice.

(2)Harmonizovaný rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu je pro sektor budov nezbytný, aby se podpořila srovnatelnost emisí skleníkových plynů během životního cyklu v celé Unii, a tím se usnadnilo posuzování dopadu různých výrobků a činností souvisejících s budovou na klima.

(3)Rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu by měl stanovit společnou metodiku a soubor pravidel, které členským státům umožní vypočítat emise skleníkových plynů během životního cyklu konzistentním a transparentním způsobem s cílem zveřejnit výsledky v certifikátu energetické náročnosti budovy. V kombinaci s prohlášením o účincích stavebních výrobků na změnu klimatu během jejich životního cyklu podle nařízení (EU) č. 305/2011 5 a nařízení (EU) 2024/3110 6 (příslušné nařízení závisí na daném stavebním výrobku) podporuje rámec Unie vytváření hlavních trhů pro nízkouhlíkové výrobky, které snižují emise za celý životní cyklus budov. Neexistence takového rámce Unie může vést k nesrovnalostem a nerovnému zacházení s hospodářskými subjekty, což může narušit účinnost a soudržnost politik Unie v oblasti klimatu.

(4)Pro zajištění rovných podmínek a usnadnění přechodu na jednotný přístup je nezbytné stanovit jednotný rámec, který zavádí společné zásady pro stávající vnitrostátní nástroje nebo metody zavedené před přijetím směrnice (EU) 2024/1275 a nástroje nebo metody, které budou vyvinuty v budoucnu.

(5)Rámec Unie by měl nabízet určitou míru přizpůsobivosti, která členským státům umožní začlenit jejich stávající oficiální vnitrostátní nástroje nebo metody do nového jednotného přístupu a zároveň zajistí, aby celkový rámec zůstal konzistentní a podporoval srovnatelnost výsledků v celé Unii.

(6)Rámec Unie pro posuzování potenciálu globálního oteplování během životního cyklu by měl vycházet z mezinárodně uznávaných norem a metodik, zejména z normy EN 15978 (EN 15978:2011 Udržitelnost staveb – Posuzování environmentálních vlastností budov – Výpočtová metoda), a zohledňovat všechny následné normy týkající se udržitelnosti staveb a výpočtovou metodu pro posuzování environmentálních vlastností budov a zároveň podporovat ukládání uhlíku v budovách nebo na budovách, stavby s dlouhou životností a oběhové hospodářství ve stavebnictví, včetně opětovného použití a recyklace materiálů a designu pro demontáž. Rámec Unie by měl rovněž přihlédnout ke stávajícím iniciativám, včetně společného rámce EU Level(s) pro ukazatel 1.2 a oficiálních vnitrostátních rámců, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a soulad se stávajícími vnitrostátními nástroji a metodami a celosvětovým úsilím o řešení změny klimatu.

(7)Rámec Unie by měl stanovit jednotný rozsah prvků budovy a technického zařízení, který minimalizuje tržní překážky mezi členskými státy a usnadňuje pochopení a porovnávání výsledků a zároveň umožňuje identifikaci zdrojů emisí. Pro dosažení přesných a srovnatelných výsledků je nezbytná vyvážená úroveň podrobnosti jednotného rozsahu prvků budovy a technického zařízení, protože přílišná obecnost nebo různá úroveň podrobnosti by mohly vést k nejednotnému přístupu a nespravedlivému vnímání dopadu různých projektů a řešení na životní prostředí.

(8)Pro účinné snížení emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus by se potenciál globálního oteplování během životního cyklu měl vypočítat nebo odhadnout již ve fázi návrhu, tedy před zahájením výstavby budovy, kdy je ještě možné provést změny v návrhu budovy.

(9)Výsledky zveřejněné v certifikátu energetické náročnosti by měly odrážet skutečný stav, aby bylo zajištěno přesné zohlednění skutečných emisí skleníkových plynů u dokončené budovy.

(10)Aby byla zajištěna přesnost a konzistentnost výpočtů potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, měla by být jasně definována užitná podlahová plocha použitá při výpočtech, čímž se vyloučí možnost, aby plochy s nízkým dopadem uměle snižovaly celkový výsledek potenciálu globálního oteplování během životního cyklu dané budovy. Rámec Unie by proto měl vyžadovat transparentnost u podlahových ploch použitých při výpočtu požadováním vnitrostátních pravidel, která zohledňují mezinárodně uznávané normy, a zároveň ponechat členským státům určitou flexibilitu při definování užitné plochy na vnitrostátní úrovni.

(11)Pro zajištění přesnosti a spolehlivosti výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu by měla být stanovena jasná hierarchie vstupních údajů podle jejich kvality a přesnosti. Při výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu by se měly přednostně používat údaje vydané podle příslušných právních předpisů Unie, včetně nařízení (EU) 2024/3110, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh.

(12)V nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 SFEU mohou členské státy zvážit zjednodušení výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu budovy tím, že v těchto regionech umožní rozšířené použití výchozích údajů, aby se zohlednila možnost výjimky uznaná nařízením (EU) 2024/3110, která se vztahuje na stavební výrobky uváděné na trh v nejvzdálenějších regionech.

(13)Potenciál globálního oteplování během životního cyklu budovy zveřejněný v certifikátu energetické náročnosti by měl být uveden v transparentním formátu a měl by obsahovat výsledky alespoň pro každou fázi životního cyklu. Pro další účely, včetně kontroly, ověřování a shromažďování údajů pro stanovení a aktualizaci mezních hodnot na vnitrostátní úrovni, se členské státy vyzývají, aby o potenciálu globálního oteplování během životního cyklu budov shromažďovaly podrobnější informace.

(14)Směrnice (EU) 2024/1275 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III směrnice (EU) 2024/1275 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

V Bruselu dne 16.12.2025

   Za Komisi

   předsedkyně
   Ursula VON DER LEYEN

(1)     Delivering the European Green Deal (Realizace Zelené dohody pro Evropu) – Evropská komise .    
(2)    Plán dosažení cíle v oblasti klimatu: Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů (COM(2020) 562 final).
(3)    Technická pomoc při podávání zpráv o emisích skleníkových plynů za celý životní cyklus budov. Poptávka služeb č. ENER/B3/2023-305 v souvislosti s rámcovou smlouvou o poskytování více služeb ENER/2020/OP/0021 ENER/C3/2020-724 s obnovením soutěže na kvalifikované právní, technické a ekonomické expertízy v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.
(4)    Úř. věst. L 2024/1275, 8.5.2024.
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L, 2024/3110, 18.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj).

PŘÍLOHA

Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu u nových budov podle čl. 7 odst. 2

1.Obecný rámec

Tato příloha stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu s cílem zveřejnit výsledky v certifikátu energetické náročnosti budovy podle čl. 7 odst. 2. Za účelem ověření, zda jsou dodržovány mezní hodnoty podle čl. 7 odst. 5, mohou členské státy rozhodnout, že vypustí některé části fází životního cyklu a některé části rozsahu součástí budovy, například uplatněním vážených koeficientů souvisejících s datem emisí během životního cyklu budovy.

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu u nových budov se vypočítá v souladu s minimálními požadavky stanovenými v této příloze a podle relevantních částí normy EN 15978 (EN 15978:2011 Udržitelnost staveb – Posuzování environmentálních vlastností budov – Výpočtová metoda) a s přihlédnutím ke všem následným normám týkajícím se udržitelnosti staveb a k výpočtové metodě pro posuzování environmentálních vlastností budov. Nepředstavuje to však právní kodifikaci této normy.

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu uvedený v certifikátu energetické náročnosti budovy musí odrážet skutečný stav budovy.

2.Referenční studované období

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu se vypočítá za referenční studované období 50 let 1 .

3.Údaje pro výpočet

Pokud jsou k dispozici, použijí se údaje vydané v souladu s nařízením (EU) č. 305/2011 nebo nařízením (EU) 2024/3110, které jsou v tabulce 1 označeny jako „údaje dostupné podle nařízení o stavebních výrobcích“. Pokud jsou slučitelné s „údaji dostupnými podle nařízení o stavebních výrobcích“, použijí se rovněž údaje vydané v souladu s předpisy o výrobcích přijatými na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 2 , které jsou v tabulce 1 označeny jako „údaje dostupné podle právních předpisů o ekodesignu a označování energetickými štítky“. Pokud takové údaje nejsou k dispozici, lze použít jiné typy údajů uvedené v tabulce 1 . Členské státy zajistí co nejvyšší přesnost a spolehlivost výsledků výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu a vybízejí se k tomu, aby umožnily použití údajů o konkrétním projektu nebo výrobku, které mají vyšší kvalitu a přesnost než obecné údaje nebo výchozí hodnoty.

Tabulka 1 Přehled definic různých druhů údajů o stavebních výrobcích

Druh údajů 

Definice a použití 

Údaje dostupné podle nařízení o stavebních výrobcích

Údaje o účincích výrobku na změnu klimatu získané z prohlášení o vlastnostech a shodě podle nařízení (EU) č. 305/2011 nebo nařízení (EU) 2024/3110, včetně prohlášení o vlastnostech a shodě, na něž se vztahuje harmonizovaná technická specifikace, a prohlášení o vlastnostech a shodě vydaných v souladu s příslušným evropským dokumentem pro posuzování a evropským technickým posouzením.

Údaje dostupné podle právních předpisů o ekodesignu a označování energetickými štítky

Slučitelné údaje vydané v souladu s předpisy o výrobcích přijatými na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení (EU) 2017/1369 nebo nařízení (EU) 2024/1781.

Údaje o konkrétním projektu

Údaje o konkrétním projektu vypočtené v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou, i když nebyly vydány podle nařízení (EU) č. 305/2011 nebo nařízení (EU) 2024/3110 nebo předpisů o výrobcích přijatých na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení (EU) 2017/1369 nebo nařízení (EU) 2024/1781. Tyto údaje mohou být použity pouze v případě, že jsou výslovně povoleny vnitrostátními právními předpisy.

Údaje o konkrétním výrobku

Údaje o konkrétním výrobku vypočtené v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou, i když nebyly vydány podle nařízení (EU) č. 305/2011 nebo nařízení (EU) 2024/3110 nebo předpisů o výrobcích přijatých na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení (EU) 2017/1369 nebo nařízení (EU) 2024/1781. Tyto údaje mohou být použity pouze v případě, že jsou výslovně povoleny vnitrostátními právními předpisy.

Průměrné údaje pro skupinu výrobků v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693

Odvětvové environmentální údaje představují průměrné hodnoty více výrobků od jedné nebo více společností a jsou poskytovány průmyslovými sdruženími nebo jinými rovnocennými organizacemi, které se zabývají daným výrobkem. Tyto údaje mohou být použity pouze v případě, že jsou výslovně povoleny vnitrostátními právními předpisy.

Obecné údaje 

Obecné environmentální údaje vypočtené v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou pro skupinu výrobků pro danou zemi nebo oblast. Tyto údaje nemusí být specifické pro danou lokalitu nebo podnik. Členské státy stanoví jasná pravidla, jak mají být tyto údaje vytvářeny nebo vypočítávány, a to na základě podobných existujících údajů o konkrétním výrobku. Tato pravidla musí být založena na konzervativních předpokladech, aby nedošlo k nespravedlivému zvýhodnění obecných údajů oproti údajům o konkrétním výrobku. Členské státy mohou stanovit obecné údaje pro opětovně použité stavební výrobky s ohledem na výhody oběhového přístupu.

Výchozí hodnoty 

Environmentální údaje vypočtené v souladu s normou EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou lze použít k doplnění chybějících údajů, pokud není k dispozici žádný z výše uvedených druhů údajů nebo pokud je nutné výpočet zjednodušit. Výchozí hodnoty mohou být stanoveny pro určitý rozsah prvku budovy nebo více prvků budovy nebo pro rozsah dílčího modulu životního cyklu nebo modulu životního cyklu nebo více dílčích modulů životního cyklu nebo více modulů životního cyklu. Členské státy mohou stanovit výchozí hodnoty s konzervativními předpoklady, které podporují výpočet s konkrétními údaji, pokud jsou k dispozici. Členské státy mohou stanovit řadu výchozích hodnot, které zajistí, že zveřejnit potenciál globálního oteplování během životního cyklu u nových budov podle čl. 7 odst. 2 bude možné i v případě, že nebudou k dispozici žádné konkrétní údaje.

Členské státy stanoví jasná pravidla s konzistentním a konzervativním přístupem k vytváření a aktualizaci obecných údajů a výchozích hodnot. Členské státy zajistí, aby byly zveřejněny nezbytné údaje, včetně obecných údajů a výchozích hodnot, které umožní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu u nových budov ve lhůtách stanovených v čl. 7 odst. 2, a to i v případech, kdy nejsou k dispozici údaje o konkrétním projektu nebo výrobku.

U jiných druhů údajů, než jsou údaje dostupné podle nařízení o stavebních výrobcích nebo podle právních předpisů o ekodesignu a označování energetickými štítky, se členské státy vyzývají, aby omezily roztříštěnost trhu uznáváním spolehlivých a kompatibilních dostupných údajů vydaných v kterémkoli členském státě, včetně údajů o konkrétním výrobku a údajů o konkrétním projektu vypočtených v souladu s normami EN 15804 nebo EN 50693 nebo kompatibilní normou. Členské státy v každém případě přijmou nezbytná opatření, aby při kombinování údajů z různých zdrojů zajistily konzistentnost a kompatibilitu údajů a zajistily spolehlivost konečných výsledků pro potenciál globálního oteplování během životního cyklu.

4.Užitná podlahová plocha

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu se vyjadřuje v jednotkách kg CO2e/m² užitné podlahové plochy.

Členské státy stanoví, jak se má definice užitné podlahové plochy používat v praxi pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu u nových budov. Užitná podlahová plocha musí odpovídat ploše částí budovy, které jsou zahrnuty do výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, a nesmí přesahovat obvodový plášť budovy. Členské státy popíší na vnitrostátní úrovni užitnou podlahovou plochu přijatou v podobě dílčích ploch definovaných v souladu s Mezinárodními normami vyměřování nemovitostí (International Property Measurement Standards – IPMS) 3 nebo rovnocennou normou, které zajišťují transparentnost, konzistentnost a srovnatelnost měření podlahové plochy.

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu se vypočítá a uvede v certifikátu energetické náročnosti budovy v souladu s článkem 19 a přílohou V nebo případně v certifikátu energetické náročnosti ucelené části budovy. Členské státy mohou v relevantních případech stanovit pravidla pro rozdělování emisí ze součástí budovy, které jsou společné pro více budov. Tato pravidla zajistí, aby výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu byl spravedlivý, transparentní a konzistentní pro různé budovy a projekty.

5.Rozsah fází životního cyklu

Potenciál globálního oteplování během životního cyklu se vypočítá pro každou požadovanou fázi životního cyklu, jak je uvedeno v tabulce 2 . Členské státy se mohou rozhodnout, že z výpočtu vyloučí některé nepovinné fáze životního cyklu, jak je uvedeno v tabulce 2 .

Pokud informace dostupné na úrovni výrobku nabízejí pro každou fázi životního cyklu více scénářů, musí být výpočet na úrovni budovy co nejreprezentativnější pro daný projekt nebo budovu. Pokud nejsou k dispozici spolehlivé informace nebo je relevantní zjednodušený výpočet, mohou členské státy rozhodnout, že pro výpočet povolí použít výchozí scénář založený na zásadě nejhoršího možného scénáře.

Členské státy mohou pro jakékoli fáze životního cyklu nebo dílčí fáze životního cyklu přijmout výchozí hodnoty v souladu s požadavky týkajícími se údajů pro výpočet stanovenými v oddíle 3 s cílem doplnit chybějící údaje nebo zjednodušit výpočet, pokud je to nutné.

Tabulka 2 Fáze životního cyklu, které je třeba vypočítat podle norem EN15978:2011 a prEN15978:2025 a s přihlédnutím ke všem následným normám týkajícím se udržitelnosti staveb a k výpočtové metodě pro posuzování environmentálních vlastností budov

Fáze životního cyklu

Požaduje se/nepovinné

EN15978:2011

prEN15978:2025

A1: Dodávka suroviny

A1: Těžba a předcházející výroba

Požaduje se

A2: Doprava

A2: Doprava do závodu

Požaduje se

A3: Výroba

A3: Výroba

Požaduje se

A4: Doprava

A4: Doprava

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu

A5: Proces stavební montáže

A5: Proces stavební montáže

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout vyloučit procesy související s demolicí před zahájením stavby a s přepravou stavebních pracovníků na staveniště a zpět. Pokud se počítá s procesem souvisejícím s demolicí před zahájením stavby nebo s dopravou stavebních dělníků na staveniště a ze staveniště, výsledky se vykazují jako samostatné ukazatele

B1: Použití

B1: Použití

B1.1: Emise z materiálů a karbonizace

B1.2: Fugitivní emise chladiv

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu, včetně dopadu spojeného s fugitivními emisemi chladiv

B2: Údržba

B2: Údržba

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu

B3: Opravy

B3: Opravy

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu

B4: Výměna

B4: Výměna součástí budovy

Požaduje se

Členské státy na vnitrostátní úrovni jasně stanoví pravidlo pro vyčíslení počtu výměn u prvků nebo výrobků, které se bude uplatňovat, například jako prostý aritmetický průměr počtu výměn vyjádřený jako desetinné číslo nebo počet výměn vyjádřený celým číslem

Pokud jsou k dispozici, použijí se informace týkající se referenční životnosti zpřístupněné v souladu s nařízením (EU) č. 305/2011 nebo nařízením (EU) 2024/3110 nebo s předpisy o výrobcích přijatými na základě směrnice 2009/125/ES, nařízení (EU) 2017/1369 nebo nařízení (EU) 2024/1781.

B5: Renovace

B5: Renovace

Nepovinné

B6: Provozní spotřeba energie

B6: Provozní spotřeba energie

B6.1: Regulované systémy (technické funkce) integrované do budov

B6.2: Neregulované systémy (technické funkce) integrované do budov

B6.3: Ostatní spotřeba energie související s činnostmi uživatelů budov

Požaduje se

Výpočet by měl být v souladu s výpočtem provozních emisí skleníkových plynů podle společného obecného rámce stanoveného v příloze I. Členské státy mohou omezit výpočet pouze na regulované systémy (technické funkce) integrované do budov, na něž se vztahuje tato směrnice

Pokud se členské státy rozhodnou povolit výhledové faktory emisí skleníkových plynů pro provozní emise, musí být tyto faktory odůvodněné, konzistentní a jasně definované pro celé referenční studované období

Rozdělení dopadů vydané energie se provádí v souladu s normou EN 15978. Dopad vydané energie se uvádí ve fázi životního cyklu D2

B7: Provozní spotřeba vody

B7: Provozní spotřeba vody

B7.1: Základní systémy integrované do budov (toalety, sprchy, koupelny, vytápění, chlazení, větrání, zvlhčování a zavlažování)

B7.2: Ostatní systémy integrované do budov (bazény, sauny atd.)

B7.3: Systémy, které nejsou integrovány do budov (například myčky nádobí, pračky atd.)

Nepovinné

B8: Činnosti uživatelů integrované do budov, které nejsou zahrnuty v B1–B7

B8.1: Přeprava osob do budovy a z budovy

B8.2: Nabíjení elektromobilů v budově

B8.3: Jiné, například používání „spotřebního materiálu“, jako je papír pro kanceláře, nebo nábytek a vybavení, které není pevně spojeno s budovou

Nepovinné

C1: Demontáž

C1: Demontáž/demolice

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu

C2: Doprava

C2: Přeprava ke zpracování nebo odstranění odpadu

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu

C3: Zpracování odpadu pro opětovné použití, recyklaci a/nebo využití

C3: Zpracování odpadu pro opětovné použití, recyklaci a/nebo využití

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu

C4: Odstranění

C4: Odstranění odpadů

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu

D: Přínosy a zatížení za hranicemi systému

D1: Opětovné použití, recyklace a energetické využití vyplývající z čistých toků materiálů opouštějících hranice systému

Požaduje se

Členské státy se mohou rozhodnout omezit výpočet na informace dostupné na úrovni výrobku a rovnocenné obecné údaje nebo výchozí hodnotu

D2: Potenciální přínosy a zatížení z vydaných služeb (například elektrická energie, tepelná energie, pitná voda)

Požaduje se

6.Přidělování emisí souvisejících se spotřebou energie v budově a výrobou energie na místě

V tabulce 3 jsou uvedeny tři možné přístupy k přidělování obsažených emisí souvisejících se spotřebou energie v budově a její výrobou na místě. Pro zajištění transparentnosti, konzistentnosti a přesnosti výpočtu si členské státy zvolí jeden z přístupů uvedených v tabulce 3 , a to přístup A, přístup B1 nebo přístup B2. Pokud je na vnitrostátní úrovni přijat přístup B1 nebo B2, členské státy zveřejní zvolená pravidla pro přidělování potřebná pro výpočet v souladu s výpočtem energie a příslušnými normami.

Pro účely výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu se přidělování provozních emisí souvisejících se spotřebou energie v budově a výrobou energie na místě ve všech fázích životního cyklu provádí v souladu s volbou přidělování obsažených emisí a v souladu s normou EN 15978.

Ovlivňující faktor

Přístup A

Přístup B1 nebo B2

Druh přidělení obsažených emisí prvků pro skladování energie budově

Plné přidělení budově

Druh přidělení obsažených emisí jiných částí systému budově

Plné přidělení budově

B1: Poměrné přidělení budově na základě podílu zachycené/vyrobené energie použité pro vlastní spotřebu

B2: Přidělení budově u součástí integrovaných do obvodového pláště budovy a tvořících její povrch, jakož i poměrné přidělení zbývajících obsažených emisí budově na základě podílu zachycené/vyrobené energie použité pro vlastní spotřebu

7.Rozsah prvků budovy a technického zařízení

Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu musí zahrnovat minimálně prvky budovy a technické zařízení uvedené v úrovni 2 v kategoriích obvodový plášť a jádro v tabulce 4 . Členské státy zajistí komplexní a přesný výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu a na vnitrostátní úrovni jasně popíší prvky budovy a technické zařízení budovy, které jsou nezbytné pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu. Za tímto účelem mohou členské státy postupovat podle příkladů uvedených v úrovni 3 a 4 tabulky 4 a ve vnitrostátních právních předpisech stanovit případné podstatné odchylky.

Prvky budovy a technické zařízení nebo systémy, na něž se vztahuje certifikát energetické náročnosti posuzované budovy, se ve výpočtu zohlední, pokud se členské státy domnívají, že za jejich vlastnictví a údržbu částečně nebo výlučně odpovídá vlastník budovy 4 , i když jsou vně posuzované budovy a jsou na ní konstrukčně nezávislé. Pokud jsou prvky budovy a technické zařízení vnější a konstrukčně nezávislé na posuzované budově, zohlední se emise související s těmito prvky budovy a technickým zařízením v analýze obsaženého a provozního uhlíku, ale jejich podlahová plocha se nezohlední v případě podlahových ploch.

Členské státy mohou za účelem doplnění chybějících údajů nebo zjednodušení výpočtu, pokud je to nutné, zvážit přijetí obecných údajů nebo výchozích hodnot pro kterýkoli z prvků uvedených v úrovních v tabulce 4 , a to v souladu s požadavky týkajícími se údajů pro výpočet stanovenými v oddíle 3.

Tabulka 4 Hierarchický rozsah prvků budovy a technického zařízení

Úroveň 1

Úroveň 2

Úroveň 3 (příklad)

Úroveň 4 (příklady)

Obvodový plášť

Podzemní část

Základové piloty a podezdívky

Trvalé piloty a keson

Výztuha

Základy

Boční podpěry

Základová deska, hlavice piloty, patky sloupů, pásové základy; pásové nosníky, výztužné nosníky

Stěny a sloupy podzemní části

Přízemní desky a nosníky (pokud budova zahrnuje suterén, měly by být spodní desky suterénu započítány do příslušné úrovně 3 „Suterénní prvky“)

Výtahové prohlubně (desky a stěny)

Suterénní prvky

Suterénní boční podpěry

Suterénní spodní desky a podkladní beton

Opěrné stěny

Nosné suterénní stěny, ztužidla a sloupy

Suterénní nosníky, trámy, ztužidla a desky

Suterénní schodiště a rampy

Vertikální hydroizolační systém, drenážní vrstva, drenáže a ochranná (předsazená) stěna

Horizontální hydroizolační systém, drenážní vrstva, drenáže a krycí (pochůzná) deska

Izolace suterénu

Suterénní výtahové prohlubně, čerpací jímky a prostupy

Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Podzemní část“ 5

Nadzemní část

Rámy a desky (nad úrovní přízemních desek)

Nosné stěny, ztužidla a sloupy

Nosníky, trámy, ztužidla a desky horních podlaží

Střešní nosníky, trámy, ztužidla a desky

Schodiště (tvořící součást nadzemní části)

Protipožární ochrana ocelové konstrukce

Nádrže, bazény a drobné prvky

Pouze v případě, že se nacházejí v obvodovém plášti budovy (jinak jsou zahrnuty do vnějších prvků)

Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Nadzemní část“ 6

Vnější architektonické prvky (nenosná konstrukce)

Fasáda

Nenosné vnější stěny a prvky

Povrchové úpravy vnějších stěn kromě obkladů

Fasádní obklady a závěsné stěny

Vnější okna

Vnější dveře

Vnější výlohy obchodů

Rolovací mříže a protipožární uzávěry

Střecha

Povrchové úpravy střechy

Světlíky

Hydroizolace

Izolace

Střešní vegetace a úpravy (tvrdé a měkké)

Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Vnější architektonické prvky (nenosná konstrukce)“ 7

Jádro

Vnitřní nebo kryté architektonické prvky (nenosná konstrukce)

Vnitřní členění

Vnitřní nenosné stěny a příčky

Izolace

Vnitřní výlohy obchodů

Toaletní kabinky

Mobilní příčky

Chladicí místnosti

Vnitřní dveře

Vnitřní okna

Rolovací mříže a protipožární uzávěry

Drobné betonové prvky

Armatury a drobné prvky

Balustrády, zábradlí a madla

Schodiště a lávky, které nejsou součástí nadzemní části, žebříky pro kočky

Vestavěné 8 boxy, skříňky, úložné prostory, uzamykatelné skříňky, sedací soupravy, police, pulty, lavice

Vestavěné dekorativní prvky

Revizní dvířka

Kryté povrchové úpravy

Povrchové úpravy podlah (vnitřní a vnější (tj. kryté nebo na balkonech))

Vnitřní povrchové úpravy stěn a obklady

Povrchové úpravy stropů a podhledy (vnitřní nebo vnější)

Izolace

Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Vnitřní nebo kryté architektonické prvky (nenosná konstrukce)“ 9

Technické funkce a zařízení budovy:
Systémy související s vodou a odpadními vodami

Sanitární vybavení

Toalety, splachovací nádržky, sprchové vaničky, vany, vodovodní baterie, ovládací prvky, sprchové hlavice, umyvadlové sestavy, dřezy, průtokové ohřívače vody

Systémy studené vody

Termostat, měřiče tepla, měřiče studené vody, čerpadla/boostery, ostatní měřiče, potrubí, izolace potrubí, podpěry/závěsy, ochrana proti mrazu a topné kabely

Skladování studené vody

Zásobní nádrž a jakýkoli systém úpravy a filtrace pro kontrolu kvality vody

Odvádění povrchových/dešťových/splaškových vod

Potrubí, izolace, podpěry, nádrž na dešťovou vodu, retenční nádrže, výtoky, čerpadla, svody, odpadní potrubí, potrubí kondenzátu, izolace, podpěry, nádrž, sifony, čerpadlo, výpusť

Systémy pro opětovné využívání vody

Nádrž na šedou/dešťovou vodu, potrubí a zařízení na čištění uvnitř zastavěné plochy

Technické funkce a zařízení budovy:
Systémy vytápění

Zařízení na výrobu tepla a teplé vody

Plynový/elektrický kotel, tepelná čerpadla vzduch/voda/země, chladicí zařízení, lokální ohřívač vody, kamna na dřevo, kotel na biomasu, solární systémy vytápění a ohřevu vody. Společné systémy vytápění umístěné v rámci půdorysu budovy jsou zahrnuty do tohoto rozsahu až k měřicímu zařízení. Za měřicím zařízením jsou tyto systémy považovány za součást distribuční sítě. Šachta a rozdělovač musí být zahrnuty, i když jsou mimo půdorys budovy. Deskový výměník tepla, který se připojuje k síti dálkového vytápění. Rovněž je nutné zahrnout zařízení na výrobu teplé vody (např. nepřímotopný zásobník vody).

Rozvody tepla a teplé vody, regulace, příslušenství, zářiče, výměníky / koncové jednotky

Elektrický radiátor, teplovodní radiátor, podlahové vytápění, předávací stanice (HIU), deskový výměník tepla, čerpadla, mechanický rozvaděč, expanzní jednotka, dávkovací nádoba, regulátor větve (BC), odvlhčovač, antivibrační uložení, termostat, měřiče tepla, měřič teplé vody, potrubí, izolace potrubí, podpěry/závěsy, ochrana proti mrazu a topné kabely

Zařízení pro akumulaci tepla

Zásobník teplé vody, vyrovnávací nádoba, expanzní nádoba

Technické funkce a zařízení budovy:
Specializované systémy chlazení (pokud systém zajišťuje jak vytápění, tak chlazení, spadá pouze do oblasti působnosti „systémů vytápění“)

Zařízení na výrobu chladu

Chladicí věž, ventilátorové konvektory, klimatizace.

Chladicí zářič, výměníky / koncové jednotky, pomocné a řídicí jednotky, rozvody, akumulace

Zásobník studené vody, vyrovnávací nádoba, expanzní nádoba pro chlazení, čerpadla, mechanický rozvaděč, expanzní jednotka, dávkovací nádoba, regulátor větve (BC), odvlhčovač, antivibrační uložení, termostat, měřiče tepla, měřič studené vody, potrubí, izolace potrubí, podpěry/závěsy, ochrana proti mrazu a topné kabely

Technické funkce a zařízení budovy:
Větrací systémy

Pohyb vzduchu

Ventilátory, mechanické větrání s rekuperací tepla, vzduchotechnické jednotky, stropní ventilátory, větrání kuchyní, vzduchové clony

Vzduchové koncové prvky

Difuzory, mřížky, systémy s proměnným průtokem vzduchu, systémy s konstantním průtokem vzduchu, žaluzie

Potrubí a příslušenství

Potrubí, izolace, podpěry, požáru odolné potrubí, podpěry

Regulační klapky, útlum zvuku a požární bezpečnost související s ventilačními zařízeními

Klapky s proměnným průtokem vzduchu, klapky s regulací průtoku, protipožární klapky, odtah kouře a zplodin, motorizovaná protipožární klapka, přetlakové větrání schodišť, požáru odolné ventilátory, přetlakové klapky, řídicí prvky, žaluzie, odtah plynu, útlum zvuku

Technické funkce a zařízení budovy:
Osvětlovací systémy

Vnitřní osvětlení

Vnitřní svítidla, vývod, elektroinstalační krabice, zásuvka, ovládání světel, kabel, vypínač

Vnější osvětlení (namontované na budově)

Svítidla/sloupy/podpěry atd., které jsou namontovány na budově. Externí svítidla, vývod, elektroinstalační krabice, zásuvka, ovládání světel, kabel, vypínač

Nouzové osvětlení

Nouzová světla, ovládací prvky, kabel, vypínač

Ostatní osvětlení

Pracovní osvětlení, scénické/zábavní osvětlení, osvětlení maloobchodních výloh, architektonické osvětlení včetně souvisejícího svítidla, vývodu, elektroinstalační krabice, zásuvky, ovládání světel, kabelu, vypínače

Technické funkce a zařízení budovy:

Elektroinstalace pro napájení, komunikaci, zabezpečení, IT a detekci požáru

Napájení

Zahrnuje vnitřní instalace a instalace na budově. Napájecí kabely, kabelové žlaby, rozvaděče/distribuce, záložní zařízení, přípojnice, transformátory, zásuvky/vypínače, podlahové krabice, čidla, velmi vysoké napětí, vysoké napětí, nízké napětí, drobné silové rozvody, kabelové uložení

Velmi nízké napětí / komunikace / bezpečnost

Systémy velmi nízkého napětí. Komunikační a audiovizuální zařízení Bezpečnost: Zařízení uzavřeného televizního okruhu (CCTV), bezpečnostní čidla a poplašná zařízení.

IT a data

Zařízení IT: vše, co souvisí s daty, například zařízení Wi-Fi, server, páteřní a strukturovaná kabeláž, počítače, tiskárny, datové rozvaděče, patch panely

Systémy řízení budov

Systémy řízení budov / regulátory na ventilátorových konvektorech, výstupní stanice, hlavní řídicí systém s počítačem (headend), potřebná kabeláž, regulační ventily, čidla pro statistiku teploty

Záložní zdroje elektrické energie

Zdroje nepřerušovaného napájení (UPS), záložní zdroje, bateriové napájení, pohotovostní generátory v rámci zastavěné plochy

Detekce požáru a poplašné požární zařízení

Požární poplachové systémy včetně detekce, kabeláže, požární ústředny a koncových ovládacích a signalizačních jednotek

Technické funkce a zařízení budovy:
Výroba energie z obnovitelných zdrojů na místě

Energie z obnovitelných zdrojů – výroba elektřiny na místě a zařízení instalovaná na budově

Solární fotovoltaické panely, střídače, větrné turbíny, vodní turbíny instalované na budově nebo v půdorysu budovy

Energie z obnovitelných zdrojů – akumulace na místě

Baterie v rámci půdorysu budovy

Technické funkce a zařízení budovy:
Zařízení a systémy pro ochranu života, palivové a přepravní systémy

Sprinklerový systém

Potrubí, hlavice, ventily, nádrže, hadice, čerpadla

Protipožární systémy

Suchovody a mokrovody, hydranty, v rámci půdorysu budovy, ovládací prvky / čidla automatického protipožárního větrání, hasicí systém

Ochrana před bleskem / ochranné pospojování

Hromosvod, zemnicí tyče

Palivové soustavy

Veškeré rozvody pro zásobování palivem kromě elektrických, vše, co je čerpáno nebo je pod tlakem.
Plynové zařízení: přípojka, plynoměr, regulátor tlaku, potrubí, ventily.

Nádrž na skladování paliva na místě, suché sklady.

Šnekové dopravníky.

Výtah, schodišťový výtah, zdvihací plošina

Musí být zahrnuty systémy pro výtah, schodišťový výtah a zdvihací plošinu. Napájení těchto systémů musí být zahrnuto do elektrických instalací

Eskalátory a pohyblivé chodníky

Musí být zahrnuty systémy pro eskalátory a pohyblivé chodníky. Napájení těchto systémů musí být zahrnuto do elektrických instalací

Technické funkce a zařízení budovy:
Systémy odstraňování odpadů

Systémy odstraňování speciálního a komunálního odpadu

Spalovny odpadu a všechny systémy pro toky odpadu a zařízení na jejich odstraňování

Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Technické funkce a zařízení budovy“ 10

Vnější instalace

(Nepovinné)

Vnější silnice, cesty, zpevněné plochy a jiné povrchy vhodné pro pohyb osob nebo vozidel, které se nacházejí na zastavěné ploše

Silnice a cesty určené pro pěší nebo automobilový provoz

Musí být zahrnuta příprava podkladních vrstev včetně úpravy, pokládky, vyrovnání, členění a zhutnění

Podkladní beton, monolitický beton včetně bednění, výztuže, spojů, drenážních/protirůstových membrán, obrubníků, okrajových lišt, příslušenství, povrchových značení na chodnících/vozovkách/hřištích, upravené povrchy, např.:

– obalované kamenivo nebo asfaltový povrch

– zdivo, dlažba, dlaždice, dlažební kameny, dlažební kostky

– štěrk, kamenná drť, dřevní štěpka

– perforované travnaté rohože

– povrchy určené pro dětská a sportovní hřiště nebo jiná specializovaná použití

– veškeré systémy potřebné pro odvádění povrchové vody nebo její zadržení

– schody, schodiště a rampy (včetně podzemní části, přípravy podkladu a konečné úpravy) mimo zastavěnou plochu

Chodníky

Dlažba a měkké povrchy určené pro pěší provoz

Vnější vybavení a zařízení k vymezení vnějších prostorů, hranic a zón zastavěné plochy a pro estetické účely

Vnější oplocení

Musí být zahrnuty dřevěné, kovové, betonové a zděné ploty, zábradlí, brány, zdi, zídky, které jsou vnější a nejsou součástí tepelné obálky budovy a jsou nové

Musí být zahrnuty zábrany pro vozidla a chodce, které musí snést určité zatížení pro účely ochrany, včetně příslušných bran

Musí být zahrnuty požadavky na podzemní část, komponenty, sloupky, kotevní prvky, kování, příslušenství, jako jsou krycí hlavice, poháněná zařízení, ovládací prvky a konečné povrchové úpravy

Tato kategorie zahrnuje opěrné stěny, které nejsou součástí budovy, obvykle z betonu, dřeva nebo zdiva, včetně všech požadavků na podzemní část / piloty, vyztuženou zeminu, požadavky na odvodnění, membrány, součásti, upevňovací prvky, příslušenství, jako jsou krycí hlavice, spáry, ochranné nátěry, konečná úprava, gabiony

Vnější zábradlí

Vnější stěny

Vnější příslušenství

Venkovní mobiliář včetně bran (pokud nejsou součástí oplocení nebo zábran), turniketů, pevných/skládacích/odnímatelných patníků, sedadel, laviček, stolů, odpadkových košů / nádob na posyp, plakátovacích ploch / oznamovacích tabulí, stojanů/ přístřešků na kola, směrového značení, vlajkových stožárů, venkovního vybavení sportovišť/hřišť, drobných lávek, autobusových zastávek, přístřešků, telefonních budek, poštovních schránek, soch / venkovních uměleckých děl, okrasných vodních prvků včetně všech potřebných podzemních částí, nádrží, součástí, potrubí, ovládacích prvků a zařízení

Vnější technické funkce budovy.
Obecná poznámka: tato kategorie zahrnuje všechny technické funkce, které nejsou připevněny k budově nebo jsou umístěny mimo půdorys budovy

Vnější odvod vody

Odvádění splaškové vody / povrchové vody / odvodnění pozemku pod a nad zemí, od první revizní šachty za obvodovou zdí budovy, kanalizační přípojky nebo jiného odtoku (např. čistírny odpadních vod na místě). Musí být zahrnuty rovněž výkopy, potrubí, armatury, lože, zásypy, uložení, podpěry, přípojky, vpusti a mříže (například na silnicích). Prefabrikované čerpací stanice, výpusti / výpustní hlavice, finální nátěry, prefabrikované kanály, komory, revizní šachty, kanály, vsakovací jímky, žumpy, benzinové záchytné jednotky. Musí být zahrnuty rovněž veškeré úpravy, opravy, zasypání nebo čištění stávajících odvodňovacích systémů, šachet a mříží. Musí být zahrnuty rovněž instalace související se systémy udržitelné městské kanalizace (nejsou osázeny), odvod nebezpečných kapalin, jako jsou chemické látky a průmyslové kapalné odpady

Vnější technické funkce – voda

Potrubní systémy zásobování vodou přivádějící vodu z vodovodního řadu spravovaného veřejnoprávním podnikem až k místu napojení do budovy, včetně rozvodu k vnějším odběrným místům (např. venkovní technologická zařízení a vybavení a požární hydranty). Požární hydranty / recyklace dešťové vody / recyklace šedé vody mimo určenou zastavěnou plochu. Musí být zahrnuty rovněž nádrže, potrubí, topné kabely, izolace a přípojky

Vnější technické funkce – elektřina

Rozvod vysokonapěťového elektrického proudu od veřejnoprávního podniku do transformátorové stanice na místě, rozvod nízkonapěťového elektrického proudu z transformátoru na místě do hlavního rozvaděče v budově a vnější zařízení pro dodávku elektřiny, včetně nouzových nebo záložních zdrojů. Musí být zahrnuty rovněž kabely, vodiče, desky, rozvodnice, přístupové poklopy, přípojky, rozvody, výkopy, šachty, prefabrikované/transformační stanice, instalace nepřerušovaného napájení

Vnější technické funkce – plyn

Potrubní systémy zásobování zemním plynem, které přivádějí plyn z plynové sítě veřejnoprávního podniku k plynoměru a přivádějí zkapalněný ropný plyn (LPG) z externích skladovacích nádob k distribučnímu bodu, včetně dodávky plynu z veřejné plynové sítě a rozvodu plynu k vnějším odběrným bodům (například k vnějším technologickým zařízením a vybavení). Musí být zahrnuty rovněž rozvody, přístupové poklopy, přípojky, výkopy, šachty, skladovací nádrže/lahve

Vnější technické funkce – telekomunikace a podobné systémy

Připojení telekomunikačních systémů, kabelové televize, internetu a dalších komunikačních systémů od sítě veřejnoprávního podniku nebo jiného poskytovatele služeb k hlavnímu distribučnímu bodu v budově. Musí být zahrnuty rovněž kabely, vodiče, desky, rozvodnice, přístupové poklopy, přípojky, rozvody, výkopy, šachty

Vnější technické funkce – skladování paliv

Vnější zásobníky paliva a potrubní rozvodné systémy. Skladovací nádrže a nádoby vně budovy a potrubní zásobovací systémy rozvádějící olej, benzin nebo naftu ze skladovacích nádrží nebo nádob ke vstupnímu bodu v budově nebo k vnějšímu technologickému zařízení a vybavení. Musí být zahrnuty rovněž rozvody, čerpadla, ventily, izolace, přístupové poklopy, přípojky, monitorovací vybavení, výkopy, šachty, skladovací nádrže/lahve

Vnější technické funkce – osvětlení

Systémy venkovního osvětlení pozemku/ulice včetně osvětlení pěších zón, chodníků, silnic, osvětlených dopravních značek, vnějšího osvětlení. Musí být zahrnuty rovněž kabely, vodiče, rozvaděče, kabelové žlaby, přístupové poklopy, přípojky, rozvody, výkopy, šachty, ovládací prvky a samotná svítidla/lampy, včetně osvětlení sportovních hřišť

Vnější technické funkce– bezpečnostní systémy

Bezpečnostní systémy včetně zařízení uzavřeného televizního okruhu (CCTV), sloupů pro kamery, obecných venkovních napájecích zdrojů pro bezpečnostní vybavení a speciálního bezpečnostního osvětlení

Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Vnější technické funkce budovy“ 11

Vnější budovy 12

Malé pomocné budovy

Samostatné vnější malé pomocné budovy související se systémy budovy a běžným fungováním budovy a přístupem na pozemek, včetně kotelen, budov rozvoden, budov pro skladování paliva, skladů kol, přístřešků, skladovacích jednotek a strážních budek

Nezávislé parkovací konstrukce 13

Nadzemní nebo podzemní konstrukce, které jsou určeny k výlučnému nebo sdílenému užívání obyvateli budovy

Kompozitní prvky, prefabrikované prvky a drobné prvky pro „Vnější budovy“ 14

8.Výsledky potenciálu globálního oteplování během životního cyklu

Pro účely vykazování výsledků v certifikátu energetické náročnosti budovy se potenciál globálního oteplování budovy během životního cyklu uvádí v transparentním formátu s výsledky alespoň pro každou fázi životního cyklu v souladu s tabulkou 5 .

Tabulka 5 Zveřejnění potenciálu globálního oteplování během životního cyklu v certifikátu energetické náročnosti budovy

Fáze produktu (A1–A3)

Fáze stavebního procesu (A4–A5)

Fáze používání, údržby, výměny (B1–B4)

Fáze provozní spotřeby energie (B6)

Fáze skončení životnosti (C1–C4)

Opětovné použití, recyklace, potenciál energetického využití (D1)

Potenciální přínosy a zatížení z vydaných služeb (například elektrická energie, tepelná energie, pitná voda) (D2)

Celkový potenciál globálního oteplování 15

(1)    Pevné padesátileté referenční období se považuje za vhodné s ohledem na dosažení srovnatelných výsledků. Mělo by být chápáno spíše jako konvenční reference než jako předpokládaná životnost budov.
(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj).
(3)    https://ipmsc.org/wp-content/uploads/2023/01/ipms-all-buildings-.pdf
(4)    Mezi konkrétní příklady technických systémů budov, které by mohly být považovány za prvky „jádra“, patří: fotovoltaické panely integrované v budově, solární tepelné panely na střeše, fotovoltaické nebo solární tepelné panely instalované na obecním pozemku, místní systémy dálkového vytápění nebo systém tepelného čerpadla se zemním zdrojem instalovaný pod zemí. Započítat lze pouze technické systémy, které jsou vybudovány jako součást nového stavebního projektu. Vlastnictví může být výlučné pro jednu budovu nebo společnou skupinu ucelených částí budovy (např. bytové domy). Společným znakem vlastnictví je povinnost hradit veškerou údržbu, opravy a modernizaci technického systému. V případě společného vlastnictví by měl být celkový obsažený uhlík celého technického systému poměrně rozdělen mezi vlastněné ucelené části budovy.
(5)    Izolace, hydroizolace, potěry, přípojky, armatury nebo prvky pro odvodnění, prvky pro technické funkce, které jsou vloženy nebo použity společně s prvky podzemní části, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách v této tabulce 4 nebo jinde.
(6)    Protipožární izolace, izolace, hydroizolace, potěr, spoje, armatury, rampy, trvalé bednění, mezipatrové konstrukce, podpěry pro stupňovité sezení, údržbové cesty nebo jiné prvky, které jsou vloženy nebo použity společně s prvky nadzemní části, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách v této tabulce 4 nebo jinde.
(7)    Protipožární izolace, izolace, hydroizolace, potěry, spoje a kotvení ke konstrukci, armatury, rampy, stínicí zařízení, žaluzie, okapy, ochrana proti hmyzu, mřížové sestavy, atiky, zábradlí, zelené stěny, komíny nebo jiné prvky, které jsou vloženy nebo použity společně s vnějšími architektonickými prvky, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách zde nebo jinde.
(8)    Vestavbou se rozumí zabudování příslušných prvků budovy ve fázi výstavby a před předáním budovy vlastníkovi.
(9)    Protipožární izolace, izolace, hydroizolace, potěry, spoje a kotvení ke konstrukci nebo údržbovým trasám, rámování, těsnění, lepidla, plovoucí podlahy, odpružené podlahy, povrchové úpravy, liniové značení, obložení, lišty, kování, rampy, mřížové sestavy, atiky, zábradlí, krby nebo jiné prvky, které jsou vloženy nebo použity společně s vnitřními architektonickými prvky, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách v této tabulce 4 nebo jinde.
(10)    Veškeré další příslušenství, vybavení nebo jiné prvky, které jsou vloženy nebo použity společně s technickými funkcemi, systémem a infrastrukturou budovy, ale které již nejsou započítány ve zvláštních položkách v této tabulce 4 nebo jinde.
(11)    Veškeré další příslušenství, vybavení nebo jiné prvky související s instalací vody, plynu, elektřiny, vytápění, větrání, nadzemním odvodem vody, telekomunikací a dalších sítí, včetně potrubí, ochranných nátěrů, otvorů, drážek, průchodek, krytů, protipožárního utěsnění, označení a podstavců atd., které nejsou zahrnuty jinde.
(12)    Vztahuje se na budovy, které jsou vně posuzované budovy a stavebně nezávislé na posuzované budově, ale které se nacházejí v areálu posuzované budovy a slouží uživatelům posuzované budovy nebo technickým systémům a infrastruktuře posuzované budovy. Konstrukční nezávislostí se rozumí absence společných základů a jiných nosných konstrukčních prvků.
(13)    Parkovací zařízení, která sdílejí konstrukční prvky a která spadají do obvodového pláště budovy, se nepovažují za vnější budovy, ale za součást celé budovy, čímž se do analýzy započítává jejich související obsažený uhlík, provozní uhlík a podlahové plochy. Naopak u samostatných parkovacích konstrukcí, které jsou považovány za vnější budovy, lze v analýze zohlednit jejich související obsažený uhlík a provozní uhlík, nikoli však jejich podlahové plochy. V případech, kdy je parkovací zařízení součástí konstrukce sdílené více budovami, se buď celý komplex budov posuzuje jako jeden celek, nebo se dopady obsaženého uhlíku a podlahová plocha parkovacího zařízení rozdělí na základě relativních podílů parkovacích míst určených pro jednotlivé budovy.
(14)    Veškeré další příslušenství, vybavení nebo jiné prvky související s výstavbou vnějších budov, které nejsou zahrnuty jinde.
(15)    Celkový potenciál globálního oteplování je součet potenciálu globálního oteplování – fosilní, potenciálu globálního oteplování – biogenní a potenciálu globálního oteplování – využívání půdy a změny ve využívání půdy.