PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) …/...
ze dne 13.4.2023
kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2011/16/EU, pokud jde o posouzení a určení rovnocennosti informací v rámci dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikcí mimo Unii
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS 1 , a zejména na čl. 8ac odst. 7 první pododstavec uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Směrnice 2011/16/EU byla změněna směrnicí Rady (EU) 2021/514 2 s cílem zlepšit ustanovení týkající se všech forem výměny informací a správní spolupráce stanovením povinné automatické výměny informací oznámených provozovateli platforem.
(2)Vzhledem k povaze a flexibilitě digitálních platforem se oznamovací povinnost vztahuje na ty provozovatele platforem ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. b) přílohy V směrnice 2011/16/EU, kteří v rámci Unie provozují obchodní činnost, ale nejsou rezidenty pro daňové účely v členském státě, nejsou zapsáni v obchodním rejstříku členského státu ani v něm nejsou řízeni ani nemají stálou provozovnu v členském státě (dále jen „zahraniční provozovatelé platforem“). Tím se zajistí rovné podmínky pro všechny provozovatele digitálních platforem bez ohledu na to, kde jsou usazeni, a zabrání se nekalé hospodářské soutěži v rámci Unie.
(3)Směrnice 2011/16/EU stanoví opatření, jejichž cílem je snížit administrativní zátěž zahraničních provozovatelů platforem a daňových orgánů členských států v případech, kdy existují přiměřené postupy zajišťující výměnu rovnocenných informací mezi jurisdikcí mimo Unii a členským státem.
(4)Ustanovení čl. 8ac odst. 7 prvního pododstavce směrnice 2011/16/EU stanoví, že Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu určí, zda jsou informace, které má členský stát automaticky obdržet, rovnocenné informacím uvedeným v oddíle III pododdíle B přílohy V uvedené směrnice. Ustanovení čl. 8ac odst. 7 rovněž stanoví, že stejný postup se použije i v případě, kdy je nutné určit, že informace již nejsou rovnocenné.
(5)Toto nařízení stanoví kritéria pro posouzení a určení rozsahu, v jakém vnitrostátní právní předpisy jurisdikce mimo Unii a dohoda mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikcí mimo Unii zajišťují, že se informace, které má členský stát automaticky obdržet, týkají činností spadajících do oblasti působnosti směrnice 2011/16/EU a jsou rovnocenné informacím požadovaným v rámci pravidel pro oznamování stanovených v uvedené směrnici.
(6)Na mezinárodní úrovni byla Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dne 3. července 2020 zveřejněna vzorová pravidla pro podávání zpráv provozovateli platforem, pokud jde o prodejce v rámci sdílené a zakázkové ekonomiky 3 (dále jen „vzorová pravidla“) a dne 22. června 2021 volitelný modul rozšiřující vzorová pravidla na prodej zboží a pronájem dopravních prostředků 4 (dále jen „volitelný modul“). Vzorová pravidla a volitelný modul nelze považovat za minimální standard, a v důsledku toho mohou být jurisdikcemi uplatňovány různým způsobem. Je proto nezbytné, aby Komise případ od případu posoudila vnitrostátní právní předpisy jurisdikce mimo Unii, kterými do svého právního řádu zavedla vzorová pravidla a volitelný modul, aby se určilo, do jaké míry jsou činnosti spadající do působnosti uvedených vnitrostátních právních předpisů a informace vyžadované v rámci pravidel pro oznamování stanovených uvedenými vnitrostátními právními předpisy rovnocenné činnostem spadajícím do působnosti směrnice 2011/16/EU a informacím vyžadovaným podle uvedené směrnice. Rovněž by měla být zachována možnost v příslušných případech určit, zda existuje rovnocennost, pokud jde o dvoustranný nástroj nebo vztah v oblasti výměny informací s danou jurisdikcí mimo Unii a její vnitrostátní předpisy.
(7)Při posouzení a určení takové rovnocennosti by se mělo postupovat způsobem, který zajistí, že členské státy obdrží nezbytné informace a provozovatelé platforem, kteří již příslušné informace oznámili v jurisdikci mimo Unii, nebudou nadměrně zatěžováni. Komise by proto měla provést posouzení v souladu s odpovídajícími kritérii stanovenými v čl. 8ac odst. 7 a s náležitým ohledem na volitelná vyloučení, která vzorová pravidla a volitelný modul umožňují.
(8)Opatření stanovená v tomto nařízení byla v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 5 konzultována s evropským inspektorem ochrany údajů.
(9)Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro správní spolupráci při zdanění,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Kritéria pro posouzení a určení rovnocennosti
Komise použije kritéria stanovená v článcích 2 až 7 tohoto nařízení pro určení toho, zda jsou informace, které musí být automaticky vyměňovány na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikcí mimo Unii ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 7 přílohy V směrnice 2011/16/EU, rovnocenné informacím uvedeným v oddíle III pododdíle B přílohy V uvedené směrnice.