VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO POSOUZENÍ DOPADŮ

Název iniciativy

Stanovení rámce pro energii z obnovitelných zdrojů pro nadcházející desetiletí

Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)

Generální ředitelství pro energetiku, PLAN/2025/1953

Oddělení C1: Obnovitelné zdroje energie a politika v oblasti integrace energetického systému

Oddělení C2: Dekarbonizace a udržitelnost zdrojů energie

Pravděpodobný druh iniciativy

Legislativní opatření

Předběžný harmonogram

4. čtvrtletí roku 2026

Další informace

https://energy.ec.europa.eu/topics/renewable-energy_en

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2026, Evropa nadále pracuje na splnění svých cílů v oblasti klimatu a zároveň pro nadcházející desetiletí navrhuje podpůrný rámec, jehož cílem je zajistit konkurenceschopnost a udržitelnost Evropy a jenž počítá se zřízením rámce pro energii z obnovitelných zdrojů. Intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie přispěje k zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti, cenové dostupnosti energie, konkurenceschopnosti a snížení emisí skleníkových plynů. Aby se emise skleníkových plynů v EU snížily do roku 2040 o 90 %, jak vyplývá ze změny evropského právního rámce pro klima, na níž se předběžně dohodli spolunormotvůrci, bude třeba, aby se obnovitelné zdroje energie začaly využívat výrazně intenzivněji. Bude rovněž nutné, aby se obnovitelné zdroje energie účinně integrovaly do odvětví energetiky a aby se nákladově efektivním způsobem zvýšila elektrifikace konečného užití napříč odvětvími poptávky, což přinese výhody občanům, průmyslu i podnikům,, včetně malých a středních podniků. Tato iniciativa navazuje na Kompas konkurenceschopnosti   a na Dohodu o čistém průmyslu a úzce souvisí s přezkumem nařízení o správě, právního rámce pro klima do roku 2040, aktualizovaným rámcem pro energetickou účinnost, připravovaným Akčním plánem elektrifikace a Strategií pro vytápění a chlazení a s revizí systému EU pro obchodování s emisemi a vnitrostátních cílů po roce 2030 v rámci politiky EU v oblasti klimatu.

Problém, který má iniciativa řešit

Obnovitelné zdroje energie patří mezi nejvíce konkurenceschopné zdroje elektřiny a mají zásadní význam pro energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost energie. Počet pracovních míst v odvětví obnovitelných zdrojů energie v EU v roce 2024 narostl na přibližně 1,8 milionu oproti 1,2 milionu v roce 2015. Během 13 let se podíl obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie EU zdvojnásobil a ročně roste o více než 3 %; problémy však přetrvávají, zejména v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy. Momentálně tvoří podíl obnovitelných zdrojů energie 25,2 % (stav v roce 2024), a má-li se do roku 2040 dosáhnout výrazně vyššího podílu, nebude současné tempo růstu obnovitelných zdrojů energie stačit. I když se v posledních letech pokročilo, zejména v odvětví elektřiny, intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie se potýká s těmito klíčovými problémy:

·elektrizační soustava kvůli kapacitě sítě a nedostatečné flexibilitě nezvládá absorbovat vysoký podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů,

·nárůst počtu hodin s nízkými a zápornými cenami na trzích s elektřinou v důsledku proměnlivé výroby energie z obnovitelných zdrojů bez možnosti řízení (větrná nebo solární energie) snižuje atraktivitu dodatečných investic,

·projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů někdy narážejí na odpor na místní úrovni,

·elektrifikace poptávky, která by směrovala výrobu energie z obnovitelných zdrojů do dalších odvětví poptávky, stagnuje,

·přechod odvětví vytápění a chlazení na energii z obnovitelných zdrojů znamená vysoké počáteční náklady nebo je pro spotřebitele složitý, i když znamená potenciální úspory nákladů, 

·nedostatečná cenová konkurenceschopnost některých paliv z obnovitelných zdrojů energie, která jsou nutná k dekarbonizaci obtížně dekarbonizovatelných odvětví, brání jejich zavádění,

·v souvislosti s rozvojem biohospodářství v EU by biomasa pro využití v bioenergetice mohla být stále vzácnější,

·využívání inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a inovativních způsobů zavádění může být rychlejší, 

·plánování a povolování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie je i nadále pomalé (čeká se na plné provedení pravidel povolování ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie, než budou v rámci balíčku týkajícím se evropských sítí přijata a provedena opatření pro urychlení zavádění sítí, obnovitelných zdrojů energie a skladování energie a než bude přijato a provedeno navrhované nařízení o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí).

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)  

Právní základ

Ustanovení čl. 194 odst. 2 a případně čl. 192 odst. 1 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie. 

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Aby bylo možné plně využít výhod, které přinášejí úspory z rozsahu a technologická spolupráce v EU i vnitřní trh s energií, je třeba postupovat koordinovaně – pomocí nákladově efektivního a urychleného rozvoje obnovitelných zdrojů energie a pomocí opatření na integraci energetického systému a elektrifikaci konečného užití zlepšit energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost Unie. Dosažení klimatické neutrality je navíc ze své podstaty problém přeshraniční a nelze jej vyřešit pouze na vnitrostátní či místní úrovni. Díky opatření na úrovni EU není přístup roztříštěný a transformace energetického systému se řeší koordinovaně – ať se jedná o snížení emisí skleníkových plynů a znečištění, ochranu biologické rozmanitosti, využívání výhod vnitřního trhu nebo o unijní regulační rámec, který dodává investorům jistotu.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Zastřešujícími cíli by mělo být posílení konkurenceschopnosti a odolnosti EU zajištěním spolehlivé, domácí, cenově dostupné a dekarbonizované energie pro evropské občany, průmysl a podniky (včetně malých a středních podniků) a zajištění toho, aby obnovitelné zdroje energie přispívaly k dosažení cíle 90% snížení emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a environmentálně udržitelným způsobem . V této souvislosti znamenají strategické cíle aktualizovaného rámce urychlit investice do obnovitelných zdrojů energie nákladově efektivním způsobem; posílit podpůrný rámec pro integraci obnovitelných zdrojů energie do odvětví elektřiny; zlepšit integraci energetického systému a usnadnit elektrifikaci ve všech odvětvích poptávky; motivovat k využívání paliv a technologií z obnovitelných zdrojů, které dosud nejsou nákladově konkurenceschopné, zároveň však zachovat hospodářskou konkurenceschopnost a stimulovat inovace; zlepšit rámec pro bioenergii; zajistit předvídatelnost a jistotu během procesu transformace energetiky a zjednodušit celkový rámec i regulační a správní postupy.

V jednotlivých prioritních oblastech by se rovněž mělo posoudit, zda je možné zefektivnit pravidla a opatření. Rámec by měl zohlednit slábnutí schopnosti pohlcovat uhlík v EU, jak je uvedeno ve zprávě o pokroku EU při provádění opatření v oblasti klimatu za rok 2025, a prozkoumat možnosti zajištění účinnějšího a cílenějšího využívání udržitelné biomasy na výrobu energie.

Z pohledu možností politik jde například o: přesunutí důrazu na podporu, monitorování a poradenství na úrovni EU; rozlišování mezi vyspělými technologiemi, které již jsou nákladově konkurenceschopné, a nově vznikajícími technologiemi a palivy, která vyžadují cílenější regulační pobídky; zefektivnění a zlepšení stávajícího rámce, opatření členských států a povinností hospodářských subjektů.

C. Pravděpodobné dopady

Iniciativa bude mít pravděpodobně pozitivní hospodářské dopady, urychlí investice do výroby a skladování energie z obnovitelných zdrojů, podpoří přeshraniční toky energie, sníží systémové náklady a posílí energetickou bezpečnost.

Díky vyšší účinnosti energetického systému se sníží náklady spotřebitelů, což přispěje k dosažení cíle zajistit dostupnou energii a zvýšit celkovou konkurenceschopnost.

Pokud jde o dopady na životní prostředí, nahrazením fosilních paliv udržitelnými obnovitelnými zdroji energie se sníží emise skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, čímž se vyřeší dvě hlavní příčiny úbytku biologické rozmanitosti. Možné nežádoucí účinky na životní prostředí budou zváženy a v případě potřeby se budou řešit pomocí zmírňujících opatření.

Pokud jde o sociální dopady, tato iniciativa by měla zlepšit dostupnost energie, vytváření pracovních míst a energetickou bezpečnost.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

V rámci přípravy této iniciativy se provádí posouzení dopadů.

Konzultační strategie

Komise zveřejní tuto výzvu k předložení faktických podkladů a zahájí veřejnou konzultaci na portálu Podělte se o svůj názor. Kromě toho byla dne 18. prosince 2025 zveřejněna výzva k předložení faktických podkladů k přezkumu nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. 

Konzultace se zaměří na získání zpětné vazby ohledně současného provádění a dopadu regulačního rámce EU pro energii z obnovitelných zdrojů a prozkoumá nutnost přijímat opatření a možná řešení. Cílem konzultace bude rovněž získat názory na vymezení problému, možné varianty politiky a jejich pravděpodobné dopady a také na rozsah zvýšení účinnosti a zjednodušujících opatření. 

Komise navíc plánuje uspořádat jednu nebo několik akcí pro zúčastněné strany a při této příležitosti je konzultovat.

Po ukončení veřejné konzultace bude na stránce pro konzultace zveřejněna věcná souhrnná zpráva.

Proč se konzultace koná?

Cílem této konzultace je shromáždit faktické podklady, informace, údaje a zpětnou vazbu o tom, jak by mohla být energie z obnovitelných zdrojů podporována v období po roce 2030, aby bylo možné určit, jaká další opatření na úrovni EU jsou zapotřebí k dosažení cílů pro rok 2040 a dále.

Cílová skupina

Výzvy k předložení faktických podkladů, jakož i veřejné konzultace, se mohou zúčastnit jednotlivci i organizace.

Největší zájem o tuto iniciativu budou mít pravděpodobně tyto zúčastněné strany: veřejná správa, též na regionální a místní úrovni; předkladatelé projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; výrobci energie a průmyslová sdružení působící v oblasti obnovitelných zdrojů energie; provozovatelé přenosových a distribučních soustav; energeticky náročná průmyslová odvětví; poskytovatelé biomasy, odvětví biohospodářství; nevládní organizace, včetně spotřebitelských organizací; akademická obec a think-tanky; místní komunity a finanční instituce. Vyzýváme rovněž výzkumné pracovníky a vědecká sdružení, aby předložili související publikované a dosud nepublikované výzkumy, analýzy a údaje. Zejména uvítáme materiály, které shrnují současné poznatky v příslušné oblasti či příslušných oblastech.