|
VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů) |
|
|
Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se k ní mohly vyjádřit a efektivně se podílet na konzultacích. Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují. |
|
|
Název iniciativy |
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU pro ostrovy |
|
Příslušné GŘ – odpovědné oddělení |
GŘ REGIO – oddělení 03 (Města, obce, lidé) |
|
Pravděpodobný druh iniciativy |
Sdělení |
|
Předběžný harmonogram |
2. čtvrtletí 2026 |
|
Další informace |
- |
|
Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit. |
|
|
A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity |
|
Politické souvislosti |
|
Ostrovy jsou součástí zeměpisné struktury EU a odrazem její velké krajinné a společenské různorodosti i rozrůzněnosti jejích hospodářských a sociálních podmínek. Jejich geografická rozmanitost, odlišné socioekonomické profily, ostrovní charakter, odlehlost a ekonomická a environmentální zranitelnost, jakož i exponovanost dopadům změny klimatu, to vše vytváří specifický soubor dlouhodobých strukturálních výzev. Zároveň však specifická geografie ostrovů a jejich bohaté přírodní a kulturní dědictví skýtají příležitosti pro rozvoj a bezpečnost, které nejsou vždy v plném rozsahu využívány. Díky svým specifikům mohou ostrovy sloužit jako testovací prostředí pro inovace v oblastech, jako je udržitelná doprava a mobilita, vodní hospodářství, čistá energie, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, cestovní ruch, digitální inovace a modrá ekonomika, a zároveň podporovat udržitelný cestovní ruch, posilovat bezpečnost a obranu EU a zajišťovat životní úroveň ostrovních komunit a přístup k příležitostem srovnatelným s těmi, které mají lidé žijící na pevnině. Politický závazek zaměřit se na konkrétní hospodářské a sociální výzvy, kterým ostrovy čelí, je zdůrazněn v pověřovacím dopise výkonného místopředsedy Fitta. Tento závazek vychází z širokého spektra politik a iniciativ EU pro jednotnější a koordinovanější přístup k řešení různých problémů, s nimiž se ostrovy přímo či nepřímo potýkají. Důraz na strategičtější přístup k podpoře ostrovů byl dále posílen v návrhu přezkumu politiky soudržnosti v polovině období ze dne 1. dubna 2025, který obsahuje závazek k zahájení konzultace o rozvoji strategie pro ostrovy, a prostřednictvím Evropského paktu pro oceány, zveřejněného v červnu 2025. Závazek vypracovat strategii pro ostrovy rovněž reaguje na dlouhodobou výzvu Evropského parlamentu [usnesení o ostrovech EU a politice soudržnosti: současná situace a budoucí výzvy 2021/2079(INI)] a zúčastněných stran z ostrovů k vytvoření strategického rámce pro řešení jedinečných výzev ostrovů. To je rovněž v souladu s podobnými výzvami poradních výborů k přijetí opatření, zejména se stanoviskem Evropského hospodářského a sociálního výboru z roku 2023 k tématu Hlavní výzvy, jimž čelí ostrovy a horské a řídce osídlené oblasti EU (C/2024/1572), a stanoviskem Evropského výboru regionů z roku 2022 k posílení podpory v rámci politiky soudržnosti pro regiony, které jsou znevýhodněny zeměpisnými nebo demografickými podmínkami (článek 174 Smlouvy o fungování EU) (CDR-2959–2022). |
|
Problém, který má iniciativa řešit |
|
Ostrovy EU mají velmi rozmanité zeměpisné a socioekonomické profily. Zatímco některé z nich se staly prosperujícími centry v čele hospodářského rozvoje, včetně cestovního ruchu, jiné nadále čelí výzvám vyplývajícím z jejich izolovanosti, mezi něž patří omezená konektivita, ekonomická zranitelnost, strukturální demografické tlaky a omezení sociální povahy, které limitují jejich kapacity v oblasti udržitelného růstu a odolnosti. EU prostřednictvím svých odvětvových politik a cílených iniciativ, které posilují mimo jiné územní soudržnost, konektivitu, energetickou a digitální transformaci a námořní politiku, klíčovým způsobem přispívá k podpoře ostrovů, řešení mnoha jejich specifických problémů a vytváření příležitostí k využití jejich socioekonomického potenciálu a zlepšení kvality života místních komunit. Ačkoli tyto politiky znamenaly významný přínos, jejich účinku mohlo být dosaženo efektivněji pomocí soudržnějšího přístupu. Tuto skutečnost vzaly na vědomí Evropský parlament a poradní výbory, které nadále upozorňují na oblasti, v nichž by mohla být posílena koordinace napříč politikami EU, a na obavy týkající se omezeného zohlednění ostrovního rozměru v příslušných odvětvových právních předpisech. Vzhledem k roztříštěné podobě odvětvových politik, iniciativ a nástrojů financování EU může být pro členské státy náročné navrhovat a provádět soudržné vnitrostátní politiky na podporu ostrovů. Tato roztříštěnost může snižovat celkový dopad politik v praxi a vytvářet další administrativní zátěž. Ostrovy s omezenými kapacitami, včetně menších ostrovů a jejich orgánů, mohou mít zvláštní problémy s tím, jak plně získat a využívat dostupnou podporu a finanční prostředky EU. Tyto výzvy zdůrazňují potřebu soudržnějšího a integrovanějšího přístupu, který by zlepšil provádění stávajících politik a zároveň zajistil, aby byly specifické potřeby ostrovů v iniciativách EU řádně zohledněny. Na územní úrovni jsou ostrovy a pevnina často součástí stejných správních regionů 1 , které tvoří základ pro uplatňování politiky soudržnosti EU. Podobně je tomu v případě makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, které obvykle řeší problémy ostrovů, pobřežních oblastí a pevniny integrovaně. Ve všech odvětvích politiky, zejména v dopravě, má zásadní význam společné plánování pobřežních oblastí a ostrovních komunit. Je proto důležité řešit jedinečné rozvojové potřeby ostrovů a zároveň využívat doplňkovost mezi ostrovy a pevninskými regiony. Ačkoli se nejvzdálenější regiony EU nacházejí na ostrovech, jejich specifika ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) vyžadují zvláštní strategii EU pro nejvzdálenější regiony. V listopadu 2025 byla zveřejněna samostatná výzva k předložení faktických podkladů pro tuto strategii. |
|
Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity) |
|
Právní základ |
|
Článek 174 2 Smlouvy o fungování EU odkazuje na úlohu EU, která „rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ a označuje ostrovy za regiony, které „jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami“, a proto mají nárok na cílenou pozornost. |
|
Praktická potřeba opatření na úrovni EU |
|
Sdělení o strategii EU pro ostrovy je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť doplňuje a podporuje opatření přijatá na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni. Opatření EU zejména umožňují místním orgánům, včetně orgánů z ostrovů, rozvíjet a provádět přizpůsobené politiky, které řeší specifické zeměpisné a socioekonomické výzvy těchto území. Sdělení poskytuje pokyny a zdroje na podporu udržitelného rozvoje a zajištění, aby žádná komunita nezůstala opomenuta. Iniciativa ve svém plánovaném obsahu rovněž zohlední zásadu proporcionality. Jakožto nelegislativní nástroj má za cíl snížit finanční a administrativní zátěž EU, vnitrostátních orgánů, místních a regionálních samosprávných celků a zúčastněných stran. |
|
B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem |
|
Zavedení koordinovaného politického rámce pro rozvoj ostrovů EU bude vodítkem pro opatření na úrovni EU a umožní členským státům lépe řídit programování a provádění vnitrostátních politik a podpory EU. Cílem strategie je dosáhnout výše uvedeného prostřednictvím řady vzájemně propojených cílů: 1) posílení hospodářské konkurenceschopnosti a atraktivity ostrovů EU jakožto dynamických území podporou tradičních odvětví (zemědělství, rybolov, cestovní ruch) a hospodářské diverzifikace, podporou inovací a inteligentní specializace, a to i v rámci modré ekonomiky, a zlepšením propojení v rámci ostrovů a s širšími trhy, a to jak digitálně, tak prostřednictvím dopravních spojení; 2) podpora odolnosti a udržitelnosti prosazováním dekarbonizace a posilováním systémů energie z obnovitelných zdrojů s cílem snížit energetickou závislost, podporou oběhových postupů účinně využívajících zdroje, a to i v oblasti hospodaření s vodou a odpady, a zlepšením schopnosti ostrovů připravit se na rizika související s klimatem, přizpůsobit se jim a zmírňovat je; 3) řešení strukturálních demografických výzev a pomoc při podpoře lidí v tom, aby zůstali ve svém regionu, pokud si to přejí (právo setrvat), prostřednictvím zlepšení přístupu k cenově dostupnému bydlení a veřejným službám, včetně vzdělávání, odborné přípravy a zdravotní péče, jakož i podporou kulturního dědictví a místní identity; 4) podpora ostrovů vzhledem k jejich strategickému významu pro obranu a bezpečnost EU, a i v oblasti kritické infrastruktury týkající se energetiky a dopravy, migrace a správy hranic a kapacit pro odhalování hrozeb a reakci na ně. Strategie stanoví návrhy a doporučení ke zlepšení koordinace, doplňkovosti a zacílení politik a nástrojů financování EU pro ostrovy. Podpoří rovněž vypracování plánů národního a regionálního partnerství v příštím programovém období. |
|
Pravděpodobné dopady |
|
Strategie přispěje k soudržnějšímu přístupu k odvětvovým politikám a iniciativám EU a usnadní navrhování a provádění vnitrostátních plánů nebo strategií pro ostrovy, zejména ze strany menších správních orgánů. Strategie má za cíl prostřednictvím vytvoření komplexního strategického rámce zvýšit účinnost a zacílení politik EU, omezit administrativní překážky a snížit náklady pro orgány a zúčastněné strany, což územním celkům umožní plně využívat jejich ekonomický, společenský a environmentální potenciál. Na základě toho by orgány měly být lépe schopny plánovat a provádět politiky přizpůsobené konkrétní zeměpisné, hospodářské a sociální realitě, posilovat odolnost, podporovat udržitelný rozvoj a zlepšovat kvalitu života. Celkově iniciativa posílí závazek EU vůči ostrovům, zlepší využívání a dopad podpory EU a zajistí, že politická opatření budou přizpůsobena specifickým ostrovním potřebám a výzvám. |
|
Budoucí monitorování |
|
Monitorování provádění strategie bude zajištěno sběrem údajů během různých opatření prováděných v rámci této iniciativy. Bude sloužit jako podklad pro budoucí hodnocení a posouzení dopadů. Vzhledem k tomu, že podpora ostrovů představuje jeden z pilířů Evropského paktu pro oceány, bude monitorování prováděno rovněž prostřednictvím oznámeného rámce pro monitorování a podávání zpráv, a to zejména prostřednictvím přehledu ukazatelů Evropského paktu pro oceány a zprávy o stavu paktu pro oceány. |
|
C. Zlepšování právní úpravy |
|
Posouzení dopadů |
|
Iniciativa bude mít podobu sdělení Komise. Stanoví společný strategický přístup a doporučení pro budoucnost. Nevytváří nové zdroje financování ani legislativní návrhy. Kromě této výzvy k předložení faktických podkladů pomohou při budování znalostní a faktické základny pro strategii rovněž poznatky z nedávných činností, jako jsou konzultace se zúčastněnými stranami vedené během přípravy Evropského paktu pro oceány. Jiné nástroje pro zlepšování právní úpravy, jako je veřejná konzultace nebo posouzení dopadů, nejsou pro tento druh iniciativy z právního hlediska nezbytné a nepřinesly by žádnou přidanou hodnotu. |
|
Konzultační strategie |
|
Cílem této výzvy k předložení faktických podkladů je vyzvat širokou veřejnost a zúčastněné strany, aby se podělily o své názory na hlavní výzvy, kterým ostrovy EU čelí, jakož i o konkrétní návrhy, jak tyto výzvy překonat, a aby nám sdělily, co od politik EU očekávají. Zpětná vazba od klíčových zúčastněných stran vytvoří faktickou základnu, jež bude využita k vypracování doporučení strategie. Mezi hlavní zúčastněné strany patří mimo jiné vnitrostátní, regionální a místní orgány, občanská společnost, místní komunity, další zúčastněné strany a zástupci z ostrovů a další zúčastněné strany, které se zabývají otázkami rozvoje ostrovů. Veřejnost se vyzývá, aby reagovala na tuto výzvu k předložení faktických podkladů, která bude otevřena po dobu šesti týdnů. Příspěvky lze zasílat v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU prostřednictvím portálu „Podělte se o svůj názor“ (ústřední stránka Komise věnovaná veřejným konzultacím). K propagaci výzvy k předložení faktických podkladů se použijí komunikační kanály Komise a určené zúčastněné strany. Bude vypracována souhrnná zpráva, v níž budou shrnuty všechny výsledky konzultací a která bude zveřejněna společně se všemi obdrženými příspěvky. |
|
Proč se konzultace koná |
|
Komise zjišťuje stanoviska a zkušenosti veřejnosti a zúčastněných stran ze všech ostrovů EU i mimo ně, aby shromáždila názory na níže uvedené otázky: 1.Klíčové výzvy a priority: jaké jsou hlavní krátkodobé a dlouhodobé problémy, jimž ostrovy EU čelí, a které oblasti politiky by měla strategie upřednostňovat? 2.Stávající politiky, doplňkovost a příslušné právní předpisy: které stávající politiky, iniciativy a právní předpisy EU fungují dobře a jak by měla nová strategie doplňovat opatření na vnitrostátní, regionální a místní úrovni? 3.Očekávání zúčastněných stran a navrhovaná opatření: co zúčastněné strany od EU očekávají a jaká konkrétní opatření by navrhly na podporu ostrovů v klíčových oblastech politiky? 4.Mládež a právo setrvat: jaké jsou hlavní problémy, kterým na ostrovech čelí mladí lidé, a jaký dopad by strategie měla mít na zajištění atraktivity těchto oblastí jako míst, kde chtějí žít lidé všech věkových skupin, a na to, aby mladým lidem bylo umožněno skutečně setrvat v místě, které nazývají domovem? |
|
Cílová skupina |
|
Této konzultace se může zúčastnit každý. Komise k příspěvkům vybízí zejména zúčastněné strany sídlící na ostrovech EU. Vítány jsou rovněž příspěvky regionálních a místních orgánů, zejména těch, které jsou odpovědné za správu ostrovů, jakož i místních a mládežnických organizací na ostrovech. Příspěvky mohou rovněž poskytnout evropské orgány, evropské a vnitrostátní sítě ostrovních orgánů, akademičtí pracovníci, lidé a organizace pracující v modré ekonomice, nevládní organizace a sítě, které jsou zapojené do činnosti související s politikou. |