VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ DOPADŮ
Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o budoucí legislativní činnosti Komise. Mohou se tak vyjádřit k tomu, jak na problém nahlíží Komise. Současně mohou poskytnout připomínky k možným řešením a veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.
Název iniciativy	Souhrnný balíček v oblasti daní
Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)	GŘ TAXUD, oddělení D1, Iniciativy v oblasti zdanění společností
Pravděpodobný druh iniciativy	Legislativní návrh
Předběžný harmonogram	2. čtvrtletí 2026
Další informace	–
Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Politické směry Evropské komise stanoví cíl usnadnit a urychlit podnikání v Evropě snížením administrativní zátěže a zjednodušením provádění. Komise si stanovila cíl snížit do konce funkčního období administrativní zátěž alespoň o 25 % pro všechny podniky a alespoň o 35 % pro malé a střední podniky, aniž by byly ohroženy politické cíle příslušných iniciativ.

Pokud jde o oblast přímých daní, dne 11. března 2025 Rada schválila závěry, v nichž se stanoví program racionalizace a zjednodušení daňových pravidel, který má přispět ke konkurenceschopnosti EU.

V této souvislosti, a jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2026, má Komise v úmyslu do druhého čtvrtletí roku 2026 navrhnout souhrnný balíček v oblasti daní s cílem zefektivnit, vylepšit a vyjasnit směrnice o dani z příjmu právnických osob (směrnice o úrocích a licenčních poplatcích (směrnice Rady 2003/49/ES), směrnice o zdanění při fúzích (směrnice Rady 2009/133/ES), směrnice o mateřských a dceřiných společnostech (směrnice Rady 2011/96/EU)), směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem (směrnice Rady (EU) 2016/1164) a směrnici o mechanismech řešení daňových sporů (směrnice Rady (EU) 2017/1852).

Cílem směrnic o dani z příjmu právnických osob je odstranit dvojí zdanění přeshraničních plateb dividend, úroků a licenčních poplatků a zajistit daňovou neutralitu při přeshraničních reorganizacích podniků. Cílem směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem je zabránit agresivnímu daňovému plánování v rámci EU a směrnice o mechanismech řešení daňových sporů má zase zajistit účinné řešení přeshraničních daňových sporů. Obecné cíle těchto zásadních směrnic zůstávají v platnosti, nicméně prostředky a podrobná pravidla k dosažení těchto cílů mohou vyžadovat úpravy za účelem přizpůsobení měnícímu se daňovému prostředí, jakož i hospodářskému a tržnímu vývoji.

Problém, který má iniciativa řešit

Přijetí směrnice o úrocích a licenčních poplatcích, směrnice o zdanění při fúzích, směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem představovalo pro EU významný úspěch. Od jejich přijetí se však právní a hospodářské prostředí v EU i na mezinárodní úrovni výrazně změnilo.

Zpětná vazba shromážděná v rámci výzvy k předložení faktických podkladů pro hodnocení směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem 1 spolu s cílenými konzultacemi provedenými externím dodavatelem (studie o směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem) identifikuje řadu problémů, které se v četných konzultacích opakovaně a konzistentně objevovaly. Některá ustanovení směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem mohou vyžadovat revizi, zejména s ohledem na zavedení globální minimální daně prostřednictvím směrnice o druhém pilíři a na významné změny v širším hospodářském prostředí, které se nyní vyznačuje rostoucími úrokovými sazbami a vysokou inflací. Například pravidla pro ovládané zahraniční společnosti se částečně překrývají s pravidly druhého pilíře, což by mohlo vést k případům ekonomického dvojího zdanění a zbytečné administrativní zátěži. Kromě toho se zdá, že pravidlo o omezení odpočitatelnosti úroků dostatečně neřeší volatilitu zisků, která může vyplývat z životního cyklu subjektu nebo z širších hospodářských podmínek, ani dostatečně nezohledňuje odvětvové charakteristiky. V důsledku toho může být možnost subjektu odečíst úrokové náklady omezena nad rámec zamýšleného účelu směrnice. Revizi pak může vyžadovat i oblast působnosti obecného pravidla proti zneužívání, aby se zajistilo, že je dostatečně široká, aby zahrnovala všechny relevantní přímé daně. Tato ustanovení stávající směrnice by měla být přehodnocena a upravena tak, aby v průběhu času zůstala relevantní pro trh i hospodářské okolnosti. Mělo by se postupovat harmonizovaným způsobem v celé EU, přičemž by měl být zachován celkový účel a klíčové cíle směrnice, které zůstávají relevantní.

Pokud jde o směrnice o dani z příjmu právnických osob, útvary Komise provedly řadu podrobných cílených konzultací o všech technických prvcích těchto směrnic. Do konzultací se dosud zapojily členské státy a přibližně 50 nadnárodních skupin podniků a podnikatelských sdružení. Toto rozsáhlé shromažďování faktických podkladů vedlo k výsledku, který umožňuje jasně identifikovat široce sdílené obavy.

Směrnice o dani z příjmu právnických osob v několika případech zahrnují možnosti provedení na vnitrostátní úrovni a tato flexibilita vytvořila v EU roztříštěné prostředí, protože členské státy při provedení ve vnitrostátním právu volily různé alternativy. Daňoví poplatníci tvrdí, že zátěž vyplývá z nutnosti orientovat se v odlišných pravidlech, která často podléhají různým výkladům. Tato situace způsobuje značné přímé administrativní náklady a vyvolává právní nejistotu. Rozdílná věcná působnost směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice o úrocích a licenčních poplatcích rovněž přispívá k roztříštěnosti prostředí, což ovlivňuje strukturu podnikání. Kromě toho oblast působnosti směrnice o zdanění při fúzích již v rámci práva obchodních společností není sladěna s oblastí působnosti směrnice o fúzích, což vytváří nežádoucí nesoulad a narušuje konkurenceschopnost jednotného trhu EU. Tento rámec nepodporuje přeshraniční hospodářskou činnost a narušuje účinnost směrnic o dani z příjmu právnických osob.

Kromě toho se v jednotlivých členských státech značně liší procesní požadavky na přístup k výhodám plynoucím ze směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice o úrocích a licenčních poplatcích. Podle konzultovaných zúčastněných stran jsou v některých státech procesy natolik zatěžující, že mohou daňové poplatníky odradit od toho, aby se na směrnice spoléhali, což v konečném důsledku ovlivňuje způsob, jakým podniky strukturují své operace. Tato vysoká administrativní zátěž zjevně narušuje účinnost právního rámce stanoveného ve směrnicích.

Pravidla stanovená ve směrnici o mechanismech řešení daňových sporů vyvolávají určité specifické nejasnosti ohledně výkladů, které brání jejímu účinnému uplatňování. Tyto nejasnosti vedly k nejednotnému provádění směrnice a zřejmě odrazují zúčastněné strany od jejího využívání v praxi.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Článek 115 Smlouvy o fungování EU umožňuje Komisi navrhovat směrnice pro sbližování vnitrostátních právních předpisů členských států, aby bylo zajištěno řádné fungování jednotného trhu. Rada jako rozhodovací orgán podle Smluv musí tyto směrnice přijímat a vydávat jednomyslně v souladu se zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Směrnice o úrocích a licenčních poplatcích, směrnice o zdanění při fúzích, směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem jsou klíčové iniciativy Unie, jejichž cílem je zajistit soudržný, konzistentní a komplexní přístup celé Unie k zamezení dvojího zdanění a vyhýbání se daňovým povinnostem. Směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem a směrnice o mechanismech řešení daňových sporů byly přijaty jako poslední a začaly se uplatňovat v roce 2019 (pokud jde o směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem, začala se v uvedeném roce uplatňovat většina ustanovení této směrnice). Ostatní tři směrnice jsou v platnosti již od devadesátých nebo nultých let.

Vzhledem k těmto souvislostem je společný přístup EU ke změně stávajícího acquis EU nejen nezbytný k tomu, aby pravidla dosáhla svých cílů, ale také nejvhodnějším způsobem, jak řešit zjištěné problémy. Všechny tyto směrnice mají přeshraniční rozměr. Je proto nezbytné, aby všechny návrhy, které se jich týkají, vyvážily rozdílné zájmy v rámci vnitřního trhu a zaujaly holistický přístup s cílem určit společné cíle a řešení. Politické cíle těchto směrnic, zejména boj proti agresivním daňovým praktikám a zamezení dvojímu zdanění, jsou i nadále relevantní a nelze jich dostatečně dosáhnout opatřeními, která by každý členský stát přijal samostatně. Takový individuální přístup vedený členskými státy by ve skutečnosti pouze replikoval a prohluboval roztříštěnost vnitřního trhu a udržoval by neefektivitu a narušení, protože společnosti by se musely pohybovat ve změti různých opatření. Vzhledem k tomu, že cílem je přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek a zajistí jednodušší provozní prostředí, které by podpořilo konkurenceschopnost podniků působících na jednotném trhu EU, je vhodnou cestou koordinovaná iniciativa na úrovni EU. Opatření EU by rovněž přinesla přidanou hodnotu, protože by členským státům umožnila společně zefektivnit, zlepšit a vyjasnit daňové předpisy, a zajistila by tak rovné podmínky ve všech členských státech EU a usnadnila obchodní operace na celém vnitřním trhu. Přístup na úrovni EU by zjednodušil procesy a snížil administrativní zátěž pro podniky, aniž by byly ohroženy ty politické cíle příslušných iniciativ, které jsou nadále relevantní a nezbytné.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Obecným cílem iniciativy je zjednodušit stávající právní rámec EU pro přímé zdanění a podpořit větší konkurenceschopnost na vnitřním trhu, aniž by byly narušeny důležité politické cíle dotčených směrnic (tj. odstranit dvojí zdanění zisků, úroků a licenčních poplatků v přeshraničním styku; zajistit daňovou neutralitu při přeshraničních reorganizacích podniků; chránit vnitřní trh před agresivním daňovým plánováním a zajistit účinné řešení přeshraničních daňových sporů). To bude obnášet:

-snížení nadbytečné zátěže spojené s podáváním zpráv a dodržováním předpisů,

-odstranění zastaralých a překrývajících se daňových pravidel,

-zjednodušení daňových předpisů s cílem zlepšit konkurenceschopnost na vnitřním trhu,

-objasnění pojmů v daňových předpisech,

-zefektivnění a zlepšení uplatňování daňových pravidel, postupů a požadavků na podávání zpráv.

Navrhované možnosti politiky mohou zahrnovat legislativní změny v následujících právních nástrojích:

1.Pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti podle směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem – aby bylo odstraněno překrývání s druhým pilířem. Kromě toho je třeba napravit současnou roztříštěnost v provádění tohoto pravidla členskými státy, která je výsledkem různých dostupných možností k dosažení výsledku.

2.Pravidla pro omezení odpočitatelnosti úroků podle směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem – aby se řešil procyklický účinek pravidla a účinky inflace a zohlednily se obavy těch odvětví, která obvykle vykazují vysokou míru legitimního pákového efektu, jakož i potřeby malých a středních podniků. Součástí toho jsou i úvahy o zjednodušení pravidel.

3.Působnost směrnice o mateřských a dceřiných společnostech, směrnice o úrocích a licenčních poplatcích a směrnice o zdanění při fúzích – aby se zlepšila účinnost těchto směrnic, a tím i vnitřního trhu.

4.Procesní pravidla pro získání výhod plynoucích ze směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice o úrocích a licenčních poplatcích s cílem snížit administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro podniky a následně zlepšit celkové současné fungování směrnic.

5.Velmi omezené a cílené změny směrnice o mechanismech řešení daňových sporů, zejména ustanovení týkajících se přijímací fáze, s cílem odstranit nejasnosti, zajistit jednotné uplatňování této směrnice ve všech členských státech a usnadnit její používání jak daňovým poplatníkům, tak finančním správám.

C. Pravděpodobné dopady

Cílem této iniciativy je zjednodušit stávající pravidla a zlepšit podnikatelské prostředí mimo jiné snížením administrativní zátěže pro podniky. Tato iniciativa by měla zejména výrazně snížit náklady daňových poplatníků na dodržování předpisů, neboť jim umožní využívat standardizované postupy, harmonizovanější hmotněprávní ustanovení a pravidla a větší úroveň právní jistoty. Současně tato iniciativa posílí stávající rámec zdanění právnických osob tak, aby se zlepšilo jeho současné fungování a aby se zvýšila konkurenceschopnost EU. Z hlediska fiskálního dopadu je cílem, aby navrhovaná opatření byla pro daňové poplatníky daňově neutrální a nevedla k žádnému podstatnému přerozdělení daňových příjmů mezi členskými státy.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Komise provede posouzení dopadů, které podpoří přípravu této iniciativy a přinese Komisi podklady o možnostech politiky k řešení zjištěných problémů. Poskytne podrobnou analýzu problémů, které je třeba řešit, a cílů, které je třeba sledovat. Pravděpodobné dopady jednotlivých možností politiky budou posouzeny z kvantitativního i kvalitativního hlediska, včetně jejich očekávaných nákladů a přínosů. V rámci posouzení dopadů Komise zváží řadu politických opatření.

Konzultační strategie

Vzhledem k povaze iniciativy se neplánuje žádná veřejná konzultace. Útvary Komise však v průběhu minulého roku provedly velké množství cílených konzultací o všech technických prvcích směrnic, které spadají do oblasti působnosti, a nechaly vypracovat zvláštní studii o směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem, jejíž součástí byly podrobné výměny názorů s členskými státy. Těchto konzultací se zúčastnily všechny členské státy (v bilaterálním i multilaterálním kontextu) a přibližně 50 nadnárodních skupin společností a podnikatelských sdružení. Komplexní výstupy, které vzešly z tohoto procesu analýzy a rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami, budou sloužit k vypracování návrhu souhrnného balíčku i jako podklad pro politická rozhodnutí v něm obsažená. Kromě toho mohou příslušné zúčastněné strany poskytnout své názory, faktické podklady a zkušenosti týkající se výše uvedených směrnic prostřednictvím této výzvy k předložení faktických podkladů. Shromážděná zpětná vazba bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu souhrnného balíčku o daních a zajistí, že balíček bude odpovídat svému účelu.

Proč se konzultace koná?

Cílem této výzvy k předložení faktických podkladů je získat zpětnou vazbu k problému a potřebě jednat, jakož i shromáždit faktické podklady k otázkám, jako jsou administrativní náklady, zatěžující postupy, zastaralá a překrývající se pravidla a nejasnosti nebo rozdíly ve výkladu pravidel.

Cílová skupina

O své názory se mohou podělit všechny zúčastněné strany, včetně členských států a veřejných orgánů, podnikatelských sdružení, nadnárodních skupin podniků, skupin malých a středních podniků, nevládních organizací, organizací občanské společnosti a akademické obce.