VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ / KONTROLU ÚČELNOSTI
Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se k ní mohly vyjádřit a efektivně se podílet na konzultacích. Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují.
Název hodnocení	Pravidla původu EU – hodnocení
Příslušné GŘ – odpovědné oddělení	GŘ TAXUD – A6 Pravidla původu a určení celní hodnoty
Předběžný harmonogram (plánované datum zahájení a datum ukončení)	Čtvrté čtvrtletí roku 2025
Další informace	https://taxation-customs.ec.europa.eu/customs-4/international-affairs/origin-goods_en
Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.
A. Politické souvislosti, účel a rozsah hodnocení
Politické souvislosti
Pravidla původu EU jsou základním aspektem celních předpisů a vymezují původ nebo „ekonomickou státní příslušnost“ zboží za účelem stanovení – spolu se sazebním zařazením a určením celní hodnoty– celního sazebního zacházení při dovozu. Původem zboží se rovněž řídí uplatňování opatření na ochranu obchodu a množstevních omezení nebo celních kvót. Předsedkyně von der Leyenová v pověřovacím dopise pověřila komisaře Šefčoviče, aby ověřil, do jaké míry je rámec pravidel původu stále vhodný pro daný účel. Tento úkol je nyní o to naléhavější vzhledem k nedávnému geopolitickému napětí a změnám v multilaterálním prostředí spolu se všemi souvisejícími důsledky pro obchod. EU v průběhu let zavedla komplexní soubor pravidel původu založený na mezinárodním rámci vytvořeném Světovou obchodní organizací (WTO) a Světovou celní organizací (WCO). Tato pravidla jsou uvedena v celním kodexu Unie I (články 59 až 68), který upravuje nepreferenční i preferenční obchodní režimy, a v preferenčních obchodních dohodách uzavřených s různými obchodními partnery. Preferenční pravidla původu určují, zda se zboží považuje za zboží pocházející z určité země v rámci příslušného preferenčního režimu. Jsou-li splněny všechny požadavky, je takové zboží v závislosti na daném preferenčním režimu způsobilé k dovozu s nižšími celními sazbami, nebo dokonce s nulovou sazbou. Nepreferenční pravidla původu se používají k určení země původu zboží pro účely uplatnění zacházení podle doložky nejvyšších výhod (MFN). Používají se také pro účely obchodních statistik, veřejných zadávacích řízení a označování původu. EU v průběhu let vypracovala a zavedla nové politiky, v nichž se koncept pravidel původu používá k určení původu zboží v jejich oblasti působnosti (v některých případech po vstupu v platnost celního kodexu Unie v roce 2016). Platí to zejména v případě nepreferenčního původu, který je spojen s iniciativami zaměřenými na konkrétní výrobky nebo země, jako je mj. mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích II (CBAM), návrh aktu o průmyslu pro nulové čisté emise III nebo nařízení o produktech nezpůsobujících odlesňování IV . Dosud nejrelevantnější přezkum pravidel původu EU byl proveden v rámci zelené knihy o budoucnosti pravidel původu v preferenčních obchodních režimech z roku 2003, jež vedla k reformě všeobecného systému preferencí (GSP) v roce 2011 a vypracování zvláštní zprávy Evropského účetního dvora nazvané „Jsou preferenční obchodní režimy vhodným způsobem řízeny?“ v roce 2014. Toto hodnocení je prvním úplným hodnocením Komise týkajícím se pravidel původu.
Účel a rozsah
Hlavním cílem je provést komplexní hodnocení nepreferenčních pravidel původu EU, která se vztahují na širokou škálu politik, a to s použitím preferenčních pravidel původu jako referenčních pravidel. Umožní to získat komplexní představu o vzájemném působení obou typů pravidel a jejich dopadu na globální obchod. Hodnocení pravidel původu má zásadní význam pro posouzení toho, zda bylo dosaženo politických cílů pravidel původu EU a zda s ohledem na neustále se měnící povahu globálního obchodu existují nějaké rozdíly mezi těmito cíli a současnými a budoucími politickými prioritami nebo nesoulad těchto cílů se současnými a budoucími politickými prioritami. Hodnocení by mělo pomoci určit, kde existuje prostor pro zlepšení pravidel původu EU. Hodnocení se týká období od začátku uplatňování celního kodexu Unie v roce 2016 do současnosti a zaměří se na tyto tři aspekty: definici země původu; mechanismy prokazování země původu zboží; systémy ověřování (s ohledem na nové obchodní vzorce, obchodní techniky a výrobní metody). V rámci hodnocení se pravidla původu posoudí na základě faktických podkladů podle těchto pěti hodnoticích kritérií: I)Efektivnost: v rámci hodnocení se posoudí, do jaké míry pravidla původu dosáhla svých cílů, a to prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního posouzení jejich dopadu na členské státy a podniky v EU. Zohledněny budou rovněž problémy, které se vyskytly při uplatňování pravidel původu. II)Účinnost: v rámci hodnocení se posoudí náklady příslušných orgánů a podniků na dodržování předpisů s cílem určit oblasti, v nichž by bylo možné snížit administrativní zátěž spojenou s dodržováním předpisů. Provede se rovněž analýza celkových nákladů a přínosů rámce pravidel původu. III)Relevantnost: v rámci hodnocení se posoudí, zda lze stávající pravidla původu přizpůsobit novým oblastem politiky nebo zda vhodným způsobem, jak dosáhnout vyvíjejících se cílů politik a řešit dynamiku globálního obchodu, může být další modernizace. To zahrnuje environmentální politiky a iniciativy související s oběhovým hospodářstvím, jež vyžadují nové přístupy k určování původu zboží vyrobeného za použití recyklovaných materiálů. IV)Soudržnost: v rámci hodnocení se posoudí, nakolik jsou pravidla původu v souladu s politikami EU, s nimiž jsou spojena. V)Přidaná hodnota EU: hodnocení poskytne přehled o fungování pravidel původu EU v celé Unii a v různých odvětvích, se zaměřením na nepreferenční pravidla a v příslušných případech se zohledněním preferenčních pravidel.
B. Zlepšování právní úpravy
Konzultační strategie
Cílem konzultační strategie je shromáždit faktické podklady a názory široké škály zúčastněných stran a umožnit jim poskytnout relevantní informace o uplatňování a účincích pravidel původu. Prostřednictvím svých konzultačních činností chce Komise lépe pochopit, zda rámec pravidel původu dosáhl svých cílů a bude i nadále schopen jich dosahovat. Součástí hodnocení bude rozsáhlá cílená konzultace a soubor rozhovorů se všemi dotčenými zúčastněnými stranami. Výzva k předložení faktických podkladů bude zveřejněna současně s veřejnou konzultací. Bude zveřejněna na portálu Podělte se o svůj názor ve všech 24 úředních jazycích EU po dobu osmi týdnů. Plánované konzultační činnosti: ·Veřejná konzultace: po dobu dvanácti týdnů, k dispozici ve všech 24 úředních jazycích EU. Respondenti ji najdou na portálu Podělte se o svůj názor. ·Cílená konzultace: před létem 2025 zvláštní dotazníky a rozhovory přizpůsobené různým kategoriím zúčastněných stran, seminář a ohnisková skupina. Konzultační činnosti budou propagovány prostřednictvím sociálních médií, internetových stránek GŘ TAXUD a příslušných sítí zúčastněných stran. Osm týdnů po ukončení veřejné konzultace bude zveřejněna věcná souhrnná zpráva, po níž bude následovat souhrnná zpráva, v níž budou shrnuty všechny odpovědi v rámci konzultace (zveřejněná jako pracovní dokument útvarů Komise).
Proč se konzultace koná?
Cílem konzultačních činností, které budou zahrnovat veřejnou konzultaci, průzkumy mezi zúčastněnými stranami a specifické akce, je shromáždit faktické podklady a názory, pokud jde o tyto hlavní aspekty hodnocení: 1. uplatňování pravidel původu v členských státech; 2. fungování pravidel původu, konkrétně kvalitativní a kvantitativní posouzení jejich efektivnosti a účinnosti; 3. přizpůsobení opatření budoucím výzvám, zejména jejich vhodnost pro daný účel a přetrvávající relevantnost vzhledem k nedávnému geopolitickému napětí a změnám v mezinárodním obchodu. Cílem konzultace rovněž bude: a. určit témata a otázky, jichž se bude hodnocení týkat; b. shromáždit informace a údaje o uplatňování pravidel původu, jakož i informace o zkušenostech s jejich uplatňováním; c. shromáždit názory a stanoviska zúčastněných stran ohledně toho, do jaké míry pravidla původu dosáhla svých cílů; d. shromáždit názory na relevantnost rámce pravidel původu.
Cílová skupina
Jedná se o široce zacílenou konzultaci, která se zaměří na různé zúčastněné strany, jež disponují znalostmi v oblasti mezinárodního obchodu a pravidel původu, včetně vnitrostátních veřejných orgánů, mezinárodních organizací a obchodních komor; podniků, včetně malých a středních podniků; nevládních organizací a dalších zástupců občanské společnosti; akademické obce a výzkumných ústavů; podnikatelských a spotřebitelských organizací. Tyto činnosti by měly být dostatečně rozsáhlé, aby zahrnovaly dostatečně různorodý soubor členských států s cílem zajistit, že shromážděné názory a informace budou reprezentativní pro různé aspekty pravidel původu, legislativní rámce a hospodářská prostředí.
Sběr údajů a metodika
Na podporu hodnocení bude provedena zvláštní externí studie. Bude vycházet ze stávajících informací, které zahrnují předchozí posouzení dopadů, zprávy o údajích z monitorování, hodnocení a přezkumy, související studie a zprávy. Další faktické podklady budou shromážděny prostřednictvím konzultací se zúčastněnými stranami, případových studií, ohniskových skupin a seminářů. Metodika kvantifikuje regulační přínosy a náklady s přihlédnutím ke zjednodušení a snížení zátěže. Cílem analýzy je poskytnout dostatečné kvantitativní údaje a poznatky pro analýzu uplatňování pravidel původu na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a dopadu jejich uplatňování na členské státy a podniky a pokud možno pro určení jejich přínosů z hlediska úspor nákladů. Sběr údajů se bude týkat období od začátku uplatňování celního kodexu Unie v roce 2016 do současnosti. Hodnocení se bude týkat definice země původu, mechanismů prokazování země původu zboží a systémů ověřování s ohledem na nové obchodní vzorce, obchodní techniky a výrobní metody. Hodnocení bude splňovat požadavky Komise týkající se zlepšování právní úpravy.