VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO HODNOCENÍ / KONTROLU ÚČELNOSTI

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se k ní mohly vyjádřit a efektivně se podílet na konzultacích.

Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují.

Název hodnocení

Hodnocení ex post týkající se operací makrofinanční pomoci poskytnutých deseti partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemií COVID-19 (2020–2022)

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

GŘ ECFIN – oddělení D2

Předběžný harmonogram

(plánované datum zahájení a datum ukončení)

PLÁNOVANÉ DATUM ZAHÁJENÍ: 3. čtvrtletí roku 2024

PLÁNOVANÉ DATUM UKONČENÍ: 4. čtvrtletí roku 2025

Další informace

https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/economic-and-fiscal-policy-coordination/international-economic-relations/macro-financial-assistance-mfa-non-eu-partner-countries_en#mfa-beneficiaries

A. Politické souvislosti, účel a rozsah hodnocení

Politické souvislosti

Makrofinanční pomoc (MFA) je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance partnerských třetích zemí. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů nebo grantů, případně oba nástroje kombinuje, a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s reformním programem Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Hodnocení posoudí deset operací makrofinanční pomoci určených pro země procesu rozšíření a evropského sousedství, které byly přijaty a provedeny během pandemie COVID-19 (2020–2022).

Dne 25. května 2020 přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutím (EU) 2020/701 balíček makrofinanční pomoci ve výši 3 miliard eur, jehož cílem bylo pomoci deseti partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství omezit hospodářské dopady koronavirové pandemie. V té době se jednalo o rozhodnutí bezprecedentního rozsahu, pokud jde o počet zahrnutých zemí i poskytnutou finanční částku. Balíček makrofinanční pomoci se vztahoval na tyto přijímající země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Jordánsko, Kosovo, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Tunisko a Ukrajina.

Hodnocení bude spočívat v posouzení ex post týkajícím se cílů, obsahu a výsledků operací makrofinanční pomoci. Bude se zabývat dopadem makrofinanční pomoci v dotčených deseti partnerských zemích během příslušného prováděcího období (2020–2022).

Hodnocení se provádí za účelem splnění právních požadavků. Konkrétně vychází z rozhodnutí (EU) 2020/701 (čl. 8 odst. 2), jež stanoví, že „[d]o dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, v níž přispěla k dosažení stanovených cílů“.

Další informace o uvedených deseti operacích makrofinanční pomoci, včetně jejich záměrů a cílů, příslušného období a vyplacených finančních prostředků, naleznete na internetových stránkách GŘ ECFIN:

Koronavirus: Komise navrhuje 3 miliardy eur (europa.eu)

Účel a rozsah

V souvislosti s pandemií COVID-19 byla uvolněna zvláštní makrofinanční pomoc určená pro deset zemí procesu rozšíření a evropského sousedství, konkrétně Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, Jordánsko, Kosovo, Moldavsko, Černou Horu, Severní Makedonii, Tunisko a Ukrajinu. Účelem hodnocení ex post je posoudit, do jaké míry byla poskytnutá podpora účinná, efektivní, relevantní a soudržná a do jaké míry dosáhla přidané hodnoty EU. Hodnocení vyvodí závěry a ponaučení z balíčku makrofinanční pomoci v souvislosti s pandemií COVID-19 a posoudí jeho dopad na deset přijímajících zemí.

Hodnocení bude vycházet ze studie nezávislého externího hodnotitele.

Výsledky hodnocení poslouží jako podklad pro zprávu pro Evropský parlament a Radu. Kromě toho budou závěry použity jako informační podklad pro budoucí operace makrofinanční pomoci. Hodnocení bude provedeno na základě požadavků rozhodnutí (EU) 2020/701, jakož i zásad pro hodnocení stanovených v pokynech Evropské komise pro zlepšování právní úpravy.

B. Zlepšování právní úpravy

Konzultační strategie

Bude vypracována rozsáhlá konzultační strategie, která bude využívat kombinaci metod.

Její součástí bude cílená konzultace s klíčovými zúčastněnými stranami. Tato část se zaměří na klíčové otázky hospodářské politiky, které vyvstanou během procesu hodnocení. Vzhledem k přesné hospodářské a finanční povaze makrofinanční pomoci EU budou v části hodnocení, která je zaměřena na konzultace se zúčastněnými stranami, konzultovány subjekty, které mají informované ekonomické znalosti o makrofinanční pomoci, situaci, v níž je makrofinanční pomoc prováděna, a příslušných politických cílech.

Za účelem získání široce zaměřeného, plastického obrazu s detailním porozuměním hospodářským a finančním otázkám souvisejícím s makrofinanční pomocí bude v dotčených deseti přijímajících zemích do konzultace zapojena široká škála organizací zastupujících občanskou společnost a různé názory. Zúčastní se jí i příslušní úředníci z mezinárodních finančních institucí (MMF, Světové banky) a vnitrostátních orgánů, kteří se na navrhování nebo provádění programů makrofinanční pomoci podíleli.

Výsledky všech konzultačních činností budou představeny v souhrnné zprávě, která bude zveřejněna v rámci závěrečné hodnoticí zprávy Komise (v podobě pracovního dokumentu útvarů Komise). Zveřejněna bude také studie externího dodavatele.

Sběr údajů a metodika

Analyzované materiály budou zahrnovat komplexní škálu veřejně dostupných údajů, zpráv vydaných Evropskou komisí, MMF a Světovou bankou, dokumentů zveřejněných vnitrostátními orgány v dotčených deseti partnerských zemích, jakož i podklady z výzkumu akademického i soukromého sektoru.

Zdrojem dodatečných informací bude cílená konzultace s klíčovými zúčastněnými stranami. Její součástí budou zejména polostrukturované rozhovory, dotazníky a pracovní skupina. Budou rovněž provedeny případové studie vybraných strukturálních reforem zahrnutých do operací makrofinanční pomoci. Ve všech případech budou zdroje několikanásobně ověřeny, aby byla zajištěna jejich spolehlivost.

Hodnocení bude využívat kvantitativní a kvalitativní metodiky a zaměří se na pět hodnoticích kritérií: relevantnost, efektivnost, účinnost, soudržnost a přidaná hodnota EU. Bude rovněž zahrnovat posouzení sociálního dopadu.