VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ DOPADŮ
Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o budoucí legislativní činnosti Komise. Mohou se tak vyjádřit k tomu, jak na problém nahlíží Komise. Současně mohou poskytnout připomínky k možným řešením a veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.
Název iniciativy	Akt o digitální spravedlnosti
Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)	GŘ JUST B2
Pravděpodobný druh iniciativy	Směrnice nebo nařízení
Předběžný harmonogram	3. čtvrtletí roku 2026
Další informace	Právní předpisy na ochranu spotřebitele
Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Pracovní program Komise na rok 2025 uznává klíčovou úlohu spotřebitelů v sociálně tržním hospodářství, jelikož přispívají k udržitelnému růstu a ke konkurenceschopnějšímu jednotnému trhu. Očekává se, že nedávno přijaté právní předpisy, jako je nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích, budou mít pozitivní dopad na ochranu spotřebitele. Je však třeba vyvíjet další úsilí s cílem odstraňovat nedostatky, chránit zranitelné spotřebitele a zajišťovat účinné vymáhání předpisů.

V reakci na rostoucí obavy z toho, že se spotřebitelé budou v digitálním světě potýkat s nedostatečnou spravedlností, oznámil Nový program pro spotřebitele na období 2020–2025, že Komise prošetří, zda stávající právní předpisy EU na ochranu spotřebitele stále poskytují dostatečně vysokou úroveň ochrany spotřebitele v digitálním prostředí. Za tímto účelem Komise provedla kontrolu účelnosti spotřebitelského práva EU v oblasti digitální spravedlnosti 1 , která byla zveřejněna dne 3. října 2024.

V návaznosti na výsledky této kontroly účelnosti požádala předsedkyně von der Leyenová komisaře McGratha, aby vypracoval akt o digitální spravedlnosti, který má bojovat proti neetickým technikám a obchodním praktikám souvisejícím s manipulativními prvky v designu uživatelského rozhraní (temné vzorce), zavádějícím marketingem influencerů v sociálních médiích, návykovým designem digitálních produktů a profilováním online, zejména pokud je tím zneužívána zranitelnost spotřebitelů ke komerčním účelům. Tyto úvahy budou rovněž zohledněny v nadcházejícím programu pro spotřebitele na období 2025–2030 a akčním plánu pro spotřebitele na jednotném trhu.

Problém, který má iniciativa řešit

V důsledku vývoje spotřebitelského práva EU za posledních 50 let patří spotřebitelé v EU mezi nejchráněnější na světě, a to online i offline. Nedávné právní předpisy v digitální oblasti přinesly v oblasti ochrany spotřebitele významná zlepšení. Kontrola účelnosti spotřebitelského práva EU v oblasti digitální spravedlnosti však dospěla k závěru, že ačkoli stávající pravidla na ochranu spotřebitele zůstávají relevantní a nezbytná k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a účinného fungování jednotného digitálního trhu, nejsou uzpůsobena na to, aby plně reagovala na konkrétní škodlivé praktiky a výzvy, s nimiž se spotřebitelé potýkají online. Zjištění kontroly účelnosti poukazují na určité nedostatky v ochraně spotřebitele a na oblasti právní nejistoty. Konkrétně jsou spotřebitelé příliš často vystaveni praktikám, jako jsou klamavé nebo manipulativní prvky v designu uživatelského rozhraní (temné vzorce), návykové prvky, nekalé personalizační praktiky, které zneužívají zranitelnosti spotřebitelů, zavádějící marketing online influencerů, jakož i obtíže při správě digitálních smluv. Stávající pravidla, která jsou z velké části založena na zásadách, podnikům ani orgánům rovněž neposkytují dostatečnou právní jistotu.

Kromě nařízení o datech a směrnice o audiovizuálních mediálních službách přijala EU v posledních letech několik nových právních předpisů, které výrazně posilují její soubor digitálních pravidel. Jde mimo jiné o nařízení o digitálních službách, nařízení o digitálních trzích a akt o umělé inteligenci. Tyto nástroje doplňují právní předpisy EU na ochranu spotřebitele a snižují rizika a škody spojené s konkrétními problémy online. Nařízení o digitálních službách zejména zavedlo nová omezení řady nekalých praktik, k nimž dochází na online platformách. Celkově je však uplatňování pravidel na ochranu spotřebitele v digitální oblasti ve spojení s dalšími právními předpisy v téže oblasti, jimiž se stanovila pravidla týkající se určitých typů obchodních společností (např. online platforem) nebo technologií (např. systémů umělé inteligence), složité a specifické nedostatky přetrvávají.

Hlavní problémy, které má iniciativa řešit, jsou tyto:

·nedostatečná digitální spravedlnost pro spotřebitele, včetně zranitelných spotřebitelů, jako jsou nezletilé osoby, jež vede k tomu, že spotřebitelé při výběru činí ne zcela optimální rozhodnutí, která mají za následek finanční újmu, časovou ztrátu, nepříznivé účinky na zdraví a nepřímé účinky, například v podobě environmentálních nákladů, a

·nejasná pravidla pro podniky a roztříštěnost trhu vedoucí k vyšším obchodním nákladům, překážkám bránícím přeshraničnímu obchodu či k chybějícím obchodním příležitostem a nekalé hospodářské soutěži, zejména ze strany obchodníků ze zemí mimo EU.

Finanční újma způsobená spotřebitelům kvůli problémům online se podle odhadu kontroly účelnosti pohybuje ve výši nejméně 7,9 miliardy EUR ročně. Závažnost problému je v tomto případě pravděpodobně podceněna, neboť daný odhad nezahrnuje časovou ztrátu ani nefinanční újmu, jako je například újma duševní. Vzhledem k rostoucí finanční újmě spotřebitelů v průběhu let, rychlému růstu elektronického obchodu a technologickému vývoji se bez zásahu EU tato situace pravděpodobně ještě zhorší.

Kromě toho cíl Komise zvýšit konkurenceschopnost EU znamená i zaměřit se na zjednodušení a opatření k odstranění překážek na jednotném trhu. V oblasti ochrany spotřebitele kontrola účelnosti zdůraznila stávající nedostatečnou jasnost a právní jistotu, pokud jde o nekalé obchodní praktiky, a poukázala na nedostatečné vymáhání, stávající mezery v právních předpisech a roztříštěnost trhu, neboť členské státy tyto oblasti právně regulují nebo regulaci zvažují. Tyto problémy mají negativní dopad na jednotný trh a rovné podmínky pro podniky v EU.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Na rozvoj politických a regulačních přístupů ke zlepšení ochrany spotřebitele v digitálním prostředí bude mít zásah EU pravděpodobně mnohem větší vliv než individuální opatření členských států. Poskytování digitálních služeb, digitálního obsahu a elektronické obchodování má často přeshraniční povahu a spotřebitelé stále častěji nakupují online. Vnitrostátní opatření proto za těchto okolností k účinné regulaci ochrany spotřebitele nepostačují. Několik členských států navíc již začalo regulovat některé problematické oblasti. V případě neexistence opatření na úrovni EU to povede k větší roztříštěnosti trhu, složitější regulaci a vyšším nákladům na dodržování předpisů pro obchodníky, kteří své produkty nabízejí přeshraničně.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Akt o digitální spravedlnosti se zaměří na řešení zjištěných nedostatků a oblastí právní nejistoty ohledně ochrany spotřebitele online, přičemž se bude zcela doplňovat se stávajícími právními předpisy uvedenými výše. Za tímto účelem by posouzení dopadů prozkoumalo možnosti, jak zlepšit ochranu spotřebitelů v online prostředí a zvýšit jejich důvěru, mimo jiné posouzením potřeby cílených zákazů, například pokud jde o:

·zamezení situacím, kdy obchodníci používají temné vzorce a jiné nekalé techniky, kterými na spotřebitele na internetu vyvíjejí nátlak, klamou je a manipulují s nimi,

·poskytnutí větší kontroly spotřebitelům nad jejich pohybem v online prostředí tím, že budou řešeny návykové prvky designu, které spotřebitele, zejména nezletilé osoby, navádí k tomu, aby online zboží a službám věnovali nadměrný čas a utráceli za ně značné množství peněz,

·řešení problematických prvků digitálních produktů, např. ve videohrách, zejména pokud jde o jejich dopad na nezletilé osoby,

·řešení problematických personalizačních praktik včetně cílení na zranitelnost spotřebitelů pro účely personalizované reklamy a stanovování cen,

·zabránění škodlivým praktikám influencerů, např. nedostatečnému zveřejňování obchodních sdělení či propagaci škodlivých výrobků mezi jejich followery, a vyjasnění odpovědnosti společností, které s nimi spolupracují,

·řešení nekalých cenových praktik (např. navyšování ceny během objednávky (tzv. drip pricing), „cena od“, pokud obchodník uplatňuje dynamické ceny, procentuální nebo hodnotové slevy, které uvádějí spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu akčních slev),

·řešení problémů s digitálními smlouvami (např. obtížné rušení předplatného, automatické obnovování nebo změna bezplatné zkušební verze na placené předplatné, používání chatbotů pro zákaznické služby).

Mladí lidé jsou důležitým spotřebitelským segmentem se specifickými spotřebními návyky a často začnou nové technologie a digitální produkty používat jako první. Ochrana nezletilých osob bude klíčovou a průřezovou prioritou při posuzování možností, jak zajistit odpovídající a posílenou ochranu před škodlivými praktikami souvisejícími s výše uvedenými otázkami.

Akt o digitální spravedlnosti navíc poskytne příležitost ke zefektivnění a zjednodušení. V posouzení dopadů by mohly být prozkoumány způsoby, jak zajistit rovné podmínky pro podniky, snížit roztříštěnost trhu a právní nejistotu a usnadnit prosazování právních předpisů. Mohla by být rovněž posouzena zjednodušující opatření, například pokud jde o určité požadavky na informace pro spotřebitele při opakovaných transakcích se stejným obchodníkem (např. nákupy v aplikaci) a právo spotřebitele odstoupit od smlouvy, pokud jde o některé služby předplatného.

V posouzení dopadů se rovněž zváží, jak by digitální nástroje, jako je peněženka digitální identity EU a evropská podnikatelská peněženka, které podporují bezpečné a transparentní digitální interakce, mohly usnadnit provádění.

C. Pravděpodobné dopady

Iniciativa pravděpodobně zlepší ochranu spotřebitelů v digitálním odvětví a bude mít dopad na tyto aspekty:

-Hospodářský dopad: očekává se, že omezením nekalých praktik na digitálním trhu iniciativa omezí újmu způsobenou spotřebitelům a zvýší jejich důvěru. Vytvoří rovněž předvídatelnější právní rámec a sníží náklady na dodržování předpisů, zejména pro obchodníky nabízející své produkty přeshraničně, sníží roztříštěnost trhu a podpoří přeshraniční obchod, což přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti.

-Sociální dopad: lepší ochranou spotřebitelů, zejména zranitelných skupin, jako jsou nezletilé osoby, se pravděpodobně zlepší životní podmínky a podpoří se spravedlivější digitální prostředí, čímž se sníží nejistota spotřebitelů.

-Dopad na životní prostředí: tím, že se spotřebitelům poskytne účinnější ochrana i prostředky, díky nimž budou moci mít nad svým pohybem v online prostředí lepší kontrolu, se rovněž přispěje k plnění cílů EU v oblasti ekologické transformace.

-Dopad na základní práva a rovnost, zejména pokud jde o ochranu zranitelných spotřebitelů a nezletilých osob.

-Příspěvek k cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje: iniciativa je v souladu zejména s cílem udržitelného rozvoje č. 12 (Odpovědná spotřeba a výroba) tím, že podporuje etické chování podniků.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Na podporu přípravy iniciativy týkající se aktu o digitální spravedlnosti bude provedeno posouzení dopadů, které bude podkladem pro rozhodovací proces Komise. Posoudí se v něm hospodářské, sociální a regulační důsledky navrhovaných opatření, jakož i jejich důsledky pro životní prostředí, dále dopad na konkurenceschopnost, základní práva a cíle udržitelného rozvoje.

Bude zahájena studie, která Komisi poskytne faktické podklady a analýzy na podporu její činnosti související s posouzením dopadů.

Konzultační strategie

Cílem konzultace je získat podněty od spotřebitelů, orgánů členských států a všech zúčastněných stran, jako jsou občané/spotřebitelé, sdružení zastupující nezletilé osoby a další skupiny zranitelných spotřebitelů; národní sdružení spotřebitelů a jejich zastřešující organizace v EU; podniky, včetně různých typů malých podniků; influenceři; organizace zastupující podniky zapojené do poskytování digitálních služeb, digitálního obsahu, elektronického obchodu a maloobchodu na evropské a vnitrostátní úrovni, jakož i subjekty zastupující podniky v konkrétních odvětvích (např. sociální média, videohry); spotřebitelské sítě, centra pro bezpečnější internet, nevládní organizace nebo akademická obec.

Konzultační činnosti zahrnují výzvu k předložení faktických podkladů, veřejnou konzultaci (ve třetím čtvrtletí roku 2025 prostřednictvím portálu „Podělte se o svůj názor“), cílené průzkumy a rozhovory (prováděné dodavatelem podpůrné studie), dvoustranná a mnohostranná setkání se zúčastněnými stranami a veřejné akce (např. Evropský spotřebitelský summit 2025).

Veřejná konzultace bude probíhat po dobu 12 týdnů a budou ji doprovázet další cílené konzultace včetně dialogu o provádění. Veřejná konzultace bude k dispozici ve všech 24 úředních jazycích EU, aby byla zajištěna široká dostupnost.

Souhrnná zpráva o veřejné konzultaci bude zveřejněna do osmi týdnů od jejího ukončení a závěrečná souhrnná zpráva pokrývající všechny konzultační činnosti bude zahrnuta do zprávy o posouzení dopadů.

Proč se konzultace koná?

Cílem této konzultace je shromáždit názory všech příslušných zúčastněných stran na to, jak zajistit spravedlnost pro spotřebitele a podniky při transakcích mezi podniky a spotřebiteli na jednotném digitálním trhu, zlepšit právní jistotu, zajistit účinné prosazování a zabránit roztříštěnosti trhu. Získaná zpětná vazba přispěje k posouzení dopadů a bude podkladem pro legislativní návrh, čímž se zajistí, že iniciativa bude odrážet reálné výzvy/trendy, jakož i obavy zúčastněných stran.

Cílová skupina

Konzultace se zaměřuje na širokou škálu zúčastněných stran, aby bylo zajištěno komplexní posouzení toho, jak lze posílit ochranu spotřebitelů online.