VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se k ní mohly vyjádřit a efektivně se podílet na konzultacích.

Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují.

Název iniciativy

Strategie EU pro přístavy

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

DG MOVE – Oddělení D3 – Přístavy a vnitrozemská vodní doprava

Pravděpodobný druh iniciativy

Sdělení Komise

Předběžný harmonogram

4. čtvrtletí 2025

Další informace

—

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Odvětví přístavnictví má pro evropské hospodářství zásadní význam. Přístavy EU ročně odbaví více než 2 miliony připlutí, což představuje přibližně 75 % objemu zahraničního obchodu EU. Nejaktuálnější rámec přístavní politiky EU „Přístavy jako motor růstu“ z roku 2013 se zaměřuje na opatření k uvolnění potenciálu přístavů EU. Zabývá se řadou strukturálních nedostatků, potřebou modernizovat přístavy a zároveň respektovat životní prostředí, větší transparentností při využívání veřejných prostředků a otázkami přístupu na trh a práce.

Strategickou roli přístavů potvrdily Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu z roku 2020 a Nový přístup pro udržitelnou modrou ekonomiku z roku 2021, které zároveň kladou větší důraz na udržitelnost a digitalizaci. Úlohu přístavů jako přeshraničních multimodálních uzlů a dopravních uzlů, které jsou branami pro obchod, průmyslové klastry, vojenskou mobilitu a čisté energie a paliva uznává nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T) z roku 2024. Vzhledem k tomu, že se změnilo provozní, hospodářské, právní a mezinárodní prostředí přístavů EU, je nutné aktualizovat a modernizovat příslušný politický rámec EU.

Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti (tzv. Draghiho zpráva) upozornila na klíčovou úlohu přístavů jako dopravních uzlů, jejich zranitelnost vůči rizikům a jejich provázanost s dalšími hospodářskými odvětvími (např. elektrifikací, digitální infrastrukturou). V bílé knize o obraně je uvedeno, že vojenská mobilita je zásadním faktorem pro evropskou bezpečnost a obranu a přístavy hrají klíčovou roli ve vojenském logistickém řetězci jako hlavní vstupní body a poskytují kritickou dopravní infrastrukturu, která je vhodná pro dvojí užití.

V politických směrech na období 2024–2029 oznámila předsedkyně von der Leyenová Strategii EU pro přístavy, která se zaměřuje na bezpečnost, konkurenceschopnost, hospodářskou nezávislost a ochranu (v návaznosti na práci Evropské aliance přístavů) a identifikovala výzvy, na které upozornil i Evropský parlament v usnesení 2023/2059(INI) ze dne 17. ledna 2024, v němž se požaduje vytvoření komplexní evropské strategie pro přístavy zahrnující oblasti, jako je zahraniční vliv, bezpečnost, úloha přístavů v rámci energetické transformace a konkurenceschopnost přístavů a společností v EU. Ve své odpovědi (SP(2024)371) Komise zdůraznila, jak stávající a připravované iniciativy s uvedenými oblastmi již souvisejí.

Strategie EU pro přístavy bude vypracována v součinnosti s několika dalšími iniciativami, jako je Strategie EU pro námořní průmysl, investiční plán pro udržitelnou dopravu (STIP), Evropský pakt pro oceány, Strategie vnitřní bezpečnosti, Akční plán pro cenově dostupnou energii atd., a přispěje k dosažení několika politických cílů: „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa„, „Udržitelná prosperita a konkurenceschopnost Evropy“ a „Globální Evropa: využití naší síly a našich partnerství“.

Problém, který má iniciativa řešit

Přístavy mají pro hospodářství EU zásadní význam jako multimodální uzly pro vnitrostátní, regionální a globální dodavatelské a vývozní řetězce. Stávají se také centry pro udržitelné energie, klastry energeticky náročných průmyslových odvětví a oběhového hospodářství a pilíři geopolitické a geoekonomické odolnosti a vojenské mobility. Z důvodu všech těchto funkcí je pro modernizaci a přizpůsobení přístavů nezbytné odpovídající financování. Je také nezbytné pro boj proti rostoucím hrozbám způsobeným přírodními a člověkem způsobenými událostmi a fyzickou a digitální zranitelností.

Evropský parlament, některé členské státy a hlavní zúčastněné strany v odvětví v poslední době vyjadřovaly obavy ohledně zahraničního vlivu a finančních a provozních kontrol, které třetí země vykonávají nad přístavy EU, jejich vnitrozemskými operacemi a logistickými řetězci. Bylo zavedeno několik nástrojů, které se týkají zahraničních investic a financování (např. nařízení o přímých zahraničních investicích a nařízení o zahraničních subvencích). K přístavům v EU je zapotřebí přijmout přiměřený přístup, který by přilákal nezbytné investice EU a celosvětové investice k financování nadcházejících transformací a úprav a zároveň zajistil důležitou kontrolu jednotlivých přístavů.

Význam přístavů v EU je zdůrazněn v Kompasu konkurenceschopnosti, který vyzývá k přijetí strategie, která by zajistila, že přístavy budou mít pro budoucnost hospodářství EU zásadní roli. Ekonomické postavení přístavů EU mohou posílit rovné podmínky a dobře fungující vnitřní trh, které mohou také zlepšit jejich globální konkurenceschopnost, podpořit strategickou autonomii Evropy a zajistit zaměstnanost v odvětví přístavnictví a příslušných odvětvích.

Rostoucí počet případů zabavení nelegálních drog v přístavech v celé EU ukazuje, jak sítě pro organizovanou trestnou činnost využívají námořní logistické řetězce k nedovolenému obchodování a pronikají do evropských přístavů, což má významný dopad na vnitřní bezpečnost. Před hrozbami ze strany organizované trestné činnosti musí být chráněni pracovníci přístavů. Výměnu osvědčených postupů mezi veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami umožnila Evropská aliance přístavů, která byla zahájena v lednu 2024 a stala se jádrem pro zvýšení odolnosti všech evropských přístavů vůči bezpečnostním hrozbám ze strany trestné činnosti.

V posledních letech se zvýšily i další bezpečnostní hrozby pro přístavní činnosti, včetně rizik spojených se získáváním citlivých informací nebo narušováním přístavního provozu zlovolnými subjekty, např. používáním přístavního vybavení. Podle zprávy agentury ENISA z roku 2023 se kybernetické útoky v přístavech rozšířily, čímž se změnil profil kybernetického rizika v přístavních oblastech, a tyto útoky mohou být politicky motivované a páchané útočníky podporovanými státem. Vzhledem k nárůstu digitálních aplikací a výměn dat s rostoucím počtem zúčastněných stran a aplikací je pro efektivní a nepřetržitý provoz přístavů nezbytné bezpečnější digitální prostředí.

Přístavy poskytují základní infrastrukturu pro vojenskou připravenost a mobilitu, jakož i pro orgány civilní ochrany, které potřebují skladovat a rychle přepravovat velké objemy aktiv a kapacit v reakci na katastrofy a vojenské krize. Přístavy jsou stejně důležité pro Středisko Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události vzhledem k tomu, že má mandát podporovat operace civilní ochrany v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. Mnoho přístavů však není schopno odbavit největší a nejtěžší typy předmětů a zařízení a jsou zranitelné vůči přírodním a člověkem způsobeným hrozbám. Z hlediska vojenské připravenosti a civilní ochrany je proto zásadní, aby byla posílena jejich celková odolnost.

Odolnost přístavní infrastruktury a provozu přístavů oslabuje změna klimatu a její dopady na životní prostředí. Patří mezi ně vzestup hladiny moří a jeho dopady na povodně; nedostatek vody a jeho dopad na splavnost a pronikání slané vody a znečištění na horním toku řek ovlivňující provoz doků.

Přístavy hrají také důležitou roli při energetické transformaci, zejména jako centra čisté energie. Vzhledem k tomu, že energetické produkty tvoří podstatnou část tonáže připlouvající ze zahraničí, je velmi důležité, aby přístavy rozvíjely své kapacity i pro dovoz nových alternativních zdrojů energie. Přístavy jsou rovněž nezbytné k získávání energie z obnovitelných zdrojů na moři. Zejména v případě větrné energie na moři musí přístavy zvážit úpravy, které umožní manipulaci se zařízeními na moři a jejich skladování, a mohou také přijímat a dočasně ukládat zachycený CO2.  

Přístavy mají jedinečnou příležitost stát se globálními lídry v oblasti dodávek udržitelných paliv pro lodní dopravu, zejména paliv na bázi vodíku. Mnoho přístavů má v přístavních oblastech nebo v jejich bezprostředním okolí širší průmyslovou základnu, která potřebuje čistou a cenově dostupnou energii. První projekty týkající se obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a využívání obnovitelné energie v přístavech podpořil Inovační fond v rámci svých omezených možností. Potřeba dekarbonizace lodní dopravy a právní předpisy EU (směrnice o systému ETS a nařízení o Iniciativě pro námořní paliva FuelEU) nařizují společnostem hledat k doplňování ve větším měřítku čistší paliva. Je třeba řešit bezpečné skladování a doplňování těchto paliv v přístavech, které jsou často v blízkosti hustě obydlených oblastí. Aby mohly přístavy poskytovat plavidlům dodávky elektřiny z pevniny a dekarbonizovat svůj vlastní provoz, je třeba investovat do energetické infrastruktury, a to i do elektrizačních soustav a inteligentních energetických systémů. To zdůrazňuje, že jsou zapotřebí udržitelné obchodní modely a odpovídající úrovně dovedností.

Vzhledem k těmto novým požadavkům musí řada přístavů vyřešit prostorová omezení, která omezují jejich provozní kapacity nebo jejich schopnost rozšířit svou činnost o nové role. Mnoho přístavů se navíc nachází v blízkosti hustě osídlených oblastí nebo v těchto oblastech, což vyžaduje harmonický rozvoj a spolupráci se sousedními obcemi.

Zásadní význam pro to, aby se přístavy mohly ujmout svých nových rolí, mají kvalifikovaní lidé. Zavádění a využívání udržitelných technologií a digitálních technologií bude navíc vyžadovat nové dovednosti, vzdělávání a provozní školení, a to i pro přístavní dělníky. Roste také potřeba podporovat větší účast žen, a to nejen proto, aby se podpořila rozmanitější a inkluzivnější pracovní síla, ale také proto, aby se využila širší škála talentů a pomohl se tak řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Je důležité zajistit, aby pokračoval sociální dialog, aby byl kladen větší důraz na zajištění spravedlivých a bezpečných pracovních podmínek a také aby byly zajištěny dovednosti a znalosti, které jsou potřebné k práci v tomto měnícím se prostředí.

Inovace podpořilo několik projektů financovaných EU, včetně Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v oblasti dopravy, programu Horizont Evropa a regionálních fondů a fondů soudržnosti. Přesto přetrvávají problémy s řešením všech aspektů a potřeb různých přístavů a s přípravou širšího zavedení nových řešení na trhu.

Přístavy se snaží zajistit potřebné investice, přičemž v odvětví panují obavy ohledně jeho schopnosti uspokojit současné a budoucí potřeby. Proto je rámec podporující soukromé investice do přístavů tak významný a je urgentně zapotřebí určit vhodné nástroje financování v souladu s potřebami a obchodním modelem jednotlivých přístavů.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Článek 90 SFEU vymezující rámec společné dopravní politiky

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Strategie se bude týkat řady oblastí, které spadají do pravomocí sdílených s členskými státy EU (např. doprava, bezpečnost, vnitřní trh, životní prostředí, energetika), a proto je třeba dodržovat zásadu subsidiarity. Unijní přístup je nezbytný k lepšímu objasnění vzájemných vazeb mezi různými právními předpisy a politikami týkajícími se přístavů, k zacílení priorit Komise a k podpoře koordinovaného přístupu k řešení problémů v odvětví přístavnictví. Nepřijetí opatření na úrovni EU k vypracování jasné a komplexní strategie EU by mohlo mít za následek nedostatek koordinovaných opatření při provádění politik a plnění cílů EU.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Komplexní Strategie EU pro přístavy by se zaměřila na podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti přístavů. Představí současné a budoucí výzvy, kterým evropské přístavy čelí, pokud jde o bezpečnost (fyzickou i digitální), význam přístavů pro energetickou bezpečnost, hospodářskou soutěž, dodávky nových udržitelných paliv pro lodě a průmysl, podporu energetické transformace, např. větrných elektráren na moři, přizpůsobení novým typům a způsobům pohonu a jejich dvojí užití pro vojenskou mobilitu. Strategie se bude týkat například digitalizace/automatizace, výzkumu a inovací, životního prostředí, dovedností, bezpečnosti, investičních potřeb a finanční podpory.

Rovněž poskytne přehled stávajících opatření a iniciativ důležitých pro toto odvětví a vezme do úvahy vazby, synergie a možnosti zjednodušení. Aby se vyjasnily stávající vzájemné vazby, bude zvláštní pozornost věnována různým horizontálním politikám a právním předpisům, které se vztahují na přístavy.

Strategie bude zohledňovat revizi nařízení o prověřování přímých zahraničních investic a činnost v oblasti boje proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti v rámci Evropské aliance přístavů, jakož i oznámenou evropskou Strategii pro námořní průmysl a Evropský pakt pro oceány. Dalšími relevantními právními předpisy jsou směrnice o odolnosti kritických subjektů a směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti, neboť se vztahují na řídící orgány přístavů, včetně přístavních zařízení a subjektů vykonávajících práce a provozujících zařízení v přístavech.

Na základě toho strategie stanoví politické cíle a priority a navrhne opatření k řešení zjištěných výzev, aby byla zlepšena dlouhodobá konkurenceschopnost přístavů. Tato opatření by mohla mít například podobu doporučení nebo pokynů pro členské státy, přístavní orgány a širší okruh zúčastněných stran.

Pravděpodobné dopady

Zajištěním větší srozumitelnosti a koordinace politik EU má tato iniciativa za cíl vytvořit rámec pro rozhodování na úrovni EU a na vnitrostátní a operativní úrovni. Zdůrazní také to, že je důležité řešit nové výzvy v odvětví, pokud jde o konkurenceschopnost, zahraniční vliv, bezpečnost, odolnost, čistou energii a energetickou transformaci lodí a přístavů.

Budoucí monitorování

Celkové monitorování Strategie EU pro přístavy bude zajištěno především prostřednictvím stávajících mechanismů, bez dodatečné zátěže pro členské státy nebo podniky v souvislosti s podáváním zpráv. Bude zahrnovat výměny v rámci Pracovní skupiny Rady pro námořní dopravu a skupiny odborníků Evropského fóra přístavů. Do tohoto procesu budou zahrnuta konkrétní monitorovací opatření pro jednotlivé iniciativy, které mohou na strategii navazovat.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Jedná se o nelegislativní iniciativu, která vyjasní stávající opatření týkající se odvětví přístavnictví, poskytne jejich přehled a stanoví případná nová opatření a priority EU v této oblasti. Strategie stanoví politické cíle a priority a navrhne opatření k řešení zjištěných výzev a poskytne mimo jiné doporučení a osvědčené postupy pro členské státy a zúčastněné strany. Posouzení dopadů proto není opodstatněné. U konkrétních iniciativ, které mohou být ve strategii oznámeny a které jsou odůvodněné z hlediska politických rozhodnutí nebo dopadů, budou provedena individuální posouzení dopadů.

Konzultační strategie

Komise povede co nejširší konzultace s cílem shromáždit nejdůležitější informace a zajistit, aby byl při navrhování této iniciativy zohledněn obecný veřejný zájem EU. Tato výzva k předložení faktických podkladů, která bude přístupná po dobu čtyř týdnů, nabízí široké veřejnosti i dotčeným zúčastněným stranám možnost vyjádřit své názory a poskytnout údaje a faktické podklady.

Komise rovněž povede cílené konzultace s členskými státy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

Mezi hlavní zúčastněné strany, které by o toto téma mohly mít zájem, patří členské státy (včetně dopravních, energetických, environmentálních, donucovacích a celních orgánů), řídící orgány přístavů a poskytovatelé přístavních služeb, lodní a logistické společnosti, společnosti dodávající přístavní zařízení, dodavatelé energie a další společnosti působící v přístavní oblasti a jejím okolí, místní orgány (zejména orgány přístavních měst), sociální partneři (příslušné výbory pro kolektivní vyjednávání), členové Evropské aliance přístavů, odborníci, think-tanky a nevládní organizace, akademická obec, pobřežní komunity a veřejnost.