VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO POSOUZENÍ DOPADŮ

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o budoucí legislativní činnosti Komise. Mohou se tak vyjádřit k tomu, jak na problém nahlíží Komise. Současně mohou poskytnout připomínky k možným řešením a veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.

Název iniciativy

Nařízení o normalizaci – revize

Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)

GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GROW) – Oddělení H.3 (Politika v oblasti norem)

Pravděpodobný druh iniciativy

Návrh revize nařízení o normalizaci

Předběžný harmonogram

2. čtvrtletí 2026

Další informace

Viz politika normalizace

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Komise v kompasu konkurenceschopnosti EU na rok 2025 oznámila, že přezkoumá nařízení o normalizaci s cílem dosáhnout toho, aby byly procesy stanovování norem „rychlejší a dostupnější, zejména pro malé a střední podniky a začínající podniky“. Jak je uznáno ve strategii EU pro normalizaci z roku 2022, konkurenceschopnost, technologická suverenita a schopnost EU chránit své hodnoty a zájmy stále více závisí na její úloze globálního tvůrce norem.

EU usiluje o dosažení odolné, zelené a digitální ekonomiky, včetně cílů stanovených v Dohodě o čistém průmyslu z roku 2025, a to nelze splnit bez evropských norem. EU se rovněž zavázala, že Evropu zjednoduší a zrychlí tím, že sníží administrativní zátěž a zjednoduší postupy na jednotném trhu. To vyžaduje právní rámec, který obstojí i v budoucnu a který bude odpovídat potřebám trhu a politik, umožní rychlé vypracování harmonizovaných norem a zároveň zajistí inkluzivnost a vyváženou účast všech zúčastněných stran v EU. Řešení jsou rovněž zapotřebí k zajištění transparentnosti a přístupu k normám, jak je zdůrazněno v nedávných rozsudcích Evropského soudního dvora. Nařízení bude revidováno ve spojení s revizí nového legislativního rámce, který se opírá o harmonizované normy pro provádění základních požadavků na výrobky uváděné na jednotný trh EU.

Problém, který má iniciativa řešit

Harmonizované normy vypracovávají soukromé evropské normalizační organizace a zúčastněné strany na žádost Evropské komise. Pomáhají podnikům dodržovat právní předpisy EU a jsou klíčové pro jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Společné normy rovněž zajišťují interoperabilitu, přinášejí úspory z rozsahu a podporují inovace. Jak je uvedeno v hodnocení, nařízení (EU) č. 1025/2012 od svého přijetí v roce 2012 zlepšilo vypracovávání a poskytování harmonizovaných norem. Zásadní problémy však přetrvávají a rámec se potýká s obtížemi při uspokojování vyvíjejících se potřeb trhu a politik.

Nejdůležitější je, že vzhledem k rychlosti technologických a inovačních cyklů, zvýšené celosvětové hospodářské soutěži a stále širší škále právních předpisů EU založených na harmonizovaných normách jsou procesy stanovování norem často zdlouhavé a složité; zejména se to týká norem pro vznikající technologie. Digitalizace procesů tvorby norem je nedostatečná, což omezuje schopnost urychlit vypracovávání, přezkum a zveřejňování norem. Častá zpoždění způsobuje nedostatečné sladění návrhů harmonizovaných norem s právními požadavky. To vytváří překážky pro včasné provedení právních požadavků EU, které se opírají o normy. Nejsou-li harmonizované normy k dispozici včas, vznikají podnikům další náklady. V takových případech stávající rámec rovněž postrádá flexibilitu, pokud jde o uplatnění alternativních způsobů pro získání norem nebo specifikací. Nařízení umožňuje podávat žádosti o vypracování normy pouze u tří evropských normalizačních organizací (a neumožňuje Komisi zasílat žádosti jiným organizacím, které mohou být schopny vyřizovat žádosti rychleji).

Další výzvou je zajistit vyvážené zapojení zúčastněných stran. Navzdory určitým zlepšením překážky, které brání účasti přetrvávají, stejně jako nedostatek zdrojů a pobídek pro malé a střední podniky, začínající podniky, občanskou společnost a akademickou obec v EU. Nedostatečně zastoupeným organizacím často chybí povědomí, dovednosti a kapacita, aby se mohly účinně zapojit, a to jak v evropských normalizačních organizacích, tak v národních normalizačních orgánech. To je obzvláště naléhavé ve složitých technických oblastech, jako je správa dat nebo environmentální značení, kde práce s normami vyžaduje odborné znalosti.

Z judikatury vyplývá, že harmonizované normy jsou součástí práva EU a že se v této oblasti uplatňují zásady transparentnosti a přístupnosti. Požadavky stávajícího rámce, jejichž cílem je podporovat a umožňovat přístup k normám, se ukazují jako nedostatečné. Zajištění dostupnosti a přístupnosti – zejména pro veřejné orgány a malé a střední podniky – je proto otázkou dodržování právních předpisů a podmínkou spravedlivé hospodářské soutěže. Navíc zatímco má EU tradičně silnou stopu v mezinárodních normalizačních činnostech, jiné země a regiony jsou stále asertivnější a používají normy k tomu, aby poskytly konkurenční výhodu svým průmyslovým odvětvím. EU musí posílit svou úlohu globálního tvůrce norem, aby si udržela schopnost chránit své hodnoty a zájmy a svou konkurenceschopnost. To vyžaduje rámec EU pro v oblasti normalizace, který obstojí i v budoucnu, což je cílem této iniciativy.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Tato iniciativa spadá do oblasti politiky, v níž EU sdílí pravomoc s členskými státy. Právním základem opatření je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Společné evropské normy, zejména harmonizované normy, sehrávají ve fungování jednotného trhu velmi důležitou úlohu. Evropské normy nahrazují vnitrostátní normy, které mohou být navzájem v rozporu a vytvářet technické překážky pro jednotný trh. Evropské normy zjednodušují obchod se zbožím a službami na jednotném trhu a podporují konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku. Náklady na harmonizaci norem a její komplexní povaha v jednotlivých členských státech odůvodňují praktickou potřebu koordinované činnosti EU.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Obecnými cíli této iniciativy je: i) posilovat konkurenceschopnost podniků v EU; ii) stimulovat růst a inovace; iii) posilovat jednotný trh a iv) zvýšit technologickou suverenitu Evropy. Iniciativa má tyto specifické cíle: i) zrychlit a zjednodušit tvorbu norem; ii) zlepšit inkluzivnost a vyvážené zastoupení zúčastněných stran; iii) zlepšit přístup k normám a iv) posílit úlohu EU a její dopad EU v oblasti mezinárodní normalizace.

Základním scénářem je zachovat stávající rámec s ohledem na probíhající práci Komise a evropských normalizačních organizací na zlepšení normalizačních procesů.

V nařízení jsou zvažovány změny, které mají řešit cíle urychlení tvorby norem a zlepšení inkluzivnosti, například zjednodušením normalizačních procesů, stanovením jasných lhůt pro fáze postupu, zlepšením monitorování a klíčových ukazatelů výkonnosti, podporou různé zapojení zúčastněných stran (zejména začínajících podniků, malých a středních podniků, malých společností se střední tržní kapitalizací, občanské společnosti a akademické obce), přijetím opatření v oblasti digitalizace a zlepšením plánování a prognózování potřeb v oblasti normalizace (v ranější fázi technologického životního cyklu), v kombinaci s (pravidelným) přezkumem seznamu evropských normalizačních organizací v příloze I nařízení.

Budou prozkoumány další možnosti, jak zajistit větší flexibilitu při získávání harmonizovaných norem a specifikací, například prostřednictvím zadávání zakázek na normy, výběru stávajících norem a specifikací (rozšíření stávající možnosti určit technické specifikace nad rámec zadávání veřejných zakázek a mimo oblast IKT) nebo interního vývoje. Rovněž budou zvážena prováděcí řešení s aby poskytly konkurenční výhodu svým průmyslovým odvětvím řešení s otevřeným zdrojovým kódem. Tyto možnosti mohou buď doplnit, nebo nahradit stávající opatření k získání harmonizovaných norem a technických specifikací. Aby se zajistilo, že to bude možné účinně provádět, budou v procesu revize zváženy potřeby v oblasti správy a dohledu.

Souběžně s tím budou zváženy možnosti, jak zajistit, aby byl právně relevantní obsah harmonizovaných norem volně přístupný, a to v zájmu dosažení cíle zlepšení přístupu.

Ve všech variantách řešení budou dostanou přednost ty s možností zjednodušení a snížení administrativní zátěže. Důraz bude rovněž kladen na zajištění toho, aby normalizace byla přístupná malým a středním podnikům, začínajícím podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací v EU, aby odrážela jejich potřeby, posilovala jejich konkurenceschopnost a umožňovala jim účinně se podílet na rozhodování.‑

C. Pravděpodobné dopady

Dopady této iniciativy budou podrobněji posouzeny během posouzení dopadů a porovnány s výchozím scénářem. Očekává se, že změny nařízení zjednoduší a urychlí procesy, posílí využívání digitálních technologií v procesu tvorby norem, odstraní překážky bránící vyvážené účasti všech skupin zúčastněných stran (zejména začínajících podniků, malých a středních podniků, malých společností se střední tržní kapitalizací, občanské společnosti a akademické obce) a zlepší přístup k právně relevantnímu obsahu harmonizovaných norem. Větší flexibilita při získávání harmonizovaných norem a specifikací umožní Komisi zvolit si optimální způsob tvorby norem, pokud jde o rychlost a inkluzivnost, v závislosti na typu technologie a na potřebách trhu a politiky. Očekává se, že to pomůže zabránit situacím, kdy podnikům vzniknou náklady v důsledku pozdní dostupnosti harmonizovaných norem. Kromě toho se předpokládá, že posílená správa zlepší úlohu EU jako globálního tvůrce norem.

Díky rychlejším a inkluzivnějším procesům stanovování norem bude rámec lépe reagovat na inovace a potřeby zúčastněných stran a včas poskytne harmonizované normy na podporu politických a legislativních priorit EU. Posílí rovněž dopad EU na mezinárodní normalizaci, a tím podpoří globální konkurenceschopnost podniků v EU, včetně začínajících podniků, malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací. Včasná dostupnost harmonizovaných norem rovněž posílí jednotný trh a poskytne podnikům větší právní jistotu.

Náklady a přínosy různých možností budou prozkoumány a kvantifikovány tam, kde to bude možné. Vzhledem ke zjednodušení oblasti působnosti této iniciativy bude kladen velký důraz na určení způsobů, jak snížit zátěž. Kromě toho se pozornost u jednotlivých variant řešení zaměří také na analýzu aspektů týkajících se malých a středních podniků a konkurenceschopnosti s cílem pomoci překonat současné problémy, s nimiž se malé a střední podniky potýkají, pokud jde o náklady a obtíže při účasti na procesech normalizace.

Tato iniciativa bude mít rovněž sociální dopad, neboť zlepší normalizační procesy a výsledky, které jsou základem klíčových právních předpisů týkajících se výrobků zajišťujících bezpečnost výrobků na jednotném trhu. Posouzení dopadů se bude zabývat tím, jak může navrhovaná revize podpořit cíle EU v oblasti ekologické, digitální a odolné transformace. Tato iniciativa s největší pravděpodobností přispěje k cílům udržitelného rozvoje OSN č. 9 (průmysl, inovace a infrastruktura) a 16 (mír, spravedlnost a silné instituce) tím, že bude mít dopad na hospodářský rozvoj a inkluzivnost politik.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Na podporu přípravy této iniciativy a rozhodnutí Komise o revizi nařízení o normalizaci se provádí posouzení dopadů. Bude zahájena studie, která podpoří práci na posouzení dopadů a bude vycházet z nedávného hodnocení nařízení.

Konzultační strategie

Cílem konzultačního procesu je shromáždit všechny relevantní důkazy a odborné znalosti o klíčových výzvách a příležitostech pro revizi nařízení o normalizaci, jakož i o zvažovaných možnostech politiky a jejich dopadech.

Veřejná konzultace bude zahájena odděleně od této výzvy k předložení faktických podkladů ve třetím čtvrtletí 2025 a bude přístupná prostřednictvím portálu „Podělte se o svůj názor“. Dotazník bude přeložen do všech 24 úředních jazyků EU a odpovědi budou k dispozici v kterémkoli z těchto jazyků. Shrnutí bude zveřejněno osm týdnů po ukončení veřejné konzultace.

Plánují se rovněž cílené konzultace ve formě průzkumu, rozhovorů a seminářů. Budou rovněž konzultovány související odborné skupiny, jako je fórum na vysoké úrovni pro evropskou normalizaci a mnohostranná platforma pro normalizaci v oblasti IKT, s cílem získat podněty od zúčastněných stran. Bude provedena „kontrola reality“ s cílem získat od odborníků informace o způsobech, jak zjednodušit a zlepšit postupy stanovování norem.

Proč se konzultace koná?

Cílem konzultace je shromáždit všechny relevantní důkazy a odborné znalosti o klíčových výzvách a příležitostech pro revizi nařízení o normalizaci a zvažovaných možnostech politiky a jejich dopadech.

Cílová skupina

Mezi hlavní zúčastněné strany, které je třeba konzultovat, patří podniky (včetně malých a středních podniků, malých společností se střední tržní kapitalizací a začínajících podniků), občanská společnost, organizace zastupující zájmy životního prostředí, spotřebitelů a pracovníků, akademická obec, veřejné orgány, evropské normalizační organizace, národní normalizační orgány a širší odborná komunita.‑ Zvláštní důraz bude kladen na organizace, které jsou do procesu stanovování norem zapojeny nedostatečně, jako jsou začínající podniky.