VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)
Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se k ní mohly vyjádřit a efektivně se podílet na konzultacích. Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují. Aby bylo možné využít zpětné vazby od zúčastněných stran co nejlépe, měli byste tento dokument dokončit v nejranějších fázích přípravného procesu.
Název iniciativy	Evropská strategie pro výzkumné a technologické infrastruktury
Příslušné GŘ – odpovědné oddělení	RTD.A.4, RTD.E.1
Pravděpodobný druh iniciativy	Sdělení Komise
Předběžný harmonogram	2./3. čtvrtletí 2025
Další informace	Výzkumné infrastruktury, Technologické infrastruktury
Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Výzkumné infrastruktury poskytují výzkumným pracovníkům a inovátorům zařízení, služby a zdroje pro provádění špičkového výzkumu, vývoj inovativních technologií a podporu inovací. Technologické infrastruktury poskytují zařízení, kapacity a zdroje potřebné k vývoji, testování, modernizaci a ověřování technologií, čímž urychlují zavádění inovací ve společnosti a na trhu. Evropský ekosystém výzkumných a technologických infrastruktur světové úrovně je významným strategickým přínosem, který je základem vědecké a technologické excelence a konkurenceschopnosti průmyslu.

Význam těchto infrastruktur byl opakovaně zdůrazněn ve strategických dokumentech, jako např. v Draghiho zprávě („k rozvoji špičkových světových výzkumných a technologických infrastruktur je zapotřebí zvýšit financování a posílit koordinaci“), Lettově zprávě („klíčovým pilířem páté svobody je posílení našich výzkumných infrastruktur“) a Heitorově zprávě („výzkumné a technologické infrastruktury by měly být v celé Evropě upřednostňovány, aby se podpořil evropský ekosystém výzkumu, vývoje a inovací a přilákali a udrželi výzkumní pracovníci“).

Aby si však Evropa tuto silnou pozici udržela, musí se vypořádat s výzvami, které přináší stále konkurenčnější mezinárodní prostředí, a rychle využít příležitostí, které nabízí technologický pokrok. V době, kdy Evropa musí účinně využívat všechna svá aktiva v oblasti výzkumu a inovací ve prospěch své samostatnosti a konkurenceschopnosti, musí ekosystém výzkumných a technologických infrastruktur na tuto situaci reagovat.

Politické pokyny předsedkyně von der Leyenové zdůrazňují, že k tomu, abychom byli lídry v oblasti inovací, musíme zajistit infrastruktury a inovační laboratoře, které výzkumní pracovníci potřebují k testování a rozvíjení myšlenek. Komisařka Zacharievová byla požádána, aby v rámci svého úkolu upřednostňovala základy, které podporují znalosti a inovace, a to prostřednictvím dlouhodobé strategie s cílem vytvořit celoevropský ekosystém infrastruktur.

Problém, který má iniciativa řešit

Evropský výzkumný prostor (EVP) těží z bohatého prostředí celoevropských výzkumných infrastruktur, které jsou prioritami Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Navzdory těmto snahám o stanovení priorit a koordinaci od počátku 21. století však udržitelnost těchto infrastruktur zůstává výzvou, stejně jako udržení vedoucího postavení EU vůči našim konkurentům.

Pozornost věnovaná technologickým infrastrukturám na úrovni EU je novějšího data. Získala podobu dokumentu Komise v roce 2019, zprávy skupiny odborníků pro období 2024–2025 a studie mapující politické prostředí na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Tyto zprávy ukazují, že je třeba vytvořit mechanismus řízení, který by stanovil priority a koordinoval investice do strategických oblastí na úrovni EU a poskytoval podporu a pokyny pro přístup.

Rozpočtová omezení stále více brání vytváření, provozu a modernizaci infrastruktur pro výzkum a inovace a omezují přístup k zařízením a službám těchto infrastruktur. Fungování současného prostředí je financováno prostřednictvím mozaiky převážně vnitrostátních a regionálních nástrojů financování, které nejsou plně v souladu s ostatními nástroji nebo širšími cíli EU, což vede k promarnění příležitostí k synergii.

Spolupráce mezi infrastrukturami zůstává omezená jak v rámci členských států, tak mezi nimi, což vede k neefektivitě a omezuje jejich dostupnost. Zejména v dostupnosti a kvalitě technologických infrastruktur v různých regionech existují značné rozdíly. To omezuje schopnost EU plně využít svůj potenciál v oblasti výzkumu a inovací a snižuje její konkurenční výhodu i hospodářskou bezpečnost. Omezená je rovněž spolupráce mezi jednotlivými oblastmi a odvětvími.

Digitalizace a pokročilé technologie, jako je umělá inteligence, jsou hnací silou vývoje prostředí výzkumných a technologických infrastruktur, protože umožňují průlomové vědecké objevy a podporují inovace. Maximalizace potenciálu umělé inteligence pro ekosystém infrastruktury vyžaduje strategický přístup. Kromě toho je třeba plánovat integrovanějším a dlouhodobějším způsobem a realizovat rozvoj společných infrastrukturních technologií, který by zohledňoval jejich odolnost v reakci na krize.

V důsledku geopolitické situace čelí ekosystém velkým výzvám v oblasti energetické udržitelnosti, bezpečnosti výzkumu a autonomie v dodavatelském řetězci kritických materiálů. Pokud mají být tyto výzvy účinně řešeny, vyžadují strategické řízení na evropské úrovni. Současně je třeba nadále podporovat výzkumné infrastruktury jako centra mezinárodní spolupráce, která umožní účinně řešit globální výzvy.

V neposlední řadě je v koordinaci s připravovanou strategií pro začínající a rozvíjející se podniky zásadní, aby evropský přístup posílil vazby mezi výzkumnými a technologickými infrastrukturami a průmyslem, a to jak civilním, tak obranným, a posílil tak páteř evropské konkurenceschopnosti založené na inovacích a ekonomickou bezpečnost Evropy.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Tato iniciativa spadá do oblasti politiky – výzkumu a technologického rozvoje –, v níž EU a její členské státy sdílejí pravomoci (tj. mají „sdílenou pravomoc“). Iniciativa přispěje zejména k posílení evropské vědecké a technologické základny a k plné realizaci Evropského výzkumného prostoru, v němž se volně pohybují výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie. Cílem iniciativy je rovněž posílit konkurenceschopnost EU, včetně průmyslu, a zároveň podpořit všechny výzkumné činnosti, které jsou považovány za nezbytné na základě jiných kapitol Smluv, v souladu s článkem 179 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Praktická potřeba opatření na úrovni EU vyplývá z nadnárodní povahy výzev, kterým čelí výzkumné a technologické infrastruktury. Zřízení a provozování těchto infrastruktur je stále obtížnější a jednotlivé země nemohou tyto problémy dostatečně řešit izolovaně.

Namísto toho je nezbytný koordinovaný přístup, který umožní sdružovat zdroje a stanovit priority investic, omezit nadbytečné investice a zavést společné normy a pokyny, které usnadní přeshraniční spolupráci a integraci.

Činnost EU má zásadní význam pro vytvoření prostředí příznivého pro výzkum a inovace, v němž mají nejlepší evropští výzkumní pracovníci, inovátoři a průmysl, zejména inovativní začínající a rozvíjející se podniky, přístup ke špičkovým zařízením a službám, které podporují vědeckou a technologickou excelenci, konkurenceschopnost průmyslu a hospodářskou bezpečnost.

Usnadněním přístupu a podporou spolupráce může EU urychlit vědecké objevy a vývoj nových technologií, a posílit tak své postavení ve světě.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Cílem strategie je zajistit, aby výzkumní pracovníci, inovátoři a průmysl v Evropě měli přístup ke komplexní nabídce špičkových zařízení a služeb na míru na podporu vědecké a technologické excelence a konkurenceschopnosti průmyslu. To vyžaduje posílení evropského ekosystému výzkumných a technologických infrastruktur.

Uvažovaný přístup se bude opírat o dva pilíře, které se budou zabývat otázkami specifickými pro výzkumné infrastruktury a pro technologické infrastruktury. Zaměřením na činnosti, které se týkají obou typů infrastruktur, současně zajistí soudržný přístup k rozvoji účinného evropského ekosystému výzkumných a technologických infrastruktur.

Navrhovaná opatření by řešila tyto otázky:

-identifikaci potřeb a nedostatků, sladění potřeb uživatelů a dostupnosti zařízení a služeb,

-integrované a udržitelné systémy přístupu k výzkumné a technologické infrastruktuře, které zvyšují viditelnost dostupných služeb,

-digitalizaci infrastruktur, kterou umožní umělá inteligence, a také rámce pro společný vývoj infrastrukturních technologií mezi různými typy infrastruktur,

-mobilizaci, sdružování a určování priorit investic a využívání synergií a společných investic mezi institucionálními, regionálními, vnitrostátními, evropskými a globálními zdroji financování,

-zkoumání nových modelů financování, podporu spolupráce a snižování nákladů a investičních rizik,

-podporu infrastruktur jako nástrojů pro přilákání a rozvoj talentů v rámci infrastruktur i mimo ně a jako center mezinárodní spolupráce a inovací v oblasti hlubokých technologií.

Pravděpodobné dopady

Očekává se, že tato strategie povede k posílení kapacity Evropy v oblasti vědeckých objevů a technologického rozvoje, inovací a vytváření trhu.

Konkrétně by měla vést k:

-zlepšení kapacit výzkumné a technologické infrastruktury v Evropě,

-lepšímu sladění potřeb uživatelů s dostupností zařízení a služeb a přístupem k nim,

-lepší mobilizaci, sdružování a stanovení priorit investic na všech úrovních a

-větší spolupráci, kontinuitě a doplňkovosti infrastruktur podporujících výzkum a inovace.

Stanovením priorit investic a podporou synergií mezi zdroji financování by strategie měla posílit udržitelnost ekosystému výzkumné a technologické infrastruktury. Živý ekosystém pak zase posílí konkurenceschopnost Evropy.

Podpora digitalizace infrastruktur a zavedení integrovanějšího a dlouhodobějšího plánování a provádění společného technologického rozvoje výzkumných infrastruktur by měly pomoci zajistit funkční kapacitu infrastruktur a jejich odolnost vůči narušením kritického dodavatelského řetězce.

Podpora výzkumných infrastruktur jako center mezinárodní spolupráce by měla posílit úlohu Evropy v celosvětových vědeckých sítích a její schopnost účinně řešit globální výzvy a koordinovat opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti výzkumu a odolnosti vůči krizím.

Zdokonalený rámec řízení usnadní sdružování finančních prostředků a odborných znalostí pro společně dohodnuté priority. Posílí také spolupráci mezi EU, členskými státy a zúčastněnými stranami na společných cílech, zvýší účinnost a dopad veřejného financování a přiláká a udrží vysoce kvalifikované lidské kapacity v oblasti výzkumu a inovací.

Budoucí monitorování

Komise bude pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o aktuálním stavu provádění strategie. Opatření strategie týkající se provádění programu politiky Evropského výzkumného prostoru budou sledována v rámci monitorování EVP (jak je stanoveno v Paktu pro výzkum a inovace v Evropě) a v rámci provádění samotného programu politiky EVP. Monitorování pokroku při provádění strategie bude rovněž vycházet z pravidelného monitorování prováděného Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury a ze zavedeného rámce řízení technologických infrastruktur.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Sdělení stanoví obecný politický rámec a strategické směry činnosti. Není proto nutné provést posouzení dopadů. K některým politickým možnostem přijmout opatření oznámeným ve sdělení bude případně připojeno posouzení dopadů.

Konzultační strategie

Cílem konzultace je získat více informací o fungování a udržitelnosti evropské výzkumné a technologické infrastruktury. To zahrnuje problémy a výzvy spojené s posílením ekosystému těchto infrastruktur, jakož i možná řešení.

Konzultace doplní rozsáhlé informace a důkazy, které již byly shromážděny v rámci Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), konsorcií evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), skupiny odborníků pro technologické infrastruktury a v rámci činností programu politiky EVP, ať už s členskými státy a přidruženými zeměmi, se samotnými infrastrukturami nebo s dalšími zúčastněnými stranami.

Konkrétně se zúčastněné strany vyzývají, aby odpověděly na následující otázky.

1.Souhlasíte se zjištěnými hlavními problémy a potřebami?

2.Existují nějaké další výzvy, kterým výzkumné a technologické infrastruktury čelí a kterými by se měla evropská strategie zabývat, zejména ve vztahu k hlavním evropským konkurentům?

3.Řeší navrhovaný soubor opatření tyto záležitosti odpovídajícím způsobem? Bylo by zapotřebí dalších opatření na úrovni EU?