VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Název iniciativy

Posouzení veřejného financování na podporu opatření v oblasti energetické účinnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a vyhodnocení přiměřenosti zřízení zvláštního mechanismu na úrovni Unie.

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

GŘ ENER – ODDĚLENÍ B2

Pravděpodobný druh iniciativy

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě

Předběžný harmonogram

První čtvrtletí 2024

Další informace

–

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Energetická účinnost je zásadní pro dosažení úplné dekarbonizace EU do roku 2050, jakož i posílení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a současné a budoucí energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti. Nedávno zveřejněná směrnice (EU) 2023/1791 (přepracované znění) o energetické účinnosti je základním kamenem evropské politiky a stanoví pravidla a povinnosti k dosažení ambiciózních cílů EU v oblasti energetické účinnosti. Aby bylo možné mobilizovat financování v nezbytném rozsahu, článek 30 směrnice požaduje, aby členské státy napomáhaly zřizování finančních mechanismů určených na investice do energetické účinnosti. Komise vyhodnotí současný stav podpory z veřejného financování a schopnost členských států zvýšit využívání soukromých investic do energetické účinnosti. Posoudí rovněž, zda je zapotřebí mechanismus ke zvýšení energetické účinnosti na úrovni Unie. Za tímto účelem předloží do 30. března 2024 Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které, uzná-li to za vhodné, připojí legislativní návrh.

Problém, který má iniciativa řešit

Z posouzení dopadů směrnice o energetické účinnosti z roku 2021 (odkaz) vyplývá, že energetická účinnost se v Evropě potýká s jedním z největších nedostatků investic, přičemž výše dodatečných investic, které jsou zapotřebí k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030, se odhaduje na 165 miliard EUR ročně. Vzhledem k ambicióznějším cílům stanoveným v rámci směrnice (EU) 2023/1791 by bylo třeba tento údaj revidovat směrem nahoru. Veřejné financování samo o sobě nestačí k tomu, aby byly pokryty investiční potřeby, a většina finančních prostředků bude muset pocházet ze soukromých zdrojů. Finanční rámec EU má v této souvislosti pro dosažení cílů a úkolů EU v oblasti energetické účinnosti zásadní význam. Prostřednictvím tohoto rámce bude třeba zajistit dostatečný objem a velmi účinné využívání veřejných prostředků a silnou schopnost mobilizovat soukromé investice, rozvíjet finanční trh a stimulovat poptávku.

Zároveň je třeba shromažďovat údaje od orgánů veřejné správy o skutečných výdajích na energetickou účinnost, což je však složité. Důvodem je zejména to, že energetická účinnost je zřídka jediným nebo i jen hlavním cílem stávajících režimů veřejné podpory. Energetická účinnost je v současnosti rozptýlena do velkého počtu režimů podpory a hledisko energetické účinnosti není začleňováno do rozpočtu EU. Přepracované znění směrnice o energetické účinnosti kromě toho ukládá zemím EU, aby podávaly zprávy o investicích do energetické účinnosti od roku 2025, přičemž před tímto datem nejsou povinnosti týkající se podávání zpráv na úrovni EU zavedeny.

Je proto třeba v co největší míře vyhodnotit povahu a objem stávajících programů veřejné podpory EU a členských států, jejich schopnost přilákat soukromé financování a v konečném důsledku jejich přínos k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti, a to alespoň z kvalitativního a pokud možno i z kvantitativního hlediska.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Směrnice o energetické účinnosti (EU) 2023/1791, čl. 30 odst. 16

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Iniciativa spadá do oblasti politiky, v níž má EU výlučnou pravomoc (v souladu s článkem 17 Smlouvy o fungování Evropské unie). Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Zpráva poskytne přehled o stávající struktuře financování v Evropské unii, posoudí účinnost a účelnost tohoto financování, jeho schopnost mobilizovat soukromé finanční prostředky a v konečném důsledku dosáhnout cílů EU v oblasti energetické účinnosti. Cílem zprávy je vyjasnit situaci týkající se veřejného financování energetické účinnosti v Evropě a upozornit na osvědčené postupy, které by mohli využít i ostatní.

V současné době nejsou na úrovni EU v rámci žádného z hlavních unijních programů financování vyčleněny zvláštní finanční prostředky, jež by byly zaměřeny výhradně na energetickou účinnost. Energetická účinnost si proto konkuruje s jinými prioritními odvětvími. Iniciativa posoudí – jak vyžaduje článek 30 přepracovaného znění směrnice o energetické účinnosti –, zda je nutné zřídit celounijní mechanismus, a rovněž posoudí různé možnosti, jako je vyčlenění zvláštních rozpočtových prostředků EU na energetickou účinnost a renovace budov v rámci programů EU, začleňování hlediska energetické účinnosti, minimální faktory finanční páky ke stanovení jasných kritérií způsobilosti, které by se mohly zvážit v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem. Jakýkoli návrh vyplývající ze zprávy bude muset respektovat zásadu doplňkovosti, což znamená, že financování z prostředků Unie má doplňovat jiné zdroje financování a nemá nahrazovat stávající veřejné financování ze strany členských států.

Konečným cílem iniciativy je poskytnout faktické podklady týkající se nejúčinnějších způsobů mobilizace investic do energetické účinnosti v rozsahu nezbytném k dosažení cílů EU v oblasti energetické účinnosti, a přispět tak k nákladově efektivnímu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 a k úplné dekarbonizaci do roku 2050.

Pravděpodobné dopady

Nepoužije se, neboť účelem zprávy není změnit stávající strukturu financování energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že cílem je vyjasnit obecnou situaci v oblasti financování v Evropě, však zpráva může navrhnout možná zlepšení, včetně možnosti zřídit celounijní fond pro energetickou účinnost. Bude-li tento fond zaveden, může se podílet na další mobilizaci investic do energetické účinnosti v rámci Evropské unie. 

Budoucí monitorování

Nepoužije se.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Nepoužije se, neboť iniciativa není právním návrhem ani doporučením, akčním plánem, strategií nebo sdělením. Jakýkoli případný budoucí legislativní návrh v návaznosti na výsledky této zprávy bude podléhat standardním požadavkům politiky Komise v oblasti zlepšování právní úpravy, pokud jde o potřebu provést posouzení dopadů.

Konzultační strategie

Cílem konzultace je shromáždit veškeré relevantní údaje týkající se veřejných režimů a trhu energetické účinnosti jako celku, aby se zvýšila spolehlivost zprávy.

Cílovými zúčastněnými stranami jsou zástupci členských států, správci veřejných fondů, finanční instituce zapojené do financování projektů v oblasti energetické účinnosti, předkladatelé projektů, zástupci průmyslu, nevládní organizace a think tanky.

Komise žádá respondenty, aby poskytli kvantitativní odhady investic do energetické účinnosti spravovaných vnitrostátními, místními nebo soukromými režimy podpory v daném členském státě. To může zahrnovat rozpočtové (příděly, závazky a vyplacené prostředky v rámci rozpočtu), finanční (finanční páka, spolufinancování) i technické ukazatele (odvětvové rozdělení, úspory energie). Vítáme kvalitativní zpětnou vazbu vycházející ze zkušeností, příklady osvědčených postupů a návrhy na zlepšení. Respondenty vyzýváme, aby sdíleli všechny údaje, které potenciálně považují za relevantní, včetně hodnoticích zpráv.

V souladu s politikou Komise v oblasti zlepšování právní úpravy, jejímž cílem je rozvíjet iniciativy na základě nejlepších dostupných poznatků, rovněž vyzýváme vědecké pracovníky, akademické organizace, odborné společnosti a vědecká sdružení s odbornými znalostmi týkajícími se financování projektů v oblasti energetické účinnosti, aby předložili relevantní publikované i dosud nepublikované vědecké výzkumy, analýzy a údaje. Obzvláště relevantní by byly příspěvky shrnující současný stav znalostí v příslušné oblasti.

Tato výzva k předložení faktických podkladů je k dispozici ve všech 24 úředních jazycích EU na portálu Komise Podělte se o svůj názor. Odpovědi na výzvu lze poskytnout v kterémkoli úředním jazyce EU do čtyř týdnů od jejího zveřejnění. O výzvě bude informován Výbor pro směrnici o energetické účinnosti a její znění bude zveřejněno na internetových stránkách GŘ ENER. Do osmi týdnů po ukončení výzvy bude vypracována souhrnná zpráva.