VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ
Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se k ní mohly vyjádřit a efektivně se podílet na konzultacích. Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují.
Název hodnocení	Hodnocení pravidel EU týkajících se využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)
Příslušné GŘ – odpovědné oddělení	GŘ CLIMA C3: Hospodaření s půdou a pohlcování uhlíku
Předběžný harmonogram (plánované datum zahájení a datum ukončení)	3. nebo 4. čtvrtletí 2025
Další informace	Odvětví využívání půdy – Evropská komise (europa.eu)
Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.
A. Politické souvislosti, účel a rozsah hodnocení
Politické souvislosti
Evropský právní rámec pro klima zavazuje EU k dosažení čistého snížení emisí skleníkových plynů v celém hospodářství do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Aby byl ambicióznější klimatický cíl do roku 2030 a cíl klimatické neutrality do roku 2050 splněn, bude nezbytné odstraňovat více skleníkových plynů z atmosféry a ukládat je, jak je zdůrazněno ve sdělení o cíli v oblasti klimatu pro rok 2040. Nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „nařízení“) zahrnuje emise a pohlcování emisí z půdy, rostlin a jiné biomasy. Odvětví půdy hraje při dosahování cíle EU v oblasti klimatické neutrality klíčovou úlohu, stejně jako budování udržitelného biohospodářství. Má potenciál zajistit nejen dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu, ale také poskytnout společnosti mnoho dalších benefitů, jako jsou biologické materiály, potraviny a ekosystémové služby. Uvedené nařízení bylo revidováno v roce 2023 na období do roku 2030 v rámci balíčku „Fit for 55“. Revidované nařízení určilo samostatný cíl dosáhnout do roku 2030 čistého pohlcení uhlíku v odvětví půdy o dalších 42 milionů tun ekvivalentu CO2 (Mt ekvivalentu CO₂) více ve srovnání s ročním průměrem za období 2016–2018. Dosažení tohoto cíle povede k celkovému čistému propadu na úrovni EU ve výši –310 Mt ekvivalentu CO₂. Tohoto cíle EU má být dosaženo prostřednictvím vnitrostátních cílů pro rok 2030 pro odvětví LULUCF stanovených na základě podílu členských států na celkové obhospodařované ploše půdy v EU. Jak je vysvětleno v příručce pro odvětví LULUCF, vnitrostátní cíle pro rok 2030 vyžadují, aby každý členský stát učinil své politiky využívání půdy ambicióznějšími z hlediska klimatu. Jak uvádí nedávná zpráva Komise týkající se zmíněného nařízení, propad uhlíku v EU v posledním desetiletí poklesl. Podle údajů oznámených členskými státy v roce 2023 se v současné době situace nejeví tak, že by EU měla splnit cíl čistých pohlcení do roku 2030, přičemž chybí přibližně 50 Mt ekvivalentu CO₂. Od přijetí nařízení v roce 2018 došlo v EU k vývoji řady příslušných politik a právních předpisů. Po téměř šesti letech provádění bude v souladu s ustanoveními o přezkumu v čl. 17 odst. 1 a 3 této iniciativy vyhodnoceno, zda je nařízení pro daný účel stále vhodné. Toto hodnocení se zaměří i na potenciál zjednodušení a úspor regulačních nákladů a použije se jako podklad pro případné budoucí rozhodnutí o tom, zda nařízení revidovat.
Účel a rozsah
Toto hodnocení: -posoudí provádění a dopady nařízení ve všech členských státech od jeho přijetí v roce 2018, -kriticky zhodnotí, do jaké míry je nařízení stále vhodné pro svůj účel, kterým je dosažení cíle klimatické neutrality EU do roku 2050, a to v dnešním politickém, hospodářském a sociálním kontextu, -určí, jaké poznatky lze z dosavadního provádění nařízení vyvodit, jakož i to, zda existuje prostor pro zlepšení. Hodnocení se zaměří na pět hodnotících kritérií stanovených v pokynech pro zlepšování právní úpravy: - Účinnost: do jaké míry je dosahováno cílů nařízení a do jaké míry může nařízení účinně přispět ke snížení emisí a zvýšení pohlcování uhlíku v lesnictví, zemědělství a mokřadech a prostřednictvím výrobků z vytěženého dřeva, aby bylo dosaženo cíle klimatické neutrality do roku 2050. Hodnocení posoudí také to, jak členské státy nařízení provedly, zváží problémy při jeho uplatňování i veškeré faktory omezující jeho účinnost. -Účelnost: do jaké míry jsou náklady na provádění nařízení přiměřené a do jaké míry jeho přínosy převažují nad náklady. Hodnocení se rovněž zaměří na potenciál zjednodušení a snížení administrativní zátěže jak pro členské státy, tak pro subjekty působící v oblasti půdy (zemědělce, vlastníky lesů atd.), včetně využívání digitálních a vesmírných nástrojů pro podávání zpráv a monitorování dodržování předpisů. -Relevantnost: do jaké míry jsou cíle a povinnosti stanovené v nařízení stále relevantní vzhledem k dalším právním předpisům týkajícím se klimatu, které byly přijaty po vstupu revidovaného nařízení v platnost. V hodnocení se rovněž zváží, zda je vhodné, aby byly nadále k dispozici samostatné politické nástroje EU pro zemědělství a jiné způsoby využívání půdy. -Soudržnost: hodnocení posoudí vnitřní soudržnost nařízení a to, zda jsou jeho požadavky vzájemně soudržné, například načasování požadavků na monitorování, jakož i metody podávání zpráv, například jaké údaje se mají použít pro prognózy. Hodnocení rovněž posoudí celkovou soudržnost nařízení s ostatními politikami / právními předpisy EU v oblasti klimatu, zemědělství, energetiky, životního prostředí nebo inovací. -Přidaná hodnota EU: do jaké míry se přístupem na úrovni EU dosáhlo více, než by členské státy mohly dosáhnout samostatně. Hodnocení se bude rovněž zabývat tím, do jaké míry byla vytvořena skutečná přidaná hodnota a zda by bylo možné dosáhnout stejných výsledků i bez uvedeného nařízení.
B. Zlepšování právní úpravy
Konzultační strategie
K získání názorů na výše uvedené aspekty budou se zúčastněnými stranami vedeny různé konzultace. Mezi hlavní konzultační činnosti pro toto hodnocení budou patřit: ·zpětná vazba k této výzvě k předložení faktických podkladů, kterou bude možné poskytovat po dobu 4 týdnů, ·cílené konzultace s odborníky, ·jednodenní pracovní setkání zúčastněných stran v Bruselu. Výsledky uvedených činností budou začleněny do hodnocení a shrnuty v souhrnné zprávě připojené k hodnotící zprávě.
Sběr údajů a metodika
Tato metodika hodnocení bude vycházet z analýzy provedené v posouzení dopadů návrhu revidovaného nařízení z roku 2021. Kromě toho se v rámci tohoto hodnocení budou: •shromažďovat a přezkoumávat další cílené důkazy s cílem doplnit informace o provádění nařízení a o jeho nákladech (financování) a dopadech od roku 2018, •analyzovat nejnovější vývoj trhu a politik a •identifikovat případné nedostatky v politice. Hodnocení budou podporovat konzultanti, kteří mimo jiné provedou přezkum literatury, povedou cílené výměny s vybranými zúčastněnými stranami a odborníky z členských států a zorganizují seminář zúčastněných stran v Bruselu. Důkazy se budou získávat z takových zdrojů, jako jsou: •studie, zprávy a oficiální dokumenty Komise o začlenění politik využívání půdy do vnitrostátních plánů členských států v oblasti klimatu a energetiky a do národních strategických plánů společné zemědělské politiky, •příslušná stanoviska, zprávy a údaje vydané Komisí, Evropským parlamentem, dalšími orgány EU, včetně Evropské agentury pro životní prostředí, průmyslovými odvětvími využívajícími půdu, zúčastněnými stranami s odbornými znalostmi v oblasti vesmírných řešení a změny klimatu, nevládními organizacemi působícími v oblasti životního prostředí a akademickou obcí, •probíhající výzkum a studie, •internetové stránky a zprávy členských států, •informace od orgánů členských států odpovědných za politiku využívání půdy, •příspěvky od vyváženého výběru zúčastněných stran působících na úrovni EU a/nebo na vnitrostátní úrovni, jako jsou vlastníci lesů, organizace zemědělců, obchodní skupiny v oblasti biohospodářství, akademická obec a nevládní organizace, •příspěvky zúčastněných stran shromážděné na základě této výzvy k předložení faktických podkladů. Toto hodnocení rovněž zváží prostor pro případné zjednodušení a snížení zátěže (úspory), aniž by to mělo vliv na politické cíle uvedeného nařízení.