VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Název iniciativy

Odolnost společnosti – řízení klimatických rizik v EU

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

Generální ředitelství pro oblast klimatu, oddělení E1 Přizpůsobení se změně klimatu a odolnost vůči ní

Pravděpodobný druh iniciativy

Sdělení Komise

Předběžný harmonogram

První čtvrtletí roku 2024

Další informace

https://climate-adapt.eea.europa.eu/en/eu-adaptation-policy/key-eu-actions/climate_risk_assessment/index_html/ 

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Toto sdělení Komise vychází ze závazku stanoveného ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 vypracovat posouzení klimatických rizik v celé EU. Přispívá rovněž k cíli evropského právního rámce pro klima (článek 5), jímž je zajistit trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.

Jak je uvedeno v poslední, šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), změna klimatu způsobuje nevyhnutelný nárůst fyzických dopadů. Vzhledem k tomuto rostoucímu počtu důkazů o dřívějších projevech extrémního počasí a dalších dopadů změny klimatu je cílem sdělení učinit EU lépe připravenou na rizika, která pro společnost představuje nárůst klimatických nebezpečí. Sdělení bude vycházet z nezávislé vědecké evropské zprávy o posouzení klimatických rizik, která má být zveřejněna na jaře 2024 a která doplní posouzení pokroku v oblasti přizpůsobování se změně klimatu na vnitrostátní úrovni.

Problém, který má iniciativa řešit

Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, který již v roce 2020 dosáhl 1,1 °C. Globální závazky v současné době nejen že v součtu nevedou ke splnění cílů Pařížské dohody, ale namísto toho naznačují, že teplota se do konce století zvýší na úroveň 2,4–2,6 °C. K řešení tohoto problému přijímá EU ambiciózní zmírňující opatření a zasazuje se o důraznější zmírňující opatření na celosvětové úrovni. Zároveň je nárůst fyzických nebezpečí v krátkodobém horizontu nevyhnutelný, a to bez ohledu na scénář emisí, což vede k vyšším dopadům na klima, jak je patrné z rostoucí četnosti extrémních povětrnostních jevů v EU i na celém světě. EU proto musí být připravena na situaci, kdy budou globální opatření nedostatečná a/nebo kdy vlivem citlivosti klimatického systému nastanou horší dopady dříve, než se předpokládalo.

Aby se dopad rostoucích klimatických rizik na EU snížil a zabránilo se jejich zhoršení pro budoucí generace v důsledku dnešních politických rozhodnutí, je třeba, abychom tato rizika začali neodkladně a proaktivně řídit. Za tímto účelem musí tvůrci politik EU činit informovaná rozhodnutí o tom, jaká úroveň rizik je přijatelná. Bez tohoto přezkumu klimatických rizik by EU ponechala členské státy zranitelné vůči otřesům a nestabilitě, jimž by se dalo předejít. Klimatická rizika se mohou násobit působením dalších rizikových faktorů, včetně faktorů sociálních (socioekonomické postavení, pohlaví, stáří, zdravotní stav a etnický původ), environmentálních a ekonomických. Vzhledem k tomu, že řada oblastí politiky, jako je zdravotní a sociální péče, trh práce, energetika, potraviny, budovy nebo městská politika, je změně klimatu silně vystavena a je vůči ní zranitelná, selhání v oblasti řízení klimatických rizik by mohlo mít pro Evropany značné negativní důsledky a ovlivnit jejich důvěru v EU.

Sdělení proto určí oblasti, v nichž je třeba dále pracovat na lepším řízení souvisejících rizik v EU. Cílem je zajistit, aby tvůrci politik mohli činit informovaná rozhodnutí o přijatelnosti rizik a kompromisech spojených se zmírňováním těchto rizik v EU.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Změna klimatu je problém přesahující hranice (pozemní i námořní) a má dopad na všechny členské státy, jakož i na vztahy EU se zeměmi mimo ni. V této souvislosti může vyvstat potřeba přijmout opatření na úrovni EU za účelem doplnění a posílení opatření přijímaných na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Klimatická rizika mohou mít významný dopad také na provádění politik EU. Sdělení proto je vhodným prostředkem k tomu, aby bylo možné začít identifikovat různé subjekty odpovědné za řízení rizik a podmínky, za jakých jsou rizika převáděna mezi různými úrovněmi správy.

Právní základ

Základem tohoto sdělení je článek 191 (politiky v oblasti životního prostředí) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Opatření EU je vhodné s ohledem na možné převody rizik mezi různými úrovněmi správy a různými oblastmi politiky, v nichž má EU různou míru pravomoci. Sdělení je rovněž základem pro zajištění toho, aby politiky a programy EU rizika nezvyšovaly, ale spíše snižovaly.

Doporučení k řízení klimatických rizik by mohla mít dopad na celou řadu politik EU. Příkladem oblastí, které by měly být posouzeny, jsou dopady na hospodářskou činnost, zaměstnanost, jednotný trh, územní soudržnost, životní prostředí, energetiku, veřejné zdraví, potravinové zabezpečení, distribuční důsledky a obchod. Při navrhování navazujících kroků sdělení posoudí, kde by byl koordinovaný přístup EU v porovnání s alternativami přínosnější, přičemž přihlédne k pravomocem a oblastem intervence EU. Sdělení podpoří připravenost a tvorbu politik v oblasti zmírňování klimatických rizik založenou na důkazech.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Vzhledem k rostoucí četnosti a intenzitě extrémních povětrnostních jevů, jako jsou povodně, sucha a vlny veder, a na základě vědeckého posouzení se bude Komise intenzivněji věnovat zlepšování připravenosti na rizika související s klimatem v EU. Cílem sdělení je zajistit, aby budoucí politiky EU byly s to posoudit přijatelné úrovně klimatických rizik a výslovně o nich rozhodnout.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu poskytuje celkový rámec pro zvýšení odolnosti EU vůči změně klimatu. Vědecká evropská zpráva o posouzení klimatických rizik, která doplňuje další prvky strategie, určí, jak jsou klimatická rizika geograficky a časově rozložena; jak by se tato rizika mohla násobit; jakými kanály se mohou tato rizika přenášet do společenských systémů a které politiky nebo orgány jsou těmto rizikům vystaveny nebo mají schopnost je řešit. Toto zmapování by mělo vyjasnit, jak je odpovědnost za uvedená rizika rozdělena mezi evropské orgány a členské státy.

Sdělení bude postaveno na důkazech a navrhne kroky k posílení odolnosti vůči změně klimatu v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Mohlo zahrnovat opatření zaměřená na koncipování odvětvových politik a programů, lepší využívání stávajících a na vývoj nových nástrojů a přístupů k opatřením EU, a to v závislosti na důkazech předložených ve vědecké evropské zprávě o posouzení klimatických rizik, prostřednictvím konzultačních procesů a dalších kanálů.

Pravděpodobné dopady

Ve sdělení budou určeny oblasti, které mají pro řešení klimatických rizik v budoucích pracovních programech, víceletých programech a návrzích politik Komise klíčový význam. Budou v něm obsaženy informace pro tvůrce politik a činitele s rozhodovací pravomocí na různých úrovních s cílem usnadnit informovaná a podložená rozhodnutí týkající se řízení klimatických rizik v nadcházejících desetiletích. Ačkoli sdělení nemá mít významné přímé hospodářské, sociální nebo environmentální dopady, mělo by přispět ke snížení klimatických rizik a podpořit cíle udržitelného rozvoje.

Budoucí monitorování

Monitorování pokroku v oblasti adaptačních opatření se provádí podle požadavků právního rámce pro klima a dalších rámců pro podávání zpráv stanovených za tímto účelem.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Komise nebude u této nelegislativní iniciativy provádět posouzení dopadů. Důvodem je, že sdělení bude založeno na důkazech a zjištěních nezávislé vědecké zprávy zveřejněné Evropskou agenturou pro životní prostředí. Očekává se, že zpráva upozorní na oblasti, v nichž by připravované iniciativy měly zohledňovat klimatická rizika. Konkrétní následné změny odvětvových politik a programů EU však již požadavkům na zlepšování právní úpravy, včetně posouzení dopadů, budou podléhat. Ačkoli se očekává, že sdělení jako takové přispěje ke snížení klimatických rizik, samo o sobě by nemělo mít významné přímé hospodářské, sociální nebo environmentální dopady.

Konzultační strategie

Cílem výzvy k předložení faktických podkladů je získat od široké škály zúčastněných stran další důkazy o potřebě a typech opatření na úrovni EU k řízení rizik spojených s klimatickými nebezpečími na doplnění důkazů, které budou shromážděny během konzultačních procesů, jež poslouží jako základ pro vědeckou evropskou zprávu o posouzení klimatických rizik, a prostřednictvím konzultací o odvětvových politikách, které budou prováděny různými útvary Komise.