|
VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ / KONTROLU ÚČELNOSTI |
|
|
Název hodnocení |
Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza (ISF BV) (2014–20) – hodnocení ex post a Nástroj pro správu hranic a víza (BMVI) (2021–27) – hodnocení v polovině období |
|
Příslušné GŘ – odpovědné oddělení |
Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME), oddělení E1 |
|
Předběžný harmonogram (plánované datum zahájení a datum ukončení) |
Plánované datum zahájení: 1. čtvrtletí 2024 Plánované datum ukončení: 4. čtvrtletí 2024 pro hodnocení v polovině období (2021–2027); 2. čtvrtletí 2025 pro hodnocení ex post (2014–2020) |
|
Další informace |
Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza (2014–2020) Fond pro integrovanou správu hranic – Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (2021–2027) |
|
A. Politické souvislosti, účel a rozsah hodnocení |
|
|
Politické souvislosti |
|
|
Schengenský prostor i vnější hranice EU byly pravidelně vystavovány zkoušce v důsledku migračního tlaku a hrozeb představovaných závažnou přeshraniční kriminalitou. Následkem migrační krize v roce 2015, hybridní agrese ze strany Běloruska v roce 2021 a dosud probíhající ruské útočné války proti Ukrajině směřuje k hranicím EU rostoucí počet migrantů, žadatelů o azyl a vysídlených osob. Konzulární pracovníci po celém světě tak zažívají zvýšený nápor a členským státům přibyly další povinnosti spojené s ochranou hranic. Aby se Evropské unii podařilo dosáhnout cíle, kterým je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, je zásadní přijmout společná a účinná opatření pro osoby překračující vnitřní hranice, zajistit ochranu vnějších hranic a společnou vízovou politiku a současně zachovat rovnováhu mezi volným pohybem osob a bezpečností. V této souvislosti slouží Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza (dále jen „ISF – hranice a víza“) na období 2014–2020 a jeho nástupce, Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky na období 2021–2027, k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v EU a k provádění silné a účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích EU. Fond ISF – hranice a víza a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky se zabývají problémy v oblasti vnějších hranic a společné vízové politiky, které členské státy nemohou dostatečně řešit samostatně. Oba programy se provádějí prostřednictvím sdíleného, přímého a nepřímého řízení. V souladu s právním základem 1 fondu ISF – hranice a víza na období 2014–2020 provede Komise jeho hodnocení ex post, aby posoudila, jaké účinky mělo na cíle fondu horizontální nařízení 2 a nařízení o ISF – hranice a víza. Hodnocení ex post bude vycházet ze zjištění průběžného hodnocení 3 provedeného v roce 2018. Kromě toho Komise v souladu s právním základem fondu na programové období 2021–2027 4 provede hodnocení Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky v polovině období 2021–2027, aby posoudila jeho účinnost, efektivnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu EU. Hodnocení v polovině období zohlední výsledky hodnocení fondu ISF – hranice a víza ex post za období 2014–2020 a posouzení dopadů na období 2021–2027 5 . Zhodnotí dosavadní pokrok v provádění programu a zváží, zda jsou nutná nápravná opatření, aby program řádně plnil své zamýšlené cíle. Jeho smyslem je získat příslušné poznatky, které by se měly promítnout do politického cyklu a do příprav na příští cyklus financování. Komise výsledky tohoto hodnocení zpřístupní veřejnosti a zajistí jejich zveřejnění. |
|
|
Účel a rozsah |
|
|
V souladu s právním základem fondu bude hodnocení v polovině období u Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky na období 2021–2027 posuzovat: ·účinnost při dosahování specifických cílů. Vzhledem k rané fázi provádění se nebude klást důraz na měření dopadu fondu, nýbrž spíše na to, zda prováděcí rámec dokáže přinášet efekt v průběhu provádění, ·efektivnost měření toho, zda příspěvek k cílům fondu a související přínosy vznikají za přiměřených nákladů. Rovněž bude pečlivě posouzen potenciál k dalšímu zjednodušení, ·relevantnost, aby bylo zajištěno, že jsou zdroje přidělovány podle vyvíjejících se potřeb, ·soudržnost v rámci oblasti politiky a různých způsobů řízení, jakož i ve vztahu k politice soudržnosti a vnější činnosti EU, ·přidanou hodnotu EU, mimo jiné prostřednictvím inovativních opatření, vzájemného učení a podpory nadnárodních sítí. Hodnocení se bude rovněž týkat veškerých konkrétních aspektů stanovených v nařízení o Nástroji pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky na období 2021–2027 a v nařízení o společných ustanoveních. Patří sem účinnost řídicích a kontrolních opatření, význam prováděcích opatření, hodnocení opatření prováděných v zemích mimo EU nebo ve vztahu k nim a rozsah, v němž se horizontální zásady uplatňují ve všech fázích životního cyklu fondu. Vzhledem k rané fázi provádění se hodnocení zaměří na procedurální aspekty, neboť smysluplné posouzení účinků lze provést až po uplynutí delší části prováděcího období. Hodnocení ISF – hranice a víza ex post za období 2014–2020 přezkoumá v souladu s právním základem, nakolik byl fond účinný při dosahování svých specifických cílů, jakož i jeho dopad na rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva z hlediska jeho příspěvku k seznamu cílů 6 . Hodnocení přezkoumá, do jaké míry se při provádění fondu podařilo zajistit tyto náležitosti: ·účinnost – zda bylo dosaženo cílů fondu, ·efektivnost – zda bylo cílů fondu dosaženo s přiměřenými náklady, ·relevantnost – zda výsledky fondu odpovídaly skutečným potřebám, ·soudržnost – zda byly cíle a činnosti fondu v souladu s jinými zdroji v podobných oblastech činnosti, ·doplňkovost – zda se cíle a činnosti fondu doplňovaly s dalšími politikami i na úrovni členských států, ·přidaná hodnota EU – zda opatření EU dokázala lépe přispět k dosažení cílů fondu a smluv ve srovnání s tím, když by členské státy jednaly samostatně, ·udržitelnost – zda jsou výsledky fondu dlouhodobé, ·zjednodušení a snížení administrativní zátěže – zda lze zjednodušit řídicí a kontrolní postupy. Vzhledem k tomu, že doba provádění fondu ISF – hranice a víza na období 2014–2020 byla v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině prodloužena, bude toto hodnocení ex post dokončeno, jakmile uplyne lhůta pro hodnocení Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky v polovině období 2021–2027. Komise najme dodavatele, který zpracuje podpůrnou studii vztahující se na obě období a hodnocení. Tím by měla být zajištěna lepší součinnost a prvotní zjištění z hodnocení ex post (2014–2020) bude možné začlenit do hodnocení v polovině období (2021–2027). Hodnocení v polovině období (2021–2027) se bude týkat zemí přidružených k Schengenu: Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska a všech 27 členských států EU s výjimkou Irska 7 . Hodnocení období 2014–2020 ex post se bude týkat zemí přidružených k Schengenu: Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska a všech 28 členských států EU s výjimkou Irska a Spojeného království 8 . |
|
|
B. Zlepšování právní úpravy |
|
|
Konzultační strategie |
|
|
Konzultační činnosti pro obě hodnocení se zaměří na orgány odpovědné za provádění fondu v členských státech, jakož i na partnery a příjemce při provádění fondu v rámci sdíleného, přímého a nepřímého řízení. Konzultace se povedou rovněž s příslušnými odborníky a odbornými skupinami, výzkumnými středisky a akademickou obcí. Konzultace se bude rovněž snažit shromáždit názory konečných příjemců a jejich zástupců, včetně organizací občanské společnosti. Konzultovat se bude také s příslušnými agenturami a orgány EU.
Přesné náležitosti konzultační strategie budou navrženy ve spolupráci s dodavatelem, očekává se však následující: ·Veřejná konzultace se zaměří na hodnocení ex post a její struktura bude vycházet z pěti povinných hodnoticích kritérií uvedených v pokynech ke zlepšování právní úpravy. V jejím rámci bude možné shromáždit názory širší škály zainteresovaných stran. Věcné shrnutí příspěvků k veřejné konzultaci bude zveřejněno na portálu Evropské komise „Podělte se o svůj názor“. ·Cílené konzultační činnosti budou zahrnovat rozhovory, cílené průzkumy, pracovní skupiny a validační činnosti. Tyto činnosti by měly posloužit k řešení techničtějších aspektů, které od vybraných zúčastněných stran vyžadují důkladné znalosti, snižují u respondentů riziko vlastního výběru a umožňují interakci, účast a vzájemné učení. U hodnocení ex post půjdou cílené konzultační činnosti nad rámec minimálních hodnoticích kritérií pro veřejnou konzultaci a jejich součástí budou všechna hodnoticí kritéria popsaná v oddíle A. Konzultační činnosti zajistí vyvážené zastoupení různých způsobů řízení a budou přizpůsobeny specifickým rysům každého z nich. Budou založeny na mapování zúčastněných stran, které bude dokončeno v rámci podpůrné studie, což umožní komplexní analýzu názorů zúčastněných stran. Výsledek rozličných konzultačních činností bude zařazen do souhrnné zprávy, která bude připojena k pracovnímu dokumentu útvarů Komise (pro každé hodnocení) a bude uvádět závěry hodnocení. |
|
|
Proč se konzultace koná? |
|
|
Účelem veřejné konzultace k hodnocení fondu ISF – hranice a víza ex post za období 2014–2020 je upevnit faktickou základnu hodnocení tím, že budou shromážděny názory všech příslušných zúčastněných stran programu ISF – hranice a víza. |
|
|
Cílová skupina |
|
|
K hlavním zúčastněným stranám, na něž se veřejná konzultace zaměří, patří: ·odpovědné orgány v členských státech a příslušné pověřené orgány nebo subjekty zapojené do provádění programů, ·příjemci vnitrostátních programů, jakož i mezinárodní organizace a partneři u opatření prováděných v rámci přímého a nepřímého řízení, ·příslušní odborníci a odborné skupiny, výzkumná střediska a akademická obec, ·koneční příjemci nebo jejich zástupci (např. organizace občanské společnosti), ·orgány EU, ·příslušné agentury EU. |
|
|
Sběr údajů a metodika |
|
|
Jak hodnocení v polovině období 2021–2027, tak hodnocení ex post za období 2014–2020 se budou opírat o externí studii. Podrobný metodický přístup bude prodiskutován s vybraným dodavatelem. Hodnocení v polovině období přezkoumá zejména provádění fondu s cílem poskytnout fakty podložené odpovědi na hodnotící otázky a určit problémy, které mohou mít vliv na provádění, a možné způsoby jejich nápravy. Očekává se, že dodavatel bude provádět sekundární i terénní výzkum. Při sekundárním výzkumu budou shromážděny, přezkoumány a posouzeny strukturované a polostrukturované údaje o provádění fondu v různých režimech řízení. V rámci posouzení potřeb pro účely podpůrné studie se rovněž počítá s přezkumem literatury a analýzou příslušných kontextových údajů. Dodavatel bude mít za úkol provést systematický přezkum hodnocení, která členské státy provedly u svých programů v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky na období 2021–2027. Využije rovněž posouzení dopadů z roku 2018 a prvotní zjištění hodnocení fondu ISF – hranice a víza ex post za období 2014–2020. Vzhledem k tomu, že je provádění v počátečních fázích a k dispozici je poměrně omezené množství kvantitativních údajů o provádění fondu, bude provedena analýza názorů zúčastněných stran na základě výše popsané konzultační strategie. Analýza bude vycházet z rekonstrukce intervenční logiky fondu z teoreticky podložené perspektivy a na základě této rekonstrukce bude i posouzena. Hodnocení fondu ISF – hranice a víza ex post za období 2014–2020 se zaměří na účinky fondu s cílem poskytnout fakty podložené odpovědi na hodnotící otázky. Jak je uvedeno výše, může dodavatel část aktivit v rámci svého sekundárního i terénního výzkumu využít rovněž pro účely hodnocení v polovině období, aby byly zajištěny synergické a vedlejší účinky. Bude tak možné snáze provést komparativní hodnocení fondu. Jelikož však hodnocení přezkoumá přímé účinky i širší dopad fondu, bude dodavateli uloženo, aby použil smíšený přístup založený na kvalitativní i kvantitativní analýze. Bude provedena teoretická analýza a analýza přínosů. Předpokládá se, že nebudou chybět ani kvantitativní metody ke zkoumání příčinných účinků činností podporovaných z fondu. Dodavatel ve spolupráci s Komisí určí vhodné podmínky pro použití dostatečně spolehlivých kvaziexperimentálních metod. Hodnocení ex post bude rovněž vycházet ze zjištění souvisejícího průběžného hodnocení. |
|