European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1157

30.4.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1157

ze dne 11. dubna 2024

o přepravě odpadů, o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056 a o zrušení nařízení (ES) č. 1013/2006

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je nezbytné stanovit na úrovni Unie pravidla na ochranu životního prostředí a lidského zdraví před nepříznivými dopady, které může mít přeprava odpadů. Tato pravidla by rovněž měla přispět k usnadnění nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (3), jakož i ke snížení celkových dopadů využívání zdrojů a ke zlepšení účinnosti tohoto využívání, což má zásadní význam pro přechod na oběhové hospodářství a pro dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (4) za posledních patnáct let přineslo významné zlepšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví před nepříznivými dopady, které může přeprava odpadů mít. Komise však ve svém hodnocení uvedeného nařízení rovněž odhalila řadu problémů a nedostatků, které je třeba řešit prostřednictvím nových regulačních ustanovení.

(3)

Zelená dohoda pro Evropu uvedená ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 stanovuje ambiciózní plán transformace Unie v udržitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku účinně využívající zdroje. Vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla Unie pro přepravu odpadů stanovená nařízením (ES) č. 1013/2006. V novém akčním plánu pro oběhové hospodářství uvedeném ve sdělení Komise ze dne 11. března 2020 se dále zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření k zajištění toho, aby byla usnadněna přeprava odpadů určených k opětovnému použití a recyklaci v Unii, aby Unie nevyvážela své problémy s odpadem do třetích zemí a aby byla lépe řešena jeho nedovolená přeprava. Kromě přínosu pro životní prostředí a společnost může vést tento krok také ke snížení strategické závislosti Unie na surovinách. Ponechání většího množství vyprodukovaného odpadu v Unii však bude vyžadovat lepší recyklaci a větší kapacitu pro nakládání s odpady. Rada ve svých závěrech o zajištění oběhového a ekologického oživení ze dne 17. prosince 2020, i Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství rovněž vyzvaly k revizi stávajících pravidel Unie pro přepravu odpadů stanovených nařízením (ES) č. 1013/2006. V čl. 60 odst. 2a nařízení (ES) č. 1013/2006 je Komise pověřena tím, aby do 31. prosince 2020 provedla přezkum uvedeného nařízení.

(4)

Nařízení (ES) č. 1013/2006 již bylo několikrát změněno a vyžaduje další významné změny, aby bylo zajištěno splnění politických cílů Zelené dohody pro Evropu a nového akčního plánu pro oběhové hospodářství. Mělo by proto být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(5)

Toto nařízení má doplnit obecné právní předpisy Unie v oblasti nakládání s odpady, jako je směrnice 2008/98/ES. Odkazuje na definice v uvedené směrnici, včetně definic odpadu a podmínek ohledně nakládání s odpady. Stanovuje rovněž řadu dalších definic s cílem usnadnit jednotné uplatňování tohoto nařízení.

(6)

Tímto nařízením se provádí na úrovni Unie Basilejská úmluva ze dne 22. března 1989 o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (5) (dále jen „Basilejská úmluva“). Cílem Basilejské úmluvy je chránit lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky vzniku nebezpečných a jiných odpadů, jejich přeshraničních pohybů a nakládání s nimi. Unie je smluvní stranou Basilejské úmluvy od roku 1994 (6).

(7)

Tímto nařízením se provádí na úrovni Unie rovněž změna Basilejské úmluvy (7) (tzv. zákazový dodatek), která byla přijata v roce 1995 a vstoupila v platnost na mezinárodní úrovni dne 5. prosince 2019. Změna zákazu stanovuje obecný zákaz veškerého vývozu nebezpečných odpadů určených ke konečnému odstranění a využití ze zemí uvedených v příloze VII Basilejské úmluvy do zemí, které v příloze uvedeny nejsou. Unie změnu zákazu ratifikovala a uplatňuje ji od roku 1997 (8).

(8)

Unie předložila v říjnu 2020 oznámení týkající se přepravy odpadů v rámci Unie sekretariátu Basilejské úmluvy podle článku 11 uvedené úmluvy. V souladu s uvedeným článkem proto Unie může stanovit zvláštní pravidla vztahující se na přepravu odpadů uvnitř EU, která nejsou méně šetrná k životnímu prostředí než ta, která stanovuje Basilejská úmluva.

(9)

Vzhledem k tomu, že Unie schválila rozhodnutí Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o kontrole přeshraničního pohybu odpadu určeného k využití (9) (dále jen „rozhodnutí OECD“), je nezbytné začlenit obsah uvedeného rozhodnutí, včetně jeho změn, do právních předpisů Unie.

(10)

Je důležité organizovat a upravovat dozor nad přepravou odpadů a její kontrolu způsobem, který zohledňuje potřebu zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a lidského zdraví a který zajišťuje jednotné uplatňování pravidel pro přepravu odpadů v celé Unii.

(11)

Za účelem zajištění skutečného přechodu k oběhovému hospodářství při přepravě odpadů z místa jeho vzniku do místa, které je pro nakládání s ním nejvhodnější, by měla být zohledněna zásada blízkosti, účinného využívání materiálů a potřeba snížit ekologickou stopu odpadu.

(12)

Je nezbytné zabránit duplicitě s platnými právními předpisy Unie o přepravě některých materiálů, které by mohly být podle tohoto nařízení klasifikovány jako odpad.

(13)

Za přepravu odpadů podle tohoto nařízení by nemělo být považováno shromažďování a vedení odpadních vod prostřednictvím kanalizačních systémů podle příslušných právních předpisů Unie.

(14)

Za účelem řádného uplatňování a prosazování tohoto nařízení by členské státy měly přijmout nezbytná opatření, která by zajistila, aby odpady nebyly přepravovány jako použité zboží, zboží z druhé ruky, vedlejší produkty nebo látky či předměty, které dosáhly stavu, kdy odpad přestává být odpadem.

(15)

Z působnosti tohoto nařízení by měla být vyloučena přeprava odpadů vytvářených ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi, je-li dovážen do Unie za určitých situací, včetně tranzitu v rámci Unie, kdy odpad vstupuje na její území. V souvislosti s touto přepravou by měly být dodrženy požadavky mezinárodního práva a mezinárodních dohod. V těchto případech by měl být o přepravě a jejím cíli předem informován každý příslušný orgán pro tranzit a příslušný orgán místa určení v Unii.

(16)

Je nezbytné zamezit duplicitě s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (10), které již obsahuje ustanovení celkově upravující zasílání, směrování a přemisťování vedlejších produktů živočišného původu v rámci Unie, do Unie a z ní, včetně sběru, přepravy, manipulace, zpracování, použití, využití nebo odstranění, evidence, průvodních dokladů a sledovatelnosti.

(17)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 (11) se vztahuje na velké obchodní lodě plující pod vlajkou členského státu Unie, které byly vyloučeny z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1013/2006. Tyto lodě, když se stanou odpadem, jsou obecně klasifikovány jako nebezpečný odpad, s výjimkou případů, kdy z nich byly odstraněny veškeré nebezpečné látky a materiály. Poté, co na mezinárodní úrovni vstoupil v platnost zákazový dodatek Basilejské úmluvy, je nezbytné zajistit, aby lodě spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1257/2013, které jsou považovány za odpad a jsou vyváženy z Unie, podléhaly příslušným pravidlům Unie ohledně přepravy odpadů, včetně pravidel, kterými se provádí změna zákazu, s cílem zajistit přísnou právní slučitelnost právního režimu Unie s mezinárodními závazky. Zároveň je rovněž nezbytné změnit nařízení (EU) č. 1257/2013 s cílem vyjasnit, že lodě spadající do oblasti jeho působnosti, které jsou považovány za nebezpečný odpad a jsou vyváženy z Unie, by měly být recyklovány pouze v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí zřízeném podle uvedeného nařízení, která se nacházejí v zemích uvedených v příloze VII Basilejské úmluvy.

(18)

S cílem zabránit zbytečnému zatěžování příslušných orgánů a soudních systémů členských států při prosazování tohoto nařízení by přeprava neměla být považována za nedovolenou, pokud se v oznámení, v průvodním dokladu či v dokladu vyplývajícím z vyplnění formuláře podle přílohy VII (dále jen „doklady podle přílohy VII“) objeví pouze drobné administrativní chyby, jako jsou pravopisné chyby či překlepy v informacích uváděných při vyplňování oznámení nebo průvodních dokladů či dokladů podle přílohy VII nebo opomenutí části kontaktních údajů u jedné z osob zapojených do přepravy. Tyto výjimky z definice toho, co představuje nedovolenou přepravu, by však měly být přísně omezeny na drobné administrativní chyby, k nimž dochází výjimečně, významně nemění podstatu těchto dokumentů a neovlivňují dosažení cílů tohoto nařízení.

(19)

Za účelem zajištění optimálního dohledu a kontroly je vhodné vyžadovat předchozí písemný souhlas s přepravou odpadů určených k využití, zejména nebezpečného odpadu, odpadu neuvedeného v příloze III, IIIA nebo IIIB a odpadu obsahujícího perzistentní organické znečišťující látky nebo kontaminovaného těmito látkami, pokud splňuje nebo překračuje koncentrační limit uvedený v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (12). Takový postup by měl v sobě zahrnovat předchozí oznámení, na jehož základě budou příslušné orgány řádně informovány, tak aby mohly učinit veškerá potřebná opatření pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Měl by rovněž uvedeným orgánům umožnit vznést proti takové přepravě odůvodněné námitky.

(20)

Aby bylo možné zohlednit inovace v technologiích zpracování odpadu s ohledem na nakládání s odpadem způsobem šetrným k životnímu prostředí a také změny v chování spotřebitelů, pokud jde o třídění odpadu, je nezbytné, aby byly přílohy IIIA a IIIB průběžně aktualizovány. Komise by měla zejména posoudit, zda je nutné do přílohy IIIA doplnit položky týkající se použité obuvi a oděvů či jiného textilního odpadu a do přílohy IIIB položky týkající se minerální vlny a matrací.

(21)

Dobře fungující trh Unie s přepravou odpadů by měl jako hlavní zásadu upřednostňovat blízkost, soběstačnost a využívání nejlepších dostupných způsobů nakládání s odpady. Uskutečnění spravedlivého přechodu na oběhové hospodářství má zásadní význam z hlediska dosažení klimaticky neutrální, konkurenceschopné ekonomiky Unie účinně využívající zdroje, která by byla dlouhodobě udržitelná. Za účelem dosažení tohoto cíle by Komise měla usnadnit navázání odvětvového dialogu a partnerství v oblasti klimatu propojením klíčových zúčastněných stran v odvětví odpadu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (13).

(22)

S cílem podpořit dosažení cílů zvýšit recyklaci a snížit odstraňování odpadu stanovených ve směrnici 2008/98/ES a směrnici Rady 1999/31/ES (14) by měla být obecně zakázána veškerá přeprava odpadů určených k odstranění v jiném členském státě. Přeprava odpadů určených k odstranění by měla být povolena pouze ve výjimečných případech při splnění určitých podmínek. V těchto případech by členské státy měly v souladu se směrnicí 2008/98/ES, a zejména s článkem 16 uvedené směrnice zohlednit zásadu blízkosti a soběstačnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, jakož i prioritu využití. Členské státy by rovněž měly mít možnost zajistit, aby zařízení pro nakládání s odpady, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (15), používala v souladu s povolením pro dané zařízení nejlepší dostupné techniky vymezené uvedenou směrnicí a aby se s odpady nakládalo v souladu s požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prostředí týkajícími se odstraňování odpadu, které jsou stanoveny právními předpisy Unie. S cílem podpořit rovněž provádění ustanovení podle směrnice 2008/98/ES, jejichž cílem je zvýšit tříděný sběr odpadu a omezit vznik směsného komunálního odpadu, by měla přeprava směsného komunálního odpadu do jiného členského státu podléhat zvláštní kontrole. Přeprava tohoto odpadu k využití by měla podléhat předchozímu písemnému oznámení a souhlasu, přičemž jeho přeprava za účelem odstranění by měla být zakázána. Tyto požadavky na přepravu odpadu k využití a zákaz přepravy odpadu za účelem odstranění by se měly vztahovat i na směsný komunální odpad, který byl předmětem zpracování odpadu, jež nevedlo k podstatné změně jeho vlastností, jako je palivo získané ze směsného komunálního odpadu zařazeného pod kód 19 12 10 na seznamu odpadu uvedeném v článku 7 směrnice 2008/98/ES. V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a se zásadou blízkosti a soběstačnosti by členské státy měly zajistit, aby se v první řadě předcházelo vzniku tohoto odpadu a ve druhé řadě, aby byl sbírán a tříděn s cílem oddělit různé jeho složky k využití a uvažovat o odstranění pouze toho zbylého odpadu, který nemá jiný potenciál, než být odstraněn.

(23)

V případě přepravy odpadů uvedených v příloze III, IIIA nebo IIIB tohoto nařízení, které jsou určeny k využití, je vhodné zajistit minimální úroveň dozoru a kontroly tím, že bude vyžadováno, aby tuto přepravu doprovázely určité informace o osobách a zemích zapojených do přepravy, popis dotčených odpadů a údaje o jejich množství, údaje o druhu využití, pro který jsou odpady přepravovány, a údaje o zařízeních, která budou odpady využívat.

(24)

Laboratorní analýza odpadu a experimentální zkoušky zpracování jsou často nezbytným nástrojem k posouzení povahy odpadu a jeho vhodnosti z hlediska využití a odstranění. Spolehlivé inovativní postupy nakládání s odpady jsou klíčem k zajištění takového nakládání s odpady, které by bylo šetrné k životnímu prostředí, a k vytvoření obchodních modelů oběhového hospodářství v Unii. Přeprava odpadů pro účely těchto laboratorních analýz a experimentálních zkoušek zpracování by měla být usnadněna tím, že se na ni nebudou vztahovat všechny použitelné postupy. Za účelem dosažení přesných výsledků by navíc mělo být povoleno přepravovat v rámci Unie dostatečně významné množství odpadu pro účely laboratorní analýzy a zkoušek zabývajících se jeho experimentálním zpracováním, neboť mimo jiné existují normy a postupy nakládání s odpady, které jsou v Unii ve srovnání s většinou třetích zemí rozvinutější.

(25)

Je nezbytné stanovit důvody, na jejichž základě mohou členské státy vznášet námitky proti přepravě odpadů určených k využití. V případě takové přepravy by členské státy měly mít možnost zajistit, aby zařízení pro využívání odpadu, na něž se vztahuje směrnice 2010/75/EU, používala v souladu s povolením pro dané zařízení nejlepší dostupné techniky, jak je vymezuje uvedená směrnice. Členské státy by rovněž měly mít možnost zajistit, aby se s odpady nakládalo v souladu s požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prostředí, které se týkají využívání odpadu a které jsou stanoveny právními předpisy Unie, a aby se s přihlédnutím k článku 16 směrnice 2008/98/ES s odpady nakládalo v souladu s plány pro nakládání s odpady vypracovanými podle uvedené směrnice, tak aby se zajistilo uplatňování právně závazných povinností týkajících se využívání nebo recyklace odpadů, stanovených právními předpisy Unie. Členský stát určení by proto měl mít možnost vznést námitku proti přepravě odpadů, včetně přepravy směsného komunálního odpadu, pokud předpokládá, že s daným odpadem nebude nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

(26)

V zájmu právní jistoty a za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné stanovit procesní kroky a záruky pro případ, kdy si oznamovatel přeje přepravovat odpad podléhající postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, a přispět tak k dlouhodobé konkurenceschopnosti Unie. V souladu s čl. 6 odst. 11 Basilejské úmluvy je rovněž nezbytné zajistit, aby náklady vyplývající ze situace, kdy přeprava nemůže být dokončena nebo je protiprávní, nesli příslušní provozovatelé. Za tímto účelem by oznamovatel měl pro každou přepravu odpadů vytvořit finanční záruku nebo odpovídající pojištění.

(27)

S cílem snížit administrativní zátěž veřejných i soukromých provozovatelů zapojených do přepravy odpadů do zařízení uznaných jako zařízení „s předchozím souhlasem“ je nezbytné stanovit podmínky, za nichž lze udělit status zařízení „s předchozím souhlasem“, aby bylo zajištěno jejich vzájemné uznávání všemi členskými státy a harmonizovány požadavky na přepravu odpadů do těchto zařízení.

(28)

Aby byla zajištěna účinnější výměna informací podle tohoto nařízení, zejména při zpracování oznámení o přepravě odpadů, a informací podle článku 18 tohoto nařízení pro účely přepravy odpadů a aby se usnadnilo podávání a výměna informací mezi příslušnými orgány a hospodářskými subjekty, je naprosto nezbytné, aby toto předkládání informací a údajů týkajících se přepravy odpadů v rámci Unie a jejich výměna probíhaly elektronickou cestou. Komise by měla provozovat centrální systém, který by měl být interoperabilní s vnitrostátními systémy. Je rovněž nezbytné zmocnit Komisi ke stanovení procesních a provozních požadavků na praktické uplatňování systémů zajišťujících toto elektronické předkládání a výměnu informací, jako jsou požadavky na propojení, strukturu a bezpečnost. Tyto systémy by měly usnadnit vyřizování žádostí o oznamování mimo jiné tím, že pomáhají osobám, které mají do co činění s danou žádostí, sledovat, jakého pokroku bylo dosaženo v postupu oznamování. Tyto systémy by měly rovněž umožňovat získávání údajů, a to i na úrovni jednotlivých členských států, aby mohla Komise přezkoumat, zda jsou žádosti o oznámení vyřizovány včas, mimo jiné pro účely podávání zpráv Komisí podle tohoto nařízení. Příslušným orgánům členských států a hospodářským subjektům je také nutné poskytnout dostatek času na to, aby se připravily na přechod od používání listinných dokladů, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1013/2006, k elektronické výměně informací a dokumentů. Tato nová povinnost by proto měla začít platit 24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(29)

Hospodářským subjektům zapojeným do přepravy odpadů by mělo být povoleno používat prostředí eFTI, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 (16), pro výměnu informací požadovaných podle tohoto nařízení během přepravy odpadů, a měla by být zajištěna interoperabilita systémů stanovených v tomto nařízení s prostředím pro výměnu elektronických informací o nákladní dopravě.

(30)

Aby se usnadnila práce celních orgánů při provádění tohoto nařízení, je nezbytné, aby byl centrální systém provozovaný Komisí, který umožňuje elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů, interoperabilní s prostředím jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 (17), až bude dokončena veškerá nezbytná technická práce k zajištění této funkčnosti.

(31)

Příslušné orgány ve třetích zemích by měly mít možnost vydávat a vyměňovat si informace a dokumenty nezbytné k plnění procesních požadavků podle tohoto nařízení elektronicky prostřednictvím systému provozovaného na úrovni Unie, pokud si to přejí a pokud splňují požadavky na výměnu údajů prostřednictvím tohoto systému.

(32)

Aby byla zajištěna sledovatelnost přepravy odpadů a nebylo narušeno nakládání s odpady přepravovanými přes hranice způsobem šetrným k životnímu prostředí, mělo by být zakázáno mísit odpad od zahájení přepravy až po jeho přijetí do zařízení na využití nebo odstranění odpadu s jinými odpady.

(33)

Aby se usnadnilo prosazování povinností stanovených v tomto nařízení, je důležité, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány uchovávaly dokumenty a informace požadované pro přepravu odpadů po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy bylo vydáno potvrzení o dokončení jeho využití nebo odstranění.

(34)

S cílem zajistit transparentnost, pokud jde o provádění přepravy odpadu v souladu s tímto nařízením a způsob nakládání s tímto odpadem v místě určení, který je šetrný k životnímu prostředí, by měly být informace o přepravě odpadů zveřejňovány. V tomto ohledu by Komise měla být povinna zveřejňovat a pravidelně aktualizovat některé jiné než důvěrné údaje o oznámeních o přepravě odpadů, k nimž příslušné orgány udělily souhlas nebo proti nimž vznesly námitky, a o přepravě, na niž se vztahují obecné požadavky na informace stanovené v tomto nařízení. Za tímto účelem by Komise měla v co největší možné míře využívat elektronický systém pro výměnu údajů o přepravě odpadů. Zveřejněním těchto informací Komisí by neměla být dotčena Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze dne 25. června 1998 (Aarhuská úmluva) (18), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (19) a vnitrostátní právní předpisy členských států v této oblasti. Veškeré další žádosti o přístup k dalším informacím týkajícím se přepravy odpadů adresované příslušným orgánům by měly být řešeny v souladu s uvedenou úmluvou a právními předpisy Unie a členských států.

(35)

Za účelem provedení požadavků stanovených v článku 8 Basilejské úmluvy by měla být stanovena povinnost v tom smyslu, že odpad z přepravy, ke které daly příslušné orgány souhlas a kterou nelze dokončit zamýšleným způsobem, se převeze zpět do země odeslání a v případě nutnosti bezpečně uloží nebo se využije či odstraní jiným způsobem. Za účelem provedení požadavků stanovených v čl. 9 odst. 2, 3 a 4 Basilejské úmluvy by mělo být povinné, aby osoba, jejíž činnost je příčinou nedovolené přepravy, převzala daný odpad zpět nebo zvolila jiný postup k jejich využití či odstranění a aby nesla náklady spojené se zpětným převzetím odpadu. Pokud tato osoba nemá možnost splnit uvedené povinnosti v přiměřené lhůtě, měly by příslušné orgány místa odeslání nebo případně místa určení spolupracovat a přijmout opatření k zajištění nakládání s daným odpadem způsobem šetrným k životnímu prostředí. Není-li jasné, komu lze přičítat odpovědnost za nedovolenou přepravu odpadů, měly by dotčené příslušné orgány spolupracovat, aby zajistily, že daný odpad bude převzat zpět, využit nebo odstraněn. Aby se omezil dopad přepravy, která vyplývá z povinnosti přijmout zpět nedovoleně přepravovaný odpad, na životní prostředí a aby byl případně umožněn účinnější postup v situacích zahrnujících nedovolenou přepravu, měly by mít příslušné orgány místa odeslání, tranzitu a určení možnost dohodnout se v určitých případech na tom, aby byl odpad v rámci nedovolené přepravy využit nebo odstraněn mimo zemi odeslání jiným způsobem než zpětným převzetím. Takové alternativní nakládání s odpady by mělo být šetrné k životnímu prostředí. Alternativní nakládání s odpady by se však mělo vztahovat pouze na přepravu v rámci Unie.

(36)

S cílem zajistit, aby příslušné orgány mohly správně zpracovat dokumenty, které jim byly předloženy a které se týkají přepravy odpadů, je nezbytné stanovit povinnost oznamovatele poskytnout ověřený překlad těchto dokumentů v jazyce přijatelném pro tyto orgány, pokud o to tyto orgány požádají. S cílem zabránit vytváření zbytečné administrativní zátěže by měl elektronický systém pro výměnu informací o přepravě odpadů zahrnovat funkci, která by zajišťovala neoficiální překlad příslušných dokumentů předložených v rámci tohoto systému.

(37)

S cílem zabránit narušení přepravy předmětů nebo látek v důsledku neshod mezi příslušnými orgány ohledně toho, zda jsou tyto předměty nebo látky odpadem, či nikoli, je nezbytné stanovit postup pro řešení takových neshod. V tomto ohledu je důležité, aby příslušné orgány zakládaly svá rozhodnutí na ustanoveních směrnice 2008/98/ES týkajících se určení vedlejších produktů a stavu, kdy odpad přestává být odpadem. K tomu, aby mohly členské státy rozhodnout, zda se má nějaký předmět nebo nějaká látka považovat za použité zboží nebo za odpad, potřebují jednotné podmínky. Členské státy by dále měly přijmout opatření, která by zajistila, aby předměty nebo látky určené k přepravě do jiné země jako použité zboží splňovaly tyto podmínky v souladu s právem Unie. Je rovněž nezbytné stanovit kritéria pro klasifikaci určitých druhů odpadu v přílohách tohoto nařízení a postup pro řešení neshod mezi příslušnými orgány ohledně toho, zda by odpad měl podléhat postupu oznamování, či nikoli. Aby se v celé Unii zajistila lepší harmonizace podmínek, za nichž by odpad, včetně odpadu z kompozitních materiálů, které je obtížné recyklovat, podléhal postupu oznamování, měla by být Komise rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví kritéria pro klasifikaci konkrétního odpadu v příslušných přílohách tohoto nařízení, která určí, zda odpad podléhá postupu oznamování, či nikoli. Aby se zabránilo tomu, že odpad bude nesprávně hlášen jako použité zboží, a aby se zajistila právní jasnost, měla by být Komise kromě toho zmocněna přijímat prováděcí akty, kterými stanoví kritéria pro rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem u určitých komodit, u nichž je toto rozlišení důležité, zejména pro jejich vývoz z Unie.

(38)

Aby mohly správní orgány omezit veřejné výdaje spojené s vyřizováním postupů pro přepravu odpadů a s prosazováním tohoto nařízení, je nezbytné stanovit možnost, že budou oznamovateli, případně osobě, která přepravu zařizuje, účtovány vhodné a přiměřené administrativní náklady spojené s těmito postupy, jakož i s dozorem, analýzami a kontrolami.

(39)

Za účelem snížení administrativní zátěže a za výjimečných okolností souvisejících se zvláštní zeměpisnou nebo demografickou situací by měly mít členské státy možnost uzavírat dvoustranné dohody, které zmírní přísnost postupu oznamování u přepravy konkrétních toků odpadu, pokud jde o přeshraniční přepravu do nejbližšího vhodného zařízení nacházejícího se v příhraniční oblasti mezi oběma těmito členskými státy. Členský stát by měl mít rovněž možnost uzavírat takové dohody se členy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), mimo jiné v situaci, kdy je odpad přepravován ze země odeslání a zpracováván v ní, ale je přepravován přes jiný členský stát.

(40)

Vzhledem ke zvláštní zeměpisné situaci Faerských ostrovů a jejich statusu jakožto součásti Dánského království je Dánsko hlavní zemí dovážející odpad z Faerských ostrovů za účelem jeho využití nebo odstranění na svém území. Aniž je dotčena použitelnost pravidel pro tranzit odpadu přes území Unie, mělo by být Dánsku umožněno být plně odpovědné za to, že bude s odpadem, který byl dovezen z Faerských ostrovů na jeho území, a pokud je zemí určení pro tento dovoz, zacházet jako s dopravou odpadu na svém území.

(41)

Přestože je dozor nad dopravou odpadu v rámci určitého členského státu a její kontrola v pravomoci tohoto členského státu, měly by vnitrostátní systémy týkající se přepravy odpadů brát v úvahu nutnost zajistit soulad se systémem Unie pro přepravu odpadů, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

(42)

Za účelem ochrany životního prostředí dotčených zemí je nezbytné vyjasnit, v jakém rozsahu je zakázáno vyvážet na základě Basilejské úmluvy z Unie odpad, který je určen k odstranění ve třetí zemi, jež není zemí ESVO.

(43)

Země, které jsou stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, by měly mít možnost přijmout kontrolní postupy stanovené pro přepravu v rámci Unie. V takových případech by se na přepravu mezi Unií a těmito zeměmi měla vztahovat stejná pravidla jako na přepravu v rámci Unie.

(44)

Za účelem ochrany životního prostředí dotčených zemí je nezbytné vyjasnit v souladu s Basilejskou úmluvou rozsah zákazu vývozu nebezpečných odpadů určených k využití ve třetích zemích, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD. Zejména je nezbytné vyjasnit seznam odpadů, na které se tento zákaz vztahuje, a zajistit, aby rovněž zahrnoval odpady uvedené v příloze II Basilejské úmluvy, zejména komunální odpad shromážděný z domácností, zbytky ze spalování komunálního odpadu a určitý obtížně recyklovatelný plastový odpad.

(45)

S cílem zajistit, aby bylo s odpadem obsahujícím perzistentní organické znečišťující látky nebo kontaminovaným těmito látkami nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí, nemělo by být povoleno vyvážet jej z Unie do zemí, které nejsou členy OECD, pokud obsahuje perzistentní organické znečišťující látky nebo je kontaminován těmito látkami v koncentraci, která splňuje nebo překračuje limit uvedený v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021.

(46)

Je nezbytné stanovit přísná pravidla pro vývoz nikoliv nebezpečného odpadu určeného k využití do třetích zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, aby se zajistilo, že tento odpad nepoškodí životní prostředí a lidské zdraví v těchto zemích. Podle těchto pravidel by měl být vývoz z Unie povolen pouze v případě odpadu, na nějž se nevztahuje zákaz vývozu nebezpečného odpadu a některého jiného odpadu určeného k využití ve třetích zemích, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD, a to pouze do zemí uvedených na seznamu vypracovaném a aktualizovaném Komisí, pokud tyto země podaly Komisi na základě kritérií stanovených v tomto nařízení žádost, v níž uvedou, že jsou ochotny přijímat z Unie určitý nikoliv nebezpečný odpad nebo směsi nikoliv nebezpečného odpadu, a prokáží, že jsou schopny s tímto odpadem nakládat způsobem šetrným k životnímu prostředí. Tato kritéria by měla zahrnovat dodržování mezinárodních úmluv v oblasti pracovního práva a práv zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že by členské státy mohly v budoucnu ratifikovat více takových úmluv, měla by být Komise zmocněna k tomu, aby o příslušné úmluvy doplnila kritéria uvedená v tomto nařízení. Vývoz do jiných zemí, než jsou země uvedené na seznamu, který by měla vypracovat Komise, by měl být zakázán. Aby byl zajištěn dostatek času pro přechod na tento nový režim, mělo by být stanoveno přechodné období tří let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Při sestavování a aktualizaci seznamu zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a do nichž je povoleno vyvážet z Unie nikoliv nebezpečný odpad určený k využití, by měla být uplatňována zejména zásada rovnosti v právu Unie a její uplatňování by mělo být sledováno.

(47)

V rámci vnitřního trhu je třeba zajistit snadnější přepravu odpadů, která je nezbytná pro budování silných hodnotových řetězců, a zároveň odpovídající kontrolu. Posílení klíčových hodnotových řetězců urychlí budování odolnosti Unie a zajistí její větší strategickou autonomii.

(48)

Země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, podléhají pravidlům a doporučením stanoveným OECD pro přepravu odpadů a nakládání s nimi a obecně mají přísnější normy pro nakládání s odpady než země, na které se rozhodnutí OECD nevztahuje. Je však důležité, aby vývoz nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití z Unie nepoškozoval životní prostředí a lidské zdraví v zemích, na něž se rozhodnutí OECD vztahuje. Je proto nezbytné zavést mechanismus pro sledování přepravy nikoliv nebezpečných odpadů do těchto zemí. V případech, kdy není k dispozici dostatek informací prokazujících schopnost dotčené země využívat tento odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí, by Komise měla zahájit dialog s dotčenou zemí a v případě, že informace, které obdržela, nepostačují k prokázání toho, že je odpad využíván způsobem šetrným k životnímu prostředí, by měla být zmocněna tento vývoz pozastavit. Komise by měla zajistit, aby se v průběhu celého procesu přepravy odpadů uplatňovala zásada rovnosti vůči třetím zemím, na které se vztahuje rozhodnutí OECD.

(49)

Unie vypracovala a zavedla ambiciózní politiku, která usiluje o odstranění závažných škod na životním prostředí a lidském zdraví způsobených znečištěním plasty, zejména pokud jsou spojeny s nesprávným nakládáním s plastovým odpadem. Tuto ambici odrážejí Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství uvedená ve sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018, Zelená dohoda pro Evropu, nový akční plán pro oběhové hospodářství a akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ uvedený ve sdělení Komise ze dne 12. května 2021, které vedly k přijetí široké škály opatření, jež mají omezit množství plastového odpadu a zlepšit nakládání s ním. Tato opatření zahrnují zejména právní akty týkající se nakládání s odpady (směrnice 2008/98/ES), obalů a obalových odpadů (směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES (20)) a plastových výrobků na jedno použití (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 (21)), jakož i omezení záměrně přidávaných mikroplastů (směrnice Komise (EU) 2023/2055 (22)). Kromě těchto opatření byly zahájeny nové iniciativy k dalšímu omezení plastového odpadu v Unii, jako je revize směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností (23) a návrh nových pravidel pro předcházení ztrátám pelet s cílem omezit znečištění mikroplasty (24). Za účelem doplnění těchto opatření, která mají v rámci Unie omezit plastový odpad a zlepšit nakládání s ním a zabránit tomu, aby Unie vyvážela své problémy s odpady do třetích zemí, je vhodné stanovit zvláštní ustanovení, která by rovněž zajistila, že bude s plastovým odpadem vyváženým z Unie nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí. Cílem těchto ustanovení by mělo být zajištění toho, aby se s plastovým odpadem vyváženým z Unie nakládalo za podmínek rovnocenných podmínkám platným v Unii. Země, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, budou s větší pravděpodobností čelit vážným problémům v oblasti životního prostředí a lidského zdraví souvisejícím s nakládáním s plastovým odpadem vyváženým z Unie. Kromě toho nejsou normy a infrastruktura pro nakládání s plastovým odpadem v těchto zemích ve většině případů tak vyvinuté jako v Unii. Unie od 1. ledna 2021 zakázala vývoz určitých druhů plastového odpadu do těchto zemí, konkrétně odpadu zařazeného pod položky Y48 a A3210. Vzhledem k těmto výzvám a k rozdílům v úrovni norem a prvků infrastruktury a s cílem dále chránit životní prostředí a lidské zdraví je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto zákazu tak, aby se vztahoval i na vývoz veškerého plastového odpadu do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD. Aby měly hospodářské subjekty a příslušné orgány dostatek času na přizpůsobení své činnosti těmto novým pravidlům, měl by zákaz začít platit 30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Pokud kterákoli země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, prokáže, že s plastovým odpadem nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí, mělo by být možné udělit jí výjimku z tohoto zákazu. Tato výjimka by měla být udělena prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na žádost dané země po uplynutí 30 měsíců od uplatnění zákazu vývozu.

(50)

Komise by měla provádět zvláštní kontrolu přepravy plastového odpadu do zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí OECD, a sledovat, jak se s tímto odpadem v těchto zemích nakládá, a měla by mít pravomoc omezit vývoz plastového odpadu do těchto zemí za účelem ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

(51)

Pokud je vývoz plastového odpadu do třetí země povolen, měl by takový vývoz vždy podléhat postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu.

(52)

Měly by být učiněny nezbytné kroky k tomu, aby se v souladu se směrnicí 2008/98/ES a jinými právními předpisy Unie o odpadech nakládalo s odpady přepravovanými v rámci Unie a s odpady dováženými do Unie po celou dobu přepravy včetně jejich využití nebo odstranění v zemi určení tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví a životní prostředí. Je rovněž nezbytné zajistit, aby se s odpady vyvezenými z Unie nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí po celou dobu přepravy, včetně jeho využití nebo odstranění ve třetí zemi určení. Za tímto účelem by měla být zavedena povinnost vývozců odpadů zajistit, aby zařízení, které přijímá odpad ve třetí zemi určení, bylo před vývozem odpadů do daného zařízení podrobeno nezávislému auditu třetí strany, která má příslušnou kvalifikaci. Účelem tohoto auditu je ověřit, zda dotčené zařízení splňuje zvláštní kritéria stanovená v tomto nařízení, jejichž účelem je zajistit, aby se s odpady nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí. Pokud tento audit dospěje k závěru, že dotčené zařízení nesplňuje tato zvláštní kritéria, neměl by být vývozce oprávněn vyvážet odpad do tohoto zařízení. Aby bylo zajištěno, že audity budou prováděny profesionálně a nestranně, je důležité stanovit kritéria nezávislosti a kvalifikace externích auditorů a jasně stanovit, že by měli být k výkonu této činnosti oprávněni nebo akreditováni úředním orgánem veřejné moci. Tato povinnost týkající se auditů by se měla vztahovat na zařízení nacházející se ve všech třetích zemích, včetně zemí, které jsou členy OECD. V rozhodnutí OECD se uvádí, že odpady vyvážené do jiné země OECD „jsou určeny k využití v zařízení na využití odpadů způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy a postupy, které se na zařízení vztahují“. Rozhodnutí OECD neobsahuje žádný prvek ani kritérium upřesňující, jak tento požadavek uplatňovat, pokud jde o „nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí“. Vzhledem k tomu, že neexistují společná kritéria vymezující podmínky, za nichž má být odpad využit v příslušných zařízeních, je nezbytné zabývat se rizikem, že s odpady vyváženými z Unie do zemí patřících k OECD je v konkrétních zařízeních nesprávně nakládáno, a proto by se na zařízení nacházející se v těchto zemích měly vztahovat požadavky na audit stanovené v tomto nařízení.

(53)

Komise by měla zřídit a vést rejstřík obsahující informace o zařízeních, která byla předmětem auditu. Tento rejstřík by měl poskytovat informace, jež oznamovateli nebo osobě, která zařizuje přepravu, usnadní přípravu přepravy odpadů šetrné k životnímu prostředí za účelem vývozu z Unie, není však určen k tomu, aby sloužil jako prostředek k prokázání souladu s podmínkami a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení. Rejstřík by měl být k dispozici vývozcům odpadu, neměl by je však zbavit odpovědnosti za prokázání tohoto souladu.

(54)

Vzhledem k tomu, že každá smluvní strana Basilejské úmluvy má podle čl. 4 odst. 1 této úmluvy právo zakázat dovoz nebezpečných odpadů nebo odpadů uvedených v příloze II Basilejské úmluvy, měl by být dovoz odpadů určených k odstranění do Unie povolen, pokud je vyvážející země smluvní stranou uvedené úmluvy. Dovoz odpadů určených k využití do Unie by měl být povolen, pokud se na vyvážející zemi vztahuje rozhodnutí OECD nebo pokud je stranou Basilejské úmluvy. V ostatních případech by měl být dovoz povolen pouze tehdy, je-li vyvážející země vázána dvoustrannou nebo vícestrannou dohodou nebo ujednáním, které jsou slučitelné s právními předpisy Unie a jsou v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy, kromě případů, kdy to není možné z důvodu krizových situací, operací k nastolení nebo udržení míru nebo z důvodu války.

(55)

Toto nařízení by mělo odrážet pravidla pro vývoz a dovoz odpadů do zámořských zemí a území a ze zámořských zemí a území, stanovená v rozhodnutí Rady 2013/755/EU (25).

(56)

Ve zvláštních případech přepravy uskutečňované v rámci Unie s tranzitem přes třetí země by se měla použít zvláštní ustanovení týkající se postupu pro souhlas třetích zemí. Je rovněž nezbytné přijmout zvláštní ustanovení týkající se postupů platných pro tranzit odpadů přes území Unie ze třetích zemí a do nich.

(57)

Z důvodů ochrany životního prostředí a s ohledem na zvláštní status Antarktidy by mělo toto nařízení výslovně zakazovat vývoz odpadů na toto území.

(58)

K zajištění harmonizovaného provádění a prosazování tohoto nařízení je nezbytné stanovit pro členské státy povinnost provádět kontroly přeprav odpadů. Je rovněž nutné zavést odpovídající plánování kontrol přeprav odpadů s cílem vytvořit kapacitu potřebnou pro tyto kontroly a účinně předcházet nedovolené přepravě. Nařízení (ES) č. 1013/2006 vyžadovalo, aby členské státy zajistily, že plány kontrol přeprav odpadů budou vypracovány do 1. ledna 2017. Aby se usnadnilo důslednější uplatňování ustanovení týkajících se plánů kontrol a zajistil se harmonizovaný přístup ke kontrolám v celé Unii, měly by členské státy své plány kontrol oznámit Komisi, která by měla být pověřena přezkumem těchto plánů a případně vydáváním doporučení ke zlepšení. Pokud jsou příslušné orgány v místě odeslání a v místě určení v členských státech informovány o nedovolené přepravě odpadů, měly by zvážit, jak by mohly zintenzivnit svá kontrolní opatření týkající se podobné přepravy, aby bylo možné nedovolenou přepravu odpadů odhalovat již v rané fázi.

(59)

V členských státech existují rozdílná pravidla, pokud jde o pravomoc a možnost orgánů zapojených do kontrol v těchto státech požadovat doklady za účelem prověření zákonnosti přepravy odpadů. Tyto doklady by se mohly mimo jiné týkat toho, zda je látka nebo předmět odpadem, zda byl odpad správně klasifikován a zda bude přepraven do zařízení nakládajících s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s tímto nařízením. Toto nařízení by proto mělo orgánům zapojeným do kontrol v členských státech umožnit, aby takové doklady požadovaly. Mělo by být možné požadovat tyto doklady buď na základě obecných ustanovení, nebo pro jednotlivé případy. Pokud tyto doklady nejsou poskytnuty nebo jsou považovány za nedostatečné, převoz dotčené látky nebo předmětu nebo převoz dotčených odpadů je třeba považovat za nedovolenou přepravu a měla by se na ně použít příslušná ustanovení tohoto nařízení.

(60)

Při hodnocení nařízení (ES) č. 1013/2006 bylo zjištěno, že jedním z nedostatků je to, že se vnitrostátní pravidla pro sankce v rámci Unie výrazně liší. Pro usnadnění jednotnějšího uplatňování sankcí by měla být stanovena společná pomocná kritéria pro určení druhů a výše sankcí, které mají být uloženy v případě porušení tohoto nařízení. Tato kritéria by měla mimo jiné zahrnovat povahu a závažnost jeho porušení, hospodářské výhody plynoucí z takového porušení a škody na životním prostředí způsobené tímto porušením. Kromě sankcí požadovaných podle tohoto nařízení by členské státy měly zajistit, aby nedovolená přeprava odpadů představovala v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (26) trestný čin. Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy mohou stanovit pravidla pro správní i trestní sankce za stejné porušení. Uložení trestních a správních sankcí by v žádném případě nemělo vést k porušení zásady ne bis in idem, jak ji vykládá Soudní dvůr Evropské unie.

(61)

Z uplatňování nařízení (ES) č. 1013/2006 vyplynulo, že zapojení více subjektů na vnitrostátní úrovni představuje výzvu pro koordinaci a spolupráci v oblasti prosazování práva. Členské státy by proto měly zajistit, aby všechny příslušné orgány zapojené do prosazování tohoto nařízení měly účinné mechanismy, které by jim umožnily spolupracovat a koordinovat svou činnost na vnitrostátní úrovni, pokud jde o vypracování a provádění politiky a činnosti v oblasti prosazování práva s cílem řešit nedovolenou přepravu odpadů, včetně vypracování a provádění plánů kontrol.

(62)

Je nezbytné, aby členské státy spolupracovaly na dvoustranné i mnohostranné úrovni s cílem usnadnit předcházení nedovolené přepravě odpadů a její odhalování. Za účelem dalšího zlepšení koordinace a spolupráce v celé Unii by měla být zřízena specializovaná skupina pro prosazování práva za účasti zástupců členských států a Komise, jakož i zástupců dalších příslušných orgánů, institucí, úřadů, agentur nebo sítí. Tato skupina pro prosazování práva by se měla pravidelně scházet a tvořit fórum mimo jiné pro sdílení příslušných informací pro prevenci a odhalování nedovolené přepravy odpadů, včetně informací a zpravodajských informací o trendech v oblasti nedovolené přepravy, a pro výměnu zkušeností, poznatků a osvědčených postupů.

(63)

Za účelem podpory a doplnění činnosti členských států v oblasti prosazování práva by Komise měla být zmocněna k provádění kontrol a zajištění koordinace v souvislosti s nedovolenou přepravou odpadů, která má komplexní povahu a mohla by mít vážné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí, a pokud má nezbytné šetření přeshraniční povahu a zahrnuje alespoň dvě země. Při provádění těchto kontrol by Komise měla jednat v plném souladu s procesními zárukami a v úzké spolupráci s příslušnými orgány v členských státech, aby zajistila, že tyto kontroly nebudou mít negativní dopad na probíhající stíhání, soudní nebo správní řízení týkající se téže nedovolené přepravy odpadů v členském státě. Komise může v rámci své vnitřní organizace zvážit svěření určitých donucovacích opatření stanovených tímto nařízením Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který má v tomto ohledu příslušné odborné znalosti. Kontrolami a koordinací vzájemné pomoci by neměla být dotčena primární odpovědnost členských států za zajištění a prosazování souladu s tímto nařízením, ani probíhající výkon pravomocí svěřených Komisi nebo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v jiných právních aktech, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (27), nařízení Rady (ES) č. 515/97 (28) nebo nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (29).

(64)

Členské státy by měly Komisi poskytovat informace o provádění tohoto nařízení jak prostřednictvím zpráv předkládaných sekretariátu Basilejské úmluvy, tak na základě samostatného dotazníku. Účelem těchto zpráv by měla být analýza trendů ve vztahu k přepravě odpadů a údajů relevantních pro boj proti jeho nedovolené přepravě, jako jsou údaje o nedovolené přepravě a o kontrolách. Komise by měla každé tři roky vypracovat zprávu o provádění tohoto nařízení na základě informací poskytnutých členskými státy, jakož i jiných informací, shromážděných zejména prostřednictvím ad hoc zpráv Komise a Evropské agentury pro životní prostředí o přepravě plastových odpadů a jiných specifických tocích odpadu, jež jsou zdrojem obav. Systémy pro elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů by měly být navrženy tak, aby z nich bylo možné čerpat údaje pro účely vypracování těchto zpráv.

(65)

K tomu, aby byla přeprava odpadů kontrolována a monitorována na odpovídající úrovni, má zásadní význam účinná mezinárodní spolupráce při kontrole přepravy odpadů. Pro zajištění řádného nakládání s odpady by měla být podporována výměna informací, společná odpovědnost a snaha o spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi.

(66)

Za účelem usnadnění výměny informací a spolupráce pro harmonizované provádění tohoto nařízení by členské státy měly určit příslušné orgány a kontaktní subjekty a oznámit je Komisi. Komise by měla tyto informace zveřejnit. Členské státy by rovněž měly určit, které orgány a kteří z jejich stálých zaměstnanců jsou za spolupráci mezi členskými státy odpovědní.

(67)

Za účelem zajištění kontroly přeprav odpadů by členské státy měly být oprávněny určit konkrétní celní úřady vstupu a výstupu pro přepravy odpadů vstupujících do Unie a opouštějících její území a oznámit je Komisi. Komise by měla tyto informace zveřejnit.

(68)

Za účelem doplnění nebo změny tohoto nařízení by měla být Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu prvků žádosti zařízení k využití odpadů o získání předchozího souhlasu, o stanovení informací, které mají být uvedeny v dokumentech potvrzujících dokončení využití a odstranění odpadu, o stanovení pokynů pro vyplňování dokladu podle přílohy VII, o aktualizaci seznamu informací a dokumentace, které mají být vyměňovány elektronickými prostředky, o stanovení kritérií, na jejichž základě se některé druhy odpadu zařadí do přílohy III, IIIA, IIIB nebo IV, o stanovení seznamu zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a do nichž je z Unie povoleno vyvážet nikoliv nebezpečný odpad a směsi nikoliv nebezpečného odpadu, včetně plastového odpadu zařazeného do položky B3011, za účelem jeho využití a pokud jde o pravidelnou aktualizaci tohoto seznamu, o zákaz vývozu odpadu do některých zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí OECD, a o změnu přílohy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (30). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(69)

Pravidelná setkání korespondentů a konzultací s odborníky a korespondenty členských států a případně se zástupci dalších zúčastněných stran a organizací při přípravě aktů v přenesené pravomoci a při posuzování otázek, které vyvstávají v souvislosti s prováděním tohoto nařízení, by měla Komise, v souladu s rozhodnutím Komise C(2016) 3301, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise, nahradit skupinou odborníků.

(70)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí jednoduché harmonizované metody výpočtu finanční záruky nebo rovnocenného pojištění, která by byla založena na posouzení rizik, ke stanovení podrobných kritérií technické proveditelnosti a ekonomické životaschopnosti, k vyjasnění rozdílu u některých druhů komodit mezi použitým zbožím a odpadem při přepravě přes hranice států, k přijetí srovnávací tabulky, která by uváděla soulad mezi kódy kombinované nomenklatury stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (31) a položkami týkajícími se odpadu uvedenými v příloze III, IIIA, IIIB, IV a V tohoto nařízení a ke stanovení podrobných informací požadovaných pro přepravu odpadů během krizových situací nebo operací k nastolení či udržování míru. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (32).

(71)

Nařízení (EU) 2020/1056 stanoví právní rámec pro sdělování regulačních informací, které se týkají přepravy zboží na území Unie, mezi dotčenými hospodářskými subjekty a příslušnými orgány v elektronické podobě a vztahuje se ve svých ustanoveních na části tohoto nařízení. Aby byl zajištěn soulad mezi jednotlivými nástroji, je nezbytné změnit nařízení (EU) 2020/1056. Aby se zabránilo situaci, kdy by před datem použitelnosti povinné elektronické výměny dat podle tohoto nařízení neexistovala prováděcí pravidla podle nařízení (EU) 2020/1056, pokud jde o definici požadavků na informace podle tohoto nařízení, přístup k nim a jejich zpracování v elektronické podobě, měla by se změna nařízení (EU) 2020/1056 použít zpětně ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

(72)

Je nezbytné poskytnout dostatek času hospodářským subjektům, aby splnily své nové povinnosti podle tohoto nařízení, a členským státům a Komisi, aby vytvořily správní infrastrukturu nezbytnou pro jeho používání. S cílem předejít jakýmkoli mezerám v právní úpravě, je nezbytné zajistit, aby některá ustanovení nařízení (ES) č. 1013/2006 zůstala v platnosti do data, kdy se stanou použitelnými ustanovení tohoto nařízení s opožděným uplatňováním.

(73)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu potřeby harmonizace může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví opatření, jejichž cílem je chránit životní prostředí a lidské zdraví a přispívat ke klimatické neutralitě a k dosažení oběhového hospodářství a nulového znečištění, a to předcházením nepříznivým dopadům, které mohou být důsledkem přepravy odpadů a jejich zpracováním v místě určení, nebo zmírňováním těchto dopadů. Stanoví postupy a kontrolní režimy pro přepravu odpadů v závislosti na původu, místě určení a trase přepravy, druhu odpadů a způsobu jejich zpracování v místě určení.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na:

a)

přepravu odpadů mezi členskými státy tranzitem nebo bez tranzitu přes třetí země;

b)

přepravu odpadů dovezených do Unie ze třetích zemí;

c)

přepravu odpadů vyvezených z Unie do třetích zemí;

d)

přepravu odpadů tranzitem přes Unii na cestě do třetích zemí nebo ze třetích zemí.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na:

a)

odpad, včetně odpadních vod a zbytků, vzniklý běžným provozem lodí a těžebních plošin na širém moři, dokud není vyložen za účelem využití nebo odstranění a pokud se na něj vztahují požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 (33), Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí, Mezinárodní úmluvy o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi nebo jiných závazných nástrojů mezinárodního práva;

b)

odpad vzniklý v motorových vozidlech a vlacích a na palubě letadel a lodí, dokud není vyložen za účelem využití nebo odstranění;

c)

přepravu radioaktivního odpadu vymezeného v článku 5 směrnice Rady 2006/117/Euratom (34);

d)

přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodě 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 1069/2009, s výjimkou vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů smíchaných s odpadem, který je na seznamu odpadů uvedeném v článku 7 směrnice 2008/98/ES uveden jako nebezpečný, nebo tímto odpadem kontaminovaných;

e)

přepravu odpadních vod, na které se vztahuje směrnice Rady 91/271/EHS (35) nebo jiné příslušné právní předpisy Unie;

f)

přepravu látek, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny vymezené v čl. 3 bodě 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 (36) a které nejsou tvořeny vedlejšími produkty živočišného původu ani je neobsahují.

g)

přepravu odpadů do Unie z Antarktidy v souladu s požadavky Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě (37);

h)

přepravu oxidu uhličitého za účelem geologického ukládání v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (38);

i)

lodě plující pod vlajkou členského státu spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1257/2013, s výjimkou lodí:

i)

které jsou považovány za nebezpečný odpad nacházející se v oblasti spadající do vnitrostátní jurisdikce některého z členských států a vyvážený z Unie za účelem využití; na takový odpad se vztahují pouze články 39, 48 a 49 a hlava VII tohoto nařízení nebo

ii)

které jsou považovány za odpad umístěný v oblasti spadající do vnitrostátní jurisdikce některého z členských států a určený k odstranění;

3.   Na dovozy odpadů vytvářených ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi v krizových situacích nebo při operacích k nastolení nebo udržení míru se v případě, že jsou tyto odpady přepravovány ozbrojenými silami nebo pomocnými organizacemi či jejich jménem přímo nebo nepřímo do země určení, použijí pouze čl. 51 odst. 6 a 7 a čl. 53 odst. 5.

4.   Na přepravu odpadů z Antarktidy do třetích zemí tranzitem přes Unii se použijí články 39 a 59.

5.   Na přepravu odpadů výhradně v rámci členského státu se použije pouze článek 36.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„směsí odpadů“ odpad vzniklý záměrným nebo neúmyslným smícháním dvou nebo více různých odpadů, takže tyto odpady již nejsou oddělené, přičemž tyto odpady:

a)

jsou uvedeny v různých položkách v příloze III, IIIA, IIIB a IV nebo případně v různých odrážkách nebo pododrážkách těchto položek nebo

b)

nejsou v příloze III, IIIA, IIIB nebo IV zařazeny pod jednu položku.

Odpad přepravovaný v rámci jediné přepravy odpadů sestávající ze dvou nebo více odpadů, pokud je každý odpad tříděn, není směsí odpadů;

2)

„předběžným odstraněním“ některý ze způsobů odstraňování uvedených v příloze I směrnice 2008/98/ES v položkách D 8, D 9, D 13, D 14 nebo D 15;

3)

„předběžným využitím“ některý ze způsobů využití uvedených v příloze II směrnice 2008/98/ES v položkách R12 nebo R13;

4)

„nakládáním způsobem šetrným k životnímu prostředí“ uskutečnění všech prakticky proveditelných kroků k zajištění toho, že se s odpady nakládá způsobem chránícím lidské zdraví, klima a životní prostředí před nepříznivými účinky, které mohou být těmito odpady způsobeny;

5)

„příjemcem“ kterákoli fyzická nebo právnická osoba spadající do vnitrostátní jurisdikce země určení, kterým je odpad přepravován k využití nebo odstranění;

6)

„oznamovatelem“:

a)

v případě přepravy z členského státu kterákoli z níže uvedených fyzických nebo právnických osob spadajících do vnitrostátní jurisdikce daného členského státu, které uskutečňují nebo plánují uskutečnit přepravu odpadu podle čl. 4 odst. 1 2 nebo 3, nebo které takovou přepravu nechávají uskutečnit nebo plánují nechat uskutečnit, a kterým je uložena oznamovací povinnost:

i)

prvotní původce odpadu;

ii)

nový původce odpadu, který před přepravou provádí operace, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu;

iii)

osoba, která sbírá odpad, přičemž z různých malých množství stejného druhu odpadu sebraného z různých zdrojů vytváří zásilku pro přepravu, která má být zahájena z jednoho oznámeného místa;

iv)

obchodník nebo zprostředkovatel jednající jménem některé z osob uvedených v bodech i), ii) nebo iii); nebo

v)

pokud jsou osoby uvedené v bodech i) až iv) neznámé nebo jsou v platební neschopnosti, držitel odpadu;

b)

v případě dovozu odpadu, který nepochází z členského státu, do Unie nebo jeho tranzitu přes Unii kterákoli z následujících fyzických nebo právnických osob spadajících pod vnitrostátní jurisdikci dané země odeslání, která přepravu uskutečňuje nebo plánuje uskutečnit, nebo která nechává přepravu uskutečnit nebo plánuje nechat uskutečnit:

i)

osoba určená právními předpisy země odeslání;

ii)

pokud neexistuje osoba určená právními předpisy země odeslání, držitel odpadu v době uskutečnění vývozu;

7)

„osobou, která zařizuje přepravu“ kterákoli z níže uvedených fyzických nebo právnických osob spadajících pod vnitrostátní jurisdikci dané země odeslání, která uskutečňuje nebo plánuje uskutečnit přepravu uvedenou v čl. 4 odst. 4 nebo 5 nebo takovou přepravu plánuje nechat nebo nechává uskutečnit:

i)

prvotní původce odpadu;

ii)

nový původce odpadu, který před přepravou provádí operace, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu;

iii)

osoba, která sbírá odpad, přičemž z různých malých množství stejného druhu odpadu sebraného z různých zdrojů vytváří zásilku pro přepravu, která má být zahájena z jednoho místa;

iv)

obchodník nebo zprostředkovatel jednající jménem některé z osob uvedených v bodech i), ii) nebo iii);

v)

pokud jsou osoby uvedené v bodech i) až iv) neznámé nebo jsou v platební neschopnosti, držitel odpadu;

8)

„osobou, která sbírá odpad“ fyzická nebo právnická osoba, které provádí sběr odpadu vymezený v čl. 3 bodu 10 směrnice 2008/98/ES;

9)

„příslušným orgánem“:

a)

v případě členského státu orgán určený dotčeným členským státem podle článku 75;

b)

v případě třetí země, která je smluvní stranou Basilejské úmluvy ze dne 22. března 1989 o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (dále jen „Basilejská úmluva“), orgán určený touto zemí jako příslušný orgán pro účely Basilejské úmluvy v souladu s jejím článkem 5;

c)

v případě země neuvedené ani v písmenu a), ani v písmenu b) orgán určený dotčenou zemí nebo dotčeným regionem jako příslušný orgán nebo, pokud není takto určen, regulační orgán pro zemi nebo případně region, který je příslušný pro přepravu;

10)

„příslušným orgánem místa odeslání“ příslušný orgán pro oblast, ze které je přeprava zahájena nebo ze které se plánuje, že bude zahájena;

11)

„příslušným orgánem místa určení“ příslušný orgán pro oblast, do které je přeprava uskutečňována nebo plánována nebo ve které je odpad naložen před využitím nebo odstraněním v oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

12)

„příslušným orgánem pro tranzit“ příslušný orgán pro jakoukoliv jinou zemi než zemi příslušného orgánu místa odeslání a příslušného orgánu místa určení, přes kterou je přeprava uskutečňována nebo plánována;

13)

„zemí odeslání“ jakákoli země, ze které je přeprava odpadů zahájena nebo ze které se plánuje, že bude zahájena;

14)

„zemí určení“ jakákoli země, do které je přeprava odpadů uskutečňována nebo plánována, aby v ní byly odpady využity nebo odstraněny nebo aby v ní byly naloženy před využitím nebo odstraněním v oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

15)

„zemí tranzitu“ jakákoli jiná země než země odeslání či země určení, přes kterou je přeprava odpadů uskutečňována nebo plánována;

16)

„oblastí pod vnitrostátní jurisdikcí země“ jakékoli území nebo mořská oblast, nad nimiž stát vykonává v souladu s mezinárodním právem správní a řídicí pravomoc, pokud jde o ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí;

17)

„zámořskými zeměmi a územími“ zámořské země a území uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU;

18)

„celním úřadem vývozu“ celní úřad vývozu vymezený v čl. 1 bodu 16 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (39);

19)

„celním úřadem výstupu“ celní úřad výstupu určený v souladu s článkem 329 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (40);

20)

„celním úřadem vstupu“ celní úřad prvního vstupu vymezený v čl. 1 bodu 15 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

21)

„dovozem“ vstup odpadů do Unie kromě tranzitu přes Unii;

22)

„vývozem“ výstup odpadů z Unie kromě tranzitu přes Unii;

23)

„tranzitem“ přeprava přes jednu nebo více zemí jiných než země odeslání nebo určení;

24)

„dopravou odpadů“ převoz odpadů po silnici, železnici, letecky, po moři nebo po vnitrozemských vodních cestách;

25)

„přepravou“ doprava odpadů určených k využití nebo odstranění z místa, v němž je doprava zahájena, a to až do okamžiku, kdy odpad převezme zařízení, které provádí jeho odstranění nebo využití v zemi určení, přičemž tato doprava může být uskutečňována nebo plánována:

a)

mezi zemí a jinou zemí;

b)

mezi zemí a zámořskou zemí nebo územím nebo jinou oblastí pod ochranou dané země;

c)

mezi zemí a zeměpisnou oblastí, která podle mezinárodního práva není součástí žádné země;

d)

mezi zemí a Antarktidou;

e)

z jedné země přes některou z oblastí uvedených v písmenech a) až d);

f)

v rámci země přes některou z oblastí uvedených v písmenech a) až d) a která začíná i končí ve stejné zemi, nebo

g)

do země ze zeměpisné oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

26)

„nedovolenou přepravou“ přeprava odpadů, která se uskutečňuje:

a)

bez oznámení dotčeným příslušným orgánům podle tohoto nařízení;

b)

bez souhlasu dotčeným příslušných orgánů podle tohoto nařízení;

c)

se souhlasem dotčeným příslušných orgánů podle tohoto nařízení, který byl získán paděláním, uvedením nesprávných údajů nebo podvodem;

d)

způsobem, který není v souladu s informacemi, které jsou obsaženy ve formuláři oznámení nebo které jsou obsaženy nebo mají být poskytnuty v průvodním dokladu, s výjimkou drobných administrativních chyb ve formuláři oznámení nebo průvodním dokladu;

e)

způsobem, který má za následek využití nebo odstranění odpadu v rozporu s právem Unie nebo mezinárodním právem;

f)

v rozporu s čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 3 nebo články 37, 39, 40, 45, 46, 48, 49, 50 nebo 52;

g)

způsobem, který ve vztahu k přepravě odpadů podle čl. 4 odst. 4 a 5 není v souladu s požadavky uvedenými v čl. 18 odst. 2, 4, 6 a 10 nebo s informacemi, které jsou obsaženy nebo mají být poskytnuty v dokladu podle přílohy VII, s výjimkou případů, kdy doklad podle přílohy VIII obsahuje drobné administrativní chyby;

27)

„kontrolou“ veškeré činnosti prováděné orgánem, jejímž cílem je ověřit splnění požadavků tohoto nařízením;

28)

„hierarchií způsobů nakládání s odpady“ hierarchie způsobů nakládání s odpady uvedená v článku 4 směrnice 2008/98/ES;

29)

„plánem přepravy“ místo vstupu a výstupu v každé z dotčených zemí včetně celních úřadů vstupu, výstupu a vývozu;

30)

„trasou“ plán cesty z místa zahájení přepravy v zemi odeslání přes místo výstupu a vstupu v každé dotčené zemi do zpracovatelského zařízení v zemi určení.

Dále se použijí definice pojmů „odpad“, „nebezpečný odpad“, „původce odpadu“, „držitel odpadu“, „obchodník“, „zprostředkovatel“, „nakládání s odpady“, „opětovné použití“, „zpracování“, „využití“, „příprava k opětovnému použití“, „recyklace“ a „odstranění“ stanovené v čl. 3 bodech 1, 2, 5 až 9, 13 až 15, 16, 17 a 19 směrnice 2008/98/ES.

HLAVA II

PŘEPRAVA ODPADŮ V RÁMCI UNIE TRANZITEM NEBO BEZ TRANZITU PŘES TŘETÍ ZEMĚ

Článek 4

Celkový procedurální rámec

1.   Přeprava všech odpadů určených k odstranění je zakázána s výjimkou případů, kdy je udělen souhlas v souladu s článkem 11. Za účelem získání souhlasu podle článku 11 pro přepravu odpadů určených k odstranění se použije postup předchozího písemného oznámení a souhlasu stanovený v kapitole 1.

2.   Postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu stanovenému v kapitole 1 podléhá rovněž přeprava těchto odpadů určených k využití:

a)

odpadů uvedených v příloze IV;

b)

odpadů nezařazených pod jednu položku v příloze III, IIIB nebo IV;

c)

směsí odpadů, pokud nejsou uvedeny v příloze IIIA;

d)

odpadu klasifikovaného jako nebezpečný na seznamu podle článku 7 směrnice 2008/98/ES;

e)

odpadů uvedených v příloze III nebo IIIB a směsí odpadů uvedených v příloze IIIA, pokud jsou natolik kontaminované jinými materiály, že:

i)

rizika spojená s těmito odpady stoupají v míře postačující k tomu, aby bylo vhodné podat žádost o uplatnění postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu s ohledem na seznam odpadu uvedený v článku 7 směrnice 2008/98/ES a seznam nebezpečných vlastností uvedený v příloze III uvedené směrnice; nebo

ii)

odpady nelze využít způsobem šetrným k životnímu prostředí;

f)

odpadů nebo směsí odpadů, které obsahují perzistentní organické znečišťující látky ve smyslu nařízení (EU) 2019/1021 nebo jsou jimi kontaminovány v množstvích, která dosahují nebo překračují koncentrační limit uvedený v příloze IV uvedeného nařízení, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné odpady;

3.   Odstavec 2 se použije na přepravu směsného komunálního odpadu sebraného v soukromých domácnostech, od jiných původců odpadu nebo z obou těchto zdrojů a na směsný komunální odpad, který prošel procesem zpracování odpadu, při němž se podstatným způsobem nezměnily jeho vlastnosti, včetně paliv získaných ze směsného komunálního odpadu, pokud jsou tyto odpady určeny k využití. Přeprava těchto odpadů určených k odstranění je zakázána.

4.   Přeprava těchto odpadů určených k využití podléhá obecným požadavkům na informace podle článku 18, pokud množství přepravovaného odpadu překračuje 20 kg:

a)

odpadů uvedených v příloze III nebo IIIB;

b)

směsí odpadů, pokud složení těchto směsí neztěžuje jejich využití způsobem šetrným k životnímu prostředí a pokud jsou tyto směsi uvedeny v příloze IIIA.

5.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 přeprava odpadů výslovně určených k laboratorní analýze nebo experimentálním zkouškám zpracování za účelem posouzení jejich fyzikálních nebo chemických vlastností nebo stanovení jejich vhodnosti k využití nebo odstranění podléhá obecným požadavkům na informace podle článku 18, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

množství odpadu nepřekročí množství přiměřeně potřebné k provedení analýzy nebo zkoušky v každém jednotlivém případě, nejvýše však 250 kg nebo větší množství, na němž se v jednotlivých případech dohodly příslušné orgány místa odeslání a místa určení a osoba, která zařizuje přepravu;

b)

pokud osoba, která zařizuje přepravu, požaduje množství vyšší než 250 kg, poskytne příslušným orgánům místa odeslání a místa určení v co největší možné míře informace uvedené v příloze VII spolu s odůvodněním, proč je k provedení analýzy nebo zkoušky zapotřebí větší množství.

KAPITOLA 1

Předchozí písemné oznámení a souhlas

Článek 5

Oznámení

1.   Pokud oznamovatel zamýšlí přepravit odpad uvedený v čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3, podá předchozí písemné oznámení (dále jen „oznámení“) všem dotčeným příslušným orgánům.

Oznamovatel uvedený v čl. 3 bodu 6 písm. a) podbodech ii), iii) nebo iv) podá oznámení, pouze pokud obdržel povolení nebo je zaregistrován v souladu s kapitolou IV směrnice 2008/98/ES.

Pokud oznamovatel podá obecné oznámení pro více větší podle článku 13, dodrží rovněž požadavky stanovené v uvedeném článku.

Pokud přeprava směřuje do zařízení s předchozím souhlasem podle článku 14, použijí se procesní požadavky uvedené v odstavcích 12, 14, 15 a 16 uvedeného článku.

Pokud jsou přepravovány odpady určené k předběžnému využití nebo předběžnému odstranění, použije se rovněž článek 15.

2.   Oznámení obsahuje tyto dokumenty:

a)

formulář oznámení uvedený v příloze IA (dále jen „formulář oznámení“);

b)

průvodní doklad uvedený v příloze IB (dále jen „průvodní doklad“).

Oznamovatel poskytne informace uvedené ve formuláři oznámení a v příslušných případech informace uvedené v průvodním dokladu.

Pokud oznamovatel není prvotním původcem odpadu podle čl. 3 bodu 6 písm. a) podbodu i), zajistí, aby v případech, kdy je to prakticky proveditelné, formulář oznámení podepsal i prvotní původce odpadu nebo jedna z osob uvedených v čl. 3 bodu 6 písm. a) podbodech ii), iii) nebo v). Obchodník nebo zprostředkovatel zajistí, aby měli písemné zmocnění od jedné z osob uvedených v čl. 3 odst. 6 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) k jednání jejich jménem a aby toto písemné zmocnění bylo součástí oznámení.

3.   Formulář oznámení nebo jeho příloha obsahují informace a dokumentaci uvedené v části 1 přílohy II. Průvodní doklad nebo jeho příloha obsahují informace a dokumentaci uvedené v části 2 přílohy II, a to v rozsahu, jaký je možný v době oznámení.

4.   Pokud o to některý z dotčených příslušných orgánů požádá, poskytne oznamovatel všem dotčeným příslušným orgánům informace a dokumentaci požadované podle odstavce 3 a doplňující informace a dokumentaci uvedené v části 3 přílohy II. Příslušný orgán, který žádost podal, vyrozumí o své žádosti ostatní dotčené příslušné orgány.

5.   Oznámení se považuje za řádně vypracované, jakmile příslušný orgán místa odeslání dospěje k názoru, že formulář oznámení a průvodní doklady byly vyplněny v souladu s odstavci 3 a 4.

6.   Oznámení se považuje za řádně vyplněné, jakmile všechny dotčené příslušné orgány místa určení dospějí k názoru, že formulář oznámení a průvodní doklad byly řádně vyplněny v souladu s odstavci 3 a 4, nebo jakmile obdržely veškeré informace a dokumentace, které tyto orgány požadovaly v souladu s odstavcem 4.

7.   V době oznámení poskytne oznamovatel dotčeným příslušným orgánům kopii smlouvy uzavřené podle článku 6 a prohlášení potvrzující její existenci v souladu s přílohou IA.

8.   Oznamovatel vydá prohlášení, že byla zřízena finanční záruka nebo uzavřeno odpovídající pojištění v souladu s článkem 7, a to vyplněním příslušné části formuláře oznámení.

Finanční záruka nebo odpovídající pojištění uvedené v článku 7, nebo pokud to dotčené příslušné orgány povolí, prohlášení potvrzující jejich existenci v souladu s formulářem uvedeným v příloze IA se poskytnou jako součást formuláře oznámení dotčeným příslušným orgánům v době oznámení.

Odchylně od druhého pododstavce může být dokumentace uvedená v tomto pododstavci, pokud to dotčené příslušné orgány povolí, poskytnuta po podání oznámení, nejpozději však v okamžiku vyplnění průvodního dokladu v souladu s čl. 16 odst. 2.

9.   Oznámení se vztahuje na přepravu z místa, kde přeprava začíná, a zahrnuje jejich veškeré předběžné a jiné než předběžné využití nebo předběžné a jiné než předběžné odstranění.

Pokud následně dojde k jejich předběžnému či jinému než předběžnému využití nebo předběžnému či jinému než předběžnému odstranění v zemi, která není první zemí určení, uvede se v oznámení jiné než předběžné využití nebo jiné než předběžné odstranění a místo takového využití nebo odstranění a použije se čl. 15 odst. 7.

10.   Ve formuláři oznámení a v průvodním dokladu se uvede pouze jeden identifikační kód odpadu uvedený v příloze III, IIIA, IIIB nebo IV. V případech, kdy odpady nejsou v příloze III, IIIb nebo IV zařazeny pod jednu položku, uvede se ve formuláři oznámení a v průvodním dokladu pouze jeden identifikační kód odpadu ze seznamu uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES, s výjimkou:

a)

odpadů, které nejsou v příloze III, IIIB nebo IV zařazeny pod jednu položku a které mohou být specifikovány pomocí více než jednoho identifikačního kódu odpadu ze seznamu uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES, pokud veškerý odpad uvedený v oznámení má v zásadě podobné fyzikální a chemické vlastnosti a nejedná se o směs odpadů;

b)

směsí odpadů, které v příloze III, IIIA, IIIB nebo IV nejsou zařazeny pod jednu položku: u těchto směsí odpadů se ve formuláři oznámení a v průvodním dokladu uvede identifikační kód odpadu ze seznamu uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES pro každou část odpadu v pořadí podle významu, nebo pokud tyto identifikační kódy nejsou k dispozici pro všechny části odpadu, identifikační kód odpadu ze seznamu uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES pro směs a každou část odpadu v pořadí podle významu.

11.   Odpady nebo směsi odpadů specifikované v souladu s odstavcem 10 tohoto článku mohou být dále upřesněny poskytnutím příslušných identifikačních kódů odpadu ze seznamu uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES a dalších příslušných identifikačních kódů.

Článek 6

Smlouva

1.   Pro přepravu odpadů, u níž se vyžaduje oznámení, musí být mezi oznamovatelem a příjemcem vždy uzavřena smlouva o využití nebo odstranění odpadu. Není-li příjemce provozovatelem zařízení pro využití nebo odstranění oznámeného odpadu, podepíše smlouvu také tento provozovatel.

2.   Smlouva uvedená v odstavci 1 musí být uzavřená a účinná v době oznámení a po celou dobu trvání přepravy, a zůstává účinná, dokud není vystaveno potvrzení podle čl. 15 odst. 5, čl. 16 odst. 6 nebo případně čl. 15 odst. 4.

Smlouva musí být v souladu s příslušným formulářem oznámení a příslušným průvodním dokladem a musí obsahovat přinejmenším údaje o oznamovateli, příjemci a zařízení, údaje o totožnosti osob zastupujících každou smluvní stranu, číslo oznámení, údaje o určení a složení odpadu, identifikační kódy odpadu, údaje o množství odpadu, na něž se smlouva vztahuje, údaje o postupech využití nebo odstranění odpadu a dobu platnosti smlouvy.

3.   Smlouva stanovuje tyto povinnosti:

a)

povinnost oznamovatele převzít v souladu s článkem 22 a čl. 25 odst. 2 nebo 3 odpad zpět nebo případně zajistit jeho využití či odstranění alternativním způsobem, pokud přeprava nebo využití či odstranění odpadu nebyly dokončeny zamýšleným způsobem, nebo pokud se jedná o nedovolenou přepravu;

b)

povinnost příjemce využít nebo odstranit odpad podle čl. 25 odst. 8, pokud se jedná o nedovolenou přepravu;

c)

povinnost zařízení, v němž je odpad využit nebo odstraněn, vystavit v souladu s čl. 16 odst. 6 potvrzení, že odpad byl využit nebo odstraněn v souladu se souhlasy udělenými pro toto oznámení, s podmínkami, na něž jsou udělené souhlasy vázány, a s tímto nařízením.

4.   Pokud je odpad určen k předběžnému využití nebo předběžnému odstranění, musejí být ve smlouvě stanoveny také tyto povinnosti:

a)

povinnost zařízení vystavit v souladu s čl. 15 odst. 4 a případně čl. 15 odst. 5 jedno nebo více potvrzení ze zařízení provádějících jiné než předběžné využití nebo jiné než předběžné odstranění, že veškeré odpady přijaté v souladu se souhlasem uděleným pro toto oznámení, s podmínkami, na něž je udělený souhlas vázán, a s tímto nařízením byly využity nebo odstraněny, pokud možno s uvedením množství a druhu odpadu, na který se vztahuje každé potvrzení;

b)

povinnost příjemce podat v příslušných případech prvotnímu příslušnému orgánu prvotní země odeslání oznámení podle čl. 15 odst. 8.

5.   Pokud jsou odpady přepravovány mezi dvěma zařízeními, která jsou ovládána týmž právním subjektem, může být smlouva uvedená v odstavci 1 nahrazena prohlášením tohoto právního subjektu. Dotčené prohlášení se vztahuje na povinnosti uvedené v odstavci 3.

Článek 7

Finanční záruka nebo odpovídající pojištění

1.   Pro přepravu, u níž se vyžaduje oznámení, musí být vždy poskytnuta finanční záruka nebo odpovídající pojištění, které pokrývají veškeré tyto náklady:

a)

náklady na dopravu odpadu;

b)

náklady na využití nebo odstranění odpadů, včetně nezbytných předběžných postupů;

c)

náklady na uskladnění po dobu 90 dnů.

2.   Finanční záruka nebo odpovídající pojištění pokrývají náklady vzniklé v souvislosti se všemi těmito případy:

a)

pokud přepravu nebo využití či odstranění nelze dokončit zamýšleným způsobem, jak je uvedeno v článku 22;

b)

pokud se jedná o nedovolenou přepravu, nedovolené využití či nedovolené odstranění odpadů, jak je uvedeno v článku 25.

3.   Finanční záruku nebo odpovídající pojištění poskytne oznamovatel nebo jiná fyzická či právnická osoba jménem oznamovatele a tato finanční záruka nebo odpovídající pojištění jsou účinné v době oznámení, nebo pokud to povolí příslušný orgán, který tuto záruku nebo pojištění schvaluje, nejpozději však v okamžiku vyplnění průvodního dokladu v souladu s čl. 16 odst. 2. Finanční záruka nebo odpovídající pojištění platí pro přepravu nejpozději od okamžiku jejího zahájení.

4.   Finanční záruku nebo odpovídající pojištění, včetně jejich druhu, znění a výše krytí, schválí příslušný orgán místa odeslání.

5.   Finanční záruka nebo odpovídající pojištění se vztahují na oznámenou přepravu a dokončení využití nebo odstranění odpadu.

Finanční záruka nebo odpovídající pojištění se uvolní, jakmile dotčený příslušný orgán, který je schválil, obdrží potvrzení uvedené v čl. 16 odst. 6 nebo případně potvrzení uvedené v čl. 15 odst. 5, pokud jde o předběžné využití či předběžné odstranění odpadu.

6.   Odchylně od odstavce 5, pokud je odpad určen k předběžnému využití nebo předběžnému odstranění a jeho následné využití nebo následné odstranění se uskutečňuje v zemi určení, mohou příslušné orgány místa odeslání a místa určení souhlasit s tím, že finanční záruka nebo odpovídající pojištění se uvolní, jakmile dotčený příslušný orgán obdrží potvrzení uvedené v čl. 15 odst. 4. V tomto případě příslušné orgány, které rozhodnou o uvolnění finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, neprodleně vyrozumí o svém rozhodnutí ostatní příslušné orgány, přičemž na další přepravu do zařízení k využití nebo odstranění odpadů se vztahuje nová finanční záruka nebo odpovídající pojištění, ledaže je příslušný orgán místa určení toho názoru, že tato finanční záruka nebo odpovídající pojištění nejsou nutné. Za těchto okolností je za povinnosti vyplývající ze zpětného převzetí, pokud přepravu nebo následné využití či následné odstranění nelze dokončit zamýšleným způsobem, jak je uvedeno v článku 22, nebo v případě nedovolené přepravy, jak je uvedeno v článku 25, odpovědný příslušný orgán místa určení.

7.   Příslušný orgán v Unii, který finanční záruku nebo odpovídající pojištění schválil, k nim má přístup a využívá je ke splnění závazků podle článků 24 a 26, mimo jiné za účelem úhrady plateb jiným dotčeným orgánům.

8.   V případě obecného oznámení podle článku 13 lze místo jediné finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, které se vztahují na celé obecné oznámení, poskytnout finanční záruku nebo odpovídající pojištění, které se vztahují pouze na jeho části. V takových případech finanční záruka nebo odpovídající pojištění platí pro části oznámené přepravy, na kterou se vztahují, nejpozději však v okamžiku vyplnění průvodního dokladu v souladu s čl. 16 odst. 2.

9.   Finanční záruka nebo odpovídající pojištění uvedené v odstavci 8 tohoto článku se uvolní, jakmile příslušný orgán, který je schválil, obdrží potvrzení uvedené v čl. 16 odst. 6 nebo případně v čl. 15 odst. 5, pokud jde o předběžné využití nebo předběžné odstranění dotčeného odpadu. Odstavec 6 tohoto článku se použije obdobně.

10.   Komise posoudí proveditelnost zavedení jednoduché harmonizované metody výpočtu založené na rizicích, která bude používána pro stanovení výše finančních záruk nebo odpovídajících pojištění, a případně přijme prováděcí akt, kterým takovou jednoduchou harmonizovanou metodu výpočtu založenou na rizicích stanoví. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 2.

Při provádění posouzení uvedeného v prvním pododstavci vezme Komise v úvahu mimo jiné příslušná pravidla členských států týkající se výpočtu finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění podle tohoto článku.

Článek 8

Žádosti dotčených příslušných orgánů o informace a dokumentaci

1.   Pokud se má za to, že oznámení nebylo řádně vypracováno podle čl. 5 odst. 5, vyžádá si příslušný orgán místa odeslání od oznamovatele informace a dokumentaci v souladu s čl. 5 odst. 3 a případně s čl. 5 odst. 4.

2.   Žádost o informace a dokumentaci uvedená v odstavci 1 se předá oznamovateli co nejdříve, nejpozději však deset pracovních dnů od podání oznámení.

3.   Oznamovatel poskytne informace a dokumentaci uvedené v odstavci 1 co nejdříve, nejpozději však deset pracovních dnů po žádosti příslušného orgánu místa odeslání. Příslušný orgán místa odeslání může tuto lhůtu o přiměřenou dobu prodloužit, pokud o to oznamovatel požádá a poskytne vysvětlení s uvedením důvodů, proč je takové prodloužení nezbytné k tomu, aby mohl požadované informace a dokumentaci poskytnout.

4.   Pokud má po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 příslušný orgán místa odeslání stále za to, že oznámení dosud není řádně zpracováno, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 5, nebo jsou stále požadovány další informace a dokumentace podle čl. 5 odst. 4, může co nejdříve, nejpozději však sedm pracovních dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 podat až dvě další žádosti o informace a dokumentaci od oznamovatele v souladu s odstavcem 2. Odstavec 3 se na veškeré takové žádosti použije obdobně.

5.   Příslušný orgán místa odeslání může rozhodnout, že oznámení není platné a dále se nemá zpracovávat, pokud poskytnuté informace a dokumentace nejsou dostačující nebo pokud oznamovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 3 žádné informace neposkytl nebo pokud byla podána první žádost podle odstavce 4 ve lhůtě v něm uvedené.

Příslušný orgán místa odeslání rozhodne, že oznámení není platné a dále se nezpracovává, pokud informace a dokumentace poskytnuté po konečné žádosti podané v souladu s odstavcem 4 nejsou dostačující nebo pokud oznamovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 4 žádné informace neposkytl.

Příslušný orgán místa odeslání informuje oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány o svém rozhodnutí podle tohoto odstavce co nejdříve, nejpozději však sedm pracovních dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3, případně odstavci 4.

6.   Pokud se příslušný orgán místa odeslání domnívá, že oznámení bylo řádně zpracováno, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 5, informuje o tom oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány co nejdříve, nejpozději však deset pracovních dnů od podání řádně zpracovaného oznámení, nebo sedm pracovních dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3, případně odstavci 4.

7.   Pokud se příslušný orgán místa určení nebo kterýkoliv příslušný orgán pro tranzit domnívají, že jsou zapotřebí informace a dokumentace v souladu s čl. 5 odst. 3 nebo dodatečné informace a dokumentace podle čl. 5 odst. 4, vyžádají si co nejdříve, nejpozději však deset pracovních dnů od obdržení informací uvedených v odstavci 6, tyto informace a dokumentaci od oznamovatele a informuje o této žádosti ostatní příslušné orgány.

8.   Oznamovatel poskytne informace a dokumentaci uvedené v odstavci 7 co nejdříve, nejpozději však deset pracovních dnů od žádosti dotčeného příslušného orgánu.

Dotčený příslušný orgán může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci o přiměřenou dobu prodloužit, pokud o to oznamovatel požádá a poskytne vysvětlení s uvedením důvodů, proč je takové prodloužení nezbytné k tomu, aby mohl požadované informace a dokumentaci poskytnout.

9.   Pokud má příslušný orgán místa určení nebo kterýkoliv příslušný orgán pro tranzit za to, že jsou stále požadovány informace a dokumentace podle čl. 5 odst. 3 nebo dodatečné informace a dokumentace podle v čl. 5 odst. 4, může dotčený příslušný orgán co nejdříve, nejpozději však sedm pracovních dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 8, podat až dvě další žádosti o informace a dokumentaci od oznamovatele v souladu s odstavcem 7. V případě těchto žádostí se odstavec 8 použije obdobně.

10.   Příslušný orgán místa určení nebo kterýkoliv příslušný orgán pro tranzit může rozhodnout, že oznámení není platné a dále se nezpracovává, pokud poskytnuté informace a dokumentace nejsou dostačující nebo pokud oznamovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 8 žádné informace neposkytl nebo pokud byla podána první žádost podle odstavce 9 ve lhůtě v něm uvedené.

Příslušný orgán místa určení nebo kterýkoliv příslušný orgán pro tranzit rozhodne, že oznámení není platné a dále se nezpracovává, pokud informace a dokumentace poskytnuté po konečné žádosti podané v souladu s odstavcem 8 nejsou dostačující nebo pokud oznamovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 8 žádné informace neposkytl.

Příslušný orgán místa určení nebo kterýkoliv příslušný orgán pro tranzit informuje oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány o svém rozhodnutí podle tohoto odstavce co nejdříve, nejpozději však sedm pracovních dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 8, případně odstavci 9.

11.   Příslušný orgán místa určení nebo kterýkoliv příslušný orgán pro tranzit informují oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány o tom, že podle jejich názoru bylo oznámení řádně zpracováno, a to co nejdříve, nejpozději však tři pracovní dny po obdržení informací uvedených v odstavci 6, nebo je informují, že podle jejich názoru byly informace a dokumentace řádně poskytnuty, a to co nejdříve, nejpozději však tři pracovní dny poté, co oznamovatel poskytl požadované informace a dokumentace podle odstavce 8, případně odstavce 9.

12.   Pokud bylo oznámení řádně vyplněno, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 6, s přihlédnutím k informacím uvedeným v odstavci 11, příslušný orgán místa určení okamžitě informuje oznamovatele a příslušný orgán místa odeslání a všechny dotčené příslušné orgány pro tranzit.

13.   Pokud do 30 pracovních dnů ode dne po podání oznámení nebo ode dne, kdy byly poskytnuty informace a dokumentace podle odstavců 3 nebo 4, příslušný orgán místa odeslání nejednal v souladu s odstavcem 1, 5 nebo 6, poskytne oznamovateli na požádání vysvětlení s uvedením důvodů.

Pokud do 30 pracovních dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 7 nebo ode dne, kdy byly poskytnuty informace a dokumentace podle odstavců 8 nebo 9, příslušný orgán místa určení nebo kterýkoliv příslušný orgán pro tranzit nejednal v souladu s odstavcem 7 nebo odstavci 9, 10, 11 nebo 12, poskytnou oznamovateli na požádání vysvětlení s uvedením důvodů.

Článek 9

Souhlas příslušných orgánů a lhůty pro přepravu, využití nebo odstranění

1.   Příslušné orgány místa určení, příslušné orgány místa odeslání a příslušné orgány pro tranzit přijmou do 30 dnů ode dne, kdy byl oznamovatel informován podle čl. 8 odst. 12 o tom, že oznámení bylo vyplněno, jedno z níže uvedených rozhodnutí týkajících se přepravy, které musí být řádně odůvodněno:

a)

souhlasit bez uložení podmínek;

b)

souhlasit za podmínek uložených podle článku 10;

c)

vznést námitku v souladu s článkem 12;

d)

nesouhlasit, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v článku 11.

Odchylně od prvního pododstavce může příslušný orgán místa odeslání přijmout rozhodnutí v souladu s prvním pododstavcem písm. c) nebo d) poté, co obdrží oznámení, a před tím, než je označí za řádně zpracované, pokud je zjevné, že podmínky v článku 11 nebyly splněny nebo existují důvody pro vznesení námitky podle článku 12.

Odchylně od prvního pododstavce může dotčený příslušný orgán poté, co bylo oznámení řádně zpracováno podle čl. 5 odst. 5, přijmout rozhodnutí v souladu s prvním pododstavcem písm. c) nebo d) přede dnem, kdy byl oznamovatel informován podle č. 8 odst. 12.

Pokud ve lhůtě 30 dnů uvedené v prvním pododstavci není vznesena žádná námitka, lze předpokládat tacitní souhlas příslušných orgánů pro tranzit.

2.   Příslušné orgány místa odeslání, příslušné orgány místa určení a případně příslušné orgány pro tranzit informují oznamovatele o svém rozhodnutí a důvodech pro jeho přijetí ve lhůtě 30 dnů uvedené v odst. 1 prvním pododstavci a informují o tomto rozhodnutí ostatní dotčené příslušné orgány. Příslušný orgán okamžitě informuje oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány o rozhodnutích přijatých podle odstavce 1 druhého a třetího pododstavce.

Tacitní souhlas uvedený v odst. 1 čtvrtém pododstavci je platný po dobu uvedenou v písemném souhlasu, který poskytl příslušný orgán místa určení podle prvního pododstavce.

Pokud do 30 dnů ode dne, kdy byl oznamovatel, příslušný orgán místa odeslání nebo dotčený příslušný orgán pro tranzit informován podle čl. 8 odst. 12, nepřijal žádný z dotčených příslušných orgánů rozhodnutí podle odst. 1 prvního pododstavce, poskytne oznamovateli na požádání vysvětlení s uvedením důvodů.

3.   Pokud oznamovatel podá v souladu s článkem 5 nebo případně s článkem 13 oznámení týkající se přepravy stejného druhu odpadu ze stejného místa v zemi odeslání stejnému příjemci, stejnému zařízení a případně přes stejné země tranzitu jako u dříve odsouhlaseného oznámení, zohlední dotčené příslušné orgány veškeré informace poskytnuté dříve podle čl. 5 odst. 2, 3 a 4, nebo čl. 13 odst. 2 a 3 a přijmou rozhodnutí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku co nejdříve.

4.   Písemný souhlas s přepravou pozbývá platnosti nejdříve uplynutím doby platnosti stanovené dotčenými příslušnými orgány. Jeho doba platnosti nesmí být delší než jeden rok.

5.   Přeprava se uskuteční, pouze pokud jsou splněny požadavky podle čl. 16 odst. 1 a 2 a neskončila platnost tacitního nebo písemného souhlasu všech dotčených příslušných orgánů v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. Zařízení k využití nebo odstranění odpadů převezme odpad před uplynutím doby platnosti tacitního nebo písemného souhlasu všech dotčených příslušných orgánů.

6.   Využití nebo odstranění odpadů v souvislosti s přepravou se dokončí nejpozději jeden rok od převzetí odpadů zařízením, které odpady využívá nebo odstraňuje, pokud dotčené příslušné orgány ve svém rozhodnutí nestanoví kratší lhůtu.

7.   Dotčené příslušné orgány odvolají svůj tacitní nebo písemný souhlas na žádost oznamovatele, nebo pokud je jim známa kterákoli z těchto skutečností:

a)

složení odpadu neodpovídá oznámení;

b)

nejsou dodrženy podmínky, které byly pro přepravu uloženy;

c)

odpad není využit nebo odstraněn v souladu s povolením zařízení, které využití nebo odstranění provádí;

d)

odpad má být nebo byl přepraven, využit nebo odstraněn způsobem, který neodpovídá informacím uvedeným ve formuláři oznámení a průvodním dokladu nebo v jejich přílohách;

e)

byla ukončena finanční záruka;

f)

byla vypovězena smlouva.

8.   Dotčený příslušný orgán informuje oznamovatele, ostatní dotčené příslušné orgány a příjemce o veškerých rozhodnutích o odvolání souhlasu a o důvodech pro ně.

9.   Pokud je některý z dotčených příslušných orgánů odvolá souhlas podle odstavce 7 tohoto článku, není povoleno pokračovat v přepravě nebo zpracování odpadu a použije se článek 22 nebo 25.

Článek 10

Podmínky udělení souhlasu s přepravou

1.   Příslušné orgány místa odeslání, příslušné orgány místa určení a příslušné orgány pro tranzit mohou ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 stanovit podmínky, kterými podmíní svůj souhlas s oznámenou přepravou. Tyto podmínky musí být řádně odůvodněné a mohou se zakládat na jedné nebo více podmínkách uvedených v článku 11 nebo důvodech uvedených v článku 12.

2.   Příslušné orgány místa odeslání, příslušné orgány místa určení a příslušné orgány pro tranzit mohou rovněž ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 stanovit podmínky pro dopravu odpadů v jejich vnitrostátní jurisdikci. Tyto podmínky pro dopravu nesmí být přísnější než podmínky stanovené pro přepravu odpadu prováděnou plně v jejich vnitrostátní jurisdikci a náležitě zohledňují stávající dohody, zejména příslušné mezinárodní dohody.

3.   Příslušné orgány místa odeslání, příslušné orgány místa určení a příslušné orgány pro tranzit mohou rovněž ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 stanovit podmínku, že jejich souhlas má být považován za odvolaný, pokud finanční záruka nebo odpovídající pojištění nejsou podle čl. 7 odst. 3 platné nejpozději v okamžiku dokončení průvodního dokladu podle čl. 16 odst. 2.

4.   Pokud příslušný orgán stanoví podmínky, uvede je ve formuláři oznámení nebo v jeho příloze.

5.   Příslušný orgán místa určení může také ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 stanovit podmínku, že zařízení, které odpad přijímá, vede pravidelnou evidenci vstupů, výstupů nebo bilance odpadů a souvisejících využití nebo odstranění, jak je uvedeno v oznámení, a to po dobu platnosti oznámení. Tato evidence je podepsána osobou právně odpovědnou za dané zařízení a předána příslušnému orgánu místa určení do jednoho měsíce od dokončení oznámeného postupu využití nebo odstranění.

Článek 11

Podmínky přepravy odpadů určených k odstranění

1.   Je-li podáno oznámení týkající se přepravy odpadů určených k odstranění v souladu s článkem 5, příslušné orgány místa odeslání a místa určení neudělí souhlas s touto přepravou ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

oznamovatel prokáže, že:

i)

odpad nelze využít technicky proveditelným a ekonomicky životaschopným způsobem nebo musí být odstraněn v důsledku právních závazků podle práva Unie nebo mezinárodního práva;

ii)

odpad nelze odstranit technicky proveditelným a ekonomicky životaschopným způsobem v zemi, kde vznikl;

iii)

plánovaná přeprava nebo odstranění je v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a se zásadami blízkosti a soběstačnosti, jak jsou stanoveny ve směrnici 2008/98/ES, a s dotčeným odpadem je nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s článkem 59;

b)

dotčené příslušné orgány nemají informace o tom, že by oznamovatel nebo příjemce byl v průběhu pěti let před podáním oznámení uznán vinným z nedovolené přepravy nebo jiného nedovoleného jednání v souvislosti s ochranou životního prostředí nebo lidského zdraví;

c)

dotčené příslušné orgány nemají informace o tom, že by oznamovatel nebo zařízení v průběhu pěti let před podáním oznámení při minulých přepravách opakovaně porušili články 15 a 16;

d)

členský stát místa určení nevyužil svého práva podle čl. 4 odst. 1 Basilejské úmluvy zakázat dovoz nebezpečného odpadu nebo odpadu uvedeného v příloze II této úmluvy;

e)

plánovaná přeprava a odstranění jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy na ochranu životního prostředí, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví v členském státě, v němž sídlí příslušný orgán;

f)

plánovaná přeprava nebo odstranění nejsou v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních úmluv uzavřených dotčeným členským státem či státy nebo Unií;

g)

s odpadem bude nakládáno v souladu s právně závaznými normami pro ochranu životního prostředí ve vztahu k odstraňování odpadů, jak jsou stanoveny v právu Unie nebo v plánech pro nakládání s odpady vypracovanými podle článku 28 směrnice 2008/98/ES, a pokud se na zařízení vztahuje směrnice 2010/75/EU, použije nejlepší dostupné techniky vymezené v čl. 3 bodu 10 uvedené směrnice v souladu s povolením zařízení;

h)

nejedná se o směsný komunální odpad sebraný v soukromých domácnostech nebo od jiných původců odpadu nebo z obou zdrojů, ani o směsný komunální odpad, který byl podroben procesu zpracování odpadu, který podstatně nezměnil jeho vlastnosti.

2.   Pokud oznamovatel prokáže, že daný odpad vznikl v členském státě odeslání v tak malém celkovém množství za rok, že by vybudování nových specializovaných zařízení pro odstraňování odpadu v tomto členském státě nebylo ekonomicky životaschopné, podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) bod ii) a iii) se odchylně od odst. 1 písm. a) neuplatní.

3.   Pokud příslušný orgán pro tranzit udělí souhlas s přepravou v souladu s čl. 9 odst. 1, zohlední se pouze podmínky stanovené v odst. 1 písm. b), c), e) a f) tohoto článku.

4.   Informace o souhlasech udělených příslušnými orgány podle odstavce 1 se uvedou ve zprávě podle článku 73. Komise uvědomí všechny členské státy o takových souhlasech přijatých v předchozím kalendářním roce.

5.   Do 21. května 2027 přijme Komise prováděcí akt, kterým stanoví podrobná kritéria pro jednotné uplatňování podmínek stanovených v odst. 1 písm. a) s cílem upřesnit, jak mají oznamovatelé prokázat a příslušné orgány ověřit technickou proveditelnost a ekonomickou životaschopnost podle písm. a) bodu i) a ii) daného odstavce. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 2.

Článek 12

Námitky k přepravě odpadů určených k využití

1.   Pokud je podáno oznámení týkající se přepravy odpadů určených k využití v souladu s článkem 5, mohou příslušné orgány místa určení a místa odeslání ve lhůtě 30 dnů uvedené v čl. 9 odst. 1 vznést odůvodněné námitky na základě jednoho nebo více těchto důvodů:

a)

přeprava nebo využití by nebyly v souladu se směrnicí 2008/98/ES;

b)

s daným odpadem nebude nakládáno v souladu s plány nakládání s odpady nebo programy předcházení vzniku odpadů vypracovanými zeměmi odeslání nebo určení podle článků 28 a 29 směrnice 2008/98/ES;

c)

přeprava nebo využití by nebyly v souladu s vnitrostátním právními předpisy na ochranu životního prostředí, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo zdraví, pokud jde o činnosti prováděné v zemi příslušného orgánu, který vznesl námitku;

d)

přeprava nebo využití by nebyly v souladu s vnitrostátními právními předpisy v zemi odeslání, které se týkají využití odpadů a využití nebo odstranění zbytkového odpadu vzniklého využitím daného odpadu, a to i pokud by se přeprava týkala odpadů určených k využití v zařízení, které má méně přísné normy pro zpracování daných odpadů, než jsou normy v zemi odeslání, přičemž je nutno přihlédnout k potřebě zajistit řádné fungování vnitřního trhu, ledaže:

i)

existují odpovídající právní předpisy Unie, zejména pro odpady, a do vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí tyto právní předpisy Unie, byly zahrnuty požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v těchto právních předpisech Unie;

ii)

využití a využití nebo odstranění zbytkového odpadu vzniklého využitím daného odpadu se v zemi určení provádí za podmínek, které se považují za rovnocenné podmínkám stanoveným ve vnitrostátním právu země odeslání;

iii)

vnitrostátní právní předpisy v zemi odeslání, kromě předpisů uvedených v bodu i), nebyly oznámeny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (41) v případech, kdy to uvedená směrnice vyžaduje;

e)

omezení příchozí přepravy odpadů určených k využití jiným způsobem, než je recyklace a příprava k opětovnému použití, je pro členský stát nezbytné za účelem ochrany jeho sítě pro nakládání s odpady, pokud se na základě dostupných informací očekává, že tato přeprava by vedla k nutnosti odstranit nebo zpracovat domácí odpad způsobem, který není v souladu s jeho plány nakládání s odpady;

f)

dotčené příslušné orgány nemají informace o tom, že byl oznamovatel nebo příjemce v průběhu pěti let před podáním žádosti o oznámení uznán vinným z provádění nedovolené přepravy nebo jiného nedovoleného jednání v souvislosti s ochranou životního prostředí nebo lidského zdraví;

g)

dotčené příslušné orgány nemají informace o tom, že oznamovatel nebo zařízení při minulých přepravách v průběhu pěti let před podáním oznámení opakovaně porušili články 15 a 16;

h)

přeprava nebo využití je v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních úmluv uzavřených dotčeným členským státem či státy nebo Unií;

i)

poměr využitelných a nevyužitelných odpadů, odhadovaná hodnota materiálů, které mají být využitím nakonec získány, či náklady na využití a náklady na odstranění nevyužitelných částí odpadu neospravedlňují využití z hlediska hospodárnosti či životního prostředí;

j)

odpad je určen k odstranění, a nikoli k využití;

k)

s odpadem nebude nakládáno v souladu s právně závaznými normami ochrany životního prostředí, pokud jde o postupy využití, ani s povinnostmi v oblasti využití nebo recyklace stanovenými v legislativních aktech Unie nebo bude odpad zpracován v zařízení, na které se vztahuje směrnice 2010/75/EU, ale které nepoužívá nejlepší dostupné techniky vymezené v čl. 3 bodu 10 uvedené směrnice.

2.   Příslušné orgány pro tranzit mohou ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 vznést proti přepravě odpadů určeného k využití odůvodněné námitky. Veškeré tyto námitky se zakládají pouze na důvodech uvedených v odst. 1 písm. c), f), g) a h).

3.   Pokud příslušné orgány ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1 dospějí k závěru, že problémy, které vedly k jejich námitkám, byly vyřešeny, neprodleně o tom vyrozumí oznamovatele.

4.   Jestliže problémy, které vedly k námitkám, nebyly vyřešeny ve lhůtě 30 dnů uvedené v odstavci 1, pozbývá oznámení o přepravě odpadů určených k využití platnosti. Pokud oznamovatel i nadále zamýšlí přepravu provést, je podáno nové oznámení, pokud se všechny dotčené příslušné orgány a oznamovatel nedohodnou jinak.

5.   Námitky vznesené příslušnými orgány z důvodů uvedených v odst. 1 písm. d) a e) tohoto článku a jejich odůvodnění se oznámí Komisi v souladu s článkem 73.

6.   V souladu s čl. 9 odst. 2 informují příslušné orgány oznamovatele o důvodech svých námitek proti přepravě.

7.   Členské státy místa odeslání sdělí Komisi a ostatním členským státům vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě mohou příslušné orgány vznést námitky podle odst. 1 písm. d), a uvedou, kterých odpadů a postupů využívání a postupů využívání nebo odstraňování zbytkového odpadu vzniklého využitím daných odpadů se tyto námitky týkají, a to dříve, než jsou tyto vnitrostátní právní předpisy využity k odůvodnění námitek.

Členské státy určení informují Komisi a ostatní členské státy o rozhodnutích nebo vnitrostátních právních předpisech, na kterých mohou být založeny námitky vznesené příslušnými orgány podle odst. 1 písm. e), a uvedou, jakých odpadů a postupů využívání se tyto námitky týkají, a to dříve, než jsou tato rozhodnutí nebo vnitrostátní právní předpisy využity k odůvodnění námitek.

Článek 13

Obecné oznámení

1.   Oznamovatel může podat obecné oznámení, které se vztahuje na více přeprav, pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)

odpad obsažený v jednotlivých přepravách, jak byl identifikován podle čl. 5 odst. 10, má v podstatě podobné fyzikální a chemické vlastnosti;

b)

odpad obsažený v jednotlivých přepravách se přepravuje stejnému příjemci a stejnému zařízení;

c)

případné země tranzitu jsou stejné, plán přepravy u jednotlivých přeprav je uveden ve formuláři oznámení nebo v jeho příloze a místo, v němž přeprava začíná, je stejné.

2.   Oznamovatel může uvést v příloze připojené k formuláři oznámení jeden či více možných alternativních plánů přepravy. Průvodní doklad vyplněný v souladu s čl. 16 odst. 2 poskytne informace o plánu přepravy uvedeném ve formuláři oznámení, který má být dodržen, a o veškerých alternativních plánech přepravy, které se použijí v případě nepředvídaných okolností a jsou uvedeny ve formuláři oznámení.

3.   Dotčené příslušné orgány mohou podmínit svůj souhlas s použitím obecného oznámení následným předložením doplňujících informací a dokumentace v souladu s čl. 5 odst. 3 až 6.

Článek 14

Zařízení k využití odpadů s předchozím souhlasem

1.   Právnická nebo fyzická osoba, které vlastní zařízení k využití odpadů nebo nad ním vykonávají kontrolu, mohou podat žádost o předchozí souhlas s tímto zařízením příslušnému orgánu, do jehož pravomoci zařízení spadá, určenému podle článku 75.

K podání žádosti podle prvního pododstavce nejsou způsobilá zařízení, která provádějí pouze operaci R13.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje tyto informace:

a)

název, registrační číslo a adresu zařízení k využití odpadů;

b)

kopie povolení vydaných pro zařízení k využití odpadů za účelem provádění zpracování odpadů podle článku 23 směrnice 2008/98/ES a případně norem nebo osvědčení, které zařízení splňuje;

c)

popis technologie použité k zajištění využití odpadu způsobem šetrným k životnímu prostředí v zařízení pro využití odpadů, pro které se požaduje předchozí souhlas, včetně technologie k úspoře energie nebo omezení emisí skleníkových plynů spojených s činnostmi zařízení;

d)

kódy R způsobů využívání, pro které se požaduje předchozí souhlas, podle přílohy II směrnice 2008/98/ES;

e)

určení a složení odpadu, fyzikální vlastnosti a identifikační kód nebo kódy odpadu v případě odpadů, pro které se požaduje předchozí souhlas, uvedené v příloze IV tohoto nařízení nebo v seznamu odpadů uvedeném v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

f)

celkové množství každého druhu odpadu, pro který se požaduje předchozí souhlas, v porovnání s kapacitou zpracování, pro kterou má zařízení povoleno provádět zpracování odpadů podle článku 23 směrnice 2008/98/ES;

g)

množství zbytkového odpadu vzniklého využitím odpadu v poměru k množství využitého materiálu a plánovaná metoda využití nebo odstranění zbytkového odpadu;

h)

záznamy o činnostech zařízení spojených s využitím odpadů, které zahrnují zejména množství a druhy odpadu zpracovaného za poslední tři roky, je-li to relevantní;

i)

doklad nebo osvědčení, že právnická nebo fyzická osoba, která vlastní zařízení nebo nad ním vykonávají kontrolu, nebyly v průběhu pěti let před podáním žádosti uznány vinnými z nedovolené přepravy nebo jiného nedovoleného jednání v souvislosti s nakládáním s odpady, zejména pokud jde o ochranu životního prostředí nebo lidského zdraví.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 2 tohoto článku, pokud jde o informace, jež mají být zahrnuty do žádosti.

4.   Postup uvedený v odstavcích 5 až 10 tohoto článku se použije na předchozí souhlas se zařízením, pro něž byla podána žádost v souladu s odstavcem 1.

5.   Příslušný orgán posoudí žádost podanou podle odstavce 1, která obsahuje informace uvedené v odstavci 2, a rozhodne o jejím schválení do 55 dnů ode dne jejího obdržení.

6.   Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedené v odstavci 1 poskytla veškeré informace uvedené v odstavci 2, příslušný orgán žádost schválí a vydá pro dotčené zařízení předchozí souhlas. Předchozí souhlas může obsahovat podmínky týkající se doby trvání předchozího souhlasu, druhů a množství odpadu, na které se předchozí souhlas vztahuje, použité technologie nebo jiné podmínky nezbytné k tomu, aby s odpadem bylo nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

7.   Odchylně od odstavce 6 může příslušný orgán odmítnout schválit žádost o předchozí souhlas, pokud není toho názoru, že vydáním předchozího souhlasu bude zajištěno, že s odpadem bude nakládáno v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a s dalšími požadavky stanovenými ve směrnici 2008/98/ES nebo že budou ve vhodných případech použity nejlepší dostupné techniky v souladu se závěry uvedenými ve směrnici 2010/75/EU.

8.   Rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádosti o předchozí souhlas se oznámí právnické nebo fyzické osobě, které žádost podaly, jakmile je příslušný orgán přijme, a musí být řádně odůvodněno.

9.   Není-li v rozhodnutí o schválení žádosti o předchozí souhlas uvedeno jinak, je předchozí souhlas se zařízením k využití odpadu platný po dobu deseti let. Během této doby provede příslušný orgán alespoň jednu kontrolu podle článku 60. Další kontroly se provedou v případě potřeby na základě přístupu založeného na posouzení rizik podle článku 62.

10.   Příslušný orgán může předchozí souhlas se zařízením k využití odpadů kdykoli odvolat, pokud získá informace o tom, že informace poskytnuté podle odstavce 2 jsou nepravdivé nebo že podmínky v odstavci 6 již nejsou splněny. Rozhodnutí o odvolání předchozího souhlasu musí být řádně odůvodněno a oznámeno dotčenému zařízení.

11.   Právnická nebo fyzická osoba uvedené v odstavci 1 neprodleně informuje dotčený příslušný orgán o veškerých změnách informací předložených podle odstavce 2. Dotčený příslušný orgán tyto změny řádně posoudí a v případě potřeby předchozí souhlas aktualizuje nebo odvolá.

12.   V případě obecného oznámení podaného v souladu s článkem 13 týkajícího se přepravy do zařízení s předchozím souhlasem se doba platnosti souhlasu uvedeného v čl. 9 odst. 4 prodlouží na tři roky.

Odchylně od prvního pododstavce mohou dotčené příslušné orgány v řádně odůvodněných případech rozhodnout o prodloužení doby platnosti na dobu kratší než tři roky.

13.   Příslušné orgány, které vydaly předchozí souhlas se zařízením v souladu s tímto článkem, sdělí Komisi a případně sekretariátu OECD na formuláři uvedeném v příloze VI tyto informace:

a)

název, registrační číslo a adresu zařízení k využití odpadů;

b)

popis použité technologie a kódy R nebo kódy uvedené v příloze II směrnice 2008/98/ES;

c)

identifikační kód nebo kódy odpadu v případě, na které se předchozí souhlas vztahuje;

d)

celkové předem odsouhlasené množství;

e)

období platnosti předchozího souhlasu;

f)

případné změny předchozího souhlasu;

g)

případné změny oznámených informací;

h)

odvolání předchozího souhlasu.

14.   Odchylně od článků 9, 10 a 12 podléhá souhlas udělený v souladu s čl. 9 odst. 1, podmínky uložené v souladu s článkem 10 nebo námitky vznesené všemi dotčenými příslušnými orgány v souladu s článkem 12, pokud jde o oznámení přepravy do zařízení s předchozím souhlasem, lhůtě v délce sedmi pracovních dnů od data, kdy byl oznamovatel informován podle čl. 8 odst. 12, že oznámení bylo řádně vyplněno..

15.   Pokud si jeden nebo více příslušných orgánů přeje v souvislosti s oznámením přeprav do zařízení s předchozím souhlasem vyžádat dodatečné informace v souladu s čl. 8 odst. 2, 4, 7 nebo 9, lhůty uvedené v těchto odstavcích, jakož i v čl. 8 odst. 3 a 8 se zkracují na:

a)

pět pracovních dnů v případě čl. 8 odst. 2, 3, 7 a 8;

b)

tři pracovní dny v případě čl. 8 odst. 4 a 9.

16.   Bez ohledu na odstavec 14 může dotčený příslušný orgán místa určení rozhodnout, že je zapotřebí více času, aby od oznamovatele obdržel další informace nebo dokumentaci.

V takových případech tento příslušný orgán uvědomí oznamovatele a ostatní dotčené příslušné orgány o této skutečnosti ve lhůtě sedmi pracovních dnů ode dne, kdy byl oznamovatel informován podle čl. 8 odst. 12, že oznámení bylo řádně vyplněno.

Celková doba potřebná k přijetí jednoho z rozhodnutí uvedených v čl. 9 odst. 1 nepřekročí 30 dnů ode dne, kdy byl oznamovatel informován v souladu s čl. 8 odst. 12, že oznámení bylo řádně vyplněno.

Článek 15

Dodatečná ustanovení o předběžném využití a předběžném odstranění

1.   Pokud je přeprava určena k předběžnému využití nebo předběžnému odstranění, uvedou se ve formuláři oznámení kromě prvotního předběžného využití nebo předběžného odstranění rovněž všechna zařízení, ve kterých se navrhuje následné předběžné využití či jiné než předběžné využití a následné předběžné odstranění či jiné než předběžné odstranění.

2.   Příslušné orgány místa odeslání a místa určení udělí souhlas s přepravou odpadů určených k předběžnému využití nebo předběžnému odstranění pouze tehdy, pokud považují podmínky uvedené v článku 11 za splněné nebo nemají důvod vznést námitku podle článku 12 ohledně přepravy nebo přeprav do zařízení, která provádějí následné předběžné či jiné než předběžné využití nebo následné předběžné či jiné než předběžné odstranění.

3.   Do dvou pracovních dnů od převzetí odpadů zařízením, které provádí předběžné využití nebo předběžné odstranění, vystaví toto zařízení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům potvrzení, že odpad obdrželo. Toto potvrzení se uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze.

4.   Co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů od dokončení předběžného využití nebo předběžného odstranění, a nejpozději do jednoho roku od převzetí odpadů nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 6, vystaví zařízení, které tento postup provádí, oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům na vlastní odpovědnost potvrzení, že bylo předběžné využití nebo předběžné odstranění dokončeno. Toto potvrzení se uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze.

5.   Pokud zařízení k využití nebo odstranění odpadů, které provádí předběžné využití nebo předběžné odstranění, dodá odpad za účelem následného předběžného či jiného než předběžného využití nebo následného předběžného či jiného než předběžného odstranění do zařízení nacházejícího se v zemi určení, získá co nejdříve, nejpozději však do jednoho roku od dodání odpadu nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 6, od tohoto zařízení potvrzení, že bylo dokončeno následné předběžné či jiné než předběžné využití a předběžné či jiné než předběžné odstranění.

Zařízení provádějící předběžné využití nebo předběžné odstranění uvedené v odstavci 3 zašle neprodleně příslušná potvrzení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům a uvede, na kterou přepravu se tato potvrzení vztahují.

6.   S cílem zajistit, aby potvrzení uvedené v odst. 5 prvním pododstavci mělo v celé Unii jednotný obsah, přijme Komise s dostatečným předstihem před přijetím prováděcího aktu podle čl. 27 odst. 5, nejpozději však do 21. května 2025 akt v přenesené pravomoci, kterým tento článek doplní o informace, jež mají být v tomto potvrzení uvedeny. Tento akt v přenesené pravomoci se přijímá v souladu s článkem 80.

7.   Pokud dodávka uvedená v odstavci 5 tohoto článku směřuje do zařízení nacházejícího se v prvotní zemi odeslání nebo v jiném členském státě a týká se přeprav odpadu podle čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3, vyžaduje se nové oznámení v souladu s tímto nařízením.

8.   Pokud dodávka uvedená v odstavci 5 tohoto článku směřuje do zařízení, které se nachází ve třetí zemi, a týká se přepravy uvedené v čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3, vyžaduje se nové oznámení v souladu s tímto nařízením a ustanovení o dotčených příslušných orgánech se použijí rovněž na prvotní příslušný orgán prvotní země odeslání.

Článek 16

Požadavky po odsouhlasení přepravy

1.   Poté, co dotčené příslušné orgány udělily souhlas s oznámenou přepravou, vyplní všechny zúčastněné podniky průvodní doklad nebo v případě obecného oznámení průvodní doklady v uvedených místech. Zajistí, aby informace v průvodním dokladu byly zpřístupněny v elektronické podobě prostřednictvím systému uvedeného v článku 27, a to i během dopravy odpadu, ostatním fyzickým a právnickým osobám, které se podílejí na přepravě, dotčeným příslušným orgánům a orgánům zapojeným do kontrol.

2.   Jakmile oznamovatel obdrží písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, příslušných orgánů místa určení a příslušných orgánů pro tranzit nebo může s ohledem na příslušný orgán pro tranzit předpokládat tacitní souhlas, poskytne oznamovatel skutečné datum přepravy a v co největší možné míře vyplní průvodní doklad v souladu s pokyny pro vyplnění oznámení a průvodního dokladu v příloze IA a IB v souladu s přílohou IC, a předloží jej dotčeným příslušným orgánům a ostatním fyzickým a právnickým osobám, které se podílejí na přepravě, nejméně dva pracovní dny před zahájením přepravy. Informace o skutečném množství odpadu, dopravci nebo dopravcích a případně identifikačním čísle kontejneru lze však předložit nejpozději před zahájením přepravy.

3.   Oznamovatel zajistí, aby kromě průvodního dokladu zpřístupněného v souladu s odstavcem 1 byl dotčeným příslušným orgánům a orgánům zapojeným do kontrol elektronicky zpřístupněn i formulář oznámení obsahující souhlasy dotčených příslušných orgánů a podmínky uložené těmito orgány, a to i během dopravy odpadu.

4.   Pokud doklady uvedené v odstavcích 1 a 3 nelze během dopravy zpřístupnit online, zajistí oznamovatel a dopravce nebo dopravci, aby byly tyto doklady dostupné jinými prostředky ve vozidle použitém k dopravě odpadu. V takových případech oznamovatel zajistí, aby veškeré změny nebo doplnění dokladů během dopravy odpadu byly předloženy prostřednictvím systému uvedeného v článku 27.

5.   Do dvou pracovních dnů od převzetí odpadu vystaví zařízení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům potvrzení, že odpad obdrželo. Toto potvrzení se uvede v průvodním dokladu nebo jeho příloze.

6.   Zařízení provádějící jiné než předběžné využití nebo jiné než předběžné odstranění co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů od dokončení tohoto postupu, a nejpozději do jednoho roku od převzetí odpadů nebo v kratší lhůtě podle čl. 9 odst. 6, na vlastní odpovědnost poskytne potvrzení, že jiné než předběžné využití nebo jiné než předběžné odstranění bylo dokončeno.

7.   Potvrzení uvedené v odstavci 6 je vystaveno oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům.

Článek 17

Změny po odsouhlasení

1.   Dojde-li k podstatným změnám v podrobnostech nebo podmínkách souhlasu, uvědomí oznamovatel neprodleně dotčené příslušné orgány a příjemce, a to pokud možno před zahájením přepravy. Za podstatné změny se považují mimo jiné změny oproti údajům uvedeným v oznámení, pokud jde o množství odpadu, plán přepravy včetně možných alternativních plánů přepravy, datum či data přepravy nebo dopravce a změny doby trvání přepravy v důsledku nepředvídaných okolností, které nastaly po zahájení přepravy a způsobily překročení doby její platnosti.

2.   V případě podstatné změny podle odstavce 1 se podá nové oznámení, ledaže se všechny dotčené příslušné orgány domnívají, že nové oznámení není nutné, a informují o této skutečnosti oznamovatele. Příslušné orgány informují oznamovatele co nejdříve, nejpozději však do pěti pracovních dnů od obdržení informací podle odstavce 1. Dokud není oznamovatel dotčenými příslušnými orgány informován, plánovaná přeprava se neuskuteční. Pokud již byla přeprava zahájena, oznamovatel zajistí, aby byla zásilka pozastavena nejdříve, kdy to bude prakticky proveditelné, a to do doby, kdy jej dotčené příslušné orgány informují o tom, zda je vyžadováno nové oznámení.

3.   Pokud se podstatné změny uvedené v odstavci 1 týkají jiných příslušných orgánů, než jsou orgány dotčené původním oznámením, podá se nové oznámení.

KAPITOLA 2

Obecné požadavky na informace

Článek 18

Obecné požadavky na informace

1.   Na přepravu odpadu uvedeného v čl. 4 odst. 4 a 5 se vztahují obecné požadavky na informace stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku.

2.   Přepravu uvedenou v odstavci 1 může zařídit pouze osoba, která zařizuje přepravu, uvedená v čl. 3 bodu 7 podbodech ii), iii) a iv), pokud tato osoba získala povolení nebo je zaregistrována v souladu s kapitolou IV směrnice 2008/98/ES.

3.   Osoba, která zařizuje přepravu, přepraví odpad pouze do zařízení pro využití odpadů, které získalo povolení nebo registraci v souladu s kapitolou IV směrnice 2008/98/ES. Zařízení předloží toto povolení nebo doklad o registraci osobě, která zařizuje přepravu, před uskutečněním přepravy.

4.   Všechny podniky, které se podílejí na přepravě, vyplní relevantní informace do formuláře uvedeného v příloze VII v uvedených místech a zajistí, aby byly tyto informace zpřístupněny elektronicky v souladu s článkem 27, ostatním osobám, které se podílejí na přepravě odpadu, dotčeným příslušným orgánům a orgánům zapojeným do kontrol, a to i během dopravy.

Pokud osoba, která zařizuje přepravu, není prvotním původcem odpadu podle čl. 3 bodu 7 podbodu i), zajistí osoba, která zařizuje přepravu, aby prvotní původce odpadu nebo jedna z osob uvedených v čl. 3 bodu 7 podbodech ii), iii) nebo v) rovněž podepsali, je-li to prakticky proveditelné, doklad podle přílohy VII.

5.   Osoba, která zařizuje přepravu, vyplní v možném rozsahu příslušné informace obsažené v příloze VII nejpozději dva pracovní dny před zahájením přepravy. Informace o skutečném množství odpadu, dopravci nebo dopravcích a případně identifikační číslo kontejneru lze však předložit nejpozději před zahájením přepravy.

6.   Pokud informace uvedené v odstavcích 4 a 5 nelze během dopravy zpřístupnit online, zajistí osoba, která zařizuje přepravu odpadu, a dopravce nebo dopravci, aby tyto informace byly zpřístupněny jinými prostředky ve vozidle použitém k dopravě, a to za předpokladu, že jsou v souladu s informacemi zpřístupněnými elektronicky podle odstavců 4 a 5. V takových případech osoba, která zařizuje přepravu, zajistí, aby veškeré změny nebo doplnění dokladů během dopravy odpadu byly poskytnuty prostřednictvím systému uvedeného v článku 27.

7.   Je-li přepravován odpad určený k předběžnému využití, uvede se v dokladu podle přílohy VII kromě prvotního předběžného využití také zařízení, ve kterém má proběhnout předběžné využití nebo jiné než předběžné využití bezprostředně po prvotním předběžném využití, a kódy R těchto operací, a je-li to prakticky proveditelné, také zařízení, ve kterých proběhnout následné předběžné nebo jiné než předběžné využití, a kódy R těchto využití.

8.   Zařízení k využití odpadů nebo laboratoř vystaví osobě, která zařizuje přepravu, do dvou pracovních dnů od přijetí odpadu potvrzení, že odpad přijaly, a to vyplněním příslušných informací obsažených v příloze VII. Pokud zařízení k využití odpadů nebo laboratoř nemají přístup k systému uvedenému v článku 27, vystaví potvrzení prostřednictvím osoby, která zařizuje přepravu.

9.   Zařízení k využití odpadů co nejdříve, avšak nejpozději do 30 dnů od dokončení využití odpadu, a nejpozději do jednoho roku od převzetí odpadu, vystaví na svou odpovědnost potvrzení, že využití odpadu bylo dokončeno, a to vyplněním příslušných informací obsažených v příloze VII. Pokud zařízení k využití odpadů nemá přístup k systému uvedenému v článku 27, vystaví potvrzení prostřednictvím osoby, která zařizuje přepravu.

10.   Na veškerou přepravu odpadů podle čl. 4 odst. 4 a 5 se vztahuje požadavek na uzavření smlouvy o využití odpadu mezi osobou, která zařizuje přepravu, a příjemcem. Není-li příjemce provozovatelem zařízení, podepíše smlouvu také tento provozovatel.

Smlouva uvedená v prvním pododstavci musí být uzavřena a nabýt účinnosti nejpozději v okamžiku, kdy je v souladu s odstavcem 5 vyplněn doklad podle přílohy VII, a zůstává účinná po dobu trvání přepravy až do vystavení potvrzení v souladu s odstavcem 9.

Smlouva musí být v souladu s příslušnými doklady podle přílohy VII a obsahovat přinejmenším informace o osobě, která zařizuje přepravu, příjemci a zařízení, údaje o totožnosti zástupců každé strany, popis odpadu, identifikační kódy odpadu, množství odpadu, na které se smlouva vztahuje, způsob využití a dobu platnosti smlouvy.

Smlouva musí stanovit, že pokud přepravu odpadů nebo jejich využití nelze dokončit zamýšleným způsobem, nebo pokud byla provedena jako nedovolená přeprava, má osoba, která zařizuje přepravu, nebo pokud tato osoba není s to zajistit, že přeprava odpadů nebo jejich využití bude dokončena, příjemce povinnost převzít odpad zpět nebo zajistit jeho využití jiným způsobem a v případě nutnosti jeho prozatímní uskladnění.

11.   Osoba, která zařizuje přepravu, nebo příjemce poskytnou orgánům zapojeným do kontrol na jejich žádost kopii smlouvy uvedené v odstavci 10 a případné dohody podle čl. 4 odst. 5.

12.   Informace požadované v příloze VII jsou členským státům a Komisi k dispozici pro účely kontrol, prosazování práva, plánování a pro statistické účely v souladu s článkem 27 a vnitrostátními právními předpisy.

13.   S informacemi uvedenými v odstavcích 2 až 9 se nakládá jako s důvěrnými, pokud je to vyžadováno právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

14.   Pokud jsou odpady přepravovány mezi dvěma zařízeními, která jsou ovládána týmž právním subjektem, může být smlouva uvedená v odstavci 10 nahrazena prohlášením tohoto právního subjektu. Toto prohlášení se vztahuje obdobně na povinnosti uvedené v odstavci 10.

15.   Do 21. května 2026 přijme Komise v souladu s článkem 80 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pokynů k vyplnění dokladu podle přílohy VII.

KAPITOLA 3

Směšování odpadů, dokumentace a přístup k informacím

Článek 19

Zákaz směšování odpadů během přepravy

Od zahájení přepravy odpadů do jejich převzetí zařízením k využití nebo odstranění odpadů se odpady uvedené v oznámení nebo v článku 18 nesměšují s jinými odpady nebo s jinými látkami či předměty.

Článek 20

Uchovávání dokladů a informací

1.   Příslušné orgány, oznamovatel, příjemce a zařízení, které přijímá odpad, uchovávají v Unii veškeré informace a doklady předložené nebo vyměňované v souvislosti s oznámenou přepravou, a to po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy bylo vystaveno potvrzení v souladu s čl. 15 odst. 4 nebo čl. 16 odst. 6.

V případě obecných oznámení podle článku 13 se povinnost uvedená v prvním pododstavci uplatní ode dne, kdy bylo vystaveno poslední potvrzení podle čl. 15 odst. 4 nebo čl. 16 odst. 6.

2.   Informace poskytnuté podle článku 18 uchovává v Unii osoba, která zařizuje přepravu, příjemce a zařízení, které přijímá odpad, a to po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy bylo vystaveno potvrzení v souladu s čl. 18 odst. 9.

3.   Příslušné orgány uchovávají v Unii veškeré informace a doklady předložené nebo vyměňované v souvislosti s nedovolenou přepravou, a to po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy bylo dokončeno zpětné převzetí nebo jiné využití nebo odstranění.

Článek 21

Zveřejňování informací o přepravě

Komise zveřejní informace o oznámeních o přepravě a o přepravě podléhající obecným požadavkům na informace, jež jsou uvedeny v příloze XII, na svých internetových stránkách a každý měsíc je aktualizuje. Komise za tímto účelem získává příslušné údaje z centrálního systému uvedeného v článku 27.

KAPITOLA 4

Postupy a povinnosti při zpětném převzetí

Článek 22

Zpětné převzetí v případě, kdy odsouhlasenou přepravu nelze dokončit zamýšleným způsobem

1.   Pokud se některý z dotčených příslušných orgánů dozví, že přepravu odpadu nebo jeho využití nebo odstranění nebo odstranění, k nimž dotčené příslušné orgány vydaly svůj souhlas, nelze dokončit zamýšleným způsobem, v souladu s podmínkami formuláře oznámení a průvodního dokladu nebo smlouvy uvedené v článku 6, a pokud daná přeprava není nedovolenou přepravou, uvědomí o tom tento orgán neprodleně příslušný orgán místa odeslání. Pokud zařízení k využití nebo odstranění odpadů odmítne převzít přepravené odpady, uvědomí neprodleně příslušný orgán místa určení.

2.   Příslušný orgán místa odeslání zajistí, aby s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 daný odpad převzal zpět oznamovatel nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 11 nebo 12, a to do oblasti jeho jurisdikce nebo do jiné oblasti v zemi odeslání za účelem odstranění nebo využití tohoto odpadu. Pokud to není prakticky proveditelné, zajistí dodržování tohoto článku tento příslušný orgán nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Zpětné převzetí uvedené v prvním pododstavci se uskuteční ve lhůtě 90 dnů nebo v jiné lhůtě, která může být dohodnuta mezi dotčenými příslušnými orgány, poté, co se příslušný orgán místa odeslání dozví nebo je příslušnými orgány místa určení nebo pro tranzit zpraven, že odsouhlasenou přepravu odpadů nebo jejich využití či odstranění nelze dokončit zamýšleným způsobem, a je informován o důvodech. Tato zpráva může vyplývat z informací poskytnutých příslušným orgánům místa určení nebo pro tranzit mimo jiné ostatními příslušnými orgány.

3.   Povinnost zpětného převzetí podle odstavce 2 se neuplatní, pokud jsou dotčené příslušné orgány místa odeslání, pro tranzit a místa určení toho názoru, že odpad může v zemi určení nebo jinde využít nebo odstranit jiným způsobem oznamovatel nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 11 nebo 12, nebo pokud to není prakticky proveditelné, příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Povinnost zpětného převzetí podle odstavce 2 se neuplatní, pokud byl přepravovaný odpad během zpracování v dotčeném zařízení nevratným způsobem smíchán s jiným odpadem, takže se jeho složení nebo charakter změnily nebo již není možné dotčené odpady oddělit, a to před tím, než se dotčený příslušný orgán dozvěděl o skutečnosti, že oznámenou přepravu nelze dokončit, jak je uvedeno v odstavci 1. Taková směs odpadů se využije nebo odstraní jiným způsobem v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.

4.   V případě jiného postupu podle odstavce 3 oznamovatel nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 11 nebo 12, nebo pokud to není prakticky proveditelné, příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem zajistí, aby s daným odpadem bylo nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s článkem 59.

5.   V případě zpětného převzetí odpadů podle odstavce 2 se podá nové oznámení, ledaže se dotčené příslušné orgány dohodnou, že postačuje řádně odůvodněná žádost prvotního příslušného orgánu místa odeslání.

Případné nové oznámení podá prvotní oznamovatel nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 11 nebo 12, nebo pokud ani to není prakticky proveditelné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Příslušné orgány nebrání vrácení odpadů z přepravy, kterou není možno dokončit zamýšleným způsobem, ani souvisejícímu využití nebo odstranění, ani proti nim nevznáší námitky.

6.   V případě jiného postupu mimo prvotní zemi určení podle odstavce 3 podá případné nové oznámení prvotní oznamovatel nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 11 nebo 12, nebo pokud to není prakticky proveditelné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Pokud toto nové oznámení podá oznamovatel, podá se toto oznámení také u příslušného orgánu prvotní země odeslání.

7.   V případě jiného postupu v prvotní zemi určení podle odstavce 3 se nevyžaduje nové oznámení a postačuje řádně odůvodněná žádost. Tuto řádně odůvodněnou žádost o souhlas s jiným postupem podá příslušným orgánům místa určení a místa odeslání prvotní oznamovatel, nebo pokud to není prakticky proveditelné, příslušnému orgánu místa určení prvotní příslušný orgán místa odeslání.

8.   Pokud se podle odstavce 5 nebo 7 nepožaduje podání nového oznámení, vyplní nový průvodní doklad v souladu s článkem 15 nebo 16 prvotní oznamovatel nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 11 nebo 12, nebo pokud to není prakticky proveditelné, prvotní příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Pokud nové oznámení podává podle odstavce 5 nebo 7 prvotní příslušný orgán místa odeslání, nevyžaduje se nová finanční záruka nebo odpovídající pojištění.

9.   Povinnost oznamovatele nebo případně povinnost země odeslání převzít odpady zpět nebo zajistit jiné využití nebo odstranění končí, jakmile zařízení vystaví potvrzení o jiném než předběžném využití nebo o jiném než předběžném odstranění podle čl. 16 odst. 4 nebo případně podle čl. 15 odst. 5. V případě předběžného využití nebo předběžného odstranění podle čl. 7 odst. 6 povinnost země odeslání končí, jakmile zařízení vystaví potvrzení uvedené v čl. 15 odst. 4.

Pokud zařízení vystaví potvrzení o využití nebo odstranění tak, že výsledkem je nedovolená přeprava, což má za následek uvolnění finanční záruky, použije se čl. 25 odst. 8 a čl. 26 odst. 2.

10.   Pokud je v členském státě odhalen odpad z přepravy, kterou nelze dokončit zamýšleným způsobem, nebo jeho využití nebo odstranění, příslušný orgán s jurisdikcí pro oblast, ve které byl odpad odhalen, odpovídá za zajištění toho, aby byla přijata opatření k bezpečnému uskladnění odpadu až do jeho vrácení nebo jiného než předběžného využití nebo jiného než předběžného odstranění jiným způsobem.

11.   Pokud oznamovatel uvedený v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodě iv) nesplní kteroukoli z povinností zpětného převzetí uvedených v tomto článku a v článku 24, jsou za oznamovatele pro účely těchto povinností zpětného převzetí považováni prvotní původce odpadu, nový původce odpadu nebo osoba, která sbírá odpad, uvedení v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodech i), ii) nebo iii), kteří zmocnili obchodníka nebo zprostředkovatele, aby jednal jejich jménem.

12.   Pokud oznamovatel uvedený v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodě i), ii) nebo iii) nesplní kteroukoli z povinností zpětného převzetí uvedených v tomto článku a v článku 24, považuje se pro účely těchto povinností zpětného převzetí za oznamovatele držitel odpadu uvedený v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodě v).

Článek 23

Zpětné převzetí v případě, kdy přepravu podléhající obecným požadavkům na informace nelze dokončit zamýšleným způsobem

1.   Pokud přepravu odpadu uvedeného v čl. 4 odst. 4 nebo 5, nebo jeho využití, nelze dokončit zamýšleným způsobem v souladu s dokladem podle přílohy VII nebo ve smlouvě uvedené v čl. 18 odst. 10 a tato přeprava není nedovolenou přepravou, informuje o tom osoba, která zařizuje přepravu, v souladu s článkem 18 neprodleně příslušný orgán místa odeslání. V takových případech převezme osoba, která zařizuje přepravu, nebo příjemce na základě povinností vyplývajících ze smlouvy uvedené v čl. 18 odst. 10 odpad zpět do země odeslání či zajistí jeho využití jiným způsobem v zemi určení nebo jinde a v případě potřeby rovněž zajistí, aby byla přijata opatření pro bezpečné uskladnění tohoto odpadu až do doby, kdy dojde k jeho vrácení nebo jinému než předběžnému využití nebo jinému než předběžnému odstranění jiným způsobem.

Zpětné převzetí nebo využití odpadu jiným způsobem se uskuteční do 90 dnů nebo v jakékoli jiné lhůtě, na níž se dotčené příslušné orgány dohodly, ode dne, kdy osoba, která zařizuje přepravu, informovala příslušný orgán místa odeslání v souladu s prvním pododstavcem.

2.   V případech jiného postupu podle odstavce 1 zajistí osoba, která zařizuje přepravu, nebo v příslušných případech příjemce, aby bylo s daným odpadem nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí a v souladu s článkem 59.

3.   V případě zpětného převzetí nebo jiného postupu mimo prvotní zemi určení podle odstavce 1 vyplní a podá příslušné informace v dokladu podle přílohy VII osoba, která jako první zařizuje přepravu, v souladu s článkem 18. Pokud se na přepravu za účelem zpětného převzetí nebo jiného postupu vztahuje čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3, použije se obdobně článek 22.

4.   Pokud příslušný orgán místa odeslání zjistí, že přeprava odpadu uvedeného v čl. 4 odst. 4 nebo 5, nebo jeho využití, nebyla dokončena zamýšleným způsobem a že nebyla splněna povinnost převzít odpad zpět nebo zajistit jeho využití jiným postupem v souladu s odstavcem 1, přijme veškerá nezbytná opatření k tomu, aby osoba, která zařizuje přepravu, převzala tento odpad zpět nebo zajistila jeho využití jiným postupem a případně aby byla přijata opatření pro jeho bezpečné uskladnění, než dojde k jeho vrácení nebo jinému než předběžnému využití nebo jinému než předběžnému odstranění jiným postupem. Pokud není prakticky proveditelné, aby povinnost zpětného převzetí splnila osoba, která zařizuje přepravu, splní v příslušných případech tuto povinnost osoba považovaná za osobu, která zařizuje přepravu, v souladu s odstavcem 5 nebo 6.

5.   Pokud osoba, která zařizuje přepravu, uvedená v čl. 3 bodě 7 podbodě iv) nesplní kteroukoli z povinností zpětného převzetí uvedených v tomto článku nebo v článku 24, považují se pro účely těchto povinností zpětného převzetí za osobu, která zařizuje přepravu, prvotní původce odpadu, nový původce odpadu nebo osoba, která sbírá odpad, uvedení v čl. 3 bodě 7 podbodech i), ii) nebo iii), kteří zmocnili obchodníka nebo zprostředkovatele, aby jednal jejich jménem.

6.   Pokud osoba, která zařizuje přepravu, uvedená v čl. 3 bodě 7 podbodech i), ii) nebo iii) nesplní kteroukoli z povinností zpětného převzetí uvedených v tomto článku nebo v článku 24, považuje se pro účely těchto povinností zpětného převzetí za osobu, která zařizuje přepravu, držitel odpadu uvedený v čl. 3 bodě 7 podbodě v).

7.   Pokud není prakticky proveditelné, aby osoba, která zařizuje přepravu, nebo osoba považovaná za odpovědnou v souladu s odstavcem 5 nebo 6 splnila povinnosti zpětného převzetí stanovené v odstavci 4, je za subjekt odpovědný za splnění povinností podle tohoto článku považován příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem.

Článek 24

Náklady na zpětné převzetí, pokud přeprava nemůže být dokončena zamýšleným způsobem

1.   Náklady spojené s vrácením, využitím nebo odstraněním jiným způsobem odpadů z přepravy, kterou nelze dokončit zamýšleným způsobem, včetně nákladů na dopravu odpadu, využití nebo odstranění podle čl. 22 odst. 2 nebo 3, a dále nákladů na uskladnění podle čl. 22 odst. 10 ode dne, kdy se příslušný orgán místa odeslání dozví, že přepravu nebo využití či odstranění odpadů nelze dokončit zamýšleným způsobem, se účtují v tomto pořadí:

a)

prvotnímu oznamovateli, nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem b);

b)

fyzické nebo právnické osobě, které jsou za oznamovatele považována v souladu s čl. 22 odst. 11 nebo 12, nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem c);

c)

případně jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem d);

d)

příslušnému orgánu místa odeslání, nebo pokud ani to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem e);

e)

podle jiné dohody mezi dotčenými příslušnými orgány.

2.   Před účtováním nákladů jiné osobě než prvotnímu oznamovateli se použije finanční záruka nebo odpovídající pojištění podle článku 7. Pokud finanční záruka neexistuje nebo pokud náklady přesahují výši krytí finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, účtují se náklady v souladu s pořadím uvedeném v odstavci 1.

3.   Tento článek se použije obdobně na náklady spojené se zpětným převzetím nebo jiným využitím odpadů v souladu s článkem 23.

4.   Tímto článkem není dotčeno právo Unie a vnitrostátní právo týkající se odpovědnosti.

Článek 25

Zpětné převzetí odpadů v případě nedovolené přepravy

1.   Pokud příslušný orgán odhalí přepravu, kterou považuje za nedovolenou, neprodleně uvědomí ostatní dotčené příslušné orgány.

2.   Pokud lze odpovědnost za nedovolenou přepravu přičíst oznamovateli, příslušný orgán místa odeslání zajistí, že odpad převezme zpět:

a)

oznamovatel nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 6 nebo 7, za účelem zajištění jeho odstranění nebo využití; nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem c) tohoto odstavce; nebo pokud nebylo podáno oznámení, v souladu s písmenem b) tohoto odstavce;

b)

osoba, která je považována za oznamovatele v souladu s čl. 3 bodem 6, nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 6 nebo 7, za účelem zajištění jeho odstranění nebo využití; nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem c) tohoto odstavce;

c)

příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem za účelem zajištění jeho odstranění nebo využití;

3.   Povinnost zpětného převzetí stanovená v odstavci 2 se nepoužije, pokud dotčené příslušné orgány místa odeslání, příslušné orgány místa pro tranzit a příslušné orgány místa určení a případně oznamovatel nebo osoba, která je za oznamovatele považována, souhlasí a jsou toho názoru, že odpad může být:

a)

využit nebo odstraněn jiným způsobem v zemi určení, tranzitu nebo odeslání oznamovatelem nebo případně osobou, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 6 nebo 7, nebo pokud to není prakticky proveditelné, příslušným orgánem místa odeslání nebo fyzickou či právnickou osobou jednající jeho jménem; nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem b);

b)

využit nebo odstraněn jiným způsobem v jiné zemi oznamovatelem nebo případně osobou, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 6 nebo 7, nebo pokud to není prakticky proveditelné, příslušným orgánem místa odeslání nebo fyzickou či právnickou osobou jednající jeho jménem, pokud s tím všechny dotčené příslušné orgány souhlasí.

V případě vývozu nebo dovozu se využití nebo odstranění jiným způsobem dohodnutým podle prvního pododstavce uskuteční pouze tehdy, není-li prakticky proveditelné zpětné převzetí v souladu s odstavcem 2.

4.   V případě využití nebo odstranění jiným způsobem podle odstavce 3 zajistí oznamovatel nebo případně osoba, která je za oznamovatele považována v souladu s odstavcem 6 nebo 7, nebo pokud to není prakticky proveditelné, příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická či právnická osoba jednající jeho jménem, aby s daným odpadem bylo nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s článkem 59.

5.   Zpětné převzetí, využití nebo odstranění uvedené v odstavcích 2 a 3 se uskuteční do 30 dnů po dni, kdy se příslušný orgán místa odeslání dozví nebo je příslušnými orgány místa určení nebo příslušnými orgány pro tranzit zpraven o nedovolené přepravě a informován o příslušných důvodech, nebo v jiné lhůtě, na níž se dotčené příslušné orgány případně dohodnou. Tato zpráva může mimo jiné vyplývat z informací, které příslušným orgánům místa určení nebo příslušným orgánům pro tranzit poskytly ostatní příslušné orgány.

V případě zpětného převzetí odpadů podle odst. 2 písm. a), b) a c) se podá nové oznámení, ledaže se dotčené příslušné orgány dohodnou, že postačuje řádně odůvodněná žádost prvotního příslušného orgánu místa odeslání.

Je-li vyžadováno nové oznámení, podají je osoba nebo orgán určené v souladu s odstavcem 2.

Příslušné orgány nebrání vrácení odpadů z nedovolené přepravy ani proti němu nevznáší námitky. V případě využití nebo odstranění jiným způsobem uvedeným v odstavci 3 provedeného mimo zemi, kde byla nedovolená přeprava zjištěna, podá nové oznámení některá z osob nebo orgánů uvedených v uvedeném odstavci, a to v pořadí tam uvedeném.

Dotčené příslušné orgány podle potřeby spolupracují, aby zajistily, že odpad bude převzat zpět či využit nebo odstraněn jiným způsobem, jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3.

6.   Pokud oznamovatel uvedený v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodě iv) nesplní kteroukoli z povinností zpětného převzetí uvedených v tomto článku nebo v článku 26, jsou za oznamovatele pro účely těchto povinností zpětného převzetí považováni prvotní původce odpadu, nový původce odpadu nebo osoba, která sbírá odpad, uvedení v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodech i), ii) nebo iii), kteří zmocnili obchodníka nebo zprostředkovatele, aby jednal jejich jménem.

7.   Pokud oznamovatel uvedený v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodech i), ii) nebo iii) nesplní kteroukoli z povinností zpětného převzetí uvedených v tomto článku nebo v článku 26, je za oznamovatele pro účely těchto povinností zpětného převzetí považován držitel odpadu uvedený v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodě v).

8.   Pokud lze odpovědnost za nedovolenou přepravu přičíst příjemci, příslušný orgán místa určení zajistí, že je odpad využit nebo odstraněn způsobem šetrným k životnímu prostředí:

a)

příjemcem; nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem b);

b)

příslušným orgánem nebo fyzickou či právnickou osobou jednající jeho jménem.

Využití nebo odstranění uvedené v prvním pododstavci se uskuteční do 30 dnů ode dne, kdy se příslušný orgán místa určení dozví nebo je příslušnými orgány místa odeslání nebo pro tranzit zpraven o nedovolené přepravě a informován o důvodech, nebo v jiné lhůtě, na níž se dotčené příslušné orgány případně dohodnou. Tato zpráva může mimo jiné vyplývat z informací, které příslušným orgánům místa určení nebo příslušným orgánům pro tranzit poskytly ostatní příslušné orgány.

Dotčené příslušné orgány při využívání nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto odstavcem podle potřeby spolupracují.

9.   Pokud není nutné nové oznámení, vyplní nový průvodní doklad v souladu s články 15 nebo 16 osoba odpovědná za zpětné převzetí, nebo pokud to není prakticky proveditelné, prvotní příslušný orgán místa odeslání.

Pokud nové oznámení podá prvotní příslušný orgán místa odeslání, který provádí zpětné převzetí v souladu s odst. 2 písm. c), nevyžaduje se nová finanční záruka ani odpovídající pojištění.

10.   V případech, kdy odpovědnost za nedovolenou přepravu nelze přičíst oznamovateli ani příjemci, spolupracují dotčené příslušné orgány za účelem zajištění využití nebo odstranění odpadu.

11.   Pokud je nedovolená přeprava odhalena po dokončení předběžného využití nebo předběžného odstranění uvedeného v čl. 7 odst. 6, povinnost země odeslání převzít odpady zpět nebo zařídit využití nebo odstranění jiným způsobem končí, jakmile zařízení vystaví potvrzení uvedené v čl. 15 odst. 4.

Pokud zařízení vystaví potvrzení o využití nebo odstranění tak, že výsledkem je nedovolená přeprava, což má za následek uvolnění finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění, použije se odstavec 8 tohoto článku a čl. 26 odst. 2.

12.   Pokud je v členském státě odhalen odpad z nedovolené přepravy, odpovídá příslušný orgán s jurisdikcí pro oblast, ve které byl odpad odhalen, za zajištění toho, aby byla přijata opatření k bezpečnému uskladnění odpadů až do jejich vrácení nebo jiného než předběžného využití nebo jiného než předběžného odstranění jiným způsobem.

13.   Články 37, 39, 40 a případně zákazy vývozu obsažené v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 45 odst. 6 se nepoužijí v případech, kdy se odpady z nedovolené přepravy vrátí do země odeslání a tato země odeslání je zemí, na kterou se vztahují zákazy stanovené v uvedených ustanoveních.

14.   Pokud je přeprava podle čl. 4 odst. 4 nebo 5 považována za nedovolenou přepravu, použije se tento článek obdobně na osobu, která zařizuje přepravu, a na dotčené příslušné orgány.

15.   Tento článek se použije, aniž je dotčeno právo Unie a vnitrostátní právo týkající se odpovědnosti.

Článek 26

Náklady na zpětné převzetí odpadů v případě nedovolené přepravy

1.   Náklady spojené se zpětným převzetím nebo využitím nebo odstraněním jiným způsobem odpadů z nedovolené přepravy, včetně nákladů na dopravu odpadu, využití nebo odstranění podle čl. 25 odst. 2 nebo 3 a ode dne, kdy se příslušný orgán místa odeslání dozví, že se jedná o nedovolenou přepravu odpadů, náklady na uskladnění podle čl. 25 odst. 12, se účtují:

a)

oznamovateli nebo osobě, kteří jsou za oznamovatele považována, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 2 písm. a); nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem c); nebo pokud nebylo podáno oznámení, v souladu s písmenem b);

b)

osobě, která je za oznamovatele považována, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 2 písm. b), nebo případně jiným fyzickým či právnickým osobám; nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem c);

c)

příslušnému orgánu místa odeslání.

2.   Náklady spojené s využitím nebo odstraněním odpadů podle čl. 25 odst. 8, včetně případných nákladů na jejich dopravu a uskladnění podle čl. 25 odst. 12, se účtují příjemci; nebo není-li to prakticky proveditelné, příslušnému orgánu místa určení.

3.   Náklady spojené s využitím nebo odstraněním odpadů podle čl. 25 odst. 10, včetně případných nákladů na jejich dopravu a uskladnění podle čl. 25 odst. 12, se účtují:

a)

oznamovateli nebo osobě, která je za oznamovatele považována, v souladu s čl. 25 odst. 2 písm. b), čl. 25 odst. 6 nebo čl. 25 odst. 7 nebo příjemci nebo oběma podle rozhodnutí dotčených příslušných orgánů; nebo pokud to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem b);

b)

případně jiným fyzickým nebo právnickým osobám; nebo pokud ani to není prakticky proveditelné, v souladu s písmenem c);

c)

příslušným orgánům místa odeslání a místa určení.

4.   V případech, kdy bylo podáno oznámení a oznamovatel neplní své povinnosti týkající se účtovaných nákladů, použije se finanční záruka nebo odpovídající pojištění podle článku 7 před tím, než jsou náklady účtovány v souladu s odstavci 1, 2 nebo 3 jiné osobě než oznamovateli nebo příjemci. Pokud náklady přesahují výši krytí poskytovaného finanční zárukou nebo odpovídajícím pojištěním, účtují se náklady v souladu s odstavci 1, 2 a 3.

5.   Pokud je přeprava odpadů podle čl. 4 odst. 4 nebo 5 považována za nedovolenou, použije se tento článek obdobně na osobu, která zařizuje přepravu, a na dotčené příslušné orgány.

6.   Tento článek se použije, aniž je dotčeno právo Unie a vnitrostátní právo týkající se odpovědnosti.

KAPITOLA 5

Obecná ustanovení

Článek 27

Elektronické předkládání a výměna informací

1.   Následující informace a dokumenty se předkládají a vyměňují elektronicky prostřednictvím hlavního uzlu centrálního systému uvedeného v odstavci 3 nebo prostřednictvím jiných dostupných interoperabilních systémů nebo softwaru v souladu s odstavcem 4:

a)

v případě odpadů uvedených v čl. 4 odst. 1, 2 a 3:

i)

oznámení o přepravě podle článků 5 a 13;

ii)

žádosti o informace a dokumentaci podle článků 5 a 8;

iii)

informace a dokumentace podle článků 5 a 8;

iv)

informace a rozhodnutí podle článku 8;

v)

rozhodnutí týkající se oznámené přepravy a případně odvolání souhlasu podle článku 9;

vi)

informace a podmínky přepravy podle článku 10;

vii)

informace podle článku 11;

viii)

informace a námitky proti přepravě podle článku 12;

ix)

informace o rozhodnutích vydat předchozí souhlas pro specializovaná zařízení k využití odpadů podle čl. 14 odst. 8 a 10;

x)

informace a rozhodnutí podle čl. 14 odst. 12 a 15;

xi)

potvrzení o převzetí odpadů podle článků 15 a 16;

xii)

potvrzení o využití nebo odstranění podle článků 15 a 16;

xiii)

předchozí informace o skutečném zahájení přepravy podle článku 16;

xiv)

doklady, které mají být zpřístupněny v souladu s článkem 16;

xv)

informace podle článku 17;

b)

v případě odpadů uvedených v čl. 4 odst. 4 a 5 informace a dokumentace, jakož i potvrzení podle článku 18;

c)

případně informace a dokumenty týkající se postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu a obecných požadavků na informace podle článků 34 a 35 a hlav IV, V a VI.

2.   Aby bylo možné aktualizovat seznam informací a dokumentace vyžadované podle odstavce 1 s ohledem na veškeré změny systémů pro výměnu a předkládání elektronickou cestou, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 s cílem provádět změny seznamu informací a dokumentace.

3.   Komise provozuje centrální systém, který umožňuje elektronické předkládání a výměnu informací a dokumentů uvedených v odstavci 1. Tento centrální systém obsahuje hlavní uzel, který se používá pro výměnu informací a dokumentů uvedených v odstavci 1 mezi dostupnými systémy nebo softwarem pro elektronickou výměnu dat v reálném čase.

Hlavní uzel uvedený v prvním pododstavci se rovněž použije pro výměnu informací a dokumentů uvedených v odstavci 1 v reálném čase, a to v případě přepravy v rámci Unie s tranzitem přes třetí země, vývozu z Unie, dovozu do Unie a tranzitu přes území Unie; příslušné orgány, celní úřady vývozu, výstupu a vstupu, orgány zapojené do kontrol a hospodářské subjekty ve třetích zemích se s hlavním uzlem centrálního systému spojí buď prostřednictvím dostupného systému, nebo softwaru, přičemž se obdobně použije odstavec 4, nebo prostřednictvím internetových stránek uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

Tento centrální systém rovněž poskytne internetové stránky pro přípravu a zpracování informací a dokumentů uvedených v odstavci 1 v případě přepravy v rámci Unie, přepravy v rámci Unie s tranzitem přes třetí země, vývozu z Unie, dovozu do Unie a tranzitu přes území Unie. Tyto internetové stránky mohou používat příslušné orgány, orgány zapojené do kontrol a hospodářské subjekty v členských státech a ve třetích zemích, které nepoužívají systémy nebo software pro elektronickou výměnu dat, k přímému předkládání a výměně informací a dokumentů uvedených v odstavci 1 elektronickou cestou.

Software uvedený v prvním, druhém a třetím pododstavci je interoperabilní s centrálním systémem uvedeným v odstavci 3, umožňuje výměnu informací a dokumentů prostřednictvím tohoto centrálního systému v reálném čase a je provozován v souladu s požadavky a pravidly stanovenými v prováděcích aktech přijatých Komisí podle odstavce 5.

Centrální systém usnadňuje uchovávání dokumentů v souladu s článkem 20.

Tento centrální systém rovněž zajišťuje interoperabilitu s prostředím pro elektronické informace o nákladní dopravě podle nařízení (EU) 2020/1056.

Do čtyř let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v odstavci 5 Komise zajistí propojení tohoto centrálního systému s jednotným portálem Evropské unie pro oblast celnictví prostřednictvím jednotného celního portálu Evropské unie pro výměnu certifikátů zřízeného nařízením (EU) 2022/2399.

4.   Členské státy mohou provozovat své vlastní dostupné systémy nebo software, které příslušným orgánům, orgánům zapojeným do kontrol a případně hospodářským subjektům v členských státech umožňují vytvářet a zpracovávat informace uvedené v odstavci 1 a které rovněž umožňují elektronické předkládání a výměnu těchto informací a dokumentů. Členské státy zajistí, aby tyto systémy a software byly interoperabilní s centrálním systémem uvedeným v odstavci 3, byly provozovány v souladu s požadavky a pravidly stanovenými v prováděcích aktech přijatých Komisí podle odstavce 5 a umožňovaly výměnu informací a dokumentů prostřednictvím hlavního uzlu centrálního systému v reálném čase.

Systémy uvedené v prvním pododstavci usnadňují uchovávání dokumentů v souladu s článkem 20.

5.   Nejpozději do 21. května 2025 Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví:

a)

požadavky na interoperabilitu mezi centrálním systémem uvedeným v odstavci 3 a jinými systémy nebo softwarem uvedenými v odstavci 4, včetně protokolu pro výměnu údajů a datového modelu pro výměnu údajů uvedených v přílohách IA, IB a VII a potvrzení uvedeného v článku 15;

b)

veškeré další technické a organizační požadavky, včetně bezpečnostních aspektů, správy údajů a důvěrnosti údajů, které jsou nezbytné pro praktické provádění elektronického předkládání a výměny informací a dokumentů uvedených v odstavci 1 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (42).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 2.

6.   Komise každé dva roky přezkoumá funkčnost centrálního systému. Závěry přezkumu oznamuje Evropskému parlamentu a členským státům. Při přezkumu přihlíží ke zpětné vazbě od uživatelů, jako jsou příslušné orgány a oznamovatelé.

Článek 28

Jazyk

1.   Oznámení, informace, dokumentace či jiná sdělení předávaná podle ustanovení této hlavy se poskytují v jazyce, který je pro dotčené příslušné orgány přijatelný.

2.   Oznamovatel a příjemce, nebo případně osoba, která zařizuje přepravu poskytnou dotčeným příslušným orgánům na jejich žádost ověřené překlady sdělení uvedených v odstavci 1 do jazyka, který je pro ně přijatelný.

3.   Do 21. května 2028 Komise začlení do centrálního systému uvedeného v čl. 27 odst. 3 funkci, která zajistí neoficiální překlady sdělení uvedených v odstavci 1.

Článek 29

Klasifikace odpadu

1.   Při rozhodování, zda se předmět nebo látka vznikající při výrobním procesu, jehož prvotním cílem není výroba daného předmětu nebo látky, považuje za odpad, použijí členské státy článek 5 směrnice 2008/98/ES.

Při rozhodování, zda odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného postupu využití, již nebude považován za odpad, použijí členské státy článek 6 směrnice 2008/98/ES.

Při rozhodování, zda má být určitý předmět nebo látka považován za použité zboží, a nikoli za odpad, členské státy ověří, zda jsou splněny alespoň tyto podmínky:

a)

je jisté, že tento předmět nebo látka budou dále či znovu používány;

b)

předmět nebo látka mohou plnit svou zamýšlenou funkci bez rozsáhlých úprav;

c)

v příslušných případech prochází předmět nebo látka testy k ověření jejich plné funkčnosti;

d)

další používání je zákonné, což znamená, že předmět nebo látka splňují všechny příslušné požadavky na výrobky, ochranu životního prostředí a ochranu zdraví u konkrétního použití a nepovedou k celkovým nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví;

e)

předmět nebo látka jsou během dopravy, nakládky a vykládky řádně uchovávány a chráněny proti škodě.

Ustanovení třetího pododstavce se použijí, aniž jsou dotčeny čl. 23 odst. 2 a příloha VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (43) a čl. 72 odst. 2 a příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 (44).

2.   Nemohou-li se příslušné orgány místa odeslání a místa určení dohodnout na zařazení, pokud jde o rozlišení, co je a co není odpad, s ohledem na ustanovení odstavce 1 a na případné podmínky nebo rozhodnutí přijaté na úrovni Unie nebo členskými státy v souladu s články 5 nebo 6 směrnice 2008/98/ES, nakládá se s předmětem nebo látkou pro účely přepravy, jako by se jednalo o odpad. Tím není dotčeno právo země určení nakládat s přepravovaným materiálem po jeho doručení podle svých vnitrostátních právních předpisů, pokud jsou tyto předpisy v souladu s právem Unie nebo mezinárodním právem.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty za účelem stanovení podrobných kritérií pro jednotné uplatňování podmínek stanovených v odst. 1 třetím pododstavci na konkrétní látky nebo předměty, u nichž má rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem zvláštní význam pro vývoz odpadu z Unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 2.

4.   Pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení nemohou dohodnout, zda má být odpad určený k využití zařazen jako odpad uvedený v příloze III, IIIA, IIIB nebo IV nebo neuvedený v žádné z těchto příloh, vztahuje se na přepravu těchto odpadů čl. 4 odst. 2.

5.   Pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení nemohou dohodnout, zda se u postupu zpracování odpadů jedná o využití nebo odstranění, použijí se ustanovení tohoto nařízení pro odstranění.

6.   Za účelem usnadnění harmonizovaného zařazování odpadů uvedených v příloze III, příloze IIIA, příloze IIIB nebo příloze IV v Unii je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení stanovením kritérií, jako jsou prahové hodnoty kontaminace, na jejichž základě se některé odpady zařazují do přílohy III, IIIA, IIIB nebo IV.

7.   Pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení nemohou dohodnout, zda se u postupu zpracování odpadů jedná o předběžný nebo jiný než předběžný postup, použijí se ustanovení tohoto nařízení pro předběžné postupy.

Článek 30

Správní náklady

Příslušné dotčené orgány nebo orgány zapojené do kontrol mohou oznamovateli a případně osobě, která zařizuje přepravu, účtovat vhodné a přiměřené správní náklady na provádění postupů oznamování a dozoru a obvyklé náklady příslušných analýz a kontrol. Členské státy Komisi oznámí ustanovení uplatňovaná v souvislosti s těmito náklady na vnitrostátní úrovni. Komise tyto informace zveřejní.

Článek 31

Dohody pro příhraniční oblasti

1.   Ve výjimečných případech, a pokud takový krok odůvodňují zvláštní zeměpisné nebo demografické podmínky, mohou členské státy uzavírat dvoustranné dohody o zjednodušení postupu oznamování u přeprav zvláštních toků odpadu, pokud jde o přeshraniční přepravy do nejbližšího vhodného zařízení, které se nachází v příhraniční oblasti mezi těmito dvěma členskými státy.

2.   Dvoustranné dohody uvedené v odstavci 1 lze rovněž uzavřít, pokud se odpad přepravuje ze země odeslání a v této zemi se i zpracovává, ale přeprava se uskutečňuje tranzitem přes jiný členský stát.

3.   Členské státy mohou rovněž uzavřít dvoustranné dohody uvedené v odstavci 1 se zeměmi, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

Dohody uzavřené podle prvního pododstavce musí vyžadovat, aby se v dotčené zemi ESVO s odpadem nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s článkem 59.

4.   Dohody uzavřené podle tohoto článku se před jejich vstupem v platnost oznámí Komisi.

Článek 32

Přeprava mezi nejvzdálenějším regionem a členským státem, jehož je region součástí

Odchylně od čl. 9 odst. 1 a 2 lze u přepravy nejvzdálenějším regionem a členským státem, jehož je tento region součástí, která vyžaduje tranzit přes jiný členský stát, předpokládat tacitní souhlas příslušného orgánu pro tranzit, pokud není vznesena námitka do sedmi pracovních dnů ode dne, kdy byl oznamovatel v souladu s čl. 8 odst. 12 informován, že oznámení bylo řádně vyplněno. Tento tacitní souhlas je platný po tutéž dobu, která je uvedena v písemném souhlasu uděleném příslušným orgánem místa určení v souladu s čl. 9 odst. 1.

Článek 33

Přeprava z Faerských ostrovů do Dánska

Dánsko může přijmout rozhodnutí o zpracování odpadu dovezeného z Faerských ostrovů do Dánska, který nebyl přepraven tranzitem přes jinou zemi, podle článku 36 tohoto nařízení. Pokud Dánsko takové rozhodnutí přijme, oznámí jej Komisi.

KAPITOLA 6

Přeprava v rámci Unie s tranzitem přes třetí země

Článek 34

Přeprava odpadů určených k odstranění

Pokud je přeprava prováděna v rámci Unie s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí a jsou-li odpady určeny k odstranění, použijí se články 4 až 17 a článků 19 až 30 obdobně, s výhradou těchto úprav a dodatečných požadavků:

a)

ustanovení čl. 38 odst. 2 písm. a), c), d) a g) a čl. 38 odst. 3 písm. a) se použijí obdobně;

b)

je-li třetí země smluvní stranou Basilejské úmluvy a rozhodla-li se nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany Basilejské úmluvy v souladu s čl. 6 odst. 4 této úmluvy, má příslušný orgán pro tranzit mimo Unii 60 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí řádně vyplněného oznámení na poskytnutí tacitního souhlasu nebo na udělení písemného souhlasu s podmínkami nebo bez nich nebo

c)

není-li třetí země smluvní stranou Basilejské úmluvy, příslušný orgán místa odeslání se dotáže příslušného orgánu pro tranzit v této třetí zemi, zda si přeje zaslat svůj písemný souhlas s přepravou ve lhůtě dohodnuté mezi příslušnými orgány.

Článek 35

Přeprava odpadů určených k využití

1.   Pokud je přeprava prováděna v rámci Unie s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí Rady OECD o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití (45) (dále jen „rozhodnutí OECD“) a jsou-li odpady určeny k využití, použije se článek 34.

2.   Pokud je přeprava prováděna v rámci Unie, včetně přepravy mezi místy v témže členském státě, s tranzitem přes jednu nebo více třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, a jsou-li odpady určeny k využití, použijí se články 4 až 30 s výhradou následujících úprav a dodatečných požadavků:

a)

čl. 51 odst. 2 písm. c) a d) se použije obdobně;

b)

tacitní souhlas příslušného orgánu pro tranzit mimo Unii lze předpokládat, pokud nebyly vzneseny žádné námitky a byly splněny všechny stanovené podmínky, přeprava může být zahájena 30 dnů ode dne, kdy byl oznamovatel v souladu s čl. 8 odst. 12 informován, že oznámení bylo řádně vyplněno, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1.

HLAVA III

DOPRAVA ODPADŮ VÝHRADNĚ V RÁMCI ČLENSKÉHO STÁTU

Článek 36

Doprava odpadů výhradně v rámci členského státu

1.   Každý členský stát zavede vhodný režim pro dozor nad dopravou odpadů odehrávající se výhradně v jeho vnitrostátní jurisdikci a pro kontrolu této dopravy. Tento režim zohlední nutnost souladu se systémem Unie zavedeným hlavami II a VII.

2.   Členské státy uvědomí Komisi o svých režimech pro dozor nad dopravou odpadů a pro kontrolu této dopravy. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

HLAVA IV

VÝVOZ Z UNIE DO TŘETÍCH ZEMÍ

KAPITOLA 1

Vývoz odpadů určených k odstranění

Článek 37

Zákaz vývozu odpadů určených k odstranění

1.   Vývoz odpadů určených k odstranění z Unie je zakázán.

2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na vývoz odpadů určených k odstranění do zemí ESVO, které jsou rovněž smluvními stranami Basilejské úmluvy.

3.   Odchylně od odstavce 2 je vývoz odpadů určených k odstranění do země ESVO, která je smluvní stranou Basilejské úmluvy, zakázán:

a)

jestliže země ESVO zakazuje dovoz takových odpadů;

b)

nejsou-li dodrženy podmínky stanovené v čl. 11 odst. 1;

c)

jestliže se příslušný orgán místa odeslání může důvodně domnívat, že s odpadem nebude v zemi určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 59.

4.   Zákaz stanovený v odstavci 1 se nevztahuje na odpad, na který se vztahuje povinnost zpětného převzetí podle článku 22 nebo 25.

Článek 38

Postupy při vývozu odpadů určených k odstranění do zemí ESVO

1.   Pokud se odpad vyváží z Unie do země ESVO, která je smluvní stranou Basilejské úmluvy, a je určen k odstranění v této zemi, použijí se obdobně ustanovení hlavy II s úpravami a dodatečnými ustanoveními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2.   Použijí se tyto úpravy:

a)

oznamovatel podá v souladu s článkem 27 oznámení a další požadované informace a dokumentaci a současně toto oznámení a tyto další informace a dokumentaci poskytne poštou či případně faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem příslušnému orgánu místa určení a každému příslušnému orgánu pro tranzit mimo Unii, pokud tyto orgány nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 27 odst. 3; je-li použit e-mail s digitálním podpisem, nahrazuje tento digitální podpis razítko nebo podpis;

b)

oznamovatel v příloze k formuláři oznámení poskytne doklady o tom, že v zařízení, do kterého se odpad vyváží, byl proveden audit podle čl. 46 odst. 3, nepoužije-li se výjimka podle čl. 46 odst. 11;

c)

příslušný orgán místa odeslání a každý příslušný orgán pro tranzit v Unii informuje příslušný orgán místa určení a každý příslušný orgán pro tranzit mimo Unii o všech žádostech o informace a dokumentaci ze své strany a o svém rozhodnutí a případných podmínkách v souvislosti s plánovanou přepravou, a to poštou či případně faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem, pokud tyto příslušné orgány nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 27 odst. 3;

d)

informace, které mají být poskytnuty příslušnému orgánu místa určení a každému příslušnému orgánu pro tranzit mimo Unii podle článků 7, 8, 16 a 17, se poskytují poštou či případně faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem, pokud tyto příslušné orgány nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 27 odst. 3;

e)

oznamovatel zajistí, aby informace, které má zařízení poskytnout podle čl. 15 odst. 3 až 5 a čl. 16 odst. 5 a 6, byly zahrnuty do systému uvedeného v článku 27, pokud tyto příslušné orgány nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 27 odst. 3;

f)

případný příslušný orgán pro tranzit mimo Unii má 60 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí řádně vyplněného oznámení na to, aby poskytl tacitní souhlas, pokud se dotčená země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany Basilejské úmluvy v souladu s čl. 6 odst. 4 uvedené úmluvy, nebo udělil písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich;

g)

příslušný orgán místa odeslání v Unii přijme rozhodnutí o souhlasu s přepravou podle článku 9 až poté, co obdrží písemný souhlas příslušného orgánu místa určení a případně tacitní nebo písemný souhlas příslušného orgánu pro tranzit mimo Unii, a to nejdříve 61 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí řádně vyplněného oznámení příslušným orgánem pro tranzit mimo Unii, ledaže příslušný orgán místa odeslání má písemný souhlas ostatních dotčených příslušných orgánů, přičemž v takovém případě může přijmout rozhodnutí podle článku 9 před uplynutím stanovené lhůty.

3.   Použijí se tato dodatečná ustanovení:

a)

případný příslušný orgán pro tranzit v Unii vystaví oznamovateli potvrzení o přijetí řádně vyplněného oznámení a kopie poskytne ostatním dotčeným příslušným orgánům, pokud nemají přístup do systému uvedeného v článku 27;

b)

příslušný orgán místa odeslání a případný příslušný orgán pro tranzit v Unii informují celní úřad vývozu a celní úřad výstupu o svém rozhodnutí souhlasit s přepravou;

c)

kopii průvodního dokladu poskytne dopravce celnímu úřadu vývozu a celnímu úřadu výstupu buď poštou, či případně faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem, nebo pokud k němu mají celní úřad vývozu a celní úřad výstupu přístup, prostřednictvím centrálního systému uvedeného v čl. 27 odst. 3;

d)

jakmile odpad opustí území Unie, celní úřad výstupu informuje příslušný orgán místa odeslání v Unii o tom, že odpad Unii opustil;

e)

pokud příslušný orgán místa odeslání v Unii neobdrží do 42 dnů poté, kdy odpad opustil Unii, informace od zařízení o převzetí odpadu, informuje o tom neprodleně příslušný orgán místa určení prostřednictvím systému uvedeného v článku 27 nebo v souladu s článkem 72;

f)

smlouva uvedená v článku 6 obsahuje tyto podmínky:

i)

pokud zařízení vystaví nesprávné potvrzení o odstranění, což má za následek uvolnění finanční záruky, příjemce nese náklady spojené s povinností vrátit odpady do oblasti jurisdikce příslušného orgánu místa odeslání a z jejich využití nebo odstranění jiným způsobem šetrným k životnímu prostředí;

ii)

do tří dnů od převzetí odpadů určených k odstranění zašle zařízení oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie vyplněného průvodního dokladu, kromě potvrzení o odstranění odpadu uvedeného v bodě iii);

iii)

co nejdříve, avšak nejpozději do 30 dnů od dokončení odstranění, a v každém případě nejpozději do jednoho roku od převzetí odpadů zařízení na svou odpovědnost potvrdí, že odstranění bylo dokončeno, a zašle oznamovateli a dotčeným příslušným orgánům podepsané kopie průvodního dokladu, které obsahují toto potvrzení;

g)

oznamovatel do tří pracovních dnů od obdržení kopií uvedených v písm. f) podbodech ii) a iii) elektronicky zpřístupní informace v nich obsažené v souladu s článkem 27.

4.   Přeprava může být provedena, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a v příslušných případech pro tranzit mimo Unii a jsou splněny podmínky stanovené v těchto souhlasech nebo jejich přílohách;

b)

je zajištěno nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 59.

5.   Pokud se odpad vyváží, je určen k odstranění v zařízení, které je v zemi určení provozováno nebo jehož provozování je povoleno podle platného vnitrostátního práva.

6.   Pokud celní úřad vývozu nebo celní úřad výstupu odhalí nedovolenou přepravu, informuje o tom neprodleně příslušný orgán v zemi celního úřadu. Tento příslušný orgán:

a)

neprodleně informuje příslušný orgán místa odeslání v Unii o nedovolené přepravě;

b)

zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen a

c)

neprodleně oznámí rozhodnutí příslušného orgánu místa odeslání uvedenému v písmeni b) celnímu úřadu vývozu nebo celnímu úřadu výstupu, který nedovolenou přepravu zjistil.

KAPITOLA 2

Vývoz odpadu určeného k využití

Oddíl 1

Vývoz nebezpečného a některého jiného odpadu do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD

Článek 39

Zákaz vývozu nebezpečného a některého jiného odpadu

1.   Vývoz tohoto odpadu určeného k využití z Unie do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD, se zakazuje:

a)

odpady uvedené jako nebezpečné v části 1 přílohy V tohoto nařízení;

b)

odpady uvedené jako nebezpečné na seznamu odpadů uvedeném v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

c)

odpady uvedené v čl. 4 odst. 3 a odpady uvedené v části 2 přílohy V tohoto nařízení;

d)

plastový odpad zařazený pod položku B3011;

e)

odpady uvedené v příloze III nebo IIIB a směsi odpadů uvedené v příloze IIIA, které jsou natolik kontaminované jinými materiály, že rizika spojená s těmito odpady stoupají v míře postačující k tomu, aby se na ně s ohledem na nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze III směrnice 2008/98/ES vztahoval postup předchozího písemného oznámení a souhlasu, nebo že není možné odpady využít způsobem šetrným k životnímu prostředí;

f)

odpady nebo směsi odpadů, které obsahují perzistentní organické znečišťující látky nebo jsou jimi kontaminovány, a to v množstvích, která dosahují nebo překračují koncentrační limit uvedený v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021;

g)

nebezpečný odpad nezařazený pod jednu položku v příloze V tohoto nařízení nebo do seznamu odpadů uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

h)

směsi nebezpečných odpadů a směsi nebezpečných odpadů s nikoliv nebezpečnými odpady, které nejsou zařazeny pod jednu položku v příloze V tohoto nařízení nebo do seznamu odpadů uvedeného v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

i)

odpady oznámené zemí určení jako nebezpečné podle článku 3 Basilejské úmluvy;

j)

odpady, jejichž dovoz země určení zakázala;

k)

odpady, u nichž se příslušný orgán místa odeslání může důvodně domnívat, že s ním nebude v dotčené zemi určení nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 59;

2.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na odpad, na který se vztahuje povinnost zpětného převzetí podle článků 22 nebo 25.

3.   Členské státy mohou ve výjimečných případech na základě dokladů předložených oznamovatelem stanovit, že konkrétní nebezpečný odpad uvedený v příloze V tohoto nařízení nebo v seznamu odpadů uvedeném v článku 7 směrnice 2008/98/ES je vyloučen ze zákazu vývozu uvedeného v odstavci 1, pokud nevykazuje žádnou z vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, s přihlédnutím ke kritériím a použitelným mezním hodnotám a koncentračním limitům pro klasifikaci odpadu jako nebezpečného podle uvedené přílohy. Pokud byla nebezpečná vlastnost odpadu posouzena na základě zkoušky, jakož i za využití koncentrací nebezpečných látek uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, mají přednost výsledky zkoušky.

4.   Skutečnost, že odpad není uveden jako nebezpečný v příloze V nebo v seznamu odpadů podle článku 7 směrnice 2008/98/ES nebo že je uveden v části 1, seznamu B přílohy V, nevylučuje možnost charakterizovat ve výjimečných případech takovýto odpad jako nebezpečný odpad, na který se tedy vztahuje zákaz vývozu, pokud vykazuje některé z vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, přičemž se zohlední kritéria a použitelné mezní hodnoty a koncentrační limity pro klasifikaci odpadu jako nebezpečného podle uvedené přílohy. Pokud byla nebezpečná vlastnost odpadu posouzena na základě zkoušky, jakož i za využití koncentrací nebezpečných látek uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, mají přednost výsledky zkoušky.

5.   V případech uvedených v odstavcích 3 a 4 informuje dotčený příslušný orgán předpokládaný příslušný orgán místa určení před tím, než přijme rozhodnutí o souhlasu s plánovanou přepravou do této země. Před koncem každého kalendářního roku oznámí členské státy tyto případy Komisi. Komise předá tyto informace všem členským státům, sekretariátu Basilejské úmluvy, pokud se tyto informace týkají položky uvedené v Basilejské úmluvě, a sekretariátu OECD, pokud se tyto informace týkají položky uvedené v rozhodnutí OECD. Na základě poskytnutých informací může Komise předložit připomínky a je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem změny přílohy V.

Oddíl 2

Vývoz nikoliv nebezpečných odpadů do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD

Článek 40

Zákaz vývozu nikoliv nebezpečných odpadů

1.   Zakazuje se vývoz následujících dopadů určených k využití z Unie do zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD:

a)

nikoliv nebezpečné odpady uvedené v příloze III nebo IIIB a směsi nikoliv nebezpečných odpadů uvedené v příloze IIIA;

b)

nikoliv nebezpečné odpady a směsi nikoliv nebezpečných odpadů zahrnuté v seznamu odpadů podle článku 7 směrnice 2008/98/ES, pokud již nejsou uvedeny v příloze III, IIIA nebo IIIB;

c)

nikoliv nebezpečné odpady a směsi nikoliv nebezpečných odpadů, které nejsou zařazeny pod jednu položku v příloze III, IIIA nebo IIIB nebo na seznam odpadů uvedený v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

d)

nikoliv nebezpečné odpady zařazené pod položku AB130, AC250, AC260 nebo AC270.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na vývoz odpadu nebo směsí odpadů určených k využití do země uvedené na seznamu zemí sestaveném v souladu s článkem 41, pokud jsou vyváženy nikoliv nebezpečné odpady a směsi nikoliv nebezpečných odpadů uvedené na tomto seznamu.

Tento vývoz se může uskutečnit pouze za těchto podmínek:

a)

odpad směřuje do zařízení, které je podle vnitrostátních právních předpisů dotčené země oprávněno k jeho využití;

b)

odpad není určen k předběžným postupům, ledaže se všechny následné jiné než předběžné nebo předběžné postupy uskuteční v téže zemi určení nebo v jiných zemích, pro které je související odpad zařazen na seznam uvedený v článku 41.

3.   Vývoz povolený v souladu s odstavcem 2:

a)

v případě odpadů uvedených v příloze IX Basilejské úmluvy jiných než odpadů zařazených pod položku B3011 podléhá obecným požadavkům na informace stanoveným v článku 18, nebo pokud to dotčená země uvede v žádosti podle článku 42, postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu;

b)

v případě odpadů zařazených pod položku B 3011 podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu;

c)

v případě nikoliv nebezpečných odpadů a směsí nikoliv nebezpečných odpadů neuvedených v příloze IX Basilejské úmluvy podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu.

4.   V případě vývozu podle odstavce 2 se ustanovení hlavy II použijí obdobně.

Pokud takový vývoz podléhá obecným požadavkům na informace stanoveným v článku 18, zajistí osoba, která zařizuje přepravu, aby informace, které má zařízení poskytnout podle čl. 18 odst. 8 a 9, byly poskytnuty prostřednictvím systému uvedeného v článku 27, pokud toto zařízení není napojeno na systém uvedený v článku 27.

Pokud takový vývoz podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, použijí se postupy uvedené v článku 38 s těmito úpravami:

a)

čl. 4 odst. 5 a článek 14 se nepoužijí;

b)

jakmile vstoupí v platnost rozhodnutí o odstranění některé země nebo některých odpadů či směsí odpadů ze seznamu uvedeného v článku 41, odvolá příslušný orgán místa odeslání svůj písemný souhlas s oznámením týkajícím se této země nebo těchto odpadů či směsí odpadů.

Článek 41

Seznam zemí, do nichž je povolen vývoz nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití z Unie

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 80 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením seznamu zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a do kterých je povolen vývoz nikoliv nebezpečných odpadů a směsí nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití z Unie (dále jen „seznam zemí, do nichž je povolen vývoz“). Tento seznam zahrnuje země, které podaly žádost podle čl. 42 odst. 1 a prokázaly soulad s požadavky stanovenými v čl. 42 odst. 3, a to na základě posouzení provedeného Komisí podle článku 43, a souhlasily s tím, že budou uplatňovat čl. 42 odst. 5.

2.   Seznam uvedený v odstavci 1 zahrnuje tyto údaje:

a)

název zemí, do nichž je povolen vývoz nikoliv nebezpečných odpadů a směsí nikoliv nebezpečných odpadů určených k využití z Unie;

b)

konkrétní nikoliv nebezpečné odpady a směsi nikoliv nebezpečných odpadů, které jsou povoleny pro vývoz z Unie do každé země uvedené v písmenu a);

c)

informace, jako je internetová adresa, umožňující přístup k seznamu zařízení, která jsou podle vnitrostátních právních předpisů každé země uvedené v písmenu a) oprávněna k využívání odpadu a směsí odpadů uvedených v písmenu b);

d)

informace o případném zvláštním kontrolním postupu uplatňovaném podle vnitrostátních právních předpisů každé země uvedené v písmenu a) na dovoz odpadů uvedených v písmenu b), včetně informace o tom, zda dovoz odpadů uvedených v příloze IX Basilejské úmluvy podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 38.

3.   Seznam uvedený v odstavci 1 se přijme do 21. listopadu 2026, pokud v té době alespoň jedna země podala žádost podle čl. 42 odst. 1 nebo splňuje požadavky stanovené v čl. 42 odst. 3.

Do 21. srpna 2024 Komise kontaktuje všechny země, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a poskytne jim nezbytné informace o možnosti jejich zařazení na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz.

Pokud si země, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD, přejí být zařazeny na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz, přijatý do 21. listopadu 2026, podá svou žádost podle čl. 42 odst. 1 do 21. února 2025.

4.   Komise pravidelně, nejméně však každé dva roky po jeho sestavení, aktualizuje seznam zemí, do nichž je povolen vývoz, s cílem:

a)

přidat zemi, která splňuje požadavky stanovené v článku 42;

b)

odstranit zemi, která přestane splňovat požadavky stanovené v článku 42;

c)

aktualizovat informace uvedené v odstavci 2 na základě žádosti obdržené od dané země, a pokud se žádost týká přidání nových odpadů nebo směsí odpadů, za předpokladu, že dotčená země prokázala soulad s požadavky stanovenými v článku 42, pokud jde o dané nové odpady nebo směsi odpadů;

d)

vložit nebo odstranit jiný prvek, který je důležitý pro to, aby seznam obsahoval přesné a aktualizované informace.

5.   Po obdržení informací a dokladů uvedených v čl. 42 odst. 5 může Komise od dotčené země požadovat dodatečné informace, jimiž prokáže, že i nadále splňuje požadavky stanovené v čl. 42 odst. 3.

6.   Pokud jsou k dispozici informace, které věrohodným způsobem prokazují, že v případě země již zařazené na seznam uvedený v odstavci 1, již nejsou splněny požadavky stanovené v článku 42, vyzve Komise tuto zemi, aby poskytla své stanovisko k těmto informacím, a to nejpozději do dvou měsíců od vyzvání, spolu s příslušnými doklady, jimiž prokáže trvalý soulad s těmito požadavky. Tato lhůta může být prodloužena o další dva měsíce, pokud dotčená země podá odůvodněnou žádost o toto prodloužení.

7.   Pokud dotčená země neposkytne své stanovisko a požadované doklady ve lhůtě uvedené v odstavci 6 nebo pokud předložené doklady nepostačují k prokázání trvalého souladu s požadavky stanovenými v článku 42, odstraní Komise tuto zemi ze seznamu bez zbytečného odkladu.

8.   Komise se může kdykoli obrátit na zemi uvedenou v seznamu uvedeném v odstavci 1, aby získala informace, které jsou důležité pro zajištění toho, aby tato země i nadále splňovala požadavky stanovené v článku 42.

Článek 42

Požadavky pro zařazení na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz

1.   Země, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a které mají v úmyslu přijímat od Unie určitý odpad nebo směsi odpadů určené k využití uvedené v čl. 40 odst. 1, podá Komisi žádost, v níž uvedou, že jsou ochotny tento konkrétní odpad nebo směsi odpadů přijímat a být zařazeny na seznam uvedený v článku 41. Tato žádost a veškerá související dokumentace či jiná sdělení se předkládají v anglickém jazyce.

2.   Žádost podle odstavce 1 se podává na formuláři uvedeném v příloze VIII a obsahuje všechny informace v něm uvedené.

3.   Země podávající žádost prokáže, že zavedla a uskutečňuje veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby se s daným odpadem nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 59.

Za tímto účelem země podávající žádost prokáže, že:

a)

má komplexní strategii nebo plán nakládání s odpady, které se vztahují na celé její území a prokazují její schopnost a připravenost zajistit nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí. Tato strategie nebo plán obsahuje alespoň tyto prvky:

i)

roční množství celkového odpadu vyprodukovaného v zemi a roční množství odpadu, na který se vztahuje rozsah její žádosti („odpad, který je předmětem žádosti“), vyprodukovaného v zemi a odhadovaný vývoj tohoto množství v příštích deseti letech;

ii)

odhad současné kapacity pro nakládání s odpady obecně, jakož i odhad kapacity pro nakládání s odpady, na který se žádost vztahuje, a odhadovaný vývoj těchto kapacit v následujících deseti letech;

iii)

podíl domácího odpadu, který pochází z tříděného sběru, jakož i veškeré cíle a opatření ke zvýšení tohoto podílu v budoucnosti;

iv)

údaj o podílu domácího odpadu, na který se žádost vztahuje a který je ukládán na skládku, jakož i o veškerých cílech a opatřeních ke snížení tohoto podílu v budoucnu;

v)

údaj o podílu recyklovaného domácího odpadu a o možných cílech a opatřeních ke zvýšení tohoto podílu v budoucnosti;

vi)

informace o množství odpadu odhozeného mimo místa určená k odkládání odpadu a o opatřeních přijatých k prevenci a odklízení odpadků;

vii)

strategii, jak zajistit nakládání s odpady dováženými na její území způsobem šetrným k životnímu prostředí, včetně možného dopadu tohoto dovozu na nakládání s odpady vznikajícími v tuzemsku;

viii)

informace o metodice použité pro výpočet údajů uvedených v bodech i) až vi);

b)

má zaveden právní rámec pro nakládání s odpady, který zahrnuje alespoň tyto prvky:

i)

systém nebo systémy udělování povolení, licencí nebo registrací zařízením na zpracování odpadu;

ii)

systém nebo systémy udělování povolení, licencí nebo registrací pro dopravu odpadu;

iii)

ustanovení, která mají zajistit, že se zbytkovým odpadem vzniklým procesem využití odpadu, který je předmětem žádosti, je nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 59;

iv)

přiměřené kontroly znečištění vztahující se na nakládání s odpady, včetně emisních limitů na ochranu ovzduší, půdy a vody a opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z těchto činností;

v)

ustanovení o prosazování práva, kontrole a sankcích, jejichž cílem je zajistit provádění vnitrostátních a mezinárodních požadavků na nakládání s odpady a přepravu odpadů;

c)

je smluvní stranou mnohostranných dohod o životním prostředí uvedených v příloze VIII a přijala nezbytná opatření k plnění svých závazků podle těchto dohod;

d)

zavedla strategii pro prosazování vnitrostátních právních předpisů týkajících se nakládání s odpady a přepravy odpadů, která zahrnuje kontrolní a monitorovací opatření, včetně informací o počtu provedených kontrol přepravy odpadů a zařízení pro nakládání s odpady a o sankcích uložených v případě porušení příslušných vnitrostátních předpisů.

4.   Nejpozději do 21. května 2029 mohou země, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD a které mají v úmyslu přijímat od Unie k recyklaci plastové odpady uvedené v čl. 39 odst. 1 písm. d), podat Komisi žádost, v níž uvedou, že jsou ochotny takový odpad přijímat a být zařazeny na seznam uvedený v článku 41. Tato žádost a veškerá související dokumentace či jiná sdělení se předkládají v anglickém jazyce.

Vedle požadavků stanovených v odstavcích 2 a 3 prokáže žádající země rovněž všechny následující skutečnosti:

a)

má zaveden komplexní systém nakládání s odpady, který pokrývá celé její území a účinně zajišťuje tříděný sběr plastového odpadu;

b)

má zaveden právní rámec pro nakládání s odpady, který zahrnuje alespoň tyto prvky:

i)

zákaz otevřeného spalování a nekontrolovaného skládkování odpadu;

ii)

zákaz spalování a skládkování plastového odpadu, který pochází z tříděného sběru;

iii)

ustanovení o prosazování práva, kontrole a sankcích, jejichž cílem je zajistit provádění písmen a) a b) bodů i) a ii);

c)

dovoz plastového odpadu z Unie nemá nepříznivé účinky na nakládání s plastovým odpadem vyprodukovaným v dané zemi.

5.   Pokud dojde ke změně informací poskytnutých Komisi podle odstavce 3, země zařazené na seznam uvedený v článku 41 neprodleně poskytnou aktualizaci informací uvedených ve formuláři stanoveném v příloze VIII spolu s příslušnými doklady. Země zařazené na seznam uvedený v článku 41 v každém případě pět let poté, co byly na seznam poprvé zařazeny, poskytnou Komisi aktualizaci informací uvedených ve formuláři stanoveném v příloze VIII spolu s příslušnými doklady.

Článek 43

Posouzení žádosti o zařazení na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz

1.   Komise bez odkladu posoudí žádosti podané podle článku 42, a je-li toho názoru, že jsou splněny požadavky stanovené v uvedeném článku, zařadí zemi, která žádost podala, na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz. Posouzení vychází z informací a dokladů poskytnutých žádající zemí, jakož i z dalších relevantních informací, a určí, zda země podávající žádost splňuje požadavky stanovené v článku 42, včetně toho, zda zavedla a uskutečňuje veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby se s odpady a směsmi odpadů nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 59, a aby vývoz odpadu z Unie neměl nepříznivé účinky na nakládání s domácím odpadem v dotčené zemi. K provedení tohoto posouzení použije Komise jako východiska příslušná ustanovení právních předpisů a pokynů uvedených v příloze IX.

2.   Pokud Komise v průběhu svého posouzení dospěje k názoru, že informace poskytnuté zemí, která podává žádost, jsou neúplné nebo nedostatečné k prokázání souladu s požadavky stanovenými v článku 42, poskytne této zemi možnost poskytnout dodatečné informace nejpozději do tří měsíců. Tato lhůta může být prodloužena o další tři měsíce, pokud žádající země podá odůvodněnou žádost o takové prodloužení.

3.   Pokud země, která podává žádost, neposkytne dodatečné informace ve lhůtě uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo pokud jsou poskytnuté dodatečné informace stále považovány za neúplné nebo nedostatečné k prokázání souladu s požadavky stanovenými v článku 42, informuje Komise bez zbytečného odkladu zemi, která žádost podala, že nemůže být zařazena na seznam zemí, do nichž je vývoz povolen, a že její žádost již nebude zpracovávána. V takovém případě Komise informuje zemi, která žádost podala, rovněž o důvodech tohoto závěru. Země podávající žádost může podat novou žádost podle článku 42.

4.   Komise bez zbytečného odkladu posoudí žádosti podané podle čl. 42 odst. 4, a je-li toho názoru, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 42 odst. 3 a 4, je jí svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 80 akt v přenesené pravomoci za účelem zařazení země, která žádost podala, na seznam zemí, do nichž je povolen vývoz. K provedení tohoto posouzení použije Komise jako východiska příslušná ustanovení právních předpisů a pokynů uvedených v příloze IX.

Oddíl 3

Vývoz do zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD

Článek 44

Obecný režim pro vývoz odpadů

1.   Pokud jsou odpady uvedené v čl. 4 odst. 2 až 5 vyváženy z Unie a určeny k využití v zemích, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, a to s tranzitem přes země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, nebo bez něj, použijí se obdobně ustanovení hlavy II s úpravami a dodatečnými ustanoveními uvedenými v odstavcích 2, 3, 4 a 6.

2.   Použijí se tyto úpravy:

a)

oznamovatel v příloze k formuláři oznámení poskytne doklady o tom, že v zařízení, do kterého se odpady vyvážejí, byl proveden audit podle čl. 46 odst. 3, nepoužije-li se výjimka podle čl. 46 odst. 11;

b)

směsi odpadů uvedených v příloze IIIA určené pro předběžné postupy podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, pokud se případné následné předběžné nebo jiné než předběžné využití nebo následné jiné než předběžné odstranění má uskutečnit v zemi, na kterou se rozhodnutí OECD nevztahuje;

c)

odpad zařazený pod položku B 3011 podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu;

d)

odpad uvedený v příloze IIIB a přeprava odpadů určených k experimentálním zkouškám zpracování uvedeným v čl. 4 odst. 5 podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu;

e)

přeprava odpadů určených k laboratorní analýze uvedené v čl. 4 odst. 5 podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, s výjimkou případů, kdy bylo množství těchto odpadů v každém jednotlivém případě stanoveno na základě minimálního množství přiměřeně potřebného k provedení analýzy a nepřesahuje 25 kg, přičemž v takovém případě se použijí procesní požadavky podle článku 18;

f)

vývoz odpadu uvedeného v čl. 4 odst. 3 je zakázán;

g)

souhlas vyžadovaný podle článku 9 může příslušný orgán místa určení mimo Unii udělit ve formě tacitního souhlasu;

h)

příslušný orgán místa odeslání odvolá souhlas s přepravou určitého odpadu v souladu s článkem 9 poté, co vstoupí v platnost akt v přenesené pravomoci v souladu s čl. 45 odst. 6, který vývoz tohoto odpadu do dotčené země zakazuje;

i)

zařízení uvedené v čl. 15 odst. 3 a čl. 16 odst. 5 vystaví příslušné potvrzení do tří pracovních dnů od přijetí odpadu.

3.   Pokud jde o vývoz odpadu uvedeného v čl. 4 odst. 2, použijí se úpravy a dodatečná ustanovení uvedená v čl. 38 odst. 2 písm. a) až e) a čl. 38 odst. 3 písm. b) až g).

4.   Pokud jde o vývoz odpadu uvedeného v čl. 4 odst. 4, zajistí osoba, která zařizuje přepravu, aby informace, které má zařízení poskytnout podle čl. 18 odst. 8 a 9, byly zařazeny do systému uvedeného v článku 27, pokud tato zařízení nejsou napojena na systém uvedený v článku 27.

5.   Přeprava odpadů podléhajícího předchozímu písemnému oznámení a souhlasu se může uskutečnit pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, příslušných orgánů místa určení a případně příslušných orgánů pro tranzit nebo příslušné orgány místa určení a příslušné orgány pro tranzit mimo Unii poskytly tacitní souhlas nebo lze takový tacitní souhlas předpokládat a byly splněny podmínky stanovené v těchto souhlasech nebo v jejich přílohách;

b)

jsou dodržena ustanovení čl. 38 odst. 4 písm. b).

6.   Pokud se vývoz odpadu uvedeného v čl. 4 odst. 2 podle odstavce 1 uskutečňuje tranzitem přes zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, použijí se tyto úpravy:

a)

příslušný orgán pro tranzit země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, má 60 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí řádně vyplněného oznámení na to, aby poskytl tichý souhlas, pokud se dotčená země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany Basilejské úmluvy v souladu s čl. 6 odst. 4 uvedené úmluvy, nebo udělil písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich;

b)

příslušný orgán místa odeslání v Unii přijme rozhodnutí o souhlasu s přepravou podle článku 9 až poté, co obdrží tacitní nebo písemný souhlas od příslušného orgánu pro tranzit země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, a to nejdříve 61 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí řádně vyplněného oznámení příslušným orgánem pro tranzit mimo Unii, pokud příslušný orgán místa odeslání neobdrží písemný souhlas ostatních dotčených příslušných orgánů; v takovém případě může přijmout rozhodnutí podle článku 9 před uplynutím této lhůty.

7.   Pokud se odpad vyváží, musí být určen k využití v zařízení, které je v zemi určení provozováno nebo jehož provozování je povoleno podle platného vnitrostátního práva.

8.   Použije se čl. 38 odst. 6.

Článek 45

Sledování vývozu a ochranný postup

1.   Komise sleduje vývoz odpadů z Unie do zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, s cílem zajistit, aby tento vývoz nevedl v zemi určení k významným škodám na životním prostředí nebo lidském zdraví nebo aby daný odpad dovezený z Unie nebyl dále přepravován do třetích zemí. V rámci svého sledování Komise posuzuje žádosti fyzických nebo právnických osob, k nimž jsou připojeny příslušné informace a údaje, z nichž vyplývá, že ve třetí zemi, na niž se vztahuje rozhodnutí OECD, nakládání s odpady vyváženým z Unie nesplňuje požadavky na nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 59 nebo tento vývoz má významné nepříznivé dopady na nakládání s odpady vyprodukovanými v této zemi.

2.   V případech, kdy:

a)

nejsou k dispozici dostatečné důkazy, že země, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD, je schopna využít některý odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 59, a to i v důsledku vývozu těchto odpadů z Unie do dotčené země, nebo

b)

existují důkazy, že dotčená země nesplňuje požadavky článku 59 pro tento odpad, nebo

c)

existují důkazy, že vývoz odpadů z Unie má významné nepříznivé účinky na nakládání s odpady vyprodukovanými v dané zemi,

požádá Komise příslušné orgány dané země, aby do 60 dnů poskytly informace o podmínkách, za nichž je daný odpad využíván, o účinku vývozu odpadů z Unie na nakládání s odpady vyprodukovanými v této zemi a o schopnosti země nakládat s daným odpadem způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 59. Komise může tuto lhůtu prodloužit na základě odůvodněné žádosti dané země.

3.   Cílem žádosti uvedené v odstavci 2 je ověřit, zda daná země:

a)

zavedla a uplatňuje odpovídající právní rámec pro dovoz daných odpadů a nakládání s nimi způsobem šetrným k životnímu prostředí, a to v jak v případě dovezených, tak odpadů vyprodukovaných v dané zemi, jakož i odpovídající opatření k zajištění nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí se zbytkovým odpadem vzniklým využitím daného odpadu;

b)

zavedla podávání samostatných zpráv o množství odpadů vyprodukovaných v dané zemi a o množství odpadu, který byl do této země dovezen;

c)

má na svém území dostatečnou kapacitu umožňující nakládat s příslušným odpadem způsobem šetrným k životnímu prostředí, s přihlédnutím k objemu odpadu dováženého na její území;

d)

zavedla vhodnou strategii včetně opatření k zajištění toho, že dovoz tohoto odpadu nemá významné nepříznivé účinky na sběr odpadu vzniklého v tuzemsku a nakládání s ním;

e)

zavedla a provádí vhodná donucovací opatření s cílem zajistit, aby se s daným odpadem nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí, a řešit případnou nedovolenou přepravu nebo zpracování daného odpadu;

f)

v případě vývozu plastového odpadu uplatňuje požadavky s cílem zajistit, aby byl plastový odpad recyklován způsobem šetrným k životnímu prostředí a aby se se zbytkovým odpadem vzniklým procesem recyklace nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí, včetně zákazu otevřeného spalování nebo skládkování těchto odpadů. Cílem uvedené žádosti je dále ověřit, zda jsou prováděna opatření s cílem zabránit dovozu plastového odpadu z Unie, který by bránil tomu, aby bylo s plastovými odpady vyprodukovanými v dané zemi nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí, a zda byla přijata opatření, která mají zabránit přepravě dováženého plastového odpadu do jiných zemí. Musí být rovněž poskytovány informace o tom, že se v pravidelných intervalech provádějí zvláštní donucovací opatření a kontroly přepravy plastových odpadů a zařízení nakládajících s těmito odpady, aby se zmírnilo znečištění ovzduší, půdy, vody nebo mořského prostředí v souvislosti se špatným nakládáním s plastovými odpady.

4.   Pro účely ověřování uvedeného v odstavci 3 Komise v případě potřeby konzultuje příslušné zúčastněné strany.

5.   Komise provádí zvláštní kontroly vývozu plastového odpadu do zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD. Komise do 21. května 2026 posoudí, zda země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD a které dovážejí významné objemy plastového odpadu z Unie, splňují tento článek.

6.   Pokud v reakci na žádost uvedenou v odstavci 2 daná země neposkytne dostatečné doklady podle odstavce 3, že s odpadem se nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s článkem 59 nebo že odpad vyvážený z Unie nemá významné nepříznivé dopady na nakládání s odpady vyprodukovanými v dané zemi, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zákazem vývozu daného odpadu do této země.

Komise tento zákaz zruší pouze tehdy, pokud má dostatečné doklady o tom, že se s daným odpadem bude nakládat způsobem šetrným k životnímu prostředí a že odpad vyvážený z Unie nemá významné nepříznivé účinky na nakládání s odpady vyprodukovanými v této zemi.

KAPITOLA 3

Další povinnosti

Článek 46

Povinnosti vývozců

1.   Oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, vyváží odpad z Unie pouze tehdy, mohou -li prokázat, že zařízení, která mají odpad přijímat v zemi určení, s ním naloží způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 59.

2.   Oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, nevyváží odpad do zařízení, které nesplňuje kritéria stanovená v části B přílohy X.

3.   Za účelem splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, mající v úmyslu vyvážet odpad z Unie, zajistí, aby zařízení, jež budou s odpady nakládat v zemi určení, byla podrobena auditu.

Tento audit provádí třetí strana, která je nezávislá na oznamovateli, jakož i osobě, která zařizuje přepravu, a na kontrolovaném zařízení a má odpovídající kvalifikaci v oblasti auditů a nakládání s odpady.

Při zadávání auditu oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, ověří, zda třetí strana splňuje požadavky stanovené v části A přílohy X a že byla pověřena nebo akreditována vnitrostátním orgánem k provádění auditů ve smyslu tohoto článku.

4.   Audit uvedený v odstavci 3 zahrnuje fyzické kontroly i kontroly dokladů a ověřuje soulad dotčeného zařízení s kritérii stanovenými v části B přílohy X.

5.   Oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, mající v úmyslu vyvážet odpad, zajistí před vývozem odpadu, aby zařízení, které bude s odpady nakládat v zemi určení, bylo podrobeno auditu uvedenému v odstavci 3, který byl proveden nejvýše dva roky před vývozem odpadu do daného zařízení a prokázal, že zařízení splňuje kritéria stanovená v části B přílohy X.

Za účelem splnění této povinnosti oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, buď:

a)

zadá provedení auditu v souladu s tímto článkem;

b)

získá zprávu o auditu zadaném v souladu s tímto článkem jiným oznamovatelem nebo osobou, která zařizuje přepravu, zpřístupněnou v souladu s odstavcem 6, a to poté, co ověří, že audit byl proveden v souladu s odstavci 3 a 4 a prokázal, že zařízení splňuje kritéria stanovená v části B přílohy X, nebo

c)

získá zprávu o auditu zadaném v souladu s tímto článkem samotným zařízením, která byla oznámena rejstříku uvedenému v odstavci 8 v souladu s odst. 7 druhým pododstavcem, poté co ověří, že audit byl proveden v souladu s odstavci 3 a 4 a prokáže, že zařízení splňuje kritéria stanovená v části B přílohy X.

Oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, rovněž neprodleně zadá provedení auditu ad hoc, pokud obdrží důvěryhodné informace o tom, že zařízení již nesplňuje kritéria stanovená v části B přílohy X. Pokud audit ad hoc prokáže, že zařízení již nesplňuje kritéria stanovená v části B přílohy X, oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, okamžitě zastaví vývoz odpadu do tohoto zařízení a uvědomí o tom příslušné orgány místa odeslání.

6.   Oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, která zadala nebo provedla audit pro dané zařízení v souladu s odstavcem 3, zajistí, aby byl tento audit za spravedlivých obchodních podmínek k dispozici jiným oznamovatelům nebo osobám, jež zařizují přepravu a majícím v úmyslu vyvážet odpad do dotčeného zařízení.

7.   Oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, oznámí Komisi audity zadané podle odstavce 3 a 5, které prokázaly, že zařízení splňuje kritéria stanovená v části B přílohy X. Oznámení obsahuje tyto informace:

a)

název a kontaktní údaje zařízení, které bylo podrobeno auditu;

b)

jméno a kontaktní údaje oznamovatele nebo osoby, jež zařizuje přepravu, kteří zadali audit;

c)

název či jméno a kontaktní údaje třetí strany, která audit provedla;

d)

datum auditu;

e)

druhy odpadu, jak jsou uvedeny v příloze III, IIIA, IIIB, IV a na seznamu odpadů uvedeném v článku 7 směrnice 2008/98/ES;

f)

způsoby využití (kódy R), jak jsou uvedeny v příloze II směrnice 2008/98/ES.

Oznamovatel nebo osoba, která přepravu zařizuje, mohou oznámit Komisi audit zadaný samotným auditovaným zařízením za předpokladu, že oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, ověřili, že audit byl proveden v souladu s odstavci 3 a 4 a prokázal, že zařízení splňuje kritéria stanovená v části B přílohy X. Tato oznámení musí obsahovat informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a c) až f).

8.   Komise zřídí rejstřík informací obdržených v souladu s odstavcem 7 a udržuje jej aktualizovaný. Komise informace obsažené v rejstříku zveřejní.

9.   Na žádost příslušného orgánu nebo orgánu zapojeného do kontrol poskytne oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, doklady o tom, že audity uvedené v odstavci 3 byly provedeny ve všech zařízeních, do nichž daný odpad vyváží. Tyto doklady se předkládají v jazyce, který je pro tyto orgány přijatelný.

10.   Oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, vyvážející odpad mimo Unii každoročně zveřejňuje elektronickou cestou informace o tom, jak plní své povinnosti podle tohoto článku.

11.   Uznává-li mezinárodní dohoda mezi Unií a třetí zemí, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD, že zařízení v této třetí zemi budou nakládat s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 59, a v souladu s kritérii stanovenými v části B přílohy X, jsou oznamovatelé nebo osoby, které zařizují přepravu, mající v úmyslu vyvážet odpady do této třetí země, osvobozeni od povinnosti uvedené v odstavcích 3 až 7 a 9.

Pokud oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, vyvážející odpad z Unie do zařízení ve třetí zemi, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu, obdrží důvěryhodné informace o tom, že zařízení přestalo splňovat kritéria stanovená v příloze X, provedou neprodleně audit ad hoc. Oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, v takovém případě oznámí tyto důvěryhodné informace a své plány na provedení auditu ad hoc příslušným orgánům místa odeslání.

Pokud audit ad hoc prokáže, že zařízení již nesplňuje kritéria stanovená v části B přílohy X, oznamovatel nebo osoba, která zařizuje přepravu, okamžitě zastaví vývoz odpadů do tohoto zařízení a uvědomí o tom příslušné orgány místa odeslání.

12.   Komise příslušné mezinárodní dohody uvedené v odstavci 11 zveřejní na svých internetových stránkách.

13.   Komise může přijmout pokyny pro uplatňování tohoto článku.

Článek 47

Povinnosti členských států vývozu

1.   V případě vývozu z Unie přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické a fyzické osoby v jejich vnitrostátní jurisdikci nevyvážely odpad v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro takový vývoz stanovené v článcích 39 až 46 nebo pokud se s vyváženým odpadem nenakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s článkem 59.

2.   Pokud mají členské státy k dispozici důvěryhodné informace, z nichž vyplývá, že fyzické nebo právnické osoby vyvážející odpad z Unie neplní své povinnosti podle článku 46, provedou nezbytná ověření.

KAPITOLA 4

Obecná ustanovení

Článek 48

Vývoz do Antarktidy

Vývoz odpadů z Unie do Antarktidy se zakazuje.

Článek 49

Vývoz do zámořských zemí nebo území

1.   Vývoz odpadů z Unie do zámořské země nebo území se zakazuje, pokud jsou tyto odpady určené k odstranění v této zemi nebo na tomto území.

2.   Pokud jde o vývoz odpadů určených k využití v zámořských zemích nebo územích, použije se obdobně zákaz uvedený v článku 39.

3.   Pokud jde o vývoz odpadů určených k využití v zámořských zemích nebo územích, na které se nevztahuje zákaz uvedený v článku 39, použijí se obdobně ustanovení hlavy II.

HLAVA V

DOVOZ ZE TŘETÍCH ZEMÍ DO UNIE

KAPITOLA 1

Dovoz odpadů určených k odstranění

Článek 50

Zákaz dovozu odpadů určených k odstranění

1.   Dovoz odpadů určených k odstranění do Unie se zakazuje s výjimkou dovozu pocházejícího:

a)

ze zemí, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy;

b)

z jiných zemí, se kterými Unie nebo Unie a její členské státy uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání, které jsou slučitelné s právními předpisy Unie a v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy;

c)

z jiných zemí, se kterými jednotlivé členské státy uzavřely dvoustranné dohody nebo ujednání podle odstavce 2, nebo

d)

z jiných oblastí v případech, kdy z výjimečných důvodů během krizových situací, operací k nastolení nebo udržení míru nebo z důvodu války nelze uzavřít dvoustranné dohody nebo ujednání podle písmen b) nebo c) nebo kdy příslušný orgán v zemi odeslání buď nebyl určen, nebo nemůže jednat.

2.   Ve výjimečných případech mohou členské státy uzavírat dvoustranné dohody a ujednání o odstranění určitých odpadů v těchto členských státech, pokud by v zemi odeslání nebylo s těmito odpady nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Tyto dohody a ujednání:

a)

musí být slučitelné s právem Unie a v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy;

b)

musí zaručovat, že odstranění bude provedeno ve schváleném zařízení a bude v souladu s požadavky na nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí podle čl. 59 odst. 1 tohoto nařízení, článku 13 směrnice 2008/98/ES a dalších právních předpisů Unie o odpadech, zejména právních předpisů Unie uvedených v příloze IX části 1;

c)

zaručují, že odpad vznikl v zemi odeslání a že jeho odstranění bude provedeno výhradně v členském státě, který dohodu nebo ujednání uzavřel, a

d)

jsou oznámeny Komisi před uzavřením nebo v mimořádných situacích nejpozději do jednoho měsíce po uzavření.

3.   Dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání uvedené v odst. 1 písm. b) a c) jsou založeny na procesních požadavcích článku 51.

4.   Od zemí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) se vyžaduje, aby příslušnému orgánu členského státu určení předem podaly řádně odůvodněnou žádost založenou na skutečnosti, že nemají a nemohou přiměřeným způsobem získat technickou kapacitu a nezbytná zařízení pro odstranění odpadů způsobem šetrným k životnímu prostředí, jak je uvedeno v článku 59.

Článek 51

Procesní požadavky při dovozu odpadů určených k odstranění během krizových situací, operací k nastolení nebo udržení míru nebo z důvodu války

1.   Pokud se do Unie dováží odpad určený k odstranění ze zemí, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy, nebo v případech uvedených ve čl. 50 odst. 1 písm. d) se použijí obdobně ustanovení hlavy II s úpravami a dodatečnými ustanoveními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2.   Použijí se tyto úpravy:

a)

oznamovatel, který není usazen v Unii a nemá přístup k systému uvedenému v článku 27, může podat oznámení a další případně požadované informace a dokumentaci dotčeným příslušným orgánům poštou nebo případně faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem; je-li použit e-mail s digitálním podpisem, nahrazuje tento digitální podpis razítko nebo podpis;

b)

oznamovatel nebo v případě, že oznamovatel není usazen v Unii a nemá přístup do systému uvedeného v článku 27, příslušný orgán místa určení v Unii zajistí, aby do tohoto systému byly zahrnuty všechny relevantní informace, mezi něž patří alespoň formulář oznámení včetně případných příloh, průvodní doklad včetně případných příloh, písemné souhlasy informace o tacitních souhlasech a příslušné podmínky;

c)

příslušný orgán místa určení a každý příslušný orgán pro tranzit v Unii informuje příslušný orgán místa odeslání a každý příslušný orgán pro tranzit mimo Unii o všech žádostech o informace a dokumentaci ze své strany a o svém rozhodnutí ohledně plánované přepravy, a to poštou, či případně faxem e-mailem s digitálním podpisem, pokud tyto příslušné orgány nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 27 odst. 3;

d)

informace, které mají být poskytnuty příslušnému orgánu místa odeslání a každému příslušnému orgánu pro tranzit mimo Unii podle článků 7, 8, 16 a 17, se poskytují poštou či případně faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem, pokud tyto příslušné orgány nejsou napojeny na systém uvedený v článku 27;

e)

příslušný orgán pro tranzit mimo Unii má 60 dnů ode dne předání potvrzení o přijetí řádně vyplněného oznámení na to, aby poskytl tacitní souhlas, pokud se dotčená země rozhodla nevyžadovat předchozí písemný souhlas a informovala o tom ostatní smluvní strany Basilejské úmluvy v souladu s čl. 6 odst. 4 uvedené úmluvy, nebo udělil písemný souhlas s podmínkami nebo bez nich;

f)

v případech uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. d), které se týkají krizových situací, operací k nastolení nebo udržení míru, nebo které se týkají války, se nevyžaduje souhlas příslušných orgánů místa odeslání.

3.   Použijí se tato dodatečná ustanovení:

a)

příslušný orgán místa určení může v případě potřeby po přezkoumání výše krytí jakékoli finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění stanovené oznamovatelem vyžadovat finanční záruku nebo odpovídající pojištění či dodatečnou finanční záruku nebo odpovídající pojištění;

b)

příslušný orgán pro tranzit v Unii vystaví oznamovateli potvrzení o přijetí řádně vyplněného oznámení a kopie poskytne ostatním dotčeným příslušným orgánům, pokud nemají přístup do systému uvedeného v článku 27;

c)

příslušný orgán místa určení a každý příslušný orgán pro tranzit v Unii informuje celní úřad vstupu o svém rozhodnutí souhlasit s přepravou;

d)

dopravce doručí kopii průvodního dokladu celnímu úřadu vstupu buď poštou, nebo případně faxem nebo e-mailem s digitálním podpisem nebo prostřednictvím centrálního systému uvedeného v čl. 27 odst. 3, pokud k nim má celní úřad vstupu přístup, a

e)

jakmile celní orgány při vstupu odpad propustí do celního režimu, celní úřad vstupu informuje příslušný orgán místa určení a případně příslušný orgán pro tranzit v Unii, že daný odpad vstoupil do Unie.

4.   Přeprava může být provedena, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit a jsou splněny podmínky stanovené v těchto souhlasech nebo jejich přílohách;

b)

byla uzavřena smlouva mezi oznamovatelem a příjemcem podle článku 6, která je účinná;

c)

byla zřízena finanční záruka nebo odpovídající pojištění uvedené v článku 7, které jsou účinné; a

d)

je zajištěno nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 59.

5.   Pokud celní úřad vstupu odhalí nedovolenou přepravu, neprodleně o tom uvědomí příslušný orgán v zemi daného celního úřadu. Tento příslušný orgán:

a)

informuje neprodleně příslušný orgán místa určení v Unii o nedovolené přepravě a tento příslušný orgán následně informuje příslušný orgán místa odeslání mimo Unii;

b)

zajistí zadržení odpadu, dokud příslušný orgán místa odeslání mimo Unii nerozhodne jinak a neoznámí toto rozhodnutí písemně příslušnému orgánu v zemi celního úřadu, ve které je odpad zadržen;

c)

neprodleně oznámí rozhodnutí příslušného orgánu místa odeslání podle písmene b) celnímu úřadu vstupu, který nedovolenou přepravu odhalil.

6.   Pokud ozbrojené síly nebo pomocné organizace dovážejí odpady, které vytvářejí během krizových situací nebo operací k nastolení nebo udržení míru, nebo pokud tyto odpady dovážejí fyzické nebo právnické osoby jednající jejich jménem, informují tyto subjekty o této přepravě a jejím místě určení předem každá příslušný orgán pro tranzit a příslušný orgán místa určení v Unii nebo v naléhavých případech, kdy zařízení k odstranění nebo využití není v době přepravy známo, příslušný orgán odpovědný za oblast prvního místa určení.

Informace poskytnuté podle prvního pododstavce musí doprovázet přepravu, pokud nejsou poskytnuty prostřednictvím systému uvedeného ve článku 27.

7.   Komise přijme prováděcí akt, v němž upřesní informace, které mají být poskytovány v souladu s odstavcem 6 prvního pododstavce, a příslušný harmonogram.

Tyto informace musí být dostatečné k tomu, aby umožnily orgánům provádět kontroly a poskytovat podrobné údaje o osobách podílejících se na přepravě, datum přepravy, množství odpadů, identifikaci odpadů, určení a složení odpadů, zařízení k využití nebo odstranění, kód využití nebo odstranění a dotčené země.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 2.

KAPITOLA 2

Dovoz odpadů určených k využití

Článek 52

Zákaz dovozu odpadů určených k využití

1.   Dovoz odpadů určených k využití do Unie se zakazuje s výjimkou dovozu pocházejícího:

a)

ze zemí, na které se vztahuje rozhodnutí OECD;

b)

z jiných zemí, které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy;

c)

z jiných zemí, se kterými Unie nebo Unie a její členské státy uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání, které jsou slučitelné s právem Unie a v souladu s článkem 11 Basilejské úmluvy;

d)

z jiných zemí, se kterými jednotlivé členské státy uzavřely dvoustranné dohody nebo ujednání podle odstavce 2;

e)

z jiných oblastí v případech, kdy z výjimečných důvodů během krizových situací, operací k nastolení nebo udržení míru nebo z důvodu války nelze uzavřít dvoustranné dohody nebo ujednání podle písmen c) nebo d) nebo kdy příslušný orgán v zemi odeslání buď nebyl určen, nebo nemůže jednat.

2.   Ve výjimečných případech mohou jednotlivé členské státy uzavírat dvoustranné dohody a ujednání o využití určitých odpadů v těchto členských státech, pokud by v zemi odeslání nebylo s těmito odpady nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

V těchto případech se použije čl. 50 odst. 2 druhý pododstavec.

3.   Dvoustranné nebo mnohostranné dohody či ujednání uzavřené podle odst. 1 písm. c) a d) jsou založeny na procesních požadavcích stanovených v článku 51 v rozsahu, v jakém se na ně daný článek vztahuje.

Článek 53

Procesní požadavky při dovozu ze země, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD, nebo z jiných oblastí během krizových situací, operací k nastolení nebo udržení míru nebo z důvodu války

1.   Pokud se do Unie dováží odpad určený k využití ze zemí nebo přes země, na které se vztahuje rozhodnutí OECD, nebo v případech uvedených ve čl. 52 odst. 1 písm. e), použijí se obdobně ustanovení hlavy II s úpravami a dodatečnými ustanoveními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

2.   Použijí se tyto úpravy:

a)

souhlas vyžadovaný podle článku 9 může příslušný orgán místa odeslání mimo Unii udělit ve formě tacitního souhlasu;

b)

přeprava odpadů určených k experimentálním zkouškám zpracování uvedeným v čl. 4 odst. 5 podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu;

c)

přeprava odpadů určených k laboratorní analýze uvedené v čl. 4 odst. 5 podléhá postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu, s výjimkou případů, kdy bylo množství tohoto odpadu stanoveno na základě minimálního množství přiměřeně potřebného k provedení analýzy v každém jednotlivém případě a nepřesahuje 25 kg, přičemž v takovém případě se použijí procesní požadavky podle článku 18;

d)

použijí se ustanovení čl. 51 odst. 2 písm. a) až e);

e)

zařízení uvedené v čl. 15 odst. 3 a čl. 16 odst. 5 vystaví příslušné potvrzení do tří pracovních dnů od přijetí odpadu.

3.   Použije se rovněž čl. 51 odst. 3.

4.   Přeprava může být provedena, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit nebo byl poskytnut tacitní souhlas příslušného orgánu místa odeslání mimo Unii nebo jej lze předpokládat a jsou splněny podmínky stanovené v příslušných rozhodnutích;

b)

byly splněny podmínky stanovené v čl. 51 odst. 4 písm. b), c) a d);

5.   Použijí se ustanovení čl. 51 odst. 5 a 6.

Článek 54

Procesní požadavky při dovozu ze země nebo přes zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD

Pokud jsou odpady určené k využití dováženy do Unie ze země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, nebo přes kteroukoli zemi, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD a která je rovněž smluvní stranou Basilejské úmluvy, použije se obdobně článek 51.

KAPITOLA 3

Další povinnosti

Článek 55

Povinnosti příslušných orgánů místa určení v Unii

1.   V případě dovozů do Unie příslušný orgán místa určení v Unii požaduje a přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby se s veškerými odpady přepravovanými do oblasti jeho jurisdikce v průběhu celé přepravy včetně využití nebo odstranění v zemi určení nakládalo tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví, způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s článkem 59 tohoto nařízení a v souladu s článkem 13 směrnice 2008/98/ES a s ostatními právními předpisy Unie o odpadech, zejména právními předpisy Unie uvedenými v části 1 přílohy IX.

2.   Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 rovněž zakáže dovoz odpadů ze třetích zemí, pokud se může důvodně domnívat, že s odpadem nebude nakládáno v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1.

KAPITOLA 4

Dovoz ze zámořských zemí nebo území

Článek 56

Dovoz ze zámořských zemí nebo území

1.   Pokud se do Unie dováží odpad ze zámořských zemí nebo území, použije se obdobně hlava II.

2.   Zámořská země nebo území a členský stát, s nímž jsou spojeny, mohou na přepravu ze zámořské země nebo území do tohoto členského státu použít vnitrostátní postupy daného členského státu v případě, že se na přepravě jako země tranzitu nepodílejí žádné jiné země. Pokud členské státy uplatňují na takovou přepravu vnitrostátní postupy, oznámí tyto postupy Komisi.

HLAVA VI

TRANZIT PŘES UNII ZE TŘETÍCH ZEMÍ A DO TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 57

Tranzit odpadů určených k odstranění přes Unii

Pokud jsou odpady určené k odstranění přepravovány přes členské státy ze třetích zemí a do třetích zemí, použije se obdobně článek 51 s těmito úpravami a dodatečnými ustanoveními:

a)

první a poslední příslušný orgán pro tranzit v Unii ve vhodných případech informují celní úřad vstupu a celní úřad výstupu o svých rozhodnutích o souhlasu s přepravou, nebo pokud poskytly tacitní souhlas o potvrzení v souladu s čl. 51 odst. 3 písm. b);

b)

jakmile odpad opustí Unii, informuje celní úřad výstupu příslušné orgány pro tranzit v Unii, že odpad opustil Unii;

c)

příslušný orgán pro tranzit v Unii může v případě potřeby požadovat finanční záruku nebo rovnocenné pojištění nebo dodatečnou finanční záruku nebo rovnocenné pojištění po přezkoumání výše krytí jakékoli finanční záruky nebo rovnocenného pojištění stanovené oznamovatelem.

Článek 58

Tranzit odpadů určených k využití přes Unii

1.   Pokud jsou odpady určené k odstranění přepravovány přes členské státy ze země a do země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, použije se obdobně článek 57.

2.   Pokud jsou odpady určené k odstranění přepravovány přes členské státy ze země a do země, na kterou se vztahuje rozhodnutí OECD, použije se obdobně článek 53 s těmito úpravami a dodatečnými ustanoveními:

a)

první a poslední příslušný orgán pro tranzit v Unii případně informují celní úřad vstupu a celní úřad výstupu o svých rozhodnutích o souhlasu s přepravou, nebo pokud poskytly tichý souhlas o potvrzení v souladu s čl. 51 odst. 3 písm. b);

b)

jakmile odpad opustí Unii, informuje celní úřad výstupu příslušné orgány pro tranzit v Unii, že odpad opustil Unii;

c)

příslušný orgány pro tranzit v Unii může v případě potřeby požadovat finanční záruku nebo odpovídající pojištění nebo dodatečnou finanční záruku nebo odpovídající pojištění, a to po přezkoumání výše krytí jakékoli finanční záruky nebo odpovídající pojištění stanovené oznamovatelem.

3.   Pokud se odpad určený k využití přepravuje přes členské státy ze země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí OECD, do země, na kterou se rozhodnutí OECD vztahuje, nebo naopak, použije se odstavec 1 na zemi, na kterou se rozhodnutí OECD nevztahuje, a odstavec 2 na zemi, na kterou se rozhodnutí OECD vztahuje.

HLAVA VII

NAKLÁDÁNÍ ZPŮSOBEM ŠETRNÝM K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ A PROSAZOVÁNÍ PRÁVA

KAPITOLA 1

Nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí

Článek 59

Nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí

1.   Původce odpadu, oznamovatel, osoba, která zařizuje přepravu, nebo jiné podniky, které se podílejí na přepravě odpadů nebo na jejich využití či odstranění, podniknou nezbytné kroky k zajištění toho, aby se s odpady v průběhu celé přepravy a během jejich využití a odstranění nakládalo tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví, a způsobem šetrným k životnímu prostředí.

2.   Pro účely vývozu odpadu se má za to, že s odpadem se nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí s ohledem na využití nebo odstranění, pokud lze prokázat, že s odpadem i s veškerým zbytkovým odpadem vzniklým při využití nebo odstranění bude nakládáno v souladu s požadavky na ochranu lidského zdraví, klimatu a životního prostředí, které jsou považovány za rovnocenné požadavkům na ochranu lidského zdraví a životního prostředí podle právních předpisů Unie. Při posuzování této rovnocennosti se nevyžaduje plný soulad s požadavky vyplývajícími z právních předpisů Unie, ale musí být prokázáno, že požadavky uplatňované v zemi určení zajišťují podobnou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako požadavky vyplývající z právních předpisů Unie. K posouzení rovnocennosti se jako východiska použijí příslušná ustanovení práva Unie a mezinárodní pokyny uvedené v příloze IX.

KAPITOLA 2

Prosazování práva

Oddíl 1

Kontroly prováděné členskými státy a sankce

Článek 60

Kontroly

1.   Pro účely prosazování tohoto nařízení zajistí členské státy, že budou prováděny kontroly zařízení, podniků, zprostředkovatelů a obchodníků v souladu s článkem 34 směrnice 2008/98/ES a kontroly přepravy odpadů a souvisejícího využití nebo odstraňování.

2.   Kontroly přepravy se provádějí alespoň v jednom z těchto bodů:

a)

na místě původu za účasti původce odpadu, osoby, která sbírá odpad, držitele odpadu, oznamovatele nebo osoby, která zařizuje přepravu;

b)

v místě určení, včetně předběžného a jiného než předběžného využití nebo předběžného a jiného než předběžného odstranění, za účasti příjemce nebo zařízení;

c)

na hranicích Unie;

d)

během přepravy uvnitř Unie.

Článek 61

Dokumentace a doklady

1.   Kontroly přepravy zahrnují alespoň ověření dokumentů, potvrzení totožnosti subjektů zapojených do dané přepravy a případně fyzickou kontrolu odpadu.

2.   Za účelem prověření, že látka nebo předmět, jež jsou přepravovány po silnici, železnici, letecky, po moři nebo po vnitrozemských vodních cestách, není odpadem, mohou orgány zapojené do kontrol požadovat, aby fyzická či právnická osoba, která má dotčenou látku či dotčený předmět v držení nebo která zařizuje jejich převoz, předložila doklad:

a)

o původu a místě určení dotčené látky nebo dotčeného předmětu, a

b)

o tom, že se nejedná o odpad, včetně případných dokladů týkajících se funkčnosti.

Pro účely prvního pododstavce se rovněž prověřuje ochrana dotčené látky nebo dotčeného předmětu před poškozením v průběhu dopravy, nakládky a vykládky, jako například odpovídající zabalení a vhodné uspořádání.

Za účelem rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem se pro účely kontroly případně použijí podmínky stanovené v čl. 29 odst. 1 třetím pododstavci nebo případně kritéria stanovená podle čl. 29 odst. 3.

Tímto odstavcem nejsou dotčeny čl. 23 odst. 2 a přílohy VI směrnice 2012/19/EU, ani použití čl. 72 odst. 2 a přílohy XIV nařízení (EU) 2023/1542.

3.   Orgány zapojené do kontrol mohou dospět k závěru, že dotčená látka nebo dotčený předmět je odpadem, pokud:

a)

doklady uvedené v odstavci 2 nebo vyžadované podle jiných právních předpisů Unie za účelem prověření, že látka či předmět nejsou odpadem, nebyly předloženy ve lhůtě jimi stanovené, nebo

b)

považují doklady a informace, které mají k dispozici, za nedostatečné ke stanovení závěru, nebo považují ochranu před poškozením podle odstavce 2 druhého pododstavce za nedostatečnou.

Pokud orgány dospěly k závěru, že látka nebo předmět jsou odpadem v souladu s prvním pododstavcem, považuje se převoz dotčené látky nebo předmětu nebo přeprava dotčených odpadů za nedovolenou přepravu. Na tuto přepravu se proto použijí články 25 a 26 a orgány zapojené do kontrol odpovídajícím způsobem neprodleně informují příslušný orgán země, ve které byla daná kontrola provedena.

4.   Za účelem prověření, zda je přeprava odpadů v souladu s tímto nařízením, mohou orgány zapojené do kontrol požadovat, aby jim oznamovatel, osoba, která zařizuje přepravu, držitel odpadu, přepravce, příjemce a zařízení, které odpad přijímá, předložili příslušné doklady ve lhůtě, kterou tyto orgány stanoví, a mohou odpad v rámci přepravy a v případě potřeby i dopravní prostředky obsahující dotčený odpad zadržet, jakož i mohou pozastavit dopravu odpadu, dokud nebudou příslušné doklady předloženy.

5.   Za účelem prověření, zda přeprava odpadů, na kterou se vztahují obecné požadavky na informace stanovené v článku 18, je určena k využití, které je v souladu s článkem 59, mohou orgány zapojené do kontrol požadovat, aby osoba, která přepravu zařizuje, a příjemce předložili příslušné doklady poskytnuté zařízením k předběžnému a jinému než předběžnému využití odpadů a v případě potřeby schválené příslušným orgánem místa určení. V případě vývozu z Unie vyžadují orgány zapojené do kontrol doklady o auditu provedeném v souladu s článkem 46.

6.   Pokud nebyly orgánům zapojeným do kontrol poskytnuty doklady podle odstavce 4 nebo 5 v jimi stanovené lhůtě nebo pokud tyto orgány považují doklady a informace, které mají k dispozici, za nedostatečné ke stanovení závěru, považuje se dotčená přeprava za nedovolenou přepravu a nakládá se s ní podle článků 25 a 26. Orgány zapojené do kontrol o tom neprodleně informují příslušný orgán země, v níž se dotčená kontrola uskutečnila.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout prostřednictvím prováděcích aktů srovnávací tabulku mezi kódy kombinované nomenklatury stanovenými v nařízení (EHS) č. 2658/87 a položkami odpadů uvedenými v příloze III, IIIA, IIIB, IV a V tohoto nařízení. Komise tyto akty průběžně aktualizuje, aby zohlednila změny dotčené nomenklatury a položek uvedených v těchto přílohách a doplnila veškeré nové kódy nomenklatury harmonizovaného systému související s odpady, které Světová celní organizace případně přijme. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 2. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1245 (46) zůstává v platnosti, dokud Komise nevykoná zmocnění uvedené v tomto článku.

Článek 62

Plány kontrol

1.   Členské státy zajistí, aby s ohledem na celé jejich zeměpisné území byl vypracován jeden či více plánů, buď samostatně, nebo jako jasně vymezená součást jiných plánů, pro kontroly prováděné podle čl. 60 odst. 1 (dále jen „plán kontrol“).

Plány kontrol vycházejí z posouzení rizik vztahujících se na zvláštní toky odpadů a zdroje nedovolené přepravy a z výsledků předchozích kontrol a zohledňují, tam, kde je to vhodné, zpravodajské údaje, jako například údaje o vyšetřování policejních a celních orgánů a analýzy trestné činnosti, jakož i důvěryhodné informace od fyzických nebo právnických osob o možné nedovolené přepravě odpadů, relevantní informace týkající se nakládání s přepravovaným odpadem a informace prokazující, že přeprava vykazuje podobnost s přepravou, která byla dříve identifikována jako nedovolená přeprava. Tato posouzení rizik zejména zohlední potřebu provádět ověřování, zda fyzické a právnické osoby vyvážející odpad z Unie dodržují povinnosti uvedené v článku 46. Toto posouzení rizik se zaměří mimo jiné na určení minimálního počtu a četnosti potřebných kontrol, včetně fyzických kontrol zařízení, podniků, zprostředkovatelů, obchodníků a přeprav odpadů nebo souvisejícího využití či odstranění.

2.   Plány kontrol obsahují alespoň tyto prvky:

a)

cíle a priority kontrol, včetně popisu způsobu, jakým byly uvedené cíle a priority určeny;

b)

zeměpisnou oblast, na kterou se plán kontrol vztahuje;

c)

informace o plánovaných kontrolách, včetně minimálního počtu kontrol a fyzických kontrol, které mají být provedeny v každém kalendářním roce u zařízení, podniků, zprostředkovatelů, obchodníků a přepravy odpadů nebo souvisejícího využití nebo odstraňování, určených v souladu s posouzením rizik uvedeným v odstavci 1;

d)

úkoly přidělené každému orgánu zapojenému do kontrol;

e)

ujednání o spolupráci mezi orgány zapojenými do kontrol;

f)

informace o školení pracovníků provádějících kontroly v záležitostech týkajících se kontrol; a

g)

informace o lidských, finančních a jiných zdrojích pro provádění plánu kontrol.

3.   Plán kontrol se nejméně jednou za tři roky přezkoumává a případně aktualizuje. V rámci uvedeného přezkumu se posoudí, do jaké míry byly cíle a další prvky daného plánu kontrol provedeny.

4.   Aniž jsou dotčeny platné požadavky na zachování důvěrnosti, oznamují členské státy Komisi plány kontrol uvedené v odstavci 1 a veškeré jejich podstatné revize každé tři roky a poprvé jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.

5.   Komise přezkoumá plány kontrol oznámené členskými státy v souladu s odstavcem 4 a případně vypracuje na základě přezkumu těchto plánů zprávy o provádění tohoto článku. Tyto zprávy mohou mimo jiné obsahovat doporučení týkající se priorit kontrol a spolupráce a koordinace v oblasti prosazování práva mezi příslušnými orgány zapojenými do kontrol. Tyto zprávy mohou být případně předloženy rovněž na zasedáních skupiny pro prosazování nařízení o přepravě odpadů zřízené podle článku 66 a zpřístupní se Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 63

Sankce

1.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice 2008/99/ES, stanoví členské státy pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce jsou účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy případně zajistí, aby byla při ukládání sankcí podle tohoto článku patřičně zohledněna tato kritéria:

a)

povaha, závažnost a rozsah porušení předpisů;

b)

dle situace skutečnost, zda k porušení předpisů došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

c)

finanční kapacita fyzické nebo právnické osoby považované za odpovědnou;

d)

ekonomické výhody plynoucí z porušení předpisů fyzickou nebo právnickou osobou považovanou za odpovědnou, pokud je lze určit;

e)

škody na životním prostředí způsobené porušením předpisů;

f)

jakákoli opatření přijatá fyzickou nebo právnickou osobou považovanou za odpovědnou s cílem zmírnit nebo napravit způsobené škody;

g)

zda k porušení došlo opakovaně nebo jen jednou;

h)

jakákoli jiná přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu.

3.   Členské státy mohou v případě porušení tohoto nařízení v příslušných případech uložit alespoň tyto sankce:

a)

pokuty;

b)

zrušení nebo časově omezené pozastavení povolení vykonávat činnosti související s nakládáním s odpadem a přepravou odpadů, pokud tyto činnosti spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

c)

časově omezené vyloučení z postupů zadávání veřejných zakázek.

4.   Členské státy bez zbytečného odkladu oznámí Komisi pravidla a opatření uvedená v odstavci 1 a veškeré následné změny, které se jich týkají.

Oddíl 2

Spolupráce v oblasti prosazování práva

Článek 64

Spolupráce v oblasti prosazování práva na vnitrostátní úrovni

S ohledem na všechny příslušné orgány zapojené do prosazování tohoto nařízení na jejich území, včetně příslušných orgánů a orgánů zapojených do kontrol, členské státy zachovají nebo zavedou účinné mechanismy, které jim umožní spolupracovat a koordinovat svou činnost na vnitrostátní úrovni, pokud jde o vypracování a provádění politik a činností v oblasti prosazování práva s cílem řešit nedovolenou přepravu odpadů, včetně vypracování a provádění plánů kontrol.

Článek 65

Spolupráce v oblasti prosazování práva mezi členskými státy

1.   Členské státy navzájem dvoustranně a mnohostranně spolupracují, aby usnadnily předcházení nedovolené přepravě a její odhalování. Vyměňují si příslušné informace týkající se tohoto předcházení a odhalování, včetně informací o přepravě odpadů, tocích odpadu, provozovatelích a zařízeních, a sdílejí zkušenosti a poznatky týkající se donucovacích opatření, včetně posouzení rizik prováděného podle čl. 62 odst. 1, v rámci zavedených struktur, zejména prostřednictvím skupiny pro prosazování nařízení o přepravě odpadů zřízené podle článku 66.

2.   Členské státy určí orgán nebo orgány a stálé zaměstnance odpovědné za spolupráci podle odstavce 1, jakož i orgán nebo orgány a odpovědné stálé zaměstnance, kteří budou působit jako kontaktní místa pro fyzické kontroly podle čl. 61 odst. 1. Členské státy tyto informace zašlou Komisi, která je shromáždí a zpřístupní určeným orgánům a jejich stálým zaměstnancům.

3.   Na žádost orgánu v jiném členském státě může orgán členského státu přijmout donucovací opatření vůči osobám podezřelým z účasti na nedovolené přepravě odpadů, které se nacházejí v dotčeném členském státě.

Článek 66

Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů

1.   Zřídí se skupina pro prosazování práva, která usnadní a zlepší spolupráci a koordinaci mezi členskými státy s cílem předcházet nedovolené přepravě a odhalovat ji (dále jen „skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů“).

2.   Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů sestává až ze tří zástupců z každého členského státu vybraných z určených stálých zaměstnanců odpovědných za spolupráci podle čl. 65 odst. 2 nebo ze stálých zaměstnanců jiných příslušných orgánů zapojených do prosazování tohoto nařízení, které jmenují členské státy, jež o tom informují Komisi. Skupině spolupředsedají zástupce či zástupci Komise a jeden zástupce členského státu zvolený skupinou.

3.   Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů je fórem pro sdílení informací relevantních pro předcházení nedovolené přepravě a pro její odhalování, včetně zpravodajských a jiných informací o obecných trendech týkajících se nedovolené přepravy odpadů, posouzení rizik prováděných orgány členských států a zkušeností a znalostí v oblasti opatření pro prosazování práva, jakož i pro výměnu názorů na osvědčené postupy a pro usnadnění spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány. Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů může přezkoumat jakoukoli technickou otázku týkající se prosazování tohoto nařízení, kterou z vlastního podnětu nebo na žádost členů skupiny nebo výboru uvedeného v článku 81 vznesou předsedové.

4.   Skupina pro prosazování nařízení o přepravě odpadů se pravidelně schází, a to nejméně jednou ročně. Kromě členů uvedených v odstavci 2 může předseda případně pozvat na zasedání nebo na jeho část zástupce dalších příslušných orgánů, institucí, úřadů, agentur, sítí nebo jiných zúčastněných stran.

5.   Komise sdělí stanoviska vyjádřená ve skupině pro prosazování nařízení o přepravě odpadů výboru uvedenému v článku 81.

Oddíl 3

Opatření prováděná Komisí

Článek 67

Obecná ustanovení

1.   Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 515/97, vykonává Komise pravomoci, které jsou jí svěřeny články 67 až 71 za účelem podpory a doplnění činností členských států v oblasti prosazování práva a přispění k jednotnému provádění tohoto nařízení v celé Unii.

2.   Komise může vykonávat pravomoci, které jí jsou svěřeny tímto nařízením, pokud jde o přepravu odpadů, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení podle čl. 2 odst. 1, které jsou komplexní a potenciálně mohou mít vážné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí, a pokud má potřebné vyšetřování přeshraniční rozměr, který zahrnuje minimálně dvě země. Komise může na základě těchto pravomocí podniknout kroky z vlastního podnětu, na žádost orgánů jednoho nebo více členských států nebo na základě stížnosti, existuje-li dostatečné podezření, že převoz dotčené látky nebo předmětu nebo přeprava dotčených odpadů představuje nedovolenou přepravu. Komise může tyto stížnosti rovněž předat příslušným orgánům dotčených členských států.

Pokud se Komise rozhodne nečinit žádné kroky, odpoví v přiměřené lhůtě orgánu členského státu nebo osobám, které podaly stížnost, a uvede důvody, proč se domnívá, že neexistuje dostatečné podezření, ledaže je nečinnost odůvodněna veřejným zájmem, jako je ochrana důvěrnosti správního nebo trestního řízení.

Komise rovněž poskytuje členským státům pomoc při organizování úzké a pravidelné spolupráce mezi jejich příslušnými orgány podle článku 71.

3.   Při výkonu svých pravomocí vezme Komise v úvahu probíhající nebo již provedené kontroly, stíhání a soudní nebo správní řízení stejných přeprav prováděných orgány členského státu podle tohoto nařízení a do těchto řízení nezasahuje. Při výkonu svých pravomocí Komise zohlední případné žádosti o odklad podané orgány členského státu prostřednictvím jejich stálých zaměstnanců odpovědných za spolupráci nebo prostřednictvím kontaktních míst uvedených v čl. 65 odst. 2.

4.   Po dokončení své činnosti vypracuje Komise zprávu. Dospěje-li Komise k závěru, že převoz dotčené látky nebo předmětu nebo přeprava dotčených odpadů představuje nedovolenou přepravu, informuje o tom příslušné orgány dotčené země nebo dotčených zemí a doporučí, aby se s touto nedovolenou přepravou nakládalo v souladu s články 25 a 26. Komise může rovněž příslušným orgánům členských států doporučit určitá následná opatření a v případě potřeby informovat dotčené orgány, instituce, úřady a agentury Unie.

5.   Zprávy vypracované na základě odstavce 4, včetně veškerých dokladů připojených k těmto zprávám, představují důkazy přípustné:

a)

v soudních řízeních netrestní povahy u vnitrostátních soudů, jakož i ve správních řízeních v členských státech;

b)

v trestních řízeních členského státu, v nichž je jejich použití nezbytné, stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními orgány a vztahují se na ně stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními orgány, a mají stejnou důkazní hodnotu jako tyto zprávy;

c)

v soudních řízeních před Soudním dvorem Evropské unie.

Tímto nařízením není dotčena pravomoc Soudního dvora Evropské unie ani vnitrostátních soudů a příslušných orgánů svobodně posuzovat důkazní hodnotu zpráv vypracovaných Komisí v souladu s odstavcem 4.

Článek 68

Kontroly prováděné Komisí

1.   Komise může v souladu s článkem 67 provádět kontroly přepravy podle čl. 60 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

2.   Komise provede kontrolu pouze tehdy, existuje-li dostatečné podezření z nedovolené přepravy odpadů.

3.   Komise připravuje a provádí kontroly v úzké spolupráci s příslušnými orgány dotčeného členského státu. Tato spolupráce zahrnuje výměnu informací a výměnu názorů na plánování kontrol a opatření, která budou přijata. Komise zohlední veškeré kontroly, probíhající stíhání a soudní nebo správní řízení vedené správními nebo soudními orgány členského státu.

Komise 15 dní předem oznámí předmět, účel a právní základ kontrol stálým zaměstnancům odpovědným za spolupráci nebo kontaktním místům uvedeným v čl. 65 odst. 2 v dotčeném členském státě, na jehož území má kontrola probíhat, aby příslušné orgány mohly poskytnout potřebnou pomoc. Za tímto účelem musí být úředníkům příslušných orgánů dotčeného členského státu poskytnuta možnost účastnit se kontrol. Není-li v naléhavých případech možné patnáctidenní lhůtu pro oznámení dodržet, Komise sdělí, kdy to bude možné.

Kromě toho kontroly na žádost relevantních orgánů dotčeného členského státu provádí společně Komise a příslušné orgány tohoto členského státu.

4.   Zaměstnanci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí k provádění kontroly vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly.

5.   Zaměstnanci Komise, kteří provádějí kontrolu, jsou oprávněni:

a)

mít přístup do všech prostor, na všechny pozemky a do všech dopravních prostředků oznamovatele, osoby, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitele odpadu, dopravce, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá;

b)

zkoumat veškeré příslušné dokumenty týkající se předmětu a účelu kontrol, bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy, a pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto dokumentů;

c)

požádat oznamovatele, osobu, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitele odpadu, dopravce, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu kontrol a odpovědi zaznamenat;

d)

přijímat a zaznamenávat prohlášení oznamovatele, osoby, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitele odpadu, dopravce, příjemce nebo zařízení, které přijímá odpad, související s předmětem a účelem kontrol;

e)

fyzicky zkontrolovat odpad a v případě potřeby odebrat vzorky odpadu k laboratorním testům.

6.   Oznamovatel, osoba, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitel odpadu, přepravce odpadu, příjemce a zařízení, které odpad přijímá, spolupracují s Komisí v průběhu jejích kontrol.

7.   Orgány členských států, které se účastní kontrol přepravy odpadů, na jejichž území má být kontrola Komise prováděna, poskytnou na žádost Komise zaměstnancům Komise nezbytnou pomoc.

8.   Oznamovatel, osoba, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitel odpadu, přepravce odpadu, příjemce a zařízení, které odpad přijímá, se musí sami podrobit kontrolám Komise.

9.   Pokud Komise zjistí, že se oznamovatel, osoba, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitel odpadu, přepravce odpadu, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, odmítá podrobit kontrole, poskytnou příslušné orgány dotčeného členského státu Komisi nezbytnou pomoc a případně požádají o pomoc donucovací orgány, aby mohla Komise kontrolu provést. Vyžaduje-li tato pomoc podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, je o takové povolení požádáno.

Článek 69

Žádosti o informace

1.   Komise může vyslechnout jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem shromáždění všech nezbytných informací týkajících se příslušné přepravy odpadů.

2.   Pokud se takový pohovor koná v prostorách zařízení, podniku, obchodníka nebo zprostředkovatele, informuje Komise stálé zaměstnance odpovědné za spolupráci nebo kontaktní místa uvedená v čl. 65 odst. 2 v dotčeném členském státě, na jehož území se pohovor koná. Pokud o to orgán tohoto členského státu požádá, jeho úředníci mohou být zaměstnancům Komise nápomocni při vedení pohovoru.

Výzva k pohovoru musí být dotčené osobě zaslána nejpozději deset pracovních dní před jeho uskutečněním. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím dotčená osoba výslovně souhlasí nebo pokud je naléhavost kontroly řádně odůvodněna.

V takovém případě nesmí být lhůta kratší než 24 hodin. Výzva obsahuje výčet práv dotčené osoby, zejména právo na pomoc od osoby podle volby dotčené osoby.

3.   Komise může požádat právnické nebo fyzické osoby odpovědné za zařízení nebo podnik nebo zprostředkovatele a obchodníka o poskytnutí všech nezbytných informací týkajících se příslušné přepravy odpadů. Komise uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou požadovány, a stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty.

4.   Komise neprodleně zpřístupní žádost příslušným orgánům členského státu, na jehož území se nachází sídlo zařízení, podniku, zprostředkovatele nebo obchodníka, a orgánům členského státu, jehož území je dotčeno.

5.   Neposkytne-li zařízení, podnik, zprostředkovatel nebo obchodník požadované informace, nebo pokud Komise považuje obdržené informace za nedostatečné ke stanovení závěru, použije se obdobně druhá věta čl. 61 odst. 6.

Článek 70

Procesní záruky

1.   Komise provede kontroly a vyžádá si informace, přičemž dodrží procesní záruky oznamovatele, osoby, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitele odpadu, přepravce odpadu, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, jak je stanoveno v tomto článku.

2.   Oznamovatel, osoba, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitel odpadu, přepravce odpadu, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, mají:

a)

právo nevypovídat ve svůj neprospěch;

b)

právo na pomoc osoby podle své volby;

c)

právo používat kterýkoli z úředních jazyků členského státu, v němž se kontrola provádí;

d)

právo vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají, po dokončení kontroly a před přijetím zprávy podle čl. 67 odst. 4. Výzva k vyjádření obsahuje stručný popis skutkového stavu týkajícího se dotčené osoby a uvádí přiměřenou lhůtu pro vyjádření. V řádně odůvodněných případech, kdy je to nezbytné pro zachování důvěrnosti kontroly nebo probíhajícího či budoucího správního či trestního vyšetřování vedeného vnitrostátním orgánem, může Komise rozhodnout o odložení výzvy k vyjádření;

e)

právo obdržet kopii záznamu z pohovoru a buď jej schválit, nebo připojit připomínky;

f)

pokud Komise vydala soudní doporučení podle čl. 67 odst. 4 a aniž jsou dotčena práva oznamovatelů a informátorů na zachování důvěrnosti a v souladu s platnými předpisy v oblasti důvěrnosti a ochrany údajů, může dotčená osoba požádat Komisi o poskytnutí zprávy vypracované podle čl. 67 odst. 4 v rozsahu, v jakém se jí týká. Komise zprávu poskytne pouze s výslovným souhlasem všech příjemců zprávy.

Komise vyhledá důkazy ve prospěch i v neprospěch oznamovatele, osoby, která zařizuje přepravu, původce odpadu, držitele odpadu, přepravce odpadu, příjemce nebo zařízení, které odpad přijímá, a provede kontroly a vyžádá si informace objektivně a nestranně a v souladu se zásadou presumpce neviny.

3.   Komise zajistí důvěrnost kontrol, pohovoru a žádosti provedených podle tohoto oddílu. Na informace předané nebo získané v průběhu kontrol a pohovorů a v žádostech podle tohoto oddílu se vztahují předpisy v oblasti ochrany údajů.

Článek 71

Vzájemná pomoc

Pro účely uplatňování tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny články 64 a 65 tohoto nařízení, se na spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a Komisí, které provádějí ustanovení tohoto oddílu, použije obdobně nařízení (ES) č. 515/97, s výjimkou článku 2a, článků 18a až 18e, hlav IV až VII a přílohy.

HLAVA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 72

Formát sdělení

Pokud se nepoužijí ustanovení článku 27 nebo pokud subjekty mimo Unii nejsou napojeny na centrální systém uvedený v čl. 27 odst. 3, mohou příslušné subjekty předkládat a vyměňovat si informace a dokumenty uvedené v tomto nařízení poštou, faxem, e-mailem s digitálním podpisem, e-mailem bez digitálního podpisu, po němž následuje poštovní komunikace, nebo pokud se tak dotčené subjekty dohodnou, e-mailem bez digitálního podpisu. Je-li použit e-mail s digitálním podpisem, nahrazuje tento digitální podpis požadované razítko nebo podpis.

Článek 73

Podávání zpráv

1.   Před koncem každého kalendářního roku předloží každý členský stát Komisi kopii zprávy, kterou vypracoval a předložil sekretariátu Basilejské úmluvy za předchozí kalendářní rok v souladu s čl. 13 odst. 3 uvedené úmluvy.

2.   Před koncem každého kalendářního roku členské státy rovněž vypracují zprávu za předchozí kalendářní rok na základě doplňujícího dotazníku v příloze XI a předloží ji Komisi. Do jednoho měsíce od předložení této zprávy Komisi členské státy zveřejní, a to elektronicky prostřednictvím internetu, část zprávy týkající se článku 25, čl. 60 odst. 1 a čl. 63 odst. 1, včetně tabulky 7 přílohy XI, spolu s případným vysvětlením, které považují za vhodné, a poskytnou Komisi příslušné hypertextové odkazy. Komise sestaví seznam hypertextových odkazů a zveřejní jej na svých internetových stránkách.

3.   Zprávy vypracované členskými státy podle odstavců 1 a 2 se Komisi předkládají elektronicky.

4.   Komise přezkoumá údaje předložené v souladu s tímto článkem a zveřejní zprávu s výsledky svého přezkumu.

Komise v této zprávy dále uvede tyto prvky:

a)

trendy v nedovolené přepravě a osvědčené postupy pro zamezení této přepravě, s přihlédnutím k doporučením skupiny pro prosazování nařízení o přepravě odpadů uvedené v článku 66;

b)

účinnost postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu stanoveného v hlavě II kapitole 1, a zejména související lhůty, mimo jiné analýzou prvků, jako je počet námitek a souhlasů a doba mezi podáním oznámení a rozhodnutím o něm, na základě údajů uložených v systému uvedeném v článku 27;

c)

příspěvek tohoto nařízení ke klimatické neutralitě a k dosažení oběhového hospodářství a nulového znečištění, s přihlédnutím ke zprávám a údajům zveřejněným příslušnými agenturami Unie.

Evropská agentura pro životní prostředí podporuje Komisi při sledování provádění tohoto nařízení tím, že v příslušných případech vypracovává zprávy obsahující analýzu přeprav konkrétních toků odpadu a jejich dopadů na životní prostředí.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci se poprvé vypracuje do 31. prosince 2029 a poté každé tři roky.

5.   Po uplynutí 21. května 2029 vypracuje Komise zprávu, v níž posoudí, zda provádění ustanovení článků 39 až 46 zajistilo, že se s plastovými odpady nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí, a to v EU i v zemích, kam byl tento odpad vyvezen z Unie, a zda nedošlo k významným nepříznivým účinkům na zpracování domácího odpadu v dovážejících zemích. Zohlední informace a prvky poskytnuté členskými státy zapojenými do vývozu plastového odpadu, příslušnými orgány zemí dovozu, hospodářskými subjekty a organizacemi občanské společnosti.

Zpráva rovněž obsahuje informace o tom, jak se vyvinuly kapacity provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady v Unii, pokud jde o nakládání s plastovým odpadem, který vznikl v členských státech a který byl dovezen do Unie, způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Zpráva rovněž posoudí, zda ustanovení o přepravě odpadů mezi členskými státy přispěla ke zlepšení nakládání s plastovým odpadem, zejména s ohledem na klasifikaci plastového odpadu zařazeného pod položku EU3011.

K této zprávě je případně připojen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, který by mohl zahrnovat přísnější podmínky pro vývoz plastového odpadu do třetích zemí, včetně zákazu vývozu.

Článek 74

Mezinárodní spolupráce

Členské státy, je-li to vhodné a nezbytné ve spojení s Komisí, spolupracují s ostatními smluvními stranami Basilejské úmluvy a s mezistátními organizacemi, mimo jiné prostřednictvím výměny nebo sdílení informací, podpory technologie šetrné k životnímu prostředí a vypracovávání pravidel osvědčené praxe.

Článek 75

Určení příslušných orgánů

Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za provádění tohoto nařízení. Každý členský stát určí pouze jeden příslušný orgán pro tranzit.

Článek 76

Určení kontaktních subjektů

Členské státy a Komise jednotlivě určí jeden nebo více kontaktních subjektů, které odpovídají za poskytování informací nebo poradenství osobám nebo podnikům požadujícím informace týkající se provádění tohoto nařízení. Kontaktní subjekt Komise postoupí kontaktním subjektům členských států jakékoli otázky, které mu byly položeny a které se týkají dotčených členských států, a naopak.

Článek 77

Určení celních úřadů vstupu a výstupu

Členské státy mohou určit zvláštní celní úřady vstupu a výstupu pro přepravu odpadů vstupujících do Unie a opouštějících Unii. Jestliže se členský stát rozhodne určit tyto celní úřady, nelze v něm pro účely přepravy při vstupu do Unie nebo výstupu z ní použít žádný jiný hraniční přechod.

Článek 78

Oznámení a informace týkající se určení

1.   Členské státy oznámí Komisi určení:

a)

příslušných orgánů podle článku 75;

b)

kontaktních subjektů podle článku 76;

c)

v příslušných případech celních úřadů vstupu a výstupu podle článku 77.

2.   Ve vztahu k určením uvedeným v odstavci 1 poskytnou členské státy Komisi tyto informace:

a)

jména/názvy;

b)

poštovní adresy;

c)

e-mailové adresy;

d)

telefonní čísla;

e)

jazyky akceptované příslušnými orgány.

3.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré změny informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a veškeré změny těchto informací se Komisi předkládají elektronicky.

5.   Komise zveřejní seznamy určených příslušných orgánů, kontaktních subjektů a případně celních úřadů vstupu a výstupu na svých internetových stránkách a tyto seznamy podle potřeby aktualizuje.

Článek 79

Změna příloh I až X a XII

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy IA, IB, IC, II, III, IIIA, IIIB, IV, V, VI a VII s cílem zohlednit změny dohodnuté v rámci Basilejské úmluvy a rozhodnutí OECD.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy IC s cílem přizpůsobit ji provádění článku 27 po 21. květnu 2026.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy IIIA s cílem zahrnout do této přílohy na základě žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu směsi dvou nebo více odpadů uvedených v příloze III, pokud složení této směsi odpadů nebrání jejímu využití způsobem šetrným k životnímu prostředí a pokud je prokázáno, že se směsí těchto odpadů bude rámci Unie nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí, a za podmínky, že jedna nebo více položek v příloze IIIA se použije pouze na přepravu mezi členskými státy, pokud je prokázáno, že se směsí těchto odpadů nebude nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí v zemích, na které se vztahuje rozhodnutí OECD.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy IIIB s cílem zahrnout do této přílohy na základě žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu nikoliv nebezpečné odpady neuvedené v příloze III, IV nebo V, pokud je prokázáno, že s těmito odpady bude v rámci Unie nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy VIII, pokud jde o formu a obsah informací uvedených v dotčené příloze na základě zkušeností získaných během provádění tohoto nařízení a za účelem aktualizace formy a obsahu informací uvedených v dotčené příloze, pokud jde o právní předpisy Unie a mezinárodní pokyny týkající se nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí, a to na základě vývoje na příslušných mezinárodních fórech nebo na úrovni Unie, a za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy IX s cílem aktualizovat seznamy právních předpisů Unie a mezinárodních pokynů, pokud jde o nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí, na základě vývoje na úrovni Unie nebo na příslušných mezinárodních fórech.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy X, pokud jde o kritéria obsažená v uvedené příloze, a to na základě zkušeností získaných během provádění tohoto nařízení a za účelem aktualizace informací obsažených v uvedené příloze, které se týkají právních předpisů Unie a mezinárodních pokynů, na základě vývoje na příslušných mezinárodních fórech nebo na úrovni Unie, pokud jde o nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí, a za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy XII, pokud jde o kritéria obsažená v uvedené příloze, na základě zkušeností získaných během provádění tohoto nařízení.

Článek 80

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 6, čl. 18 odst. 15, čl. 27 odst. 2, čl. 29 odst. 6, čl. 39 odst. 5, čl. 41 odst. 1, čl. 43 odst. 4, čl. 45 odst. 6 a v článku 79 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 6, čl. 18 odst. 15, čl. 27 odst. 2, čl. 29 odst. 6, čl. 39 odst. 5, čl. 41 odst. 1, čl. 43 odst. 4, čl. 45 odst. 6 a v článku 79 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 6, čl. 18 odst. 15, čl. 27 odst. 2, čl. 29 odst. 6, čl. 39 odst. 5, čl. 41 odst. 1, čl. 43 odst. 4, čl. 45 odst. 6 a v článku 79 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 81

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 82

Změny nařízení (EU) č. 1257/2013

Nařízení (EU) č. 1257/2013 se mění takto:

1)

V čl. 3 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:

„Pro účely čl. 6 odst. 2 písm. a), čl. 7 odst. 2 písm. d) a článků 13, 15 a 16 se rozumí“.

2)

V čl. 6 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

byly recyklovány pouze v zařízeních na recyklaci lodí, která jsou uvedena na evropském seznamu, a v případě lodí, které jsou považovány za nebezpečný odpad, nacházejí se v oblasti spadající pod vnitrostátní jurisdikci členského státu a jsou vyváženy z Unie, pouze v zařízeních uvedených na evropském seznamu, která se nacházejí v zemích uvedených v příloze VII Basilejské úmluvy.“

Článek 83

Změna nařízení (EU) 2020/1056

Nařízení (EU) 2020/1056 se mění takto:

1)

v čl. 2 odst. 1 písm. a) se bod iv) nahrazuje tímto:

„iv)

čl. 9 odst. 2, čl. 16 odst. 1 a čl. 18 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)2024/1157 (*1); tímto nařízením nejsou dotčeny kontroly prováděné celními úřady stanovené v příslušných ustanoveních právních aktů Unie.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 ze dne 11. dubna 2024 o přepravě odpadů, o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/10561013/2006 a o zrušení nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L, 2024/1157, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1157/oj).“;"

2)

v článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Odchylně od odstavce 1 přijímají příslušné orgány regulační informace, včetně doplňujících informací, podle nařízení (EU) 2024/1157 od 21. května 2026.

“;

3)

v článku 5 se zrušuje odstavec 2;

4)

v článku 7 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Odchylně od odstavce 3 se prvky uvedené v odstavci 1, které se týkají požadavků na informace stanovených v ustanoveních uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě iv), přijmou nejpozději ke dni uvedenému v čl. 27 odst. 5 nařízení (EU) 2024/1157.

5)

v článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Odchylně od odstavce 3 se prvky uvedené v odstavci 1, které se konkrétně týkají přístupu orgánů k regulačním informacím a jejich zpracování v souvislosti s požadavky stanovenými v ustanoveních uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě iv), včetně komunikace s hospodářskými subjekty v souvislosti s těmito informacemi, přijmou nejpozději ke dni uvedenému v čl. 27 odst. 5 nařízení (EU) 2024/1157.

6)

v článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Odchylně od odstavce 2 se prvky uvedené v odstavci 1, které se týkají zpracování regulačních informací v souvislosti s požadavky stanovenými v ustanoveních uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě iv), přijmou nejpozději ke dni uvedenému v čl. 27 odst. 5 nařízení (EU) 2024/1157.“

Článek 84

Přezkum

Do 31. prosince 2035 Komise provede přezkum tohoto nařízení, přičemž zohlední mimo jiné zprávy vypracované podle článku 73 a přezkum uvedený v čl. 62 odst. 5, a o výsledcích tohoto přezkumu podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které, pokud to uzná za vhodné, připojí legislativní návrh.

Komise během svého přezkumu a v rámci své zprávy posoudí zejména:

a)

účinnost postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu stanoveného v hlavě II kapitole 1, a zejména související lhůty v článcích 8, 14, 15 a 16, mimo jiné analýzou prvků, jako jsou počet námitek a souhlasů a doba mezi podáním oznámení a rozhodnutím o něm. Komise může pro tento účel použít údaje uložené v systémech uvedených v článku 27;

b)

zda byla při zveřejňování údajů o přepravě odpadů v souladu s článkem 21 zajištěna přiměřená transparentnost, zejména analýzou toho, zda a proč byly názvy zařízení v místě určení příslušnými orgány nebo osobami, které zařizují přepravu, považovány za důvěrné na základě unijních a vnitrostátních právních předpisů;

c)

zda toto nařízení dostatečně přispělo ke klimatické neutralitě a k dosažení oběhového hospodářství a nulového znečištění, s přihlédnutím ke zprávám a údajům zveřejněným příslušnými agenturami Unie.

Komise během svého přezkumu a v rámci své zprávy dále posoudí, zda byla dodržena zásada rovnosti v právu Unie, v této souvislosti vyhodnotí možné dopady na konkurenceschopnost kteréhokoli členského státu a v případě potřeby přijme nápravná opatření.

Článek 85

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 1013/2006 se zrušuje s účinkem od 20. května 2024.

2.   Ustanovení nařízení (ES) č. 1013/2006 se však i nadále použijí do 21. května 2026, s výjimkou:

a)

článek 30 se přestane uplatňovat ode dne 20. května 2024;

b)

článek 37 se i nadále použije do 21. května 2027;

c)

článek 51 se i nadále použije do 31. prosince 2025.

3.   Nařízení (ES) č. 1013/2006 se rovněž i nadále použije na přepravu, která byla oznámena v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení a u níž příslušný orgán místa určení vystavil potvrzení v souladu s článkem 8 uvedeného nařízení před 21. květnem 2026. Na tuto přepravu se nepoužijí ustanovení tohoto nařízení.

4.   Nařízení (ES) č. 1418/2007 (47) se zrušuje s účinkem ode dne 21. května 2027.

5.   Využití nebo odstranění odpadu v přepravě, k níž dotčené příslušné orgány udělily souhlas v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1013/2006, se dokončí nejpozději do jednoho roku od 21. května 2026.

6.   Přeprava, k níž dotčené příslušné orgány udělily souhlas v souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1013/2006, se dokončí nejpozději do tří let od 21. května 2026.

7.   Předběžný souhlas se zařízením v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1013/2006 pozbývá platnosti nejpozději pět let od 20. května 2024.

8.   Odkazy na zrušené nařízení (ES) č. 1013/2006 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIII.

Článek 86

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se od 21. května 2026.

3.   Následující ustanovení se však použijí takto:

a)

čl. 83 body. 4 až 6 se použijí ode dne 20. srpna 2020;

b)

čl. 2 odst. 2 písm. i), čl. 7 odst. 10, čl. 11 odst. 5, čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 6, čl. 18 odst. 15, čl. 27 odst. 2 a 5, čl. 29 odst. 3 a 6, článek 31, články 41 až 43, článek 45, čl. 51 odst. 7, čl. 61 odst. 7, článek 66 a článek 79 až článek 82 a čl. 83 body 1 až 3 se použijí od 20. května 2024;

c)

čl. 39 odst. 1 písm. d) se použijí od 21. listopadu 2026;

d)

čl. 38 odst. 2 písm. b), článek 40, čl. 44 odst. 2 písm. a), články 46 a 47 se použijí ode dne 21. května 2027, s výjimkou čl. 40 odst. 3 písm. b), který se použije od 21. května 2026;

e)

článek 73 se použije od 1. ledna 2026.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. dubna 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB


(1)   Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 95.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. února 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. března 2024.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(5)   Úř. věst. L 39, 16.2.1993, s. 3.

(6)  Rozhodnutí Rady 93/98/EHS ze dne 1. února 1993 o uzavření Úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva) jménem Společenství (Úř. věst. L 39, 16.2.1993, s. 1).

(7)  Změna Basilejské úmluvy (dále jen „změna zákazu“) přijatá rozhodnutím smluvních stran Basilejské úmluvy č. III/1.

(8)  Rozhodnutí Rady 97/640/ES ze dne 22. září 1997 o schválení změny Úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejské úmluvy) jménem Společenství, jak je stanovena v rozhodnutí č. III/1 konference stran (Úř. věst. L 272, 4.10.1997, s. 45) a v nařízení Rady (ES) č. 120/97 ze dne 20. ledna 1997, kterým se mění nařízení (ES) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (Úř. věst. L 22, 24.1.1997, s. 14).

(9)  OECD/LEGAL/0266.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(14)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 ze dne 15. července 2020 o elektronických informacích o nákladní dopravě (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a mění nařízení (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 1).

(18)   Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1).

(22)  Nařízení Komise (EU) 2023/2055 ze dne 25. září 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o syntetické polymerní mikročástice (Úř. věst. L 238, 27.9.2023, s. 67).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

(24)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení ztrátám plastových pelet za účelem snížení znečištění mikroplasty (COM(2023)0645 final).

(25)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(28)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(29)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(30)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(31)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).

(34)  Směrnice Rady 2006/117/Euratom ze dne 20. listopadu 2006 o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole (Úř. věst. L 337, 5.12.2006, s. 21).

(35)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1).

(37)  Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě z roku 1991.

(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(39)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(40)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(41)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(43)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 1).

(45)  OECD/LEGAL/0266.

(46)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1245 ze dne 28. července 2016, kterým se stanoví předběžná srovnávací tabulka mezi kódy kombinované nomenklatury stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 a položkami odpadů uvedenými v příloze III, IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 204, 29.7.2016, s. 11).

(47)  Nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice (Úř. věst. L 316, 4.12.2007, s. 6).


PŘÍLOHA IA