Úřední věstník |
CS Série L |
2023/2772 |
22.12.2023 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2772
ze dne 31. července 2023,
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (1), a zejména na čl. 29b odst. 1 první pododstavec uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2013/34/EU, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (2), vyžaduje, aby velké podniky, malé a střední podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU, jakož i mateřské podniky velkých skupin zahrnovaly do zvláštního oddílu své zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace nezbytné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti a informace nezbytné pro pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, její výkonnost a postavení. Podniky mají tyto informace připravovat v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, počínaje účetním rokem uvedeným v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 pro každou kategorii podniků. |
(2) |
Komise má do dne 30. června 2023 přijmout první soubor standardů, které upřesní informace, jež mají podniky vykazovat v souladu s čl. 19a odst. 1 a 2 a čl. 29a odst. 1 a 2 uvedené směrnice, a jejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu potřebují k tomu, aby mohli splnit povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (3). |
(3) |
Komise vzala v úvahu technické poradenství poskytnuté EFRAG. Nezávislé technické poradenství EFRAG splňuje kritéria stanovená v čl. 49 odst. 3b prvním, druhém a třetím pododstavci směrnice 2013/34/EU. V zájmu zajištění proporcionality a usnadnění správného uplatňování standardů podniky provedla Komise úpravy technického poradenství EFRAG, pokud jde o přístup na základě významnosti, postupné zavádění některých požadavků, přeměnu některých požadavků na dobrovolné datové body, zavedení flexibility u řady požadavků na zveřejňování informací, zavedení technických úprav k zajištění souladu s právním rámcem Unie a vysokého stupně interoperability s globálními iniciativami v oblasti tvorby standardů, jakož i redakční úpravy. |
(4) |
Tyto standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti splňují požadavky stanovené v článku 29b směrnice 2013/34/EU. |
(5) |
Proto by měly být přijaty společné standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti. |
(6) |
V souladu s čl. 29b odst. 1 čtvrtým pododstavcem směrnice 2013/34/EU by toto nařízení nemělo vstoupit v platnost dříve než čtyři měsíce po jeho přijetí Komisí. Vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 vyžaduje, aby určité kategorie podniků uplatňovaly tyto standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro účetní období začínající dnem 1. ledna 2024 nebo později, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. |
(7) |
V souladu s čl. 49 odst. 3b čtvrtým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise společně konzultovala Skupinu odborníků členských států pro udržitelné financování, uvedenou v článku 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4), a Regulativní výbor pro účetnictví, uvedený v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (5). V souladu s čl. 49 odst. 3b pátým pododstavcem směrnice 2013/34/EU si Komise vyžádala stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), zejména pokud jde o soulad tohoto nařízení s nařízením (EU) 2019/2088 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení. V souladu s čl. 49 odst. 3b šestým pododstavcem směrnice 2013/34/EU Komise rovněž konzultovala Evropskou agenturu pro životní prostředí, Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou centrální banku, Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a platformu pro udržitelné financování zřízenou podle článku 20 nařízení (EU) 2020/852, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, které mají podniky používat pro podávání zpráv o udržitelnosti v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU podle harmonogramu stanoveného v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464, jsou uvedeny v přílohách I a II tohoto nařízení.
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2024 pro účetní období začínající dne 1. ledna 2024 nebo později.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 31. července 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).
PŘÍLOHA I
EVROPSKÉ STANDARDY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI (ESRS)
ESRS 1 |
Obecné požadavky |
ESRS 2 |
Obecné informace |
ESRS E1 |
Změna klimatu |
ESRS E2 |
Znečištění |
ESRS E3 |
Vodní a mořské zdroje |
ESRS E4 |
Biologická rozmanitost a ekosystémy |
ESRS E5 |
Využívání zdrojů a oběhové hospodářství |
ESRS S1 |
Vlastní pracovní síla |
ESRS S2 |
Pracovníci v hodnotovém řetězci |
ESRS S3 |
Dotčené komunity |
ESRS S4 |
Spotřebitelé a koncoví uživatelé |
ESRS G1 |
Chování podniků |
ESRS 1
OBECNÉ POŽADAVKY
OBSAH
Cíl
1. |
Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování |
1.1 |
Kategorie standardů ESRS |
1.2 |
Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích |
1.3 |
Pravidla pro vypracování |
2. |
Kvalitativní charakteristiky informací |
3. |
Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti |
3.1 |
Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti |
3.2 |
Významné záležitosti a významnost informací |
3.3 |
Dvojí významnost |
3.4 |
Významnost dopadů |
3.5 |
Finanční významnost |
3.6 |
Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti |
3.7 |
Úroveň členění |
4. |
Náležitá péče |
5. |
Hodnotový řetězec |
5.1 |
Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec |
5.2 |
Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů |
6. |
Časové horizonty |
6.1 |
Vykazované období |
6.2 |
Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti |
6.3 |
Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku |
6.4 |
Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv |
7 |
Příprava a prezentace informací o udržitelnosti |
7.1 |
Prezentace srovnávacích informací |
7.2 |
Zdroje nejistoty odhadů a výsledků |
7.3 |
Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období |
7.4 |
Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti |
7.5 |
Chyby ve vykazování v předchozích obdobích |
7.6 |
Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky |
7.7 |
Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací |
7.8 |
Podávání zpráv o příležitostech |
8. |
Struktura prohlášení o udržitelnosti |
8.1 |
Obecný požadavek na prezentaci |
8.2 |
Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti |
9. |
Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi |
9.1 |
Začlenění informací formou odkazu |
9.2 |
Propojené informace a propojení s účetními závěrkami |
10. |
Přechodná ustanovení |
10.1 |
Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt |
10.2 |
Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec |
10.3 |
Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací |
10.4 |
Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně |
Dodatek A: |
Požadavky na uplatňování |
– |
Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt |
– |
Dvojí významnost |
– |
Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů |
– |
Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti |
Dodatek B: |
Kvalitativní charakteristiky informací |
Dodatek C: |
Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací |
Dodatek D: |
Struktura prohlášení o udržitelnosti podle ESRS |
Dodatek E: |
Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty |
Dodatek F: |
Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS |
Dodatek G: |
Příklad začlenění informací formou odkazu |
Cíl
1. |
Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále také jako „ESRS“) je specifikovat informace o udržitelnosti, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, (1) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464. (2) Podávání zpráv podle ESRS nezbavuje podniky dalších povinností stanovených předpisy Unie. |
2. |
ESRS konkrétně specifikují informace, které podnik zveřejňuje o svých významných dopadech, rizicích a příležitostech v souvislosti s environmentálními, sociálními a správními otázkami udržitelnosti. ESRS nevyžadují, aby podniky zveřejňovaly informace o environmentálních, sociálních a správních tématech, na něž se vztahují ESRS, když podnik vyhodnotil předmětné téma jako nevýznamné (viz dodatek E – vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty). Informace zveřejňované v souladu s ESRS umožňují uživatelům prohlášení o udržitelnosti pochopit významné dopady podniku na lidi a životní prostředí a významné dopady otázek udržitelnosti na rozvoj, výkonnost a postavení podniku. |
3. |
Cílem tohoto standardu (ESRS 1) je umožnit porozumění struktuře ESRS, používaným pravidlům pro vypracování a základním pojmům a obecným požadavkům na přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti v souladu se směrnicí 2013/34/EU, ve znění směrnice (EU) 2022/2464. |
1. Kategorie standardů ESRS, oblasti vykazování a pravidla pro vypracování
1.1 Kategorie standardů ESRS
4. |
Existují tři kategorie standardů ESRS:
Průřezové a tematické standardy jsou odvětvově agnostické, což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví nebo odvětvích podnik působí. |
5. |
Průřezové standardy ESRS 1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace se vztahují na otázky udržitelnosti, které jsou předmětem tematických standardů a odvětvových standardů. |
6. |
Tento standard (ESRS 1) popisuje strukturu standardů ESRS, vysvětluje pravidla pro vypracování a základní pojmy a stanovuje obecné požadavky na přípravu a prezentaci informací týkajících se udržitelnosti. |
7. |
ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, které má podnik poskytovat na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a příležitostí a o ukazatelích a cílech. |
8. |
Tematické evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti se zabývají tématem udržitelnosti a jsou strukturovány do témat a dílčích témat, případně do podtémat. Tabulka v Požadavku na uplatňování č. 16 (AR 16) k tomuto standardu poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti (souhrnně „otázky udržitelnosti“), na které se vztahují tematické ESRS. |
9. |
Tematické ESRS mohou obsahovat specifické požadavky, které doplňují obecné požadavky na zveřejňování v ESRS 2. Dodatek C standardu ESRS 2 Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, obsahuje seznam dalších požadavků v tematických ESRS, které podnik použije společně s požadavky na zveřejňování na obecné úrovni ve standardu ESRS 2. |
10. |
Odvětvové standardy se vztahují na všechny podniky v daném odvětví. Zabývají se dopady, riziky a příležitostmi, které jsou pravděpodobně významné pro všechny podniky v určitém odvětví a které nejsou zahrnuty nebo nejsou dostatečně zahrnuty v tematických standardech. Odvětvové standardy mají více témat a zabývají se tématy, která jsou pro dané odvětví nejdůležitější. Odvětvové standardy dosahují vysoké míry srovnatelnosti. |
11. |
Pokud podnik dospěje k závěru, že dopad, riziko nebo příležitost nejsou zahrnuty nebo nejsou zahrnuty s dostatečnou podrobností v ESRS, ale jsou významné vzhledem k jeho specifickým skutečnostem a okolnostem, musí kromě požadavků na zveřejňování informací stanovených ve třech kategoriích standardů ESRS poskytnout další informace specifické pro daný podnik, aby uživatelé mohli porozumět dopadům, rizikům nebo příležitostem podniku souvisejícím s udržitelností. Požadavky na uplatňování AR 1 až AR 5 poskytují další pokyny týkající se zveřejňování informací specifických pro jednotlivé subjekty. |
1.2 Oblasti vykazování a minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech a ukazatelích
12. |
Požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2, v tematických ESRS a v odvětvových ESRS jsou strukturovány do následujících oblastí podávání zpráv:
|
13. |
Standard ESRS 2 obsahuje:
Podnik uplatňuje minimální požadavky na zveřejňování informací o politikách, opatřeních, ukazatelích a cílech spolu s odpovídajícími požadavky na zveřejňování informací v tematických a odvětvových evropských standardech pro podávání zpráv o udržitelnosti. |
1.3 Pravidla pro vypracování
14. |
Ve všech ESRS:
Souhrnně se označují jako „dopady, rizika a příležitosti“ (IRO). Odrážejí hledisko dvojí významnosti ESRS popsané v oddíle 3. |
15. |
V ESRS jsou pojmy, které jsou definovány ve slovníčku definic (příloha II), vyznačeny tučnou kurzívou, s výjimkou případů, kdy je definovaný pojem použit v jednom bodě více než jednou. |
16. |
ESRS strukturují informace, které mají být zveřejněny v rámci požadavků na zveřejňování informací. Každý požadavek na zveřejňování informací se skládá z jednoho nebo více různých datových bodů. Pojem „datový bod“ se může vztahovat také na popisný dílčí prvek požadavku na zveřejňování informací. |
17. |
Kromě požadavků na zveřejňování informací obsahuje většina ESRS také požadavky na uplatňování. Požadavky na uplatňování podporují uplatňování požadavků na zveřejňování informací a mají stejnou účinnost jako ostatní části ESRS. |
18. |
ESRS používají následující pojmy, aby rozlišily různé stupně povinnosti podniku zveřejňovat informace:
Kromě toho ESRS používají výraz „zohlední“, když odkazují na otázky, zdroje nebo metodiky, které má podnik při přípravě daných zveřejňovaných informací případně zohlednit nebo použít. |
2. Kvalitativní charakteristiky informací
19. |
Při sestavování prohlášení o udržitelnosti podnik použije:
|
20. |
Tyto kvalitativní charakteristiky informací jsou definovány a popsány v dodatku B tohoto standardu. |
3. Dvojí významnost jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti
21. |
Podnik podává zprávy o otázkách udržitelnosti na základě zásady dvojí významnosti, jak je definována a vysvětlena v této kapitole. |
3.1 Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti
22. |
Zúčastněnými stranami jsou strany, které mohou podnik ovlivnit nebo jím být ovlivněny. Existují dvě hlavní skupiny zúčastněných stran:
|
23. |
Některé zúčastněné strany (nikoli všechny) mohou patřit do obou skupin definovaných v bodě 22. |
24. |
Zapojení dotčených zúčastněných stran má zásadní význam pro probíhající postup podniku týkající se náležité péče (viz kapitola 4 Náležitá péče) a hodnocení významnosti z hlediska udržitelnosti. To zahrnuje jeho postupy identifikace a hodnocení skutečných a potenciálních negativních dopadů, které pak slouží jako podklad pro proces hodnocení s cílem určit významné dopady pro účely podávání zpráv o udržitelnosti (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). |
3.2 Významné záležitosti a významnost informací
25. |
Provedení posouzení významnosti (viz oddíly 3.4 Významnost dopadů a 3.5 Finanční významnost) je nezbytné k tomu, aby podnik určil významné dopady, rizika a příležitosti, o nichž má být podána zpráva. |
26. |
Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku. |
27. |
Požadavky na uplatňování v dodatku A tohoto [návrhu] standardu obsahují seznam otázek udržitelnosti zahrnutých v tematických ESRS, rozdělených do kategorií podle témat, dílčích témat a podtémat na podporu posouzení významnosti. Dodatek E Vývojový diagram pro určení informací, které mají být zahrnuty, obsažený v tomto standardu, poskytuje ilustrativní posouzení významnosti popsané v tomto oddíle. |
28. |
Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud splňuje kritéria definovaná pro významnost dopadu (viz oddíl 3.4 tohoto standardu) nebo finanční významnost (viz oddíl 3.5 tohoto standardu) nebo obojí. |
29. |
Bez ohledu na výsledek posouzení významnosti podnik vždy zveřejní informace požadované: ESRS 2 Obecné informace (tj. všechny požadavky na zveřejnění a datové body uvedené v ESRS 2) a požadavky na zveřejňování informací (včetně jejich datových bodů) v aktuálním ESRS v souvislosti s požadavkem na zveřejnění IRO-1 Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí, jak jsou uvedeny v dodatku C ESRS 2 – Požadavky na zveřejňování informací / uplatňování v tematických ESRS, které jsou použitelné společně s obecnými požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2. |
30. |
Pokud podnik na základě posouzení významnosti, na jehož základě IRO-1, IRO-2 a SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví požadavky na zveřejňování informací, dospěje k závěru, že otázka udržitelnosti je významná, musí:
|
31. |
Použitelné informace předepsané v rámci požadavku na informace, včetně jeho datových bodů, nebo informace specifické pro daný subjekt se zveřejní, pokud podnik v rámci svého posouzení významných informací posoudí, že informace jsou relevantní z jednoho nebo více z těchto hledisek:
|
32. |
Pokud podnik dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (viz ESRS 2 IRO-2 Požadavek na zveřejňování informací IRO-2 – Požadavky na zveřejňování informací v ESRS, na něž se vztahuje prohlášení podniku o udržitelnosti), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu. Pokud podnik dospěje k závěru, že jiné téma než změna klimatu není významné, a proto opomíjí všechny požadavky na zveřejňování informací v odpovídajícím aktuálním ESRS, může stručně vysvětlit závěry svého posouzení významnosti pro toto téma. |
33. |
Při zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech v souvislosti s otázkou udržitelnosti, která byla vyhodnocena jako významná, podnik zahrne informace předepsané všemi požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických a odvětvových ESRS týkajících se této otázky a v odpovídajícím minimálnímu požadavku na zveřejňování informací o politikách, opatřeních a cílech požadovanému podle standardu ESRS 2. Pokud podnik nemůže zveřejnit informace předepsané buď požadavky na zveřejňování informací a datovými body v tematických nebo odvětvových ESRS, nebo minimálními požadavky na zveřejňování informací ve standardu ESRS 2 o politikách, opatřeních a cílech, protože nepřijal příslušné politiky, neprovedl příslušná opatření nebo nestanovil příslušné cíle, uvede tuto skutečnost a může oznámit časový rámec, v němž je hodlá zavést. |
34. |
Při zveřejňování informací o ukazatelích pro významnou otázku udržitelnosti podle oddílu Ukazatele a cíle příslušného tematického standardu ESRS, podnik:
|
35. |
Pokud podnik vynechá informace předepsané datovým bodem, který vyplývá z jiných právních předpisů EU uvedených v dodatku B k ESRS 2, musí výslovně uvést, že dotyčné informace „nejsou významné“. |
36. |
Podnik stanoví, jakým způsobem uplatňuje kritéria, včetně příslušných prahových hodnot, pro určení:
|
3.3 Dvojí významnost
37. |
Dvojí významnost má dva rozměry, a to: významnost dopadů a finanční významnost. Pokud není uvedeno jinak, používají se v celém standardu ESRS pojmy „významný“ a „významnost“ pro označení dvojí významnosti. |
38. |
Posouzení významnosti dopadů a finanční významnosti je vzájemně propojené a je třeba zvážit vzájemnou závislost mezi těmito dvěma rozměry. Obecně je výchozím bodem posouzení dopadů, ačkoli mohou existovat i významná rizika a příležitosti, které s dopady podniku nesouvisejí. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od počátku nebo se může stát finančně významným, pokud lze důvodně očekávat, že ovlivní finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, jeho přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady jsou zachyceny z hlediska významnosti dopadů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou finančně významné. |
39. |
Při identifikaci a posuzování dopadů, rizik a příležitostí v hodnotovém řetězci podniku za účelem určení jejich významnosti se podnik zaměří na oblasti, kde se na základě povahy činností, obchodních vztahů, zeměpisných oblastí nebo jiných dotčených faktorů předpokládá, že dopady, rizika a příležitosti pravděpodobně vzniknou. |
40. |
Podnik zváží, jak je ovlivněn svou závislostí na dostupnosti přírodních, lidských a sociálních zdrojů za odpovídající ceny a v odpovídající kvalitě, bez ohledu na své potenciální dopady na tyto zdroje. |
41. |
Hlavní dopady, rizika a příležitosti podniku se považují za stejné jako významné dopady, rizika a příležitosti identifikované podle zásady dvojí významnosti, a proto se uvádějí v prohlášení o udržitelnosti. |
42. |
Podnik použije kritéria stanovená v oddílech 3.4 a 3.5 tohoto standardu za použití vhodných kvantitativních a/nebo kvalitativních prahových hodnot. K určení toho, které dopady, rizika a příležitosti podnik identifikuje a řeší jako významné, a k určení toho, které otázky udržitelnosti jsou významné pro účely podávání zpráv, jsou nezbytné vhodné prahové hodnoty. Některé stávající standardy a rámce používají termín „nejvýznamnější dopady“, když odkazují na prahovou hodnotu používanou k identifikaci dopadů, které jsou ve standardu ESRS popsány jako „významné dopady“. |
3.4 Významnost dopadů
43. |
Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují vztahy v předcházející a navazující části hodnotového řetězce podniku a neomezují se na přímé smluvní vztahy. |
44. |
V těchto souvislostech dopady na lidi nebo životní prostředí zahrnují dopady související s environmentálními, sociálními a správními otázkami. |
45. |
Posouzení významnosti negativního dopadu vychází z postupu náležité péče definovaného v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynech OECD pro nadnárodní podniky. U skutečných negativních dopadů je významnost založena na závažnosti dopadu, zatímco u potenciálních negativních dopadů je založena na závažnosti a pravděpodobnosti dopadu. Závažnost je založena na následujících faktorech:
V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností. |
46. |
U pozitivních dopadů je významnost založena na:
|
3.5 Finanční významnost
47. |
Rozsah finanční významnosti pro podávání zpráv o udržitelnosti je rozšířením rozsahu významnosti, který se používá při určování informací, jež by měly být zahrnuty do účetní závěrky podniku. |
48. |
Posouzení finanční významnosti odpovídá identifikaci informací, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely při rozhodování o poskytnutí zdrojů danému subjektu. Informace se považují za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví pro všeobecné účely zejména tehdy, pokud lze důvodně očekávat, že vynechání, zkreslení nebo zamlžení těchto informací by mohlo ovlivnit rozhodnutí, která přijmou na základě prohlášení o udržitelnosti podniku. |
49. |
Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává nebo lze důvodně očekávat, že vyvolá významné finanční dopady na podnik. Tak je tomu v případě, kdy otázka udržitelnosti vytváří rizika nebo příležitosti, které mají nebo mohou mít významný vliv na vývoj podniku, jeho finanční pozici, finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Rizika a příležitosti mohou vyplývat z minulých nebo budoucích událostí. Finanční významnost otázky udržitelnosti není omezena na záležitosti, které jsou pod kontrolou podniku, ale zahrnuje informace o významných rizicích a příležitostech, které lze přičíst obchodním vztahům mimo rozsah konsolidace použité při sestavování účetní závěrky. |
50. |
Závislost na přírodních, lidských a sociálních zdrojích může být zdrojem finančních rizik nebo příležitostí. Závislosti mohou vyvolat účinky dvěma možnými způsoby:
|
51. |
Významnost rizik a příležitostí se posuzuje na základě kombinace pravděpodobnosti výskytu a potenciálního rozsahu finančních dopadů. |
3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti
52. |
Posuzování významnosti podniku může vést k identifikaci situací, v nichž by jeho opatření zaměřená na řešení určitých dopadů nebo rizik nebo na využití určitých příležitostí v souvislosti s otázkou udržitelnosti mohla mít významné negativní dopady nebo způsobit významná rizika ve vztahu k jedné nebo více jiným otázkám udržitelnosti. Například:
|
53. |
V takových situacích podnik:
|
3.7 Úroveň členění
54. |
Je-li to nezbytné pro správné pochopení významných dopadů, rizik a příležitostí, podnik zveřejněné informace rozčlení:
|
55. |
Při určování vhodné úrovně členění pro vykazování zohlední podnik členění přijaté v rámci posouzení významnosti. V závislosti na skutečnostech a okolnostech konkrétního podniku může být nezbytné rozčlenění podle dceřiných podniků. |
56. |
Jsou-li údaje z různých úrovní nebo z více míst v rámci jedné úrovně agregovány, podnik zajistí, aby tato agregace nezastřela specifičnost a souvislosti nezbytné pro interpretaci informací. Podnik nesmí agregovat významné položky, které se liší svou povahou. |
57. |
Pokud podnik předkládá informace rozčleněné podle odvětví, přijme odvětvovou klasifikaci ESRS, která bude upřesněna v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU. Jestliže tematický nebo odvětvový ESRS vyžaduje, aby byla při přípravě konkrétní informace přijata určitá úroveň členění, má přednost požadavek uvedený v tematickém nebo odvětvovém ESRS. |
4. Náležitá péče
58. |
Výsledky postupu podniku týkajícího se náležité péče v oblasti udržitelnosti (v níže uvedených mezinárodních nástrojích označované jako „náležitá péče“) slouží podniku k posouzení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí. ESRS neukládají žádné požadavky na chování v souvislosti s náležitou péčí ani nerozšiřují nebo nemění úlohu správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniku, pokud jde o provádění náležité péče. |
59. |
Náležitá péče je postup, který podniky používají k identifikaci, prevenci, zmírnění a zohlednění skutečných i potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidi spojených s jejich podnikáním. Tyto dopady zahrnují dopady spojené s vlastní činností a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, včetně dopadů prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Náležitá péče je průběžný postup, který reaguje na změny ve strategii podniku, jeho obchodním modelu, činnostech, obchodních vztazích, provozních, dodavatelských a prodejních souvislostech a může tyto změny vyvolat. Tento postup je popsán v mezinárodních nástrojích obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a v pokynech OECD pro nadnárodní podniky. |
60. |
Tyto mezinárodní nástroje určují řadu kroků v postupu náležité péče, včetně identifikace a posouzení negativních dopadů spojených s vlastními činnostmi a předcházejícím a následujícím hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb, jakož i prostřednictvím jeho obchodních vztahů. Pokud podnik nemůže řešit všechny dopady najednou, postup náležité péče umožňuje stanovit priority opatření na základě závažnosti a pravděpodobnosti dopadů. Právě tento aspekt postupu náležité péče je základem pro posouzení významných dopadů (viz oddíl 3.4 tohoto standardu). Identifikace významných dopadů podporuje také identifikaci významných rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti, jež jsou často výsledkem těchto dopadů. |
61. |
Základní prvky náležité péče se přímo odrážejí v požadavcích na zveřejňování informací stanovených v ESRS 2 a v tematických ESRS, jak je znázorněno níže:
|
5. Hodnotový řetězec
5.1 Podnik podávající zprávu a hodnotový řetězec
62. |
Prohlášení o udržitelnosti se týká stejného podniku podávajícího zprávu jako účetní závěrka. Pokud je například podnikem podávajícím zprávu mateřský podnik, který má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, bude se prohlášení o udržitelnosti týkat skupiny. Tento požadavek se nepoužije, pokud podnik podávající zprávu není povinen sestavovat účetní závěrku nebo pokud podnik podávající zprávu vypracovává konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle článku 48i směrnice 2013/34/EU. |
63. |
Informace o podniku podávajícím zprávu uvedené v prohlášení o udržitelnosti se rozšíří o informace o významných dopadech, rizicích a příležitostech spojených s podnikem prostřednictvím jeho přímých a nepřímých obchodních vztahů v předcházejících a/nebo navazujících částech hodnotového řetězce („informace o hodnotovém řetězci“). Při rozšiřování informací o podniku podávajícím zprávu musí podnik zahrnout významné dopady, rizika a příležitosti spojené s předcházejícími a navazujícími částmi jeho hodnotového řetězce:
|
64. |
Bod 63 nevyžaduje informace o každém účastníkovi hodnotového řetězce, ale pouze zahrnutí významných informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce. Různé otázky udržitelnosti mohou být významné ve vztahu k různým částem předcházejícího a navazujícího hodnotového řetězce podniku. Informace se rozšíří tak, aby zahrnovaly informace o hodnotovém řetězci pouze ve vztahu k těm částem hodnotového řetězce, pro které je tato otázka významná. |
65. |
Podnik zahrne významné informace o hodnotovém řetězci, pokud je to nezbytné s cílem:
|
66. |
Při určování, na jaké úrovni (v rámci vlastních provozních činností a v rámci předcházejících a navazujících částí hodnotového řetězce) se vyskytuje významná otázka udržitelnosti, použije podnik své posouzení dopadů, rizik a příležitostí podle zásady dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu). |
67. |
Pokud jsou přidružené podniky nebo společné podniky, které jsou v účetní závěrce účtovány ekvivalenční metodou nebo poměrně konsolidovány, součástí hodnotového řetězce podniku, například jako dodavatelé, podnik zahrne informace týkající se těchto přidružených podniků nebo společných podniků podle bodu 63 v souladu s přístupem přijatým pro ostatní obchodní vztahy v hodnotovém řetězci. V tomto případě se při určování ukazatelů dopadů údaje přidruženého nebo společného podniku neomezují na podíl na vlastním kapitálu, nýbrž berou se v úvahu na základě dopadů, které jsou spojeny s produkty a službami podniku prostřednictvím jeho obchodních vztahů. |
5.2 Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů
68. |
Schopnost podniku získávat potřebné informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou smluvní ujednání podniku, úroveň kontroly, kterou vykonává nad provozními činnostmi mimo rozsah konsolidace, a jeho kupní síla. Pokud podnik nemá možnost kontrolovat činnosti předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce a své obchodní vztahy, může být získávání informací o hodnotovém řetězci náročnější. |
69. |
Existují okolnosti, kdy podnik nemůže shromáždit informace o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, jak požaduje bod 63, i když v souvislosti s tím vynaložil přiměřené úsilí. Za těchto okolností podnik odhadne informace, které má vykázat o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, a to s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, jako jsou průměrné údaje za odvětví a jiné zástupné údaje. |
70. |
Získání informací o hodnotovém řetězci by mohlo být náročné i v případě malých a středních podniků a dalších subjektů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, které nespadají do působnosti podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (viz ESRS 2 BP-2 Zveřejňování informací ve vztahu ke specifickým okolnostem). |
71. |
Pokud jde o politiky, opatření a cíle, musí vykazování podniku zahrnovat informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce v rozsahu, v jakém tyto politiky, opatření a cíle zahrnují účastníky hodnotového řetězce. Co se týká ukazatelů, v mnoha případech, zejména v environmentálních otázkách, pro něž jsou k dispozici zástupné údaje, může být podnik schopen splnit požadavky na podávání zpráv, aniž by shromažďoval údaje od účastníků předcházejících a navazujících částí svého hodnotového řetězce, zejména malých a středních podniků, například při výpočtu emisí skleníkových plynů rámce 3 v podniku. |
72. |
Zahrnutí odhadů provedených pomocí průměrných údajů za odvětví nebo jiných zástupných údajů nesmí vést k informacím, které nesplňují kvalitativní charakteristiky informací (viz kapitola 2 a oddíl 7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků tohoto standardu). |
6. Časové horizonty
6.1 Vykazované období
73. |
Vykazované období pro prohlášení podniku o udržitelnosti musí být shodné s obdobím jeho účetní závěrky. |
6.2 Propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti
74. |
Podnik ve svém prohlášení o udržitelnosti vytvoří vhodné vazby mezi retrospektivními a výhledovými informacemi, je-li to relevantní, aby podpořil jasné pochopení toho, jak historické informace souvisejí s informacemi zaměřenými do budoucna. |
6.3 Vykazování pokroku oproti referenčnímu roku
75. |
Referenčním rokem je historické referenční datum nebo období, pro něž jsou k dispozici informace a s nímž lze porovnávat následné informace v čase. |
76. |
Při vykazování vývoje a pokroku při dosahování cíle uvede podnik srovnávací informace za referenční rok pro částky vykázané ve stávajícím období, pokud příslušný požadavek na zveřejňování informací již nestanoví způsob vykazování pokroku. Podnik může rovněž zahrnout historické informace o dosažených milnících mezi referenčním rokem a vykazovaným obdobím, pokud se jedná o relevantní informace. |
6.4 Definice krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého horizontu pro účely podávání zpráv
77. |
Při sestavování prohlášení o udržitelnosti přijme podnik ke konci vykazovaného období tyto časové intervaly:
|
78. |
Podnik použije pro dlouhodobý horizont dodatečné členění, jestliže se dopady nebo opatření očekávají v období delším než pět let, pokud je nezbytné pro poskytnutí relevantních informací uživatelům prohlášení o udržitelnosti. |
79. |
Pokud jsou v jiných ESRS požadovány odlišné definice střednědobých nebo dlouhodobých horizontů pro konkrétní zveřejňované informace, mají přednost definice v těchto ESRS. |
80. |
Mohou nastat okolnosti, kdy použití střednědobých nebo dlouhodobých horizontů uvedených v bodě 77 vede k nerelevantním informacím, neboť podnik používá jinou definici pro i) své postupy identifikace a řízení významných dopadů, rizik a příležitostí nebo ii) stanovování svých opatření a cílů. Tyto okolnosti mohou být způsobeny charakteristikami specifickými pro dané odvětví, jako jsou peněžní toky a obchodní cykly, očekávaná doba trvání kapitálových investic, časové horizonty, v nichž uživatelé prohlášení o udržitelnosti provádějí svá hodnocení, nebo plánovací horizonty, které se v odvětví, v němž podnik působí, obvykle používají pro rozhodování. Za těchto okolností může podnik přijmout jinou definici střednědobých a/nebo dlouhodobých horizontů (viz ESRS 2 BP–2, bod 9). |
81. |
Odkazy na „krátkodobý“, „střednědobý“ a „dlouhodobý“ v ESRS se vztahují k časovému horizontu stanovenému podnikem podle ustanovení v bodech 77 až 80. |
7. Příprava a prezentace informací o udržitelnosti
82. |
Tato kapitola obsahuje obecné požadavky, které je třeba uplatňovat při přípravě a prezentaci informací o udržitelnosti. |
7.1 Prezentace srovnávacích informací
83. |
Podnik zveřejní srovnávací informace za předchozí období pro všechny kvantitativní ukazatele a peněžní částky zveřejněné v běžném období. Pokud je to relevantní pro porozumění prohlášení o udržitelnosti za běžné období, zveřejní podnik také srovnávací informace pro popisné informace. |
84. |
Jestliže podnik vykazuje srovnávací informace, které se liší od informací vykázaných v předchozím období, zveřejní:
|
85. |
Někdy není možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, aby bylo dosaženo srovnatelnosti se stávajícím obdobím. Údaje například nemusely být v předchozím období či obdobích shromážděny způsobem, který by umožnil buď zpětné použití nové definice ukazatele či cíle, nebo zpětné přepočítání za účelem opravy chyby z předchozího období, a nemusí být možné informace znovu vytvořit (viz ESRS 2 BP-2). Není-li možné upravit srovnávací informace za jedno nebo více předchozích období, podnik tuto skutečnost zveřejní. |
86. |
Pokud ESRS vyžaduje, aby podnik prezentoval pro určitý ukazatel nebo datový bod více než jedno srovnávací období, mají přednost požadavky tohoto ESRS. |
7.2 Zdroje nejistoty odhadů a výsledků
87. |
Pokud kvantitativní ukazatele a peněžní částky, včetně informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce (viz kapitola 5 tohoto standardu), nelze měřit přímo a lze je pouze odhadovat, může vzniknout nejistota měření. |
88. |
Podnik zveřejní informace, které uživatelům umožní pochopit nejvýznamnější nejistoty ovlivňující kvantitativní ukazatele a peněžní částky uvedené v jeho prohlášení o udržitelnosti. |
89. |
Použití přiměřených předpokladů a odhadů, včetně analýzy scénářů nebo citlivosti, je nezbytnou součástí přípravy informací souvisejících s udržitelností a nesnižuje užitečnost informací, pokud jsou předpoklady a odhady přesně popsány a vysvětleny. Ani vysoká míra nejistoty měření nemusí nutně bránit tomu, aby takový předpoklad nebo odhad poskytoval užitečné informace nebo splňoval kvalitativní charakteristiky informací (viz dodatek B tohoto standardu). |
90. |
Údaje a předpoklady použité při přípravě prohlášení o udržitelnosti musí být pokud možno v souladu s odpovídajícími finančními údaji a předpoklady použitými v účetní závěrce podniku. |
91. |
Některé ESRS vyžadují zveřejnění informací, jako jsou vysvětlivky týkající se možných budoucích událostí s nejistým výsledkem. Při posuzování, zda jsou informace o takových možných budoucích událostech významné, se podnik řídí kritérii uvedenými v kapitole 3 tohoto standardu a zváží:
|
92. |
Při posuzování možných výsledků podnik zváží všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně informací o výsledcích s nízkou pravděpodobností a vysokým dopadem, které by se v souhrnu mohly stát významnými. Podnik může být například vystaven několika dopadům nebo rizikům, z nichž každé může způsobit stejný typ narušení, například narušení dodavatelského řetězce podniku. Informace o jednotlivém zdroji rizika nemusí být významná, je-li narušení z tohoto zdroje velmi nepravděpodobné. Informace o souhrnném riziku narušení dodavatelského řetězce ze všech zdrojů však mohou být významné (viz ESRS 2 BP-2). |
7.3 Aktualizace informací o událostech po skončení vykazovaného období
93. |
V některých případech může podnik obdržet informace po skončení vykazovaného období, avšak před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Pokud takové informace poskytují důkazy nebo poznatky o podmínkách existujících ke konci období, podnik případně aktualizuje odhady a zveřejněné informace o udržitelnosti ve světle nových informací. |
94. |
Jestliže tyto informace poskytují důkazy nebo poznatky o významných transakcích, jiných událostech a podmínkách, které nastaly po skončení vykazovaného období, poskytne podnik případně popisné informace uvádějící existenci, povahu a možné důsledky těchto událostí po skončení daného roku. |
7.4 Změny v přípravě nebo prezentaci informací o udržitelnosti
95. |
Definice a výpočet ukazatelů, včetně ukazatelů používaných ke stanovení cílů a sledování pokroku při jejich dosahování, musí být v průběhu času konzistentní. Podnik poskytne přepracovaná srovnávací čísla, pokud to je proveditelné (viz ESRS 2 BP-2), pokud:
|
7.5 Chyby ve vykazování v předchozích obdobích
96. |
Podnik opraví významné chyby v předchozích obdobích přepočtem srovnávacích částek za zveřejněné (zveřejněná) předchozí období, ledaže to není možné. Tento požadavek se nevztahuje na vykazovaná období před prvním rokem, kdy podnik začal uplatňovat ESRS. |
97. |
Chyby v předchozích obdobích představují opomenutí a nepřesnosti v prohlášení podniku o udržitelnosti za jedno nebo více předchozích období. Tyto chyby vznikají v důsledku nepoužití nebo nesprávného použití spolehlivých informací, které:
|
98. |
Mezi tyto chyby patří: důsledky početních chyb, chyb při použití definic ukazatelů nebo cílů, přehlédnutí nebo nesprávného výkladu skutečností a podvodů. |
99. |
Případné chyby ve stávajícím období zjištěné v tomto období jsou opraveny před schválením zprávy vedení podniku k vydání. Významné chyby se však někdy objeví až v následujícím období. |
100. |
Není-li možné určit důsledek chyby pro všechna předchozí vykazovaná období, přepracuje podnik srovnávací informace tak, aby opravil chybu od nejbližšího možného data. Při opravě zveřejněných informací za předchozí období nesmí podnik používat zpětný pohled při vytváření předpokladů o tom, jaké by byly záměry vedení podniku v předchozím období, ani při odhadu částek zveřejněných v předchozím období. Tento požadavek se vztahuje na opravu retrospektivních i výhledových informací. |
101. |
Opravy chyb se odlišují od změn odhadů. Odhady může být potřeba revidovat, jakmile budou známé další informace (viz ESRS 2 BP-2). |
7.6 Podávání konsolidovaných zpráv a výjimka pro dceřiné podniky
102. |
Pokud podnik podává zprávy na konsolidované úrovni, provede posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí pro celou konsolidovanou skupinu bez ohledu na její právní strukturu. Zajistí, aby všechny dceřiné podniky byly zahrnuty způsobem, který umožňuje nezaujatou identifikaci významných dopadů, rizik a příležitostí. Kritéria a prahové hodnoty pro posouzení dopadů, rizik nebo příležitostí jako významných se stanoví na základě kapitoly 3 tohoto standardu. |
103. |
Pokud podnik zjistí podstatné rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více svých dceřiných podniků, poskytne případně odpovídající popis dopadů, rizik a příležitostí dotčeného dceřiného podniku nebo dceřiných podniků. |
104. |
Při posuzování, zda jsou rozdíly mezi významnými dopady, riziky nebo příležitostmi na úrovni skupiny a významnými dopady, riziky nebo příležitostmi jednoho nebo více dceřiných podniků významné, může podnik zvážit různé okolnosti, například to, zda dceřiný podnik nebo dceřiné podniky působí v jiném odvětví než zbytek skupiny, nebo okolnosti uvedené v oddíle 3.7 Úroveň členění. |
7.7 Utajované a citlivé informace a informace o duševním vlastnictví, know-how nebo výsledcích inovací
105. |
Podnik není povinen zveřejňovat utajované informace nebo citlivé informace, i když jsou tyto informace považovány za významné. |
106. |
Při zveřejňování informací o své strategii, plánech a činnostech, kdy jsou určité informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací relevantní pro splnění cíle požadavku na zveřejňování informací, může podnik tyto konkrétní informace přesto vynechat, pokud:
|
107. |
Pokud podnik vynechá utajované informace nebo citlivé informace nebo konkrétní informace odpovídající duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, protože splňují kritéria stanovená v předchozím bodě, splní daný požadavek na zveřejňování informací tím, že zveřejní všechny ostatní požadované informace. |
108. |
Podnik vynaloží veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby kromě vynechání utajovaných informací nebo citlivých informací nebo konkrétních informací, které odpovídají duševnímu vlastnictví, know-how nebo výsledkům inovací, nebyla narušena celková relevance daných zveřejňovaných informací. |
7.8 Podávání zpráv o příležitostech
109. |
Při podávání zpráv o příležitostech by měly být zveřejňovány popisné informace, které čtenáři umožní pochopit příležitost pro podnik nebo celé odvětví. Při podávání zpráv o příležitostech zváží podnik významnost informací, které mají být zveřejněny. V této souvislosti zohlední mimo jiné tyto faktory:
|
8. Struktura prohlášení o udržitelnosti
110. |
Tato kapitola je základem pro prezentaci informací o otázkách udržitelnosti připravených v souladu s články 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (tj. prohlášení o udržitelnosti) v rámci zprávy vedení podniku. Tyto informace jsou uvedeny ve zvláštním oddílu zprávy vedení označené jako prohlášení o udržitelnosti. Dodatek F Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS v tomto standardu uvádí ilustrativní příklad prohlášení o udržitelnosti strukturovaného podle požadavků této kapitoly. |
8.1 Obecný požadavek na prezentaci
111. |
Informace o udržitelnosti se předkládají:
|
8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti
112. |
S výjimkou možnosti začlenit informace formou odkazu v oddíle 9.1 Začlenění informací formou odkazu tohoto standardu musí podnik v rámci zvláštního oddílu zprávy vedení podniku zveřejnit všechny příslušné informace požadované ESRS podle kapitoly 1 tohoto standardu. |
113. |
Podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne informace podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (8) a nařízení Komise v přenesené pravomoci, které obsah a další modality těchto informací upřesňují. Podnik zajistí, aby tyto zveřejňované informace byly v rámci prohlášení o udržitelnosti samostatně identifikovatelné. Zveřejňované informace týkající se každého z environmentálních cílů definovaných v nařízení o taxonomii se uvádějí společně v jasně identifikovatelné části environmentálního oddílu prohlášení o udržitelnosti. Tyto informace nepodléhají ustanovením ESRS, s výjimkou tohoto bodu a první věty bodu 115 tohoto standardu. |
114. |
Pokud podnik do svého prohlášení o udržitelnosti zahrne další informace vyplývající z i) jiných právních předpisů, které vyžadují, aby podnik zveřejňoval informace o udržitelnosti, nebo ii) obecně uznávaných standardů a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně nepovinných pokynů a pokynů pro konkrétní odvětví, zveřejněných jinými subjekty stanovujícími standardy (jako jsou technické materiály vydané Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti nebo Globální iniciativou pro podávání zpráv), musí tyto informace:
|
115. |
Podnik strukturuje své prohlášení o udržitelnosti do čtyř částí v následujícím pořadí: obecné informace, informace o životním prostředí (včetně informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852), sociální informace a informace o správě a řízení. Je-li respektováno ustanovení v oddíle 3.6 Významné dopady nebo rizika vyplývající z opatření k řešení otázek udržitelnosti tohoto standardu, může podnik v případě, že informace uvedené v jedné části zahrnují také informace, které mají být uvedeny v jiné části, v jedné části odkázat na informace uvedené v jiné části, aby se vyhnul duplicitám. Podnik může použít podrobnou strukturu znázorněnou v dodatku F tohoto standardu. |
116. |
Zveřejňované informace požadované v rámci odvětvových ESRS jsou seskupeny podle oblastí podávání zpráv a případně podle témat udržitelnosti. Uvádějí se spolu se zveřejněnými informacemi, které vyžaduje ESRS 2 a příslušný tematický ESRS. |
117. |
Pokud podnik vypracuje významné informace specifické pro daný subjekt v souladu s bodem 11, uvede tyto informace spolu s nejdůležitějšími obecnými a specifickými odvětvovými informacemi. |
9. Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi
118. |
Podnik poskytne informace, které uživatelům jeho prohlášení o udržitelnosti umožní pochopit souvislosti mezi různými informacemi v prohlášení a souvislosti mezi informacemi uvedenými v prohlášení o udržitelnosti a dalšími informacemi, které podnik zveřejňuje v jiných částech svého podnikového výkaznictví. |
9.1 Začlenění informací formou odkazu
119. |
Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v bodě 120, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS, včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací, začleněny do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu na:
|
120. |
Podnik může zahrnout informace prostřednictvím odkazu na dokumenty, jejich části, uvedené v bodě 119 za předpokladu, že informace začleněné formou odkazu:
|
121. |
Jestliže jsou podmínky stanovené v bodě 120 splněny, mohou být informace předepsané požadavkem na zveřejňování informací v ESRS (včetně konkrétního datového bodu předepsaného požadavkem na zveřejňování informací) začleněny do prohlášení o udržitelnosti formou odkazu na zprávu podniku vypracovanou podle nařízení (EU) č. 1221/2009 o systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (12). V takovém případě podnik zajistí, aby informace začleněné formou odkazu byly vypracovány s použitím stejného základu pro přípravu informací podle ESRS, včetně rozsahu konsolidace a zpracování informací o hodnotovém řetězci. |
122. |
Při přípravě prohlášení o udržitelnosti s využitím začlenění informací formou odkazu podnik zváží celkovou soudržnost vykazovaných informací a zajistí, aby začlenění formou odkazu nezhoršilo srozumitelnost prohlášení o udržitelnosti. Dodatek G Příklad začlenění informací formou odkazu tohoto standardu je ilustrativním příkladem začlenění informací formou odkazu (viz ESRS 2 BP-2). |
9.2 Propojené informace a propojení s účetní závěrkou
123. |
Podnik popíše vztahy mezi jednotlivými informacemi. To by mohlo vyžadovat propojení popisných informací o správě a řízení, strategii a řízení rizik se souvisejícími ukazateli a cíli. Při poskytování propojených informací může být například nutné, aby podnik vysvětlil účinek nebo pravděpodobný účinek své strategie na účetní závěrku nebo finanční plány nebo vysvětlil, jak se jeho strategie vztahuje na ukazatele a cíle používané k měření pokroku z hlediska výkonnosti. Mimoto může být nutné, aby podnik vysvětlil, jakým způsobem by využívání přírodních zdrojů a změny v jeho dodavatelském řetězci mohly zvýšit, změnit nebo snížit významné dopady, rizika a příležitosti podniku. Možná bude muset tyto informace propojit s informacemi o aktuálních nebo předpokládaných finančních následcích pro jeho výrobní náklady, strategickou reakcí ke zmírnění těchto dopadů nebo rizik a souvisejícími investicemi do nových aktiv. Podnik může rovněž potřebovat propojit popisné informace se souvisejícími ukazateli a cíli a s informacemi v účetní závěrce. Informace popisující spojení musí být jasné a stručné. |
124. |
Pokud prohlášení o udržitelnosti obsahuje peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou uvedeny v účetní závěrce (přímá spojitost mezi informacemi zveřejněnými v prohlášení o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce), podnik uvede odkaz na příslušný odstavec své účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. |
125. |
Prohlášení o udržitelnosti může obsahovat peněžní částky nebo jiné kvantitativní údaje, které přesahují prahovou hodnotu významnosti a které jsou buď souhrnem peněžních částek či kvantitativních údajů uvedených v účetní závěrce podniku, nebo jsou jejich součástí (nepřímá souvislost mezi informacemi zveřejněnými v prohlášení o udržitelnosti a informacemi zveřejněnými v účetní závěrce). V takovém případě podnik vysvětlí, jak se tyto částky nebo datové body v prohlášení o udržitelnosti vztahují k nejdůležitějším částkám uvedeným v účetní závěrce. Tyto zveřejněné informace obsahují odkaz na položku a/nebo na příslušné odstavce účetní závěrky, kde lze příslušné informace nalézt. V případě potřeby může být uvedeno sesouhlasení, které může být předloženo ve formě tabulky. |
126. |
V případě informací, na které se nevztahují body 124 a 125, vysvětlí podnik na základě prahové hodnoty významnosti soulad významných údajů, předpokladů a kvalitativních informací zahrnutých do jeho prohlášení o udržitelnosti s odpovídajícími údaji, předpoklady a kvalitativními informacemi zahrnutými v účetní závěrce. K tomu může dojít, pokud prohlášení o udržitelnosti zahrnuje:
|
127. |
Soulad podle bodu 126 musí být na úrovni jednoho datového bodu a musí obsahovat odkaz na příslušnou položku nebo odstavec poznámky v účetní závěrce. Pokud významné údaje, předpoklady a kvalitativní informace nejsou konzistentní, podnik tuto skutečnost uvede a vysvětlí důvod. |
128. |
Příklady položek, u nichž je vyžadováno vysvětlení podle bodu 126, jsou:
|
129. |
Tematické a odvětvové ESRS mohou obsahovat požadavky na zahrnutí sesouhlasení nebo na doložení konzistence údajů a předpokladů pro konkrétní požadavky na zveřejňování informací. V takových případech mají přednost požadavky těchto ESRS. |
10 Přechodná ustanovení
10.1 Přechodné ustanovení týkající se zveřejňování informací specifických pro daný subjekt
130. |
Očekává se, že rozsah, v jakém jsou otázky udržitelnosti zahrnuty v ESRS, se bude vyvíjet s tím, jak budou vypracovávány požadavky na zveřejňování informací. Proto je pravděpodobné, že potřeba zveřejňování informací specifických pro daný subjekt se časem zmenší, zejména v důsledku budoucího přijetí odvětvových standardů. |
131. |
Při vymezení informací specifických pro daný subjekt může podnik přijmout přechodná opatření pro jejich přípravu v prvních třech ročních prohlášeních o udržitelnosti, podle kterých může přednostně:
|
10.2 Přechodné ustanovení týkající se kapitoly 5 Hodnotový řetězec
132. |
V prvních třech letech podávání zpráv o udržitelnosti podniku podle ESRS v případě, že nejsou k dispozici všechny potřebné informace týkající se předcházejících a navazujících částí jeho hodnotového řetězce, podnik objasní, jaké úsilí vynaložil na získání potřebných informací o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, důvody, proč nebylo možné získat všechny potřebné informace, a své plány na získání potřebných informací v budoucnu. |
133. |
Po první tři roky podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS, aby se zohlednily obtíže, s nimiž se podniky mohou setkat při shromažďování informací od subjektů v celém hodnotovém řetězci, a aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky v hodnotovém řetězci:
|
134. |
Body 132 a 133 se použijí bez ohledu na to, zda příslušný účastník hodnotového řetězce je či není malým nebo středním podnikem. |
135. |
Počínaje čtvrtým rokem podávání zpráv podle ESRS zahrne podnik informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63. V této souvislosti nebudou informace požadované ESRS, které mají být získány od malých a středních podniků v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce podniku, přesahovat obsah budoucího standardu ESRS pro kótované malé a střední podniky. |
10.3 Přechodné ustanovení týkající se oddílu 7.1 Prezentace srovnávacích informací
136. |
Aby se usnadnilo první použití tohoto standardu, nemusí podnik v prvním roce sestavování prohlášení o udržitelnosti podle ESRS zveřejňovat srovnávací informace požadované v oddíle 7.1 Prezentace srovnávacích informací. Pokud jde o požadavky na zveřejňování informací uvedené v dodatku C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací, toto přechodné ustanovení se použije s odkazem na první rok povinného uplatňování požadavku na postupné zveřejňování informací. |
10.4 Přechodné ustanovení: Seznam požadavků na zveřejňování, které jsou zaváděny postupně
137. |
Dodatek C Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací v tomto standardu uvádí ustanovení o postupném zavádění požadavků na zveřejňování informací nebo datových bodů požadavků na zveřejňování v ESRS, které mohou být vynechány nebo které nejsou použitelné v prvním roce (prvních letech) přípravy prohlášení o udržitelnosti podle ESRS. |
Dodatek A
Požadavky na uplatňování
Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.
Zveřejňování informací specifických pro daný subjekt
AR 1. |
Zveřejnění informací specifických pro daný subjekt umožní uživatelům pochopit dopady, rizika a příležitosti podniku v souvislosti s environmentálními, sociálními nebo správními otázkami. |
AR 2. |
Při vytváření informací specifických pro daný subjekt podnik zajistí, aby:
|
AR 3. |
Při určování užitečnosti ukazatelů pro zahrnutí do zveřejňovaných informací specifických pro daný subjekt podnik zváží, zda:
|
AR 4. |
Při vytváření informací specifických pro daný subjekt podnik pečlivě zváží:
|
AR 5. |
Další vodítko pro přípravu informací specifických pro daný subjekt lze nalézt na základě informací požadovaných v rámci tematických ESRS, které se zabývají podobnými otázkami udržitelnosti. |
Dvojí významnost
Zúčastněné strany a jejich relevance pro proces posuzování významnosti
AR 6. |
Kromě kategorií zúčastněných stran uvedených v bodě 22 k obvyklým kategoriím zúčastněných stran patří: zaměstnanci a další pracovníci, dodavatelé, spotřebitelé, zákazníci, koncoví uživatelé, místní komunity a osoby ve zranitelných situacích a orgány veřejné správy, včetně regulačních orgánů, orgánů dohledu a centrálních bank. |
AR 7. |
Přírodu lze považovat za tichou zúčastněnou stranu. V tomto případě mohou ekologické údaje a údaje o ochraně druhů podpořit posouzení významnosti podniku. |
AR 8. |
Posouzení významnosti je založeno na dialogu s dotčenými zúčastněnými stranami. Podnik může spolupracovat s dotčenými zúčastněnými stranami nebo jejich zástupci (např. zaměstnanci nebo odbory) spolu s uživateli zpráv o udržitelnosti a dalšími odborníky, jež mu poskytují podklady nebo zpětnou vazbu k jeho závěrům ohledně významných dopadů, rizik a příležitostí. |
Posouzení významnosti dopadů
AR 9. |
Při posuzování významnosti dopadů a určování významných otázek, které mají být vykázány, zváží podnik následující tři kroky:
|
Charakteristiky závažnosti
AR 10. |
Závažnost se určuje podle následujících faktorů:
|
AR 11. |
Kterákoli z těchto tří charakteristik (míra, rozsah a nenapravitelnost) může způsobit, že negativní dopad bude závažný. V případě potenciálního negativního dopadu na lidská práva má závažnost dopadu přednost před jeho pravděpodobností. |
Dopady spojené s podnikem
AR 12. |
Pro ilustraci:
|
Posouzení finanční významnosti
AR 13. |
Níže jsou uvedeny příklady toho, jak jsou dopady a závislosti zdrojem rizik nebo příležitostí:
|
AR 14. |
Výchozím bodem pro posouzení finanční významnosti je identifikace rizik a příležitostí, které mají nebo by mohly mít vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost, peněžní toky, přístup k financování nebo náklady na kapitál v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. V této souvislosti podnik zváží:
|
AR 15. |
Jakmile podnik identifikuje svá rizika a příležitosti, určí, které z nich jsou významné pro podávání zpráv. To se zakládá na kombinaci i) pravděpodobnosti výskytu a ii) potenciálním rozsahu finančních následků stanovených na základě příslušných prahových hodnot. V tomto kroku zváží příspěvek těchto rizik a příležitostí k finančním následkům v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu na základě:
|
Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti
AR 16. |
Při provádění posouzení významnosti zváží podnik níže uvedený seznam otázek udržitelnosti, které jsou zahrnuty v tematických ESRS. Pokud je na základě posouzení významnosti provedeného podnikem (viz ESRS 2 IRO-1) daná otázka udržitelnosti v tomto seznamu vyhodnocena jako významná, podá podnik zprávu podle odpovídajících požadavků na zveřejňování v rámci příslušných tematických ESRS. Použití tohoto seznamu nenahrazuje proces určování významných záležitostí. Tento seznam je nástrojem, který podniku pomáhá při posuzování významnosti. Podnik však musí při určování svých významných záležitostí uvážit svou konkrétní situaci. Podnik v případě nutnosti vypracuje rovněž informace specifické pro daný subjekt, které se týkají významných dopadů, rizik a příležitostí, jež nejsou zahrnuty v ESRS, jak je popsáno v bodě 11 tohoto standardu.
|
Odhad pomocí odvětvových průměrů a zástupných údajů
AR 17. |
Pokud podnik nemůže shromáždit informace o předchozích a navazujících částech hodnotového řetězce podle bodu 63 ani po vynaložení přiměřeného úsilí, odhadne informace, které mají být vykázány, s využitím všech přiměřených a doložitelných informací, které má podnik k datu podávání zprávy k dispozici, aniž by k tomu musely být vynaloženy nadbytečné náklady nebo úsilí. Patří sem mimo jiné interní a externí informace, jako jsou údaje z nepřímých zdrojů, průměrné údaje za odvětví, analýzy vzorků, údaje o trhu a srovnatelných skupinách, jiné zástupné údaje nebo údaje založené na výdajích. |
Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti
AR 18. |
K vysvětlení bodu 115 v oddíle 8.2 Obsah a struktura prohlášení o udržitelnosti tohoto standardu může podnik, který se v rámci téže politiky zabývá environmentálními i sociálními otázkami, uvést křížový odkaz. To znamená, že podnik může o této politice informovat ve zveřejňovaných informacích o životním prostředí a odkazovat na ni v příslušných zveřejňovaných informacích o sociální oblasti nebo naopak. Je přípustná konsolidovaná prezentace politik napříč tématy. |
Dodatek B
Kvalitativní charakteristiky informací
Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu. Tento dodatek definuje kvalitativní charakteristiky, které musí splňovat informace uvedené v prohlášeních o udržitelnosti vypracovaných podle ESRS.
Relevance
QC 1. |
Informace o udržitelnosti jsou relevantní, pokud mohou mít vliv na rozhodování uživatelů podle přístupu založeného na dvojí významnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu). |
QC 2. |
Informace mohou mít význam pro rozhodování, i když se někteří uživatelé rozhodnou je nevyužít nebo je již znají z jiných zdrojů. Informace o udržitelnosti mohou ovlivnit rozhodování uživatelů, pokud mají prediktivní hodnotu, potvrzující hodnotu nebo obojí. Informace mají prediktivní hodnotu, pokud je lze použít jako vstup pro procesy používané uživateli k předvídání budoucích výsledků. Informace o udržitelnosti nemusí být předpovědí nebo prognózou, aby měly prediktivní hodnotu, mají však prediktivní hodnotu, jestliže je uživatelé využijí při vytváření vlastních předpovědí. |
QC 3. |
Informace mají potvrzující hodnotu, pokud poskytují zpětnou vazbu ohledně předchozích hodnocení (potvrzují je nebo mění). |
QC 4. |
Významnost je hledisko relevance specifické pro daný subjekt, které je založeno na povaze nebo velikosti (případně obojím) položek, k nimž se informace vztahují, jak jsou posouzeny v kontextu podávání zpráv podniku o udržitelnosti (viz kapitola 3 tohoto standardu). |
Věrný a poctivý obraz
QC 5. |
Aby byla informace užitečná, musí nejen reprezentovat relevantní jevy, ale také věrně zobrazovat podstatu jevů, které má reprezentovat. Věrný a poctivý obraz vyžaduje, aby informace byly i) úplné, ii) neutrální a iii) přesné. |
QC 6. |
Úplný popis dopadu, rizika nebo příležitosti obsahuje všechny významné informace, které uživatelé potřebují k pochopení daného dopadu, rizika nebo příležitosti. To zahrnuje způsob, jakým podnik upravil svou strategii, řízení rizik a správu a řízení v reakci na daný dopad, riziko nebo příležitost, jakož i ukazatele určené ke stanovení cílů a měření výkonnosti. |
QC 7. |
Neutrální obraz je bez předpojatosti při výběru nebo zveřejňování informací. Informace jsou neutrální, pokud nejsou předpojaté, vážené, zdůrazněné, potlačené nebo jinak zmanipulované tak, aby bylo pravděpodobnější, že uživatelé tyto informace přijmou příznivě nebo nepříznivě. Musí být vyvážené, aby zahrnovaly příznivé/pozitivní i nepříznivé/negativní aspekty. Stejnou pozornost je třeba věnovat jak negativním, tak pozitivním významným dopadům z hlediska významnosti dopadů, tak i významným rizikům a příležitostem z hlediska finanční významnosti. Veškeré žádoucí informace o udržitelnosti, například cíle nebo plány, musí zahrnovat jak cíle, tak faktory, které by mohly podniku zabránit v dosažení těchto cílů, aby byl obraz neutrální. |
QC 8. |
Neutralita je podpořena obezřetností, která spočívá v opatrnosti při vyvozování úsudků v podmínkách nejistoty. Informace se neočišťují ani nekompenzují, aby byly neutrální. Obezřetnost znamená, že se nepřeceňují příležitosti a nepodceňují rizika. Stejně tak obezřetnost nepřipouští podcenění příležitostí nebo nadhodnocení rizik. Podnik může prezentovat očištěné údaje jako doplnění hrubých hodnot, pokud taková prezentace nezakrývá relevantní informace a obsahuje jasné vysvětlení účinků očištění a příslušných důvodů. |
QC 9. |
Informace mohou být přesné, aniž by byly dokonale přesné ve všech ohledech. Přesné informace předpokládají, že podnik zavedl odpovídající postupy a vnitřní kontroly, aby se předešlo významným chybám nebo významným nesprávnostem. Odhady jako takové musí být prezentovány s jasným důrazem na jejich možná omezení a související nejistotu (viz oddíl 7.2 tohoto standardu). Potřebná a dosažitelná míra přesnosti a faktory, díky nimž jsou informace přesné, závisejí na povaze informací a na povaze záležitostí, jichž se týkají. Přesnost například vyžaduje, aby:
|
Srovnatelnost
QC 10. |
Informace o udržitelnosti jsou srovnatelné, pokud je lze porovnat s informacemi, které podnik poskytl v předchozích obdobích, a s informacemi, které poskytly jiné podniky, zejména podniky s podobnou činností nebo působící ve stejném odvětví. Referenčním bodem pro srovnání může být cíl, základní úroveň, referenční úroveň odvětví, srovnatelné informace od jiných podniků nebo od mezinárodně uznávané organizace atd. |
QC 11. |
Konzistentnost souvisí se srovnatelností, není s ní však totožná. Konzistentnost se týká používání stejných přístupů nebo metod s ohledem na stejnou otázku udržitelnosti ze strany podniku a ostatních podniků v jednotlivých obdobích. Konzistentnost pomáhá dosáhnout cíle týkajícího se srovnatelnosti. |
QC 12. |
Srovnatelnost není jednotnost. Aby byly informace srovnatelné, musí podobné součásti vypadat stejně a různé součásti musí vypadat jinak. Srovnatelnost informací o udržitelnosti se nezvýší tím, že nepodobné věci budou vypadat stejně, ani tím, že podobné věci budou vypadat jinak. |
Ověřitelnost
QC 13. |
Ověřitelnost pomáhá uživatelům získat jistotu, že informace jsou úplné, neutrální a přesné. Informace o udržitelnosti jsou ověřitelné, pokud je možné potvrdit tyto informace samotné nebo vstupní údaje použité k jejich odvození. |
QC 14. |
Ověřitelnost znamená, že různí erudovaní a nezávislí pozorovatelé jsou s to dospět ke konsenzu (třebaže ne nutně úplnému), že určité zobrazení představuje věrný a poctivý obraz. Informace o udržitelnosti se poskytují způsobem, který zvyšuje jejich ověřitelnost, například:
|
QC 15. |
Některé informace o udržitelnosti budou mít podobu vysvětlivek nebo výhledových informací. Tyto informace mohou být podloženy věrným a poctivým zobrazením věcného základu například pro strategie, plány a analýzy rizik podniku. Aby se uživatelé mohli rozhodnout, zda tyto informace použijí, musí podnik popsat základní předpoklady a metody tvorby informací, jakož i další faktory, které dokládají, že tyto informace odrážejí skutečné plány nebo rozhodnutí přijatá podnikem. |
Srozumitelnost
QC 16. |
Informace o udržitelnosti jsou srozumitelné, pokud jsou jasné a stručné. Srozumitelné informace umožňují každému přiměřeně informovanému uživateli sdělované informace snadno pochopit. |
QC 17. |
Aby byly zveřejněné informace o udržitelnosti stručné, musí se a) vyhnout obecným „šablonovitým“ informacím, které nejsou specifické pro daný podnik; b) zabránit zbytečnému zdvojování informací, včetně informací uvedených rovněž v účetní závěrce; c) používat jasný jazyk a dobře strukturované věty a odstavce. Stručné informace musí obsahovat pouze významné informace. Doplňující informace předložené podle bodu 113 musí být poskytnuty tak, aby nedošlo k zastření významných informací. |
QC 18. |
Jasnost by se mohla zvýšit rozlišením informací o vývoji ve vykazovaném období od „stálých“ informací které v jednotlivých obdobích zůstávají relativně stejné. Toho lze dosáhnout například tím, že se odděleně popíší prvky postupů správy a řízení podniku a procesů řízení rizik souvisejících s udržitelností, které se od předchozího vykazovaného období změnily, v porovnání s postupy, které zůstaly stejné. |
QC 19. |
Úplnost, jasnost a srovnatelnost zveřejňovaných informací o udržitelnosti závisí na tom, zda jsou informace prezentovány jako soudržný celek. Aby byly informace o udržitelnosti soudržné, musí být prezentovány způsobem, který vysvětluje souvislosti a vztahy mezi souvisejícími informacemi. Soudržnost rovněž vyžaduje, aby podnik poskytoval informace způsobem, který uživatelům umožní propojit informace o dopadech, rizicích a příležitostech týkajících se udržitelnosti s informacemi v účetní závěrce podniku. |
QC 20. |
Pokud mají rizika a příležitosti související s udržitelností, o nichž pojednává účetní závěrka, důsledky pro podávání zpráv o udržitelnosti, musí podnik do prohlášení o udržitelnosti zahrnout informace, které uživatelé potřebují k posouzení těchto důsledků, a uvést příslušné odkazy na účetní závěrku (viz kapitola 9 tohoto standardu). Úroveň informací, rozčlenění a technická stránka musí být v souladu s potřebami a očekáváními uživatelů. Je třeba se vyhnout zkratkám a definovat a zveřejnit měrné jednotky. |
Dodatek C
Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací
Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou závaznost jako ostatní části tohoto standardu.
ESRS |
Požadavek na zveřejňování informací |
Úplný název požadavku na zveřejňování informací |
Postupné zavádění nebo datum účinnosti (včetně prvního roku) |
ESRS 2 |
SBM-1 |
Strategie, obchodní model a hodnotový řetězec |
Podnik vykazuje informace předepsané v ESRS 2 SBM-1 bodě 40 písm. b) rozdělení celkových příjmů podle významných odvětví ESRS a bodě 40 písm. c) (seznam dalších významných odvětví podle ESRS) počínaje datem použitelnosti stanoveným v aktu Komise v přenesené pravomoci, který má být přijat podle čl. 29b odst. 1 třetího pododstavce bodu ii) směrnice 2013/34/EU. |
ESRS 2 |
SBM-3 |
Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem; |
Podnik může vynechat informace předepsané v bodě 48 písm. e) ESRS 2 SBM-3 (předpokládané finanční následky) pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může dodržet bod 48 písm. e) ESRS 2 SBM-3 tím, že za první tři roky sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace, není-li možné vypracovat kvantitativní informace. |
ESRS E1 |
E1-6 |
Hrubé emise rámce 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů |
Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat datové body o emisích rámce 3 a celkových emisích skleníkových plynů za první rok sestavení svého prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS E1 |
E1-9 |
Předpokládané finanční následky významných fyzických rizik a rizik přechodu a potenciálních příležitostí souvisejících s klimatem |
Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E1-9 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může dodržet ESRS E1-9 tím, že za první tři roky sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace, není-li možné vypracovat kvantitativní informace. |
ESRS E2 |
E2-6 |
Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním |
Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E2-6 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. S výjimkou informací předepsaných v bodě 40 písm. b) o provozních a kapitálových výdajích vynaložených ve vykazovaném období v souvislosti se závažnými haváriemi a depozicemi může podnik splnit požadavky ESRS E2-6 tím, že za první tři roky sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace. |
ESRS E3 |
E3-5 |
Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji |
Podnik může vynechat informace předepsané ESRS E3–5 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může splnit požadavky ESRS E3-5 tím, že v prvních třech letech sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace. |
ESRS E4 |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS E4 za první dva roky sestavení svého prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS E4 |
E4-6 |
Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy |
Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E4-6 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může splnit požadavky ESRS E4-6 tím, že v prvních třech letech sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace. |
ESRS E5 |
E5-6 |
Předpokládané finanční následky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím |
Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS E5-6 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. Podnik může splnit požadavky ESRS E5-6 tím, že v prvních třech letech sestavování prohlášení o udržitelnosti bude zveřejňovat pouze kvalitativní informace. |
ESRS S1 |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S1 za první rok sestavení svého prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S1 |
S1-7 |
Charakteristiky osob, které nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku |
Podnik může vynechat vykazování všech datových bodů v tomto požadavku na zveřejňování informací za první rok sestavování svých prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S1 |
S1-8 |
Míra pokrytí kolektivními smlouvami a sociální dialog |
Podnik může tento požadavek na zveřejňování informací o vlastních zaměstnancích v zemích mimo EHP vynechat za první rok sestavení svého prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S1 |
S1-11 |
Sociální ochrana |
Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-11 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S1 |
S1-12 |
Procentní podíl zaměstnanců se zdravotním postižením |
Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-12 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S1 |
S1-13 |
Odborná příprava a rozvoj dovedností |
Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-13 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S1 |
S1-14 |
Zdraví a bezpečnost |
Podnik může vynechat datové body týkající se případů špatného zdravotního stavu v souvislosti s prací a počtu dnů pracovní neschopnosti v důsledku zranění, úrazů, smrtelných úrazů nebo špatného zdravotního stavu v souvislosti s prací za první rok sestavení svého prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S1 |
S1-14 |
Zdraví a bezpečnost |
Podnik může vynechat informace o osobách, které nejsou zaměstnanci, v rámci jeho pracovní síly za první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S1 |
S1-15 |
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem |
Podnik může vynechat informace předepsané v ESRS S1-15 pro první rok sestavování prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S2 |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S2 za první dva roky sestavení svého prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S3 |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S3 za první dva roky sestavení svého prohlášení o udržitelnosti. |
ESRS S4 |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Všechny požadavky na zveřejňování informací |
Podniky nebo skupiny, které ke dni své rozvahy nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního roku (případně na konsolidovaném základě), mohou vynechat informace uvedené v požadavcích na zveřejňování informací v ESRS S4 za první dva roky sestavení svého prohlášení o udržitelnosti. |
Dodatek D
Struktura prohlášení o udržitelnosti podle ESRS
Tento dodatek je nedílnou součástí ESRS 1 a má stejnou platnost jako ostatní části standardu, pokud jde o vykazování ve čtyřech částech, jak je uvedeno v bodě 115.
Součást zprávy vedení podniku |
Kodifikace ESRS |
Název |
||
|
ESRS 2 |
Obecné informace, včetně informací poskytovaných v rámci požadavků na uplatňování v tematických ESRS uvedených v dodatku C ESRS 2. |
||
|
Nepoužije se |
Zveřejněné informace podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852 (nařízení o taxonomii) |
||
|
ESRS E1 |
Změna klimatu |
||
|
ESRS E2 |
Znečištění |
||
|
ESRS E3 |
Vodní a mořské zdroje |
||
|
ESRS E4 |
Biologická rozmanitost a ekosystémy |
||
|
ESRS E5 |
Využívání zdrojů a oběhové hospodářství |
||
|
ESRS S1 |
Vlastní pracovní síla |
||
|
ESRS S2 |
Pracovníci v hodnotovém řetězci |
||
|
ESRS S3 |
Dotčené komunity |
||
|
ESRS S4 |
Spotřebitelé a koncoví uživatelé |
||
|
ESRS G1 |
Chování podniků |
Dodatek E
Vývojový diagram pro určení informací podle ESRS
Posouzení významnosti je výchozím bodem pro podávání zpráv o udržitelnosti podle ESRS. Tento dodatek nezávazně ilustruje posouzení dopadů a finanční významnosti uvedené v kapitole 3. IRO-1 v oddíle 4.1 standardu ESRS 2 obsahuje obecné požadavky na zveřejňování informací o postupu podniku při identifikaci dopadů, rizik a příležitostí a posuzování jejich významnosti. SBM-3 standardu ESRS 2 stanoví obecné požadavky na zveřejňování informací o významných dopadech, rizicích a příležitostech, které vyplývají z posouzení významnosti podniku. Podnik může vynechat všechny požadavky na zveřejňování informací v tematickém standardu, pokud vyhodnotí, že dané téma není významné. V takovém případě může zveřejnit stručné vysvětlení závěrů posouzení významnosti pro dané téma, ale zveřejní podrobné vysvětlení v případě ESRS E1 Změna klimatu (IRO-2 ESRS 2). ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, nikoli požadavky na chování. Požadavky na zveřejňování informací o akčních plánech, cílech, politikách, analýze scénářů a plánech přechodu jsou přiměřené, protože jsou podmíněny tím, že je podnik má k dispozici, což může záviset na velikosti, kapacitě, zdrojích a schopnostech podniku. Poznámka: Níže uvedený vývojový diagram nezahrnuje situaci, kdy podnik posuzuje otázku udržitelnosti jako významnou, ale nevztahuje se na ni tematický standard, v kterémžto případě podnik zveřejní další informace specifické pro daný subjekt (ESRS 1 (čl. 30 písm. b)).
Dodatek F
Příklad struktury prohlášení o udržitelnosti podle ESRS
2ifTento dodatek doplňuje ESRS 1. Uvádí nezávazné příklady struktury prohlášení o udržitelnosti uvedené v oddíle 8.2 tohoto standardu. V tomto příkladu podnik dospěl k závěru, že biologická rozmanitost a ekosystémy, znečištění a postižené komunity nejsou významné.